Názory k článku
Analýza vyváženosti: standardizace a patenty

To je zajímavé, že Ogg Vorbis máme. A taky Theoru, FLAC, PNG, SVG a mnohé další. A bez patentů.

OMG .. bez otravovat jinam ty premoudrele hovado ..

btw. nauc se psat i/y a proboha prosim : UTFG predtim nez neco zase vydavis ..

Spíš bych mu vzkázal, aby si ten článek přečetl alespoň jednou.

Podívej se do historie - na tuto otázku ti bylo 100x zodpovězeno!

Pane LENINE, s ohledem na Vaše jméno bych očekával trochu jiný přístup ;-/

No nazdar!
Patentovi urednici jsou nekvalifikovani ... pan je znalec :-,

Pokud zmiňovaní úředníci jsou schopni udělit patent na toto, pak jsou všechno možné, jen ne kvalifikovaní!

free-energy.webpark.cz/teorie/rez-motor/projekt-rm.pdf

Souhlasim, ze by slozitejsi formaty typu mp3 chranene byt mohly ale urcite ne patenty a na 20 let. Jako standardy by mely byt preferovany formaty s ferovou a hlavne jednoznacnou licenci (viz smysl clanku).

To, co se v diskusi vetsinou nerika je to, ze ve formatech typu mp3 neni patentem chraneno to podstatne, totiz jak spoustu jiz znamych myslenek spojit do kvalitne navrzeneho formatu. Namisto toho jsou tyto formaty chraneny neprehlednou zmeti patentu na veci, ktere by spravne vubec patentovatelne byt nemely (nebot maji prior art popr. jsou obvious).

1. Algoritmy a myšlenkové postupy nejsou a nemohou být patentovatelné. Není možné zakázat myslet nějakým způsobem. Patent se vždy vztahuje pouze na konkrétní implementaci.
2. Kdyby byly patenty ve vědě, jak by to asi vypadalo? Co bychom znali dnes? Sdílení poznatků základem vědy a všichni z toho mají prospěch.
3. Všichni výrobci software, bez výjimky, používají cizí myšlenky. Inovace je jen marketingový blábol. Jaképak inovace přinesl Microsoft?
4. Je vidět, že vůbec nerozumíš rozdílu mezi standardem a jeho implementací.

A patenty nebyly, piš česky, trollíku.

Kdyby nebyli patenty spoustu veci jako treba MP3, MPEG a podobne bychom nemeli.

Já si naopak myslím, že kdybychom patenty neměli,… tedy abych to upřesnil, kdybychom neměli takové zneužívání patentů, tak dnes existují daleko pokročilejší věci než jen MP3 a MPEG(a teda ještě přidání faktoru popularizace).

co zajimaveho vypadlo z OSS komunity?

Tak když už jsme u těch kodeků(a A/V obecně), tak je v současné době určitě vhodné zmínit Snow, NUT a FFV1. I když třeba nejsou nejlepší ve své třídě, tak jsou určitě min. zajímavé.

No tak jak jsem se díval na srovnání kontejnerů a bezztrátových kodeků, tak jsem se docela u NUTu i FFV1 sekl, protože se opravdu řadí mezi nejlepší či v obou případech dokonce v určité kategorii nejlepší. A to ještě zcela bez zatížení patenty, otevřené a pod licencemi FFMpegu. No co víc si přát?

A když si vezmu jen kategorii kodeků pracujících na principu komprese pomocí vlnkové transformace, tak sníh víceméně také(až na to, že vývoj teď docela stagnuje).

Patenty jsou zajimavy orisek. Na jedne strane je opodstatnene chranit vysledek prace v momentu, kdy replikovani vysledku uz nestoji zadne usili. (na rozdil treba od stredovekeho kovare, kde pouziti nove technologie odjinud neznamenalo bezpracny zisk)

Na druhou stranu se ukazuje, ze vysledkem ochrany autorskych prav a patentu je vytvoreni mocnych financnich skupin, ktere potom samy dokazi menit zakony ve svuj prospech. Takova pozitivni zpetna vazba - cim vice se dostane do kartelu penez, tim vice jsou schopni zmenit a tim vice si zabezpeci novych penez. Prikladu je spousta, jeden objevitel sam nema zadnou sanci ziskat z patentu prislusny zisk - vse se proda specializovane financni skupine, ktera ma na to financni a pravni nastroje. Z objevu nebo dila se tak plati vesmes jen administrujici pravnici.

Napriklad GPL je tady vybornym nastrojem - at kazdy pouzije cokoliv chce, ale dal to dava k dispozici. Hlavne zadne zisky z toho, ze nekomu budu branit udelat neco dobreho.

Pokud nekdo zastava neoliberalne-trzni ideologii, pak by mel byt proti patentum, protoze jsou s ni logicky v rozporu. Nejen proto, ze jde o regulaci. Ten rozpor jde hloubeji - je to o tom, zda jsme ochotni prijmout "freeriding", tedy to, ze nekdo vydela vice nez my, i kdyz si to nezaslouzi.

Liberalne-trzni doktrina predpoklada, ze lide by meli vzdy prijmout nabidku, ktera je pro ne prospesna, i za cenu, ze nekdo jiny vydela vice. Tedy i svet bez patentu by podle teto teorie mel fungovat. Realita ovsem je, ze lide se tak nechovaji (viz Ultimatum game), a tedy proto chteji patenty a autorska prava, ktere nejsou nic jineho nez jina reprezentace prirozene touhy po socialni spravedlnosti.

Jádro problému vidím trochu jinde než ve vztahu k liberálně-tržní doktríně nebo sociální spravedlnosti. Software je už svou podstatou jednou z mála entit, která přesně vyhovuje definici veřejného statku podle P.A.Samuelsona. Tj. spotřeba jednotlivcem nevede ke snížení spotřeby jiným jednotlivcem. Celý institut soukromého vlastnictví softwaru postrádá jakékoliv přirozené základy a tato skutečnost je primárním zdrojem mnoha problémů, o kterých se píše v článku a v komentářích.

Úplně mě orosilo, když jsem se v článku dočetl, že je zamýšleno umožnění patentování standardů. Přirovnal bych to k amputaci zdravé končetiny a ještě bez narkózy.

Článek je ale skvělý.

Ja s vami souhlasim. Ovsem pokud budete povazovat autorska dila a vynalezy za verejny statek, pak je budou tedy fakticky vlastnit vsichni, a tedy se vyhnete problemum, ktere uvadim. Ja bych s takovym systemem souhlasil, ale spousta lidi je proti.

Me jenom bavi, ze ti, kteri hlasaji trzni neoliberalismus jsou velice casto pro patenty a autorska prava, ackoli jsou de facto jenom jinou formou socialni spravedlnosti. Je to proste hezky rozpor v jejich mysleni, ktery ukazuje, ze skutecny neoliberalismus si v realu nikdo nepreje, akorat se hodi jako doktrina k manipulaci ostatnich.

Obecně s Vašimi názory souhlasím. Lišíme se jen v nikoliv zcela zanedbatelných detailech. Příčinu obhajoby softwarových patentů a přenositelných majetkových autorských práv nevidím ani tak v přirozené touze po sociální spravedlnosti jako spíše v ekonomicky racionálním chování účastníků trhu. Individuální ekonomický prospěch ve většině případů převáží nad jakkoliv racionálními argumenty a případně i nad celospolečenským zájmem.

Znamena to, ze uverejnim-li (patentovatelny) kod pod GPL licenci, stale se jeste muze najit nekdo, kdo si da myslenku uvnitr patentovat? To asi ne. Takze jakakoliv myslenka uverejnena pod GPL (co nema uzavreneho predchudce) je otevrena pro vsechny?

Otazka je, jestli je mozne kod obmenit (pouzit zakladni patentovatelnou myslenku) a pouzivat jej pod jinou nez GPL licenci. To asi jde, ne?

Co se patentovatelnosti vaseho GPL kodu nekym jinym tyce: Ma to dve roviny - teoretickou a praktickou. Teoreticky to patentovat nelze, ale v praxi k tomu dochazi, protoze patentovy urednik ma jen velmi malou sanci dohledat, ze myslenka byla prevzata z vaseho kodu pod GPL. Tyhle pripady se pak resi soudni cestou.

Jina vec je, pokud si myslenku chce patentovat sam autor GPL kodu. To GPL verze 2 neresi, ale verze 3 uz presne vymezuje podminky, kdy to lze udelat.

Patentum je v GPL (verze 3) venovana cela jedna sekce, viz http://www.gnu.org/copyleft/gpl.html. Prohlasit, ze GPL o patentech nehovori, je v tomto kontextu ponekud odvazne.

Navrhuji Vam, abyste ignorovali LENINA. Prectete-li si jeho post, vidite, ze je to cista provokace, bez jakekoli snahy o realisticke videni. Kazdou odpovedi mu delate radost, on se tesi na jakoukoliv hadku.

Chce vyprovokovat citatele natolik, ze budou reagovat na jeho provokaci, misto aby tvorive nasdileli sve zkusenosti. Zloba je k nicemu, pokud se ji nepodari promenit v tvurci silu.

Ma nekdo osobni zkusenost s patenty ci pravy? Je napriklad mozne do USA privezt kodek k mplayeru stahnuty v madarsku? Jakym zpusobem jsou licencne osetreny tyhle binarky - je jejich distribuce ilegalni, nebo legalni? Proc microsoft nezasahne?

Kde mi chybi realisticke videni? Prosim, ukazte mi to.

Patenty jsou potrebne. Uvedl jsem radu veci z oblasti IT, ktere by kdyby neexistovali patenty vubec nevznikly. Myslite ze bychom meli dnes opticke mysi, LCD monitory, hardisky, procesory a spoustu ostatnich beznych veci jako jsou treba leky v takove kvalite jako je mame dnes kdyby nebylo patentu? Nemeli. Z toho vidite ze patenty potrebne jsou at se vam to libi nebo ne.

Pokud jde o veci jako Vorbis a Theora. Vorbis je zalozen na mp3 kompresnich technikach a theora je aktualizovany VP3 kodek. V zadnem pripade se nejedna o vyzkum OSS komunity od nuly. Navic tyto technologie nejsou vubec high-tech, dneska uz jsou spise umirajici, protoze tu mame technologie jako VP6, H264, AAC a podobne.

Tyto technologie jsou pochopitelne patentovany, protoze jejich vyvoj stal tolik prostredku ktere by se jinak nesehnaly - viz napriklad to co vyvinula OSS komunita. Je rozdil mezi vymyslenim mp3 kompresniho algoritmu a nakodovanim mp3 algoritmu do knihovny. OSS komunita neni schopna zajistit to prve, to druhe, lehci, zajistit schopna je. Proto tu mame patenty a treba i copyright, aby vam nemohl konkurovat nekdo kdo do vyvoje investovat nemusi a jen to opise.

Verim ze jste to schopni pochopit.

Ano, patenty a autorská práva jsou důležitá, ale jako nástroj pro podporu inovace. Když systém intelektuálního vlastnictví nejen umožňuje, ale i čím dál víc podporuje prachsprosté vydírání a vydělávání na spekulacích bez vlastní invence, někde je zatraceně vělká chyba.

1/ rada veci = mpeg a mp3 ? a co konkretne by branilo jejich vzniku, snad ne nepritomnost vidiny velkejch prachu pro pravniky?
2/ diky softwarovym patentum existuje kvalitnejsi mys? Mate nejakou specialni?
3/ verite. vidite? jen verite co by mohlo byt. najdete si radeji nejake slusne nabozenstvi.

Súhlasím. Nekŕmte TROLLa.

Podle mě největší problém patentového systému je v tom, že už vůbec nejde o odměnu pro vynálezce. Patent by měl být udělován výhradně fyzickým osobám nebo kolektivu fyzických osob (vynálezcům) a mělo by být nepřevoditelný. Kdo dostane patent, tomu bude patřit až do vypršení, ostatní ať si kupují jen licenci k jeho použití.

Tady je zajimavy moment - spousta veci - vpodstate cela soucasna civilizace vznikla na univerzitach. Predstavte si konzorcium pravniku, ktere by licencovalo pouziti diferencialniho poctu. Podivejte se, kolik existuje zajimavych matematickych metod. Sifrovani. Komprese. Teprve v posledni dobe se prislo na to, ze je mozny z toho vytriskat prachy.

Videli jste Minority report? Ten pocitacovy interface ve filmu byl vytvoren na zaklade disertace (a ve spolupraci s autorem). V soucasne dobe uz existuji funkcni prototypy (viz youtube) tohohle interface. Myslite, ze se to bude licencovat? Jaky je pravni rozdil proti CLI a proti okenkum?

Je to tak, ze nekdo prisel o sileny prachy, anebo ze nekdo si prichazi na sileny prachy?

imho není problém délka patentu jako taková. Nelze jen tak šmahem říct "zrušme dvacet let, pět musí stačit". Klidně ať je patentová ochrana deset, patnáct nebo i dvacet let. Ono by totiž mnohem více pomohlo, kdyby majitel patentu musel patent v určité době realizovat a pokud by to nerealizoval, patent by vypršel dříve.

Ona by hlavně byla potřeba kompletní revize patentové politiky. Patenty jako takové jsou užitečné a osvědčují se už stovky let. Problém je, že se čím dál více vytrácí původní smysl - tj. zajištění dočasného monopolu pro výrobce pro návratnost investice. Místo toho se patentů dnes využívá k tomu, aby byl konkurenci zamezen přílišný rozvoj.

Nicméně dost záleží na oblasti. Např. u léků patentová ochrana funguje celkem dobře. Je to dáno ale hlavně proto, že výzkum je extrémně drahý, následují ještě dražší studie, zdlouhavá administrace kolem povolení léku atd. Následná výroba už je velmi levná a lze ji dělat téměř kdekoli. Firmy jsou tedy přirozeně tlačeny k tomu, aby svůj patent realizovaly co nejdříve a využily relativně krátkou dobu na to, aby se jim vrátily investice. Po vypršení patentů totiž nastoupí generičtí výrobci a ti rozhodně v rukavičkách nejednají. Záměrně pomíjím filosofické debaty o etice patentů u léků, protože takové debaty nikdy nový lék nepřinesly.

Ovšem u IT technologií už to není tak jednoduché. Tam je buď levná výroba i výzkum (typicky algoritmy a většina sw) nebo naopak drahý výzkum i následná výroba (typicky třeba procesorové technologie). Vynálezce i ten, co kopíruje tak mají dost podobné náklady a vynálezce tak není nijak akutně tlačen do zahájení výroby, takže se patenty využívají v konkurenčním boji jinak.

Delka patentu 20 let je stanovena jako maximalni, ale kazdy rok se musi platit tzv. udrzovaci poplatky v kazde zemi, kde patent plati. Vetsina patentu se 20-ti let nedozije a pak jsou verejne. Realizace patentu je zajimavy napad, ale jak by se to prokazovalo? Firma bude neco vyrabet jen pro forma a stejne vyuzije svuj garantovany monopol a nic nebude licencovat.

Co se tyce algoritmu a matematickych teorii, ty se samy o sobe patentovat nedaji (mluvim ted o European Patent Convention, EPC, nebo take "evropsky patent" viz www.epo.org a o Patent Cooperation Treaty, PCT, nebo take "celosvetovy patent" viz www.wipo.org). Musi vzdy byt tzv. technicky efekt, neboli ta teorie nebo algoritmus musi byt vazana na nejaky technicky problem, treba komprese obrazu nebo audia, ale nelze obecne komprese signalu. Stejne tak nelze patentovat tzv. business method (slavny 1-click patent). Jine zeme maji jina pravidla, ale i v pripade USPTO se situace meni, snad k lepsimu.

Obecne nejde jen o to jak je vec draha na vyvoj, ale o to, jestli se vyplati jit do pomerne draheho procesu patentovani a vynalozene penize se vrati. U leku je to jasne, u SW je to otazka. V nekterych oborech se patenty pouzivaji ciste jako ochrana pred konkurenci, ktera by zalobou mohla zkusit zastavit planovany projekt, nekde jako predmet vyjednavani licencich podminek.

Jeste par poznamek k jinym prispevkum, o novosti a "trivialnosti" patentove prihlasky rozhoduji patentovi urednici, alespon v EPO jsou to lide z oboru s praxi, prijimaci podminky jsou pomerne striktni. Naopak soudci obvykle nemaji technicke vzdelani a museji se spolehat na posudky expertu.

Patentova prihlaska je vzdy do 18. mesicu od prvniho podani uverejnena, kazdy se muze prihlasit s dokumentem, ktery dany patent muze zneplatnit nebo alespon omezit, u EPO v ramci tzv. third party observations je to zadarmo, narozdil od opozice, kde se oponuje jiz udeleny patent a to zadarmo neni. Neboli u diskutovaneho pripadu ze nekdo vezme kod z aplikace pod GPL a poda si patent na jeho lehkou modifikaci, lze pomoci prislusnemu patentovemu uredniku a dany kod mu poslat.

Mluvis o nesoftwarovych patentech. Jo, pro tyhle patenty urcite duvody jsou. Nebudu komentovat, ze stavis cloveka, ktery muze zachranit lidstvo do role dojne kravy nejakych priblblych pravniku.

Mimochodem - rekni mi, jestli existuje nejaka korelace mezi osobnim bohatstvim a osobnim prinosem lidstvu. Odpovidam si - neprima umera: cim vic dany clovek lidstvu vezme, tim vic ma penez. Nastesti ne vsichni povazujeme penize za nejakou miru.

Co ale lidem vadi je, kdyz nenazranost moci zacne presahovat vsechny meze. Prosim, at se pakuji, ale at mi nikdo nezakazuje pouzit dvojklik, tridici algoritmus, nebo si treba zazpivat.

Sorry, ale mluvíš jako dost naivní hošík. Má to ten samý problém, jako komunismus - nemůže to nikdy fungovat tak, jak si to tvůrci nakreslili. Problémem v tom je lidský faktor.

1) V takovém případě by měli mít nárok na spoluvlastnictví patentu jak věděc, tak firma. Ale ne firma samotná.

2) Ta druhá firma na uvedení patentu do praxe nepotřebuje patent vlastnit. Bohatě jí stačí za stejnou cenu, za jakou by dnes odkoupila celý patent, jen uzavřít smlouvu na exklusivní licenci.

ad 1) Otazka zni: Kolik inovativnich myslenek ma hromada penez? A kolik vedec (nebo presneji) vynalezce? A co se patentuje - myslenka nebo hromada penez?

"která může očekávat vyděračské podmínky pro udělení"

Pri tejto vete som prestal čítať, takéto niečo do serióznej analýzy nepatrí. Nemám rád články, ktoré sa snažia podporovať svoj pohľad na vec útokom na emócie čitateľa. Navyše sa článok na príliš veľa miestach odkazuje na myšlienku typu "Tí zlí nenásytní veľkí hrabúci len pre seba vs. tí malí, z čistej lásky k ľudu pracujúci".