Názory k článku
Arch Linux jako základ moderního desktopu

dávam +1

aby to niekto nepochopil blbo, tak +1 za vtip

Před pár lety bych na to napsal něco ve smyslu, že jde o filosofii. To co OSS vám Widle nikdy nedají (já si v nich vždycky připadám stísněný, jak kdybych spustil MS-DOS). Dnes bych ale doporučil rozumnou distribuci zkusit, nebo mlčet. Pro BFU je například Ubuntu (Arch jsem zatím nezkoušel) mnohem jednoduší a funkčnější. Zatímco na Widle je potřeba člověk, který tomu do značné míry rozumí, Ubuntu nainstaluje i malé dítě a hlavně VŠE OKAMŽITĚ FUNGUJE. Já se vždycky směji, když někam přijdu s notesem, potřebuji něco vytisknout a hle tiskárna mi funguje, zatímco widlař tam hodinu instaluje ovladače. A ze SW mi dneska už opravdu nic nechybí…

Jak na Ubuntu resite pripojovani projektoru? U prednasejicich s Ubuntu se mi to zda byt notorickym problemem.

doporucuji vyzkouset restart.
pokud neni monitor moc prisne nastaveny v xorg.conf a v biosu je povoleny druhy vystup (v xorg.conf taky), tak reboot je vzdycky jistota. nekdy ale staci prepnout se na VC1 a zpet nebo restartnout Xka. pripadne pouzit program na ovladani grafarny (nvidie neco maj, ati tusim taky a dikonce moje karta SiS ma sisctrl).

Na Ubuntu nevím, ale na Archu: xrandr –output VGA-0 –mode 1024×768 –same-as LVDS –output LVDS –mode 1024×768  – klonuje display 0 na VGA.
Ne, teď vážně: samozřejmě záleží na HW grafiky, ovladačích, konfiguraci Xek, a pak taky máme roztomilosti jako KMS, hal, udev a často hle – problém. Ono ani na Windows není úplně veselo. Například máte notebook s wide LCD a VGA intel, která neumí na sec. display jiné rozlišení než je na primární a dataprojekor 1024×768 – a naučte to sekretářku. Proto také všechna školení s dataprojekcí „začínají“ o půl hodiny dřív :-)
Ale jinak souhlas, na Win je často to snazší. Mělo by být, však za to také platíme.

Ja mam presne kvuli projektorum na notebooku linux(a ne BSD :-) ). V Debianu i Ubuntu staci nastavit v klikadle,okamzite mi ho zdetekuje. Drive stacilo jen otocit gdm. Samozdrejme i v tom BSD to slo,ale prislo mi takove trapne,ze windowsaci si pripoji projektor a jedou, zatimco ja musim tunit konfiguraky,co ne vzdy jde :-)

Zkuste utilitu disper: http://willem.engen.nl/projects/disper/

já jsem projektor připojil v Kubuntu 9.04 normálně jako druhý monitor

Docela jednoduše: [code]xrandr –output LVDS –off –output CRT1 –auto[/code] …z čehož vyplývá, že se mi vypne LCD na laptopu a zapne VGA výstup. Jde to i klikátkem, ale pro mě je tato volba pohodlnější. Připojuji takhle telku i projektor a funguje 100pro.

U mne na starém Thinkpadu jsem po rebootu na zobrazeném projektoru za 1,5 minuty. Proto jsem líný nastavovat duální zobrazení pro externí zařízení.

Každý máme zkušenosti jiné. Já s MS Win XP mám problémy cizí tiskárnu rozchodit, takže někdy opravdu půl hodiny laboruji s tím, jak ji vůbec připojit. Kolega s tuším Fedorou nemá problém tu tiskárnu připojit, ale … netiskne to správně. Textové soubory nebývají problém, ale stránky tisknuté z OOO vypadají… divně. Stránka se buď nevejde celá, nebo ještě bývá podivně deformovaná. A kupodivu s tímto už neudělá nic. Je pravda, že se mu to stává hlavně na hodně starých a hodně nových tiskárnách, ale tak v 1/3 případů prostě prezentaci nevytiskne tak, aby se dala dát zákazníkovi. Ani jeden nejsme IT odborník, takže možná že je tam nějaký triviální způsob jak tiskárnu umravnit. Ale rozhodně to není něco, co by zvládl BFU bez předchozích znalostí.

Nevím, ale pokud v ooo otevírá soubory z MS office, potom se to rozhodí při převodu, jinak odt. mě tiskla jakákoliv tiskárna dobře.

tak at to nejdriv bouchne do PDF a pak teprve tioskne.

Nesmysly nemele – kupoval jsem si tiskarnu HP C5280, instalace original ovladacu z dodaneho CD ve WinXP i WinVista zabrala pres pul hodiny.

Přesně tak, instalace ovladače all-in-one HP OfficeJet 7700 zabere okolo půl hodiny, kdy se disk nezastaví. Má to po instalaci okolo půl giga. V ubuntu stačí dát hledat tiskárnu a je to za pár sekund. Pravda, ten win ovladač instaluje spoustu dalšího dost nekvalitního softu (skenovací, správcovský, atd.).

Neříkám, že je vaše tvrzení nepravdivé, ale není to tím, že neinstalujete jen ovladače, ale i veškerý nepotřebný sw, který výrobce na cd narve?

Nesouhlasím, že v Ubuntu není problém s tiskárnou – Canon LBP5100 … rozhodně Ubuntu samo od sebe nerozběhá. A problémy, že to pak tiskne z různých podavačů jak chce jsme také nedořešil.
Pomalu jsem celou svou firmu převedl pod Linux, ale někdy si rvu vlasy … ale méně, než když tu byly Windows.

Když máte štěstí a máte CD s ovladači… A když ne? I tak se mi asi před půl rokem stalo, že widlí ovladače k tiskárně (nějaký černobílý laserový canon) prostě tu tiskárnu nenašly (v tomhle jsem byl jen pozorovatel, jen jsem to potom zkusil se svým notesem), Ubuntu bez problémů…
Další případ, potřeboval jsem na jednom netbooku rozchodit jedno video, nebylo moc času, netbook jsem taky nechtěl úplně rozvrtat. Různé balíčky kodeků (resp. filtrů) způsobovaly vždy stejný problém – McAfee detekoval buffer overflow ve WMP a konec… Jde mi o to, že Widle jsou v některých ohledech přinejmenším technologicky zastaralé (programy si přepisují knihovny, neexistují repozitáře sw) a z komerčních důvodů to nemůžou moc změnit. V Linuxu jsou technologie modernější a konečně v posledních letech začaly spolehlivě fungovat.

Heh… komplikovat si zivot s Windows, nebo s Archem… ono je to jedno. Bez rozdilu skoncite u funkcni masiny. A brecet nad trochou nastavovani jednou za 3 roky je trochu mimo. Ja radsi Arch, protoze se aspon nemusim otravovat s hnusobama z prostredi Win… Premiru automatizace a bordel jako antiviry vazne nemusim.
Je ale otazka, jestli je potreba popisovat instalaci Archa, kdyz ma docela slusnou dokumentaci.
Navic – Current Release: 2010.05 (17-May-2010 10:43). Je to sice popis instalace ktera nekdy probehla, ale aspon by to mohlo byt zmineno.

Naucte sa pisat zrozumitelne. Nikomu okrem Vas nie je jasne, ci ste mysleli:
1) pred cca tyzdnom ste instalovali Archlinux
2) pred cca tyzdnom ste instalovali Windows 7
Berte to ako radu do zivota.

Tyraenel:co to meles? Nebo ti prijde ze operacni system je jen o instalaci? Snad na nem vydrzis dele nez dalsi 2h?:) Ja si nebudu komplikovat zivot majoritnim systemem vecne zavirovany a misty proste nerozsiritelnym a neohybatelnym. Jedu sice na ubuntu ale prechod na Arch bych mozna uvital, uz mi ty skopiciny v Ubuntu trosinku vadi.

no me vzdycky dostava, jak ubuntu/debian vsechno skriptuje a automatizuje…
ArchLinux funguje presne podle manualu/ucebni­ce/googlu/gen­too, protoze nema skoro zadny patche a vychytavky. v ubuntu se sice vsechno dela automaticky, ale nakonec to funguje jen ve vychozi instalaci a jakmile chce clovek neco zmenit, tak se to sype. pomalu kazdy konfigurak prepisuje nejaky skript, takze clovek nemuze ani nic rucne upravit. nejaka uplne trivialni vec, clovek vi jak by ji resil, ale nemuze, protoze by uplne znicil cely ubuntu…
Ale s Archem jsem nadmiru spokojen. Skvely distro, skvela komunita, spousta prostoru se realizovat pokud ma clovek zajem o vyvoj…
(i kdyz bych uvital nejaky rychlejsi init by default jako ma ubuntu)

Ja jsem byl dlouholety uzivatel Gentoo, pak me prestalo bavit cekat na kompilaci (a taky resit bloky pri updatech), tak jsem presel na Arch… (tam taky obcas sice nesel update, ale dalo se to) – a ted jsem pracovne na windows (v praci), doma provozuju co mesic jinou distribuci
Co se mi osobne nelibi na Archu:
- Instalator
- chybejici nastroje k AURu
Btw., kdyz uz Arch, tak bych zmínil i projekt Chakra (http://chakra-project.org/)

Podobne muj pripad, taky jsem presel z Gentoo na Arch linux a nemuzu si ho vynachvalit, k AURu pouzivam Packer ma podobny parametry jako Pacman.

Nevím, co je potřeba za nástroje k Auru, ale používám yaourt, má stejné parametry jako pacman, navíc ale instaluje i z auru prakticky stejně jednoduše jako z repa.

Jo instalator je nekdy otravnej, kdyz pada a nevis proc.. ale instaluje se prece jen jednou. ja tu mam porad stejnou instalaci na notebooku uz par let, pry ale uz je nejaky novy instalator, tak ho treba uz opravili (libi se mi hybridni obraz).
Taky nam bezi arch na velkem produkcnim x86_64 serveru a vse slape jak hodinky… akorat bych rad presel na LTS kernel (v testing uz je novejsi verze, takze zachvili bude stable), aby byla uplna jistota…
Nastroj k AURu neni, protoze to nejsou oficialne podporovany balicky a ArchLinux team se k nim moc nechce hlasit, protoze nema zadnou zaruku co v nich bude… je to proste takova neoficialni sluzba, ktera zatim funguje dobre… ale nastroje se daji sehnat bud primo v AURu a nebo v neoficialnich repozitarich.

Arch v produkci? Jake mate zkusenosti?
Jak resite updaty? Instalujete uplne vsechny nove verze vseho? Da se to v produkci ustat?
Jak jsem tady psal jinde, na Archu mi citelne chybi neco na zpusob VuXML, aby clovek pripadne mohl updatovat jenom to, co je fakt updatovat nutne…
Predem diky za odpovedi, fakt me zajimaji.

Pokud to bylo na mne, tak jsem zatím zkoušel Arch asi měsíc na vedlejším stroji, takže ne v úplné zátěži. Aktualizace jsem dělal skoro denně a vždycky všechny, jak přicházely. problém zatím nebyl žádný. Uvidíme, jak to bude v zátěži

Z toho častého měnění verzí všeho mám právě docela strach… Hlavně když jde o bleeding edge verze…

Ci je arch vhodny zrovna na produkcny server, … Arch rulez, ale na server radsej Slackware ;)

S tím bych určitě souhlasil a Arch na server nedával. Proto se taky chystám na druhý stroj instalovat Debian Testing, ale až bude Stable…

Arch mi bezi na nekolika serverech (nekde klasika Apache/MySQL/PHP, nekde postgres, nekde jako podvozek pod Django projekty, jinde bezi jako postak s postfixem – radove tisice schranek, jinde jako DNS server)… a vsechno slape jak hodinky. Samozrejme musi clovek zapomenout na veci jako testing repo a aspon se podivat co se vlastne aktualizuje. Na desktopu bezne pouzivam testing repo a pacman -Syu treba trikrat tydne a NIKDY se mi za cca pet let nic nerozbilo – je to sice mozna divny, ale je to tak.
Debian je samozrejme naprosto OK, ale stable je obcas opravdu zoufale starej.

Já se chystám na LAMP a DB2-C Express a chci dát Testing v minimální konfiguraci pro daný účel. Ale možná bych uvažoval i o Archu – přece jenom jsem se s ním docela pobratřil…

To, že je Ubuntu založený na Debianu neznamená, že je Debian stejnej. Arch jsem zkoušel a ačkoliv obecně systém nebyl špatnej, tak mi tam blbnul hinting v prohlížeči (zvláštní že jen na některejch stránkách) a ač jsem se snažil jak jsem se snažil, tak jsem to nevyřešil. Debian prostě za 20min nainstaluju, tak 10min instaluju aplikace, rebootnu a mám hotovo ;)

Jo ale to neni chyba Debianu (Ubuntu to zkopirovalo), ale tvoje, ze jsi zvykly na jiny zpusob :). Skripty zacinajici na update-neco jsou naprosto dokonale. Rozplyval jsem se blahem, kdyz jsem poprve rucne neprepisoval /boot/grub/menu.lst a zadal update-grub :).
Nyni bezim na ubuntu: root a home na btrfs (boot ext2) a nemuzu si vynachvalit, ze pridanim par konfiguraku tam kde maji presne maji byt se initramfs spravne updatuje s podporou btrfs, grub z toho oddilu nacte, ale hlavne funguji prikazy update-initramfs a update-grub, takze s instalaci noveho jadra nemusim nic prepisovat ani konfigurovat :) tohle je proste libova zalezitost …
Ale priznavam se, kdyz jsem potreboval vypnout zapinani nejake sluzby, tak jsem hledal neco s rc, protoze skripty v init.d mi prisly hodne pritazene za vlasy :)
btw. cekam kdy se ten btrfs zhrouti :)

a nemuzu si vynachvalit, ze pridanim par konfiguraku tam kde maji presne maji byt se initramfs spravne updatuje s podporou btrfs, grub z toho oddilu nacte, ale hlavne funguji prikazy update-initramfs a update-grub,

Nemůžu se zbavit pocitu, že tímhle Linux „řeší“ jenom komplikace, který si sám zavařil.

Živě si pamatuju moje překvapení, když jsem poprvé viděl, jak startuje FreeBSD – minimalistický root oddíl, který je UFS a basta + zbytek na libovolných filesystémech.

Bezproblémové, čisté, funkční. Žádné zběsilosti typu initrd nejsou potřeba. Tím méně nějaké skripty, nad kterými by člověk žasnul, že geniálně řeší, aby systém vůbec nabootoval :)

Me teda vzdycky komplikovaly zivot spis windows… ani si nepamatuju, kolikrat mi (asi kvuli spatnymu driveru) na WinXP vyskocilo BSOD po kterym se system uz nenastartoval a data neprecetla, protoze byla prepsana tabulka oddilu…
Debian ma zastaraly balicky dobry leda tak na server a Ubuntu si imho hraje na HALa 9000, takze ArchLinux je pro me osobne nejlepsi volba…

este nepocitam gentoo, ktery poskytuje pravdepodobne vic svobody nez arch, ale jeho kouzlo se projevi predevsim kdyz si vsechny balicky sestavujete sami, coz uz je na me moc geekovske… staci semtam sestavit nejaky balicek, coz ArchLinux imho zvlada na jednicku pomoci ruznych PKGBUILD a makepkg a pripadne ABS nebo AUR (AUR dělá z Archu neco jako wiki operační systém – každý může postovat zdrojové balíčky – sestavovat a instalovat si je samozřejmě nemusí nikdo a doporučuje se přečist si letmo PKGBUILD, než ho spustíte)

U wiki systému bych se docela bál chytrého vandalizmu. Když je wiki jenom text tak je vandalizmus neškodný, ale balík klidně může skrývat malware. A samozřejmě asi nikdo si nebude každý balík detailně kontrolovat než ho nainstaluje.

Jedine misto kde muze byt vandalismus je asi prumerne 20ti radkovy PKGBUILD… zdrojaky se stahnou ze stranek autora daneho SW a zkontroluji se podle checksumu (jsou podporovany ruzne algoritmy). pak je tam BASH funkce, ktera ten balicek sestavi a nakopiruje do fakeroot adresare… to je cely. vzdycky se jenom kouknu jestli tam neni rm -rf / nebo podezdrely obfuskovany kod.
PKGBUILD vypada asi takhle:
http://aur.archlinux.org/packages/pidgin-qip-decoder/pidgin-qip-decoder/PKGBUILD
(+ obcas jsou k nemu pribaleny este patche, .desktop soubory nebo post-instalacni skripty – ktery je v tom pripade taky treba precist. ale nastroje jako yaourt te taky nechtej moc snadno pustit dal, dokud si ho neprectes)
vice balicku zde:
http://aur.archlinux.org/
moje balicky zde:
http://aur.archlinux.org/packages.php?SeB=m&K=Harvie&O=0&PP=250&SO=d&SB=v
(pridavam tam obcas nejaky software ze sklizne, pokud nahodou este v AURu neni)

+ obcas jsou k nemu pribaleny este patche
…které by člověk měl teoreticky číst taky…
…ale to je obecný problém OSS, ne Archu.

jinak pokud myslis, ze by nekdo zamerne treba chtel smazat vsechny balicky, tak jednak jsou zalohy a druhak zatim kazdy balicek muze upravovat jen ten kdo ho vlastni. pokud nemas zajem ho dal udrzovat (pak ti chodi maily, bugreporty a out-of-date notifikace od ostatnich useru), tak se ho muzes zrict (disown) a nekdo jiny si ho privlastni. takze vandal by teoreticky mohl jen smazat vsechny sirotky (orphans), ale kupodivu vetsinu balicku nekdo vlastni.

Myslel jsem spíš že by mohl někdo nasadit do balíku keylogger nebo jiné svinstvo. Čekal jsem, že prostě jenom potvrdím co chci instalovat, nemusím se obsahem balíku vůbec zabývat (jako u APTu nebo RPM). Po disownu by si balík mohl přivlastnit „chytrý“ vandal a dát tam nějaké svinstvo. Já bych zavelel
yaourt -Syu –aur
a svinstvo by se mi nainstalovalo jako update. Nebo bych si prostě nevšiml, že to už udržuje někdo jiný (taky proč by nemohl, že) a nainstaloval bych si to.
AUR není oficiální repozitář, takže se asi nedá čekat že to bude stejně bezpečné – u Ubuntu je něco podobného getdeb – každý tam může dát balík.

A jaký je principielní rozdíl oproti tomu, když dá někdo exploit do zdrojáků gnome?
Všechno je to otázka procesu kontroly zdrojáků – a nedělal bych si iluze, že to u OSS (zvlášť u menších projektů) bude nějaký extra „vandal-proof“ proces…

Vývojáři GNOME jsou důvěryhodní a navíc to nejde rovnou z upstreamu do ofic. repozitáře, ještě tam to projde kontrolou. Takže můžu víceméně cokoliv z ofic. repozitáře nainstalovat a nemusím to zkoumat. Horší je to v případě, kdy instalace něco poškodí neúmyslně, není žádný rollback. Až Fedora 13 s btrfs by to měla změnit. Windows „obnovení systému“ už pár let má (i zkušenosti s tím se různí).

>> Vývojáři GNOME jsou důvěryhodní
Na základě čeho si to myslíte?
Podle mě nejsou důvěryhodní žádní vývojáři – v tom smyslu, že by byla nulová šance, že se zblázní, nebo je někdo podplatí a vrazí do zdrojáků nějaký škodlivý kód.
Jediné řešení jsou dobře nastavené procesy auditu kódu.
>> navíc to nejde rovnou z upstreamu do ofic. repozitáře, ještě tam to projde kontrolou
Jste si jistý, že Linuxová distra dělají zevrubný audit (!) všech změn, které se udály v upstreamu?
Já bych řekl, že dělají jenom testy funkčnosti (a ani to často ne úplně dobře).

Neříkám, že jsou naprosto 100% důvěryhodní, rozhodně je to ale velký rozdíl oproti situaci, kdy by nebylo jasné, kdo ten balík zrovna spravuje. Je pravda, že aby si někdo mohl balík přivlastnit, musí ho původní majitel disownovat, takže když si je toho nebezpečí vědom a balík nedisownuje, nebezpečí nehrozí.
Jistý si nejsem, myslím, že třeba ve Fedoře se bere kontrola balíků vážně (http://fedoraproject.org/wiki/Packaging/ReviewGuidelines), možná jsem naivní (ono by ale moc nedávalo smysl mít SELinux a všechny tyhle věci a současně umožnit kdekomu udělat si oficiálním updatem backdoor).

No tak zrovna tohle, co citujete, jsou pravidla pro BALICKOVANI – o kontrole kodu tam (po zbeznym prohlidnuti) nevidim vubec nic.
Navic jak rika znamy bonmot bezpecnost neni stav, bezpecnost je proces. Musi byt jasne definovane, kdo kontroluje co, kam se vysledky kontroly zapisuji, kdo ma zodpovednost, kdo kontroluje, zda kontrola probehla atd.

Ebuildy (balíčky) jsou v repozitáři, další jsou v overlays. Napsat vlastní ebuild jsem dlouho nepotřeboval, ale pokud myslíte sestavit == kompilovat, tak to potom jo.

Neměl by sis plýst Debian Stable s Debianem obecně. Testing má vcelku nový balíčky a Sid(Unstable) jede v podstatě rolling updates.

Ja jsem mel svuj arch nainstalovany cca za 30 minut a to mam pomale pripojeni k internetu, travit 2 hod u windows by se mi teda nechtelo:)

Toto by se hodilo spise jako blog, nepripada mi to dostatecne hodnotne na clanek..

To jsem chtěl napsat taky, blog „Jak jsem instaloval ten Arch“ ;-)

Rozmím tomu správně, že takové custom distro jako je Arch si při instalaci neporadí s GUID Partition Table? To bych se musel ještě dlouho smát!
(fdisk a jeho varianty totiž GPT nepodporují)

Má být „v dílu“, nikoliv „v díle“.

„v díle“ není nespisovný tvar, je to úplně jiné slovo s jiným významem

4 roky jsem hledal to správné distro. nejvíc mi ze všech možných bylo sympatické OpenSUSE (dodnes nevím proč,ale kvalitním systémem to nebylo. Nicméně problémy, které jsem musel řešit jsem bral jako součast života linuxáka. A nevadí mi ani dnes :D) Pak mi spolubydlící ukázal Arch, pomohl s instalací a jsem nadmíru spokojen. Systém velmi přehledný a jednoduchý, Vesele si mi šlape na mašince už skoro půl roku a nehodlám měnit… Doporučuju všem, kteří se už přestali bát příkazové řádky…

Arch mi vesele slape na notasu(ech) uz pres pet let, hlavni instalaci dokonce z lennosti pretahuji uz na treti masine bez instalace. Berte to jako vyzvu do budoucna :-D

Díky, zřejmě na to v budoucnu dojde

Taky bych do toho sel, ale trochu se bojim, ze jako dlouholety debianista se zase stanu zacatecnikem :/

Uz jsi videl archlinuxi wiki? ;)

Ale jo, ta je dobra. Jenze se budu muset znova ucit balickovaci system(hlavne co, kde a jak), umisteni konfiguraku a co je defaultne jinak nastaveno a bojim se, ze bude mensi dostupnost balicku.

Nepokladam sa za nijak zvlast nadaneho a „prechod“ z apt na pacmana mi zabral… no, aby som to hodne prehnal, asi 5 minut :-) V podstate cely „prechod“ fungoval asi takto:
- apt-cache search nieco → pacman -Ss nieco
- apt-get install nieco → pacman -S nieco
- apt-get update → pacman -Sy
- apt-get update && apt-get upgrade → pacman -Syu
- (v najhorsom pripade sa na to daju spravi aliasy :p)
Plus pribudlo par moznosti (pacman -D, pacman -Q,) ktore by som s APT spravit mozno ani nevedel.
Zaroven bol pacman a PKGBUILDy hlavny dovod, preco som u Archu ostal.

No po statnicich to asi zkusim.

konfiguraky sou umisteny stejne – to je vec kazdyho balicku…
akorat tam nejsou prasarny od debianu, co mely vsechno zjednodusit…
proste plati to co je v manualu.
treba lighttpd na debianu byl pro me nadlidsky ukol, tak jsem vzal konfigurak z archu a nahradil jsem s nim ten debiani bastl…
pokud jde o balickovaci systemy, tak jsem udelal prehledovou tabulku ovladani balickovacich systemu na ruznych distrech… sou v ni vzdycky odpovidajici vyrazy pro ruzne systemy. najdes ji na strance:
http://blog.harvie.cz/useful-gnulinux-commands/

IMHO tohle jsou dvě možný koncepce a těžko říct, která je lepší – každýmu asi vyhovuje něco jinýho:
1. distro má nějaké svoje „policy“, kam umísťuje konfiguráky + třeba nějaké patche, aby místo jednoho souboru bylo možný použít něco jako /etc/balik.d/* + skripty, který se souborama v tomhle adresáři manipulují
2. distro balíky neznásilňuje a instaluje všechno tam, kam to umístil autor (pokud to není nějaká vyložená zhůvěřilost)

o instalaci ubuntu a dalsich jednoduchych dister je plno clanku, proc ne o Archu – dalsi kapitoly mohou prinest urcite mnoho zajimaveho

Instalace Archu je jednoduchá podle návodu, i údržba, ale problém jsem měl z něj udělat plně funkční desktop na notebooku. Chybí mi jednoduchý návod jako na Ubuntu http://wiki.ubuntu.cz/. Mám notebook, musím udělat tohle, chci desktop, musím udělat tohle, chci přehrávat všechny formáty, musím udělat tohle, chci rozchodit virtualbox, musím udělat tohle… Jen díky skvělému návodu na desktop je Ubuntu tak rozšířené. Tak snad bude tento seriál o udělání plně funkčního desktopu.

Zkousel jsi se podívat na arch wiki na oficialnych strankach? :-)

Zkoušel, ale k intuivnímu popisu kroků jako na ubuntu wiki to má stále dost daleko. Škoda, protože jinak se mi arch moc líbí, ale nemám čas podrobně studovat systém a nastavení.

Ono hodně záleží na tom, co si představuješ pod pojmem „desktop“ a co od něj chceš a/nebo potřebuješ

Ahoj. Ja som si spravil sam pre seba taky mini poinstalacny navod na Arch Linux, kde som si postupne zapisoval riesenia problemov, na ktore som narazil… Bohuzial mam desktop ale nie notebook takze niektore veci tam nebudu, ale ak mas zaujem, mozem ti ten navod poslat…

To určitě pošli. Já bych chtěl časem udělat nějaké doplnění toho, co jsem zjistil v rámci rutinního provozu a mohlo by se to tím pádem docela hodit

V clanku pises ze si na / a /home pouzil JFS ale vo vypise (na obrazku) je ext4.
BTW: Dik za infos o problemoch s RAIDom.

dyt pise ze obrazky nejsu z instalace na zelezo, ale virtual :D

Sice obcas mi prijde jako trochu „na kolene delany“ (no flame!), ale jinak je to prijemne distro.
Jeste by to chtelo nejakou dobrou koncepci bezpecnosti* a bylo by to urcite jedno z nejlepsich dister.
* treba s necim jako VuXML…

No to se mi zdá hodně na koleně dělaný. A instalovat to bude asi ještě složitější než MS SQL Express s nástrojema a to dělá největší IT firma :-(.
Tak nevím jestli otec bude chtít Arch, když nezvládne Vistu ani sedmičky a musí ta mít XP. S Archem škoda výkonu. Linux bych dal jenom na stroje tak do 256 MB RAM a kdoví jestli.

Hele Jirko Arch nepotrebuje nic nez uzivatele, pokud mu tam rozchodis vse co potrebuje staci obcas jen z aktualizovat, stejne jako jina distra. Troufam si rici ze XP a Visty potrebuji vetsi udrzbu nez Arch. Uz jen kvuli majoritnimu zastoupeni na netu se tam furt nekdo snazi vlamat a jakakoliv chyba v XP a Vistach je tvrde placena vykonem ve prospech antiviroveho programu.
A.

Samozřejmě, že je to „na koleně“. Po instalaci si člověk sám musí do konfiguráků dopsat deamony, sám zavést moduly jádra pro některý hw a tak. Však také na to všechno jsou na wiki návody. Chcete tisknout, doplntě do /etc/rc.conf cups, chcete škálovat takt cpu? – atd.. atd.. Máte wifi? Jakou máte, zaveďte modul, vyzkoušejte a zapište config.
Je to práce, ale má to výhody: máte systém opravdu pod kontrolou, neběží vám daemony k bluetooth, když to nemáte; je to rychlejší a to o dost než Win XP, návody jsou poměrně dobré a autoritativní, není to jako fora o Windows, kde vám klidně někdo poradí nesmysly. Také se mi poprvé pod Archem povedlo zprovoznit opravdu všechno: touchpad, trackpoint, wifi s powermanage­mentem, akcelerometr, osd, všechny funkční klávesy, hibernace, externí VGA. Prostě stejně jako na Windows – jenom je to mnohem stabilnější a rychlejší a na baterie to vydrží víc.
Máto i nevýhody: např.kvůli rolling updates nemůžete mít starší verzi OO a taky se občas pri aktualizaci něco rozbije – rozuměj rozkonfiguruje.

To „na koleně“ jsem myslel jinak než „musíš si to sám nastavit“.
V produkci používám na 99% FreeBSD, takže „musíš si to nastavit“ mi vůbec nevadí, naopak.
Akorát prostě FreeBSD mi (naprosto subjektivně!) přijde jako systém, který má nějakou celkovou dobře vymyšlenou koncepci, Arch mi přijde trochu roztříštěnější/méně doladěný.
Konkrétní příklady nejsem schopnej uvést (nepamatuju se), nechci začínat flame, berte to prosím jako čistě subjektivní prohlášení o mém pocitu z Archu :)

Největší IT firma (alespoň podle tržní kapitalizace) je momentálně Apple ;)

1. tak swap partice ma mit typ 82, nee 83
2. rozdeleni disku jde zkopirovat treba z /dev/sdb na /dev/sdc takto:
sfdisk -d /dev/sdb | sfdisk –no-reread /dev/sdc
3. proc nemas swap na vsech 4 diskach? pak jde do nich zapisovat a cist paralelne, temer 4× rychleji (nastavit vsem stejny pri=xx v /etc/fstab)
4. jaka je vyhoda v RAID1 na 2 diskach + jeden spare oproti RAID1 na 3 diskach bez spare? ten spare bude usinat?
5. proc nemas / taky na RAID1? lilo i grub to umi, pokud pouzijes -e 0.90
6. mozna by stalo za to uvazovat o sifrovanym swap, /home a / a taky o xfs misto jfs, minimalne na /home

7. na kontrolu RAIDu je asi lepsi koukat na cat /proc/mdstat
treba pri synchronizaci je tam prubeh a odhad casu do konce

ad 1) máš pravdu, ale v CFDISK je nenastavuju, až potom v instalátoru. Takže klidně stačí 83
ad 2) nastavení je jednoduché, takže jsem ho dělal postupně bez kopírování
ad 3) o tomhle řešení jsem neuvažoval
ad 4) jak by se udělal RAID1 na 3 discích?
ad 5) pro mě jsou důležitá data a uživatelské nastavení v HOME, systém se dá nahradit snadno
ad 6) o šifrování jsem neuvažoval. Oba FS jsem zvažoval a pročítal dost diskuzí a JFS se mi jevil jako lepší

ad4/ uplne stejne jako na dvou jenze by tam byli 3 :)
mdadm –create /dev/md0 –level=1 –raid-devices=3 /dev/sda1 /dev/sdb1 /dev/sdc1

pokud mas 3 disky tak otazka zni jestli by nebylo lepsi udelat raid 5

no ma dokonce 4 disky;
ja mam 3 disky s malym RAID1 na / a velkym RAID5 na /home

Nejsem si sice úplně jistý, ale nemusí být počet disků v RAID1 sudý?

ne, libovolny
kazdy disk v RAID1 je stejny – zrcadleny, akorat v pripade 2 disku vyuzijes 1/2 mista a v pripade 3 disku vyuzijes jen 1/3 mista

ad 5) no pokud si zalohujes nastaveni z /etc treba tak jo
a taky kdyz bude / na RAID tak se z nej bude cist rychleji, protoze se muze cist zaroven ze dvou/tri/ctyr disku, z kazdyho jina cast

Clankov a videi o tom ako nainstalovat arch je milion. Nieje to nic tazke. Zamerajte sa prosim nato co robit po instalacii a ako riesit problemy.
Uz asi tyzden sa pohravam vo VB a na druhom disku. Zatial som sa moc daleko nedostal. Raz z neznamych pricin nejde HAL, druhy raz (po reinstalacii) zachne po chvylke vyhadzvoat Xka Fatal IO erroy 11 a podobne. Kedze som linuxova lamka tak samozrejme veci su premna novinka.
Dufam ze sa niekedy cez to preluskam a dostanem funkcny system.

Zcela souhlasím. Je to jako spoustu jiných článků na netu – jenom základní popis instalace a někdy trochu povídání kolem. Ale nikdo z těchto autorů nejde do detailu a nezkusí ten systém nastavit pořádně, aby to opravdu všechno fungovalo. Dvakrát jsem si na archu vylámal zuby a vrátil se k zabugovaného ubuntu (10.04 je fakt hodně syrová beta). A myslím, že jsem se docela snažil. EeePC – blbnul driver na intel, občas začaly lítat přes obrazovku pruhy a pomohlo jen shození Xek. Překvapivě ubuntí byl OK. Chápu, je to o kombinací vhodnách verzí Xorg a intelího driveru, ale to je přesně to laborování pokus/omyl, které mi tolik vadí na windows. Bojoval jsem s cupsy HPlip (síťové all-in-one), v ubuntu to rovnou rozpoznalo zařízení, v archu jsem nad tím strávil několik hodin a nikam jsem se nedostal. Utilitky pro eeepc – v ubuntu OK, v archu nefungovaly korektně a ntb měl vysokou spotřebu (řádově o hodiny než ubuntu). A to jsem se ani nepouštěl do modrého zubu a jeho napojení na telefon pro připojení k netu, 3G usb modemy telefoniky atd. Zrovna třeba vymazlený netbook je docela oříšek a dost se na distribuci toho pozná. Bohužel dnešní plně funkční desktop je velice složítý (všechny ty *kity a *busy s obskurními konfiguráky, překotným vývojem a nekompletní/zas­taralou dokumentací) a skoro nikdo to pořádně neumí.
Jinak princip archu je mi velice sympatický, leč již nechci věnovat desítky hodin (a to vůbec nepřeháním) na ladění všech těch blbůstek, na které člověk narazí, když nechce dělat kompromisy. Samozřejmě na server nebo na obyč. desktop je to o něčem jiném, to není žádná velká věda.

najhorise je ze neni kikto kto by mi poradil (ziadneho linuxaka nepoznam), miesto kde by som mohol polozit akukolvek otazku a nebol poslany na google alebo podobne neexistuje. Arch wiki je sice pekna ale 3 wiki (jazyky) 4 rozne odpovede. Arch cz forum je plne spamu a bordelu.
Neviem dokedy ma to bude bavit.
Ale hlavne vydavat nekopletny clanok o instalacii, urcite uzitocna vec. :)

Článek není nekompletní. Hned v první větě je napsáno, že se jedná o úvodní díl…

Dva a půl roku svého předživota jsem strávil s Ubuntu distribucemi – Ubuntu, Xubuntu, Ubuntu Minimal, Ubuntu Netbook Remix, Lubuntu, Mint… Žít jsem začal až nedávno, co jsem překonal strach z toho zlého, tajemného Archlinuxu, který mi po mé špatné konfiguraci spálí procesor… Absolutní opak byl však krutou pravdou: Archlinux se nainstaloval stylem: ENTR, ENTR, ENTR, ENTR. Z příkazové řádky už strach nemám a díky přehledné Wiki, která je dle mého skromného názoru ještě lepší než pro Ubuntu, jsem věděl co dělat dál. Stačilo nainstalovat to, co skutečně potřebuji: alsa, xorg, xfce + slim, vlc, gimp, gedit, chromium, wine, OOo a výsledkem je takové ultra rychlé Xubuntu. Takže pro ostaní: nebojte se Archlinuxu – pokud Vám něco nepůjde, na fóru jsou ochotní lidé co rádi a rychle pomůžou, ušetříte čas, protože ho nebudete muset nikdy reinstalovávat a aplikace běhají svižněji.

Vidim ze se tu opet rozpoutava pekny flame :)

Nějak mi chybí v úvodu rekapitulace požadavků na moderní desktop, případně pro koho je tato instalace určena (cílová skupina, počet uživatelů)

Zkuste sem místo flame napsat, jaký máte požadavky na moderní dektop.
Třeba na to autor v daších dílech zareaguje.

Začínám:
1. Fulltext search (nejlépe i na sdílených částech filesystému)
2. Snadná synchronizace soborů s notebookem apod.
3. Snadná centralizovaná správa uživatelských profilů

4. konzistentní UI (nejlépe podložené nějakými dobře udělanými human interface guidlines, které jsou do puntíku dodržované)
5. subjektivně svižná odezva
6. pro někoho možná i: podpora komerčních SW produktů

laborujem s Archom na netbooku..
dost casto si pomaham wiki arch… bohuzial musim skonstatovat ze niektore dokumentacie su matuce kedze popisuju nieco co je uplne inde alebo uplne inak.. a dokonca som tam nasiel dost vazne preklepy koli ktorym som sa natrapil pokial som zistil ze prikaz co je tam napisany je napisany zle.
aj toto su veci ktore mozu ludi odradzat a robit mytus ze arch je pre hardcore ludi…
inak velmy fandim archu a ked sa ho naucim korektne ovladat urcite ho hodim na desktop ktory momentalne okupuje debian + openbox

no, doufam ze jsi to v te wiki teda opravil jdyz jsi nato prisel :)