Názory k článku
Arduino: měříme a zobrazujeme fyzikální veličiny

OMG, proc my mame vpraci tolik prace, ze dodelavam i doma :(
Jinak super serial. mozna se necham zlakat a az se mi bude chtit nasypat 100ecek do kravin, tak poridim taky. je v planu i ovladani krokovych motorku?

Moc pekne a poutave cteni. Diky moc. Tesim se na dalsi dily.

Nevíte náhodou někdo, jestli se z Arduina dá nějak rozumě udělat wattmetr pro 220V do řekněme 1kW?

kdyz se pouzije nejaky navod na digitalni wattmetr, tak lze upravit
i pro arduino.
http://www.strasil.net/index.php?text=wattmetr

Já tomu zas tak nerozumím, potřeboval bych spíš nějaký shield nebo tak něco, aby se to jenom zapojilo a jelo :)

Vsak tam je navod uplne sevsim na sestaveni a oziveni (ta merici cast se da pripojit prakticky k cemukoliv) – mimochodem hezky je to vyreseny
Kdo u tohodle rekne ze tomu nerozumi nemel by na 220V (na jakykoliv napeti vetsi bez bezpecny) vubec sahat v zajmu bezpecnosti svoji i lidi v okoli

Aha, toho clanku jsem si vsiml az ted. Tak to jo, to je docela jesnej popis.
Prave proto, ze nejsem elektrikar, nechci na to sahat. Chci idealne hotovou krabicku, ktera by se pomoci dvou datovych dratku pripojila k arduinu, coz bych zvladnul :)
Pomoci toho arduina by se to pak nejak vyhodnocovalo, treba tak, ze kdyz prikon stoupne nad zadanou mez, rozsviti se ledka…

Na tuto funkci ale nepotřebuješ Arduino, na to ti stačí proudové relé: http://www.google.cz/search?q=proudov%C3%A9+rel%C3%A9&ie=utf-8&oe=utf-8&aq=t&rls=com.mandriva:en-US:unofficial&client=firefox-a

Díky za tip, ale šlo mi o to, aby se spotřeba měřila a *nějak* vyhodnocovala. To, co jsem uvedl, byl jenom příklad.

Pouzijte elektronicky elektromer, treba http://www.gme.cz/cz/f-wsz12de-32a-p759-355.html , ktery ma pulzni vystup S0 = pocet impulzu v case = spotrebovana energie v case (prevodni pomer byva treba 1000 pulzu na 1kWh. Okamzita spotreba , pokud to neni casove kriticke, by se meri nacitanim impulzu za cca minutu a mate jednoduche reseni, ktere ma optoclenem oddeleny vystup a muzete jej dat ke kazdemu zarizeni, ktere potrebujete merit. Navic, pokud budete sumarizovat pulzy do nejake pameti, budete mit i celkovou spotrebu. Takto se meri treba prikon serveru (nebo jinych technologii) v pronajatych stojanech. Tam to ovsem hlida a sumarizuje PLC a do nadrizeneho uctovaciho systemu se data prenaseji na pozadani...

Neni lepsi odecitat data primo z elektromeru? Lecktere elektromery uz umi pres opticky oddelene rs232 odecitat data. Mnohe energeticke spolecnosti pouzivaji i zpetny odecet pres elektricke draty.

Ne, potřebuju měřit jednotlivé spotřebiče…

Neni lepsi v takovem pripade modifikovat jednoduche merici hodiny za pet stovek? Jety digi elektromer stejne neporidite levneji. Spis o tretinu draz.

O cenu celkem nejde. Spíš o to, aby to bylo jednoduché, zdokumentované a fungovalo to – což se právě vylučuje s tím „modifikovat“ :)
Jak jsem tady už psal: představoval bych si krabičku, ve které bude zásuvka a z druhé strany budou čučet dva dráty. V manuálu bude napsáno „tyhle dva dráty připojte k arduinu tam a tam a aktuální spotřebu odečítejte tak a tak“.

obávám se, že z principu složitosti měření příkonu na AC napětí – těžko.
Možná jen pro rezistivní zátěže – měření napětí na nějakým přesným rezistoru…

Právě že to takový problém zdaleka není. Velmi pravděpodobně by stačil i integrovaný AD převodík v Atmelu + nějké obyčejné OZ pro přesnost dejme tomu 3 procenta (viz třeba http://www.strasil.net/pub/files/wattmetr-schema.png ). Stačí velmi rychle (odhadem aspoň 100 vzorků na periodu 50 Hz) vzorkovat okamžitou hodnotu (!) napětí a proudu a jejich součin integrovat + nakonec korekce na efektivní hodnotu výkonu. Touto metodou dostaneme právě činný výkon. Matematicky by šel vypočítat i zdánlivý a z toho jalový výkon. Tím, že se měří okamžité hodnoty, není třeba řešit fázové posuvy a cosinus fí (učiník).
Rozhodně tohle nelze doporučit k experimentování, pokud tomu někdo nerozumí, protože jde o nebezpečné síťové napětí!

Pro lidi, co nechtějí kupovat celý modul doplním: existují i levnější alternativy: SHT10 a SHT11, jsou identické, liší se jen zaručenou přsností a SHT 10 stojí skoro polovinu toho co SHT15. Pokud to chcete použít na bastlení, tak je ale lepší pořídit ekvivalenty SHT71 nebo SHT75, které jsou obdobou SHT11 a SHT15, ale mají klasické drátové vývody v rastru 2.54 mm (DIP).

Arduino som už kúpil, ale po cca jednom dni ma prestalo baviť pracovať v štandardnom Arduino IDE. Vadilo mi, že nemám priamy prístup ku hardwaru, napríklad čísla pinov su podľa čísla na headroch a nie podľa fyzického čísla pinu. Timer0 je nepoužitelný, pretože ho používa IDE na loop funkciu. Nechcem byť obmedzovaný na setup a loop funkcie. Samotné IDE je veľmi jednoduché, nič na serióznu prácu. Takže teraz programujem, kompilujem a nahrávam program do Arduino v Netbeans s plným komfortom špičkového IDE, a mam plný prístup k celému ATmega328P. Keby bol záujem možem zbastliť nejaké HOWTO.

jestli používáš původní bootloader, tak by základni popis nebyl od věci

Zdravim, bolo by mozne nejake HOWTO z tvojej strany poskytnut? Vyzera ze si mal podobny „problem“ ako ja:-) Vdaka

Dik za info,ak tomu dobre rozumiem, samotny upload do Arduina zabezpecuje AVR tool chain?

Upload zabezpečuje avrdude. V Makefile by si mal mať jeden target, napríklad nazvaný „program“, ktorý zabezpečí kompiláciu a následné volanie avrdude. Avrdude je použitý aj v klasickom Arduino IDE len tam to je celé skryté pred užívateľom.
AVR tool chain je označenie pre všetky nástroje, kompiler, linker, include files a avrdude ..

vdaka za info!

Chtel bych pomoci arduina merit velmi male napeti (0–40mV) a pak jeho hodnotu (samozrejme vtazenou k referencimu napeti) posilat pres seriovy port. Takoveto napeti je pro Arduiono velmi male a proto jsem do obvodu zapojil operacni zesilovac. Takto zesilene napeti (napr. 220mV) privadim na analogovy port Arduina a pomoci seriove prenosu do pocitace. Problem mam v tom, ze v seriove konzoli prijata cisla kmitaji mezi hodnotami cca 0 – 120, coz je pri referencnim napeti 5V o cca 0.5V. Pokud merim vstupni napeti (to co privadim do Arduina) voltmetrem, tak dochazi k jeho zmene pouze v oblasti cca 1–2mV. Tusi nekdo v cem delam chybu? Priznam se, ze v elektrice nejsem kovany.

Jak máš zapojenej ten zesilovač ?

Zdravím,

jen se chci zeptat, zda jste to nějak vyřešil? Stojím také před potenciálním úkolem měřit napětí z termočlánku cca do 30mV. Mohl byste se podělit o zkušenost?

Díky za info!
Ondřej Němeček.

Dobrý den, zkuste svůj dotaz napsat na Arduino fórum http://duinozone.cz

Díky, už to není aktuální - vyřešili jsme to nakonec jinak.

O.