Domníval jsem se, že max. teoretická propustnost USB 2.0 je 480 Mb/s. Pak by připojení 100 Mb/s Ethernetu u Raspberry Pi připojením přes USB nebylo zpomalováno. Nebo je to jinak?
tak na maline ten 100M ethernet jede kolem 90Mbps, dokonce jde poridit 1000M ethernet do USB3, ten pak v maline jede kolem 200Mbps, teda dvakrat rychleji, nez onboard
"Bohužel testy byly provedeny s kabelem pro 100Mbit síť."
Tím je myšleno co ? Pokud kabel Cat 5e, tak ten dá 1 Gbps stejně jak kabel Cat 6 a vyšší. Ethernet není wifi, linková rychlost je vždy buď 10, 100 nebo 1000 Mbps a neexistuje žádné snižování rychlosti dle síly signálu či kvaity kabelu. Dokud počet chybně přijakých packetů nedosahuje jednotek procent, což rozhodně není normální situace, tak dosahováná rychlost závisí čistě na koncových zařízeních a ne na samotné síti.
Taky me to prastilo do oci. Ono obecne testovani propustnosti tu muze byt problem. Tipnul bych si, ze iperf na Banana Pi nedokaze vygenerovat gigabit...
Mozna by stalo za to pouzit obycejne FTP a kopirovat nejaky soubor z/do ramdisku... Nebo nejakym trikem s netcatem do /dev/null.
Takovy se dodava se k hujaja routerum. Asi aby se usetrilo na medi bo co. Krom toho ethernet pres UTP byl delany aby sel pres stare vnitrni telefonni site v USA takze 4 draty nebyly az do gigabit ethernetu problem. Vzdyt prvni varianty behaly pres obycejne cat3/4 kabely pouzivane tehdy pro telefony.
Co to znamená pomalu ? Pokud to znamená cca 11 MBps, tedy cca 90-95Mbps, tak je to opravdu kabelem, který se spojil na dvou párech jen 100 Mbps. Ale pokud pomalu znamená 300-400 Mbps jako naměřil autor článku, tak za to kabel opravdu nemůže. Pokud naměříte několik set Mbps, tak to znamená že po kabelu to jede 1000 Mbps a limit je někde jinde.
Jsem za podobnou sérii článků vděčný, zrovna se mi to všechno bude hodit.
Jen bych se trochu přimlouval, aby se autor netvářil tak jako že to celé sám vymyslel/udělal/objevil a následně zdokumentoval a více uváděl odkazy na zdroje informací z kterých sám čerpal. Nejen u tohoto dílu, ale i u předchozích.
Různé zdroje se často velmi vhodně doplňují a je to také podstatná informace.
Banána má v dokumentaci často značné mezery (např. soudruzi zapomněli zmínit typ konektoru na záložní baterku a kde má plus a kde mínus, zapomněli správně napájet sata disky a pod.). Tedy ony zdroje informací i v případě složitějších dedukcí mohou být poměrně cenné sami o sobě.
ČLÁNKY DO MAILU