Názory k článku
Binární ovladače + jádro = porušení GPL

A proto se mají pravidla porušovat? IMHO není nic odpornějšího než utilitarismus...

Naprostý souhlas. Ostatně, v tomhle stejně až takový problém nevidím, pokud si ovladače stáhne a nainstaluje koncový uživatel, GPL tím neporuší. V mém distru je to otázka jednoho příkazu nebo několika kliknutí myši. Navíc existují svobodné ovladače. S těmi si sice uživatel 3D akceleraci moc neužije, ale Xka se mu spustí. Osobně vidím mnohem větší problémy na úplně jiných místech.

Navíc existují svobodné ovladače. S těmi si sice uživatel 3D akceleraci moc neužije, ale Xka se mu spustí. Taky muzu pouzit obycejny VESA driver, ze? Nebo VGA, kdyz uz jsme u toho. Xka se spusti, tak co by? ...

Nie tak ako hovoris ale v principe je to tak ze si kupis porsche ale do roboty mozes ist iba tak rychlo ako hociktora skodovica (60/90/130). Takze o com?

A to si este zabudol, ze niektore skodovice jazdia iba 50/90/130

Abychom si správně rozuměli, pokud se Xka spustí, tak má uživatel přívětivé prostředí, ze kterého může nainstalovat ovladače, se kterými bude 3D akcelerace chodit. To snad není takový problém.

No, dost prehanite. Ja bych rekl, ze svuj desktop vyuzivam celkem plnohodnotne, neni to zadne stare zelezo, ale absence proprietarniho grafickeho driveru (v mem pripade se to rovna absenci 3d akcelerace) me nijak neochuzuje, 3d hry bych stejne nehral. Na prehravani videa (xv) mi bohate staci free (nv) driver. Aiglx ani Xgl jsem zatim nezkousel, nemel jsem proc, ale vubec neni vyloucene, ze ani na ne bych non-free driver nepotreboval.

Nestacim se divit, jak je nekdy u hracu jejich potrebou hrat ovlivnene cele jejich vnimani pocitace. Bez 3d akcelerace pro ne proste neni uplny.

zabudas na Blender a mayu.
dost podsatne softy v linuxe pre mnozstvo ludi

casto obycajny grafik nemoze preist sam na linux z tohoto dovodu. A je ich naozaj vela...

Nechapu. Grafik nemuze prejit na linux, protoze by si musel sam doinstalovat 3d drivery? Copak ve windows, kdyz je chce pouzit ke sve praci, si sam nic instalovat nemusi? Nevim, bud to neumi, a nekdo jiny se mu stara o PC (pak asi nedojde k rozhodnuti, ze by chtel prejit na linux, protoze nebude vedet co to je), nebo to uz nekdy delal, pak neni v nicem problem. Anebo pouziva Mac.

nvidia drivery neboli potrebne doinstalovat a funguju.

Utilitarismus světem vládne, a nejen světem IT. Můžeme polemizovat nad tím, jestli je to dobře nebo špatně, ale těžko na tom něco změníme. Osobně vidím licenční spory kolem tzv. "svobodného" software jako šaškárnu (viz. třeba kejkle kolem loga a označení odvozenin od Mozilly a následné vyřazení Firefoxu z Debianu kvůli nepříliš košer ikoně a názvu). Výrobci úspěšných OS (Windows, MacOS) samozřejmě svůj úspěch získali uživatelskou přívětivostí svých produktů a podřídili tomu vše (utilitarismus!), protože průměrný uživatel nemá chuť bezprostředně po instalaci něco kompilovat, aby vůbec slušně rozběhl grafiku. A je za to ochoten i zaplatit. Naproti tomu systémy kontaminované nebo vybudované pod GPL toto vylučují a proto (ač bývají často nabízeny/podbízeny zadarmo) je o ně neporovnatelně menší zájem. Ne každý je například ochoten originální non-GPL ovladače nahradit nefunkčními -ale zato zcela svobodnými- GPL ovladači. Další věc: Který *schopný* programátor by investoval své síly do rozvoje něčeho, co by jej nutilo poskytnout zdrojáky, aby se vzápětí objevilo X odvozenin jeho díla, když může kódy uzavřít (a je-li lidumil, nic mu nebrání poskytnout výsledek veřejnosti jako freeware)?

Závěr:
GPL udržuje Linux a jemu podobné na úrovni geekovských tajemství, což některým možná vyhovuje, ale zároveň zabraňuje jeho hromadnému rozšíření. Situaci ještě znepřehledňují žabomyší války kolem GPL3. Kdysi kdosi (utilitarista!) přirovnal GPL k rakovině. Obávám se, že měl pravdu (ač to myslel úplně jinak). GPL, původně určená k ochraně softu pod jí uvolněného, nyní sama pracuje proti němu. GPL je schopna zajistit existenci svobodného software, ale současně jej udržuje na úrovni pouhého přežívání (což je také důvod, proč komerčně silní oponenti nepovažují GPL za něco, co by je příliš pálilo).

To je troll komentář, no ale budiž, odpovím:

"licenční spory kolem tzv. "svobodného" software" - nezesměšníte něco zcela legitimního jen tím že to dáte do uvozovek a napíšete zkratku "tzv". Komunisti to taky dělali, a nepovedlo se.

"Windows (...) získali uživatelskou přívětivostí svých produktů" - to je věc názoru, zda jsou Windows uživatelsky přívětivé (nestabilita, viry, atd.)

"podbízeny"... toto slovo je nefér, podbízení bývá spojeno s nějakou pastí a pozdějším navýšením ceny, což u Linuxu není možné provést.

"originální non-GPL ovladače nahradit nefunkčními" - nefunkčními? Ale vůbec ne. Funguje 2D, občas nefunguje 3D. To jsou přinejhorším polofunkční ovladače. Tak prosím nelžete.

"Který *schopný* programátor by investoval své síly..." Seznam takových programátorů najdete například v credits pro linuxové jádro. Dost lidí si myslí že vývojáři jádra jsou velice schopní. Vy si to nemyslíte, a jistě nám to i dokážete, že jsou to slabí programátoři. Ten seznam je velice dlouhý.

"Svobodný" software jsem dal do uvozovek proto, že oné proklamované svobody dosahuje jen za cenu jiných zcela nesvobodných omezení (buď mohu použít něco vydané pod GPL, ale pak je mi vnuceno svou přidanou hodnotu šířit rovněž pod GPL nebo to jednoduše použít nemohu). Tedy svoboda volby: Buď ber za našich podmínek, nebo nech ležet.

Dovolím si tvrdit, že v porovnání s jakýmkoli systémem uvolněným pod GPL, jsou Windows jakékoli verze od Windows 95 včetně řádově přívětivější (ergonomie a sjednocené rozhraní, správa a od/instalace aplikací, úroveň lokalizace aj.). Že asi nejde jen o můj soukromý názor dokladují statistiky používaných OS, zejména pak na desktopech domácích uživatelů. Netuším, co s uživatelskou přívětivostí systému mají společného viry (jejich existence a množství je přímo úměrné rozšíření OS, pod kterým fungují), snad jen pokud jde o vydávání aktualizací a oprav, kde jsou ale nejpoužívanější distribuce Linuxu s Windows srovnatelné.

Podbízení - máte pravdu, jde o past. Nedá velkou práci najít GPL aplikace, které proklamují "kompatibilitu" se software XY a umožní tak pracovat s dokumenty z Acrobatu, Wordu aj. Kompatibita buď je anebo není. Zde je zábavné sledovat changelogy těchto aplikací, kterak od verze k verzi zvyšují a vylepšují svou "kompatibilitu", skutečností však zůstává, že někdy (nepředvídatelně) něco nejde otevřít, někdy něco vypadá jinak, než má atd. :(
Jsem náročný uživatel, který nemá rád, když mu v rozhodující chvíli software (ať již "svobodný" či komerční) selže.

Také proto pokládám rovnítko mezi nefunkční a občas nefunkční. Nemám totiž čas dělat některé věci dokola a modlit se přitom, aby právě nyní to "občas" nenastalo.

Ano, seznamy programátorů u GPL záležitostí bývají dlouhé, což ovšem nijak nevypovídá o jejich kvalitách ani o kvalitách daného software. Jistě víte, že mnoho programátorů zaměstnaných a živených komerčními firmami se ve chvílích volna angažuje ve světě "svobodného" software. Neberou je však jako něco, co změní svět, ale jako své hobby, hrají si, programují pro zábavu. Inu, někdo včelaří, jiný pěstuje melouny, další tráví svůj volný čas u PC :)

Počet virů se nešíří s počtem instalací windows. Vliv na to má nezabezpečení systému a že každý pracuje jako admin. Pak stačí, aby kdejaký uhrovitý kluk naprogramoval vir, který napadne windows. Co se útoků týče, tak práve linux nebo unix jsou, z pohledu útočníků, daleko zajímavější než windows a to jednoduše proto, že bankovní servery, a vůbec další důležité servery, jsou linuxové popř. unixové a shodit je by bylo daleko zajímavější. Stejně jako průnik do nějaké linuxové pracovní stanice nějakého inženýra ve vývoji. Pro hackery je to zajímavější cíl už jenom pro osobní satisfakci.

Co se přívětivosti týče, tak je pravda, že windows v tomhle byly lepší. Dneska už je linux klikací a instalovaní driverů nebo programů je jednoduché, jde jen o to mít tu správnou distribuci, popř. počítač. Když si doma poskládáte počítač z toho nejhoršího/nejlevnějšího co ceníky nabízí, tak je pak se spoustou věcí problém. Ale při koupi značkového počítače a nebo poskládání počítače ze značkových komponent problémy odpadají. U notebooků je to horší, ale i to linux časem dožene. Navíc spousta lidí není schopných nainstalovat cokoli pod jakoukoli verzí windows a většinou to za ně dělá někdo jiný - bratr, bratranec, atd...

Linux pro své větší rozšíření potřebuje hlavně počítačové hry. Stačí se podívat na nějaký web, kde se zabývají HW/SW a nejčtenější články jsou vždycky herní testy grafických karet a procesorů. Nikoho moc nezajímá článek o novém Xeonu, ale o novém Core2 Duo Extreme si přečte každý, protože chce vědět, jak na tom pojedou hry. Lidé si prostě chtějí hrát.

[QUOTE]
Co se útoků týče, tak práve linux nebo unix jsou, z pohledu útočníků, daleko zajímavější než windows a to jednoduše proto, že bankovní servery, a vůbec další důležité servery, jsou linuxové popř. unixové a shodit je by bylo daleko zajímavější. Stejně jako průnik do nějaké linuxové pracovní stanice nějakého inženýra ve vývoji. Pro hackery je to zajímavější cíl už jenom pro osobní satisfakci.
[/QUOTE]

Problem je v tom, ze ty "bankovni servery" bezici na unixech jsou umistene za deseti firewally, ma k nim pristup omezeny pocet uzivatelu, kteri obvykle vi co delaji, jsou zabezpeceny produkty tretich stran rozsirujicich v zakladu dost minimalni unixovou bezpecnostni vrstvu a malokdy se na ne instaluje novy "super kuul" screen saver nebo programek pres ktery lze stahovat "super hot" porno videa.
Takze bezpecnost techto systemu neni az tak o vlastnim OS jako spise o infrastrukture kolem a rovnez neni uplne trivialni ziskat podobnou konfiguraci na hrani a psani exploitu.

to nic nemění na tom, že je linux zajímavější cíl, jednak jeho kód je otevřený, takže by mělo být jednodušší napsat virus a dále je tady pořád ta osobní satisfakce hackerů. Vždyť udělat Cernobyl pro linux - na tom by snad měl zájem i MS :-)

Fakt jedou banky to své důležité na linuxech? Nejsem obeznámen se situací uvnitř a beru, že se tyto informace ven asi jen tak nedostanou. Mám však pocit, že jejich systémy budou postaveny na Aix, Solaris, HP-UX a RT QNX, ale linux, to čeče asi ne.

To uplne nejdulezitejsi jede na VM/CMS a z/OS, pricemz obvykle se pouziva fasisticka bezpecnostni politika typu "heslo 3x spatne => zablokovani uctu => volej helpdesk".

to nieje fasisticke to je len uplatnovanie bezpecnostnich pravidiel ktore sa ukazuju ako slabe (osobne my som im dal 5min sleep po chybe a OTP hesla)

Ano banky skutocne bezia veci na linux-e, ale nie su to zrovna transakcne systemy, ale skor veci ako prezentacne web stranky (okrem internet bankingu).
Na www.mesec.cz bol nejaky rozhovor s chlapikom z banky, ktory to vysvetloval, ze kde a preco bezia linux...

Iba nekriticke veci. Problem je ze ten Linux v skutocnosti nepodporuje az tak certifikovanych konfiguracii na HW ktory si banky kupuju. Snad az teraz sa to trochu zlepsilo s AMD a Sun/IBM zelezom postavenym na AMD. Stale su problemy s diskovymi poliami, prepojniami, clustrovanim. Inac ako pises, AIX, Solaris, HP-UX.

neviem z tvojho vyctu mam skusenost len z IBM diskovimy polimi a tie mi idu na linuxe dobre (navyse diskove pole ako take bezi na linuxe ;-) ) problem nieje ani tak z HW a SW jak z tym ze nie vzdy je nato dostatocna certifikacia (iked u certifikacii ako takych je status ala "hlava 22" kedze vedsina tych certifikacii je na urovny firma sa rohodla ze tot je certifikovane nou samotnou/cerskou/materskou spolocnostou)

no ono staci chodit i na prezentacie velkych firiem (IBM/HP/SUN) a zistis ze co kdo pouziva (na prezentacii IBM som raz zazil priblizne sposob jak ma jedna banka riesene zalozne datacentrum a nacom)

ale k teme: vela firiem pokial viem bezi na AIX a HP-UX ale okolo tychto velkych "krav" je vcelku dost "podruznich" veci ktore obhospodaruju Linuxy (Cisco IDS, Checpoint, IBM SAN Volume Controler) Casto su linuxy nasadzovane tam kde je na vyber windows/linux

Jenze on linux je pekne diversifikovany a tak napsat virus, ktery pojede treba jen na vsech distribucich vydanych v jednom kalendarnim orce je mnohem tezsi nez napsat viraka pro w2k, xp i w2k3.
To je to kouzlo nekolika distribuci, kter se neustale nekdo snazi kritizovat, jako ze to uzivateli ztezuje situaci. Ano, uzivatel podle vseho ceka problemy co mel na widlich a tim to ne opravdu prichazi, chudak malej...

A proto lide potrebuji graficke ovladace ktere funguji....
:-)

s tím souhlasím, ovladače grafiky jsou důležité a nevidím problém v tom, proč by to distribuce nemohly dělat tak, jak je to u EasyUbuntu, popřípadě SLED10 mi stáhnul ovladač ATi sám a nainstaloval jej. Nicméně jsem někde viděl benchamrky a linuxové ovladače ATI jsou o dost pomalejší než ve windows a vzhledem k tomu, že mi v linuxu sotva běží Quake4 a v XP si bez problému zahraju Doom3, tak bych tomu i věřil. Doom3 pod linuxem jsem ještě nezkoušel, dneska budu mít trochu času, tak to zkusím. Ovladače NVidie by měly být v obou systémech stejně rychlé a jejich instalace je jednoduchá, stačí použít tiny-installer.

asi jak pri cem. tremulous je v prumeru v narocnych mapach v mizernych mistech, kde spadne fps z 90 niz asi tak i 20fps rychlejsi na x700 na linuxu nez na windows.

> Linux pro své větší rozšíření potřebuje hlavně počítačové hry

To je totalni nesmysl. Premyslejte, copak se PC (v 80. letech) prosadilo kvuli hram? Ne, nejdriv se prosadilo v podnikove sfere a ciste proto se potom dostalo i do domacnosti. A pak prisly hry, ktere byly pred tim uplne jinde. A ted to bude nejspis stejne.

Tomu moc nevěřím, dneska je jiná doba, tehdy počítače začínaly, tak byla jiná situace. Dneska si lidi pořizují počítač, aby měli internet a hry. Ten internet jim linux nabídne, ale hry už ne. Jak moc hraješ, ty nebo kámoši, hry? On-line hry hýbou světem a je to šílený průmysl. V USA si zase kde kdo kupuje hudbu přes ITunes. Tohle všechno musí linux nabídnout. Hry, prodej hudby a filmů, atd... Prostě bude muset být hodně komerční, jinak to dopadne tak, že bude v podnikové sféře nebo někde na úřadech, a lidé budou mít doma windows s hrami, MediaPlayerem a DRM.

Lide nebudou mit doma comp s DRM kdyz si budou muset koupit extra monitor s displayportem a blueray disc si nikde neprehrajou.

Ale budou ..., trh je donuti, prece jenom ty neextra monitory, atp. se jednou prestanou prodavat ... Mimoto vetsina lidi kdyz si jde kupovat novej pocitac, tak o tom vubec nic nevi a nezajima je, jestli tam jsou nejaky ochrany, atp.

No zrovna trh je na druhe strane. Trh totiz rika, ze stahnout si hru zadarmo z internetu je levnejsi nez si ji koupit. Trzni zakony moralku neresi (proto se taky spousta spolecnosti chova dost nemoralne). Dokud ty neextra monitory nebudou zakazane zakonem, budou se vyrabet (a IMHO i potom). Na druhou stranu - mozna budou drazsi.

Nevim, zda je to pravda, nicmene jsem slysel, ze PC se v domacnostech prosadilo proti svym konkurentum (Amiga, Atari ST) v dobe, kdy se na PC objevily takove hry, ktere konkurenti nezvladali (doom).

pokial viem, pc sa presadilo koli svojej otvorenej architekture, aj napriek tomu ze v tych casoch bolo menej vykonne ako konkurenti

Nikoliv, problem byl v tom, ze cena za kterou sis mohl domu poridit komp schopnej behu takovy forbesky byla polovicni. To ze ta forbeska vypadala jak prez zakoureny sklo ve srovnani s ostatnimi (pocet barev, rozliseni, fps) bylo jedno, dulezite bylo, ze tim slo ztracet cas a bylo to levne.
Pecko tridy 386 slo seskladat skoro na kolene s pajkou v ruce, takze ho vyrabel kazdej cinan, coz se deje dodnes a DODNES PODLE TOHO PECKA VYPADAJ.

"Když si doma poskládáte počítač z toho nejhoršího/nejlevnějšího co ceníky nabízí, tak je pak se spoustou věcí problém. Ale při koupi značkového počítače a nebo poskládání počítače ze značkových komponent problémy odpadají."

//neni pravda, pred rokem a pul sem koupil high-end znackove(!) komponenty do PC a snazil se na to nahodit linux.. vysledek? zkousel sem asi 10 ruznych znamych distribuci v nejnovejsich verzich casto starych pouze nekolik dni a ZADNA Z NICH nebyla schopna rozchodit grafiku.. ono ne ze by nesla 3d akcelerace, ono to do grafickeho rezimu vubec nebylo schopno ani nabehnout. To se mi na v te dobe 4 roky starych XP nestalo, vse krasne bezelo hned po instalaci. Jak je mozne, ze podpora NOVEHO hw je v NOVEJSIM linuxu horsi nez ve STARYCH WIN?? Rikate, ze nemame kupovat neznackove levne komponenty... na starych to nebezi, na novych to nebezi.. co si ma potom clovek myslet?

jinak do problematiky licenci se nerozumim, ale zacinam se nazdavat, ze k linuxu na desktop cesta proste nevede.. je tolik podminek, ktere by musel splnovat, a kterym stoji v ceste samotna GPL nebo pristup linuxove komunity a firem prodavajicich hw/sw, ze jedinej zpusob vidim ve zlate stredni ceste, resp. produktu, kterej nebude ani linux ani win, bude to neco mezi, co bude fungovat na principech linuxu, kterej je objektivne lepsi, nezli wokenarsky, ale nebude ho svazovat GPL. At se za nej klidne i plati, ale NESMI to byt WIN, ani to nesmi byt tak neprivetive pro laika jako linux. Ale obavam se, ze soucasna IT komunita je prilis zamestnana spory o to, co je lepsi, nez aby nekdo nekde v garazi vyprudukoval vyse zminovanej OS.

Jak uz jsem psal stokrat jinde, napisu i tady specialne pro Vas. Za widle se plati penezi (nebo porusenim zakona), za linux tim, ze se neco noveho naucite. Chapu, ze poridit si znalosti, ktere budou uzitecne jeste za dvacet let je problem, mohl byste si ve srovnani s prateli pripadat prilis inteligentne a oni by s Vami nechteli sedet u stolu. Tak si kupte windows a nestezujte si. Dekujeme.

Hlavni problem je v tom, ze za widle clovek pravidelne plati prachy, ktery mu nikdo nazpet nevrati, za linux plati tim, ze se neco noveho, co pouzije klidne este za dvacet let nauci a nikdo mu to nesebere. Chapu, ze nejmene polovina lidstva je jiz natolik degenerovana, ze radeji plati, nez aby rozvijela sve mentalni schopnosti, ale ti at si windows uziji...

Prave bankovni/pojistovaci/armadni a jine zabavne servery nebezi na nicem tak silene nestabilnim a deravem jako jsou unixove systemy. Vetsina techto zalezitosti bezi na (Open)VMS ci Mainframech od IBM a jinych, kde se prostredi sice unixu mnohdy podoba, ale system je dohromady zase uplne jinde. Bank bezicich na unixu je minimum, na widlich pochopitelne nejede snad zadna takovahle firma.
Unix je fajn, ale na nektery aplikace je to porad malo, o cemz svedci i motivace Plan9. To ze widle jsou na tom jeste hur neznamena, ze unix je nejak zasadne vyborny; mezi slepymi je jednooky kralem.
Na druhou stranu pouzivat na kancelarske stanici VMS neni vubec EasyKill pro kancl krysu, HW architektura je uplne jinde (zadny menu v BIOSu, hezky radka), hry pro to nejsou skoro vubec, updaty weboveho prohlizece tak dvakrat do roka, kancl soft taky velmi problematicky...
Proste kazdy system ma svoji cilovou skupinu a dokud bude mit clovek, ktery o tom nic nevi pravo pristupovat k internetu, bude tu velka skupina uzivatelu widli, jakmile by se zavedly povinne zkousky z informacni bezpecnosti a principu vypocetni techniky a pocitacovych siti, razem by byl podil "lepsich" systemu na internetu uplne jinde a M$ by skoncil jako prodejce hracek.

Sakra, a ja hlupak si myslel, ze Windows GUI je uplne debilni, navic od Win 95 prakticky furt stejny, zadny vyvoj nevidet. Ted jsem prohledl a vidim, ze KDE na mem desktopu mi vlastne nevyhovuje, protoze predstavu ergonomie mi asi jen vnutila nejaka reklama. Hned to jdu preistalovat na Win 95.
Ano, s tou kompatibilitou mate naprostou pravdu. Me to docela stve, kdyz ve Wordu nedokazu otevrit wordovy dokument nebo dokazu, ale Word pak hned lehne. A tak to musim otevrit v openoffice.org, zasejvovat pro word a pak uz to jde.

> Tedy svoboda volby: Buď ber za našich podmínek, nebo nech ležet.

Pravni ochrana pred xindly, jako microsoft, kteri hlasite rvou, jak je svobodny sw spatny a nejakou shodou okolnosti maji chybu v TCP stacku poklazde, kdyz se objevi u BSD ... a uplne stejnou. To je tak, kdyz nekdo kaze vodu a pije vino ...

> jsou Windows jakékoli verze od Windows 95 včetně řádově přívětivější

zajimave, to jsem nikdy nepozoroval ... zatim se mi jevily, jako drzy system, ktery bez jedineho dotazu zkurvi co najde ... a pak spadne ...

> mají společného viry (jejich existence a množství je přímo úměrné rozšíření OS, pod kterým fungují)

ale no tak ... pokud je nekdo prase a implementuje podporu viru i textovych dokumentu (word), tak tam ty viry budou ... a pokud nekdo neni schopen implementovat uzivatelska prava, tak se nemuze divit, ze ma viry ...

Je to, jako kdybyste tvrdil, ze malarie je tim vic, cim vic je na jednom miste lidi a vsechno mimo centralni afriku ignoroval - vsimete si, ze nekde komari nemaji vhodne podminky k zivotu.

> Jsem náročný uživatel, který nemá rád, když mu v rozhodující chvíli software (ať již "svobodný" či komerční) selže.

Ja taky, proto pouzivam pouze UNIXy a VMS - nepada to a pokud clovek pracuje se zdokumentovanymi a otevrenymi formaty, tak to nemuze selhat (v nejhorsim prislusna data zjistite metodou "kouknu a vidim" ... zatim se mi to nestalo, ale lepsi, nez data nemit).

> Také proto pokládám rovnítko mezi nefunkční a občas nefunkční. Nemám totiž čas dělat některé věci dokola a modlit se přitom, aby právě nyní to "občas" nenastalo.

Jestli toto pouzivate, jako argument PRO windows, rad bych si promuvil s vasim psychiatrem.

Svobodny sw je temer jediny tak kvalitni, ze jsem ochoten za nej i platit.

"Svobodny sw je temer jediny tak kvalitni, ze jsem ochoten za nej i platit"

muhuaaaaa :), co je to za blbost? najdu Vam nekolik desitek softu vydanych pod GNU/GPL, za ktere byste nedal ani onu povestnou zlamanou gresli

Nechci snizovat kvalitu nekterych GNU/GPL projektu, jen chci upozornit ze v tomto pripade generalizujete naprosto nechutne

To ale neznamena, ze neexistuje software za ktory by ste vlak v Madride do povetria nevyhodili (ja len aby MI5/MI6 nezaspala od nudy). Ked uz v praci pouzivame gcc/Python/atd., tak urcite vzdy prekecam radsej sefa, aby sa riesili ozajstne problemy "zadara" (v pythonovych zdrojakoch sme mali my memory leak, ale ssp patch gcc bol chybny sam), aj keby som za to musel obetovat vyplatu. To nie su ziadne ortodoxne kecy, zoberte si to cisto z egoistickeho hladiska: bavilo by vas ten isty soft (problem) pisat desat krat? Ω

O pravidle generalizacie sa mozme porozpravat pri pive :-)

Je mi jasné, že pokud "používáte pouze UNIXy a VMS", těžko můžete mít představu o současném stavu Windows, tím spíše, že na ně od začátku zaujatě nahlížíte jako na ten "drzy system, ktery bez jedineho dotazu zkurvi co najde ... a pak spadne ..." od "xindlu microsoftu". Současné NT-based systémy jsou trochu někde jinde než W95, minimálně co se "padavosti" týče. Pro zajímavost: Používám Win2k (5 let bez přeinstalace, BSOD a pádu systému) i WinXP (3 roky bez přeinstalace, 1x BSOD v důsledku nekorektního ukončení - výpadek el.). To samé -bohužel- nemůžu tvrdit o Mandraku (stařičký 8.1) ani o novém Ubuntu (6.06).

Zajímalo by mě (když pracujete pouze na UNIXech), jak řešíte absenci některých špičkových aplikací (Dreamweaver, Flash, Photoshop...), které můžete provozovat tak maximálně v emulátoru nebo použít jejich neplnohodnotné "svobodné" náhražky. Je možné, že se věnujete činnostem, kde Vás absence těchto aplikací netlačí. Co ale ti ostatní?

Ta Vaše poslední věta je skvost! Dosud jsem měl zato, že při hodnocení softu uživatel obvykle vychází z toho, co konkrétní soft umí, jak příjemně se mu s ním pracuje a kolik stojí. Vidím ale, že skuteční UNIXoví odborníci mají jiná měřítka :)

Já se obávám, že i u současných Windows skutečně platí to, na co kolega narážel. Windows si třeba zcela bez ptaní při instalaci přepíší MBR svým zavaděčem, ať už v počítači je jiný operační systém nebo nikoliv. Samozřejmě nevím, jak vám, ale mně osobně to přijde nebetyčně drzé.

Netuším, kolik procent lidí používá Photoshop, Flash či Dreamweaver, ale osobně odhaduji, že alespoň legálních instalací zase tolik nebude. Ostatně, kolik profesionálních grafiků či web designerů je mezi populací? Průměrný uživatel tyto programy potřebovat nebude. Takhle kdybyste zmínil třeba hry, to by byla jiná. Ale vy zmiňujete aplikace pro velmi specifické cílové skupiny. Co se dá dělat?

Budiž, víte stejně dobře jako já, že pokud se dostanete do takových problémů, že máte GNU/Linux, který preferujete, a Windows-only aplikace, které potřebujete, pak existuje široké spektrum řešení, počínaje mezivrstvami jako Wine, Cedega, Crossover, atd. přes qemu, vmware, win4lin, atd. až po dualboot.

Osobně doporučuji vyvíjet tlak na výrobce, aby vydal port. Jste-li platícím zákazníkem, a to zejména u takto drahého softwaru, neměl byste být nucen používat operační systém, který vám nevyhovuje. I kdyby měl výrobce provést podobné "zvěrstvo" jako Google u Picasy. Přirozeně, čistý port by byl mnohem lepší. Nebo, samozřejmě, vraťte se k Windows či je vůbec neopouštějte. Volba je na vás.

Já jsem při volbě OS vycházel z toho, jak se na něj mohu spolehnout, co jsem schopen s ním provádět, jak se mi s ním pracuje, co všechno umí, jaká mám práva s ním nakládat (licence), no a volba padla na GNU/Linux. Samozřejmě. Co jiného byste od čtenáře Roota očekával?

je ich viac ako si myslite. A to nehovorim o Max, Maya, Lightwave. Tie softy uz nestoja tolko co volakedy...

Pokud vím, neudával jsem žádná čísla, pouze svůj osobní odhad, že tento software nemá _průměrný uživatel_ legálně nainstalovaný na svém počítači. A to se domnívám, že nemá.

popularita os sa predsa nemusi odvijat od legalnosti nainstalovaneho softu.
mnozstvo ludi ma ukradnute softy a aj tym podporuju dany os

Bohužel.

SuSe je widlim skutecne nejblizsi linuxova distribuce. Jeji instalace vyzaduje HW, ktery stoji desetitisice, jinak u nej clovek vyroste, protoze YAST je tak bajecne rozezranej, ze mozna ani Vista installer ho netrhne. Proc se asi M$ spojit s timhle linuxem, aby mohl ukazat - hle linux, je stejen pomaly jako nase skvela widle a navic na nem nepustite zadnou wokeni aplikaci - pouzivejte widle.
Stabilita XP je velmi osemetna, dokud se v nich pracuje na omezeneho uzivatele s korektnimi aplikacemi je to fajn, jakmile narazite na bankovnictvi, ktere vyzaduje administratorska prava jste v haji a muzete zaklinat jak chcete, banku vase bezpecnostni politiky nezajimaji, vyrobce softu uz vubec ne, ten ma pocit, ze linux je zlo, ktere zpusobi stagnaci vyvoje softu uz nejblizsich letech...

Ehm, jen tak s dovolením - stavět přímou úměru mezi rozšířením OS a množstvím virů je stejný nesmysl jako stavět přímou úměru mezi počet existujících virů a bezpečnosti OS.

Je sice pravda že "méně bezepčný" systém bude znamenat více virů a vyšší počet instalací daného OS učiní napadení systému zajímavějším ale obávám se že nelze tvrdit že Linux je bezpečnější protože na něj existuje méně virů (napište si všechny uvedené výroky jako implikace, nikoliv jako ekvivalence a pochopíte). Ano, má některé systémové rysy které znemožní lecjaké útoky, ale (a přiznávám se že na tomto poli nejsem příliš kovaný) nedělám si iluze o tom, že spousta lidí (odborníků, tedy ne já ;-) by nepřišla na tisíc a jeden způsob jak to udělat, kdyby to bylo dostatečně zajímavé. Navíc Linux je "dítětem" velké části IT komunity a všichni si ho hýčkají zuby nehty brání jak matka své mladé - no tak přece na něco takového nebudou psát viry. A do hnusných odporných kapitalistů se přece tak krááásně strefuje.. Z cizího krev neteče.

No, kdyz vezmu Linux a WinXP, tak jsou podle me co do urovne odolnosti proti virum na tom zhruba stejne, tj. o viru sirenem v binarce jsem neslysel uz ani nepamatuji.

Co se tyce bezpecnosti nejake kokretni distribuce GNU/Linuxu a WinXP+popularni aplikace, tak ale vitezi GNU/Linux proste proto, ze proste neni normalni a nikdy nebude aby distro melo po instalaci zapnute vsechny "skvele" ficury, jako je moznost skriptovat v textovych dokumentech...

Porad se spekuluje o tom, ze na GNU/Linux prece take technicky mohou existovat viry... ale nikdo mi nevysvetlil, proc se nejak masove *nikdy* nerozsiril *ani jeden* takovy vir? Dokud mi nekdo nevysvetli tohle, tak sotva uznam, ze dnesni "viry" jsou sireny necim jinym nez stupidnim defaultnim nastavenim OS (pripadne uzivatelem, ale to zase resi system pristupovych prav).

Jojo, bezpecnost linuxu (distribuce, ne kernelu) se vzrustajicim mnozstvim featur klesa (protoze se nestihaji odladit) a bezpecnost windows stoupa. Hlavnim duvodem vyssi bezpecnosti linuxu v soucasnosti je to, ze prumerny "spravce" wokeniho pocitace je pocitacovy analfabet ktery se prihlasuje na administratora.

Samozrejme stale zustavaji i ostatni duvody, napriklad na windows existuji stale mnohe aplikace, ktere bez administratorskych prav nebezi prestoze je k nicemu nepotrebuji, default nastaveni windows je horsi nez default nastaveni vetsiny distribuci, pak tu mame ve windows integrovanou bezpecnostni diru jmenem internet explorer ...

Klasicky virus sireny v binarce byl vec ktera by nikdy nebyla problem nebyt vymenovani SW po disketach. Dnes, kdyz se software kupuje na (read-only) CD, stahuje v archivech z originalnich zdroju nebo ze zdroju jistenych kontrolnim souctem (napr. bittorrent) nemuze byt problem. Dnes jsou nebezpecim viry sirene po siti, ktere zvlast na linuxovych pocitacich s nekolikaletymi uptime nemaji duvod riskovat prozrazeni zapisem na disk, viry sirene mailem (totez) a viry sirene dokumenty (ktere by nikdy neexistovali kdyby word nebyl takova prisernost ... slysel jste uz nekdy o javascriptovem viru siricim se v adobe pdf souborech ? Ja ne. Pritom pdf umi poustet javascript.)

k tem virum v pdf:
z roku 2003: http://vil.nai.com/vil/content/v_100269.htm

Bezpecnost linux je krom uzivatelske zakladny dana i jeho diverzitou, kazde distro ma tisic vlastnich patchu do jadra, ktere mnohdy nevedomky pozdeji odhalene chyby vytvareji ci zalepuji.

A do hnusných odporných kapitalistů se přece tak krááásně strefuje.

To má naznačovat, že každý, kdo si stěžuje na (ne)bezpečnost Microsoftích produktů či považuje Microsoftí produkty za méně bezpečné je anti-kapitalista?

Diverzita linuxovych distribuci vyrazne zvysuje jeho bezpecnost a pak a to asi predevsim: inteligence uzivatelu. To, ze linux neni out-of-a-box 100% pouzitelny implikuje nutnost investovat vlastni invenci a tedy vyzaduje urcitou davku inteligence. Kdo tuto hradbu nezdola, nema narok a ma zavirovane widle. Dobre mu tak.
Za widle se plati penezi, za opensource tim, ze se neco noveho naucite, pokud je to problem, pouzivejte widle a az zapomenete kolik je 1 + 1, neplacte mi tu...

Jsem velmi narocny uzivatel, proto jez osm let pouzivam na svem desktopu vyhradne linux, predtim jsem chvili pouzival OS/2 Warp4, nicmene ten holt nemel aplikacni zakladnu. NT4 jsem pouzival cca rok, pote co jsem do nich (ac to dle M$ nebylo mozne) docpal do tohoto pokusu o OS DirectX tusim 7.1 (nebo 6.1), ktery byl potreba pro hrani novych her (delal jsem jako redaktor games4u, dnes jiz leta nefunguje). Vysledkem dvoutydeniho martiria uprav registru dll a vxd souboru byly NT4, ktere nepustily ani notepad, ale behaly pod nima nejnovejsi forbesky dvakrat rychlejc nez pod w95. Tehdy widle pro mne skoncily, linux mi umoznoval hrat nejnovejsi forbesky a zaroven fungoval i jako pracovni stanice.
Windows jako takove jsou obcasne funkcni, tedy podle prave vasich meritek nefunkcni software.
Pokud se neco jebne v linuxu, mam vzdy posledni moznost vzit zdrojaky, oprasit znalosti Ccka a neco s tim udelat, aby to co potrebuju nejak jelo. Casem to nekdo schopnejsi poresi lip a ja aktualizuju, co uz, ja zadnej programator nejsem, ja jsem admin.
Co se tyce otvirani dokumentu aplikace XY, tak dokument je tu od toho, aby obsahoval informace a ty inteligentni clovek tak jako tak posila jako text a tedy nezavisle na formatu jsou vyextrahovatelne. Dokument jehoz vzhled je dulezitejsi nez obsah videt nepotrebuju.

Otázka je zda je ovladač polo-funkční nebo polo-nefunkční, každopádně je horší než funkční... A pořizovat si něco, co je horší než funkční, k tomu musíš mít důvod.

Jasne, nestoji to ani korunu a pri instalaci se naucim neco, oc se mi bude hodit jeste za desitky let. To je u me dobrej duvod: namisto placeni se neco naucit. Ale chapu, ze jsou i lide, kteri by dali nevimco za to, aby se uz v zivote nemuseli naucit nic.

Tak od treti vety jenom FUD :)

Má-li být další metou linuxu segment desktopů, potom je pravdou, že jeho rozšíření by mělo jít ruku v ruce se zmiňovanou snadnou instalací (GPL, non-GPL, closed source) ovladačů a hraní her. Není to asi to stěžejní, o co se mají jaderní chlapíci zajímat, ale je dobré si v komunitě nezavazet ale spíše si navzájem pomáhat, navíc pokud jde všem o stejnou věc, tedy o rozšíření linuxu.
Nejsem odborník na GPL licenci a ani po tom neprahnu, ale tato pasáž je docela výmluvná:
"Přestože lidé z projektu hovořili o problému s mnoha dalšími lidmi a odborníky, rozumné odpovědi se nedopátrali."

A opravdu jde většině vývojářů o rozšíření Linuxu? Já myslím, že ne, alespoň u těch kernelových je jasně vidět, že jim spíš jde o to, aby byl Linux co nejkvalitnější.

Ma li byt dalsi metou linuxu segment desktopu, budou muset jejich uzivatele zacit premyslet, coz za stavajici situace znamena jich cca 90% zastrelit, protoze toho nejsou ochotni. Takze linux jako dalsi metu nema desktop kazdeho idiota, ale destop cloveka ochotneho se necemu naucit.

To je jako bys mel fakt debilni zakon, uplne na ho..., ale rekl bys ze jednou je to zakon, tak se musi dodrzovat. A drzet hubu. To mi neprijde jako idealni reseni...

Ale tak to je.. viz například nový silniční zákon. Musí se dodržovat, ale nikdo ti nenařizuje, abys držel hubu.

Řešením v této oblasti je uvolnit zdrojové kódy nutné pro jaderné moduly pod nějakou jinou licencí, například BSD. Problém je opravdu jen v tom, že ke zkompilování jaderného modulu potřebujes kus zdrojových kódů z linuxového jádra, které jsou pod GPL a tedy i tvůj program musí být pod GPL. Ostatně to je jeden z aspektů virové podstaty GPL. Napíšeš program pod windows, krásně funguje. Portuješ ho pod linux a díky tomu, že ke kompilaci potřebuješ linuxové hlavičkové soubory (byť prakticky identické s těmi pro windows), musíš svůj program vydat pod GPL. Že to nikdo dosud nedělal je sice fakt, ale jak je vidět v tomto případě, linuxová komunita se probouzí a brzo pošle celý linux tam, kam nepatří - na smetiště dějin. Leda by někdo věci jako stdlib.h apod. přelicencoval, což asi nepůjde (a #include <stdlib.h> ve svém programu asi neodkecáš).

Jen škoda, že stdlib.h je součástí libc6, která je licencovaná pod LGPL (a části pod BSD licencí), že?

Druhé dvě třetiny vašeho odstavce jsou akorát blábol.

O.

Ze by prehozeni odpovednosti za nektere hlavickove soubory z jadra na libc mezi libc5 a libc6 bylo z duvodu licence a ne stability libc jak jsem si myslel ?

--Portuješ ho pod linux a díky tomu, že ke kompilaci potřebuješ linuxové hlavičkové soubory (byť prakticky identické s těmi pro windows), musíš svůj program vydat pod GPL

Motáš dvě věci dohromady. Za prvé, linuxové hlavičkové soubory patří ke zdrojákům jádra, tudíž jsou pod GPL. Ale v žádném případě nejsou prakticky identické s ničím, co je pod Windows. Ovšem jaderné hlavičky se týkají pouze jaderných aplikací, většina userspace programů je k ničemu nepotřebuje :-D.

To, o čem mluvíš ty je glibc, standardní knihovna C. Ale ta je po LGPL (viz http://directory.fsf.org/all/glibc.html) což znamená, že tvůj kód může mít libovolnou licencí a může být s glibc (dynamicky) slinkován. Čistě GPL knihoven afaik moc nebude, napadají mě readline a Qt (ale ta z komerčních důvodů).

Celé mi to pripadá také nejednoznačné. Keď glibc dokáže "konvertovať" licenciu GPL na LGPL, prečo by to nemohla robiť tá nebinárna vrstva v tom ovládači. Veď presne pre to tam je (predpokladám). A keď si to tak zoberieme, tak po prilinkovaní dynamickej knižnice glibc do komerčného softvéru sa do spustenej binárky dostane aj GPL kód z jadra v binárnej forme (čítanie/zápis na disk a pod.) proti čomu sa v tej kauze odvolávali, či nie? Pretože ak to dobre chápem, tak GPL kód by sa nemal ani dynamicky prilinkovávať. Ako potom môže vznikať closed source na Linuxe?

Glibc nic nekonvertuje ani se k jadru nelinkuje, s jadrem ma spolecne jenom to, ze s nim komunikuje pomoci syscallu. V Glibc by nemelo byt z jadra vubec nic, ani hlavickove soubory, proto se nemuze jednat o odvozene dilo.

Souhlas, ale ... v tom pripade byla (podle rozvedeneho nazoru Linuse) glibc napsana "bez Linuxu v mysli" a "bez znalosti a pochodu uvnitr Linuxu". Klobouk dolu, naprogramovat pouzivani Linuxoveho syscall bez jakekoliv jeho znalosti ...

Ten Linusuv vyrok jsem necetl, nevim, co to ma znamenat. Ale syscally lze pouzivat bez "znalosti pochodu uvnitr Linuxu" zcela bez problemu. Dukazem je to, ze funguji stejne pod veskerymi verzemi kernelu od tech temer nejstarsich (od prvniho uvedeni daneho syscallu) az dodnes, prestoze tyto kernely interne funguji dost jinak. Takze ne, userspace programy nejsou odvozena dila a zadny nesmysl jako "konverze licence" se nekona.

Celé to "pouze kernel(knihovna poskytujici nejzakladnejsi sluzny), ktery je GPL nenutí ostatní aplikace postavené na něm nebýt GPL" je divný. Pokud chcete můžete si přečíst dopis, co půjde na FSF.

http://www.ms.mff.cuni.cz/~havlj3am/mail2fsf-org.txt

Byl bych velmi rád, kdybyste mi ukázal rozdíly. V podstatě tam říkám, že kernel, je naprosto normální knihovna, pouze všichni ignorují GPL, protoře syscall. Není žádný rozdíl mezi syscallem a dlopen dlsym a dlclose.
Uprostřed je pár keců o naprosto minimálním rozdílu mezi syscallem a voláním knihovní funkce dynamické knihovny na hypotetické platformě (jaké to má dopady na ostatní platformy nevím) atp.
Na konci je zajímavý případ, který sice musím domyslet, ale skončí se dvěma kernely, které jsou funkčně i interfacově stejné, ale jeden nutí být soft postavený na GPL a druhý ne.


Pozn: "Ale syscally lze pouzivat bez "znalosti pochodu uvnitr Linuxu" zcela bez problemu. "
Také dost divná věta Představme si SDL licencovanou GPL. Známe interface (prototypy a argumenty funkcí) a naprosto nemusíme vědět, jak to je uvnitř - prostě to funguje. Stejná záležitost s jiným interfacem.

Doufám, že nám dáte nějak vědět, až dostanete odpověď. Ta by mne totiž opravdu zajímala.

Dám - buď jako zprávičku nebo diskuzi. Případně bych mohl skončit s krátkým článkem Pasti a propasti GPL :) [nebo raději ne, kdo by editoval ty flames pod tím].
Kamarád, se kterým jstem to probíral také říkal, že ho velmi zajímá odpověď.

Prakticky řečeno FSF nemůže říct,že jádro je klasická GPL knihovna a tedy na Linuxu může být pouze GPL soft. To by znamenalo smrt linuxu. Takže najde nějakou cestu, jak říci, že syscall je jiné oddělení GPL kódu než klasické volání knihovnami a proto to není používání GPL kódu kernelu aplikacemi s jinou licencí nelegální.
Další možnost je, že já mám pravdu a GPL soft bude možno používat jako LGPL... tím bych se zapsal do historie.
Jako nejpravděpodobnější možnost bych dnes odhadl, že neodpoví.

Nutno poznamenat, že jsem GPL četl pouze zběžně. Nezajímají mě přímo o co v ní jde, pouze poukazuji na výrazný rozpor výlučného stavu kernelu a ostatních GPL knihoven/projektů.

Na odpověď počkám 10 dní a pokud nebude odpověď, tak to asi pošlu na kernel mailing list.

Myslím, že to je dost zajímavé a poměrně dobře strukturované. Našel jste tam nějakou logickou chybu? Velmi si cením všech konstruktivních názorů, zejména těch, které říkají, že se mýlím (cením si jich v tomto případě, ne obecně).

Možná by bylo dobré si GPL přečíst, a to zejména mnou extrahovaný výňatek, který obsahuje formulaci toho, o čem se tu celou dobu hádáme. Problém je, že v GPL není definován pojem "odvozené dílo", takže je třeba vzít v úvahu náhled _právní_ a nikoliv náhled technický. Viz názor kolegy.

Kolegovi jsen napsal příklad, jak to tedy chápu nyní já.

Děkuji za odkaz, docela zajímavé - ale příliš jsem to nepochopil.
V sekci 2 je také tento text

If,identifiable sections of that work are not derived from the Program,,and can be reasonably considered independent and separate works in,themselves, then this License, and its terms, do not apply to those,sections when you distribute them as separate works.

Vezměme si nyní imaginární knihovnu implementující OpenGl (přirozeně licencovanou pod GPL). Náš program používá OpenGl a může si vybrat z xorg implementace, z nvidia implementace a z nove implementace. Jelikož je nová implemetace velmi výkoná, používá ji jako defaultní, ale klidně může použít zbylé dvě implementace - IANAL ale toto bych určitě označil jako rozumně nezávislé.


Pouze plně souhlasím, že je toto pouhé spekulování, vážně by to chtělo soud.

To je cele zcela zcestne, nebot v tomto ohledu vubec neni dulezity zpusob volani a dalsi technicke zalezitosti, ale interpretace pravniho pojmu odvozeneho dila. Zda dilo A je nebo neni odvozene dilo od dila B obecne nesouvisi s tim, jakym technickym zpusobem je dilo A s dilem B spojeno. Stejne tak samotny pojem 'dilo' neni definovany technicky - vem si napriklad firmware od vyrobce do linuxoveho wifi AP. V tom z technickeho hlediska je jen maly rozdil proti nejake bezne instalaci GNU/Linuxu (a tedy kolekci del), nicmene vubec bych se nedivil, kdyby byl pripadnym soudem prohlasen za jedno (ci nekolik malo) dilo odvozene od vetsiny del, ze kterych se sklada.

Rozdil mezi variantou s linuxovym syscallem a variantou s volanim GPL knihovny je zejmena v tom, ze v prvnim pripade autori to sami nepovazuji za odvozene dilo a verejne to deklarovali (viz hlavicka souboru COPYING v distribuci kernelu) a tedy nehrozi, ze by te zalovali. V druhem pripade to alespon v mnoha pripadech autori za odvozene dilo povazuji a tedy zaloba potencialne hrozi, i kdyz neni jasne, jak by dopadla.

Díky, tohle jsem hledal. Vysvětluje to, proc programy postavené nad kernelem mohou být cokoliv - protože je za to nikdo nebude soudit.

Tedy pokud to dobře chápu, dám příklad.

Jsem programátor a vytvořím zajímavou knihovnu se zdrojákem S. Rozhodnu se, že by nebylo špatné ji vydat a proto ji uvolním jako knihovnu A s licencí GPL.

Poté si řeknu, že licence jsou zvláštní a já se pojistím. Takže vydám knihovnu A s licencí GPL a textem o odvozené práci v COPYING, jako má kernel(jenom volání funkcí).

Takhle mám dvě knihovny uvolněné pod stejnou licencí (GPL), se stejným zdrojovým kódem a vším ostatním, ale jednu z nich smím použít jako dynamickou knihovnu v uzavřeném programu a druhou ne.

Jinými slovy, nezáleží na licenci, ale na tom, jak se případně doplní nejasné právní pojmy v ní.

Je to tak správně?

Spousta věcí, co jsem napsal je špatně.
Podíváme se na právní stránku - jeda knihovna bude GPL v2 a druhá s GPL v2-revision_01.
U smluv platí text smlouvy, co se podepisuje - takže v kernelu platí, že syscall není derived work ve smyslu definovaném zákony, ale podle toho, co je napsáno v licenci.

V FAQ (http://www.fsf.org/licensing/licenses/gpl-faq.html#ModifyGPL) se říká, že se musí změnit název.

You can use the GPL terms (possibly modified) in another license provided that you call your license by another name and do not include the GPL preamble,...

Nicméně výsledkem celého uvažování a pátrání je, že kernel není licencován pod GPL v2, ale upravenou verzí GPL v2.

Ta předmluva Torvaldse ale podle mého není změnou licence jako takové, jenom vysvětlením, na co se copyright vztahuje a na co ne. Samotná licence není nijak pozměněna, tudíž se nejedná o upravenou verzi GPL.

Dobře, co v tom případě s mým příkladem o dvou knihovnách o dva příspěvky výše.

Celkově jsem si to představoval dost jednoduše, ale jak se zdá, tak nelze vytvořit kategorie, za takové a takové situace je takové a makové použití GPL legální.

Myslel jsem, že existuje univerzální řešení, pravidla, která lze aplikovat nezávisle na GPL softwaru. Například: Je GPL knihovna, používá standardní rozhraní specifikované nějakou institucí (třeba OpenGl) a proto můžu nechat svůj soft pod X11 (případně uzavřený).

Jak se zdá, je to propast plná nenávisti a špíny. Nejsem si jist, jestli bych neměl Linux z počítače smazat a dát tam *BSD.

..., ale jak se zdá, tak nelze vytvořit kategorie, za takové a takové situace je takové a makové použití GPL legální.

Nezdá se mi, že je případ jedné nejasnosti a ještě v oblasti kernelu skutečně tak problematický. Připadá mi, že naopak většina situací je naprosto jasná, až na to, je-li ten či onen jaderný modul odvozeným dílem či nikoliv. Každopádně doporučuji projít si na stránkách gnu.org GPL FAQ, spousta věcí vám pak bude jasná.

Je GPL knihovna, používá standardní rozhraní specifikované nějakou institucí (třeba OpenGl) a proto můžu nechat svůj soft pod X11 (případně uzavřený).

Jakmile máte GPL knihovnu a na její funkci postavíte svůj software, je úplně jedno, jestli daná knihovna implementuje HTML, OpenGL nebo něco jiného. Podstatné je, že GPL knihovna je GPL, a tudíž soft, který je na její funkci postaven, musí být také GPL.

To je také důvod, proč se pod GPL pro knihovny _nehodí_ a proč existuje LGPL, se kterou linkovat proprietární kód můžete. Stejně tak knihovny jako glibc, SDL a další jsou pod LGPL. Průšvih máte u QT, protože ta je GPL, tudíž veškerý software, který na její funkci staví, musí být také GPL. Trolltech si na tom staví svůj business model (nebo alespoň stavěl), takže pokud chcete vydat svůj soft postavený na QT pod jinou licencí, musíte se s ním dohodnout.

Zkrátka a dobře, je třeba vybírat licenci podle typu softwaru. Dát GPL na knihovnu je špatný nápad. Naopak u konkrétního programu to už tak špatný nápad není. Samozřejmě záleží na vás jako na vývojáři.

Jak se zdá, je to propast plná nenávisti a špíny.

Neviděl bych to tak tragicky. Respektive, nemohu tu "nenávist" ani "špínu" nikde najít. GPL existuje s určitým cílem, kterému se podřizuje - poskytovat a _chránit_ svobodu softwaru, který je pod touto licencí šířen. Restrikce pro šíření modifikovaných a odvozených děl pod stejnou licencí (aka copyleft) je prostředkem, jak této ochrany dosáhnout. Všimněte si, že tato restrikce se "aktivuje" pouze při šíření, takže dokud budete jen kombinovat svobodný a nesvobodný software a nebudete jej šířit, licenci neporušujete. A dlužno dodat, GPL svůj cíl plní. V tom není žádná "nenávist" a de facto ani "špína". Ostatně, GPL je čistotná:-) (udržuje software svobodný).

Nejsem si jist, jestli bych neměl Linux z počítače smazat a dát tam *BSD.

I když se mi to zdá v této souvislosti jako poněkud přehnané gesto, pokud to tak skutečně cítíte, tak ano. Ale spíše doporučuji se neunáhlovat, nechat si to rozležet v hlavě, třeba si přečíst GPL FAQ, a až po nějaké době se definitivně rozhodnout.

IMHO Trolltech je proof-of-concept, ze open source a komercne closed-source softy mozu fungovat dohromady. Podobnych prikladov je viacej, napr. nejake casti sleuthkitu a coroner's toolkitu maju podobne licencovanie.

..., ale jak se zdá, tak nelze vytvořit kategorie, za takové a takové situace je takové a makové použití GPL legální.

Nezdá se mi, že je případ jedné nejasnosti a ještě v oblasti kernelu skutečně tak problematický. Připadá mi, že naopak většina situací je naprosto jasná, až na to, je-li ten či onen jaderný modul odvozeným dílem či nikoliv. Každopádně doporučuji projít si na stránkách gnu.org GPL FAQ, spousta věcí vám pak bude jasná.

Nikdy, ani v jednom příspěvku jsem se nezmiňoval o modulech jádra.
FAQ - Tam jsem přirozeně byl. Hledám vysvětlení schýzy GPL kernel-LGPL glibc. GPL flash - GPL přehrávač.
Je to jako schýza papežů, jeden byl v aviňonu, druhý ve vatikánu.


Jakmile máte GPL knihovnu a na její funkci postavíte svůj software, je úplně jedno, jestli daná knihovna implementuje HTML, OpenGL nebo něco jiného. Podstatné je, že GPL knihovna je GPL, a tudíž soft, který je na její funkci postaven, musí být také GPL.
Opět schýza papeže. Jak je možné, že kernel si to vesele ignoruje

To je také důvod, proč se pod GPL pro knihovny _nehodí_ a proč existuje LGPL, se kterou linkovat proprietární kód můžete. Stejně tak knihovny jako glibc, SDL a další jsou pod LGPL. Průšvih máte u QT, protože ta je GPL, tudíž veškerý software, který na její funkci staví, musí být také GPL. Trolltech si na tom staví svůj business model (nebo alespoň stavěl), takže pokud chcete vydat svůj soft postavený na QT pod jinou licencí, musíte se s ním dohodnout.

Ano nehodí, ale stále je zde ta schýza, nikdo, nijak mi nebyl schopen říct rozdíl - jak je možné, že funkčně a na některých platformách stejné spojení GPLkernel-LGPLglibc a gplKnihovna-pouzeGplAplikace
V čem je ten rozdíl? Technické volání jsme vyloučily, připojení překladačem jsme vyloučili.
Funkčně to oboje dělá to samé = za pomocí nějaké volací konvence se zavolá kus GPL kódu a ten provede svou činnost. Linux kernel je pouze GPL knihovna. Nic jiného, ne že by na tom moc záleželo, ale když si to uvědomíte a uvědomíte si také, že GPL knihovnu nelze s non-GPL linkovat, máte problém. Vy ho možná budete ignorovat, ale mě ta myšlenka hlodá než usnu, je to sice teprve pír dní, ale vrtá mi to v hlavě hodně usilovně.

Zkrátka a dobře, je třeba vybírat licenci podle typu softwaru. Dát GPL na knihovnu je špatný nápad. Naopak u konkrétního programu to už tak špatný nápad není. Samozřejmě záleží na vás jako na vývojáři.
Já používám BSD kde to jenom jde, ale to přesto neřeší můj problém.
Jak se zdá, je to propast plná nenávisti a špíny.

Neviděl bych to tak tragicky. Respektive, nemohu tu "nenávist" ani "špínu" nikde najít. GPL existuje s určitým cílem, kterému se podřizuje - poskytovat a _chránit_ svobodu softwaru, který je pod touto licencí šířen. Restrikce pro šíření modifikovaných a odvozených děl pod stejnou licencí (aka copyleft) je prostředkem, jak této ochrany dosáhnout. Všimněte si, že tato restrikce se "aktivuje" pouze při šíření, takže dokud budete jen kombinovat svobodný a nesvobodný software a nebudete jej šířit, licenci neporušujete. A dlužno dodat, GPL svůj cíl plní. V tom není žádná "nenávist" a de facto ani "špína". Ostatně, GPL je čistotná:-) (udržuje software svobodný).
Trochu jsem to přehnal, ale jsem poněkud podrážděný. GPL skutečně dělá to co říkáte, ale ta schýza je děsná. jestliže totiž pro GPL knihovnu kernel platí to co pro každou ostatní, tak jsme v GPL hegemonii

Nejsem si jist, jestli bych neměl Linux z počítače smazat a dát tam *BSD.

I když se mi to zdá v této souvislosti jako poněkud přehnané gesto, pokud to tak skutečně cítíte, tak ano. Ale spíše doporučuji se neunáhlovat, nechat si to rozležet v hlavě, třeba si přečíst GPL FAQ, a až po nějaké době se definitivně rozhodnout.


Na závěr malá ukázka logického myšlení o co mi jde, již po.. 5? v tomto příspěvku:
Because GPL. Either kernel is GPL or not. If it is (and as you say it is) then same rules apply to all programs distributed under conditions of GPL.
And if kernel and glibc interact certain wai that allows kernel to be GPL and glibc LGPL then there are certain conditions that allows it. In other words kernel fulfull conditions A and glibc fulfill conditions B.
Since kernel fullfills A and glibc B then they can interact and yet retain they licences (kernel GPL and glib LGPL).
I have no idea what conditions A and B are, but they exists. And they have to be rather general.

Now take software C and D. Make software C fulfill conditions A and software D conditions B.
Then software C can be GPL while D can be LGPL.
For example substitute C with QT or gnash and D with some sort of virtual layer providing API for closed source application.

Ant yet - GPL forbids using LGPL as middleware between GPL and closed software. See http://www.linuxrising.org/files/licensingfaq.html

Napsal jsem tady dost blábolů, ale i dost pravdivých věcí.

Co doufám, že jsem opravdu dobře vysvětlil je, že kernel je normální GPL knihovna (není rodíl v GPL knihovně a jiném produktu, ale na knihovně se to dobře vysvětluje a je to pravda, je to knihovna, která se trochu jinak volá).

Důvod, proč všechny programy na linuxu nejsou GPL je, že v hlavičcce licence linuxového kernelu je, že volání syscallem není považováno za odvozeninu.

Díky tomu je možné knihovnu glibc licencovat jako LGPL a programy neslučitelné s GPL mohou také využívat glibc. Kdyby ta hlavička v souboru licence linuxového kernelu nebyla, všechny licence, které by se používaly na strojích s linuxovým jádrem by musely být kompatibilní s GPL (tedy LGPL, X11, BSD...)

A to je důvod proč nejsme uvězněni v GPL hegemonii.

Otázka změny licence je poněkud sporná, doporučuji si přečíst příspěvek Shadowa.

Naivní člověk by řekl, že na všechen software uvolněný pod jistou licencí se budou dát aplikovat stejná pravidla a pokud ne, nepoužívají stejnou licenci. Linux T. v COPYING upravuje pojem odvozené dílo. Říká, co odvozené dílo není. Málokdo přesně ví, co odvozené dílo je, ale obvyklá GPL používaná definice cokoliv, co se jakkoliv dotkne GPL kódu. V případě linuxového jádra se glibc rozhodně dotýká, avšak díky poznámce v COPYING to není glibc považována za odvozené dílo. Pokud by poznámka v COPYING nebyla, bylo by použito standardní chování GPL licence u knihovny a všechen software na linuxu by byl GPL kompatibilní.

Je tedy jasně vidět, že GPL licence a licence, kterou používá jádro se výrazně liší ve svých projevech. Pro mne to znamená, že GPL licence a licence jádra nejsou identické a proto se liší.

Zbytek jsou zajímavé problémky, jako tento http://www.fsf.org/licensing/licenses/gpl-faq.html#ModifyGPL

Toto je jak doufám úplně poslední komentář, který osvětlil vztah Linuxu a glibc.

Já nejsem právník, takže můj názor berte jako domněnku laika, ale budiž. Je jasné, že pokud pro sestavení svého programu využíváte GPL knihovnu, musí být i program GPL. Viz GPL FAQ.

Podle mého soudu, pokud specifikujtete platnost licence (na tuto a tuto činnost se licence a můj copyright nevztahuje), nezměnil jste licenci, pouze jste řekl, že na určitou činnost (volání knihovní funkce, např.) se licence nevztahuje - omezil jste její platnost. Proto nejsou syscally kernelu chráněny GPL - poznámka v COPYING specifikovala, že na syscally se copyright ani licence nevztahují.

Jakmile ale řeknete "pojem odvozené dílo definuji jako XYZ" a připojíte to k licenci, pak IMHO upravujete licenci, opouštíte GPL a vytváříte její derivát. Je třeba si uvědomit, že pojem "odvozené dílo" specifikuje samotný právní řád (bohužel, každá země ho bude definovat jinak).

Pokud specifikujete, že licence GPL se vám nebude vztahovat na volání funkcí knihovny, pak _asi_ smí nesvobodný software využívat volání této knihovny a nemusí se licenčně podřídit. Lépe je ale dát jednoznačnou výjimku, že se knihovna smí slinkovat s čímkoliv, jak je to u většiny GPL knihoven GNU/Linuxu.

Nicméně, osobně bych to vůbec nečinil takto krolomně a na knihovnu dal rovnou pod LGPL. K tomu LGPL slouží, aby vám nečinila problémy při linkování s proprietárním softwarem. De facto, LGPL = Library GPL.

Díky. Už mi je všetko jasné. ;)

No jo... resenim by bylo tu zlou GPL zakazat a vsechno vydavat pod hodnou BSD. Skoda jenom, ze naprikladu XFree86 je videt, ktere ze to veci posila cas a komunita na smetiste dejin.

A to, ze kvuli prelozeni programu pod gcc (at uz pod Linuxem nebo jinde) je nutne vydat program pod GPL je hovadina, protoze ty hlavicky jsou pod LGPL... tudiz to ze nekdo vydava binarku zkompilovanou gcc je jeho pravo a vy laskave prestante sirit FUDy!

• Me je jedno jakej pouzivam ovladac, ja proste chci aby mi fungovalo to, co potrebuju. Jasne ze bych radsi pouzil svobodny ovladac ale kdyz neni tak co mam delat? S NV muzu na 3D grafiku zapomenout - kdyz uz mam pc tak ho chci vyuzit na maximum. Az nekdo napise ovladac kterej bude fungovat stejne jako original od NVidie tak ten uzavrenej okamzite vyhodim.


• BTW, mas procesor od Intelu nebo AMD? Jestli jo jak ho muzes pouzivat kdyz nevis jak presne to v tom procesoru funguje?

Rozdil je jednoduchy: Intel a AMD uvolnili (bez podminek) velice podrobny popis procesoru vcetne popisu architektury i386 a amd64. Oproti tomu nVidia a ATI proste podobny popis sve graficke karty nejsou ochotne poskytnout.

Zapomina se na MAtrox, ti zverejnili stare ovladace pro G serii karet. ty aktualni tutlaji a delaji je velmi problemove.

• Me je jedno jakej pouzivam ovladac, ja proste chci aby mi fungovalo to, co potrebuju. Jasne ze bych radsi pouzil svobodny ovladac ale kdyz neni tak co mam delat? S NV muzu na 3D grafiku zapomenout - kdyz uz mam pc tak ho chci vyuzit na maximum. Az nekdo napise ovladac kterej bude fungovat stejne jako original od NVidie tak ten uzavrenej okamzite vyhodim.


• BTW, mas procesor od Intelu nebo AMD? Jestli jo jak ho muzes pouzivat kdyz nevis jak presne to v tom procesoru funguje?

> BTW, mas procesor od Intelu nebo AMD? Jestli jo jak ho muzes pouzivat kdyz nevis jak presne to v tom procesoru funguje?

Protoze jak AMD tak Intel ma na svych strankach tuny dokumentace k jejich procesorum, od popisu instrukcni sady a jednolivych registru procesoru az po informace o spravnem chlazeni. Diky tomu muze existovat svobodny kompilator (gcc) pro tyto procesory.

hry = nejsou zde hry jez se vyskytuji na Win -> neni zde DirectX -> ruku na srdce, vyvojari coduji spise radeji pod DX

ovladace = pokud by konecne vyrobci zacali poradne akceptovat linux -> support zarizeni
pro linux nebo druha varianta je vydani dostacujicich specifikaci pro HW -> komunita
si ten driver nepise, tomu verim a nebylo by treba sice uzasne ale prece jen trochu
narocne RE, neni zadna sranda disasemblovat kod pro Win a neco v nem hledat.

hry = je tu SDL apod. a lidé to používají. Nejsou zde komerční hry, protože na linuxu prakticky není HW akcelerace a s ohledem na velikost komunity se hra nezaplatí. Dalším problémem je pak obecná snaha distribuovat hry jako binární balíky, což je s ohledem na množství různých distribucí a verzí jádra poněkud obtížné. Ale jsou společnosti co to zkouší - píší hry s použitím OpenGL a podobných technologií - už proto, že hru vydávají například pro PC, Apple a eventuelně nějakou konzoli, i verzi pro linux často mají, ale obvykle nevydají.

ovladače = někteří výrobci akceptují linux a vydávají i ovladače - ovšem pouze v binární formě, protože se v tom schovává velké knowhow. Patříte zřejmě k lidem, kteří mají bohužel zcestnou představu, že grafická karta a její ovladače jsou oddělené věci a že je tudíž možné zveřejnit specifikaci rozhraní HW a napsat si vlastní ovladač. Tak tomu není, specifikace rozhraní obvykle ani neexistuje. Doby VGA jsou dávnou minulostí, současné grafické karty jsou složitostí mnohem dále a jejich HW a SW se na funkci podílejí společně. Stejně tak se společně podílejí na knowhow - jak posílat data do HW tak, aby byla maximální propustnost, kompresní metody, práce s cache atd.

chapu,ze u modernich grafickych karet to pochopitelne neni mozne, ale jsou jina zarizeni, jez by mohla fungovat a nefunguji, ruzne USB gerety, jako napr. USB kamera jez mam v ruce, vim ze to je jen blbej kus HW, ale driver pro linux neni a pro Win ano.

Je velky problem pred nakupem kamery zjistit zda jede pod linuxem? Neni, takze je to o lenosti...
Kdyz vyrobce zjisti, ze kamera A se lisi od kamery B jen podporou linuxu a ac je drazsi, prodava se ji o 20% vic, treba se zacne chovat jinak. Dokud bude HW, ktery s linuxem funguje, neni duvod kupovat nekompatibilni. A uz vubec neni duvod si stezovat na vlastni lenost a svadet to na linux.

Podle nekterych nazoru v ovladacich neni jen know-how, ale i rada prasaren, potencialni potize s patenty jinych vyrobcu, novy firmware, ktery prepise ten puvodni, mizerne debugovany a nevykonny... Mozna tedy, ze vyrobci nechteji, aby se jim ostatni smali. :-)

Nemyslím si, že je rozhodnutí DirectX vs. OpenGL zrovna na vývojářích, proto je převelice odvážné trdit, že dělají raději v DirectX. Nezdá se mi, že by je s každou verzí bavilo se učit nové API.

Ovladače? Na windows se snad binární ovladače neinstalují dodatečeně(v systému jsou jenom ty ořezané)? U nvidie je instalace binárních ovladačů jednoduchá, horší je to u ati...

No u LiveCD doinstalace ovladačů grafické karty dělá trochu potíže. Řešením je si to LiveCD stáhnout, doplnit a znovu vypálit. Ale pak ho opět nesmíte předat nikomu dalšímu.

Kdepááák! 1. Lenost uživatelů PC a 2. nepřístupný kód M$ Office... Ovladačů jsou tuny a o hry zdaleka každý nestojí.... Windows jako herní konzole stačí...

Jojo, widle jsou nejlepsi herni konzole, ale tim opravdu, ale vazne jejich pouzitelnost konci...

Hezký večer,
mohl by mi někdo prosím odpovědět na otázku, zda je tedy legální v LiveCD dát zdrojáky jádra, binární ovladač a při spuštění se zeptat: Zkompilovat kernel s podporou nVidia/ATI? Ano/Ne

To že by CD/DVD muselo být patřičně připraveno(již zkompilované .c soubory a kdoví co dalšího) a problému změny kernelu za běhu nic nevím, to jsou pouhé technické otázky, v nejhorším by se to na CD/DVD připálilo.

Asi jsem článek nějak nepochopil. Nesmím distribuovat jádro s již zakompilovaným ovladačem, to je jasné, ale co tato varianta.

Děkuji, Honza

IMHO by to legální být mohlo, protože výsledek nijak nešíříte, tudíž nemáte ani jak GPL porušit. Čistě IMHO.

Tuším, že už jsem viděl distro, které dělá něco podobného - zeptá se uživatele, jestli má příslušný modul nahrát. I když kompilace by byla asi čistější řešení. Ale nejsem ani právník a ani jaderný vývojář, takže ruku do ohně za legálnost tohoto řešení nedám.

Ono neco kompilovat, kdyz jeste neni natazeny cely system, muze byt docela opruz.

JAsne, minuta cekani na prumernem stroji dnesnich dnu. Fakt prusvih...

Takove liveCD by asi nebylo moc prakticke, i kdyby to slo: zabootuju, pul hodiny kompiluju jadro, a jedu. Leda, ze by se nejednalo o liveCD, ale instalacni CD.

Pokud je jádro již připraveno, jak jsem naznačil, tak je to otázka pár minut. Ty *.o soubory se po zkompilování automaticky neodstraňují, ty odstraní make mrproper nebo make clean (nevím přesně). Jediné, co by bylo pořeba by byl linker. A způsob uchování a zavedení nového jádra.

V každém případě je pro mne technická stránka řešení poddružná, podstatná je legálnost.

Ale prekladat jadro je zbytecne - co se musi prelozit je ten modul (protoze pri prekladu modulu dojde k propojeni licencne nekompatibilnich casti. A to netrva ani zdaleka tak dlouho a nepotrebuje to ani zdaleka tolik mista.

Ne, bootuju jen o minutu dele, to je sranda.

Nechápu proč si Linuxová komunita přidělává takové problémy, když zrovna v tomhle případě je to malicherná žabomyší válka.

Přesně tohle je v článku vysvětleno, takže doporučuji jeho přečtení.

A přesně tyhle reakce lidí, co z mého nesouhlasu usuzují, že jsem to nebo tamto nečetl, mám nejraději.

Neusuzoval jsem, že jste to nečetl, z vašeho nesouhlasu. To ani omylem. Spíše se mi nezdálo, že byste po přečtení onoho článku nabyl dojmu, že causa porušování licence GPL je "malicherná žabomyší válka". V článku jsou velmi dobře popsána stanoviska a postoje zodpovědných osob, a proto jsem nepředpokládal, že by člověk, který článek četl, nepochopil vážnost situace. Pokud jsem se zmýlil, tak se Vám omlouvám.

Pokud jste článek skutečně četl, pak si jej ale raději stejně přečtěte ještě jednou, a to zejména pasáž s výroky Linuse, který se v tomto ohledu vyjádřil více než jasně.

Linus je blazen. Jeho nektery vyroky si nazadaj s vyroky Steva Balmera. "Cokoliv bylo napsáno s Linuxem v mysli (ačkoliv to pak běží i na jiných systémech) je jednoduše odvozeným dílem." je nesmysl. To by pro linux nemohli existovat zadny komercni aplikace...

Linus neni blazen, ale jen doufám, že jen nechape pojem "derivated work". Protože jinak běda mu, psal kernel s minixem v mysli. :-D

tady je potreba rict, ze se jedna o nekvalitni preklad originalniho "with linux in mind", to bych v te vete pochopil spis tak, ze "cokoliv bylo napsano tak, aby to bezelo na linuxu, cokoliv bylo zamysleno pro linux," a vubec je lepsi si precist cele to vlanko na kerneltrap, tenhle clanek to trochu zkresluje.

Já vím, jenom jsem na sarkasmus odpověděl stejně :-)

Porušení GPL chápu, ale z pohledu běžného uživatele tohle opravdu je žabomyší válka, úplně stejná jako když Microsoft distribuuje na území EU Windows bez Media Playeru. Nikomu zákaz neprospěje, stejně jako distribuce jádra s binárními ovladači nikomu neuškodila.

Z pohledu uživatele se dodavatel jádra hádá s dodavatelem ovladačů. Dodavatel jádra říká, že mi dodavatel ovladačů nesmí dát svůj ovladač dokud k němu nedá zdrojové kódy, čili dokud se nevzdá podstatné části svého know how tak, jak tomu dobrovolně učinil dodavatel jádra.

Je to tedy tak, že já, uživatel, mám být ochuzen o akcelerovanou grafiku (já si zaplatil ten HW) jenom proto, že výrobce grafické karty investuje velké peníze do vývoje a chce je dostat zpátky - místo aby své vynálezy zdarma věnoval konkurenci.

Kdybych nebyl hloupý zákazník, ale reagoval tak jak by se od zákazníka v tržním prostředí čekalo, tak linux odinstaluju a poohlédnu se po nějakém jiném systému, který mně nebude z nějakých politických důvodů omezovat.

Z pohledu uživatele a zákazníka je tedy vše jasné - Linus is BAD, ATI is GOOD. Z pohledu legislativního má pravdu Linus a nikdo s tím nic nenadělá.

Z pohledu etického pak musíme konstatovat, že události posledních měsíců dávají zapravdu obavám starým jako GPL sama. Asi se tedy dočkáme i doby, kdy bude zakázáno closed source software pod linuxem kompilovat a spouštět. Ono totiž v GPL a licenci jádra už to dávno zakázáno je, jen to dosud nikdo nedodržoval a nevyžadoval. No co, už tu máme první vlaštovku :-)

Což odsune linux do pozice hobby systému a pak linux slavně zanikne.
Snad zůstanou nějaké alternativy...

Asi se tedy dočkáme i doby, kdy bude zakázáno closed source software pod linuxem kompilovat a spouštět. Ono totiž v GPL a licenci jádra už to dávno zakázáno je, jen to dosud nikdo nedodržoval a nevyžadoval.

A muzete mi rict, kdo to bude vymahat? Vzhledem k tomu, ze i FSF se jasne vyjadrila v tom smyslu, ze non-free programy, kompilovane a spoustene v Gnu/Linuxu, jsou legalni (ac z jejich pohledu neeticke). Nepletete si GPL a LGPL?

To je totální a naprostý FUD. Nejste někým placen? Nebo jste natolik zaslepen, že nevidíte, jaká situace skutečně je? Přečetl jste si vůbec článek? Jinak si to neumím vysvětlit.

Za prvé, nikdo nezakazuje nVidii ani ATI distribuovat své binární ovladače. Jediné, v čem je problém, je distribuce kernelu svázaného s nesvobodným modulem. Instalace proprietárního modulu uživatelem není v rozporu s GPL. Nikdo tedy není ochuzen o akcelerovanou grafiku, stejně jako nikdo nepožaduje po nVidii či ATI, aby vyzradili své know how.

Za druhé, vaše fabulace končící zakázáním closed software v Linuxu je čirým nesmyslem a snad pokusem zoufale najít nějaký problém tam, kde není. Userspace programy se linkují s glibc, která je LGPL, a je tedy možné s ní linkovat i nesvobodný software.

Nevím, jak moc jde ruku v ruce vaše povídání o "etice" s vaší snahou rozšiřovat tu bludy a mást čtenáře. To se zase nezdá etické mně.

Byl bych velmi vděčen, kdybyste mi tedy vysvětlil rozdíl mezi kernelem a knihovnou. glibc používá kernel(musí být natažen v paměti, použijí se hlavičkové soubory...), který je sám GPL, ale glibc je LGPL.
Na druhou stranu je zde QT, která je GPL a všechno, co ji používá ( musí být v paměti a používají se jeho volání.. jak je to přesně nevím) musí být GPL (pomineme komerční licenci, hypotetická situace, že QT je GPL).

Jaký je tedy rozdíl mezi těmito dvěma příklady. Jak je možné, že glibc je LGPL a aplikace pro GPL verzi QT musí být GPL.

Pokud můžu nad QT vytvořit LGPL knihovnu, nic mi nebrání vytvořit jednoduchou obalovou knihovnu, kde Qt... nahradím za Beauty... a na tom tvořit uzavřený soft.

A ne, nejsem placen MS, preferuji BSD licenci a nerozumim ani nemam rad GPL.

Děkuji.

Byl bych velmi vděčen, kdybyste mi tedy vysvětlil rozdíl mezi kernelem a knihovnou. glibc používá kernel(musí být natažen v paměti, použijí se hlavičkové soubory...), který je sám GPL, ale glibc je LGPL. To už tu zaznělo, viz: http://www.root.cz/clanky/binarni-ovladace-jadro-poruseni-gpl/nazory/107368/ Ale v zásadě, jde tu o to, co je _odvozené dílo_. Jak sám píšete, glibc _používá_ kernel, ve smyslu, že s ním komunikuje, ale není jeho odvozeným dílem. Kdežto kernel+binární modul, je odvozeným dílem (alespoň dle vývojářů Linuxu), které nelze dále šířit pod GPL. Dle GPL není možné _redistribuovat_ GPL odvozená díla pod jinou licencí. Používat se ale smí, takže dokud si uživatel binární ovladač nainstaluje sám, vytvoří tedy sám odvozené dílo, které dále šířit nebude, takže GPL neporuší. Tak to dosud chodilo a chodí dále. A ne, nejsem placen MS, preferuji BSD licenci a nerozumim ani nemam rad GPL. U vás je mi jasné, že nikým placen nejste. Kolegu lehce podezřívám, protože dle mého soudu šíří docela nechutný FUD, což jsem ostatně dostatečně rozebral ve svém příspěvku. Jinak, jak už jsem říkal níže, pokud se GPL někomu nelíbí, nikdo ho nenutí používat GPL software či pod GPL vyvíjet. Možností je více, BSD je jedna z nich. Proč ne? Já třeba zase preferuji GPL. Ale to je asi očividné.

Ach jo, zmršený layout, omlouvám se.

Ja zase preferuji LGPL, a to i pro programy, protoze to umoznuje aby kdyz nekdo bude potrebovat funkcnost vaseho programu tak misto ostrouhani udela za vas tu tezkou praci vyroby knihovny z programu a oba ziskate vyhodu.

> Kdybych nebyl hloupý zákazník, ale reagoval tak jak by se od zákazníka v tržním prostředí čekalo, tak linux odinstaluju a poohlédnu se po nějakém jiném systému, který mně nebude z nějakých politických důvodů omezovat.

Kdybys nebyl hloupy zakaznik, ale reagoval tak jak by se od zákazníka v tržním prostředí čekalo, tak vyhodis ati nebo nvidii a koupis VIA unichrome (pokud by se prodavala jako samostatna karta), u ktere neni s opensource ovladaci problem.

ja ako zakaznik vyzadujem na pracu rychlu akceleraciu - maya, preco by som mal dbat na licenciach, ked mne ako spolocnosti ide o zisk a teda hladame lahsie riesenie. Iste. daju sa ovladace doinstalovat, ale to len bagatelizuje problem, pretoze hlupy grafik si ich sam nenainstaluje a na win uz ich ma ok. To je jeden z problemov, ktore brania prechodu, aj ked , mozete mi verit, ze by tak urobilo vela ludi s velkou radostou. Nie, pretoze je Linux zadarmo, ale preto, ze je vo vela veciach kvalitnejsi a ruzemnejsie navrhnuty.

ovladace doinstalovat... na win uz ich ma ok

Takže do Windows není potřeba instalovat žádné ovladače? Vše funguje out-of-the-box hned po instalaci?

isteze ako na ktorom PC. na niektorych je treba nainstalovat takmer vsetko - na rozdiel od Ubuntu napr. Na niektorych skor opacne. Ale typicky skor pobezi oGL akceleracia na Win ako na Linuxe. A ruku na srdce. Akceleracia je teraz temou uz aj pre obycajnych ludi, co sa nehraju, kedze Mac OS X a Vista uz tym defaultne disponuju.

Ballmer: "Na podporu css a png transparentnosti serte, radsej tam naplacajte nieco co sa toci a blika, sak akceleratory grafaren to zvladnu...one, tuna mame zmluvu s BestGraphigzBordz ze ked to naplacame dostatocne narocne na HW, ze to tie stare grafarny neutiahnu a budeme doporucovat tie ich cinske cipy co odkopirovali od BetterButPriceyBordz, tak ze budeme mat nejake drobaky aby sme potom mohli ukazovat jaki sme my ludomili, ked nejakym parchantom tam kdesi na opacnej konci zemegule posleme na charitu 3% tych drobnych co nam aj tak dala ich vlada"

(absurdita prispevku je zcela zamerna)

Nepoznam osobne *jedineho* cloveka, ktory by pouzival ptakoviny okolo xgl (ci jak sa to vola). Skusali sme "desktop na kocke" este za cias ked sa to snad MS PR este len zacalo objavovat v nocnych morach (prvy pokus bol tusim via mesagl, software rendering). Pred par mesiacmi sme tu "accel-desktop-hype" skusili, na polhod sme sa zasmiali, potom sme to poslali do kytek.

Nie je cielom pretiahnut userov za kazdu cenu. Uz teraz sa celkom desim ked vidim systemy, ktore maju chmodnute urcite subory na 0666 (ktore defaultne neboli a nemali by byt world-writable).

chcel som len podotknut, ze nemozete sudit inych podla seba. To ze vam nevyhovoval XGL neznamnena, ze inym sa nezapaci. Je to vycackane vylepsenie (debaty boli aj na tu na root.cz) s niektorymi funkcnimy prvkami. Ale ta cackanost prinasa novych uzivatelov. Predsalen si moze zvolit kazdy co chce.

no myslim, ze je tu este moznost, ze sa clovek poobhliadne po grafickej karte ktora je dodavana aj s opensource driverom pod gpl {co momentalne nieje, ale mozno bude}

Co Intel a VIA? Nic?

Mozna, ze ten zakaz Windoze s Media Playerem nekomu prospeje, treba VLC nebo Mplmayeru, az bude mit Windows GUI. Alespon nekteri uzivatele se pred stahovanim nejakeho playery budou zajimat, neni-li k dispozici neco jineho, nez WMP s tim svym desnym GUI.

mplayer už win GUI má už dlouho, nyní dokonce v oficiálních buildech (předtím byl build neoficiální s 50kB patchem), ale na okrajích je taková fialová barva, ten skin ji nějak nepřekrývá. A na liště se zobrazuje jako dva programy, což je trochu nepříjemné.

no, tak MPUI pouzivam na windows a vypada a funguje to suprove (skoro presne jako media player classic)

Ne, je to valka o tom, zda muze treba M$ vydavat LinuxKernelPersonality s pouzitim kodu linuxu. Takovahle vec se vyskytuje ve SCO Unixware a tam se pravdepodobne o poruseni GPL, jehoz prokazani by mohlo vest az ke zverejneni celeho Unixwaru pod GPL jedna. Zda tam jeste bezi soudni spory, ci jak tyo se SCO dopadlo netusim. Ono SCO se tak nejak posunulo mimo zajem kohokoliv a casem proste zmizi...

Ale ten clovek ma pravdu v clanku je to krasne vysvetlene, skus si ho precitat este raz.

Já bych to dotáhnul ještě dál: pryč s ovladači tiskáren, protože k nim přece taky není GPL kód. Protože v tomto pojetí je to asi jako GDI tiskárna (kód je částečně v ovladači = pod GPL nelze) nebo klasická tiskárna: kód je "za" kabelem = pod GPL lze?

A můžeme jmít ještě dál: co takhle řadič diskového pole, firmware taky není pod GPL. O čipsetu nemluvě.

Ale ovladace radice, firmware a dalsich veci maji GPL kod zahrnut v kernelu. Tady jde preci o neco uplne jineho. Ani v MS Windows nemam binarni ovladace od ATI okamzite po instalaci a MUSIM si je stahnout z Internetu a rucne nainstalovat.

U ovladacu tiskaren to je taky tak. Proste pokud je dany ovladac napsany pod GPL, tak je legalni ho treba zaclenit do jadra a sirit s kernelem. Ale pokud to neni GPL, tak ho v jadre nenajdete. Je to uplne prirozena vec.

Nebo mi snad nekdo chce tvrdit, ze instalace ovladacu, az po instalaci systemu, je v linuxu nejaky zlocin a pod windows je to v poradku?

S Windows jsou pak nektere ovladace sireny, protoze Windows proste nejsou GPL a s vyrobcem se domluvili (nebo vyrobce se domluvil s MS, aby mohl na krabici placnout nalepku "Windows XP supported"), ale take nesiri vsechny ovladace - ve skutecnosti naproste minumum.

Ja jsem na ASUS notebooku musel do WXP nainstalovat z dodavanych CD po instalaci systemu vsechno - od Firewire radice, pres Bluetooth, WiFi az po ovladace chipsetu, abych mohl pouzivat DMA mod prenosu.

> U ovladacu tiskaren to je taky tak. Proste pokud je dany ovladac napsany pod GPL, tak je legalni ho treba zaclenit do jadra a sirit s kernelem.

Nehlede na to, ze tiskarny zadne jaderne ovladace nemaji, jejich drivery jsou v userspace ...

Firmware radice diskoveho pole snad nebezi na procesoru. Krome toho neni odvozeno od Linuxu, protoze je stejne pro vsechny OS.

Tak proč to neudělat jako v Ubuntu? Jádro distribuovat zkompilované, ovladače ve formě zdrojáku, při spuštění na cílovém stroji zkompilovat a slinkovat. Distribuuji to odděleně a odvozené dílo se nedistribuuje, takže neporušuje GPL.

LEbo tam to bolo priamo v Live CD a netrebalo ani internet, skusal so to CD paradne to slapalo s NVIDIA driverom.

Ty netusis o cem. Nikdo ti nebrani si dat do kernelu na svem pocitaci jakykoliv kod pod libovolnou licenci. Jen to nesmis dal distribuovat.

Čekal jsem, že se tu objeví nějaký zastánce licence BSD, ale já vám, kupodivu, dávám za pravdu. Každá licence vznikla za nějakým účelem. Pokud se někomu nelíbí GPL, její účel nebo implikace, které zavádí v tomto případě, není nucen GPL software používat, popřípadě pod licencí GPL vyvíjet. Jsou i jiné možnosti, a jedna z nich je skutečně licence BSD. I když, dlužno dodat, není jediná.

Debian je distro ve kterem nemusite pouzivat jadro Linux ale treba jadro kFreeBSD nebo netBSD nebo Hurd ... teoreticky: Bylo by mozne distribuovat Debian s ne-Linuxovym jadrem a zakompilovanymi non-gpl moduly? (pozn. nevim ani jestli takove drivery/soft - napr. od nVidie - existuji - je to jen teor. otazka ... ;)

Driver pro FreeBSD tuším existuje (alespoň u nVidie) a vaše řešení by bylo, dle mého skromného názoru neprávníka, legální. Zajímavý nápad. I když, Hurd bych nezmiňoval v souvislosti s linkováním proprietárních modulů. RMS by asi příliš nadšen nebyl:-)

Neni princip mikrojadra v tom, ze v Hurdu ovladac graficke karty muze bezet v userspace ?

Problem Hurdu vidim spise v tom, ze uz deset let bude pristi rok hotovy...

Nedávno jsme ve firmě tuto otázku řešili také. Velmi pěkně je podstata problému odvozeného díla vysvětlena na http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/336.html, kde pan Ladislav Lhotka vysvětluje GPL. Protože neznám zdrojové kódy ovladačů od nVidia a ATI, nemohu říci, kde je pravda. Nicméně protože se jedná o ovladače grafických karet a kernel pouze poskytuje api, považuji v článku uvedené tvrzení za nesmyslné a odporující GPL. Z principu není možné považovat program nebo ovladač (lhostejno, zda je linkovaný staticky nebo dynamicky) za odvozené dílo, pokud není založen na zdrojových kódech ovladačích stejného nebo podobného hardware tedy grafické karty (kernel sice obsahuje určité moduly pro grafické karty, ale dá se s úspěchem pochybovat, že by tyto moduly byly přímo (Cut & Paste + modify) použity při vývoji modulů pro graficé karty nVidia nebo ATI). Zřejmě tedy zkompilované moduly nVidia a ATi na LiveCD nejsou v žádném případě odvozeným dílem. Pro zastavení distribuce Kororaa si budou muset najit jiný důvod. Podle mého soukromého názoru je právě tento pokus o zastavení distribuce Kororaa proti duchu i znění GPL a tedy silně neetický.

Přesně toto mě napadlo taky. Souhlasil bych s vývojáři ATI, že ovladač má dvě části. Jednu z nich distribuovanou pod GPL přilinkovanou na jádro, druhou distribuovanou pod proprietární licencí v binární formě, přičemž ta první (GPL) volá kód v té druhé. To mi přijde jako čisté řešení.
Pokud by to mělo být špatně, mohli bychom se dočkat zákazku distribuce libovolného binárního kódu spolu s kernelem. Jaký je potom rozdíl mezi kernel->GPL kód ovladače->binární kód (ovladače ATI a nVidia) a kernel->GPL kód (např. X)->binární kód (proprietární aplikace)? Jen to, že aplikace běží v user módu, zatímco kód ovladače v kernelovém? Pokud ano, začínám chápat jistého člověka, který GPL nazval rakovinou, co nakazí vše, čeho se dotkne.

Souhlasil bych s vývojáři ATI, že ovladač má dvě části. Bohužel po kompilaci při následném linkování obě tyto časti spojíte do jednoho modulu a používáte/distribujete vcelku. Takže legální live distibuce podle mne může ovladače zkompilovat, ale linkování může provést az při startu systému.
Ale purista by jiste mohl namítat, že šířeníní live distribuce je šíření jednoho díla (oné distribuce) a proto tam propietární ovladače nesmí být ani přibalené. A kudy z toho teď ven?

Ale purista by jiste mohl namítat, že šířeníní live distribuce je šíření jednoho díla (oné distribuce) a proto tam propietární ovladače nesmí být ani přibalené.

To by musel byt papezstejsti nez papez, protoze FSF povazuje "kolekce" GPL a non-free softwaru na jednom mediu za legalni. Distribuce z tohoto pohledu neni jednim dilem; neni to jeden program, jsou to oddelitelne kusy.

NO ale problem v GPL moze byt /podla mna / aj v tom ze ak ta cast ovladacov co je pod GPL vola nieco co pod GPL nie je ako sa k takej informacii dostali??? keby existovalo oficialne API k sourceclosed casti graf. ovladacov ktore ta opensource cast vola ..tak okej ...ale ak vyuziva nezdokumentovane vlastnosti tych binariek tak to je asi ten problem ...

Aha, ted jsem se na to dival a je to tak. Ja mel za to, ze ten jaderny modul vola binarni kod v nejakem .so, ale on ho (jako libfglrx_ip.a) prilinkovava primo k tomu GPL modulu.

Ani tak se z toho modulu nestavá odvozené dílo. Je to modul, který byl slinkován ze zdrojových kódů, které vycházejí z rozdílných prací. Je to kompilát, který neporušuje ani jediné ustanovení GPL.

Obávám se, že potom už ano, protože jde o jednu binárku, jejíž část byla napsána pod GPL a tudíž se jedná o odvozeninu a dle §2b u GNUv2 musí být celé dílo uvolněno pod GPL (problematická vlastnost "čeho se GPL jen trochu dotkne, stává se automaticky GPL celé"). Osobně bych to, je-li to technicky možné, řešil rozdělením ovladače na dva kusy, jeden binární jako .so knihovna, druhý po GPL a mělo by být po problémech. Kdyby to ale šlo tak snadno, už to asi udělali, že. Tuší někdo, kde je problém?

Problem bych tipoval na to, ze jaderne moduly nemaji jak zavolat .so knihovnu. Navic je tam jeste jina otazka, a to je licencni ujednani k tem proprietarnim driverum, hlavne co se redistribuce tyce (necetl jsem ho, takze nevim jestli je povoleno nebo ne, ale je to potencialni problem pro vsechny distribuce)

Celkem běžný omyl. Ta binárka ani její část nebyla napsána, ale zkompilována z více částí. Tyto části jsou rozdílnými pracemi, které mají rozdílné licence, které ale umožňují další šíření, což je naprosto v pořádku. Přitom při sestavování se používají hlavičkové soubory z kernelu, tedy se jedná o využití způsobem rovným použití knihovny. Výsledný genreovaný kód nespadá pod GPL. Z GPL GNU v.2. vyplývá jediná povinnost pro distributora a to přibalit kompletní zdrojáky kernelu, což je GPL, a přidat tam linkovatelné, třeba i binární, části inkriminovaného ovladače (zde zřejmě distribuční balíčky ovladačů od nVidie a ATI v kompletní podobě), tak aby si i uživatel mohl výsledný modul samostatně sestavit. Opět připomínám, že kernel API vás nenutí udělat ovladače pod GPL.

Presne tak to vidim aj ja.

Vyvojar kernelu ktory rozputal tento problem akosi neoddeluje binarnu a zdrojovu podobu diela. Aby ovladac platil ako odvodene dielo, musi obsahovat nejaku cast kodu povodneho kernelu. V tom pripade musi byt pod GPL. Vyvojari ovladaca to vsak elegantne obisli a rozdelili GPL a non-GPL cast. Tieto sa pri naslednej kompilacii spoja dokopy.

Predstavte si situaciu ze do svojej komercnej aplikacie staticky zlinkujete nejaku GPL kniznicu. Bude to odvodene dielo ? Ak je odpoved ano, potom mame velky problem. Nic a tym myslim UPLNE nic nemoze pracovat s linuxovym kernelom co nieje GPL. Preto su v GPL licencii casti ktore vymedzuju odvodene dielo (obsahuje a modifikuje GPL kod) a kompilat/kompozicia (vyzuziva a komunikuje s GPL kodom).

Bohuzial nejaky purista si nevidel dalej od svojho kodu a nevie si dane veci odlisit.

Možná je to trošku jinak. Mrkněte na zdroják GPL:

You must cause any work that you distribute or publish, that in whole or in part contains or is derived from the Program or any part thereof, to be licensed as a whole at no charge to all third parties under the terms of this License.

Vidíte tam ty tři spojky or? Pokud jsem si váš thread správě pochopil, říkáte, že binární modul nemá jako _součást_ zdrojáky jádra, tudíž není odvozeným dílem. Ale odvozené dílo není v GPL definováno jako dílo obsahující části GPL kódu. Tyto dvě oblasti jsou v GPL definovány zvlášť. Vy píšete:

Preto su v GPL licencii casti ktore vymedzuju odvodene dielo (obsahuje a modifikuje GPL kod) a kompilat/kompozicia (vyzuziva a komunikuje s GPL kodom).

Sám vidíte, že tak to ale není. V GPL není nápsáno, že odvozené dílo = dílo, které modifikuje nebo obsahuje GPL kód. Ta zmíněná sekce říká, že je nutno při šíření zachovat GPL licenci jak u díla obsahující nebo modifikující GPL kód, tak u díla, které je od něj odvozené. Obojí je stanoveno nezávisle na sobě a co je horší, pokud nejsem slepý, GPL nedefinuje, co je to "odvozené dílo".

Takže ono to zřejmě spadá do kategorie chápání a interpretace tohoto pojmu. A tam, vzhledem k tomu, že v této věci doposud nerozhodl žádný soud, je značný prostor pro spekulace. Linusovo stanovisko je jasné - cokoliv, co silně využívá vnitřnosti a chody uvnitř jádra, je odvozené dílo (doporučuji přečíst celý jeho mail, já jsem si jen dovolil malinký kus vytrhnout z kontextu a přeložit, takže na tento kousek nereagujte a raději si přečtěte celou jeho reakci). Vaše stanovisko může být jiné, a až v této věci bude třeba rozhodovat nějaký soud, bude deklarovat zase svoje stanovisko. A dokud se tak nestane, budeme donekonečna spekulovat.

A podle mého jest dílem odvozeným dílo povahy takové, že jest v něm zakompováno dílo původní, případně část ködu jeho.

Takže pokud do svého programu nepřepíšu kus GPL kódu, nebo jej s ním STATICKY neslinkuju, tak si myslím že dílo odvozené není.

Pokud chci používat vnitřní pochody v kernelu jen tím, že volám jeho funkce, nestvořil jsem odvozené dílo, pokud do svého programu přepíšu pro jeho funkci nezbytnou část jádra nebo jiného GPL programu, (ale dokažte mi že jsem to opsal a nevymyslel) mám odvozené dílo. Takže kdyby NVIDIA udělala GPL jaderný modul - zavaděč+interface , který by si po zavedení donahrál binární nonGPL část a každé to bylo zvlášť...
Nevím jestli by to šlo v kernelu se nevyznám, ale možná by to bylo řešení...

Já se obávám, že pojem "odvozené dílo" je v právním řádu chápán poněkud více ze široka a nikoliv pouze jako "dílo obsahující části původního díla". Jakmile vytváříte ovladač na základě znalosti vnitřních pochodů jádra, de facto vytváříte dílo "založené" na jádře. A to může být z právního hlediska chápáno jako dílo odvozené.

Samozřejmě může a nemusí, zatím v této věci žádný soud nerozhodl, takže my to _nevíme_, pouze se _domníváme_, že je to tak či onak. Můžeme se o to do nekonečna hádat, ale žádný z našich závěrů není v této věci směrodatný - soud může mít jiný názor.

Tento závěr vývojář distribuce Kororaa učinil taktéž - nelze s jistotou rozhodnout, protože to nikdo s jistotou neví. Ale vzhledem k tomu, že v případě platnosti tohoto pohledu na pojem "odvozené dílo" by se autor distra Kororaa dopustil porušení licence GPL, zvolil menší ze dvou zel a ovladače pro jistotu odstranil.

Dobrá, v tom případě je to otázka toho, jak sestavit ovladač tak, aby se koza nažrala a vlk zůstal celý :oD. Odvodit interface od jádra, ten dát pod GPL , a binární ovladač, který bude s interfacem spolupracovat, nevím jestli by to šlo, ale bylo by to možné řešení, ale to je spíš otázka pro výrobce ovladačů, nikoliv distribucí.

To řešíme níže v diskusi a přišli jsme na mnoho možných řešení. Věříme, že autor distra Kororaa _má_ řadu možností, jak zajistit, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, jen z nich zatím žádnou nepoužil.

Všiml jsem si , jen na některých řešeních by se musel podílet i výrobce hardware, ale pokud dodává své drivery tak by na jejich úpravu mohl přistoupit.

Uplne suhlasim. Je to somarina takto "zneuzivat" GPL licenciu.

To co existovalo ako XGL live cd je kompozicia, nie odvodenina. Podla postoja prislusnych vyvojarov potom nesmiem ani prilinkovat ku kernelu cisto moj kod, ktory vyuziva exportovane API jadra ? Veda ja nemodifikujem originalne zdrojove kody, ani sa ich nesnazim distribuovat pod inou licenciou. Len pouzivam co bolo vytvorene a na ucel na ktory to bolo vytvorene.

Tento postoj je smerovanie k zaniku Linuxu ako rozsireneho OS.

sakra aj s tym krepym root webom. vzdy mi to zmeni titulok prispevku na tu kravinu "dalsi reklamny clanok", hoci som klikol na odpovedat ...

Uspel uz nekdo u soudu proti firme, ktera gpl cilene zneuzila? Je hezke, ze autor open source projektu uznal, ze takhle to nejde, ale autori os projektu asi nebudou z tech, co by ji nejak zneuzivat chteli. Souhlasim s tim, ze v tomto pripade to je malicherny spor.

jeh

Joo, vyhrál, je to tak měsíc zpátky. Nějakou zprávičku jsem o tom četl.

My to nebudeme dělat, ale uživatel může - mp3, video kodeky, ovladače... Mně tento přístup připadá pokrytecký. Buď tedy odmítneme tyto věci úplně (a z linuxu se stane okrajový systém pro lidi, pro které to bude koníček), nebo je připustíme.

Nelíbí se mi ten přístup "já to jakože oficiálně neudělám, ale tady je you/apt/... repozitory a můžeš si to nainstalovat a já ti i poradím jak a poskytnu ti k tomu nástroje" - ujeté, schizofrenní, pitomé.

(Není náhodou tento můj příspěvek taky odvozené dílo? Vzniká přece s linuxem na mysli... ach jo, lidi... proč tak blbnete? Vypadá to, že právníci už zvítězili i v linuxové oblasti.)

Zřejmě to nebudou ani právníci. Spíše lidé, kteří se dopouštějí obvyklého omylu, že jejich chápání čistoty a svatosti, je to jediné správné. Pokud ale nechtěli zvěřejnit svůj kód pod GPL, tak ho neměli přidávat do kernelu vůbec. GPL soužití open-source s closed-source nelimituje až na případy, kdy by kód chráněný GPL přestal být open-source. GPL prvotně zamezuje zneužití-ukradení GPL kódu do closed-source projektů.

Uživatel může, protože dílo _nešíří_, pouze užívá, a tady nemá GPL žádné restrikce. Restrikce GPL se vztahují pouze na _šíření_ díla. Takže pokud si uživatel proprietární modul stáhne a nainstaluje, GPL se neporuší. Pokud ale distribuujete kernel i s proprietárním modulem... odovzené dílo... etc... a o tom je tento článek. To není pokrytectví, jde jen o to, co GPL dovoluje a co ne.

> My to nebudeme dělat, ale uživatel může

Ale to není žádné pokrytectví, právěže licence GPL to přesně takhle určuje! Zcela jasně uvádí, že uživatel 'tohle' muže, a naopak distibutor nemůže. A distributor má samozřejmě povinnost licenci vyhovět. I když to bude znamenat vydat se touto cestou.

Tak me napada, ze "pokrytectvi" a "licence to takhle stanovuje" se vzajemne nevylucuji. Tzn. jen proto, ze neco stoji v GPL licenci, neznamena ze nejde o pokrytectvi :)

uff, ale proc? vzdyt toto rozliseni je naprosto logicke, kdyz si to slinkuju sam pro sebe, gpl program tim nijak neposkodim (bude to tak jen u me; vsechen verejne dostupny gpl kod pro vsechny dal bude gpl). kdybych to tak dal distribuoval, tak ano (omezuju dalsi uzivatele - dostanou jednu binarku, v niz bude gpl kod, ale cela nebude gpl.)

prosim, nevytrhavejte to "with linux in mind" z kontextu, imho takhle dementne to linus fakt nemyslel, prectete si kdyztak cely ten thread.

V případě MP3 jde o něco úplně jiného, nemíchejte to dohromady. U MP3 jde o patenty.

Rozumne riesenie by bolo urobit bindiff iso image z tymito ovladacmi a bez nich a distrubuovat binarne ovladace nezavisle od jadra (tak to robi napr. SLAX). Uzivatel si stahne dva subory, spoji ich a napali.

pripadne distribuovat "system" CD s cistym systemom a "acceleration add-on" CD s ovladacmi - toto by sa mohlo obnovovat stale po vydani novych ovladacov... Na druhom CD by mohol byt aj iny softver, ktory akceleraciu vyzaduje (hry, simulatory a pod.).

Nebo pouzit schizzors ftp://atrey.karlin.mff.cuni.cz/pub/local/clock/schizzors - jeden server distribuuje nahodny sum, druhy data ktera jsou se sumem xornuta, ale neni fyzikalni moznost, jak (ani zpetne) dohledat, ktera kopie je ktera.

No, ja nevim, ale neni ten XORnutej sum odvozene dilo od toho, cim to bylo XORovane?

No je ... ale kterej z tech dvou to je ?

Smutné na tom všem je, že se vývojáři jádra vysvětlují proč to nejde a nesnaží se najít cestu, jak by to šlo. To, že já dávám svůj kód pod GPL přeci není důvod, abych přestal spolupracovat s někým jiným, kdo to nedělá. Nakonec to dopadne tak, že se "uzavřený" software bude distribuovat se zdrojáky. Ovšem ty zdrojáky budou ve formátu:

char program[] = { 0x11, 0x55, 0xFF .... };

Je to zdrojový kód, nebo není? Je to text a jde to zkompilovat, tak to asi bude zdroják. Že je to vlastně k ničemu, to nám přece nemusí vadit. Hlavně že byla dodržena licence. Chcete se hádat. Nebo dokonce soudit? Místo do vývoje investovat čas a peníze do nikam nevedoucích hádek a právnických bitev?

Přečtěte si GPL:
"The source code for a work means the preferred form of the work for
making modifications to it."
Kód převedený do takového formátu zcela zjevně preferovanou formou pro modifikování není.

Opravdu ne? Byly doby kdy se v HEXA kódu programovalo a dělaly úpravy. Opět otázaka výkladu.

Myslíte, že programátoři v ATI/Nvidia píšou ty ovladače v hexa kódu? Těžko. Takže v tom případě to preferovaná forma není a hotovo. Jestli vy sám něco v hexa kódu naprogramujete, tak to klidně jako zdroják pod GPL šířit můžete.

Takže je to až takhle složitější, to jsem netušil.Ale i ten zdroják v hexa kódu by byl přihrávkou konkurenci, když nad tím tak přemýšlím,tak by se určitě našel někdo , kdo by to rozlousknul.

A jaky je rozdil mezi binarni a hexa formou? Zadny, z jednoh druhy udelam trivialnim skriptem nebo programem v jakemkoliv programovacim jazyce. Na hledani neceho uzitecneho to potrebuju tak jak tak minimalne disassemblit, jenze vysledny mnohamegabajtovy assemblerovsky kod nebude stejnak citelny...

myslim, ze chyba je v ATI a nVidia. Intel nema problem dodat ovladace, ktery se daji s linuxem bezproblemu distribuovat a v pohode i fungovat.