Blíží se konec hudebního DRM?

Petr Krčmář 4. 4. 2007

Ačkoliv by se zdálo, že chráněné hudební skladby by měly z principu vadit jen koncovým uživatelům, opak je pravdou. Kvůli klesajícím tržbám se zvedá vlna odporu i ze strany prodejců a distributorů. Právě ti mají moc celou situaci ovlivnit. Objevují se první vlaštovky. Zbavíme se DRM? Kdo je hlavním tahounem?

Digital Rights Management, neboli Správa digitálních práv je souhrn technických metod, které jsou využívány pro kontrolu nebo omezení použití digitálních médií. Nejčastěji jsou tyto prostředky využívány pro ochranu hudby, filmů a software.

Proč DRM?

Nutnost chránit obsah se z pohledu vydavatelů objevila ve chvíli, kdy se začaly masově šířit digitální formáty. V časech analogových nosičů, jako byly audiokazety nebo VHS, bylo kopírování poměrně problematické a domácí kopie byla vždy jen méně kvalitní napodobeninou původního díla. Konzument tak v případě zakoupení originálního nosiče získal přidanou hodnotu v podobě vysoké kvality díla.

To ovšem v případě digitálních dat neplatí. Jejich kopírování je jednak naprosto triviální a především se vzrůstajícím počtem kopií žádným způsobem neklesá kvalita původního záznamu. Vydavatelé se proto začali cítit ohroženi novými trendy, a proto přišla na řadu technická opatření, která měla zabránit kopírování děl (ač v mnoha zemích legálnímu) a sekundárně pak samozřejmě zvýšit tržby.

Proč ne DRM?

Pochopitelně hned na začátku se snahy o nasazení DRM setkaly s velkým odporem, především od samotných zákazníků, kteří byli novými pravidly příliš svazováni. Řada odpůrců kromě technických obtíží také poukazovala na ideologickou stránku a ztrátu základních svobod. Richard Stallman svůj názor na absurditu DRM vyjádřil v legendárním článku Právo číst.

Dalším velmi častým argumentem používaným proti nasazování DRM je problematická přístupnost chráněného materiálu z historického hlediska. Většina materiálu opatřeného ochranou je totiž čitelná jen v určitém časovém období nebo na konkrétních zařízeních. Už za několik málo let tedy bude tento obsah zcela nedostupný, a z historického hlediska tak může přestat existovat.

Uživatel (a zákazník) je ovšem tvor veskrze praktický a málokdy jej zajímají ideologické pohnutky. V tomto případě se ovšem DRM přímo dotýká i koncového konzumenta. Kromě toho, že si nemůže „přesmahnout” nové album oblíbené kapely od kamaráda, je také omezován při nakládání se skladbami, které sám zaplatil. Obvykle je může přehrát jen na jednom zařízení, nemůže si udělat záložní kopii a podobně. Neplatí tedy klasické pravidlo „teď je to moje a můžu si s tím dělat, co chci”.

Lidé hromadně zasáhli

Každému rozumně uvažujícímu člověku je jasné, že komerční společnosti na ideologické ani jiné nářky neslyší a jedinou silou, kterou jsou ochotny akceptovat, je síla peněz. Protože se vydavatelské společnosti také snaží vydělat, platí to samozřejmě i u nich. Na počátku se zdálo, že DRM je z pohledu vydavatelů velmi dobrým tahem a i přes remcání uživatelů šlo všechno dobře.

Naštěstí trh přirozeně na DRM zareagoval a zákazníci sáhli po tom jediném správném donucovacím prostředku – začali chráněnou hudbu ignorovat. I těm, kteří by za normálních okolností digitální hudbu řádně koupili, došlo, že ačkoliv poctivě zaplatí, dostanou vlastně „zmetek”, který je bude jen omezovat a za své peníze nedostanou adekvátní protislužbu.

Zcela logicky si tito bývalí zákazníci internetových obchodů řekli, že za takový přístup nejsou ochotni platit a raději si svou oblíbenou hudbu seženou někde jinde. Upřímně řečeno – možností je víc než dost.

Drsné probuzení vydavatelů

Protože byla zmíněná reakce dostatečně masová, poměrně zásadně se projevila i na statistikách prodeje u hudebních vydavatelů. Lidem se tak podařilo lidově řečeno „sáhnout vydavatelům na peníze”.

Celkově se tedy příjmy vydavatelství meziročně v roce 2006 snížily o tři až čtyři procenta, což je rozhodně nezanedbatelný výsledek. Představitelé zainteresovaných firem byli samozřejmě čísly velmi nemile překvapeni a začali jednat o tom, co bude dál.

Malá nezávislá vydavatelství se poměrně rychle přeorientovala zpět na klasické mp3 bez ochrany. Překvapivě o tom začaly uvažovat i velké organizace, u kterých byl podobný postoj ještě nedávno naprosto nemyslitelný. Na počátku roku ale bylo vše jen ve velmi hrubých obrysech a nic nebylo jisté.

EMI jako první průkopník

Společnost EMI patří do nejsilnější čtyřky hudebních vydavatelů. Má přes šest tisíc zaměstnanců a její roční obrat činí dvě miliardy dolarů. Takto velká společnost má rozhodně potenciál změnit celou situaci na trhu. O to víc je potěšující včerejší oznámení.

Firma EMI společně s Apple oznámila, že začne veškerou svou hudbu prodávat přes iTunes bez ochrany. Nová nabídka by se měla objevit už v květnu. Zákazníci se tak budou moci na iTunes rozhodnout, zda si koupí chráněný či nechráněný obsah.

Bohužel cena toho nechráněného bude zhruba o 30 % vyšší. Zatímco chráněný obsah pořídíme stále za 99 ¢, za nechráněnou variantu si připlatíme 30 ¢ a cena jedné skladby se vyšplhá na 1,29 USD.

Aby EMI tuto cenu pro uživatele nějak kompenzovala, nabídne za ni přidanou hodnotu v podobě dvojnásobné kvality skladeb. Za vyšší cenu tak dostanete hudbu v 256 kbps proti původním 128 kbps.

Společnost se domnívá, že tento model bude pro zákazníky zajímavý. „Věříme, že když zákazníkům nabídneme možnost zakoupení skladeb s vyšší kvalitou, které budou moci poslouchat na libovolném zařízení a platformě, jejich volba posílí prodeje digitální hudby,” řekl na tiskové konferenci výkonný ředitel EMI Eric Nicoli.

Také společnost Apple už nějakou dobu kritizuje DRM, zřejmě také proto, že jeho iTunes před časem Norsko postavilo mimo zákon. Tak či onak je Steve Jobs krokem EMI potěšen.

„Dáme zákazníkům iTunes na výběr – aktuální verzi skladeb za 99 centů nebo novou verzi bez DRM a s vyšší kvalitou o 30 centů dražší,” řekl Jobs a dodal, že trend bude určitě pokračovat. „Naši zákazníci to budou milovat a očekáváme, že do konce roku nabídneme na iTunes více než polovinu skladeb bez DRM.”

Co bude dál?

Zdá se, že je vše na dobré cestě. Důležité je, že se k tomuto kroku rozhodla právě firma EMI ve spolupráci s iTunes. Protože se jedná o nejsilnější hráče na trhu, ostatní firmy zřejmě pocítí silný tlak a budou muset přistoupit k podobným změnám. Obecný názor je takový, že se zbytek velké čtyřky hudebních vydavatelství (čili Sony BMG, Universal a Warner) velmi brzy k EMI přidá.

Také Eric Nicoli z EMI se domnívá, že se firmě podaří hnout se zbytkem trhu. „EMI a iTunes se znovu spojily, aby posunuly trh kupředu a nabídly uživatelům vyšší kvalitu, která je nerozeznatelná od originálu a nemá žádná omezení.”

Pro nás jako zákazníky je tedy situace velmi pozitivní, protože opět získáme možnost svobodně (v rámci zákona) se svými zakoupenými skladbami nakládat. Pro nás jako uživatele alternativních operačních systémů a aplikací to znamená, že nebudeme muset složitě provozovat software, nutný k přehrání chráněných skladeb.

Anketa

Koupili jste si někdy hudbu na internetu?

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Letní tip: stavebnice pro IoT za pár korun

Letní tip: stavebnice pro IoT za pár korun

Vitalia.cz: Za její cukrovkou stojí rodiče

Za její cukrovkou stojí rodiče

DigiZone.cz: Sky Deutschland: dvakrát fotbal ve 4K

Sky Deutschland: dvakrát fotbal ve 4K

Lupa.cz: Měřičům síly hesla se nedá věřit. Víte proč?

Měřičům síly hesla se nedá věřit. Víte proč?

Měšec.cz: Udali ho na nelegální software a přišla Policie

Udali ho na nelegální software a přišla Policie

Podnikatel.cz: Pozor na vykuky, imitují služby České pošty

Pozor na vykuky, imitují služby České pošty

Měšec.cz: Investiční pasti. Děláte to, co ostatní, ale proděláváte

Investiční pasti. Děláte to, co ostatní, ale proděláváte

120na80.cz: Domácí HIV test vs. laboratoř

Domácí HIV test vs. laboratoř

Vitalia.cz: Galerie: Strouhanka ze starých rohlíků? Kdepak

Galerie: Strouhanka ze starých rohlíků? Kdepak

Vitalia.cz: Ženy, které milují příliš, jsou neštěstí

Ženy, které milují příliš, jsou neštěstí

Podnikatel.cz: Kauza z Vinohrad pokračuje. Policie se omlouvá

Kauza z Vinohrad pokračuje. Policie se omlouvá

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Vitalia.cz: Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů

Na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů

Měšec.cz: Se stavebkem k soudu už (většinou) nemusíte

Se stavebkem k soudu už (většinou) nemusíte

Vitalia.cz: Vakcína Cervarix je oficiálně i pro chlapce

Vakcína Cervarix je oficiálně i pro chlapce

Měšec.cz: Co s reklamací, když e-shop krachuje?

Co s reklamací, když e-shop krachuje?

DigiZone.cz: Jetelín končí. Prima ho vyřadila

Jetelín končí. Prima ho vyřadila

DigiZone.cz: E! a zákulisí turné Mariah Carey

E! a zákulisí turné Mariah Carey

Lupa.cz: Kdo vykrádá LinkedIn? Zjistit to má soud

Kdo vykrádá LinkedIn? Zjistit to má soud

Lupa.cz: Co najdete uvnitř kosmické sondy?

Co najdete uvnitř kosmické sondy?