Jako obyčejný posluchač jsem vůbec nezaregistroval, že nějaké DRM existuje. Není to zase nějaká kachna? Nevíte náhodou někdo, jak se pozná, že hudba je chráněná jakýmsi DRM? Jak se to DRM projevuje? Studoval jsem na konzervatoři. Příležitostně hraju na housle s komorním kvartetem, poslouchám vážnou hudbu a občas starší nahrávky Karla Gotta z CD. Některá CD mám i zkopírovaná do počítače, ale nikdy se nic neprojevilo. Bacha, Mozarta a Šostakoviče si přetahuju taky do kapesního MP3 přehrávače, ale též žádný problém. Opravdu tam ani se svým hudebním sluchem nic neslyším, leda nepřesnosti některých muzikantů u živých nahrávek.
Tak nevím. Díky moc za odpověď.
Stručně řečeno - každý soubor s DRM je svázán s daným hardwarem, DRM lze nastavit podle přání vydavatele na určitý počet kopií, že jej lze přehrát pouze na daném zařízení, lze jej přehrávat pouze n-krát, pouze do určitého data, atd. Pokud si tedy stáhnete skladbu s DRM, její použití může být omezeno pouze na nahrání pouze do 3 přehrávačů (a když to chcete nahrát do čtvrtého, musíte stejnou cestou skladbu z jednoho z předchozích přehrávačů smazat), pouze v přehrávačích firmy QQQ, pustit si to můžete 10x a po 1.7.2007 si nepřehrajete nic.
DRM musí pochopitelně podporovat daný formát souboru - audio CD, MP3 a OGG Vorbis DRM nemají (resp., u Audio CD snad jde nějak dobastlit, ale v původní CD-DA definici není o DRM zmínka ani mikrotečce nad "i"), DRM podporuje např. WMA.
Vzhledem k široké nabídce hudby za pár šupů na www.allofmp3.com myslím, že snaha dostat za skladbu 1 až 1,3 USD je z dlouhodobého hlediska docela marná. A pro rýpaly - ten server prodává hudbu podle ruského práva, podle ruského práva také platí autorským svazům. Nejedná se tedy o nelegální prodej.
Bohužel když už jsem se rozhodl, že také opět za nějakou tu hudbu zaplatím, bohužel nemůžu. allofmp3 stále neakceptuje naše karty a jinde hledanou hudbu neseženu. Nejsem blázen, abych kupoval něco pětkát dražší, v horší kvalitě a ještě bych si to nemohl pouštět na přehrávači.
Co se týče allofmp3 a obdobných serverů s podezřele levnou hudbou, nejsou zas tak "legální", jak tvrdíte. Jinak by je asi hudební vydavatelství nežalovala.
Mezi námi, stačí selský rozum, aby si člověk uvědomil, že spojení ruských zákonů a ceny za album kolem 30 korun není asi úplně košer. Kolik z takového prodeje asi získá autor? Takové obchody jsou jen příživníci, kteří využívají děr v zákonech. To si raději stáhnu hudbu přes P2P úplně zadarmo, je to taky legální (na rozdíl od sdílení je samotné stahování u nás legální) a aspoň neživím žádné ruské polopiráty.
Přiznám se, že dost dobře nechápu pojem zas tak "legální", ale budiž.
Myslel jsem si to tak, že za zmiňovanými servery stojí nějaká firma, která ke svému podnikání drží všechny státem vyžadované náležitosti, platí v sídle daně a ctí tamní zákony. Cena vyplývá z dohody mezi provozovatelem serveru a autorskými svazy, které si uvědomily, že je lepší mít z prodeje hudby alespoň něco, než vůbec nic (z P2P). A ruský trh je dostatečně velký, aby na to přistoupili. Jestli u toho byl nějaký Luca Brasi, netuším (i když ruská realita by umožnila i takové řešení). Je jen otázkou času, než obdobné servery vzniknou i v Číně nebo Indii...
Vydavatelství v Evropě nasadila ceny někdy až nehorázné - tj., takové, že cena alba vychází dráž jako datový tok než CD. Přestože náklady na distribuci jsou podstatně nižší, obvykle dostávám horší kvalitu záznamu (oproti CD), nedostanu ani booklet a navíc si album nemůžu přehrávat v každém přehrávači (oproti CD).
Jinak obecně platí, že žalovat si může kdo chce koho chce. Druhá věc je, jak dopadnou soudy - a rozhodně netuším a nepředjímám, jak soudy rozhodnou. Jsem ale přesvědčen, že se potáhnou velmi dlouho - už jen proto, že neexistuje nějaké předchozí rozhodnutí v obdobné věci. Tato situace je naprosto nová a bude velmi zajímavé sledovat, jak se vyvine.
Ohledně ceny 2 USD za album - ta cena se může zdát velmi nízká. Ale z jiného soudku - kolik stála Obecná škola nebo Kolja v "edici" MF Dnes? 38 Kč - včetně nosiče, papírové obálky a distribuce. Nevím, ale zdá se mi, že natočit film je dražší než nahrát hudební album. kolik má z takového prodeje autor, netuším, stejně jako netuším, kolik má autor za přehrání skladby v českém rádiu (které za to platí OSE a která tyto peníze rozděluje - více x let zpět a některá vystoupení Richarda Krajča).
Třeba to skončí dohodou tak, že se nebudou moci on-line prodávat horké novinky, ale např. x let staré věci budou za 2 USD/album - stejně, jako ten Kolja. Že nelze do budoucna fungovat se stávajícím zněním autorského práva, je myslím jasné všem.
A aby nedošlo k omylu - nechci autorské právo zrušit, pouze soudím, že se musí urychleně změnit, protože v dnešní podobě je fakticky nevymahatelné.
Zminovane edice jsou uz to posledni, kde se daji penize vydelat. Probehlo to kiny, pujcovnami, vydano na klasickem DVD, nekolikrat televizemi. Tohle uz je proste spis jenom reklamni akce MAFRA dotovana mozna i z reklamy v novinach. Navic MAFRA mela zcela jiste svoleni majitele prav. Neco trochu jineho ale podobneho je to u levnych knih a podobne. Netusim, jestli na zminovanem serveru jsou pouze takto 'ohrane' skladby, ale celkem o tom pochybuji. A pokud by meli svoleni vydavatelu asi by je nezalovali.
"Podnikat" muze kazdy a cim vic v divocine tim divoceji libovolne bez ohledu na zakony a to az do chvile, nez ho za to zavrou :) Viz treba prodeje seriovych cisel nebo vselijak honosne se tvarici letadla :)
Nastroj, ktery mel slouzit k lepsimu vymahani autorskeho prava je prave DRM a podobne technologie. Jeste horsi nez u hudby to je u videa a zejmena HD videa. Vsechny ty potrebne certifikace vsech zarizeni, kabelu, sbernic a kdo vi ceho jenom aby nahodou nekdo nezkopiroval HD video musi byt extremne nakladne. A pak stejne prijde nekdo a tu ochranu prolomi takze ilegalove to maji volne a legalove s omezenimi.
Zasadni problem je prave to, ze legalnimu zakaznikovi DRM&spol prinasi pouze nevyhody, zatimco ilegalovi jsou ukradeny protoze je nepouziva.
Zmena primo autorskeho prava asi neni tak moc aktualni, spis je zajimave hledat nove cesty distribuce, ktere by neomezovaly zakaznika a poskytli mu nejakou pridanou hodnotu, kterou nebude mit jako ilegal.
To je mi jasné, že MF Dnes může na DVD za 38 Kč dát jen starší a 100x prodané filmy. Stejně tak vydavatelství mohou své letité nahrávky, které tolikrát proběhly, dát na net za podobnou cenu za album. Nedivil bych se, kdyby si to někto za tu cenu kupoval i víckrát (třeba proto, že si na služebku zapomněl nahrát Help! od Beatles do přehrávače a zrovna ted si to chce pustit). Prostě 2 USD za album, co to (pro amerického majitele iPodu) je, to si klidně zaplatí...
Allofmp3.com má svolení vykonavatele práv k hudebním dílům na území Ruské federace (tamní "OSA"), vydavatelům se nelíbí to, že hudbu prodávají i do zahraničí. Oni se brání, že nemohou kontrolovat, odkud si kdo co stahuje. No, osobně si myslím, proč by to omezovali, když jim to nese peníze.
Stávající systém uplatnování aut. práva vede k jedinému - legální uživatel je za svůj přístup trestán, nelegální si s "chráněným" obsahem může dělat co chce - popsal jste to perfektně. Technická ochrana se dá prolomit vždy, záleží jen na odhodnání toho, kdo ji chce prolomit. A těch, kteří budou chtít a umět ochranu u hudby a videa prolomit, bude vždy víc, než těch, kteří chtějí svůj obsah chránit.
A sem míří moje poznámka o změně přístupu k autorským právům - hudby (ale i filmy) musí být pro běžného Frantu dostupná a použitelná tak, že se mu nevyplatí lámat si hlavu s tím, jak sehnat jaký torrent a jak si nastavit eMule. Problém vidím v tom, že vydavatelství se stále ještě neprobudila a tak se stále více Frantů osvojuje základy P2P a sdílení vůbec. Dneska, kdyby se vydavatelství dohodla na tom, že DRM budou chránit jen nové pecky řekněme půl roku, pak klesne cena na 0,50 USD za skladbu, po dalších dvou letech na 0,10 USD a nakonec na těch 5 centů za song, tak to IMHO lidi vezmou a bude po žížalkách. Ceny se můžou pochopitelně měnit podle popularity, atd., ale princip by měl kopírovat to, co ce se děje s filmy (viz ten Kolja). Jestli to vydavatelstvím dojde pozdě (jako že to tak vypadá), tak celé odvětví půjde do kytek (myslím tím jen průmysl, nikoliv kapely). Prostě se chovají jak brontosauři, kteří nestačili aklimatizovat na nové podmínky (nebo si nutnosti aklimatizace vůbec nevšimli)...
Je to velmi smesna castka. Znam se s Country zpevakem ... jmeno uvadet nebudu, ale za ty leta co ho to zivi natocil uz rekl bych pres desitku alb. Kdyz vydal CDcko na vlastni pest, tak naklady na CD a booklet vychazi i s rozpocitanim masteru na cca 30Kc ... za cca 100Kc maximalne mu to vykoupi obchodni retezec, kterej to rozprodava potom po cca 500Kc z toho rozdilu musi v prvni chvili pokrejt jeste naklady na nataceni .. tzn plat hudebniku, plat zvukare, pronajem studia ... potom na nejaky autorsky prava mu zbyde cca 10Kc z prodanyho kusu ... respektive album zacina vydelavat az po prodani nejakych 5 000 vylisku ... v podstate nejvetsi lichvari jsou distribucni spolecnosti, ktery maj mezi sebou takovy kartelovy dohody ze neni sance z nich dostat vic.
autor? kdo vi, ten neni dulezity. ale vlastnik prav (coz je v 99% pripadu jedna z major spolecnosti EMI, Warner, Sony, Universal) ziskava bezne kolem 70% prodejni ceny.
No tak 70 procent to jiste zdaleka nebude pri soucasnych malo a velko obchodnich marzich...
Ale nikdo ony autory nenuti sva dila pod temi spolecnostmi vydavat. Samizdat muze fungovat i dnes :) Ale vydavatele proste maji silu a paky na to je protlacit a mnoho autoru to prijima.
A mimochodem misto o autorovi bychom mohli hovorit obecne o tvurcich - autor hudby, autor textu, hudebnici, zpevak, mix, zvuk, studio, ... a dalsich vecech az po reklamu, hrani v radiich, nasazeni do hitparad, distribuci, ...
Kdo se bez toho obejde muze vydavat sam a inkasovat treba 100% (pokud to prodava ve vlastni siti - treba na koncertech)
Pochopil som to tak, že P2P download je legálny v našich končinách (CS), ale torrenty sú vlastne nelegálne, pretože so sťahovaním musíš aj zdielať (upload).
Mohl bys to prosim rezpsat podrobneji? Neni mi jasne, jak se muze soubor kopirovat jenom na omezeny pocet zarizeni, vzdyt jsou to digitalni data, ktera zrovna v linuxu muzes kopirovat kolikrat chces.
Nejvetsi problem je, ze to asi nejsou normalni soubory (OGG, MP3), ale nejake zasifrovane cosi.
Urcite by ale slo odchytavat data poslana na zvukovou kartu a tim se ochrany zbavit
Pokud neuvažujete systémy komplexního DRM, jaké má Windows Vista a HD Video, pak jednoduchá implementace DRM znamená, že každý kus DRM přehávače má v sobě unikátní otisk. Aby to hrálo na konrétním přehrávači, musí vám vydávající autorita (server nebo nějaký proprietární kus softwaru) soubor "odemknout" (poskytnou dešifrovací klíč pro váš kus zařízení).
A když už máte dešifrováno na určitém počtu zařízení, tak vám bez dalšího zaplacení klíč na další zařízení nedá. Ledaže by jedno z těch zařízení digitálně podepsalo, že DRM obsah z něj byl vymazán.
Komplexní systémy řeší i odchytávání dat na sběrnici: Data cestují po sběrnicích v zašifrované podobě, nebo je sběrnice fyzicky chráněná.
"Komplexní systémy řeší i odchytávání dat na sběrnici: Data cestují po sběrnicích v zašifrované podobě, nebo je sběrnice fyzicky chráněná."
To mate pravdu, ale nejaka ochrana nezabrani tomu aby ste nemohli prepojit vystup a vstup na zvukovke a zo vstupu to nahrat. Urobit taky "kabel" dokaze kazdy a vyde ho to cca 100 SK :)
Windows Vista jsem ještě neviděl, ale pokud mám věřit informacím z druhé ruky, SPDIF audio výstup není dostatečně důvěryhodný k přehrávání DRM obsahu.
Kabel na analogovém výstupu (zatím) dostal výjimku, protože by jinak byli bez zvuku skoro všichni. Ale nahráváním zde přijdete dvojí konverzí o kvalitu.
Ideálem společností vytvářejících DRM je šifrovaná komunikace se zesilovačem, nebo nejlépe rovnou s reprobednami. A samozřejmě míchání vodoznaku do vysílaného zvuku. Ten by zablokoval nahrávací zařízení, stejně jako dnes eurobankovka zablokuje kopírku.
Stručně - ochrana DRM je u komprimovaných hudebních souborů nakupovaných přes internet (tedy ne u klasických CD), nejčastěji ve formátu WMA (obdoba MP3 vyvinutá Microsoftem). U nás se tak prodává např. na www.i-legalne.cz a www.allmusic.cz.
Omezení jsou skutečně brutální - hudbu ve formátu WMA s ochranou DRM (v ceně jen minimálně nižší, někdy i vyšší, než za klasické CD) můžete přehrávat jen na omezeném počtu zařízení (PC, MP3 přehrávač, telefon apod.), takže si ji nemůžete libovolně přesouvat a kopírovat jako hudbu ze svého CD. Nelze přehrávat na všech zařízeních - pokud váš MP3 přehrávač nepodporuje ochranu DRM (což zdaleka není pravidlo), máte smůlu a hudbu si můžete pouštět jen na počítači. Případně vypálit na CD, ale počet kopií je opět omezen, navíc kvalita je mnohem nižší než u klasického CD (tak proč si rovnou nekoupit CD, že?).
Odstranění ochrany je však triviální - vypálit si soubory na CD (což licence DRM obvykle umožňuje minimálně jednou) a z tohoto CD) kde už ochrana DRM není) si vytvořit vlastní komprimované soubory (nejen WMA, ale i MP3, OGG apod., podle vlastních preferencí).
Tím však porušíte podmínky licence DRM, takže paradoxně abyste získali hudbu v nižší kvalitě než na CD a za srovnatelnou cenu CD, musíte se stát pirátem.
Ještě se někdo diví, že lidi na DRM kašlou?
jenom dodam, ze to, kolikrat a kam si to muzete pretahnout, vypalit ci spustit a v jake kvalite to je neni primarne veci technologie DRM, ale veci majitele prav, on rozhoduje, jaka prava vam poskytne a vy rozhodnete, jestli je za tu cenu chcete
DRM je obecna technologie ochrany digitalniho obsahu ne primarne nastroj na praseni hudby
Chrani obsah ke kteremu ma nekdo prava pred libovolnym nakladanim s nim :) Cili umoznuje pouze takove nakladani, ktere majitel prav povoli.
Nejde o zadne schovavani praveho stavu :) Jadro meho prispevku bylo, ze kdyz je nekde DRM tak to automaticky neznamena, ze se to da jenom omezene kopirovat nebo vypalovat nebo spoustet. Ale muze to tak byt a neni veci to microsoftu (v pripade wmv) ale majitele prav.
DRM toho umi i vic - treba umozni pouzivat konkretni soubor pouze na jednom pocitaci, spustit ho pouze jednou pripadne libovolne ale jenom po omezenou dobu (napr. den, tyden, ...) tak funguji treba ruzne "internetove videopujcovny"
DRM vzniklo proto, ze majitele prav se desili toho, ze by se jejich obsah dal volne sirit v puvodni kvalite, ale zase v digitalnim obsahu a moznosti jeho sireni po internetu videli prilezitost (a hrozbu "konkurence" v napsteru a spol.).
> Chrani obsah ke kteremu ma nekdo prava pred libovolnym nakladanim s nim :) Cili umoznuje pouze takove nakladani, ktere majitel prav povoli.
Spotrebitele by si vsak nemeli nechat libit to, ze DRM umoznuje majiteli prav zakazat i takove nakladani s obsahem, ktere do jeho prav nezasahuje (a tedy kdyby DRM nebylo, tak ho majitel nema moznost zakazat).
Co si spotrebitele nechaj libit je jejich vec a rozhodnou o tom nikoliv nejakym kolektivnim aktem, ale individualni akci - kazdy si bud neco takoveho koupi nebo nekoupi.
Kdyby DRM nebylo tak by mozna poskytovatel obsahu svuj obsah takto digitalne neposkytoval. DRM lze chapat i jako castecnou obdobu licencnich klicu ci dokonce HW klicu k softwaru. Brani vyuziti jak nelegalnim uzivatelum (kteri je ale mohou obejit, coz neni dovoleno) tak castecne i vetsimu vyuziti legalnimi uzivateli (napr. nelze na dvou pocitacich a podobne).
> jenom dodam, ze to, kolikrat a kam si to muzete pretahnout, vypalit ci spustit a v jake kvalite to je neni primarne veci technologie DRM, ale veci majitele prav, on rozhoduje, jaka prava vam poskytne a vy rozhodnete, jestli je za tu cenu chcete.
Pokud vsak obsah neni chranen pomoci DRM, tak ho muzete prehravat kdekoliv a kolikrat chcete - a to legalne, bez ohledu na prani majitele prav, nebot se jedna o volne uziti podle autorskeho zakona.
Rozlisujme muzete (je to technicky snadne) a smite (mate na to pravo dle zakona).
Rozhodne nesmite takovy obsah prehravat kdekoliv. Volne uziti se tyka v zakone presne specifikovanych situaci. Zrejme mate na mysli volne uziti pro osobni potrebu. Toto ale nelze pouzit napriklad pokud byste chtel prehravat na diskotece, v nejakem kine, skolni aule, ci v klubu.
Je take rozdil mezi prehrat a rozmnozit. To, ze neni obsach chranen technickymi prostredky neznamena, ze se na nej autorske pravo nevztahuje. Kopirovat ci poskytovat takovy obsah nekomu jinemu v jakekoliv forme je take zakazano.
> Rozlisujme muzete (je to technicky snadne) a smite (mate na to pravo dle zakona).
Ano, mel jsem na mysli 'smite'.
> Rozhodne nesmite takovy obsah prehravat kdekoliv. Volne uziti se tyka v zakone presne specifikovanych situaci. Zrejme mate na mysli volne uziti pro osobni potrebu. Toto ale nelze pouzit napriklad pokud byste chtel prehravat na diskotece, v nejakem kine, skolni aule, ci v klubu.
Tim 'kdekoliv' jsem (vzhledem ke kontextu diskuse) myslel v jakemkoliv zarizeni, nikoliv v jakekoliv spolecenske situaci. Implicitne jsem predpokladal prehrani pro osobni potrebu, nikoliv verejnou presentaci (jako napr. v kine). Konceckoncu DRM neni schopno odlisit verejnou presentaci od prehravani pro osobni potrebu, ale je schopno odlisit (a tedy omezit) prehravani na ruznych prehravacich.
Problém stávající implementace DRM je v tom, že právě nedokáže zajistit správné (z hlediska zákona) užití díla, ale naopak blokuje to používání díla, které zákon výslovně povoluje. Tj., pokud já jako soukromá osoba bych chtěl své legálně nabyté právo na českých on-line obchodech používat na 5 místech - v různých zařízeních, tak mi to použité nastavení DRM neumožní (přestože to zákon umožnuje). Naopak, veřejnou produkci z podstaty použití dnes DRM neřeší.
Zakon to neumoznuje. Zakon to proste jenom nijak nespecifikuje.
Pokud se vam podminky poskytovane obchody a majiteli prav nelibi, tak to proste nekupujte. Pripadne jim dejte vedet, proc to od nich nekupujete.
Je to stejne jako kdybyste chtel pouzivat chranene DVD nebo treba videokazetu na peti mistech.
Pokud mate lepsi reseni DRM, ktere bude vyhovovat i vydavatelum (kvuli kterym vsechen ten cirkus je) a oni budou ochotni to pod nim vydavat, sem s nim.
Pokud ne, tak nezbyva nez DRM ignorovat pripadne obchazet jako do ted. Bud casem zahyne DRM na tom, ze ho nikdo nebude pouzivat, nebo na tom, ze implementace a neustale vylepsovani bude stale narocnejsi a stale vice bude omezovat uzivatele (a nikdo ho nebude pouzivat) a nebo nejak zmeni distribuci a zadne DRM nebude potreba.
Ano, zákon to nespecifikuje, tedy platí, že "není zakázáno, je povoleno". Také hudbu chráněnou DRM nekupuji a soudě podle obchodních výsledků, nejsem sám.
To, že dneska diktují vydavatelé, je bohužel smutné - ti by měli být jen "servisní - distribuční článek" mezi muzikanty a posluchači. Že si z hudby udělali výnosný business, to jim umožnila technologie, že bylo hudbu snadno šířit a nesnadno kopírovat (kolik stálo CD-R před 10 lety, že...).
DVD a videokazetu mohu používat třeba na milionu míst, pokud to je pro soukromé použití. Jestli si svoji koupenou hudbu poslouchat v autě, v práci, doma v pracovně a obýváku a při běhání, tak mám 5 přehrávačů a do všech najednou si hudbu nenahraju - DRM to nedovolí. Nosit sebou SD kartu hrozí tím, že ji ztratím nebo někde zapomenu. DVD nebo kazeta je přece jen větší.
Řešení? Naznačil jste - změní se distribuce, a to zcela totálně. Ať se to vydavatelům bude líbit, nebo ne. Allofmp3.com je jen první vlaštovka, bude (pro vydavatele) hůř.
Zakon to nespecifikuje. Tedy rozhodne ne vyslovne povoluje, jak je uvedeno vyse.
Kdyz neco nespecifikuje, nelze se toho dovolavat jako prava. Je to obdobne jako se na to divat jako na "neni zakazano, je povoleno" z hlediska majitele prav. Proste nema zakazano omezit uziti technickymi prostredky, cili ma to povoleno.
V hudbe stejne jako v jinych oblastech nejde jen o muzikanty a posluchace, zedniky a majitele domu. Je potreba mnoho dalsich profesi a canku. Pro chleba si taky nejezdite kazdy den do pekarny. A pro maslo do mlekarny neo dokonce kravina. A muzeme si rikat, ze to je smutne, ale tak to proste funguje. Udelat si z hudby business neumoznila technologie poslednich deseti let. Spise masovost a medialnost tohoto odvetvi a to, ze "produkt"-(pop)hudba rychle zastarava, oposloucha se a je potreba nova. Naopak digitalizace umoznuje uzasny rozvoj i malych a poloprofesionalnich hudebniku a jejich prosazeni se. (Technologicky, marketingove je to neco jineho)
Ale to DVD nebo kazetu mate jenom v jednom vydani, takze ji muzete mit na milionu mist, ale ne soucasne. Muzete si sice udelat zalozni kopii, ale kdyz jsou chranene, tak tuto ochranu nesmite obchazet. No a tezko muzete obvinovat DRM z toho, ze SD kartu ztratite spise nez VHS, ze :)))
A jeste poznamka. Neni to "vase" koupena hudba. Neni to jako kdyz si koupite pocitac (HW) a ten je nyni "vas" a muzete si s nim delat co chcete. Je to licence uzivat dilo (hudbu) v souladu s licencni smlouvou (a ta nemusi byt pisemna podobne jako u smlouvy kupni - napr. v obchode).
No, zákon výslovně uvádí, že je možné si pro výhradně soukromé použití udělat kopie (a nemusím tedy pokaždé vyndavat CD z changeru auta, tam jsou pochopitelně kopie). Je plné právo vydavatele cpát DRM ke skladbám, já mám plné právo vybrat si takový obchod, který mě v dalším použití neomezuje. A výsledky prodejů jasně ukazují, že takových zákazníků je většina.
Na rozdíl od rohlíků si hudbu můžu kupovat třeba na Novém Zélandě, Chile, Japonsku nebo Žižkově; zaplatím ji a on-line mi přiteče. Ještě před 10 lety se trh s pop music choval podle stejných pravidel jako za První republiky - na principu, že udělat (rozumnou) kopii je dražší než zaplatit nový originál, počet originálů byl jasně dán počtem vylisovaných nosičů - výjimku v podobě nelegálních burz desek v 80. letech, protože jinak se do ČR zahraniční populární hudba v podstatě, až na pár licenčních titulů Supraphonu a Opusu nedostala, nepočítám. Dnes je prostě zcela jiná situace a DRM je stejně účinné, jako slunečník chránící na jaře sněhuláka - možná o chvilku oddálí neodvratný konec. Je ale podle mě daleko efektivnější se adaptovat na nové podmínky. A to tom to celé podle mě je.
Užívání hudby určuje především zákon, jakékoliv další ujednání je neplatné, pokud je v rozporu se zákonem. A s hudbou si mohu (v souladu se zákonem) dělat co chci. Je naopak klamání spotřebitele a obchodník/vydavatel musí vzít zboží zpět a vrátit peníze, když na obalu chráněného CD je logo CDDA, neboť obsah zjevně neodpovídá deklarované kvalitě (tedy slučitelnosti se standardem) a bez rozbalení se to nezjistí.
Minimalne od dob paskovych magnetofonu a pozdeji magnetofonovych kazet bylo udelat (byt nedokonalou ale pro masove vyuziti bohate postacujici) kopii velmi levne.
Zakon urcuje pouze obecne vychozi podminky a to, ktere jejich casti se nesmeji pripadne smeji menit na zaklade dohody obou stran. Cili jine ujednani je platne, pokud zakon nstanovi jinak :)
S hudbou ani s jinym dilem ktere uzivate na zaklade licence (tj. napriklad koupite si nosic ktery dilo obsahuje) si nesmite delat co chcete. Smite s nim delat to, co vam umoznuje zakon a licencni smlouva.
Vsimnete si pozorne, ze zakon dovoluje uzivateli zhotovit si kopii, ale nenarizuje majiteli prav mu to technologicky umoznit. Navic vyslovne zakazuje prolamovat ochranu proti kopirovani, cimz ji vlastne pripousti.
Je potom jinou otazkou, zda a jak je na omezeni zakaznik upozornen.
Mimochodem takova vinylova gramodeska je take velmi obtizne kopirovatelna a nikoho to neprekvapi, protoze neexistuji vinylove vypalovacky (nebo vyskrabovacky? :) ).
Kopie na audio kazetu trvala jednak velmi dlouho (a je vhodné započítat čas), jednak kazeta stála 105 Kčs, deska ABBY 120 Kčs, takže finanční efekt byl minimální. Kopírovalo se hlavně proto, že deska ABBY se na normální pulty nedostala.
Marně jsem pátral po licenčním ujednání na webech vydavatelstvích, na CD také není, při prodeji mě nikdo na nějakou licenci neupozornil, tedy nikdo se mnou nic dodohadoval. Řídím se tedy pouze ujednáním zákona. Pokud existuje taková licence, tak prosím nechte zde odkaz - jinak by to byla "Hlava XXII".
Všiml jsem si pozorně, že vydavatel mi nemusí umožnit udělat si kopii, všímám si pozorně, že pokud vydavatel použije nějakou ochranu proti kopírování a zároveň na obalu uvede logo CDDA, tak jednak klame spotřebitele (výrobek nemá uvedené vlastnosti), jednak porušil pravidla používání loga CDDA a mám plné právo po zjištění této skutečnosti na odstoupení od kupní smlouvy. Proto také vydavatelé od ochrany CD upouštějí (i proto, že technicky není problém tuto ochranu obejít a některé kopírovací programy tak činí bez jakékoliv zprávy uživateli).
Ano desku technicky zkopírovat nejde a tom byl celý systém hudebního businessu byl roky založen. Jak také vydavatelé před 35 lety (nebo kolika) řvali, když Philips uvolnil licenci na audiokazety zdarma a magnetofony se masově rozšířily. Upravili svůj obchodní model, uvědomili si hlavně, že n kopírování znehodnotí nahrávku k neposlouchání a bylo.
A dnes je stejný problém zpět, ale v daleko závažnější podobě - technicky audio (ale i video) lze kopírovat neomezeně bez ztráty kvality, dá se posílat po zeměkouli kam jen internet dohlédne. Obrazně řečeno, na poli hudebního businessu právě začalo globální oteplování a místo toho, aby vydavatelé hodně rychle změnili své uvažování (aby vůbec přežili), tak svého sněhuláka příjmů z hudby začali chránit slunečníkem DRM. Pochopíte, že s tím daleko nedojdou? A že své chování musí rychle a od základu změnit? A hlavně - pochopí to vydavatelé sami?
Formát WMA nástroj na prasení hudby je. I když ne na každém druhu hudby to je slyšet. A jak se DRM zbavit? jednoduše. Do přehrávače vrazíte místo sluchátek spojovací kabel, přehrávač připojíte k počítači, hudbu do něj naládujete analogově pomocí Audacity, nebo čehokoliv jiného a znovu zdigitalizujete. Výsledkem je sada zcela neidentifikovatelných WAV souborů, s kterou si nadále můžete dělat úplně cokoli.
"Bohužel cena toho něchráněného bude zhruba o 30% vyšší. Zatímco chráněný obsah pořídíme stále za 99-c-, za nechráněnou variantu si připlatíme 30-c- a cena jedné skladby se vyšplhá na 1,29USD."
No, tady to "bohuzel" asi neni na miste, protoze urcite je to spis "bohudik" bez DRM. Prece jenom, 4 x 0,99 za stejnou pisnicku (PC doma, PC v praci, mp3 v aute, mp3 v prehravaci) je drazsi nez 1,29 maximalne.
No jednak, iTunes ti dovoluje skladbu vypálit a nahrát do přehravače (do kolika nevím). A cena za cele album bez DRM vychází na $0.99 za skladbu. Jen jednotlivé skladby bez DRM stojí $1.29.
128kb/s MP3 zní plechově i ze špuntů v tramvaji. AAC je o něco lepší, ale FLAC, SHN, WAV, či WavPack to nenahradí.
Zvláštní, že prodejci hudby ještě neobjevili wavpack:
- Free.
- Slušná komprese.
- Ztrátový i bezztrátový v jednom - jeden krátký soubor pro ztrátový poslech, po stažení bezztrátového doplňku se obnoví původní kvalita.
No, jde o to, ze na beznych MP3 prehravacich s obyc peckama sluchatkama asi obyc user neslysi rozdil mezi WAV 44kHz 16bit a 256kbps MP3, ale rozdil mezi 128kbps a 256kbps by uz mohl byt (nevim, jak kdo). A urcite by uzivatel docela rychle prisel na to, ze se mu do MP3 prehravace vejde vic MP3 nez FLACu.
Zaujalo me to, tak jsem si to vyzkousel:
z MP3(192) jsem udelal WAV, pak jsem zkusil udelat
- oggenc -b 192 -q 10
- flac -8
urcite by se ty prepinace daly jeste vyladit, ale stejne me to moc nepresvedcilo (to se mi na SD kartu vejde 2x vic OGGu v super kvalite a 5x vic MP3 nez FLACu). Ale jinak na zalohovani originalnich CD je FLAC urcite dobrej.
175836716 song.wav
109181443 song.flac
53650651 song.ogg
23924440 song.mp3
Udělat z komprimovaného signálu nekomprimovaný wav a na tom porovnávat kvalitu další komprese je pěkná pitomost.
Tím převodem z mp3 na wav žádná nová informace nevznikne a ten wav musí zákonitě obsahovat jen to co je ve zdrojové mp3. Při další kompresi jinou technologií musí být výsledek zákonitě horší než zdrojová mp3, protože chyby dvou ztrátových kompresí po sobě se budou sčítat.
To asi mluvíte o kvalitě v MP3. Tam bych s tím souhlasil. Jenže Apple nikdy neprodával MP3 a ani to v dohledné době neplánuje. Vše má v AAC, což bych spíš přirovnal k formátům typu OGG či WMA... A tam kvalita 128kbit je rozhodně vetší, něž 128kbit u MP3...
Ale mezi AAC a mp3 je kur*a velky rozdil. Z vlastni zkusenosti muzu rict, ze AAC 128kbps je celkem srovnatelny s mp3 192kbps. Ovsem bacha! jen pokud nepouzijete na dekodovani faad, jehoz kvalita je pomerne dost bidna. Pokud vim, tak nejlepsi implementace je v QuickTime.
ufff.... uz jsem se lekl, ze je nekdo schopen prodavat 128kbps MP3 za penize. Tuhle "kvalitu" si nekopiruju ani nestahuji ani kdyby mne za to nekdo platil.... se neda poslouchat:-(
Tech 192 je celkem rozumny pomer kvalita/misto, ale i tak tak slysim rozdil o proti orig.(audio) CD.
Podle mě je místo DRM jinde - v předplacených službách, kdy za 15 USD/Ero máte na měsíc možnost poslouchat, co ucho ráčí z kompletního katalogu, v podstatě stejný princip, jako klasické knihovny. s český mi platebními kartami je tahle služba (na Windows platformě) dostupná třeba přes music.tiscali.de, ve státech Napster a Yahoo Music Unlimited. A 198 kbps WMA je celkem rozumný bitrate pro poslech z MP3 přehrávače, o bednách, které má drtivá většina lidí u PC nemluvě
Ale jinak jsem velmi zvedav, jaky argument zacnou pouzivat masovi stahovaci hudby z P2P siti ted. Az dosud to bylo "nebudu kupovat chraneny smejd", s cim se samozrejme da souhlasit. V pripade odstraneni DRM si budou muset najit nejakou novou ideologickou zasterku :-)
Nevím, jak budou argumentovat právě stahovači z P2P sítí. Ale pro upřesnění: nelegální není stahování hudby pro osobní potřebu. Nelegální je její sdílení.
Protoze stahovani a kontrolovani integrity me stoji cas.
A protoze nemam problem zaplatit 35 korun za MP3ku.
Jenze doted jsem mel v CR dost omezene moznosti.
(Ne ze bych cekal, ze se to ted o moc zlepsi...)
Už v začátcích, když lidi začali brečet, jak je DRM nahovno jsem psal, že řešení spočívá nekupovat takové skladby a vydavatelé ustoupí. A už to pomalu začíná. Pokud někdo kupuje DRM postiženou hudbu a pak tluče v hospodě rukou o stůl, nic tím nezíská ;o)
Nemam rad DRM, ale jak uz tu bylo zminene - jsou odvetvi, kde je vyuzitelne - tedy ruzne pujcovny apod. Takze problem spis vidim v nemoznosti pro uzivatele jinych systemu nez Win (a obcas Mac) chraneny obsah pouzivat. Je takovy problem pro vyrobce rekneme knihovnu libDRM, ktera na jedne strane checkne prava proti serveru a na druhe rekne ano prehravici muzes prehrat?
jenze to je imho ten problem. Pokud je i prehravac open source, tak i kdyz se bude ridit knihovnou a napriklad obsah neprehraje, tak kdokoliv muze tento prehravac predelat a knihovou se neridit.
Samozrejme pokrocile systemy DRM pracuji na principu sifrovani a prehrani tak neni vazane ciste na to, jestli mu nekdo neco rekne, ale take na obsahu toho sdeleni (klici).
Jenze kdyz uz jednou ten klic dostanu, tak co me zabrani si to po rozkodovani ulozit nezakodovane. V tuto chvili se to resi tak, ze to holt prehravaji jen prehravace, co jsou certifikovane ze to neulozi a to je zaruceno tak, ze k programu neni k dispozici zdrojovy kod.
Mohl byste někdo doporučit začátečníkovi nějaký program, kterým se dá předělat hudba z legálně zakoupeného CD do formátu flac pro účely zálohování několika skladeb na pevném disku? Já to umím jen do wma, ale jak vyplývá z příspěvků, flac je možná lepší. Tak to chci zkusit. Jinak strašně moc děkuji za všechny příspěvky k mému předchozímu dotazu.
Já používám cdda2wav + flac z příkazové řádky. Dodávám, že tento postup nezkopíruje informace pro remastering (ISRC, MCN, indexy a informace v subkanálech).
Me by spis zajimalo, jak se vubec da kvalita ohodnotit. Polovicni mnozstvi informace v tomto smeru nemusi znamenat polovicni zazitek. Takhle bysme mohli rict, ze mp3 v kvalite 1 bps je 8 krat mene kvalitni, nez mp3 v 256bps. A kdo by chtel poslouchat 1bps hudbu, byt by dle teto logiky musela byt za desetinovou cenu? No asi zkusim neco prevest na 1bps a overim to.
Proc chcete pozdeji prokazovat vlastnictvi?? Pokud by nekdy nekdo neco takoveho prokazoval, tak spise naopak nelegalnost jejiho porizeni. Ovsem pro osobni potrebu je takove pouziti mozne a zcela legalni at uz to tahate odkudkoliv.
Mimochodem jak prokazujete vlastnictvi neceho hmotneho neprilis cenneho? Ze jste to neukradl :) Taky nijak. Maximalne uctenkou nebo fakturou.
Zde by spíš šlo o to zjistit, kdo koupenou skladbu nelegálně pustil do světa. V tom hash nepomůže - šikovný cracker ho najde a odstraní.
Cestou mohou být vodoznaky nebo steganografie - každý prodaný soubor by byl mírně odlišný, a již z krátké části souboru by šlo poznat, od koho pochází.
Ideálem všech implementátorů vodoznaků je stav, kdy s malým zařízením s mikrofonem a kamerou přijdete do místnosti, a zjistíte, kdo si koupil skladbu, která právě hraje nebo zda jde o legálně zakoupené video.
Mimochodem, podobný princip lze použít i pro prodej softwaru - mírná modifikace kompilátoru, aby generoval v každé kopii jinou sekvenci instrukcí se shodným významem. Výsledek se přitom bude chovat zcela identicky.
Otazkou je potom, jestli nejsou vetsi naklady na implementaci takovych mechanismu (napr. kompilovat kazdemu zakaznikovi zvlast) nez zisky z navic legalne prodanych kopii. Nelze to pocitat proste cena licence krat pocet lelegalnich kopii protoze kdyz to nebude volne dostupne jako warez tak si to spousta uzivatelu proste nekoupi.
Skladbu nemuzete vlastnit. To je zakladni axiom dusevniho vlastnictvi. Majitelem jste pouze urcitych prav. Pokud autorske dilo uzivate, musite vlastni pravo na toto uziti. Pokud nejste schopen prokazat vlastnictvi tohoto prava (napr. licencni smlouvou, zakonem atd.), pravdepodobne se dopoustite trestneho cinu.
Nelegalnost se v pripade autorskych del "dokazuje" jednoduse. Soudu bude plne stacit, ze nejste schopen policii prokazat pravo na dane uziti, ktere jste uskutecnil.
Dukazem vlastnictvi hmotneho majetku je jak jste uvedl uctenka/faktura, licencni smlouva nebo smlouva o dilo. (v pripade nemovitosti zapis do katastru nemovitosti).
Neznam aktualni verzi AZ, ale tusim, ze v CZ narozdil od DE se neomezuje volne uziti. Takze si nemusite schovavat 50 let uctenky ke skladbam.
Jinak co tu nikdo nezminil je, ze trestny cin je v tomto kontextu definovan jako umyslny a navic s ohledem na ceny jednotlivych skladeb s pomerne vysokou skodou. Takze v zavislosti na tom, jakym zpusobem doslo k poruseni AZ by to spadlo do kategorie prestupku. Coz ale nevylucuje zalobu dle obcanskeho zakoniku.
Trestneho cinu se zcela jiste nedopoustite jenom tim, ze nejste schopen prokazat to, ze se ho nedopoustite. Navic skutecne uziti pro osobni potrebu (krome SW) neni zasahem do autorskeho prava.
Pokud nedokazete vyvratit dukaz, ze se trestneho cinu nedopoustite, prihledne v rozhodnuti soud k tomuto dukazu predlozeno statnim zastupcem. (= Laicky fakticky receno - musite dokazat, ze se ho nedopoustite. Zcela jednoznacne.)
I na to, ze uziteje dilo pro osobni potrebu, musite mit "glejt". At uz v podobe licence, smlouvy o dilo nebo platny zakon, ktery vam toto zajistuje. Psal jsem to obecne.
Jen aby to nebylo jako s MS a EU, tedy jak to nekdo nepochopil.
To že to bude bez DMR bohužel neznamená že tím dostanou prostor oteřené formáty , nebo z itunes půjde tahat hudba přímo do každého mizerného přehrávače. Půjde zase o proprietární licencované SW a formáty.
A proč by nešlo si z iTunes dát hudbu do každého přehrávače?
Chytnu myší písničku v iTunes a přetáhnu jí na ikonku přehrávače. Není problém si udělat AppleScript, který mi do Walkmanu (nebo jakéhokoliv jiného přehrávače) naháže písničky z iTunes ať přes kabel, kartu, nebo bluetooth.
iTunes spravuje samotné soubory s hudbou do adresářů ve stylu Umělec/Název alba/01 Název písničky.mp3
já bych řekla, že veškeré ochrany, ať už jsou na DVD nebo na mp3 jsou vcelku zbytečné - jenom nám, uživatelům, ztěžují práci a omezují nás. Před měsícem jsem si stáhla hudbu (legálně), zaplatila za ni, ale nešla mi přehrát na mém mp3 přehrávači, protože ten nepodporuje DRM. Pomohla chvilička "googlování" a ... mp3 player už s ní nemá problém :-) . Ale příště už do nákupu wma přes net nepůjdu - nehorázné prachy a mizerná kvalita. (Co tím asi chci naznačit? :-D ) Minulý týden jsem prováděla zálohu legálně koupeného DVD s rafťákama. Opět ochrana (CSS), díky které DVD ani nešlo přehrát na počítači! Klasický "hacker na plný úvazek" si z toho nic nedělá (třikrát klikne myší a jakoby žádná ochrana nebyla), běžný člověk si ani nemůže udělat záložní kopii nebo přehrát *legálně* koupené DVD na kompu. Mě záložní kopie zabrala 3/4 hodiny - zbytečná ztráta času...
Plne souhlasim. V lepsim pripade priste nakoupite v obchode, kde prodavaji hudbu nechranenou a (kupodivu) za zlomek ceny - proste jsou na uzemi jineho statu a nakoupite zbozi podle tamni pravni upravy, coz podle ceskych zakonu muzete. A nebo (v horsim pripade) se poohlednete s googlem v ruce, kde by se to dalo stahnout zdarma (a z pohledu ceskeho prava) take legalne.
Stanete se jen dalsim v zastupu lidi, ze kterych vydavatele uvidi jen velmi malo penez (nebo v druhem pripade vudec nic).