ctu to z openbsd a musim rict, ze openbsd rozhodne "dobrou" podporu linuxove emulace nema -- proste to neni priorita, na flash se pece, kdo chce youtube ma minitube, youtube-dl atp, kdo chce flash jinde tak mozna flash a opera (me to nefungovalo), neco jede v gnash, zadna slava.
skoda, ze se tam nezminila ta historie vice do minulosti, jak se to vyvijelo a co vlasne znamena BSD a proc to vzniklo, taky tam mohlo byt neco o tahanicich okolo pravum ke kodu.
dle meho nazoru linux je hype asi tak jako windle od gatesy, ve spravnou chvili na spravnem miste, mozna to mohlo byt BSD :)
$ pkg_info get_flash_videos
Information for inst:get_flash_videos-1.23
Comment:
download flash video files from various sites
Description:
Download or play videos from various Flash-based video hosting
sites, without having to use the Flash player. You may optionally
install rtmpdump to allow download from additional sites.
Maintainer: Stuart Henderson <sthen@openbsd.org>
WWW: http://get-flash-videos.googlecode.com/
$
Udělal jsem tu chybu, že jsem článek dočetl :-).
Přijde mi že je o ničem: historie začíná odprostředka, nic "bližšího" na ní není - jen obecně známá fakta.
Navzdory nadpisu je článek víceméně jen o OpenBSD, je plný nepodloženého aktivismu a obsahuje dokonce i chyby.
> V časoch, kedy Linux iba vznikal, BSD systémy boli
> nasadzované na najväčšie servery sveta, kde patrí aj
> Yahoo (FreeBSD), píše napríklad isaca.org,
Klikl jsem si, a nic takového se tam nepíše, ostatně to ani není pravda. Výše citovaná věta směšuje dvě věci: 4.x BSD, což je věc o nějakých 10 let starší než Linux, a pak {386,Free,Net,Open}BSD, což jsou systémy, které vznikaly zároveň s Linuxem (přibližně; Linux cca 1991, 386BSD 1992, ostatní o dost později). Ostatně Linus Torvalds v jednom rozhovoru říkal, že pokud by v roce 1991 existoval použitelný free klon UNIXu, nikdy by nezačal psát Linux. Firma Yahoo! byla založena v roce 1994.
> „Zástancovia GPL tvrdia, že najväčší problém je, že
> spoločnosti si môžu privlastniť (a skomercionalizovať)
> BSD kód. Nie je to tak – problém je v tom, že ak ľudia
> dajú náš kód do GPL, tak ho uzamknú rovnako ako by
> mohli tie spoločnosti.“
Fakt by bylo dobré do článku o historii nedávat takovýto FUD. Ale k věci. Nechápu, před kým by takto začleněný kód byl uzamknutý. Před jeho autorem? Ten přece s uzamknutím svého kódu nemá problém (jinak by zvolil jinou licenci než BSD). Před uživatelem? Uživateli přece GPL garantuje ještě víc práv, než BSD licence. Uživatel je rád, že nejenom může ten kód odvozený z původního BSD kódu používat, ale ještě k němu dostane přesně ty zdrojáky, z nichž byl ten kód zkompilovaný. Takže může kód modifikovat (nebo si modifikaci zaplatit), a dokonce šířit dál. Před kým teda GPL uzamyká?
> Theo de Raadt podľa uvedeného článku hovorí, že Linux
> podporujú veľkí hardvéroví výrobcovia a tieto
> spoločnosti si takto získali veľkú neplatenú pracovnú
> silu, vďaka ktorej je Linux viac viditeľnejší.
A položme si otázku, proč tito výrobci začali podporovat Linux a ne *BSD? Odpověď je jednoduchá: protože GPL. Jejich konkurence nemůže vzít jejich vylepšení a použít je jako konkurenční výhodu v nějakém svém proprietárním produktu. Tato vyváženost práv autorů a uživatelů je podle mě hlavním důvodem, proč firmy začaly lít peníze do vývoje Linuxu a nikoliv BSD.
Podle mého názoru je rozdíl BSD licence versus GPL přesně ten důvod, proč se vývoj BSD tak rozvětvil (hmm, ještě zapomínáme na DragonFly), zatímco Linux zůstal nerozvětvený. GPL má silnou tendenci ke slučovatelnosti kódu, a tak větve vznikají víceméně jen tam, kde po technické stránce je něco špatně (Linux libc versus GNU libc, egcs versus gcc, a podobně).
K tomu "Does this belong here?" - co konkrétně je na tom špatně? Já jsem daleko radši, když programátor poznačí část, kterou si není jistý, než zkoumat důvod proč kód vypadá tak jak vypadá a nakonec zjistit, že vlastně důvod není, a programátor si jen vybral jedno z možných řešení. Nebo zastáváte názor že existuje vždycky jen ta jedna nejlepší metoda, jak něco zapsat v programu, a kdo si není jistý, ten je loser?
Takže moje hodnocení článku je -1, Flamebait.
-Yenya
> Fakt by bylo dobré do článku o historii nedávat takovýto FUD. Ale k věci.
> Nechápu, před kým by takto začleněný kód byl uzamknutý. Před jeho autorem?
> Ten přece s uzamknutím svého kódu nemá problém (jinak by zvolil jinou licenci
> než BSD). Před uživatelem? Uživateli přece GPL garantuje ještě víc práv, než
> BSD licence. Uživatel je rád, že nejenom může ten kód odvozený z původního BSD
> kódu používat, ale ještě k němu dostane přesně ty zdrojáky, z nichž byl ten
> kód zkompilovaný. Takže může kód modifikovat (nebo si modifikaci zaplatit), a
> dokonce šířit dál. Před kým teda GPL uzamyká?
Takže když je něco podle zákona povolené, znamená to automaticky, že je to morální a správné? Jasně, zeptejte se našich politiků... To, že BSD licence umožňuje dělat si s kódem úplně cokoli jen za cenu uvedení autora (opravdu nechápu, kde máte těch "ještě víc práv" v GPL - to, co píšete, je spíš povinnost) přece nic neříká o tom, že jakkoli by si původní autor přál ve vývoji pokračovat, nová licence mu zabraňuje používat kód pro jeho účely. Pokud někomu dělá vývoj pod BSD licencí velký problém, může si pod svou licencí šířit patche, ale nemusí hned přelicencovat celý projekt.
Zajímavé je, že když jde o peníze, každé nelegálně stáhnuté CD <doplňte-jméno-popové-hvězdy> se bere jako krádež i když by si ho dotyčný nikdy nekoupil, v případě open-source se každý tváří jako "buďte rádi, že máte nějaký kód na hraní a nekecejte do právnických záležitostí".
Jinak souhlasím, že článek by mohl být více o BSD obecně, informace o konkrétních systémech si může každý přečíst v archivech (a udělat si o chování a důvodech jejich autorů svůj obrázek).
I argument "does this belong here" mi přijde jako směšný - ostatně tahle věta se dá najít i v OpenBSD:
/sys/arch/mac68k/mac68k/machdep.c:/* Does this belong here? */
> Takže když je něco podle zákona povolené,
> znamená to automaticky, že je to morální a
> správné?
To jsem snad nikde neřekl. Já považuji za morální a správné poslat případný patch na relicencovaný kód i původnímu autorovi pod původní licencí, stejně jako nedělat relicencování nebo fork kódu, pokud to není fakt nezbytně nutné (začlenění do většího projektu s jinou licencí, například).
To ale neznamená, že by takové "best practices" měly být vynutitelné, nebo jejich nedodržování nějak pranýřováno ve veřejných diskusích a vydáváno za velkou ostudu. Znovu opakuji, že pokud na tom autorovi opravdu záleží, má si lépe zvolit licenci. To mi fakt přijde jako falešné hrdinství tvářit se jako "já jsem ten nejlepší, vyrábím kód který v licenci nemá žádná omezení" a pak se vztekat, když někdo občas využije toho na co má podle licence právo do větších důsledků, než někdo jiný.
> opravdu nechápu, kde máte těch "ještě víc
> práv" v GPL
Je třeba explicitně říct, čí práva máte na mysli: práva původního autora kódu, práva autora/distributora odvozeného kódu nebo práva uživatele. Já jsem v předchozím příspěvku explicitně psal o právech uživatelů.
BSD licence poskytuje obrovská práva autorům/distributorům toho odvozeného kódu, velmi malá práva původním autorům (zřeknutí se zodpovědnosti, uvedení autora), a vůbec žádná práva finálním uživatelům. GPL za pomoci omezení práv autorů/distributorů modifikací posiluje práva původních autorů (dostat se k modifikacím; i když toto právo je jen implicitní) a zejména uživatelů.
Nejde říct, že nějaká licence má "víc práv" než jiná. Ale určitě má některá víc práv pro jistou skupinu osob než jiná pro tutéž skupinu.
> jakkoli by si původní autor přál ve vývoji
> pokračovat, nová licence mu zabraňuje
> používat kód pro jeho účely.
Ale původní autor přece může nad svým kódem pokračovat ve vývoji dál. Nová licence mu zabraňuje používat _modifikace_ jeho kódu pro jeho účely (GPL stejně jako proprietární licence, což ale autor explicitně povolil, a ještě s tím dělá hrdinu v diskusích, jak je jeho kód daleko méně omezen licencí :-).
> Pokud někomu dělá vývoj pod BSD licencí
> velký problém, může si pod svou licencí
> šířit patche, ale nemusí hned přelicencovat
> celý projekt.
Samozřejmě. Ostatně v reálném světě ani k žádnému velkému relicencování nedochází. Já si fakt vzpomínám jen na ten atheros, a i tam to dopadlo nakonec tak, že ten soubor je pod BSD licencí, ale patche pod GPL. Takže efektivně je na tom původní autor stejně jako by byl při relicencování.
-Yenya
> To ale neznamená, že by takové "best practices" měly být vynutitelné,
> nebo jejich nedodržování nějak pranýřováno ve veřejných diskusích a vydáváno
> za velkou ostudu. Znovu opakuji, že pokud na tom autorovi opravdu záleží,
> má si lépe zvolit licenci. To mi fakt přijde jako falešné hrdinství...
Neřekl bych, že jim jde o hrdinství. Jde o princip, že i když podle práva můžu, tak nedělám druhým něco, co sám nechci (zvlášť když proti tomu bojuji - programuji pod více omezující licencí/žiji ve státě s více omezujícími zákony/...)
> Ostatně v reálném světě ani k žádnému velkému relicencování nedochází.
> Já si fakt vzpomínám jen na ten atheros, a i tam to dopadlo nakonec tak,
> že ten soubor je pod BSD licencí, ale patche pod GPL.
To máte pravdu, ale "dopadlo nakonec" znamená až po tom, co na to Theo upozornil a odsoudil to. Po změně zpět na původní licenci už taky pokud vím nic neodsuzuje, jen píše "should think really hard about this".
http://kerneltrap.org/OpenBSD/Atheros_Driver_Developments
> The Linville repository replaced Jiri's repository (which Jiri disconnected),
> and all of Reyk's original work now appeared with only an ISC license as
> Reyk had it.
Neřekl bych, že se někdo vzteká kvůli porušování něčeho, co úmyslně nezakázal. Spíš mi přijde, že lidé s GPL smýšlením - měnit licenci je špatné, ji v kolegově výtvoru změní prostě "protože můžou". Proč to teda sami odmítají? Pokud je aplikovaná jen na patche, budiž. Nutí-li k tomu programátory jejich zaměstnavatel, budiž. Ale místo, aby se "volnočasoví" open-source vývojáři spojili v jeden funkční celek, tak si dělají naschvály...
Ohledně práv: souhlasím s tím, že je třeba uvést, koho se práva týkají.
U obou licencí má uživatel právo dostat se ke zdrojovým kódům, libovolně je modifikovat a šířit dál. Mě jen zajímalo, jáká že ta práva dostane uživatel v případě GPL _navíc_.
> Ohledně práv: souhlasím s tím, že je třeba uvést,
> koho se práva týkají.
> U obou licencí má uživatel právo dostat se ke
> zdrojovým kódům, libovolně je modifikovat a šířit
> dál. Mě jen zajímalo, jáká že ta práva dostane
> uživatel v případě GPL _navíc_.
Toto tvrzení není pravda.
Pokud bych měl jako uživatel Windows NT <3.5 zájem opravit chybu v TCP/IP stacku, dostanu jeho zdrojové kódy od Microsoftu?
http://www.kuro5hin.org/story/2001/6/19/05641/7357
Now, some of Spider's code (possibly all of it) was based on the TCP/IP stack in the BSD flavors of Unix. These are open source, but distributed under the BSD license, not the GPL that Linux is released under. Whereas the GPL states that any software derived from GPL'ed software must also be released under the GPL, the BSD license basically says, "here's the source, you can do whatever you want, just give credit to the original author."
Přitom pravděpodobně i současné verze mnoha user-space utilit přímo kód z University of California (BSD) obasují a o sobě to říkají. Opět jejich kód nemohu použít ani jako příklad, jak se se socketovým rozhraním Windows jádra pracuje.
Takže mezi lecencemi vidím podstatný rozdíl. Na druhou stranu je nutné vidět i zásadní problémy s využitím GPL kódu třeba v někerých embedded oblastech. Často se to pak řeší použitím GPL nebo LGPL s explicitní výjimkou pro statické linkování (např. RTEMS). Výsledkem ovšem je, že takový projekt může bez problémů integrovat kód s BSD licencí, může být využit v GPL projektech, ale sám do svého základu GPL kód nemůže přejímat.
Obecně tedy rozdíly mezi licencemi jsou zásadní a přílišná vstrícnost k zprostředkovatelům kódu mezi autorem a uživatelem může znamenat pro rozvoj původního projektu velké oslabení.
> Toto tvrzení není pravda.
> Pokud bych měl jako uživatel Windows NT <3.5 zájem opravit chybu v TCP/IP
> stacku, dostanu jeho zdrojové kódy od Microsoftu?
Ne, protože Microsoft, pokud vím, Windows NT <3.5 pod BSD licencí nevydával...
Ale ty původní kódy by měly být k sehnání, ne? Pokud zjistíte, které to byly, což licence nevyžaduje nikde oznámit. A ty může modifikovat a šířit každý úplně stejně jako Microsoft. Postaví si na nich třeba tři "nové" operační systémy a ani si nemusí hrát na vývojáře "svobodného" SW :-)
Přelepí třeba půl systému vlastní nálepkou, napíše, že používá kód odtud a odtud a systém bude legálně prodávat za $1 na licenci. Potom se ho v diskusi někdo zeptá, jestli mu není trapné přeprodávat free systém nabarvený načerveno. A uživatelé odpoví: "no co, neměli jste si to tak blbě licencovat" ;-)
> Ale ty původní kódy by měly být k sehnání,
> ne? Pokud zjistíte, které to byly, což
> licence nevyžaduje nikde oznámit.
No a tady máte jednu možnou odpověď na otázku, která práva má uživatel GPL licencovaného kódu navíc proti BSD licencovanému kódu. Uživatel Windows NT 3.5 je totiž nepochybně uživatelem BSD licencovaného kódu, který tam někde uvnitř je použitý.
-Yenya
Předpokládám, že umíte číst.
Plně to bylo osvětleno v mém předchozím příspěvku.
Jen drobná nepřesnost od Yenya, jedná se o NT verze
<3.5 to je 3.1, nikoliv již 3.5, kde zůstaly z původních
kódů pravděpodobně již jen userspace tooly.
Jistota při tvrzení o využití BSD kódu je dosti vysoká,
protože je daná informace uvedena v množství pramenů.
Ono toho Microsoft použil z nabídky kódu pod BSD a MIT
licencí hromadu. Přesto, že na svých počítačích Windows
nepoužívám, tak jsem byl nucen ovladače pro tento systém
pro naše zařízení psát a roky udržovat. V DDK a SDK se
korektně v souladu s licencemi v množství hlaviček objevují
(nebo alespoň dříve objevovaly) licence
SGI (STL), IBM (různé algoritmy) a dalších.
Protože nemám rád nesmysly a nechci být stejný blafal, jako
ti, co si ani odkazované články a informace neprojdou,
tak jsem nakonec aktuální hlavičky projel:
Pro
inc/api/winsock.h
inc/api/winsock2.h
inc/api/ws2spi.h
inc/ddk/ntifs.h
AgreementName: berkeley software distribution license
AgreementType: oss license
ExternalOrigin: regents of the university of california
Co se týče Microsoftu, tak se v této oblasti zachoval zcela
korektně a je to v pořádku. Na druhou stranu je podle mě,
smutné, že jak pro uživatelé tak tvůrci původního SW pod BSD
vložili do činnosti systému značné investice (jedni kód, druzí
peníze) a přitom jsou zcela v zajetí někoho, kdo třeba i naschvál
kód pozmění takovým způsobem, že již optimálně spolupracuje jen
s řešeními redistributora technologie a ani opravu kompatability
nejsou schopni řešit (WINS, SMB) bez reverseengineering a hromady
klacků pod nohama. V podstatě nezbývá než tedy takové projekty
s které nemají kontinuitu danou licencí opustit a pustit se z nuly
do alternativy jiné (Linux, REACT OS) s tím, že díky pokročilé
konkurenci je již velmi obtížné pro tvorbu otevřenější alternativy
sehnat financování. Naštěstí se ukazuje, že i ti, kteří na uzavření
technologií vydělávají velké obnosy, nemají dostatek umu a financí
na to, aby si svůj náskok před dobře vedenými projekty založenými
na spolupráci, sdílení nápadů a nadšení udrželi. Takže nakonec
mají původní uzavíratelé snahu opět využít výsledky otevřeného
vývoje a ten již poučen minulostí se proti uzavírání technologií
dokáže rozumnými licencemi (GPL, LGPL atd.) bránit nebo vyvážit
situaci tak, že je zkutečně oboustranně výhodná - na rozdíl od
BSD případu.
Jednak byste si měl udělat pořádek v pojmech "otevřené technologie", "otevřené zdrojové kódy", "otevřený vývoj" příp. "otevřenější technologie" (otevřenější než otevřené?). Žonglujete s nimi bez zjevného důrazu na jejich význam. To je pak těžké na takový příspěvek reagovat.
Na druhou stranu je podle mě,
smutné, že jak pro uživatelé tak tvůrci původního SW pod BSD
vložili do činnosti systému značné investice (jedni kód, druzí
peníze) a přitom jsou zcela v zajetí někoho, kdo třeba i naschvál
kód pozmění
Smutno vám z toho být nemusí neb to je záměr tvůrců BSD kódu. Proč by vám z toho mělo být smutno? Opravdu nerozumím. V žádném zajetí tvůrci přitom nejsou.
Je mi líto, ale na zbytek se opravdu nedá reagovat. Jedna věta nenavazuje na předchozí. Nedává to smysl.
Říká se sice "Do not feed the trolls", ale přece:
Uživatel dostane například právo zdrojové texty které odpovídají tomu co u něho běží. Naproti tomu uživatel kódu který autor zveřejnil jako BSD licencovaný nemusí dostat nic (Windows NT síťový stack).
Emotivní výrazy a velká písmena si prosím nechte na Živě nebo jiný podobný server.
-Yenya
> ... Já považuji za morální a správné poslat případný
> patch na relicencovaný kód ...
Co rozumíte pod "relicencovat"? Myslíte změnit
licenci? Domnívám se, že toto může udělat jenom
držitel autorských práv, že tedy nikdo jiný nemůže
vzít kód cizí kód a licenci jakkoliv změnit.
Omlouvám se, že uhýbám od předmětu diskuse, ale rád
bych si v tom sám udělal jasno...
q
Tohle je do jisté míry slovíčkaření, protože není jasná hranice toho, co je původní kód a co je odvozené dílo.
Samozřejmě nemůžu vzít BSD licencovaný kód, jen upravit nahoře licenci a poslat ho dál (což se zřejmě omylem stalo u toho atherosu). Ale určitě můžu ten kód například zkompilovat a poslat dál pod jinou licencí, nebo zařadit do většího balíku a výsledek poslat dál pod jinou licencí, nebo provést nějaké úpravy (je otázka jak velké musí být) a výsledek poslat dál pod jinou licencí, atd.
To s tím atherosem samozřejmě byla chyba, ale když se na to podíváte z praktického hlediska, tak výsledek je úplně stejný: ten jeden soubor z kernelu Linuxu si stejně nikdo jiný nemůže vzít kvůli úpravám, které se do něho určitě průběžně dělaji, a použít v BSD licencovaném projektu. A je jedno jestli je v režimu GPL nebo v režimu původní kód BSD a modifikace pod GPL.
-Yenya
[ pokud chcete informace přímo z první ruky, přečtěte si komentář Jiřího Slabého, který mi napsal do mého blogu: http://www.fi.muni.cz/~kas/blog/index.cgi/computers/openbsd-licensing.writeback ]
Díky za odpověď, i když jsme si asi nerozuměli. Neměl
jsem na mysli žádný konkrétní případ a po přečtení
odkazovaného blogu jsem moc nezmoudřel. Šlo mi o ten
samotný termín "relicencovat". Řekněme vezmu zdroják,
ve kterém je (C) Josef Novák a nějaký text licence.
Jestli Vám dobře rozumím, pokud v tom udělám významné
změny a chci to celé pustit ven, mohu text licence
přepsat a sebe napsat jako autora. Předpokládám,
že bych tam měl nechat něco jako "čast kódu (C) Josef
Novák". Tomuto se říká "relicencovat"?
q
IANAL, ale podle mě licence není copyright. Licence jsou podmínky šíření/používání. Tím copyrightem si nejsem jistý (podle mě nemůžu prohlašovat, že jsem sám napsal něco, co jsem napsal ve skutečnosti jen zčásti). Ale licenci změnit mohu (zřejmě jen pokud udělám významné změny, a samozřejmě pouze v případě, že tomu původní licence nebrání).
-Yenya
> Ale k věci. Nechápu, před kým by takto začleněný kód byl uzamknutý. Před jeho autorem?
> Ten přece s uzamknutím svého kódu nemá problém (jinak by zvolil jinou licenci než BSD).
> Před uživatelem? Uživateli přece GPL garantuje ještě víc práv, než BSD licence.
> Uživatel je rád, že nejenom může ten kód odvozený z původního BSD kódu používat, ale ještě
> k němu dostane přesně ty zdrojáky, z nichž byl ten kód zkompilovaný. Takže může kód
> modifikovat (nebo si modifikaci zaplatit), a dokonce šířit dál. Před kým teda GPL uzamyká?
Podla mna je obvinenie cielene inam - nespravodlivost je v tom, ze vyvojar BSD-licencovaneho kodu nemoze pouzivat patche licencovane GPL vo svojom kode potom, ako si ten kod adoptuje niekto, kto ho relicencuje pod GPL, lebo patche sa v tomto ponimani stavaju tiez GPL.
Z ohladuplnosti voci originalu by patche mohli byt publikovane pod BSD licenciou, ale z nejakych dovodov zrejme nie su, a v tomto podla mna tkvie cela spominana neferovost.
Ale přece pokud ten BSD kód adoptuje někdo kdo vůbec nezveřejní zdroje, tak původní autor taky nic nemůže adoptovat. Pokud původní autor nevidí problém v tomto, proč vidí problém v začlenění do GPL projektu, kde aspoň část uživatelů si může užívat luxusu dostupných zdrojových textů atd.?
Samozřejmě ta ohleduplnost je na místě, a určitě většina autorů úprav na požádání svoji práci je ochotna licencovat duálně. Ale asi nejde čekat, že například u tak velkého projektu jako je kernel bude někdo myslet při nějaké hromadné úpravě stejného volání ve 150 různých driverech na to, že jeden dva z nich mají BSD licenci (de facto jiný "upstream") a že kromě poslání hromadného patche na kernel má ještě někomu jinému poslat samostatný patch.
Jinak ale z praxe nevím o mnoha případech relicencování BSD kódu pod GPL. Určitě ne celé projekty, ale občas nějaké izolované kusy kódu jako třeba ten atheros driver.
-Yenya
Pokud ja osobne bych mel jako firma produkovat nejake zarizeni, ktere by melo pouzivat nejaky FOSS jako zaklad (protoze bych chtel samozrejme minimalizovat naklady na tvorbu toho zarizeni), tak bych uvazoval nasledovne:
HW umi udelat kazdy, cinani to proste kopiruji a pouze tam lepi samolepku "A" pro firmu "A" nebo samolepku "B" pro firmu "B". Takze pujde spis jen o ten SW, support a sluzby kolem.
Pricemz, abych mohl nabizet dobry vyrobek, budu se podilet na vyvoji, opravovat chyby atd. A opravdu by me moc nastvalo, kdyby nekdo bral tuhle spolecnou praci, pridal k tomu neco navic (protoze na to bude mit cas, jelikoz tu hlavni spravu [bugfixy a dalsi vyvoj] bude delat komunita) a pak tenhle rozsirenej produkt uzavrel a prodaval ve svych zarizenich. Tim by pak mel obrovsky naskok a vyuzival moji praci.
Proto bych radsi zvolil GPL, protoze kdyby pak nekdo dalsi udelal rozsireni, mohl bych ho take pouzivat. S BSD bych mel smulu.
Opravuji. Nemusí jít ani tak o BSD licence, jako o licence, které společně jako BSD nenutí poskytovat zdrojové kódy. Tj. do této skupiny zapadají i běžné komerční licence. Qt nebo MySQL např.
Ostatně pokud budu jako komerční firma chtít použít a přizpůsobit nějaký SW, tak spíš sáhnu po licenci, která mě nenutí mé know-how zvěřejňovat a dávat tak konkurenci do rukou vlastní zbraně proti mně. Nehledě k tomu, že pokud mě nikdo nebude nutit zveřejnit zdrojové kódy, tak mohu náklady na vývoj SW rozpustit do několika stovek, tisíců i více licencí. To zřejmě není bez vysokého rizika ztráty s GPL možné.
Náklady na opravy chyb a vylepšení funkcionality zpravidla nejsou v porovnání s hlavním vývojem (a jeho nutným testováním in-house) nijak podstatné, takže racionální chování by v takovém případě stejně bylo nedat druhé straně šanci mě obchodně potopit. Navíc v podstatě až na výjimky jsou všechny GPL projekty živy z "milodarů".
S tym nesuhlasim, ak sa masivne pouziju open source kniznice (nazavisle od licencie), je hlavny vyvoj len o "poskladani komponentov".
Teda vyska nakladov na hlavny vyvoj, versus naklady na udrzbu, zavisia od konkretneho projektu.
Ako priklad mozem uviest "media player" od Asusu, ide o kombinaciu otvoreneho operacneho systemu (v tomto pripade Linux), close source driverov a kniznic pre cip akceleratora prehravania medii od Realteku a samotny Asus toto vsetko len integroval a doprogramoval k tomu uzivatelske rozhranie. Ak porovnam naklady na integraciu + UI s nakladmi na vyvoj samotneho operacneho systemu (+TCP/IP stack, Wi-Fi, flash filesystem, ...)tak su zanedbatelne.
Prispievanie do GPL projektov velkymi firmami (IBM, Intel, Oracle, dokonca Microsoft ...) za to, ze mozu zadarmo pouzivat vylepsenia od inych (v podstate konkurencnych) firiem, nepovazujem za milodar, ale za formu spoluprace.
Bude to pro vás asi rána, ale mám k tomu několik "novinek":
1. Asus je HW firma, nikoli SW.
2. S produkty typu "lepenec" si na trhu vystačíte jen v dost omezené míře. Navíc s takovým přístupem byste byl v IT světě stále v době kamenné (aneb svět není jen o integraci, ale také o tvorbě).
3. Vámi uváděné firmy, které financují GPL projekty, neexistují proto, aby spolupracovaly. Jejich cílem je zisk. Byť v některých případech zůstane jen plánovaný (MySQL, OpenOffice,...). Proč myslíte, že tyto firmy neuvolnily pod GPL např. Tivoli nebo Oracle DB příp. Windows? Myslíte, že víte něco víc než ony?
Ano Asus je HW firma, ale bez SW by bol ich HW len nepredajnym kusom zeleza a plastu. A v tom vyssie popisovanom produkte predstavuje SW tak 90% celkovych nakladov (ak by bol vyvijany totalne in-house).
Nepochybujem o tom, ze cielom firiem ako IBM, Intel ci Oracle je zisk. Zisk sa da dosiahnut alebo zvysenim predajov, alebo znizenim nakladov, vzhladom k tomu ze sa tieto firmy v oblasti open-source angazuju, jedna sa pravdepodobne o (pre nich) ziskovu cinnost. V jednej z vyssie uvedenych firiem som dost dlhy cas pracoval, aby som vedel, ze aktivity, ktore neprinasaju zisk su utlmovane.
Jenže Asusu jde primárně o prodej jejich HW (BTW zvláštní, jak v jiné diskusi zde se volá po HW bez SW. :-)). Navíc jejich SW nepředstavuje konkurenční výhodu. Prostě prodávají HW (stejně jako jejich ntb s windows). Navíc ani tomu jejich SW nedávají všechny zdrojáky. Za další pochybuji o správnosti vašeho odhadu, že SW by dělal 90% nákladů. Existují i komerční produkty, nezasažené GPL. Oni si nepochybně vybrali GPL kód nikoli kvůli tomu, že by těžili z oprav a příspěvků komunity, ale protože je to zdarma (tj. kvůli nákladům) a protože to pro ně nepředstavuje konkurenční výhodu. Navíc vyrazit zdrojáky od číňanů je často ani nemožné a GPL je pak na nic.
To samé platí o IBM nebo Intelu a dalších. A útlum nevýdělečných projektů? Vy snad nečtete ty zprávy z Oraclu nebo Novelu? I ten RH, který tu zbyl, dodává uzavřená řešení, aby měl aspoň nějakou konkurenční výhodu. Ukažte mi v IBM klíčový SW produkt, který mají pod GPL, aby ušetřili náklady, protože do něj bude přispívat komunita. Ukažte mi to samé u HP, Oracle a dalších. I přes to, že to odporuje realitě, budete trvat na svém?
Na svojom trvam hlavne preto, lebo to realite neodporuje.Napriklad:
http://www-01.ibm.com/software/webservers/appserv/community/
http://www.oracle.com/us/technologies/linux/index.html
Proprietarne riesenia su samozrejme sucastou biznis strategie a nepredpokladam, ze software, ktory sa distribuuje dlhodobo ako uzavrety produkt, bude vydany pod open source licenciou (Oracle DB, AIX, ...)
Na druhej strane, je open source castokrat nieco ako priemyselny standard, vsetci vyrobcovia maju rovnake sance vyrobit produkt, ktory bude na jednej kompatibilny s rieseniami inych vyrobcov a zakaznikovi nebude hrozit "vendor lock-in". Zakaznici taketo riesenia castokrat pozaduju a preto sa tomu musi prisposobit aj dodavatel.
Zdrojovy kod do Asus media playeru sa samozrejme sa stiahnut z ich support stranky. A SW v media playeri PREDSTAVUJE konkurencnu vyhodu, je to totiz to co produktu dodava funkcionalitu (napriklad podpora rozlicnych formatov), ktora ho odlisuje od konkurencie.
nepredpokladam, ze software, ktory sa distribuuje dlhodobo ako uzavrety produkt, bude vydany pod open source licenciou
Proč ne, pokud to je podle vás výhodné? Tohle opravu nemáte ekonomicky promyšlené.
open source castokrat nieco ako priemyselny standard,
Fakt? open source a průmyslový standard? Schválně přesvěčte ty, co si koupily notebooky, kde rozběhat kompletní HW je často takřka nemožné.
Navíc "SW jako standard"? Špatně, špatně, a ještě jednou špatně!!! Standardem by měly být specifikace rozhraní a chování. Nikoli SW.
Ad Asus player. Nevíte co je konkurenční výhoda? Konkurenční výhodu to mít nemůže, když ten player může mít kdokoli. A pokud to nemůže mít kdokoli, tak to není produkt s GPL. (Z toho samého důvodu nejsou Windows na ntb konkurenční výhoda)
Neni to tohle? Pisou, ze je to portovany na linux.
http://mac.freshmeat.net/projects/bsdprogress/
Jinak mozna podobne se chova pv (Pipe Viewer).
kdyz se zminuje openbsd, tak je dobry zminit dalsi projekty, na kterych se tito lide podileji:
- http://www.openbsd.org/faq/pf/ - firewall
- http://www.openbgpd.org/ - routovaci daemon
- http://www.openbsd.org/papers/asiabsdcon2010_epitome2/epitome2.html - deduplikacni soft
atd.
Tendencny je aj pohlad uzivatela NetBSD, nie? Ale aj Linuxu, vsak? Napisal to tu jeden inteligentny pan a rad to tu skopirujem:
Socializmus prostě nefunguje. Dělat zadarmo - to můžou jenom studentíci a mládež s nulovým osobním životem.Až se z Ubuntu stane plně komerční OS bez možnosti stažení free verze, tak se teprve linuxu začne dařit!
(a možná se přehoupne přes to 1%)
PS: co si myslí zdejší socialistická mládež je mi u (_;_) - žádná diskuze nebude
Pokial teda citate Linux-centered clanky, nemoze byt pohlad na BSD tiez tendencny?
Nezapajam sa do diskusie, len na tych strankach ISACA.ROG. sa pise toto: BSD is the operating system behind some of the world's most popular web sites, including Yahoo! and Hotmail.
Nuz, ked uz niekto popiera aj to, co je napisane, nech sa pozrie na stranky GNG:
http://gng.z505.com/cult.htm
http://gng.z505.com/songs.htm
http://gng.z505.com/index.htm
Ked niekto nevie citat, tak tam nie je GNU, ale GNG. A zaroven aj softver, ktory je slobodny.
GNG
505 Compass Avenue
The North Pole
H0H 0H0
Canada
Jaj jen dodam, ze cela karikatura aka Juraj Sipos je jen cobolacky sociopat...
Autor, krome toho, ze je tezkej 'hinduista', na linuxexpres.cz je o enm zminka, resp. popis, ze pracuje v psychologickem ustavu v Bratislave (spis by jej tam meli zavrit jako pacienta, IMHO), ale je to jen IT informatik, dokumentarista, viz take - http://www.vudpap.sk/organizacna-struktura
Takze, berte clanky tohoto psychopata s maximalni rezervou... A proc rikam, ze je psychopat? Staci si precist ty jeho sr*cky co pise, treba zde:
http://www.linuxexpres.cz/praxe/opendns-spolahlive-filtrovanie-webu
nebo na tom samem serveru kdyz pise o Tor ...
Je to h*vado, bohuzel... :-\
Ja len na toto odpisem - v roku 1980 som spoznal transsexualov v emigracii (kod: TS) a boli mojimi najlepsimi kamaratmi. Suhlasim so vsetkym, co bolo napisane na liuxexpres.cz 1.8.2011, len niekto na moje vyjadrenie, ze som chodil na Darlinghurst Rd - vid link - http://www.aussietrueblue.com/sydney-adult-entertainment.php - odpovedal, ze "Na te strance toho odkazu nikde nevidim ten tvuj vulgarni vyraz, ani me to nezajima hledat." Tak sa treba spytat, kto by sa mal ospravedlnit (pretoze TS nie je vulgarny vyraz)? Ja sa TS ludom ospravdelnujem, lebo som ich poznal, len ako vidiet nizzsie - na spodku - http://www.linuxexpres.cz/praxe/opendns-spolahlive-filtrovanie-webu - pocitacovy casopis nema zaujem uverejnit cokolvek viac o sexualite, co je velka chyba. Preto sa chcem podakovat, ze ten pan napisal panovi Hroncokovi, ze to TS ludia nemaju lahke. A ak sa uz bavime o "uchylkach", poznal som tam jedneho fotografa, ktory bol na TS zatazeny. Preto treba s vacsou opatrnostou vyslovovat slovo "hovado", najma ak ide o cloveka, ktory tiez patri k jednemu promile, ktory to videl na vlastne oci. Tym, ze urazate mna, urazate aj TS.
Este doplnim z deklaracie ludskych prav, clanok 1:
http://www.un.org/en/documents/udhr/index.shtml
All human beings are born free and equal in dignity and rights.They are endowed with reason and conscience and should act towards one another in a spirit of brotherhood.
Psychopat je clovek, ktory porusuje to posledne v clanku 1 (spirit of brotherhood).
A potom ten pan Sipos, ktoreho tak nenavidite, ma tisicky karikatur - jedna je napriklad OM2SA, druha je tu:
http://www.thecharlestaylorprize.ca/2011/citation_11_gs.asp a tretia zase, Regina Sipos, je transsexual. Ale radsej nebudem uvadzat link, aby ma nenazvali vulgarnym uboziakom. Takze ak chces byt TS_adviserom, nastuduj si zakladnu listinu ludskych prav. A ten pan Sipos nepracuje na nijakom psychologickom ustave, to iba strelil tak ako vsetko v jeho clankoch. Adios.