Názory k článku
Čekání na GNU GPL 3

GPL zajistuje svobodu uzivateli, vyvojar ma tak akorat svobodu GPL pouzit nebo ne.

No tak s tou svobodou volby pro vyvojare bych byl v pripade RMS opatrnejsi.

No, ja myslim ze mu jde o svobodu vsech uzivatelu, co se s tim programem dostanou do kontaktu, ale programatori jsou taky uzivatele, ne?

Spatne jste polozil otazku. "Ten program" s kterym se nekdo pak muze dostat do kontaktu, musi nekdo napsat. A v soucasne dobe ten kdo napise program neodvozeny od jineho dila, si muze zvolit licenci pod kterou ho bude sirit. RMS volbu licence k vlastnimu programu odmita.

Muzete mi rict kde nebo jak RMS odmita volbu licence k vlastnimu programu, co si sam napisu? Jiste, je presvedcen, ze zvolit si svobodnou licenci je lepsi a za idealni stav by povazoval, kdyby se tak rozhodli vsichni. Ale nemyslim, ze nekdy nekde prohlasil, ze by k tomu lide meli byt nuceni.

Ano mohu.

:-) ano, to je popularni clanek, o kterem se zastanci GPL obvykle vyjadruji ve smyslu "to mel autor asi slabsi chvilku, tohle samozrejme neni nazor vsech nas zastancu GPL".

Parafraze casti uvedeneho clanku by mohla znit: "Vyrobce tatranek ma nademnou neopravnenou moc, protoze kdyz si usmyslim, ze v nich nechci sojovy lecitin, tak s tim nic nenadelam. Nemam recepturu a i kdybych mel, nemam technicke vybaveni. To je spatne a proto prichazime s novou licenci, kdy vyrobce tatranek zvedejni technologicke postupy i odkazy na dodavatele technickeho vybaveni. Utajovani receptur a postupu neni moralne ospravedlnitelne a vsechny nas, uzivatele, ochuzuje."

Zatim tento "taky nazor" v GPL nebyl, jedna se jen o jeden ze socialisticky orientovanych nazoru nekolika autoru GNU. Obavy s novou licenci GPL jsou mimo jine prave o tom, zda toto nehodlaji autori do GPL doplnit. Nektere naznaky bohuzel ukazuji na to ze ano a vysledek by byl zhruba ve forme "neni mozne uvolnit pod GPL jen cast nebo verzi projektu, je nutne ho uvolnit cely".

Reseni je nasnade - proste GPL umre. Je tu vsak jedno "ale" - stavajici licence GPL, ktera umoznuje pouzit libovolnou vyssi verzi, nebo dokonce libovolnou verzi. Otazkou je, jestli pak po mne nekdo bude chtit vydat kompletni zdrojaky podnikovych aplikaci jen proto, ze jsem jejich XML parser vydal pod GPL a on tedy vyzaduje v souladu s GPL nove verze vyzaduje kompletni zdrojaky cele aplikace. Sice si hodne lidi mysli, ze za GPL stoji rozumni lide (a je to pravda), ale s nekterymi jejich nazory se zkratka ztotoznit neda a navic kazdy jednou zblbneme... snad to u nich nebude letos.

Vase parafraze ve druhem odstavci je velmi nepresna. Srovnava hmotny produkt s v uvozovkach nehmotnym. Na modifikovani programu, mam-li k nemu zdrojak a dovoluje-li mi to licence, mi staci urcite znalosti. (A pocitac, ale tim uz pravdepodobne disponuju, jsa uzivatelem toho programu.) Zatimco do zarizeni na vyrobu tatranek bych zrejme musel neco investovat, takze bych to zrejme delal proto, ze bych mel nejakej obchodni plan, vedel bych proc chci vyrabet tatranky a ne treba potahy na sedadla atd. Zatimco programovat muzu jen tak, protoze me to bavi. Nemusi to nutne byt tvorba trzniho zbozi. Software je autorske dilo, nikoliv hromada zradla, a v pripade autorskeho dila - tedy v pripade, ke ktermu se stallman vyjadruje - davaji jeho nazory mnohem vetsi smysl.

Horsi jsou treti a ctvrty odstavec, to je cista FUD. Vy nevite co bude v GPL3, ja to taky nevim, autor clanku to taky nevi, ale vy jste presvedcen, ze to tam bude hemzit vam nesympatickymi socialistickymi klauzulemi. V te posledni vete se pokousite o smirlivy ton, ale tim nemuzete vzit zpatky tu brutalne manipulativni konstrukci vety predesle.

Ja nevim, no. Vy zrejme narazite na ty tri posledni odstavce. Podle me z nich jednak vyplyva stallmanovo presvedceni, ze uzivatel by mel mit pod kontrolou podminky, za nichz program pouziva, a ze dokud toto neni umozneno autorskym pravem, je spravne, aby autor programu toto jeho uzivateli umoznil prostrednictvim licence. Nakolik si to protireci s nekterymi dalsimi stallmanovymi vyroky neni predmetem teto diskuze. Ale podle me, pokud to chapu, tam porad pise jen ze to a to je podle nej spravne, nikoliv ze k tomu a tomu by mel byt nekdo nucen.

A to je malo? :)

To jiste neni malo. Ja proti tomu nic nemam.

kdyz srovnam licence odvozene od bsd licence, tak mne pripadnou mnohem vic svobodnejsi (obzvlast s prichodem GPL 3)

a to, ze bsd licence umoznuje vznik "parazitu", kteri se upravy nedavaji zpet, vicemene nijak neohrozilo rozvoj projektu na nich zalozenych. apache foundation je toho zarnym prikladem....

...prave jenom jestli si tim GNU resp. FSF nepodrezava vlastni vetev... spousta aplikaci pro web pouziva gnu nastroje prave proto, ze ta licence je rozumna a nenuti je publikovat svou praci.... dokazete si predstavit, ze pouzijete GCC a program pak budete muset zverejnovat vcetne zdrojaku?

Zkompilovanim pomoci GCC se program nedostava pod GPL! Vzdycky zalezi na licenci puvodnich zdrojaku. Dokonce ani prilinkovani libgcc/libstdc++ k tomu nevede, protoze ty jsou AFAIK vydany pod licenci LGPL.

Že by vada systému pochopení psaného textu? dada.jablko nikde nanapsal, že Zkompilovanim pomoci GCC se program dostava pod GPL!, ale snaha o převedení GPL práv na uživatele datového výstupu z programu (a právě o to se jedná v případě redakčních systémů) by jsme sen právě do takové situace mohli dostat. Mimochodem já nepoužám žádnou GUI aplikaci, ale užívám Xserver a v něm datové výstupy Xclientů, které dokonce běží úplně na jiném HW, než u kterého sedím. Kde tedy leží ta hranice? X protokol ano, http ne?

Ale pokud se podíváte na původní zdroj, tak tam je zmíněno poměrně vtipné řešení, které má být do GPL v3 implementováno. Pokud nějaký produkt obsahuje příkaz, pomocí kterého se dá dostat ke zdrojovým kódům, tak se ten příkaz musí v odvozené verzi zachovat.

Takže pokud bude mít redakční systém v patičce link na stažení zdrojáků, musí tam mít i odvozená verze link na stažení modifikovaných zdrojáků. Proti tomuto řešení snad nemůže mít nikdo námitky.

S těmi řečmi o převedení GPL na uživatele datového výstupu jste maličko mimo.

Já si námitky proti tomuto vtipnému řešení představit dokážu. Pokud někdo chce šířit produkt obsahující takový příkaz a umožnit šíření odvozených produktů neobsahujících tento příkaz, tak musí použít GPL v2.

Jelikoz mam zrovna naladu se hadat o slovicka, tak hura na vec: "dokazete si predstavit, ze pouzijete GCC a program pak budete muset zverejnovat vcetne zdrojaku?" - tyhle vete skutecne rozumim tak, ze deda.jabko ma obavu, ze zkompilovanim jeho programu pomoci GCC vydaneho pod GPL3 se program dostane pod licenci ktera ho bude nutit vydat zdrojaky. Jenze tak to neni a jsem si docela jist ze ani nebude.

Pokud budeme slovickarit:
pokud nekomu dodam program zkompilovany pomoci GCC, pak mu k programu musim dodat i zdrojove kody GCC. Tedy ne zdrojove kody programu (to je jen datovy vystup), ale zdrojove kody programu, ktery ho vytvoril. To same plati o archivacnich programech apod. Uzivatel vyuziva jejich vystupu a maji licenci GPL, takze i kdyz je sam fyzicky nespousti, ma pravo na jejich zdrojove kody. - Tedy to neni realita, to je zatim jen jeden z cernych scenaru budouci GPL

Teda jako smysl to ma, ale... je to v rozporu s duchem, jaky v GPL vidi hodne lidi. Ja si proste stahnu GPL aplikaci, neco si do ni doprogramuju a bud i sve upravy vydam pod GPL, nebo je nevydam vubec. Pokud budu program pouzivat jen sam pro sebe, pak sve upravy nemusim nikomu davat - protoze nikomu nedavam program. To se ma zmenit a to se hodne lidem (pocitam se mezi ne) nelibi. Ostatne mne se nelibi ani stavajici GPL, takze co nemusim, to pod GPL nedavam (a zatim jsem nemusel, protoze jsem vzdycky nasel neco co pouzivalo LGPL nebo jinou licenci). Pouzival jsem zatim OSL, ASL a uvazuji o BSD.

Mimochodem, OSL podobne ujednani obsahuje - pokud uzivatel muze neco pouzivat aniz by to dostal (tedy sitova sluzba apod.), pak se to bere, jako by to dostal. Pokud nema moznost primo vstupovat do procesu programu, pak program proste nepouziva a nema na nej zadne pravo.

Ostatne mne se nelibi ani stavajici GPL, takze co nemusim, to pod GPL nedavam (a zatim jsem nemusel, protoze jsem vzdycky nasel neco co pouzivalo LGPL nebo jinou licenci). Pouzival jsem zatim OSL, ASL a uvazuji o BSD.

Myslím, že není málo lidí a já mezi ně patřím, kteří si velmi rozmyslí jestli budou přispívat do projektu, který není pod GPL. Takže, když si zvolíte jinou licenci než GPL, taky počítejte s tím, že přijdete o určitou skupinu spolupracovníků. Jistě, jinou skupinu také získáte. Možná. To je každého volba. Já osobně nemám valné chuti přispívat do ne GPL projektu a když chci aby se mnou spolupracovali mě podobní, uvolním svůj kód pod GPL. To je každého boj.

Ja myslim, ze ve sporu copylefted free (gpl-like) versus non-copylefted free (bsd-like) licence nejde v prve rade o ohrozeni nebo neohorozeni rozvoje projektu. Jde o princip, ze u tech prvnich mate (teoreticky) jistotu, ze zadna z modifikovanych verzi vaseho programu nebude k nikomu distribuovana za nesvobodnych podminek. U tech druhych tuto jistotu nemate, muze se vam stat, ze nekdo bude vas program redistribuovat uzivatelum za nesvobodnych podminek. Navic, jak muzeme vedet, jestli by tech vylepseni z ruznych stran treba do apache bylo vice nebo mene, kdyby byval byl copylefted?

Odpoved nie je taka nejednoznacna, pozri si kolko prispevok do zdrojakov veci od ASF (Apache, Hibernate, ...) spravili ti, ktori ich vyuzivaju v komercnych produktoch a dalej predavaju. Ak by to bola GPL, tak by sa rozhodli pre nieco ine. Ak by to bola LGPL, tak by to bolo IMHO niekde medzi. Treba sa oslobodit od toho, ze sw ako Apache robia nadsenci. Tato doba uz pred nejakym tym rokom skoncila a vacsina prispevkov su zamestnanci firiem, ktori to robia kvoli tomu, ze to je pre firmu vyhodne.

Mnoho projektů z Apache používají firmy jako Sun, IBM a Oracle jako základ svých projektů a platí i vývojáře, kteří zčásti píší společný kód Apache a zčásti rozšiřující moduly a vylepšení specifické pro tyto firmy. Kdyby to bylo pod GPL, tak to ty firmy nedělají, protože by jim z využití GPL nastaly povinnosti (např. zveřejnění zdrojáku všech produktů, které jsou vystavené nad základními komponentami Apache -- httpd, Xerces, Xalan apod.), které jsou pro ně nepřijatelné.

BSD licence je jednoznačně svobodnější než GPL, a je opravdu velká škoda, že do propagace GPL, která je neslučitelná s čímkoliv, se investuje tolik úsilí. Mediální humbuk okolo GPL zmasíroval mnoho lidí, kteří důsledky licence bohužel nedomyslí.

BSD licence je jednoznačně svobodnější než GPL

Jenze tohle je prave ten druh uvahy a argumentace, co zaklada na flamewar. Aby toto vase tvrzeni platilo, musel byste definovat, co v tomhle kontextu znamena svobodny. Hodne stesti. :) Ano, stoji-li otazka takto, GPL je mene svobodna v tom, ze vice omezuje nasi moznost vyberu, v jake podobe budeme dal software distribuovat. Ale chapani svobody jen jako sirky vyberu je velmi omezene, kratkozrake, zavadejici. Pro me je GPL naopak svobodnejsi (ve smyslu dlouhodobe prinasejici vice svobod lidem obecne - ne nutne mne, tady a ted) v tom, ze - jak uz jsem rekl, narozdil od BSD a spol. - zarucuje svobodnou licenci jakekoliv odvozeniny, poskytuje tuto svobodu kazdemu uzivateli kazde modifikovane verze, tedy toto je svoboda navic, kterou by clovek u BSD programu mit *nemusel*.

Navic diskuze o vetsi nebo mensi mire svobodnosti licence je zcela irelevantni a mimo, kdyz padaji argumenty typu ze ta a ta licence je z toho a toho duvodu pritazlivejsi pro firmy, protoze na ni vydelaji vic penez. Mimochodem, GPL je jako prvni licence zalozena na moralnim, etickem zaklade, kde svoboda je principem, nikoliv jen technickou vyhodou. Zneni BSD licence puvodne bylo naproti tomu znouzectnosti, je odvozeno od statem urcenych podminek, pod nimiz byl v minulosti v usa financovan vyvoj softwaru na akademicke pude za vladni penize; vyvoj copylefted kodu by stat pochopitelne tak stedre neplatil.

Takto postavena otazka svobody je samorejme vnitrne rozporna. "Je moznost omezit vlastni svobodu projevem svobody nebo jejim poprenim?" Odpovedi na tuto otazku se zasadne vyhybam.

Mimochodem, znam lidi, kteri se "svobodne" rozhodovali, zda umrou hlady nebo pujdou pracovat za minimalni mzdu a "svobodne" souhlasili, ze budou delat prescasy a vikendy zdarma. A znam samozvane komentatory, kteri rikaji, ze omezit svobodu rozhodnout se stat se otrokem (omezit svobodu vzdat se svobody) je projev diktatury, komunismu nebo nejakeho jineho {negativni_pojem}ismu.

V tomto smyslu BSD licence nevede k pokroku; GPL licence se snazi o pokrok revoluci. Podle meho nazoru jsou z tohoto duvodu trochu spatne obe dve.

(Mimochodem, tech par steku, ktere jsem kdy udelal a dal k dispozici, byly pod ne-licenci "delejte si s tim co chcete". Ne ze by na tom zalezelo.)

K tomu druhemu odstavci - nejzajimavejsi nazory na toto tema jsem slysel nezavisle na sobe od dvou byvalych disidentu (jeden sedesatnik a jeden padesatnik, ten prvni podepsal chartu, u toho druheho si nejsem jist, ale tusim ze taky). Nechci to desinterpretovat, ale vzdycky to bylo neco v tom smyslu, ze zvlast existuje svoboda vnitrni - to je pro ne ta prava svoboda - ktere clovek dosahuje vlastnim dusevnim usilim, a muze si ji ponechat, podrzet v jakekoliv zivotni situaci, a zcela mimo, zcela jinym problemem je to, cemu se taky rika svoboda, jakoze svoboda politicka, kdy clovek zije v spolecenskem systemu, ktery mu to a to dovoluje. Nevim jestli citovali tehoz teoretika, nebo jestli se znaji a maji to od sebe, nebo jestli si na totez dosli nahodou. Rozhodne by me zajimalo, kam by z tohoto uhlu pohledu patrila svoboda, o ktere mluvi rms. (Slo by treba rict, ze stallman ty dva druhy chapani pojmu svoboda nestydate zamenuje. Na to by ale zase slo namitnout, ze jejich oddeleni je jen jednim nazorem a kdokoliv existenci toho rozporu muze popirat.)

S Vaším názorem sice částečně souhlasím, ale uvědomte si tu katastrofu, ke které BSD licence v minulosti vedla. Většina síťových protokolů Microsoftu a třeba i formáty knihovních a objektových souborů (založeny na COFFu), atd atd, byla převzata z výsledků práce Unixových vývojářů. Ne jen protokoly ale zajisté i množství kódu, určitě vyšlo ze zdrojáků původních Unixových nástrojů. Původní Windows NT měly síťový stack, pokud se nemýlím, vystavěný přímo nad BSD zdrojáky. Zavření vývoje a roky přidávání nedokumentovaných povinných rozšíření (politika Halloween dokumentů) vedly k dnešnímu stavu, kdy kvůli interoperabilitě s Windows tráví tisíce lidí hromadu času nad dekódováním často záměrně a nelogicky změněných formátů a aplikací. Když si přečtete jakou právnickou past připravili proti RMS a jeho práci na Emacu, tak pochopíte, že se snaží ostatní od takových konců ochránit. Neříkám, že se mi vždy GPL hodí a často kvůli ní nezbývá, než hromadu věcí psát vlastních znovu. Třeba na firmware zařízení se moc nehodí. Kód pod MPL je zde použitelný na rozdíl od GPL a zaručuje autorovi, že se o vylepšeních své práce dozví. Přesto nezbývá, než pět na GPL chválu, protože nás (uživatele i programátory) uchránila od hrůz, které by již nastaly. Ve skutečnosti portfolio kódu pod GPL ochraňuje i legitimnost a výhodnost open-source práce a tím ochraňuje i otevřenost věcí pod BSD licensí. Neříkám však, že snem RMS není "Jedna license vládne všem a všechny pod GPL sváže". Přesto pro ostatní nechává i LGPL. Jeho záměr mi je ale mnohem sympatičtější, než všechny rozstrkat do software-housů pod pevné vedení několika velkých náčelníků (často technicky ne moc na výši) a se zákazem vzájemné komunikace. Ono, když pak ty zdrojáky takto vzniklé vidíte, tak pochopíte co znamená svoboda, inteligence, radost z tvorby a co otrocká práce.

Opravdu si myslíte, že BSD licence může za to, že MS sprasil některé věci -- nejznámější příklad je asi Kerberos? Prostě z obchodně-politických důvodů to chtěli sprasit, tak to sprasili. Kdyby si celou implementaci Kerberosu psali sami od píky, tak to nejspíše naprasí ještě více.

...kvůli interoperabilitě s Windows tráví tisíce lidí hromadu času nad dekódováním často záměrně a nelogicky změněných formátů a aplikací... -- to ale není chyba Microsoftu, ale lidí, kteří si data vytvářejí v uzavřených formátech a ostatním je pak nutí. V roce 1996 udělal Microsoft na tehdejší dobu celkem slušnou nadstavbu nad Word, která umožňovala ukládat a načítat dokumenty v SGML. Používal to někdo? Ne, uživatelé vesele ukládali do .doc.

Neříkám však, že snem RMS není "Jedna license vládne všem a všechny pod GPL sváže" -- ano, bohužel RMS chápe svobodu poněkud svérazně. Takový postoj západních levicových intelektuálů ;-) Ještě, že napsal Emacs, to ho u mě zachránilo ;-)

Dobrý den, jen si myslím, že je k vzteku vyvíjet solidní věc pod BSD licencí a nemít možnost ji ani sám pořádně používat, protože pro interoperabilitu je nutné brát tu uzavřenou "rozšířenou" verzi. Vylepšení si tedy můžou lidé na univrzitách psát, pochlubit se články, investovat práci do základů také. Když to však chtějí skutečně použít tak to musí zpátky koupit a čekat až milostivě žába na prameni jejich vylepšení zaintegruje, aby mohli svá vlastní vylepšení použít a nakonec jsou z možnosti do projektu přispívat zcela vyšachováni. Jejich práce tedy poslouží k utužení nadvlády pokrok svazující, ne-li blokující obludy.

Jen dodám, že nejsem pouze kritik Microsoftích technoligií. Uznávám, že WinNT byl obrovský krok dopředu a co se týče návrhu struktury driverů a jádra, tak IRP a IRQL koncept je solidní, i když se za něj platí dost velkým overheadem. Lidi si však MS vychovat neumí, v NT je vidět preciznost otců VMS, které na to přetáhli. Dál mám ale pocit, že jádro všemi user friendly rozšířeními kazí. Co se týče Win API, tak to mě nikdy moc neoslovilo.

K druhemu odstavci jen rypnuti: proc tam microsoft teda nedal jenom sgml a ten .doc uplne nevypustil? :)

Ne vazne, jen jsem chtel upozornit na to, ze RMS byva nekdy oznacovan za levicoveho intelektuala nepravem. na konci sedesatych letech na to sice akorat byla doba a on na to akorat mel vek, presto nepusobil v zadnem z tehdejsich radikalnich studentskych uskupeni, ani jine politicky motivovane organizaci. Neucastnil se demonstraci proti valce ve vietnamu a s vyjimkou placky s napisem "impeach the god" se projevoval az do zacatku osmdesatych let apoliticky. (Btw, mel kratke vlasy a holil se, takhle jak ted se zacal stylizovat taky az v osmdesatych letech, aby bylo videt, ze to s free software mysli fakt vazne.:)) Navic, v mnoha jeho uvahach, v jeho esejich, pod politickym radikalismem nezridkakdy prosvitaji tradicni americke, belosske, anglosaske, protestantske hodnoty, a troufam si tvrdit, taky pri pohledu na hrdou vlajku usa na jeho webu, ze i tyto myslenky zformovaly jeho postoje k softwarovym licencim, a to mnohem spis nez nejaka akademicka levice - od te si pozdeji max. propujcil nekterou terminologii, coz je nam vychodoevropanum, se zkusenosti levicove diktatury, pochopitelne neprijemne.

Ps. vy jste *TEN* jirka kosek? jestli jo tak klobouk dolu, vazne.

newim jakou licenci maj vydle, ale:
to by si pak asi musel software vyrobený pod widlema dodávat i snima nebo by to bylo s jejich licencý nebo dokonce by ten softwer měl patřit Billovi

tedy , zdá se mi dost zbytečné spekulovat o obsahu licence, dokud není hotová,
u textu ,kde jedno slovo může hodně znamenat, nemá cenu se snažit příliš předpovídat,
stejně je ale jasné že gpl 3 nebude muset nikdo násilím používat.

A proc tedy kazdy programator u nas pracujici pro nejakou firmu nevyuziva masove casti kodu vydanych pod GPL ? Kdyby bylo tak jasne, ze u nas zadna GPL neplati, tak prece nebude problem pro pravni oddeleni kazde takove firmy potvrdit, ze nic za zneuzivani kodu pod GPL nic nehrozi..

GPL vyjadruje vuli autora a majitele copyrightu a lze si jenom tezko predstavit, ze by podobny spor nekdo vyhral jenom kvuli _hypotetickym_ (soud u nas o nicem takovem pokud vim nerozhodoval) formalnim nesrovnalostem GPL oproti Ceskemu pravu.

Vsechny "nesrovnalosti" naseho prava oproti GPL, o kterych jsem doposud slysel, byly opravdu jenom presne takove ty pitomosti, kvuli kterym vznikaji novely zakonu, pokud nekdo vi o nejakem vaznem rozporu/nedostatku, rad se o nem dozvim ;)

Ano, GPL vyjadruje volu autora a jedna sa o spolocensku zmluvu, ktora ak sa spravne pamatam tak bola napadnuta iba raz (niekto vs GPL - pravnici IBM), ale to sa bud uhralo do stratena, alebo este neskoncilo. V ostatnych pripadoch druha strana (napr. ten co neposkytoval zdrojove kody) nemal namiatky proti GPL a preto ju sud nepreskumaval. Ak totiz poviete, ze GPL nie je platna licencia, tak v tom pripade plati autorsky zakon, ktory nemalu vacsinu z toho, co GPL povoluje zakazuje. Takze napadat licenciu by nebolo (vo vacsine pripadov) prilis ucinne.

no to je nesmysl, kdyz nemas platnou licenci, tak nemas zadny prava ten kod pouzivat. vychozi stav autorskeho prava je maximalni nikoli zadna ochrana

Protoze pokud GPL neplati, tak plati obecna ustanoveni autorskeho zakona a k pouzivani DILA nemate pravo vubec zadne.
A ne ze si muzete delat, co chcete.

A jestli tomu dobre rozumim, tak neplatnosti GPL v Cechach se muze ohanet jen opravneny drzitel autorskych prav, kteremu se (hypoteticky) nelibi, ze jste jeho DILO pouzil (i kdyz jste vsechny podminky GPL dodrzel).

Cas od casu to nekdo zkousi, napriklad
Mironet se svym MirLin a upraveny OpenOffice to nejaky cas zkousel, ted uz to nenabizeji, proc nevim.

A mohu znat zdroj techto vasich spravnych informaci? :)

To by mě také zajímalo. Podle rozboru zde na rootu - http://www.root.cz/clanky/gnugpl-pravni-rozbor-licence/ - je licenční úmluva GNU GPL platná. Jenom ve valné většině případů není platně uzavřená (protože AutZ neumožňuje nahradit úmluvu prohlášením).

Jenže neplatnost GPL znamená, že s takto licencovaný software nemužeme vůbec používat. Nikoliv to, že restrikce dané GPL můžeme obejít. Neplatnost je tedy velký problém ČR, ne licence.

Uvítal bych nástupce GFDL, která by šla lépe použít pro projekty typu Wikipedie nebo otevřených slovníků. Současná GFDL není proto moc šikovná.i pro

Gnu FDL je vůbec debakl. Práva a povinnosti z ní vyplývající nepřipomínají GPL natolik, že Debian Project dokumentaci pod FDL odsouvá do sekce non-free. Přitom je logické požadovat, aby někdo, kdo modifikuje program, zároveň odpovídajícím způsobem upravil dokumentaci, což pro kombinaci GPL program s FDL dokumentací může být problém.
Aby náhodou GPL3 nedopadla podobně... Navíc bude GPL3 z principu nekompatibilní s GPL2 (GPL2 je nekompatibilní s čímkoliv, co má oproti ní požadavky navíc), čímž pěkně obohatí dnešní zvěřinec licencí.

Me spis zajima tohle: Existuje, treba pet let software vyhradne pod GPL 2, prispelo do nej spousta lidi, takze autor znamena 100, 1000 nebo vic lidi. K cemu bude takovemu produktu GPL 3, kdyz GPL je principielne nekompatibilni s cimkoliv jinym?

A jeste jedna vypecena, autor si vymysli soft, ktery bude sirit pod libovolnou GPL licenci, nejaky jiny clovicek to vyrazne vylepsi, ale pocet dostupnych GPL omezi, respektive vyda sadu patchu, ktera bude takto prakticky menit licenci tech zdrojaku. To bude bordel...

svobodny software - jedna vec
nabozensky fanatismus - druha vec
parafraze nacistickeho hesla - treti vec
souvislost?

Zajímalo by mě, kdo a jak došel k těm 70%?

"Software" je dost obecný pojem a navíc ho nelze dost dobře počítat na kusy. Nemůžu říct, mám na počítači 123 softwarů. Můžu ale říct, že mám 1,5 GiB softwaru. Bylo to tedy měřeno na počet bytů? A co tvořilo vzorek?

Prostě mi to připadá nějak moc. Když se podívám jen na svůj disk, kolik toho mám LGPL, BSD, MIT, MPL, PHP, tak těch GPL nebude ani polovina.

navíc ho nelze dost dobře počítat na kusy - ale jde. 1 kus software se oznacuje jako "balicek" (package) a ve vetsine distribuci (v gentoo urcite) jde primo spocitat, kolik balicku je pod jakou licenci. Horsi problem je, ze se distribuce neshoduji v tom, jestli je neco 1 balicek nebo 4 ... napr gentoo ma 3 balicky php, debian alespon 20 ...

Je to jako třeba s literaturou. Lze literaturu počítat na kusy? Nelze.

Na kusy lze počítat třeba znaky textu nebo počet slov. Pokud by někdo dělal statistiku, kolik procent literatury je psané latinkou a kolik čínskými klikyháky, tak by hrálo hodně velkou roli, jestli by se počítali znaky nebo slova.

Proto by mě zajímalo, kde autor článku těch 70% objevil. Tipuju že někde na gnu.org ;-)

Za kus literatury je obvykle brana kniha. Ano, pocitat statistiky typu "kolik procent literatury je psane latinkou" podle poctu knih je jeste vetsi nesmysl nez pocitat to po znacich nebo slovech. Ale to nic nemeni na tom ze "kus literatury" je jasne urcen.

Ja si naopak myslim, ze autor skutecne pouzil svoji distribuci ... nebo spis autor pouzil udaj z jineho clanku a autor toho jineho clanku pouzil svoji distribuci.

Kolik knih má stoh novin? A co nepublikovaná literatura, například korespondence? Nebo elektronicky šířená literatura, na kolik publikací by se ohodnotil třeba Root.cz?

Pod pojmem literatura si predstavim neco trochu jineho (mozna je spravny termin beletrie ?). Nicmene ... edno cislo novin (vcetne priloh) je jednoznacne jeden kus (a prodavacky ti to potvrdi) a konkretne na rootovi bych kazdou delsi serii clanku prohlasil za knihu.

Jinak jsem ovsem rad, ze takove deleni provadet nemusim, protoze narozdil od vas si nemyslim, ze pojem kus neceho znamena, ze dotycne neco je nutne beze zbytku rozdelitelne na kusy stejneho typu.

Jedna kapitola knihy je taky jeden kus. Jedna věta je jeden kus. Článek v novinách je taky jednoznačně jeden kus (a redaktoři ti to potvrdí).

Je otázka čeho je to jeden kus. O těch novinách se dá třeba říct, že to je jedna publikace (to potvrdí knihovnice) nebo jeden artikl (to potvrdí prodavačky). Ale nedá se říct, že to je jedna literatura.

Dá se říct akorát "kus literatury", kde kus představuje jakési neurčité množství, nikoli nějaká exaktně určitelná jednotka. Stejně jako se za "jeden kus literatury" dají označit noviny, lze takto označit i kterýkoli jejich článek.

Stojím si za tím, že literatura je nepočitatelná, stejně jako software. Počitatelné jsou třeba publikace a softwarové balíčky.

Pokud ale někdo bude počítat GPL jen u softwarových balíčků své distribuce, tak nezjistí 70% softwaru ale 70% softwarových balíčků určité distribuce Linuxu. Kdyby to bylo takto řečeno, tak by to mělo aspoň nějakou informační hodnotu, takhle je to jenom efektní plácnutí.

Me proste pripada, ze kdyz vezmes pulku kapitoly, nemuzes to oznacit jako kus literatury. Ano, v pripade tech novin je to horsi (a podobne u nekterych knih nesouhlasi pocet knih a pocet svazku - napr. LOTR je 6 knih, ale tri svazky).

Myslim, ze jsem to uz rikal, ale pro jistotu ... s poslednim odstavcem bez vyhrady souhlasim.

Za nejlepsi licenci povazuji LGPL. Doufam, ze zustane a bude nadale dobre vyuzitelna ...

Ach ti právníci, podle selského rozumu je GPL celkem logická a jasná, : Tady máš software, nikdo tě nenutí ho používat,můžeš chceš-li, můžeš ho modifikovat chceš-li, pokud ho modifikuješ , já jako autor chci aby mnou vytvořený a tebou změněný kód byl k dispozici stejně , jako je můj kód. Tak ksakru proč by neměla platit, když si ji přečtu a odsouhlasím kliknutím , nebo použitím softwaru.To by nemusela platit žádná licence, vždyť i jedna nejmenovaná společnost se vzdává záruky za své produkty. Jednu část GPL jsem si vysvětlil asi takto: Tento software se pravděpodobně nehodí k ničemu, takže pokud ho chcete k něčemu použít tak na vlastní nebezpečí. To mi připomíná předávací protokol v autobazaru :-D , u produktu vytvořeného z jiného důvodu než je zisk z jeho prodeje je podle mého názoru na místě.

Trochu bych to chápání GPL poopravil: Tady máš software, nikdo tě nenutí ho používat. Můžeš chceš-li, můžeš ho modifikovat chceš-li. Pokud ho modifikuješ, já jako autor chci, aby mnou vytvořený a tebou změněný kód byl tomu, komu ho poskytneš, k dispozici stejně, jako byl můj kód tobě. Tak je to aspoň v GPL. Proč je ten text tak složitý je bohužel způsobeno tím, že bylo nutné přesněji definovat hranice a vymezit pojmy jako např. kód.

Ma vubec u nas smysl nejaky text napsany v cizim jazyce? Vzdycky kdyz vidim nejakou licenci u nejakeho zdrojaku, tak premejslim, jestli se me to vubec tyka. Nemusi se jednat ani o zdrojaky, ale i o sw, ktery se treba v CR normalne prodava a nestahuje z internetu. Po spusteni na vas vybafne okno kde je x stranek popsanych cizim jazykem (samozrejme ze vetsinou anglicky), pod tim 2 tlacitka a to je vse.

To je další aspekt, pokud chci u nás prodávat nějaký výrobek , musím ho opatřit českým návodem,pokud chci prodávat software, kde musí uživatel odkliknout souhlas s licencí, licence by měla být česky,alespoň na papíře, když ne v programu. Nejlepší by byla na krabici s médii,abych ji nemusel rozbalovat instalovat a pak zjistit, že se mi licence nelíbí a že s ní nesouhlasím.A vracejte pak produkt který byl rozbalen ...