Tohle krasne ukazuje onen paradox, ze „ochrancum osobnich udaju“ vadi symptom, totiz sber samotnych udaju (ktery je v podstatne neutralni, protoze muze mit jak vyhody tak nevyhody), misto aby vam vadila pricina, totiz mafiansky kapitalismus u nas a s tim souvisejici zneuzivani osobnich udaju. Pokud si nekdo muze legitimne vzit uver na cizi rodne cislo, je to proste podvod a zadna ochrana osobnich udaju tomu neodpomuze.
Jenze pristup nekonecneho „boje proti podvodnikum“ (prostrednictvim, mimo jine, stale slozitejsich zakonu popisujicich vsechny mozne pripady) holt nesedi do jednoduche libertarianske pohadky o tom, ze az se zrusi vsechny zakony (a hlavne stat), tak zavladne utopie.
