Názory k článku
Československé osmibitové počítače 2 – PMD 85

k poslednimu obrazku… bude nejaky clanek i o pocitacich rady Sharp MZ 700/800?

Bude, jak se dostaneme k pocitacum na nichz (krome jineho) bezel CP/M, tak bude clanek i o Sharpech (kde mimochodem Hlipa vypadala dost dobre)

jojo, hlipa na MZ-800 byla uplne super! :)

…Bylo to asi hodinové setkání, které mne doživotně poznamenalo. Jediné co si pamatuji, bylo neustálé kontrolování počítače, jak moc hřeje a pak většinou následovalo protipožární zaopatření = vypnutí počítače.

Ono to hrialo spolahlivo aj bez toho, aby to niekto kontroloval :) Na pocitacovom tabore sme to mavali pustene aj niekolko hodin v kuse a nevyhoreli sme (ako o tom teraz premyslam, bol to hazard s nasimi zivotmi :) )

PMD ani tak moc na ceske pomery netopilo, IQ151 bylo mnohem horsi.

PMD = Pro Male Deti

Ne. PMD bylo Pečené Malé Dítě.

Prihrievač Mliečnej Desiaty

PMD prece bylo: Pomaly Maly Debil.

Ale kdepak. PMD prece byl: Pocitac mozkove debility

To je pravda, IQcko topilo hodne. Pamatuji si, jak si jeden profesor (btw muj skolitel) hral na IQcku s nejakymi grafickymi algoritmy, ktere bezely treba celou noc. Ty algoritmy bylo mozne odladit jen v zime a to tehdy, kdyz IQcko bylo presunuto na balkon, jinak to vzdycky „diky“ teplote popadalo.

Jestli se dobre pamatuji, tak nejake PMD-85 jsme meli na CVUT a ani tak netopily. Na rozdil od IQ-151 v nich byl pulsni zdroj. Akorat me mate, ze si je pamatuji v jakesi hnede barve, jakou na obrazcich nevidim.

Byly zapojene do jakesi site, ze ktere se natahoval kompilator Pascalu, ktery byl neustale ve vyvoji a tak program, ktery jeden den chodil, druhy den nesel zkompilovat, prestoze by syntakticky dobre. Clovek pak badal, jak pozmenit konstrukci, aby to kompilator milostive prechroupal. Nekdy stacilo nekam pridat mezeru nebo jeden radek rozhodit na dva.

Okolo tech PMD se nesmelo moc dupat ani do nich neopatrne stouchat, protoze by mohly lehnout, nappriklad s explozi barevnych tecek na monitoru. Naharavani programu z kazetaku bylo vzdycky napinave. Vetsinou nesly nahrat a clovek pak zkousel vsechny kazetaky, az nasel ten, na kterem ten program posledne zaznamenal, kdy se to, pri trose stesti, ale ne vzdy, povedlo. Efektivita prace byla takto blizka nule, pulka casu vzdy padla na hledani toho spravneho magnetaku a pulka ze zbyle pulky na boj s kompilatorem Pascalu.

Zajimave je, ze ZX Spectrum dokazalo nahravat temer z libovolne spatneho magnetaku a ty nejjednodussi, ktere k hi-fi mely na kilometry daleko, byly nejlepsi. Nevadila ani ujeta zaznamova rychlost, protoze nahravaci rutiny se prubezne synchronizovaly, coz asi nebyl pripad PMD. Ty mely potize s jakymkoliv magnetakem, i hi-fi tape decky z Tesly, ktere nebyly tak zle, i kdyz ne svetova spicka.

Celkove prace na PMD-85 byla vetsi des, nez prace na Tesla 200 s dernymi paskami z dalnopisu, jak jsme to meli v nejakem nizsim rocniku. Tehdy clovek mel alespon tu jistotu, ze dalnopis vzdycky fungoval. :-)

Jde o to, o jakou verzi PMDcka slo. Pokud o jednicku s ruskymi pametmi (ty potrebovaly +5V, –5V, +12V, tusim na odsavani naboje ze substratu, tak ty topily hodne. Taky zdroj se postupne zlepsoval, ale ty pameti tomu davaly dost (nekdy i vyskocily z konektoru, kdyz byla teplota moc vysoka).

Ony nahrávací rutiny v Z80 používali dost specifickou modulaci, kdy jednička byla 2× delší než nula, pak už stačilo mít někde mezi těmito dvěmi frekvencemi nastavenou hranici, která rozpoznala jednicku od nuly.

Hrál jsem si s tím kdysi dávno na PC, když jsem psal emulátor ZX Spekturm a potřeboval jsem nahrávat z pásky. Měl jsem to udělaný tak… emulátor totiž neuměl přesně odčasovat signál, takže jakmile to mělo začít nahrávat, převzala to moje funkce a ta to nahrála.

Měl jsem takový vizualizátor nahrávání, kde se do grafu vynášela perioda mezi dvěma pulsy. Bylo tam krásně vidět odstup mezi jedničkou a nulou a kam posadit rozhodovací úroveň. Také tam bylo vidět, jak velké chyby se mohl magneťák dopustit, aby to bylo ještě čitelné. Kolikrát graf tvořil na obrazovce vlny, jak nestále otáčky motorek měl.

Dalo se to upravit i tak, že se načítací funkce automaticky adaptovala, pokud byl signál dostatečně různorodý, stačilo jemě posouvat středem podle aktuálně změřených period. Pak si to poradilo i se signálem, který byl velmi nestálý co se frekvence týče.

Oprava, nahrávací rutiny ZX Spectrum

SuperTurbo na Atari to resilo podobnym zpusobem, akorat se nahravaci rutina sama modifikovala pri prijmu hlavicky (to byly same nuly nebo neco takoveho a rutina z nich mohla ziskat hodnotu zaznamu v Baudech).

Mel jsem na Atarku prevadeci program pro Basicove programy ze Speccyho. Celkem to fungovalo – POKEY se preprogramoval tak, aby dokazal nahravat Basicove programy made by Speccy, ty se nahraly a tokeny se prevedly na prikazy Atari Basicu (odlisne mazani obrazovky, nahrada INKEY$ a dalsich specialit). Jednoduche programy fungovaly skoro napoprve, ty co pouzivaly strojak nebo POKE samozrejme ne, ale celkem to slo upravit. Nevznikly nakonec PODRAZy na Atarku prave timto programem?

Jo a taky program na „vykradani“ titulnich obrazku ze Spectra, ale to bylo celkem jednoduche, ten format video snimku ZX Spectra byl porad stejny.

A nebyla to náhodou PP-01? Také docela poklad. Nicméně PMD-85 byl užasný v tom, že s ROM modulem to vydrželo v provozu tak 3 minuty než se stroj přehřál. Ale bez Basicu to chodilo mnohem déle, takže zatímco všichni kolem mastili užasnosti v Basicu, já se naučit stroják 8080 + strukturu Monitoru, za což jsem mu dodnes neskonale vděčen.

Nevim, nevylucuji. Akorat podle obrazku na Google ta barva take moc nesedi.

Jak se tehdy podle kazeťáku poznal Spectrista / Didaktikář?
Přece podle toho že měl v krytu magnetofonu vyvrtanou dírku na šroubovák pro seřizování magnetofonové hla­vy.

To stejny meli skoro vsichni Ataristi :-) Tedy meli jsme sice specialni kazetak to jo, ale kazdej mel hlavu jinak hnutou, takze se to stejne muselo pri pujcovani kazet doladovat. Ale po par mesicich to mel clovek „v uchu“, stejne jako regulaci otacek motorku (musela se vyvrtat dalsi dirka, tentokrat do motorku a v ni nechat porad trcet sroubovak :-)

Souhlasim, kdyz jsem byl jako dite nemocnej, tak jsem mel peemdecko zapnuty cely dny vkuse a problem s prehrivanim jsem nemel.

Ja jednou videl nazivo PMD 85–2 s hrou Manic miner, ktere topilo tak hezky az se zbortila klavesnice dovnitr a trochu to zadymilo. (primo plameny neslehaly, ale asi k tomu nebylo daleko)

Novější verze PMD-85 byly už celkem vychytané a určitě bych je nezatracoval. S teplotou problémy nebyly.
Jy vím, je to efektní „znalecky“ vykřikovat, jak to bylo hrozné…
Já jim měl za zlé hlavně to, že v nich nebyl procesor Z80. BOBO jsem tehdy už považoval skoro za historii…

No BOBO z roku 1974 pouzity v pocitaci z roku 1984 (vyroba 1985) byl „trosku“ zastaraly, ale aspon se vyrabelo neco, ten hlad po pocitacich u nas byl velikej a dovozy to pri tehdejsim zpusobu zahranicniho nakupu nemohly 100% vyresit. Zajimavy je, ze kdyby dneska nekdo pouzil treba Pentium 4 (taky deset roku stary), tak by ten pocitac byl stale pro mnoho veci krasne vyuzitelnej.

Pouzil bych tento algoritmus (nikdy jsem nepouzival asm BOBO, tak jsem pouzil mnemoniku Z80). Rekl bych, ze o moc rychleji uz to udelat s timto CPU nejde.
MEMCLR LD SP,MEMTOP ;KONEC RAM + 1
LD HL,0
LD DE,27*1024/2/8 ;POCET CYKLU
LOOP PUSH HL
PUSH HL
PUSH HL
PUSH HL
PUSH HL
PUSH HL
PUSH HL
PUSH HL
DEC E
JP NZ,LOOP
DEC D
JP NZ,LOOP
LD SP,STACKTOP ;VRCHOL ZASOBNIKU
…
Bohuzel nemam po ruce tabulku delky jednotlivych instrukci BOBO v T-cyklech, toz budu vsechny povazovat za 8 T dlouhe, vice to nebude. Je jich v cyklu 12, takze cas bude 27(kB)*1024/2(push dela 2 byty naraz)/8(8 PUSHu v cyklu)*8(delka instrukce v T)*12(pocet inst. v cyklu)/2048000­(frekv) = 0.081s. Inicializacni instrukce zanedbany.
Zdravi Pavel

Bohuzel se zkazilo formatovani assembleru, snad pochopite, jak to melo vypadat…

To vypada dobre, akorat si nejsem jisty, jestli se nema SP nastavit na MEMTOP-1, kdyztak me opravte (procesory se chovaji ruzne v tom, zda nejdrive snizuji SP a potom ukladaji nebo naopak). Skoda ze 8080 nenastavuje pri DCX instrukci ZF, potom by se i spodni cast smycky dala zmenit (wtf to 8080 nema???)

1) Ne, SP se nastavuje na konec +1, protoze PUSH je na teto architekture s predekrementem.
2) DEC dd (16bit dvojregistru) na 8080 ani Z80 nenastavuje flagy, takze se musi budto postupem uvedenym vyse v puvodnim altoritmu, nebo
DEC DE
LD A,D
OR E
JP NZ,LOOP
coz ma nevyhodu v tom, ze nici obsah A.
Zdravi Pavel

z80 prece mela instrukci blokovejch prenosu LDIR, sice spotrebovala skoro vsechny registry, ale trvala jen 16 hodin, jde pouzit i k naplneni oblasti stejnou hodnotou

Ale tady se bavime o 8080, takze ten kod musi byt pro ni, ikdyz pouziva mnemo Z80. Nadto tyhle LD*R byly tak silene pomale, ze kazdy slusny programator je nahrazoval pro time-critical presuny vlastnimi konstrukcemi (kdyby nic jineho, napr. 16* LDI ve smycce bylo uz podstatne rychlejsi) a pro memory fill uz se to vubec nehodilo, tam byla varianta s pushem asi uplne nejrychlejsi. Tech 16 hodin trval jeden elementarni presun, nikoliv cela instrukce (trik byl v tom, ze ta instrukce se dokonce sama nacitala stale dokola, takze pokud ten LDIR sam sebe smazal, ani se nedokoncil, jak mel :-) ).
Zdravi Pavel.

My sme mali na zakladke didaktiky alfa(?) pospajane nejakou sietou dokopy a k tomu bola PP06 ako server. Myslim ze sa dali nejako distribuovat zdrojaky zo servra na stanice, a mozno tam bola aj zdielana tlaciaren. Detaily si uz nepamatam – to bol sk.rok 89/90 a ja som bol piatak…

… nechodil si na zakladku na Brezovej?

Taky by me to zajimalo. Ja jsem to nezazil, ale co tak ctu clanek, tak by to mohla byt nejak upravena seriova linka. Neco na zpusob rs485.

tak na pmd-85 som zacinal, bol to uplne prvy pocitac, do ktoreho som tukal este v dome pionierov. parada…

Kdo by vedel jak udelat posledni level ve hre Flappy:

http://archive.free8bit.net/files_pictures/scr_pmd85_vbgsoftware_flappy.png

At mi da vedet na Richard(dot)Bru­na(at)uiv(dot)cz

NN

Skocit tam, az dopadne koule tak je konec.

Díky za pěkný seriál, který ve mně vybudil vzpomínky na jeden podivný počítač o kterém dodnes netuším o co se vlastně jednalo. :o)

V osmdesátých letech jsem chodil na gymnázium Táborská, Brno. Kromě v té době ve všech školách obvyklých IQ-151 a PMD-85 tam byl také jeden docela podivný kousek o kterém v seriálu nepadlo ani slovo a ani jsem teď nebyl schopen o něm nic bližšího vygůglovat. Jednalo se o kompaktní jednotku, která obsahovala malou negrafickou obrazovku (úhlopříčka přibližně 15cm, když se pořádně přidal kontrast, tak byl pěkně vidět vykreslovací paprsek), magnetické nepáskové záznamové zařízení (pracovalo to s jakýmisi magnetickými kartami. Bylo to něco jako zvětšené záznamové zařízení z TI-59) a klávesnici. Matně si vzpomínám, že svým designem to snad připomínalo terminál v EC mastodontům. Nebyl to žádný tehdejší socialistický klasik poháněný tehdy obvyklým MHB8080, ale mělo to procesor buď složený z řady 74 a nebo z procesorových řezů (tuším, že Tesla tehdy dělala řadu 3000). Matně si vzpomínám, že to snad prý vyráběla Metra, Blansko (tohle nevím jistě).

Po zapnutí této podivnosti naběhnul jednoduchý zaváděcí program, který očekával další iniciaci pomocí uvedených magnetických karet. Ve škole jsme měli pouze karty s Basicem.

Netušíte někdo náhodou o co se vlastně jednalo?

zaujimave, to by ma tiez zaujimalo

Teď jsem našel zmínku o tom počítači/terminálu tady:
http://www.root.cz/clanky/technologie-operacnich-pameti/nazory/
konkrétně viz. připomínka „Jet (neregistrovaný), 5. 6. 2008 15:39“

Mám dojem, že „Jet“ popisuje buď přímo dotyčnou mašinu, nebo něco hodně podobného.

jojo, popisoval jsem tam presne tuto masinu. Jmenovalo se to Inteligentni Terminal M3T (jestli si dobre vzpominam).

Bylo to opravdu slozeno s rezu rady 3000, melo to 16 bitu a melo to dost komplikovane instrukce (programoval jsem to v assembleru). Cas od casu to vytuhlo, cas od casu tomu zdechla klavesnice, ale jinak to byl opravdu zajimavy stroj. Ale na normalni praci se to nehodilo. Netusim, na co se to pouzivalo v praxi. Setkal jsem se s tim akorat ve skole.

Jet

Třeba na řízení přístrojů pomocí sběrnice IMS-2.

v Metre Blansko se tusim vyrabel pocitac TEMS, no spis nez pocitac to byl ovladac meraku. Ale jestli to melo procesor sestaveny ze 7400 bych nerekl (FIXME).

Z procesorových řezů byl postaven tzv. Inteligentní terminál, který pocházel tuším z Blanska. Provozoval jsem na něm vedle jeho původní funkce také interpreter Basicu :-) Jestli mě paměť neklame dokonce s grafikou…

Tady ten počítač, či inteligentní terminál (tohle označení se pro tu mašinu hodí rozhodně lépe), který jsme měli ve škole, grafiku neměl. Vzpomínám si, že znaky dokonce ani nebyly složené z matic bodů, ale vznikaly kroucením vykreslovacího paprsku. Zobrazené znaky díky tomu vypadaly ve srovnání s prakticky jakýmkoliv jiným tehdejším osmibitem velmi odlišně.
Divné je, že jsem nikde na internetu nenašel fotku toho počítače (terminálu), takže to nejspíš nebylo nic, co se dělalo ve větších sériích. Na druhé straně ale design to mělo příliš profi než aby to to bylo jen něco vyrobeného na koleně.

V roce 1984 jsem jako čerstvý ing. nastoupil do Zbrojovky Brno na vznikající oddělení vývoje disků Winchester = dnešní harddisky. Napřed jsme neměli počítač žádný, pak vývojový systém iPDS se dvěma 8085, pak jsme dostali i jedno PMD85–1, televizi Merkur a HiFi magnetofon Tesla.
No a po čase se kolegové ve vedlejším oddělení dohodli, že by si postavili domů počítače. Opráskli to pmdéčko, strčili ho do společné krabice s monitorem, připojili skutečnou klávesnici, udělali pár vylepšení aby tam šla provozovat CP/M a pak, když to prasklo, tak se z toho musela udělat příkladná iniciativa soudruhů vývojářů ;-)

Tak toto je zaujímavá historka. Zbrojováček bol skutočne veľmi vydarený klon PMD 85–2. Bolo vidieť, že na tom pracovali ľudia, ktorí programovať v assmbleri vedeli veľmi dobre.

Héééj, tak to jsme měli na táboře! Asi 8ks.

Jelikož jsme měli PMD i u nás ve stanici mladých přírodovědců, trávil jsem valnou část na táboře tím, že jsem si obstaral kazetu a nahrával hry co tam měli tak, že jsem je v monitoru nahrál, pak hledal kde hra je a pak daný úsek nahrál na svoji kazetu :o))

Musím uznat, že oproti původnímu PMD opravdu povedený kousek :o) Takže díky! :o)

Zdravím
Pro mě to byl můj první počítač kterej jsem měl doma a naučil jsem se na něm programovat co jsem chtěl a co technický možnosti dovolily. Měly jsme ho aji na základce(síť) a disketovky, jak 8" , tak i 5.1/4. A šíleně obrovskou tiskárnu. Nemohl jsem tu disketovku ani za boha nikde sehnat, asi nepoměrem vyrobených kusů disketovek na počet zbrojováčků, protože jich mohlo bejt v síti až 64 kousků, pro ně jedna disketovka...
Nakonec jsem sehnal tu 5.1/4", ale něják se jí nechtělo,tak buď byla rozbitá i když nabootovala a pak se zasekla a jenom svitila a nic. Boot disk byl dobrej, ve škole fungoval. Disketovku mě učitel nedovolil připojit u nich, abych náhodou neodrumpl tam ty jejich mašiny:)
Takže jsem nikdy nezjistil jestli jela, nebo ne. Snad byla možná jenom chyba že s tou disketovkou nekomunikuje jenom tak lecjakej zbrojováček vyjmutej ze sítě, ale jenom zbrojováček kterej měl asi nějak upravenou ROM ve vnitř aby mohl řídit povely pro disketovku. Možná ne.
Já sem musel jak blbec sjíždět programy z pásek a ten pekelnej zvuk co byl nahranej na té pásce. To nebylo nic moc, protože se časem záznam ztratil a byl nečitelnej + + + File error + + + a nebo bylo na hovno že se nedal již nahranej záznam přehrávat na jiným přehravači než byl záznam pořízen, buď se vůbec nezavedla hlavička začátku programu, nebo konec programu končil klasickou chybou File error.
Sklon hlav, možná i polarizace záznamu na pásku. No děs, proto sem vždycky toužil po disketovce. Měl jsem za to že u nich tyhle neduhy nejsou.
Měly i různou barvu obrazovek a takovou silonku přes obrazovku aby se v obrazovce neleskly odrazy od světel a oken. Osobně si pamatuju na klasickou zelenou:) modrou, červenou, nebo snad oranžovou a bílou obrazovku.
Hodně jsem do nich vrtal a tím jsem je nějak odpráskl(zdroj,sys­.sběrnicu,aj.) Ani jim nedělalo dobře ho prudce po sobě vypnout a zapnout, sice ukázal jakejsi ROM bordel na obrazovce než se načetl Basic-G, ale dlouho se to sním dělat nedalo. Jeden ten ruskej ROM čip s tím okýnkem mám doma, je na to pěknej pohled pod mikroskopem.
Měl jsem těch zbrojováčků doma poměrně hodně cca.10ks, měl jsem je z bazaru RECOM Brno za 100,-korun jeden, kde to byl ráj pro toho kdo sbírá různý díly, výbojky, sálový počítače EC1033,EC1026­,terminály CM,VT, SMEP, JSEP, Robotron, MERA, TESLA a Consul, ruský věci ELEKTRONIKA, JATRAŇ ,JUNOSŤ ,ŠILELIS ,SELENA no a a a... starý periferie, prototypy modelů výrobků, různý vybavení výzkumných laboratoří a ústavů, kateder a laboratoří, výpočetních a střediskových sálových pracovišť. No prostě všechny tyhle skvosty tam končily svůj život. Co se nerozebralo na šrot a díly, nerozkradlo se, tak se za pár kaček dalo koupit a odnest domů. Škoda že ten pán co to vlastnil už zemřel a s ním i tenhle ráj(vypadalo to jako smeťák,nebo ekodvůr), ale plnej nádherných kousků historické výpočetní techniky a jejich periferií a vše co kolem toho bylo. Kdybych si to v té době nějak víc uvědomoval s jakýma poklady sem se to tam setkal, tak bych toho tam zachránil mnohem víc, nebo aspoň detajlněji nafotil. Jedinej můj sen co jsem si nesplnil byl CONSUL 2715, viděl jsem ho v akci v bance, ale to je tak dávno 1992 rok. Jinak nechcu dělat machra, ale pokud to nebyl kolos jak prase, tak jsem měl a to ten stejnej model kolikrát doma, tím sem chtěl říct že jsem měl snad všechny možný počítače na který si vzpomenu. Jenom díky tomu recyklačnímu sběrného dvoru RECOM Brno KLÍČOVA 2, BRNO - ČERNOVICE.
Hodně rád se na tyhle témata bavím,hodně mě zajímá všechno kolem sálových počítačů EC, fotky, zážitky, zkušenosti,his­torky... atd. Doufám že mojí vášeň(úchylku) ke staré výpočetní technice a elektronice nesdílím na světě sám a že existuje na světě člověk kterýmu voní jako mě po chvilce provozu ta naše československá, RVHP součástkama kořeněná elektronika. Sovětská je taky mazec:)
Tak jo kdybyste něco někdo měli, nějaký informace, nebo texty, odkazy na starý časopisy, výpisy v Basicu pro Consul2717 a hlavně ty sálový počítače, tak mi napište na e-mail HELISPETR@SEZNAM.CZ uděláte mě tím radost.
Petr HELIŠ, Brno 21/04/2011

Jóó pánové to je nostalgie. Hnedka jsem jsem si vzpomněl na celostátní textovou hru „Město robotů“ a průser, kterej nastal s odhalením vstupníhop hesla, který mělo být centrálně vyhlášený. Už ani nevím, jestli to tam bylo v plaintextu, nebo nějak jednoduše XORnutý. Ale spíš plaintext. Ale pan inženýr Vítek Libovický má od té doby přezdívku KONVALINKA :o)))

Pokud vím, tak to bylo tak, ze tim heslem byla zasifrovana hra, takze potud OK. Ale tusim ve verzi pro Sharp jim zbyla ve vstupnim bufferu v pameti z nejakych testu a pri ukladani obrazu pameti na pasku se jim tam dostala a pak ji nekdo nasel…

Bylo to určitě i ve verzi pro ZX Spectrum. Kdysi jsem to pro kamaráda debugoval, a heslo bylo v otevřené podobě, v bufferu určeném pro vstup hesla.
Byla z toho tenkrát celkem ostuda…

Jo mesto robotu… objednal som si to pre svoj sharp mz821 a ked som ju skusal nahrat tak nesla. Reklamacia bola tak rychla, ze cela sutaz skor skoncila ako som dostal novu kazetu :)

První počítač, který jsem viděl, bylo sice IQ 151, ale to bylo při návštěvě střední ekonomky a prakticky jsem ho jen viděl. A pak dorazila zpráva, že na naši základku, díky tomu, že jsme měli matematickou třídu, dorazí tři PéeMDéčka, úplně první ve městě. To bylo koncem roku 1986, já byl v osmé třídě. Byl jsem lapen. PMD-85 je pro mě kus mé počítačové historie, na něm jsem se učil Basic, stroják, assembler, grafiku, hrál své první hry, tiskl své první dokumenty (BT-100). Bylo nás 7 nadšených kamarádů, získali jsme klíče od počítačové učebny a věděli jsme, která okna ve škole nelze zavřít – a vloupávali jsme se o víkendech do školy, abychom mohli na počítače. Chápete? Jiní spolužáci se snažili škole vyhnout, chodili během vyučování za školu, my naopak ve svém volném čase nelegálně do školy. Z dnešních školou povinných dítek to už nikdo nikdy nepochopí… Jo to byly časy. Svět byl tehdy růžovější, tráva zelenější, znáte to… :-D

Bohužel čas kvapí, má paměť již tolik neslouží a tak na první čtenářskou otázku už odpověď neznám. U té druhé je to jednoduché – těch 16 bajtů odpovídá době, za kterou se zatemnělý paprsek na televizi horizontálně vrátil na začátek dalšího řádku, aby na něm zase mohl začít kreslit. Jinými slovy z „video-ramky“ se čte kontinuálně bez přestávky a ono to krásně vychází, že když se čtou grafická data, tak se zobrazují, ostatní data připadnou na čas, kdy se nic nevykresluje. Jednoduchý trik za účelem snížení nákladů.

pekne vzpominky :-)

K tem 16 „vyplnovym“ bajtum na kazdem obrazovem radku – presne tak, PMDcka mela jednoduchy citac pro serializaci pixelu a toto bylo strasne jednoduche a funkcni reseni.

No uplne identicky to bolo na nasej strednej skole.
Po vyucovani behom do vypoctaku a zasadnut na najlepsie PMD.
O 19.00 nas skolnik vyhanal tak za zvonil na zvonceku (akoze koniec hodiny).

A ty co mali pevne nervy a rano nemali vyucovnie sa skryli a zostali cez noc.
Az raz to prasklo a bolo.

Ale na PMD som vyhral sutaz mladych programatorov v okrese. V kraji som bol uz len 3 a predo mou 2 chalani co mali stastie a programovali na vlastnych ZX Spektrach.

PS: Ak teraz niekto napise ze to PMD ala AtMel robi na dobierku tak minimalne jednu objednavku ma. Alebo nech mi napise na trsek (at) gmail.com.

Tak se přidávám k nostalgikům, taky jde o „moje“ první počítadlo, cca v šesté třídě. Samozřejmě i s první hrou – Slalom – napsanou ještě v Basicu a samozřejmě v textovém modu, ale ve zbytku kroužku byla docela úspěšná :)

Mimochodem, fungoval vám příkaz RESET na DATA? Přišlo mi, že se nepřesouval na začátek a nakonec jsem musel řešit načítáním do pole…

PMD 85–2 mělo myslím velký posun vpřed – pokud se nepletu, umělo už malé i velké písmena.

V každém případě díky za článek!

Nemely Basicy na „reset“ dat prikaz RESTORE? I kdyz mozna PMDcko bylo trosku odlisne, to nevim.

Hm, je to možné, už si ani svá traumata z mládí nepamatuju správně :)

Odlišnosti tam byla spousta, ale zrovna tohle byl docela základ BASIC, takže spíš jsem se skutečně spletl.

Z těch odlišností si pamatuju ještě jednu hezkou „prasárnu“, když jsem se učili dělat podprogramy – PMD2 zvládala skok na číslo řádku v proměnné, zatímco PMD1 ne, i.e. LET R=10 GOTO R. Na tom jsme si hezky vylámali zuby, než jsme zjistili, že GOSUB dělat zhruba to samé, akorát jednodušeji ;)

zaujimala by ma historia toho CSSR klonu 8080, to bolo take jednoduche vyklonovat intel procesor?

A nemela nakonec Tesla koupenou licenci? Nevim jen hadam. Ovsem kopie cipu tim zpusobem, ze se postupne odstranovaly jednotlive vrstvicky a provadelo se snimkovani, pry v CSSR bylo dost popularni.

Taky mam ten dojem ze pomerne dost integracu-klonu vzniklo za pomoci vybrusu po jednotlivych vrstvach.

Jáj, PMD-85… chodil som do „krúžku samočinných počítačov“ (?) kde niekto z miestneho podniku ZVL Kysucké Nové Mesto nosieval jediné PMD-85 (a potom zase samozrejme so sebou preč), snažil sa zo seriálov v časopisoch Elektrón a Mladý svět pochopiť zložité príkazy ako SCALE alebo v štádiu pokročilej profesionality DIM :-), pípanie v definovanej výške tónu som musel robiť volaním strojákového programu uloženého v strašne dlhej textovej premennej A$ prepisovanej ručne, obdivoval som že loader Manic Minera dokáže počas nahrávania blikať čiarkou na monitore, zatiaľčo kamaráti sa hrali tak ja som čakal kedy budem môcť doma krasopisne napísaný program naťukať do PMD-85 a potom uložiť, na nejakej súťaži v programovaní som po náhlom resete prišiel o skoro dokončený program, používal zbytočne dobrý a veľký kazetový deck s peknými blikajúcimi diódami… no kopec zábavy. :-) Potom som v roku 1988 dostal ZX Spectrum.

A prešiel som celú hru „Auto“, asi tam začala moja fascinácia automobilovými simulátormi, pokračujúca do dnešných dní hrou Live for Speed. :-)

A spolužiak spravil perfektný program – LABELom zobrazil na celý monitor hviezdičku, a otáčal jasom na telke – nazval to „blikajúca hviezdička“. ;-)

Potom niekedy v 1991 na gymnáziu mám pocit že boli aj niečo ako zosieťované? Na „serveri“ sa myslím dala stiahnuť obrazovka vzdialeného PC, ale ako to bolo elektricky zapojené neviem, určite nie ethernet.

No předpokládám, že 48 taktů potřeboval na 288 pixelů na řádku a zbytek se věnoval zpětnému chodu. Generátor tak posílal obsah celé paměti do modulátoru, akorát se během zpětného chodu nemaluje. Je to tak?

Jestli mne pamet neklame tak prenechal sbernici procesoru aby si 8080A taky vrznul ;-)

Neni to tak, ze se procesor a graficky radic stridaly po jednom taktu? Me to alespon ciselne vychazi: 320 bodu na radek (288 viditelnych), 256 radku, 25 Hz:

320×256×25 = 2048000

coz je presne frekvence hodinovych cyklu (2048 kHz), kterou byl krmenej procesor.

Obrazovka má 50Hz, protože je to 256 řádek, musí se zobrazovat v každém půlsnímku celá obrazovka. Těch bodu není 320 ale 384 (384 + 384/3)/8 = 64

Na druhou stranu, každé načtení lze serializovat 6 bodů na obrazovce.

64×256×50 = 819200Hz

Což je 2,5 taktu na bajt. Nepředpokládám, že by serializátor načítal body po bitech. Takže také předpokládám, že formát každého bajtu je ve formě šesti pixelů a dvou bitů atributů. Serializátor tak načtením bajtu má všechny informace.

Jestli se pletu, tak mě opravte.

Vzpomínám jsi že na základce (cca 1988–1989) jsme měli nějaké zasíťované klony PMD – vypadaly zvenku úplně jinak, z učitelského stanoviště bylo možno do nich nahrávat aplikace z 8-mipalcových disket … nevíte někdo co to bylo zač?

Podle Tveho popisu by to nemusely byt klony PMDcka, ale mozna IQ-cka, ty taky bylo mozne taktez zasitovat a k uciteli dat „server“, jehoz hlavni soucasti byla jedna nebo dve osmipalcove disketovky. Jakou ty pocitace a ucitelske stanoviste mely barvu a material? Jestli zluty plech (do oranzova) a kulata tlacitka tak to budou s velkou pravdepodobnos­ti IQcka.

Nemohly to byt Consul 2717 http://www.old-computers.com/museum/computer.asp?st=1&c=1130 ? Ty se priblizne v te dobe v podobnych konfiguracich obejvovaly.

Áno to je přesně ono – na tom jsme se v hodinách matematiky pěkně vyřádili.

Tak tohle je ta krabicka, co me vzala muj zivot ;-) V pocitacovem krouzku na ZS, nekdy v tom roce 90, v prvni tride – tajne jsem nahlizel, co ze to je. A o rok pozdej uz jsem do toho busil prvni pokusy s BASICem, zatimco ostatni gamesili na Spectru ;-) Na jedno Spectrum 20 lidi, na 20 PMD 1 blazen – ja :D

Smutny vykrik – PMD, vrat mi muj zivot!!!!!!

Ale nakonec to s Tebou nedopadlo vubec spatne ne? :-)

Zažil jsem na základce počítače Ondra, bude díl i o něm ? Jinak dík za článek o PMD, používal jsem ho naštěstí jen krátce, pak dům dětí a mládeže pořídil didaktiky gama (pro mně osobně dost "osudová: záležitost ;).

O Ondrovi urcite clanek bude a myslim ze bude hodne zajimavy (pokud se vse podari).

Tesim se, tesim :-)

Diky za skvele serialy, doufam ze root dobre plati, protoze to tu v podstate drzite jen Vy.

Diky za uznani. Ja psani clanku beru spise jako konicka :-)

„oficiálně nebylo možné si tyto počítače zakoupit v maloobchodní síti“
S tímhle nesouhlasím, docela si pamatuji, že jsme ho (PMD 85 i s modulem) chodili s kamarádem „očumovat“ do prodejny pro kutily. Byl tam za nekřesťanské peníze (mám dojem že 25000Kč), takže to nikdo nekupoval…
Co se týká dobrodružnosti při nákupu do domácnosti, tak třeba moje Atari800XE pocházele z elektra (za 7500Kč to tam prodávali vedle pračky a ledničky), stejně jako kamarádovo a jiné značky byly buď z tuzexu, nebo z druhé ruky, případně dovezené „ze západu“ přes známé. Taky se daly občas počítače koupit v bazaru, a to i exotické kousky (například jsem takto viděl prodávat nám neznámý Sord M5). Společným znakem ovšem vždy byla vysoká cena a oficiální nedostupnost SW. Díky tomu zde přímo kvetla klubová činnost a kutilství (kdo to zažil, obvykle vzpomíná s láskou)..

Hmm, bavime se oba o stejne dobe? Ja jsem mel taky Atarko (800XL) dovezene z Rakouska, ale urcite se v obdobi PMDcka v elektru neprodavalo, to az o cca 4 roky pozdeji :-) [kdy to prave vedle zapadnich osmibitu vypadalo jako pest na oko]

Atari bylo z alektra, nikoli PMD to „prodavali“ v té prodejně pro kutily, fakt už nevím jak se přesně ten obchod jmenoval, ale daly se tam koupit takové věci, jako balza, šroubovák, vrtačka, nebo barvičky na modelařinu, bylo to v Brně. Atari 800XE bylo koupené někdy v roce 87 a na to pmd sme se chodili koukat předtím :0) Každopádně jsem ten 8bit měl v době, kdy se k nám už vozily soukromě 16bity atari ST. Nebylo jich moc, ale na nás koukali dost z patra :0)
Předtím u kamaráda (±1985) Atari800XL a iq151 na nějaké exkurzi ve stejném roce.
Mimochodem jsme pak měli na střední škole, z iq151, celou učebnu a ten pohled na obraz merkuru vlnící se jako na poušti, díky soupání horkého vzduch ze zdroje IQ, to bylo něco. Navíc si člověk musel ten program nejprve napsat na papír, aby ho pak stihl do počítače přes tu otřesnou klávesnici (každé tlačítko se muselo zmáčknout silou), napsat. :0)

To mohla byt Tesla Eltos za nadrazim (tam se daly, kdyz mel clovek stesti, sehnat i nejake konektory, dokonce i elektronicke meraky apod.) Jestli jsme se nakonec nepotkali v nekterem brnenskem Atari klubu, par STckaru tam vzdycky doslo a nekdy meli takove divne poznamky :-)

No je to možné. Já chodil do atariklubu na hybešově (chodilo se tam zezadu ze dvora), kamarád chodil na nějaké sídliště (byl sem tam s ním jen jednou a mám na ulice v Brně mizernou paměť, kor co to po revoluci šecko přemenovali, ale vím, že poboček bylo po Brně několik). STčkáři to měli ve stejné místnosti jen v jinou dobu. Dodneška bych měl mít někde průkazku svazarmu s nalepenýma příspěvkama.

Ja chodil tak ruzne – na Lesnou (hned na zacatku ulice Okruzni, ted tam tusim sidli nejake IT nakladatelstvi :-), do Kralova Pole a parkrat jsem byl na Porici. Tech pobocek bylo opravdu hodne, byli tady dobri softwaristi (TOS byl z Brna) i hardwaristi, kteri k Atarku pripojili snad vsechno, co melo neco spolecneho s elektronikou :-)

Zajimavy bylo, kdyz se kluby jednou nejak nedomluvily a zaroven se udelala schuzka Ataristu ze Spectristy – ty skupiny se na sebe divaly dost s podezrenim, ale nakonec k zadne bitce nedoslo :-)

A co takhle zacit zase chodit? ;-)
Brany Sharp MZ klubu Brno jsou otevreny vsem platformam. :) IMHO jsme jediny prezivsi brnensky osmibitovy klub a protoze opravdovych sharpistu uz jaksi zbyva velmi malo, je nejspis nacase rozsirit zaber. :-)
Nejake informace o nas najdete zde: http://www.scav.cz/sharp_klub_brno/sharp_klub_brno.htm

2PavelT: You have new mail. ;-)

/me dostal, precetl, byl potesen, odepsal :-)

Diky

Odkaz uvedený v článku na remake Manic Minera

http://freeloc.kopromaster.com/index.php?ACTION=1021&FILE=7&chlng=36&chpjt=1

nevede na hru, ale na systém pro vícejazyčné překlady hlášek :-)

Deset let stará verze pro DOS je ke stažení v archívu tady:

http://archive.free8bit.net/index.php?ACTION=1006

nicméně sama verze pro DOS už v dnešní době potřebuje emulovat v DOSBoxu :-)

Multiplatformní verze pro DOS, Windows 32bit a Pocket PC Windows CE (ARM CPU) byla pouze vydána na druhé CD-ROM kompilaci nekomerčního uměleckého serveru http://www.cernylord.cz a online zatím nemá žádný release.

Pak ještě byla nějaká starší meziverze přeložená kromě Windows i pro Linux; myslím, že vyšla na Chip CD-ROM; ale kde je jí konec, netuším, na harddisku ji už nemám :-)

Zdravim, znamy me odkazal na Vasi diskuzi. Prosim Vas nevite nekdo o POCTIVEM emulatoru Didaktika ci ZX Spectra 48k. Jiz jsem odzkousel asi 20 emulatoru a vsichni si hrali na ZX Spectrum 48 pouze v 48 modu ZX Spectra 128. Take vsechna okna skousenych emulatoru jsou napojena na jeden jediny emulator ZX Spectra s nejvetsi pravdepodobnosti z prostredi DOS. Vsechny skousene emulatory vykazuji chybu kterou vykazuje DOS emulator Warajevo. Hledam opravdu POCTIVY emulator Didaktiku nebo ZX Spectra 48/48+. Dekuji predem za informace.
S pozdravem Milan Fisera mladsi.

Realspec32 emuluje několik typů ZX hardware, ZX 48 i ZX 128 jsou odlišeny a jsou exact-cycle, takže fungují spolehlivě i veškerá dema s efekty v borderu a nestandardní loadery.

Nevýhodou tohoto emulátoru je, že používá zabugovanou grafickou knihovnu Allegro, takže se od Windows XP výš občas samovolně složí a stalo se mi, že občas shodí celý systém. To je ale problém knihovny, ne emulátoru. Existuje samozřejmě i stabilní verze pro DOS.

O jakou chybu Warajeva se jedná? Používal jsem emulátorů několik a všechny byly spolehlivé. Emulovat ZX není zas takový problém, nevěřím tomu, že se najde více emulátorů, které jedou na stejném engine jako Warajevo.

Mozna ne na stejnem engine, ale treba z tohoto emulatoru prebiraji nejakou jinak cyklovanou instrukci nebo neco podobneho, to je docela dobre mozne.

Btw jde vubec udelat na cyklus presny emulator Speccyho (nebo cehokoli jineho) na monitoru, ktery ma uplne jinou obnovovaci frekvenci? Jde mi o to, ze napriklad efekt rychleho preblikavani barev (simulace hnede atd. – urcite to znas) na dnesnich monitorech proste nemuze vyjit 100% presne, spis se to nekdy uplne rozpadne.

Ve videotechnice se pouziva hardwarovy framerate convertor (a to nejen 50 Hz <> 60 Hz, ale i kvuli 24 fps filmum), ale emulatory to pravdepodobne nijak neresi, nebot by to brzdilo a malokdo to oceni :-)
Muzu poradit jen nastavit 100 Hz pro 50 Hz osmibity nebo 120 Hz pro 60 Hz pocitace. Pokud to vubec drivery pro LCD monitory jeste umi – ja dosud pouzivam CRT :-)

Par „malych“ emulatoru pouziva Z80 modul bud RAZE nebo MAME.
RAZE kvalitu nemohu posoudit, ale MAME instrukcni sada je hodne promakana i co se tyce casovani.
Warajevo bude nejspis jeste poctivy assembler :-)

Treba se ale problem Milana Fisery netyka Z80, mozna ma nejaky problem s disketovkou ci necim jinym.

ma problem s tim, ze se nejedna o emulatory ZX Spectrum 48k ale o emulator ZX Spectrum 128k v modu 48k, tim padem nesouhlasi zakladni parametry ZX Spectra 48k a tim padem nektere pro me zname informace prestaveji mit smysl ve sve funkcnosti.
Take ma pan Fisera problem s tim, ze se jedna o podvod a ma problem take s tim, ze si nemuze poradne uzit ZX 48k kdyz se ve skutecnosti jedna o ZX 128k.

Nechapu na co v mem dotazu reagujete. Budiz.
Emulator, neboli napodobeni lze naprogramovat naprosto presne podle originalu, pokud nejaky emulator vykazuje chyby, nebo jako emulatory ZX 48k vykazuji hodnoty ZX 128k, jedna se podle me o podvod. Jinak obnovovaci frekvence monitoru s emulovanim souvisi pouze tim, ze Vam bud stiha zobrazovat emulovane, nebo Vam emulovane bude zobrazovat napriklad kazdy treti snimek, takze nechapu proc do teto debaty zatahujete grafickou kartu ci monitor. Vy jste zahrnul monitor, coz je ta nejposlednejsi vec ktera ma na emulovane vliv.

To byla otazka oznacena „btw“, presneji receno je stejne OT jako cele toto vlakno, ale mam pocit, ze by to nikomu nemuselo vadit nebo ano?

Monitor s emulaci souvisi, ale chapu, ze tady jde spise o uhel pohledu. Nekdo chape emulaci jako ciste jen ZXko, potom ok, ale vetsinou se jedna o emulaci celeho prostredi, tj. i TV vystupu, ktery IMHO jde na monitorech emulovat jen ztezi a na LCD skoro vubec ne. Protoze tak jak programatori vyuzivali vsech zakouti Z80 a ULA, tak vyuzivali i vlastnosti TV (prokladani, obnovovaci frekvence atd.) a je zalezitosti emulatoru, jak dobre se s tim dokaze poprat.

No podle me se programatori spis vymlouvaj, pri zrycbleni pocitace PC v dnesni dobe je emulace 3,5 Mhz pocitace a 50Hz obrazu televize mozna. Ale jak sem si vsim, tak moji tvorbu nekdo umyslne kazi, takze si spis myslim, ze na to programatori kaslou. No nic, ja se ptal na ZX48 a Didaktika, na emulator, ne na to, jestli jde emulovat ci nikoliv. Bohuzel pri projeti zhruba 50 emulatoru sem nikde na ZX48 ani didaktika nenarazil.

Real Spec 32 sem zkousel, ZX 48k je tzv. emulovan v zaseklem ZX Spectrum 128 v modu 48k. Takze nesouklasi systemove promenne umistene za adresou obrazovky, take ma posunuty Basic o nekolik bajtu blize k obrazovce nez skutecne ZX 48k.

Chyba se tyka nahravani z magnetofonu pomoci assembleru

LD a,x
Ld IX,xx
LD DE,xx
CALL 1366

, pokud pouzijete v nastaveni rychlo nahravani tak tato moznost funguje, pokud ale pouzijete pomale nahravani se zvukem a prouzky nenahraje se nic.

Dalsi chyba pri odectu v assembleru pomoci
DEC DE ; DEC BC ; …
u sestnactibitoveho odecitani neni nastaven ZERO flag a je neustale nastaven i pri hodnotach nad nulu. Pak nedochazi k potrebnemu cyklu v assembleru.

Real Spec 32 jsou pouze dvere, neboli okno k emulatoru ktery v programu RealSpec neni obsahem.

To je mozne, ze ma posunute promenne (i kdyz si nedokazu vysvetlit proc), mam akorat vyzkouseno, ze casovani ULA sedi dobre pro obe verze ZX :-)

To nahravani je divne, ted jsem to zkousel a funguje to spolehlive na vsechny typy nahravani. V kodu vaseho prispevku nevidim nastavovani carry – mozna, ze loader se zvukem ve skutecnosti dela Verify, kdezto rychlonahravani mozna natvrdo dela Load bez ohledu na carry.

Sestnactibitovy DEC nemeni zadne flagy, takze „neustale nastaveni“ je spravne zachovani predchoziho stavu :-)

Jo, dik, uz sem na nastaveni carry nekde narazil, takze sem to opravil, jeste jsem to nezkousel ale asi to bude tim.
Sestnactibitovy zero sem vyresil osmibitove, to chodi, takze s tim uz potize nemam.
No a ty promenny odpovidaj ZX128, coz by v emulaci ZX48 melo bejt vraceno podle hodnot ZX48, ale s tim se vyrobce emulatoru nak nezabejval. Uz sem to vyresil hledaci rutinou a tim padem at si s tim hejbou jak chtej.
Dik za info o carry, proste me to po tech letech uz vypadlo z hlavy.

PMD je muj srdecni pocitac, na nem jsem take zacinal v 5.tride ZS a vubec byla tehdy velka nahoda, ze jsme se k tomu dostali, protoze puvodne to bylo jen pro matematicke tridy, ale asi meli volnou kapacitu, tak tam udelali jeste jeden termin pro ostatni.
IQckarum z DDM jsme se smali za jejich litinovy kaminka a PMD mi nepripadalo ze extra topi. Dodnes si vybavuju tu vuni rozpaleneho kremiku v ucebne na pozadi prskotu z MGF Tesla kam jsme s obrovskou davkou alchymie ukladali svoje prvni programy.
Kdyz prisly PMD 85–2, byla to velka slava hlavne kvuli „barvam“ a konecne „dokonale“ klavesnici.

Az prisly ZX Spectra, Atari a C64, koukali jsme na ne jako z Marsu. Hlavne Atari byl muj velky nesplneny sen, nakonec sem preskocil rovnou na prvni PC AT. Nastesti pesimisticke predpovedi mych rodicu a ucitelu o sikme plose a zabitem casu se nesplnily a tak me to zivi dodnes.

Jen to uz neni takova zabava.

Článek mi po letech připoměl moje začátky.

Na disku jsem ještě našel nějaké zálohy přímých dumpů paměti PMD85, které jsem získával přenosem v terminálovém módu RS-232 (klávesa C-D) po připojení k SAPI86. Ve skutečnosti jsem měl HW PMD upravený na RS-485, ale to je jiná záležitost.

Tak jsem zavzpomínal a zkusil to rozběhat v simulátoru

http://dsrg.mff.cuni.cz/~ceres/prj/SimPMD/

Ten přijímá ale data jen jako přímou sekvenci z pásky, takže jsem napsal utilitku

* pmd85-raw2tape.c

Ta převádí dump/přímý binární blok paměti na data odpovídající blokům na pásce, která SimPMD, resp. monitor, načte.

* pmd85.cpp

Starý DOSový program na řízení a paměťové přenosy na PMD. Bylo by zajímavé ho upravit tak, aby chodil se SimPMD.

* FlareWords+

Vlastní textový editor. Binárka, co mi zbyla, je přeložená na adresu 5000, takže tam moc místa na texty není, ale podařilo se mi i v DAMu přeložit zdojáky editoru a pustit je, takže je možný překlad na libovolnou adresu.

Všechny výše uvedené prográmky jsou na adrese

http://cmp.felk.cvut.cz/~pisa/pmd85/

Kolegove fyzici pouzivali PMD-85 na rizeni experimentu s amorfnimi polovodici. Melo totiz v sobe (mj.) rozhrani IMS-2, coz se mi dnes zda neuveritelne! Peemdecko jednou za par vterin poslalo prikaz k nastaveni zdroje, precteni proudu, napeti atd. Delali na tom i vyhodnocovani (FFT, kubicke splajny apod.).
Predtim pouzivali jakysi doma delany radic, namerene udaje se derovaly do pasky a ta se pak predala na vypocetni stredisko ke zpracovani.
Jinak se jednalo ony prvni typy PMD, vypadaly trochu jako krabicky na vajicka. Provozovaly se bez krytu – merilo se dlouho a v laboratori bylo teplo. Cas od casu bylo dobre vytahat pameti z patic a tvrdou gumou prelestit nozicky ;-).

Když u je to tu pod článkem zmíněno, nemáte někdo zašitou doma kazetu s touto hrou pro počítače ONDRA nebo IQ151?

http://pmd85.djb-studios.com/wiki/Kv%C3%A1dro

Ahoj pamětníci! :)

Téměř se slzou v oku jsem přečetl článek i všechny zdejší vzpomínky na tento výdobytek techniky 80. let. :)

Zjistil jsem teď, že ten divný hnědý PMD 85, který se mi válí doma, je jeden z té prototypové série, včetně toho modulu s grafickým demem v G-BASICu. Asi docela vzácný kousek, co?
Hrával jsem na něm Willyho (na PMD 85-2 totiž nešel) a ještě pár dalších her...

Akorát jsem ho jako malý zvídavý kluk jaksi rozbil a nefunguje... Pamatuji si, že jsem různě přehazoval ROMky s monitorem z PMD 85-2, pak i paměťové čipy a nakonec jsem i něco pájel v oblasti mezi RAMkou a ROM s monitorem, asi něco ohledně graf. výstupu, každopádně plošný spoj je poškozený a pár čipů možná odpálených. Věděl by si s tím dnes někdo rady? Rád bych tenhle kousek zase rozjel. Je potřeba otestovat ty paměti, zda přežily a zrekonstruovat plošný spoj, pak se uvidí. Pomohly by mi alespoň schémata v dobré kvalitě.

duckdaffy@atlas.cz, Brno

Ha, winpack.org! A já si hned říkal, že už jsem ten e-mail někde viděl. :-) Když jste z Brna, stavte se ve čtvrtek do klubu, třeba vám tam s tím někdo poradí. http://www.scav.cz/sharp_klub_brno/sharp_klub_brno.htm

Jop, díky, překvápko! =)
OK, někdy se k vám stavím, do Lužánek chodím rád. ;)
Jen doufám, že to stihnu dřív, než to zabalíte úplně, naposled s PMD něco prováděl kolem roku 2001. 8)

My to ale zabalit nehodláme, však jsme taky Sharp klub transformovali na obecný osmibitový, tudíž už nemáme důvod ho rušit kvůli nedostatku členů. :-)
Tak se možná tento čtvrtek uvidíme...