…Bylo to asi hodinové setkání, které mne doživotně poznamenalo. Jediné co si pamatuji, bylo neustálé kontrolování počítače, jak moc hřeje a pak většinou následovalo protipožární zaopatření = vypnutí počítače.
Ono to hrialo spolahlivo aj bez toho, aby to niekto kontroloval :) Na pocitacovom tabore sme to mavali pustene aj niekolko hodin v kuse a nevyhoreli sme (ako o tom teraz premyslam, bol to hazard s nasimi zivotmi :) )
