Názory k článku
Československé osmibitové počítače: aplikace a emulátory PMD 85

hezky…

PMD-85 ale nebyly jen hry. Karel Šuhajda vytvořil mj. i textový editor Kassword a byla by škoda ho nevzpomenout…

Vzpominam si na PMD na hru Manic Miner, ktera ale vypadala jinak nez obrazky u tohoto clanku. Byla to presna kopie originalni verze pro Spectrum, jen v cernobilem provedeni, vcetne uvodni hudby a zvuku. Tenkrat to pro me byla naprosta bomba, protoze k zapadnim pocitacum jsem se dostal az pozdeji a napriklad ty prostorove hry jsem na PMD nikdy nevidel. Kdyz jsem se naucil Basic a praci se „sprity“ (graficka zajimavost PMD), vyrobil jsem podle verze na Spectru hru Horac a pavouci, ale pozdeji jsem zjistil, ze uz pro PMD existuje jina verze, ktera ma sice o neco slabsi grafiku, ale je v assembleru, takze moje verze zustala jen chudym pribuznym.

Veru veru, a počas loadovania z kazety Manic Miner na PMD-85 blikal malou čiarkou na obrazovke, inak totiž s PMD-85 človek nikdy nevedel či sa ešte nahráva alebo nie. :-) Na PMD-85 v2 nefungovala, neskôr myslím bola nejaká ďalšia verzia.

Pamätám ako sme si vtedy hovorili (13-ročné deti) veci ako „šiestu úroveň nikto neprejde“, potom „Jožo bol v osmičke!“ a zdalo sa to ako niečo úplne neuveriteľné, svetový rekord. :-) Ja som myslím končil za Divokými Amébami, neprešiel som to celé. Hehe, tie názvy si človek stále pamätá… Léčka na nováčky… :-)

Alebo miestnost: Evzenove Doupie ;-) [ci ako to bolo]

Ja som tiez mal Spektracku verziu. Ale kazetak bol daky posahany a ked sa to podarilo nahrat tak zivoty neubudali vzdy ked som sa zabil. Takze taky mali cheat ;-)

A robot Karel to bolo moje prve programovanie. Prve slucky, preve podmienky: Kym nie je stena tak urob krok!!!!!

Tak to byl asi Manic od Víta Libovického (a myslím že ho s ním dělal Daniel Jenne, pokud si to nepletu s tím, že tahle dvojka vydala komentovaný výpis monitoru, ROMky PMD). A „Léčka na nováčky“ tam byla, díky mému příjmení si to pamatuji (byla ale jen na nováčky a nikoliv na Nováčky). I dohrát celé se to dalo.

A Karel Šuhajda opravdu dokázal vytáhnout z PMD maximum. Chodil jsem do 482/4004. ZO Svazarmu do Lopatecké ulice v Podolí a znal tyhle lidi osobně, ale byl jsem o mnoho let mladší, takové škvrně na ZŠ, když oni už studovali VŠ. A jednou za pár let se jako osazenstvo toho Svazarmu scházíme dodnes, kluci už mají děti pomalu ve věku, ve kterém jsem byl, když jsem tam začal chodit (to mi by1o 12 let).

Ano, byli to tito dva autori, ted si na to vzpominam. Take si pamatuji na spoustu nazvu jednotlivych casti, z nichz nektere jsou do cestiny legracne „prelozene“. Opravdu se to da dohrat do konce, coz se mi vicekrat podarilo a pak hra jede znovu od prvni casti, ale asi dvakrat rychleji. Je to o neco lehci nez na Spectru diky vetsimu poctu zivotu a chybejicimu nebezpecnemu paprsku v jedne z poslednich casti. Zajimave je, ze i kdyz verze pro Spectrum je barevna, nikdy me nechytla tak, jako verze pro PMD. Vzpominam si, ze na cernobilem televizoru Merkur nebylo cerne pozadi vlastne vubec videt a bile obrazky se jakoby svitive vznasely nad plochou obrazovky, diky cemuz to vsechno ziskavalo zvlastni atmosferu. A souhlasim s nazorem v clanku, ze pokud nepocitam barvy, je grafika PMD opravdu kvalitni i v porovnani s tehdejsimi zapadnimi domacimi pocitaci.

jojo, taky jsem mel jinou verzi, prvni level vypadal takto http://wpcontent.answers.com/wikipedia/en/6/6d/Dragon_Manic_Miner.gif

Flappy byla naprosto uzasna hra, se kterou by se dalo vyborne zabavit jeste i dneska. Kdyz jsme to meli na PMD ve skole, tak to nikdo moc nehral, protoze se to vsem zdalo prilis slozity. Ale kdyz jsem pak mel doma Consula 2717 a hromadu volnyho casu, tak jsem nad tim stravil mnoho hodin (spis dnu :). Dohrat se mi to ale nikdy nepodarilo. Byl tam jeden level, nad jehoz resenim jsme spolecne s dalsim zavislakem stravili snad tyden a nenasli jsme zadnou moznost jak dostat vejce do cile. Nevim jestli nam to jen dostatecne nemyslelo, nebo jestli nemohla nase verze mit nejakou chybu a treba nejakej chybejici kamen.
Chtel jsem to zkusit dohrat i na PC, ale v emulatorech uz to moc dobre nejde. Porad mi prijde, ze snimani klavesnice je ve srovnani s puvodnim Consulem nejaky nepresny. PMDckari to asi nepozorujou, tam byla klavesnice hrozna a PCckova je asi pokrok, ale na Consulu to bylo neco uplne jinyho. Asi budu muset pockat, az me skoli nejaka lehka choroba, abych mel dost volnyho casu, vytahnout puvodni HW a zkusit to tam. :)

Ten napis ‚spi sladce‘ jsem uz dlouho nevidel. Uplne mi ozivil vzpominku na PMDcko, vcetne toho zvuku -.. co vydaval pri zapinani. Timhle zvukem, 20* zopakovanym zacinala kazda hodina v pocitacovym krouzku ve ‚stare skole‘, coz je ta u vylezu z metra Strasnicka, chodil jsem tam v roce 86/87. Ve stejny budove byla taky zvlastni skola, uvnitr byly vsude mrize, dodnes nevim jestli proto aby chovanci neutekli, nebo aby nekdo neukrad ty pocitace.

Jeste si pamatuju hru horac a pavouci (ale jen nazev, asi jsem to ani nehral) a pak space invaders, ale nejaky jiny nez co jsou na obrazku, byli vetsi a dole byly takove stity, ktere se daly prostrilet.

Jinak nas ale ucili programovat (ty ostatni hry, vcetne hlipy, jsem treba nikdy nevidel). Porad slibovali ze uz co nevidet budou mit modul s PASCALem ale nez se tak stane tak budeme delat BASIC. A tak jsme delali porad BASIC protoze moduly jim nejak neprisly a jelikoz uz jsem mel pak doma ATARI kde jsem mohl blbnout ve strojaku tak jsem tam pak prestal chodit. Ale i tak to bylo pekny.

Diky za peknej clanek.

Podařilo se někomu zprovoznit ten emulátor v Atmelu? Já jsem použil SRAM Samsung, kterou autor nedoporučuje a s ní to nejede, skončí to rozsypaným chaosem ve VRAM. Bohužel jsem neměl čas to řešit a shánět jinou SRAM… :-(

Ja som skušal viacero pamäťových čipov a nakoniec som objednal zo Švajčiarska cez www.distrelec.com pamäte BS62LV1027SCP70 číslo tovaru 640418 a všetko funguje OK. Celý problém je v tom, že u tejto pamäte nie je potrebné riadenie cez CS1, CS2 a OE ako u inych výrobcov. Zistil som to pracným porovnávaním datasheetov jednotlivých pamätí. Inak všetko fungovalo OK. Treba však pracovať precízne.

Pripomene mi nekdo k cemu byly 3 ledky na klavesnici PMDcka? Jedna z nich byl power indikator, dalsi by mohl byt caps-lock, ale co je pak ta treti?

MATO ma jak vidim jen jednu.

Jestli si dobře pamatuji, tak jedna ledka byl signál z magnetofonu, na caps-lock si naproti tomu nepamatuji.

Zelená – napájanie
Žltá – je spojená s výstupom na Speaker, takže bliká pri „pískaní“. Na PMD 85–2(A) a 3 naplno svieti, pokiaľ sa vypne pípnutie pri stlačení klávesy.
Červená – nie je na PMD 85–1, 2, 2A v Monitore a ani v BASICu používaná, takže je voľne k dispozícii užívateľovi a programy ju používajú k rôznym indikačným veciam. Na PMD 85–3 indikuje Caps-Lock, ale je pochopiteľne využiteľná rovnako ako na predošlých modeloch.

MAŤO má iba jednu LED, ktorá indikuje zapnutie počítača.

Neviem ci som to len prehliadol, ale jazyk C sa v nasich krajinach vobec nepouzival ? S BASICom a Pascalom som sa samozrejme stretol.

Na osmibitech? :-D
Nějaké překladače byly, ale spíš na ukázku, že to taky jde – navíc osekané. Nevím, že by to někdo někdy někde (tj. nejen u nás) prakticky používal. Navíc C se začalo masivně rozšiřovat až v 80. letech a to na 16ti a 32ti bitech, takže k nám to dorazilo samozřejmě s určitým zpožděním.
Osmibity se rozumně nedaly programovat prakticky v ničem jiném, než v Assembleru. BASIC byl pro úplné lamy a sloužil spíš jako takový „shell“, ostatní jazyky se implementovaly dle mého názoru hlavně proto, aby se je majitel osmibiťáků mohl naučit a procvičit, ale jen ztěží prakticky používat.

Existuje vubec kompilator Cecka, ktery by sel nacpat do par kB pameti?

Určitě jich je minimálně několik – ze spectra vzpomínám na Hisoft C.

Ono se do těch pár KB paměti toho dalo nacpat docela překvapivě dost – navíc se používaly různé techniky overlay jak se s paměťovými omezeními vyrovnat – vzpomínám na fakt sofistikovaný systém Mikrobáze Pascalu s docela slušným editorem. Třeba s 8bit Turbo Pascalem 3 se na 64KB pohodově pracovalo. Prostě to byla jiná doba.

http://en.wikipedia.org/wiki/HiSoft_Systems
http://www.worldofspectrum.org/infoseekpub.cgi?regexp=^HiSoft$&model=spec­trum
http://en.wikipedia.org/wiki/Turbo_Pascal

Na osmibitove Atarko napriklad existoval Deep Blue C, takove dost orezane cecko (neumelo to treba pracovat s floaty ani vicedimenzionalnimi poli), ale pro zkouseni prvnich programku to stacilo:

http://www.atariarchives.org/APX/showinfo.php?cat=20166

Ale urcite nebylo mozne mit vsechno v 64kB RAM, tj. operacni system, editor, prekladac, linker i knihovny, proto Cecko na Atarku moc pouzivane (AFAIK) nebylo, to spis jazyk Action!, ktery z neho vychazel.

Nojo, to az v nedavne dobe se objevilo cc65, aneb crosscompiler C pro pocitace s CPU 6502

8255 se používaly na ISA rozšiřovacích kartách pro PC. Samotný obvod 8255 byl myslím použit jen v IBM PC Junior, který je spíše rarita a od IBM PC pozdějšího typu se lišil. Jinak motherboardy běžných PC neměly _žádnou_ 8255 nebo něco podobného. Ty měly jen 74LS244, později 74F244 na posílení sběrnice, ale žádný obvod PIO. Později, po vzniku platformy ATX se pochopitelně PIO začal na základních deskách objevovat (spolu s konektory na jedné straně). Ale nikdy jsem se nesetkal s tím, že by tam byla 8255, ale vždy jiné PIO obvody, třeba od VIA. Teprve v poslední době jsou i tyto funkce integrovány do čipové sady, takže žádný PIO na deskách není, pouze dva velké BGI šváby čipové sady.

http://sites.google.com/site/yaoxuchen/_/rsrc/1251311635440/Home/musicbox/8253.jpg

Co to meles? Ja mel 8255 jeste na ZX spectru a k tomu dobastlenej plotr Alfi, pak jsem ho rozchodil na 386 i pentiu pres paralelni port ktery je tak jako tak jenom stary dobry 8255. To ze je na svabu jiny napis jeste eznamena ze 8255 neni v cipsetech dodnes, zvlaste u tech co jeste maji paralelni port.

Já nevím, jak ty, ale já tam teda vidím napsáno Programmable Peripheral Interface 8255.

nic nemelu, jen odkazuji na zpusob zapojeni PC speakeru pres 8255 a 8251, co je na tom spatneho. Jinak port 60h a vys ma porad stejny vyznam, tj. 8255 v puvodnich IBM PC a PC XT byla, potom se sice mozna nahradila blokem v jinem svabu, nicmene ta funkcionalita je tam dodnes, neni problem si to vyzkouset.