Vlákno názorů k článku
Československé osmibitové počítače

Zdravim,
jako vzdy ma clanek dobrou uroven vcetne fotodokumentace, dekuji za nostalgicke pripomenuti dob ne zas tak davno minulych! Jen malicka pripominka k textu o PMI80: Procesor 8080 (tehdy prezdivany BOBO) nemel relativni adresovani, takze k rucnimu vypoctu adres relativnich skoku (jak uvadeno v textu) nemuselo (a ani nemohlo :-) ) dochazet. 8080 umel jen skoky absolutni, nepodminene i podminene, a vzdy se zadavala plna sestnactibitova adresa v male endianite. Oc byl tedy procesor hloupejsi, o to byla prace jednodussi :-).
Zdravi Pavel.

Mate pravdu, omlouvam se za zmateni. Je to uz davno a me vzpominky na 8080 byly trosku „premazany“ 6502kou (s tou jsem se v minulosti vyradil asi nejvic :-) a Z80kou, kde relativni skoky jsou. Jinymi slovy – dneska bych uz mel s predmetem „Mikroprocesorova technika“ (v tom rozsahu, jak se ucil na SPSE v roce 1991) velke problemy :-)(

Pokud jste tehdy patřil mezi studenty, kteří měli opravdu zájem(pravděpodobně ano), určitě byste problémy neměl. Stačí si prohlédnout seznam instrukcí, kouknout do pár zdrojáků a schémat a je to zpátky i s hexa kódy klíčových instrukcí.

Mikroprocesorova technika byl zabavny predmet, s tim jsem v te dobe nemel problemy :-) Jen jsem proste uz pozapomel nektere instrukce (resp. zde adresovaci rezimy), ale to zase tak nevadi – ten potrebny zaklad mi ten predmet dal (a naucit se po absolvovani tohoto predmetu jakoukoli dalsi instrukcni sadu bylo mnohem jednodussi). A hlavne jsme meli skveleho profesora, ktery znal vsechny hexkody instrukci 8080 nazpamet, takze dokazal opravovat nase programy bez divani se na assemblerovsky vypis. Ing. Martinik, pokud to jmeno nekomu neco rika.

Ales? Dva metry a 5 centimetru? Tak toho jsem znal velmi dobre. S nim jsem studoval a zrovna ho touto cestou srdecne zdravim, jestli to nahodou bude cist.

Lepsiho kantora na osmibitove processory by clovek mohl hledat jenom tezko. Napsal naprosto skvely monitor (program pro debugovani) pro ZX Spectrum, rucne disassembloval hru Manic Miner pro Spectrum a nasledne ji prepsal pro ZX81 (ano, vesla se tam kompletni i presto ze ZX81 mel jenom 16K oproti 48k ktere mel Spectrum.
Pokud nekdo nema predstavu co to znamena „rucne disassemblovat“, tak to se vezme ctvereckovany tlusty sesit a do nej se zacne psat pekne od zacatku programu.
Jeste tady nekde mam jeho sesit do ktereho disassembloval hru Jet-Set Willy.
Co se tyce hexadecimalnich kodu – jeste dodnes si pamatuju vetsinu instrukci Z80 zpameti. Psal jsem timto zpusobem interpretr Forth pro TNS.

Ano, neco pres 2 metry, brnenska SPSE, to bude on :-), taktez srdecne zdravim, prave na Martinikovi bylo videt, ze strasne moc zalezi na osobe a zkusenostech kantora.

Ja vim, ze delal decompiler Turbo Pascalu – proste si zjistil, jak Borlandi prekladace prekladaji jednotlive Pascalovske konstrukce a snazil se udelat decompiler, co z .exe souboru zpetne zrekonstruoval Pascalovsky zdrojak.

Asi budeme spoluzaci (± 1 rok), do jake jsi chodil tridy? Ja byl v PxB (x=1..4), tridni Kujal :-)))

Ne, spoluzaci nejsme, ja jsem byl skoro spluzak Alese na VUT. Bydleli jsme na Leninkach, on byl ve 4. a ja v 1., coz nam samozrejme nebranilo se velmi dobre poznat. Jeste jsme neco malo bastlili, kdyz uz on byl po skole, ale pak jsem s nim bohuzel ztratil kontakt, takze uz jsme se priblizne 20 let nevideli.

Ted uz aspon vim, odkud mas (cast) tvych vedomosti :-). Musim se priznat, ze nevynecham jediny tvuj clanek uz od dob Postscriptu a TCL-TK. Clovek se stale musi ucit a nebo zavzpominat :-)

Tak se po letech třeba setkáte ne Facebooku :)

urcite ne, protoze o facebooku vim akorat ze neco takoveho existuje a ze vsichni jsou z toho zblazneni :-)

Tak to jsme možná kolegové z VUTu, protože mám dojem, že Aleš nastoupil na SPSE hned po (svém) studiu.

Asi jsme se tesne minuli, protoze ja jsem koncil VUT v 91, jestli si dobre vzpominam. Ale v kazdem pripade, ten posledni rok jsem tam uz skoro nechodil, uz jenom na zkousky :-).

Jak jsem viděl obrázky a aplikace s PMÍčkem, hned jsem si říkal, jestli nejsme kolegové. Já jsem taky studoval na Lenince 40 a maturoval v roce 1990 – A4C.

To já už studoval na Kounicově :-), jsme do sebe 4 roky, takže jsme se mohli potkat, ale PMIčka se tam používaly ještě hodně dlouho :-)

Na PMIčkách byla výhodná týmová spolupráce – jeden člověk četl z papíru hexa kody instrukcí, druhý je zapisoval do PMIčka a třetí se koukal ostatním skupinám pod ruku, jestli nemají lepší řešení :-)

Já si hlavně pamatuju, že jsem zařazoval po pár instrukcích 3 NOPy, abych mohl eventuelně vložit JMP a dopsat kousek kódu bez toho, že by bylo potřeba přepsat všechno komplet.
PMI bylo dost surové, ale docela dost na tom člověk pochopil.

Ja jsem se takhle ucil assembler. Nasel jsem jednou nejakou podivnou tabulku pro prevod z cisel na instrukce v neznamem jazyce. Tak jsem si opsal „bios“ z ondry do hodne tlusteho bloku, prelozil podle tabulky do assembleru a zacal zkoumat, co to asi znamena.

Staci par desitek stran a clovek ty instrukce opravdu umi nazpamet :).

Manuál k didaktiku měl na konci tabulku instrukcí, takže jsem se učil pěkně na POKE.

Zapomněl jsem dodat, že dnešním lepičům by takový výlet s PMI 80 určitě prospěl. Chybí jim totiž cit pro stroje…A to co produkují podle toho vypadá.

Cit pro stroje je v dnesni dobe naprosto zbytecny. Dulezite je naucit se ta spravna zaklinadla a mantry popularnich knihoven. A samozrejme marketing. Vice na spratelenem webu: http://zdrojak.root.cz/clanky/vyvojar-si-jen-s-programovanim-nevystaci/

Pro mnohé chlapce a děvčata, zabývající se „programováním“ jsou v počítači trpaslíčci, kteří lopatičkami přehazují elektrony.
Navyšování výkonu aplikací spočívá ve zvětšování počtu trpaslíků a stavbě nových elektráren.

Souhlas. Mě sice mikroprocáky 8080 minuly, ale zato jsem se vyřádil na Z80-tce (tedy na jeho východoněmeckém klonu, který byl v Didaktiku M).

Musím říct, že pocit, když člověk zbastlil v assembleru funkční rutinku na ovládání plotteru či disketové mechaniky, už asi nikdy nezažiju.

I dnes se dá navodit podobná atmosféra.
Zbastlete si vývojový kit třeba pro Atmel AVR a pokoušejte se tím k radosti manželky řídit robota…
Atmosféra podobná, komponenty soudobé…progra­mování v assembleru luxusní.

Nojo, tam myslím člověk místo (neexistující) instrukce např.

JMP DE

musel psát

PUSH DE
RET

Anebo to bylo ještě jinak?