Vlákno názorů k článku
Československé osmibitové počítače

Ještě bych si dovolil zmínit počítače SAPI-1 s procesory 8080 a později Z80. Pozdější verze s disketovými mechanikami, grafickou kartou a OS CP/M byly na svou dobu docela zajímavé. Včetně programátorských možností. Kompilovat a linkovat na tom programy psané v Pascalu nebo C to byla krasa. Nikdy nezapomenu na prvni graficky program/hru v bodove grafice, kterou jsme na tom vytvorili. I dBase (tisim verze II) na tom behala. OS CP/M nebyl špatný systém :-)

U SAPi jsem miloval tu klavesnici. Pripadal jsem si u toho jako u profi stroje :-))

Z dnesniho pohledu ta klavesnice je sice naprosto strasna (mela velice maly odpor stisknuti a byla bez mechanickeho „cvaknuti“ pri stlaceni – proste jen pruzina bez jakehokoliv pakoveho mechanismu), ale tenkrat to bylo NECO.

Podle popisu to vypadá na hallovy sondy. V té době velmi populární (dávaly se i do el. psacích strojů). Udělal jsem si z nich k 8bitu cursor-joystick. V podstatě nerozbytné a ve hrách velmi rychlé :-)

SAPI-1 dlouhá léta bylo řídícím počítačem reaktoru VR-1 v Praze-Tróji na jaderné fakultě, který byl díky tomu prvním plně digitálně řízeným jaderným reaktorem na světě.

Skutecne byl prvnim digitalne rizenym reaktorem? Tady pisou:

http://www.fjfi.cvut.cz/Stara_verze/k417/c_info/po1_vr1.htm

ze ho spustili v roce 1990, pripada mi to pomerne pozde na to aby jeste stihli byt prvni. Nebo je to tim ze ‚plne digitalni‘ znamena ze se do toho nepocitaji reaktory ktere maji sice digitalni rizeni ale zaroven taky analogove zalozni nebo havarijni?

Ano, skutečně byl první. Alespoň co je nám známo – tj. pokud v to nepočítáme různá tajná zařízení, o nichž nikdo nic neví.

(havarijní ochrany vždycky obsahují analogové prvky; jde o to, že v systému řízení se některé řídící vazby řešily dříve analogově)

Tak to je super! Jak je to vlastne s vyuzitim VR-1 dnes? Pred nekolika lety se rikalo ze na ‚doporuceni‘ americanu jsme z nej vyjmuli palivo a zajmu sve vlastni bezpecnosti jim ho odevzdali.

Znamena to ze dnes je to jen takovy velky bazen ve kterem se studenti uci zasouvat a vytahovat tyce, ale Cerenkovovo zareni uz neuvidi?

To byla zřejmě nějaká kachna. Palivo do VR-1 se bere od ruského TVELu a provedla se pouze výměna za méně obohacené (30 kg při necelých 20%). Palivo obohacené nad 20% U-235 se dnes považuje za potenciálně zneužitelné k výrobě ZHN a ve VR-1 bylo 14 kg 36%. Čerenkovo záření studenti vidět můžou i dnes – ale ono to je vidět stejně jen při maximálním výkonu 5 kWt a k provozu na takové výkonové hladině je potřebné vždy extra povolení od SÚJB.
Využití je pořád stejné – výuka základních reaktorových měření, neutronová fyzika, řízení jaderných reaktorů…

No jo, to jsou ti novinari, z vymeny paliva udelaji odstaveni reaktoru.....

S tim zarenim jsem si to nevymyslel, kdyz jsem tam byl v roce 1995 na exkursi tak nam pritomny vedec rikal ze za dlouhych zimnich veceru v case predvanocnim se za sera se studenty divaji do bazenu a pozoruji Cerenkovo zareni. Ale mozna to myslel jenom jako vtip. O tom ze by zadali o povoleni nic nerikal.

Sapi 1 byl můj první počítač,
v průběhu let co jsem měl jsem jej dovybavil grafickou kartou (název už nevím, byla děsně pomalá :-) externími digitálními vstupy / výstupy a jednotkou KZD-1 (funkce diskety na rychle načítané pásce. Ta kazeta byla naformátovaná a obsahovala hlavičky s názvy souborů, takže člověk zadal „load faraon“ a nahrálo se to.

Na tu dobu, byl systém zásuvných karet (něco jako Iso Sloty, akorát, že i matherboard byl jednou z těchto karet) naprosto špičkovej.

Nejvíc se mi líbilo, že v 10 letech jsem se zeptal táty, jestli je možný natáhnout video 30 metrů do televize z toho SAPI-1. Řekl mi (velmi rozumně) že se to musí natáhnout koaxiálem. Já tam natáhl dvojlinku. A ono to fungovalo, navíc naprosto čistej obraz, táta odborník na VF zíral jak trouba… Já z dnešního pohledu taky.