IY se ani nesmělo použít, protože ho používala ZX ROM (včetně přerušení), kdybys ho změnil, tak ti přerušení jednou za 20 minut přepíše adresu IY+něco. Ledaže bys zakázal přerušení nebo použil vlastní a neprováděl volání do ROM.
Používalo se hlavně kvůli tomu, že s ním šly dělat věci, co s normálními adresami ne, takže se IY nastavilo na fixní adresu systémových proměnných a pak šlo napsat věc jako CP A,(IY+5) nebo BIT 5,(IY+6) (absolutní adresu bys totiž do té instrukce napsat nemohl).
Jinak jsem to IX taky moc nepoužíval, myšlenka to není špatná, ale pointery ukazující na struktury se v té době moc nepraktikovaly.
