Co přineslo jedno desetiletí s Firefoxem?

Michal Černý 12. 11. 2014

Firefox se dočkal desátého výročí a bez nadsázky lze říci, že jde o projekt, který zásadním způsobem změnil – a stále mění – fungování celé open source komunity a pohled společnosti na ni. Podařilo se mu vylepšit internet po stránce technické, ale i standardizační či bezpečnostní. Dekáda s Firefoxem je za námi.

Firefox se stal za deset let své existence nesporným fenoménem v oblasti otevřeného softwaru a nástrojem, který ukázal, jak myšlenky otevřeného softwaru mohou pozitivně přeměnit vnímání internetových prohlížečů a posunout je do dnešní podoby.

Esej Katedrála a tržiště (The Cathedral and the Bazaar) Erica S. Raymonda lze bez nadsázky považovat za základní filosofické dílo, které popisuje možnosti a význam open-source vývoje a jeho rozdílů od proprietárního přístupu. Zatímco uzavřený kód je vyvíjen typicky pod dohledem jednoho vizionáře či konsorcia, které má zcela jasnou představu, odkud a kam chce daný nástroj přivést, open source je vždy organický. Je psán a vyvíjen tak, jak se objevují potřeby uživatelů a lidé ochotní danou část kódu napsat.

Tři inovace

Takový přístup je výhodný v tom, že umožňuje hledat nové nápady, přístupy na které v korporacích typicky není tolik prostoru, protože o inovacích rozhoduje mnohem méně lidí a šance zákazníků zapojit se do vývoje či směřování je velice malá. V době vzniku Firefoxu nebylo nesporně důležité jen těžit z komunity, ale také geniality Jamieho Zawinskiho.

Jamie Zawinski

Tehdejší přínos Firefoxu by bylo možné identifikovat především ve třech rovinách. Podařilo se mu prolomit monopolní postavení Microsoftu na trhu s prohlížeči. Ne že by neexistovala konkurence v podobě alternativních prohlížečů, ale v době vzniku moderního webu, nástupu webu 2.0 a celkového rychlého rozvoje měly jen mizivý podíl. Nikomu se reálně nevyplatilo web pro ně optimalizovat a Microsoft na to hřešil. Zavedení druhého silného hráče velmi posílilo roli standardizačních organizací typu W3C, které v té době už málokdo bral vážně. Velice rychle se začalo ukazovat, že monopol nemusí udržet ani u dalšího softwaru, což celkově velice posílilo rozvoj celého odvětví. Vítězství v podobě podílu na trhu, který byl rychle dvouciferný, mělo velký psychologický efekt. Připomínat osm miliónů stažených kopií (jen z oficiálních zdrojů) během jediného dne u verze 3 je téměř zbytečné.

Druhá rovina se týkala bezpečnosti. Microsoft sice měl svůj webový prohlížeč, ale ten kombinací nedodržování standardů, ActiveX a celkového nezájmu o bezpečnost měla své nepříjemné konotace. Kdyby nepřišel Firefox, který rychle bezpečnost zvedl jako jednu ze svých priorit, tak zde možná tak rychlý boom internetu vůbec nemáme. Jednoduše proto, že by nebyl dost bezpečný na to, aby se na něm mohlo běžně platit nebo editovat citlivé dokumenty.

Třetí se týkala inovací. Byl to Firefox, který přinesl téma rozšíření, kterými bylo možné zásadním způsobem přeměnit webový prohlížeč z univerzálního nástroje na něco, co se přizpůsobí potřebám každého jednotlivce. A především rozšířil mezi uživatele práci s taby (záložkami či kartami), což významně zvýšilo komfort prohlížení a používání webu. Asi žádná jiná inovace tak nezměnila chování uživatelů na webu jako právě toto. Našla by se ale také další témata, jako byla rychlost prohlížeče (v té době pro většinu uživatelů velice důležitá) nebo práce s cookies.

Od prohlížeče k operačnímu systému

V roce 2008 se objevila první verze Google Chrome, což znamenalo první vážné problémy Moziily a Firefoxu. Předně Google tvoří a tvořil v různých formách největší zdroj příjmů společnosti, a i když se černé scénáře o uzavření kohoutků nikdy nenaplnily, vztahy obou společností zůstaly poněkud napjaté. Především přišel prohlížeč, který si bral to nejlepší z Firefoxu, měl možnost využít liberalizovaný nemonopolní trh a rychle růst. Vzhledem k tomu, že jsou všechna data o prohlížečích zatížena velkou chybou, nebudeme zde nabízet žádné absolutní analýzy. Je ale zřejmé, že Chrome bere uživatele právě Firefoxu stejně jako IE. Představa, že bude Firefox jedničkou na věčné časy, se tak zřejmě nenaplní.

Chrome roste, ostatní stagnují či klesají

A stejně jako Chrome přišel poměrně brzy s Chrome OS, také Firefox nabízí dnes svůj vlastní operační systém. Zatímco první jmenovaný míří především na levnější notebooky bez mechanik se SSD diskem (tedy Chromebooky), druhý hledá místo na slunci vedle Androidu a iOS. S trochou nadsázky by se dalo říci, že Google dokázal spojit to nejlepší z vývoje komunitou a korporací. Vzal koncept, který byl ideově kvalitní, ale dal mu peníze, tah na bránu, skvělý marketing a inovace v několika málo důležitých směrech. A zdá se, že to funguje.

Budoucnost?

Mozilla si s Firefoxem prošla vším, čím si open source projekt dle Raymonda projde. Překvapivým úspěchem, nedeterministickým vývojem i fází budování komunity. Stejně jako problémy s hledáním směru a chybějící vizí. Jde o tržiště, ne o promyšlenou a řízenou katedrálu, s asi deseti tisíci přispěvateli v průběhu oněch desíti let. Na druhou stranu také to je důvod, proč je přeložený do více než sedmdesáti jazyků, čímž pokrývá asi devět z deseti uživatelů. Ostatně soubor úspěchů pěkně ilustruje narozeninový web.

widgety

Otázkou samozřejmě je, jakým směrem se bude Firefox vyvíjet a na čem bude v budoucnosti stavět. V prvé řadě bude muset zastavit svůj pozvolný propad na trhu. Tím, že existují tři, téměř podobně silni hráči u prohlížečů, je důraz vývojářů webů stále více kladen na určitou standardnost, což bude ohnivé lišce ulehčovat práci a pozici. Je třeba, aby více zapracovala na mobilním trhu, kde v souboji s konkurencí úplně propadla, ač z hlediska uživatelského není o nic horší (ale také ani lepší) než hlavní konkurenti. Jde o klíčovou oblast, bez které se dlouhodobě zřejmě přežít nedá. U open-source vývoje platí, že je třeba mít dostatečný podíl na to, aby byl projekt pro dostatek vývojářů patřičně zajímavý. GIMP ukazuje, jak může dopadnout dobrý produkt s týmem, který má podkritickou velikost.

Zajímavé bude sledovat, zda se mu podaří uspět u mobilního operačního systému, čemuž příliš nevěřím, i když je zřejmé, že třeba pro méně výkonná zařízení může představovat zajímavou alternativu. Přes všechny problémy, které jej provázejí, se Firefoxu během deseti let podařilo ukázat, že open source může být úspěšným modelem vývoje. Dokonce mnohem úspěšnějším než uzavřený přístup. A právě tato změna paradigmatu je možná tím vůbec nejdůležitějším, co celému open-source světu přinesl.

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Root.cz: Hořící telefon Samsung Note 7 zapálil auto

Hořící telefon Samsung Note 7 zapálil auto

Lupa.cz: Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

120na80.cz: Pálení žáhy: která jídla ne a co nás uzdraví?

Pálení žáhy: která jídla ne a co nás uzdraví?

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

DigiZone.cz: Numan Two: rozhlasový přijímač s CD

Numan Two: rozhlasový přijímač s CD

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

DigiZone.cz: Digi Slovakia zařazuje stanice SPI

Digi Slovakia zařazuje stanice SPI

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

DigiZone.cz: Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Světový pohár v přímém přenosu na ČT

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Podnikatel.cz: Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Vitalia.cz: Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?