Názory k článku
ConTeXt: jak to všechno rozchodit

> když dokument v DVI pošlete...

Posilat DVI je skoro stejna silenost jako posilat MS Doc a to z jednoho trivialniho duvodu: Nemate zadnou jistotu, ze prijemce ma potrebne fonty (to, ze je prijemce pocitacove gramotny ,na tom nic nemeni). A ano, resenim je ps nebo pdf.

Jinak, pekny zacatek. Kdyz se Vam to podari dotahnout dokonce, bude z toho prijemny manual. Takze jen houst a vetsi kapky.

No, pouzivaji-li se "rozumne" fonty, nemiva prijemce problem. Vetsina manualu k balickum TeXu je prave v DVI, coz dava prijemci moznost vytvorit si vystup podle jeho prani. Navic - casto je DVI x-krat mensi nez z nej vygenerovane PDF.
Za dalsi .. videl jsem uz spoustu PDF, u kterych Acrobat Reader touzil po cinskych fontech (pravda ale je, ze nevim, jestli v dokumentu opravdu byly pouzity - nevypadalo to tak a gsView renderoval i bez cinstiny:)

Ano, pravda. Predpokladame-li ze dokument je psan pouze CM fonty, nebo jejich lokalni variantou, tak na 100% je bude mit prijemce i v jeho distribuci TeXu. Problem ale nastane, co kdyz vubec TeX mit nebude. A ano, mate pradu i s tim, ze DVI je x-krat mensi nez PDF, ale to opet z toho prosteho duvodu, ze DVI obsahuje pouze odkaz na pouzity font a ne "includnute" cele fonty (kresby).

Tomuhle tematu se castecne venuje text P. Olsaka http://math.feld.cvut.cz/ftp/olsak/typo/texword.ps str. 2-3.

To mate pravdu. Jen s tim rozdilem, ze jestlize prijemce ma TeX se "spravnymi" fonty (coz se da napr. u popisu TeXovskych balicku docela predpokladat:), muzete se temer spolehnout na to, ze se mu dokument nerozsype. Ma-li ale prijemce Word, muze se rozsypat gramotnemu i negramotnemu ;)

Jeste me napada.. existuji servery, kde si muzete DVI (nebo i .tex) prechroustat. S .doc je to horsi, nepocitam-li tu googlovskou hracicku :)

Btw. ten dokument je zajimavy. Diky za link.

Proto jsem tam pripsal to sluvko "skoro";-)
Co jste myslel tim "popisem "eXovskych balicku"?

Tim jsem myslel dokumentaci balicku, ktera je casto davana jako DVI. A to, ze ten, kdo si tu dokumentaci chce precist, pravdepodobne TeX ma..

poznámka pro ty, co se bojí (nechtějíú Vim
TeXmaker - www.xm1math.net/texmaker
A ve Win bych asi taky doporučil TexLive

Kolega ve Windows úspěšně užívá pro editaci zdrojových souborů pro TeX editor PSPad. Nějak z něho spouští i překlad.

Na adrese http://latex.feec.vutbr.cz/cz/latex/lokalni-instalace/ je popsana instalace TeXLive2005 vcetne nastaveni editoru PSPad.

Mam otazku:
K comu je dobry format .dvi? Ved TeX zdrojak bude porovnatelne velky a pritom uplne plnohodnotny.. a ked to chcem poslat niekomu a byt si isty, ze to otvori, tak pouzijem pdf. DVI mi pride ako nejaky medziclanok, ktoreho prakticky vyznam mi unika.

Ano, je to mezičlánek. Nezávislý na způsobu následného zpracování, jak už bylo řečeno kousek výš. K distribuování se moc nehodí, ale v některých případech se používá (dokumentace k (La)TeXovským balíčkům). Jsou v tom -- myslím si -- hlavně historické důvody. PS je ve srovnání s DVI "objemnější" a v době, kdy rychlé připojení k síti nebylo běžné a disky tak veliké, potěšil každý ušetřený kB.

No je treba se na to divat z historickeho pohledu - v dobe, kdy Velky mag tvoril TeX chodilo PS i PDF jeste pekne dlouho po houbach :) Ano, dneska nema prilis velky vyznam.

Snad to nebude OT, ale právě včera jsem celé odpoledne strávil tím, jak rozchodit MikTeX pod Windows. Potřeboval jsem Beamer na prezentace; v Linuxu mi fungoval, ale pod Win a TeXLive se mi ho nepodařilo rozběhnout. Jinak jsem se díval na odkazy uvedené v článku; ten první se zabývá verzí 2.3 (staré), v tom druhém není nijak řešená správná lokalizace. Takže kdyby to někoho zajímalo:

Při instalaci verze 2.5 je všechno OK - v síťové repository Beamer je, MikTeX si umí balíčky stáhnout on-the-fly. Problémem byla pochopitelně čeština, nepodařilo se mi nijak rozchodit správně CSLaTeX.

Pro verzi 2.4 je super návod na http://www.mujweb.cz/www/miktex/navodm24.html . Problém je, že 2.4 je už uzavřeno a od ledna 2007 obsahují repository pro 2.4 jen pár balíčků (obsolete).

Řešením je tedy iso kompletní MikTeX distribuce 2.4 z ftp://www.tug.org/tex/miktex/ (lze dobře nainstalovat a počeštit podle výše zmíněného návodu; Beamer je v distribuci obsažen). V návodu je drobná chyba, kvůli které pdfCSLaTeX nevytváří pdf ale dvi. Řešení je nakouslé na http://groups.google.cz/group/cz.comp.cstex/ (thread miktex-win32-pdfcslatex-pdfoutput); prakticky to znamená zduplikovat soubor cslatex.ini na pdfcslatex.ini v texmf\tex\cslatex před bodem 5e) návodu a při vytváření formátu pdfcslatex namísto cslatex.ini použít pdfcslatex.ini, dál už je to stejné.

Výsledkem je fungující LaTeXová distribuce pod Win (cslatex, pdfcslatex + moře balíčků, ačkoliv nejsou úplně up-to-date).

Jako dobrý editor (nevím, jestli je i Linuxová verze) se mi zatím jeví LEd ( http://www.latexeditor.org ) - doplňování kódu, nápověda k většině LaTeXových příkazů atd. Pro správnou češtinu je ještě třeba upravit v LEd_dir\Batches soubory PdfLaTeX.bat (pdflatex.exe -> pdfcslatex.exe --tcx=cp1250cs), příp LaTeX.bat (cslatex.exe -> cslatex.exe --tcx=cp1250cs).

Snad to někomu pomůže.

Me se MikTeX ve verzi 2.5 podarilo rozchodit po mirnem boji podle navodu ke starsi verzi: http://www.mujweb.cz/www/miktex/navod/newmiktex24.pdf

Postup se lisi se minimalne a da se rici ze instalace verze 2.5 je oproti starsi verzi jednodusi. Klicovy je navod pro rozchozeni exportu do pdf ktery zminujete cili: http://groups.google.cz/group/cz.comp.cstex/ (thread miktex-win32-pdfcslatex-pdfoutput)

Musel jsem to tu vypichnout, protoze nez jsem toto nasel a vyzkousel, stravil jsem stridave experimenty a pocity marnosti 1/2 dne ;-)

Instalace 2.5 jednodušší je, ale právě v části o lokalizaci se návod už liší - ve verzi 2.4 je jeden soubor miktex.ini (kam se podle návodu kopíruje nastavení CSLaTeXu atd.), kdežto ve 2.5 jsou ini rozhozené do více souborů. Čeština funguje s Babelem, ale jak pod 2.5 rozchodit CSLaTeX (čili \usepackage{czech}, \uv{}, atd.), to netuším.

Zkuste se podělit o svůj postup, rád bych pochopitelně používal novější verzi...

Ja to zkusim sepsat, ale pochybuji, ze se k tomu dostanu drive nez o weekendu - z hlavy si to presne nepamatuju je to preci jen uz vic nez 1/2 roku a tech neuspesnych experimentu bylo mnoho, takze si to budu muset trosicku osvezit (pripadne tu nechte email)

Jak jsem slibil tak cinim, nemam to aktualne kam povesit takze je to ke stazeni zde (snad to tam chvili vydrzi):

http://data1.edisk.cz/stahni/36134/MikTeX2.5cz.pdf_70.3kB.html

good luck

Díky za návod!

Zkoušel jsem to podlě něj rozchodit, čeština šlape, ale pro změnu jsem skončil u toho, že pdfCSLaTeX generuje DVI (a na \pdfoutput=1 hodí chybu...). Ještě se v tom pošťourám, zatím díky.

Aha! mea culpa,
velice se omlouvam, chvatal jsem a mam v navodu chybu :-(

zdrojovy soubor (Imput file name) pri vytvareni formatu pdfcslatex nemá byt cslatex.ini jak je uvedeno, ale pdfcslatex.ini (ktery se tam před tim vytvari kopii)
- jak se rika prace chvatna malo platna... :-(

jeste jednou se omlouvam - priste to budu po sobe cist radeji 3x...

opravena verze zde:
http://data1.edisk.cz/stahni/46745/MikTeX2.5cz.pdf_70.29kB.html

Funguje perfektně, děkuji! Zkuste ten návod poslat do výše zmiňované konference, věřím, že ještě spoustě lidí poslouží.

Mějte se, Habi

Zdravim.
Nebylo by mozne Vami vytvoreny navod zaslat emailem? ( ourada(at)email.cz )
Na odkazovane adrese jiz neni bohuzel k dispozici. :-(

Dekuji

MikTeX nebrat. Texlive pod Windows je nejrozumnejsi volba. CD se da objednat za par korun ... a je to pocestene ...

Ano, počeštěné je a funguje skvěle, sám jsem s ním až dosud pracoval, ale jak jsem psal výše - potřeboval jsem Beamer a ten jsem v TeXLive pod Win nerozchodil, kdežto v MikTeXu je jako balíček a funguje.

Sám používám u sebe na PC MikTex a u kamarádky, kterou učím používáme TexLive. Takže pod MikTexem bych cslatex nějak neřešil, pokud vím jediný rozdíl oproti \usepackage[czech]{babel} je v českých uvozovkách, kterése dají jednoduše dodefinovat. Na své instalaci jsem zkoušel i Beamer a nebyl s tím problém. Takže doporučuji do hlavičky přidat patřičný babel, použít latex, pdflatex a dál to neřešit. Tohle řešení už nějakou dobu používám a jsem naprosto happy.

Právě rozdíl mezi CSLaTeXem a Babelem je všudemožně vypichován (jiné dělení, jiné fonty, apod.) - viz thread u jiného článku http://www.root.cz/clanky/metapost-aneb-grafika-v-postscriptu/nazory/126207/vlakno/#o126207
Podle mě bude mít CSLaTeX přeci jen nějaký význam (soudě podle odkazovaných zdrojů).

Jako editor pro TeX lze pouzit i Eclipse s prislusnym pluginem (http://texclipse.sourceforge.net). Chodi to pod Linuxem i Win a co jsem to zatim zkousel, tak to funguje dobre.

implicitně vyžaduje název výstupního souboru. Tedy něco jako:
dvips mujtext.dvi -o mujtext.ps
dvipdf tohle nevyžaduje, automaticky udělá soubor stejného jména, jen změní příponu na .ps

jakž takž spokojen s joe.
Na vi mi vadí, že si musím hlídat konce řádků, jinak vzniknou needitovatelná monstra přes mnoho řádků, hodí se asi líp na nesouvislé texty (jako zdrojáky programů), ale na souvislé psaní rozhodně ne.
Výhodou joe (pro mě) je také to, že dodržuje wordstarovou koncepci klávesových zkratek, kterou si ještě jakž takž pamatuji z doby, kdy jsem psával na DOS v CSEDu. Poslední verze má i syntaxhighlighting. Na CSED ale zatím žádný další editor nemá v kvalitě práce s makry (mohl mít desítky maker současně a komplexy maker se daly uložit na disk a načíst podle toho, jaký typ textu člověk zrovna dělal). Snad se tomu trochu blíží Emacs, ale ten zase neumí makra odposlouchat, musejí se napsat v LISPu. U vi/vim se mi nikdy nepodařilo nahrání maker vyvolat, přestože jsem krok za krokem postupoval podle návodu v Satrapovi, joe snad umí makra i ukládat a nahrát, ale nemá v dokumentaci popsáno, jak to udělat.

Na druhou stranu, TeX je koncipován právě tak, že je možné uvnitř odstavců ve zdrojovém textu lámat řádky a kdo to nedělá, je tak trochu "nepořádník". Proto v TeXu není nutné vytvářet několikařádková needitovatelná monstra a pokud už takové existuje, dokáže jej gvim velmi snadno rozsekat do více řádků.

Jistěže Emacs umí makra odposlouchat. Popis práce s touto funkcí je například na

http://www.emacswiki.org/cgi-bin/wiki/KeyboardMacros

Nejnovější verze Emacsu má standardně tyto funkce namapovány i na klávesy F3 a F4.

Ale Vim uz pres tri roky nemusi vytvaret pouze needitovatelna monstra, da se v nem psat prakticky stejne, jako v jinem "odstavcovem" editoru. Pravda, chce si to vyhrat s nastavenim dvou parametru.

nahrani makra ve vimu: q+pismeno, potom delat to, co ma delat makro, ukoncit pres q
vyvolani makra @+pismeno

jinak nic proti Joeovi, WordStarovska klavesnice byla ve sve dobe genialne navrzena, bohuzel dneska uz nic moc (misto Control mame dneska CapsLock a Ctrl je ted pro psani vsemi deseti moc daleko).

> (misto Control mame dneska CapsLock a Ctrl je ted pro psani vsemi deseti moc daleko)

Coz lze trivialne opravit jak na konzoli, tak v X

Ale v terminalu uz asi ne, to se mi nepovedlo (CapsLock neposila scan kody).

ze by
:set wrap!
a
:set lbr!
?

Ne, aby se vkladaly vsude Entery (jak to dela Joe a spousta dalsich "odstavcovych" editoru), je zapotrebi nastavit:

:set textwidth=72
:set formatoption+=a

pro nas line:

:set tw=72
:set fo+=a

No a pokud pouziva opravdu vi, jak pise, tak od prehistorickych dob je tam

:set wrapmargin=5

kterazto pri souvislem psani automaticky odentruje napr. tech 5 znaku od praveho okraje obrazovky.

To funguje pouze pri psani noveho textu, ne pri editacich (vkladani, mazani). Pokud nekdo opravdu trva na automatickem odentrovani napr. na okraj 80 znaku, pomuze pouze ten fo+=a. Osobne to vsak nepouzivam, na "nekonecne" radky si da bez problemu zvyknout (ostatne tak funguji vsechny textove procesory), staci si premapovat kurzorove klavesy na gj a gk, aby se neskakalo po odstavcich, ale po obrazovych radcich.

Kdyz uz jsme u toho doporucovani editoru na psani texovskych zdrojaku, tak naprosto bezkonkurencnije (g)vim s LaTeX-suite. Kdyz se clovek nauci par zakladnich zkratech, tak obzvlast matematicke texty nabyvaji neuveritelnou rychlosti. A nejlepsi je Ctrl-J pro skakani na <++>.

Až na to, že když člověk píše třeba o SQL a napíše do textu DELETE, tak mu tam LaTex-suite nas*re nějakou šílenost, když napíše do verbatim sekce ..., doplní se mu tam "chytře" \ldots apod. V jednom dlouhém a jednom krátkém dokumentu jsem těchto "bezva vychytávek" zažil snad více než deset. Nebýt snahy vědět líp než uživatel (a možná ještě nedořešené práce s kódováním znaků, kdy gvim vidí změnu hned po otevření souboru a ignoruje modeline, když má v environmentu UTF-8), bylo by to naprosto super. Věřím tomu, že kdyvych byl anglicky hovořící matematik, byl bych asi spokojený, ale tahle kombinace má žel příliš mnoho zádrhelů. Přesto u ní zatím zůstávám.

texexec file

je starý způsob spouštění. Doporučuje se používat

texmfstart texexec file

Skript texmfstart zarucuje zpetnou i budouci kompatibilitu s dalsimi skripty ConTeXtu, dela poradek v cestach (umoznuje pouzivani nekolika nazavislych instalaci ConTeXtu) a par dalsich veci.

Viz http://www.pragma-ade.com/general/manuals/mtexmfstart.pdf

Aha, dekuji za doplneni :)

A je to vubec validni ?

TeX se cte Tech, LaTeX se cte Latech, ConTeXt se cte kontecht ?

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli je v ConTextu vyřešen problém, který vzniká při snaze použít v jednom dokumentu obrázky v EPS a JPEG, nebo PNG. Dochází pak k tomu, že dokument nejde přeložit ani pomocí latexu, ani pomocí pdflatexu. Musím tak převádět obrázky na jeden společný formát a ten použít, což je práce navíc, obzvláště v případě mnoha obrázků. Tento problém mě na celém LaTeXu trápí asi nejvíce. Jinak o TeXlive jsem si blognul, ale jen ohledně problémům s češtinou. Kdyby byl dotaz, kontakty jsou na webu. Předem díky za odpověď.

Já myslím, že to není takový problém. Stačí v \includegraphics ve složených závorkách uvést jméno bez přípony, všechny obrázky udělat v PNG a pustit na ně convert z ImageMagicku:

for a in *.png; do convert $a `echo $a | cut -d'.' -f1`.eps; done

Pak to přechroustá jak příkaz latex, tak pdflatex.

jsem si blognul

To nic, ja jsem zi zase dost nechutně prdnul :-)

To se máš čím chlubit ;-)

ked uz sa tu zmienujete o LaTeX editoroch, este nepadla rec o nevelmi znamom programe s nestastnym nazvom LatexEditor (nie je to LEd), ktory s oblubou pouzivam:
http://www.ntu.edu.sg/home5/PG03053527/latexeditor/

zial jeho vyvoj sa uz zda sa zastavil..