Poznámky pod čarou
S poznámkami pod čarou jsme se již v ukázkách setkali několikrát, v článku jsme jim však pozornost zatím nevěnovali. Konstruují se jednoduše příkazem \footnote{text poznámky}
. Je na místě upozornit plainTeXaře, že \footnote
je zde oproti plainu předefinované a tedy se chová trochu jinak, než můžete být zvyklí. To se v ConTeXtu děje poměrně často a kvůli tomu mnohdy vyvstávají problémy s kompatibilitou našich maker, máme-li je odlazena pro plain.
Nastavovat podrobnosti poznámek umožňuje příkaz \setupfootnotes
. Parametr conversion
určuje jak budou značeny poznámky. Defaultní je volba numbers
značící poznámky čísly, dále lze použít characters
pro značení písmeny, Characters
pro značení velkými písmeny, anebo konečně romannumerals
či Romannumerals
pro značení malými či velkými římskými čísly. Pomocí parametru rule
nastaveného na hodnotu on
lze poznámku oddělovat od textu čarou a stejně jako u mnoha jiných příkazů je zde k dispozici parametr before
a after
umožňující před či po vysázení poznámky provést nějaký konkrétní příkaz. Potřebujeme-li nastavit vzhled poznámek, máme k dispozici parametr style
s možnými hodnotami bolt
, slanted
, boldslanted
a podobně a parametr bodyfont
, kterému lze předat konkrétní velikost fontu, tedy například 8pt
nebo jednoduše small
či big
.
Poznámky pod čarou lze sázet též lokálně, a to pomocí prostředí localfootnotes
označující oblast, z níž se mají poznámky pod čarou brát za lokální a příkaz \placelocalfootnotes
, který lokální poznámky vysází. Toho jsme již využili v díle o tabulkách.
Citace
Pro kratší citace máme k dispozici příkazy \quote
a \quotation
. Prvý z nich produkuje text v apostrofech, druhy z nich text v uvozovkách. Pro blokové citace lze použít prostředí quotation
, které kromě uvozovek navíc zužuje šířku odstavce, jak bývá pro blokové citace zvykem.
Je vhodné poznamenat, že toužíte-li po českých uvozovkách, je nutno mít nastavenu češtinu jako výchozí jazyk dokumentu, což se dělá pomocí \mainlanguage[cz]
. Použijete-li naopak anglické prostředí, i uvozovky budou sázeny dle anglických typografických pravidel.
Vynucený přechod na novou řádku
Jednoduchý přechod na novou řádku zprostředkovává příkaz \crlf
. Někdy se ale může hodit, aby znak konce řádku, který je v TeXu sám o sobě inaktivní, znamenal skutečné ukončení řádku i ve výsledném dokumentu. K tomu se používá prostředí lines
.
Číslování řádků
Prostředí linenumbering
je šikovnou pomůckou pro číslování řádků zdrojových kódů a podobně. Nejlogičtější je jeho využití s prostředím typing
nebo výše zmíněným lines
.
Protože často se stává, že v číslování chceme navázat, lze volat toto prostředí s parametrem continue
, který právě toto zajistí. Názorně je to předvedeno v dnešní ukázce.
Prostředí linenumbering
lze pomocí příkazu \setuplinenumbering
dále modifikovat. Stejně jako již zmíněný příkaz \setupfootnotes
zde lze pomocí parametru conversion
nastavovat formát značení, lze zde pomocí parametru start
nastavit, na jakém čísle se bude defaultně začínat, či pomocí parametru step
, po jak velkých skocích se bude postupovat.
Ukázka
Dnešní ukázka je zaměřena výhradně na problematiku dnešního dílu seriálu. Můžete stahovat jak zdrojový kód, tak výsledný PDF soubor.
Příště
Když už jsme dnes načali ty zlomy, příště se na ně podíváme opět, nicméně tentokrát nikoliv na zlomy řádkové, nýbrž na zlomy stránkové. Dále se naučíme vynechávat potřebné bílé místo na stránce a na závěr se podíváme na interní informace PDF souboru zpřístupnitelné přes vlastnosti PDF prohlížeče a naučíme se je sami ovlivňovat.