Názory k článku
Debian & synové

úplně první maník co napsal příspěvek, konečně :)

Spletl sis server, hochu. Tady tím nikoho neoslníš. Kdyby sis ten článek taky alespon přečetl.

--

Já osobně používám Debian už dva roky. Potato jsem nezažil, začínal jsem na čerstvě vyšlém Woodym, a asi před půl rokem jsem upgradoval (bez rebootu počítače) na testing. Důvodem byly jednoznačně novější verze Qt a GTK knihoven, bez kterých se desktopář těžko obejde. Teď už se tak dopředu neženu, nejnovější si udržuju jen mplayer, Avidemux, OpenOffice a Mozillu.

Je to dobrá distribuce pro lidi, co chtějí poznat, jak co funguje. Když si totiž musíte všechen HW pěkně ručně nainstalovat, tak vám to teprve udělá tu pravou radost a také pochopíte, že počítač opravdu nemusíte rebootovat 5x denně, a ob týden reinstalovat OS.

>a také pochopíte, že počítač opravdu nemusíte
>rebootovat 5x denně, a ob týden reinstalovat OS.

O kterem OS mluvite?

ja jsem zkusil zacit uz bramburkou ale priznam se ze jsem na to nemel. detekce hw me netrapi ale nerozdejchal jsem instalator balicku... dlouho jsem to mel za dukaz vlastni blbosti ale pak jsem narazil na Gentoo a po srovnani s nastrojem portage muzu zodpovedne prohlasit ze dpkg & apt* & spol je hloupy a nepouzitelny.

a pro lidi kteri chteji poznat jak to funguje je _mnohem_ lepsi slack.

Jsem uz 2 roky spokojenym uzivatelem debianu - rozdil od Vas je v tom, ze zatimco Vy jste po stazce s APT nasel Gentoo, ja jsem po srazce s APT nasel "APT Howto" a od te doby nemam problem :) Ano, emerge je opravdu jednodussi, ale za tuto cenu : 1) neni vyhledavani pomoci vice slov 2) popisy balicku jsou opravdu kratke 3) je zoufale pomale. Myslim ze pro Gentoo jsou daleko lepsi argumenty nez zrovna emerge...

musim souhlasit s obema nazory.
debian je silny a pekny linuxovy nastroj. specielne pro servery, kde chce mit admin klidek.

ale take musim rict, ze: gentoo rulez.
na srovnavani vyhod a nevyhod debian vs. gentoo si netroufam. osobne pouzivam gentoo na nekolika strojich (servery, desktopy), snadna udrzba, cerstvy sw a clovek se nauci kupu novych featurek :-)
[ pro pokrocilejsi uzivatele doporucuji pricichnout k gentoo ]

1) pokud nevite, co chcete instalovat, muzete hledat (podle slov, kategorii) tady: http://packages.gentoo.org/

2) k cemu jsou dobre dlouhe popisy balicku? dokumentace je k dispozici vetsinou na homepage produktu... (viz seznam balicku vyse)

3) zoufale pomale... to myslite i s kompilaci? ta muze bezet behem normalni prace, krome toho je pochopitelne mozne oddelit stazeni souboru a samotnou instalaci, a jelikoz je mozne instalovat i z CD nebo HD...

... uprimne receno stejne nechapu stiznosti toho typu, ze instalace systemu, ktery hodlam pouzivat roky, trva o neco dele nez 20 minut... pokud ovsem neni clovek maniak, co musi kazdy den nainstalovat (a odinstalovat) desitky nesmyslnych a neznamych programu, aby se mu dobre spalo :o) navyk z windowsu a sharewarovych CD?

Zatim jsem tu nenasel ani jeden argument pro Gentoo. Nechci vyvolavat flame, o Gentoo vim jen ze se kompiluje a ze ma emerge.

1.) vyhledavani balicku v Debianu - packages.debian.org, nebo treba aptitude. Lze v Gentoo vyhledat rychle a pohodlne (bez internetu) u balicku vyhledat popisky, zavislosti, konflikty, prebytecne balicky, automaticky instalovane balicky a reverzni zavislosti balicku? (tj. kdo je zavisly na danem balicku)

2.) dlouhy popis je dobry k tomu abych vedel co ten ktery balicek dela. kdyz budu mit popisky typu: exim = mail server, postfix = mail server, sendmail = mail server, tak mi to veru moc nepomuze. A mnohdy je lepsi hledat vhodny produkt prave podle klicovych slov v popiscich. Zvlast kdyz zrovna nemate internet.

3.) kompilace - to uz je teprve blbost. Kdo chce kompilovat, kompiluje, kdo nechce, nekompiluje. Debian nabizi oboji. Kompilaci nevidim ani jako vyhodu ani jako nevyhodu, to je jako se hadat jestli se lip lyzuje v lete nebo plave v zime. Kazdej chce neco jinyho. Neinstaluju kazdej den tuny softwaru, ale urcite neco taham celkem casto, a osobne pokud chci koukat na kompilaci a poradne vytizit procesor, tak si kompiluju mplayer, nebo kernel

Zkuste mi napsat alespon jednu KONSTRUKTIVNI vyhodu gentoo, rad se priucim. Mne osobne u Debianu nic nechybi...

alespon pro me je, ze se mi na rozdil od Debianu nainstaloval, kdyz jsem postupoval podle dosazitelnych instrukci (viz muj prispevek vyse, ktery se tykal spis male vzpominky na debian-installer) :)

Vubec se tu nechci hadat, co je lepsi, stejne si myslim, ze kazdemu vyhovuje neco jineho (a hlavni roli nehraji racionalni duvody :) Jenom kdyz clovek vypocitava "nevyhody" distribuce, s niz nepracuje, tak jde spis o to, ze se s ni nenaucil delat. Proto si myslim, ze neni od veci na takova tvrzeni reagovat.

Pro vase otazky o emerge: pro prvni informaci snad tady: http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/55606 - myslim ze tu nema cenu opisovat manual, ostatne vycerpavajici info dostupne na strankach gentoo.org.

Jinak portage se o zavislosti balicku stara dost peclive a automaticky, takze prakticky ty informace (ktere jsou ale mozne, viz parametry emerge) nejsou treba.

Urcite se tu nikoho nebudu snazit presvedcovat, aby se vzdal Debiana a nainstaloval si Gentoo, co bych z toho mel ze :o)

No, zkousel jsem gentoo a emerge mi pri instalaci kde hodilo ze v tom a tom balicku je chyba ve skriptu... s debianem se mi tohle nestalo

Zalezi na tom, jestli debian vudec nekdy s apt chybu vyhodil :) Ale zatim jsem dosel k tomu, ze na servery pouzivam woodyho - zkuste se starat o vice serveru naraz a objevite vyhody apt, a na desktopu mam gentoo (jsem hracicka, takze si rad neco poladim). Jinak Debianu a Gentoo zdar, a hlavne se kvuli tomu nepodrezte!

Ja jsem jednou na serveru chtel pouzit debian, ale nepodarilo se mi na webu debianu najit oficialni CD stabilni verze (woodyho). Napsal jsem jim bugreport ze to na tom webu nejde najit a uz to opravili.

Po bugreportu na nenalezitelnost oficialniho CD stabilni verze mi nekdo poradil ze mam zkusit gentoo tak jsem gentoo zkusil a na predmetnem serveru je dodnes a funguje :)

-) Gentoo jsem instaloval cely tyden.
-) Ma tak agresivni chovani, ze se mi nekolikrat zakous pretaktovany procesor, takze jsem mu musel nastavit defaultni hodnoty. Prisel jsem o 33% vykonu
-) Nechodilo kolecko mysi za zadnou cenu.
-) po gentoo upgrade se mi upgradovalo pouze gcc3.3.2 na gcc3.3.3 . Od te doby jsem nebyl schopen instalovat vmware, pac kernel je kompilovan gcc verze 3.3.3 a skript hlasil, ze gcc pouziva verzi "". (prazdny retezec). Pritom prikaz gcc -dumpversion vypisoval 3.3.3
-) pri instalaci sun-j2sdk tahal binarky java-...-gcc2.95 a chtel instalovat java-...-gcc3.3 Pak mu nema sedet md5?
-) KDE 3.2 nabiha 10s, u debiana 10s.
-) musim vsechno nastavit.
-) emerge je tak jednoduchy, ze si temer nemuzu vybrat samotny balik, ktery je soucasti komplexniho baliku. (co takle xmms-alsa vubec jsem nenasel a arts nepouzivam)

> Ma tak agresivni chovani, ze se mi nekolikrat zakous pretaktovany procesor, takze jsem mu musel nastavit defaultni hodnoty. Prisel jsem o 33% vykonu

... tak tohle jsem trošku nepochopil? k čemu ten výkon je, jestliže v okamžiku, kdy se ho nějaký software pokusí využít, jde procesor do kytek?

> po gentoo upgrade se mi upgradovalo pouze gcc3.3.2 na gcc3.3.3

vzhledem k tomu, ze gcc 3.3.3 je v distribuci celkem čerstvě, napadá mě podezření na provoz unstable verze - v tom případě se některým problémům nelze divit ...?

Pokud procesor pri provadeni software spadne protoze je pretaktovany a nevydrzi napor zateze, je to chyba procesoru a ne programu. V pripade, ze procesor bezi na vyssi rychlost nez je garantovana rychlost vyrobcem a spadne, neni to chyba ani procesoru, ani programu, ale uzivatele ze nepochopil co to je specifikace.

Me emerge kde probehlo na gentoo uspesne.

Ale ze to chodilo chybu se mi stalo nejmene u dvou jinych emerge, nevzpominam si ale, ktere to byly.

Ja take mohu potvrdit, ze kdyz se Debian instaluje podle navodu, tak se nenainstaluje (konkretne to bylo Potato a konkretni problem byl v tom, ze to padalo na segfault).

Naproti tomu jsem instaloval gentoo podle manualu a instalace probehla uspesne.

Nevim proc mi tu mnozi pripadate levi, nebo je woody divnej. Jediny debian ktery jsem v zivote pouzival byl SLINK (2.1), po nem prislo potato a pak teprv woody. Svedl jsem to coby smrkac na gymplu bez navodu. Gentoo jsem s navodem nenahodil, pac mi odmitalo zkompilovat Xka (mozna byla ta syntakticka chyba zdrojaku jen ten jeden den, vickrat jsem to nezkousel)...
Obe distry jsou podle vseho zaraditelne do te profi kategorie linuxu, kam nejake Suse, RH a spol opravdu nepatri. Obe maji na uzivatele naroky: musi vedet jak se jmenuje jeho hw, musi vedet jaky partition schema v linuxu a musi tusit jak to cele funguje, jinak nenainstaluje ani to ani ono, podobne jako OpenBSD a NetBSD.
Ty naroky davaji jasne vyhody, tim ze nepredstiraji(ty skripty), ze memu pocitaci rozumi lepe nez ja, budou se ptat kde je treba, ale nebudou se ptat jestli chci opravdu nechat zapnute ty servery na ktere uz se jednou ptal ve smyslu jesti je opravdu chci nainstalovat, ze by z toho mohly byt bezpecnostni potize...
Netvrdim, ze komercni distry jsou k nicemu (mdk ma moje mama na desktopu), ale jakmile clovek zacne linuxu trochu rozumet jsou ty "lepsi" lepsi protoze v dusledku setri cas.
Sam pouzivam slackware nebo *BSD

Jeste tady nepadlo v souvislosti s gentoo USE
USE je skvela vec a vyplati se ho dobre nastavit.

Pro neznalce gentoo je v USE nastaveno jak se maji delat zavislosti. Pokud je napriklad v USE="alsa ..." tak vsechny balicky, ktere mohou mit alsu jsou zkompilovany s alsou ( xmms mplayer ...) pokud tam alsa neni tak nebo dokonce je tam "-alsa" tak se to s alsou nezkompiluje a alsu nepotrebujete. Takhle je udelano neco co v binarnich baliccich mit nemuzete, balicky na sobe zaviset mohou nebo ne. U binarni distribuce se vam muze stat, ze budete muset nainstalovat kdelibs kvuli jednomu grafickemu programu, ktery by ve skutecnosti ani kdelibs nepotreboval.

Doporucoval bych kazdemu kdo instaluje gentoo at USE venuje dostatek casu opravdu se to vyplati.

2. treba k vyhledavani?

3. portage obsahuje i binarni balicky

kazdy ma jine naroky na system, mne se treba obcas stane, ze za den nainstaluju a odinstaluju treba 10 baliku, proste zkousim, jak mi ktery programek padne

emerge -k způsobí, že kde jsou k dispozici, použijí se binární balíčky.

Máme-li např. gentoo cd2, uděláme tohle
1) vložíme gentoo2 CD do mechaniky
2) mkdir /mnt/cdrom; mount /dev/cdrom /mnt/cdrom
3) export PKG_DIR="/mnt/cdrom"
4) emerge -k kde

A tímto způsobem jsem nainstaloval kde za pár minut - binárně :)

gentoo vs debian flame?

pouzivam obe distra, doma gentoo a v praci debian (oba jsou to klasicke desktopy)

1. samozrejme, ze jde vyhledavat pomoci vice slov u emerge je to volba -S, stejne tak u esearch
2. to je pravda, vzdy vsak u nich je uvedeno url, kde je podrobny popis balicku
3. emerge pomale je, ne vsak esearch

apt-get install [balicek]
stazeni + instalace balicku

apt-get update;apt-get upgrade
update vsech balicku na novejsi verzi

dpkg -P [balicek]
odstraneni balicku

kde je problem? proc je dpkg/apt* hloupy a nepouzitelny?

apt-get remove [balicek]
odstraneni balicku

proc plest hlavu s dpkg, kdyz ukazujeme apt?

jeste pridam apt-get dist-upgrade - tohjle upgraduje i baliky, ktere maji nove zavislosti apod ...

Debian rulez!

Spravne. A protoze baliky instalujeme pomoci apt-get, mazeme pomoci dpkg, je rekonfigurace pomoci dpkg-reconfigure konzistentni chovani :) :) :) Jeste ze aptitude jakztakz funguje, doufam ze dselect brzy umre, a to hodne osklivou smrti.

Nechapu co mate proti dselect(u)? Ja jej pouzivam, protoze jsem si na nej zvykl. Na aptitude jsem se dival zatim jenom z rychliku a pripada mi to jako jenom trochu pozmenenej (vybarvickovanej :-)) dselect, a ani mne to nejak netahne k tomu jej zacit pouzivat. Jinak jsou to jenom nadstavby, takze nema smysl se o tom asi jakkoliv bavit, vetsina stejne pouziva primo dpkg nebo apt. Zdar Debian GNU/Linuxu, nebo jak ze se to spravne pise. :-)

Spravne. V jednoduchosti je sila. Na dselect nedam dopustit. A jo Debian/GNU Linux se to pise ;-)

dselect jsem jednou zkoušel a bylo to PŘÍŠERNĚ pomalé a padalo to pořád na segfault a nebo to tuhlo.

cus,
hele porad mi nejak nedochazi co mate s tou detekci hw? ja jsem debiana parkrat instalovat a nikdy jsem zadny problem nemel, co teda znamena detekce hw?

jo, fakt by me zajimalo jak se to s tema backports? a tahani novych, napr. gnome, do woodyho atd.? dik snad to tu padne. fajn clanek


jirib

to vam nestaci na detekci hw hotplug?

S detekci hardwaru je jenom to, ze neni. Pro mne to taky neni problem, ja jsem na to zvykly z dob, kdy detekce nebyla nikde, ale vetsina lidi dnes pozaduje, aby nejaky program nebo neco jim poznalo jejich hw a oni se s tim nemuseli babrat. Urcite by slo capnout Knopperovu autodetekci z Knoppixu, ta je nadherna.

Backporty: nove verze softwaru (z testing/unstable) prelozene pro nejakou starsi (vetsinou stable) verzi. Problem je ten, ze to nejsou oficialni balicky z oficialnich zdroju, takze muzes narazit na problem (sveho casu jsem narazil s novymi X, coz opravdu nepotesilo)

no jo, zlatej Gentoo:

emerge -s knoppix
Searching...
[ Results for search key : knoppix ]
[ Applications found : 3 ]

* sys-apps/ddcxinfo-knoppix
Latest version available: 0.6
Latest version installed: 0.6
Size of downloaded files: 35 kB
Homepage: http://www.knopper.net
Description: Program to automatically probe a monitor for information
License: GPL-2

* sys-apps/hwdata-knoppix
Latest version available: 0.107
Latest version installed: 0.107
Size of downloaded files: 256 kB
Homepage: http://www.knopper.net
Description: Data for the hwsetup program
License: GPL-2

* sys-apps/kudzu-knoppix
Latest version available: 1.1.36
Latest version installed: 1.1.36
Size of downloaded files: 691 kB
Homepage: http://www.knopper.net
Description: Knoppix version of the Red Hat hardware detection tools
License: GPL-2

Nevim, kde jste vzal, ze detekce HW neni... Prinejmensim na mem soucasnem testing (Sarge) se vsechno (zvukovka, graficka karta, sitova karta, mys, klavesnice, USB, LCD monitor...) nakonfigurovalo zcela (no mozna jsem parkrat musel kliknout OK) automaticky.

Presne tak, neviem co maju vsetci proti Debianovmu instalatoru. FreeBSD ma napriklad dost podobny, este tam musite aj rozmyslat. Gentoo instalator nema a nikomu to nevadi. Debian ma instalator typu Enter, Enter, Enter, Yes, Enter a este sa to niekomu nepaci. A ze nie je graficky? Fuj vsetky ohyzdne graficke instalatory!

To není potřeba aby nějaký program poznával hardware - stačí najít účtenky z krámu a na ně se podívat, co člověk za hardware kupoval.

je to pro lamery

je to pro lamery

3-4 CD testing na instalaci? Ja kdyz instaloval nekde server tak mi stacilo 1. cd se stable a to co nebylo na 1.cd a chtel jsem instalovat a musel stahovat z netu tak toho bylo celkem minimum... i kdyz to zavisi na gustu / rychlosti pripojky do netu / casu jak dlouho muze instalace trvat

debian sucks, use slackware.

... to jste jim to "nandal". brilantni argumentace! :(

Mno, aniž bych s tím původním názorem souhlasil pouze doplňuji, že se pravděpodobně jedná o [ http://www.mplayerhq.hu/homepage/design7/news-archive.html ] citát ze 2003.12.18

slackware rulez :-)

PS: fungujem s nim uz 9ty rok :-)

No, já funguju s Debian GNU/Linuxem teprve 8. rok a instaloval jsem jej na tom počítači akorát jednou. Od té doby jsem pouze aktualizoval pomocí dselect nebo apt. Je fakt, že sem vyměňoval HW, ale obsah disku jsem vždy jen zkopíroval na ten novější větší.
Proč tedy slackware rulez?

Mate nekdo zkusenosti s Morphixem?

PS Myslim, ze stable se jmenuje stable podle toho, ze je stabilni co se tyce provozu, ne ze se malo casto aktualizuje...

Morphix jsem zkousel asi pred pul rokem ve vsech moznych verzich co vysel (gnome, kde, game, light), ale priznam se ze se mi lepe pracuje ze Slaxem ...

Debian je podle meho nazoru skvela distribuce prave svym systemem balicku, kdy neni problem si jakykoliv balicek prihrat z ruznych zdroju. Pokud jsou pro zvoleny archiv urcene (stable,testing,unstable). Uz jsem nekolikrat v ruznych rychlych recenzich cetl, ze se daji balicky z testing nahrat do stable, ale to se mi priznavam jeste nikdy nepodarilo tak, aby se to nerovnalo upgrade celeho stroje, treba ze stable na testing. Novy balicek zavisi na vyssi versi libc6, kvuli ktere se musi zmenit dalsich 60 balicku a je legrace do vecera - nebo do rana :-)

Mate nekdo lepsi zkusenosti? Backports znam, o tom nemluvim. Autor clanku mluvi primo o baliccich z testing, to me zajima. (Treba R-ko, o kterem tu byl vcera clanek, na backports bohuzel neni.)

Párkrát jsem podobný problém vyřešil pomocí

apt-get source -b balicek

přičemž jako zdroj pro source balíčky jsem nastavil unstable (chtěl jsem ho dostat do testingu). Ale není to univerzální cesta, i zdrojové balíčky mají své požadavky a závislosti, které nemusí být snadné splnit.

Diky, to jsem zkousel take, ale zrovna vcera u toho R me to totalne vypeklo - cca 25 novych packages a cca 5-10 packages upgrade. Hlavne kvuli tem upgrade jsem to byl nucen vzdat...

Zkuste http://www.apt-get.org/

Ale tedy zrejme az bude mit nejakou lepsi chvilku, ted ma zrovna potize s databazi.
Pomerne kuriozne vypada ve spojitosti s problemy informace o hostovani na serveru Chiba Industries ;-)

ja jeste zadne takove nepotkal :o) vesmes pohodovi lidi co fakt nemaji potrebu "bojovat" :)))

Diky za podrobny navod. Zkusim to znovu, treba jsem mel proste spatny den ja a ne jen stranky apt-get (jak tu psal nekdo prede mnou) :-)

Jde to i jednoduseji:

2. stahnout navic "soubor.dsc"
3. dpkg-source -x soubor.dsc

Nezkousel nekdo apt-src?
Podle vseho to umoznuje delat se zdrojovymi balicky zajimave veci.
Viz.
http://packages.debian.org/unstable/admin/apt-src
"apt-src is a command line interface for downloading, installing, upgrading, and tracking Debian source packages. It makes source package management feel a lot like using apt to manage binary packages"

A co pouzit balicky z cran? Maji balicky i pro stable. Na woodym jsem mel v sources.list:
deb http://cran.r-project.org/bin/linux/debian woody main
a byl jsem spokojeny. Ted tam maji verzi 1.8.

Druhy dotaz pro Debian guru :-) Zkoumal jsem dokumentaci k apt* a porad nemuzu prijit na to, jak zadat do sources.list dva alternativni zdroje stejnych balicku a pak pri apt-get mezi nima nejak volit. Duvod je jasny - nekdy jsem na siti a nekdy zase nemam s sebou cedecka.

Pokud vyhodim ze sources.list odkazy na CD, tak je pak strasna otrava je tam zase vsechny nastrkat (musi si je vsechny precist a me nebavi hrat si na menic CD.)

Netusite nekdo?

co se tyce alternativy viz http://www.debian.org/doc/manuals/apt-howto/ch-apt-get.en.html sekce 3.10. Potom to vypada asi takto treba:

Package: *
Pin: origin ftp.snt.utwente.nl
Pin-Priority: 950

Package: *
Pin: release o=Debian, a=experimental
Pin-Priority: 900

Package: *
Pin: release o=Debian, a=unstable
Pin-Priority: 800

Package: *
Pin: release o=Debian, a=testing
Pin-Priority: 700

Package: *
Pin: release o=Debian, a=stable
Pin-Priority: 600

jo a jeste jsem zapomel source.list vypada takto:
#deb http://rs.fuzz.nl/muesli/686/kde_head/ unstable/
deb http://ftp.snt.utwente.nl/pub/software/kde-unstable-debian/kde_head/ unstable/

deb http://ftp.cz.debian.org/debian/ ../project/experimental main non-free contrib

deb http://ftp.cz.debian.org/debian/ unstable main non-free contrib
deb http://ftp.cz.debian.org/debian-non-US unstable/non-US main contrib non-free

#deb http://ftp.cz.debian.org/debian/ testing main non-free contrib

#deb http://ftp.cz.debian.org/debian/ stable main non-free contrib

Poor man's solution: Zdorje nemazat, ale zapoznamkovat, nebo si vyrobit dva alternativni sources.list

Tak to doporucuji nedelat, nebo se ten poor man celkem nadre :-) Vtip neni totiz v sources.list, ale v databazi, kterou si podle toho apt system vytvari ve /var/*/apt - tam ztratite veskere infotrmace o baliccich ze smazanych nebo zapoznamkovanych radku v sources.list. To byste musel zalohovat jedine snad /var/*/apt - o tom uz jsem premyslel, ale diky kolegovi Lampa se znovu pustim do studia apt/preferencies... Puvodne mi prisly silene s temi magickymi ciselnymi konstantami, ale kdyz s tim jdou takoveto figle, tak mi to za to stoji.

Diky!

Ztratis informace, ktere se ti tam natahly pri apt-get update. Nejsou to tvoje informace, ale informace z netu. Takze v nejhorsim je zase z netu pri apt-get update natahnes. Myslim, ze si se svou uvahou zcela mimo.

Mohl by nekdo vysvetlit co znamena a odkud se vzalo
slovo debian? Pripadne jak se vyslovuje. Kdyz tak to samy pro Mandrake

Dik

Myslim, ze s trochou dobre vule ti bude rozumet kazdy at uz reknes debijan dibijen nebo debijen- koneckoncu neexistuje ani "jediny spravny" zpusob jak vyslovovat linux.. Co to znamena to netusim ale mandrake by mela byt mandragora, ne? (Aspon tusim.)

Neni zac.

kdyz se mrknes na film Revolution OS, tak tam Torvalds vyslovnost slova linux popisuje...

Vyslovnost linuxu? To si delate legraci.

V jednom rozhovoru (asi v Revolution OS) se Linus vyjadroval k vyslovnosti sveho jmena. To se vyslovuje pokazde jinak, ale jak to Linus zakoncil tak linux je porad linux.

Ale klidne si ho vyslovujte treba ee, kdyz vam budou rozumet :)

PaD

Nevim, jak je to s Debianem, ale mandrake je anglicky mandragora - takova ta carodejnicka rostlina, co kdyz se utrhne, tak krici, nebo jak to v tom Harrym Potterovi bylo .o)

Docela me spis zajima, proc se jmenuje zrovna takhle...

Spravne se ma Debian vyslovovat 'deb ee n', nikoli 'deeb ee n', cili debien a ne dibien. Projekt byl zalozen 16. srpna 1993 Ianem Murdockem a jmeno vzniklo ze slozeni jmen zakladatele Debianu Iana Murdocka a jeho zeny Debry (Deb-Ian) :-)

K tomu Mandrake jeste dodatek - pokud se nepletu, tak Mandrake puvodne vznikal jako sada custom RPM baliku pro RedHat, ktere si vyrabel jeden clovek s nickem Mandrake. Za nejaky cas zjistil, ze uz si tak vlastne vyrabi vlastni distribuci a pojmenoval ji Mandrake. Ostatne kdo se zajima o (ted uz nejen) window-manager Enlightenment (http://www.enlightenment.org/), tak mu jmena lidi Rasterman (http://www.rasterman.com/) a Mandrake (http://www.mandrake.net/) urcite nejsou cizi.

Tusim, ze to je jmeno zeny "zakladatele" distribuce

The official pronounciation of Debian is 'deb ee n'. The name comes from the names of the creator of Debian, Ian Murdock, and his wife, Debra.

http://www.debian.org/doc/manuals/project-history/ch-intro.en.html#s1.2

Zakladatel distribuce se jmenuje Ian Murdock a jeho zena se jmenuje Debra... staci takhle? :-D

Jinak viz http://www.debian.org/intro/about

th

The official pronounciation of Debian is 'deb ee n'. The name comes from the names of the creator of Debian, Ian Murdock, and his wife, Debra.

Debian je spojeni dvou jmen: zakladatele Ian Murdock a jeho zeny Deborah ... z toho zkratka Debian

tusim ze Debbie a Ian, podle manzelky a jejiho vyvojare - ne sakra, podle vyvojare a jeho manzelky :o) Debbie byla samozrejme manzelka :o)

Debian - Ion Murdock a Debora, nyní paní Murdocová. Debian je tedy složenina začátků jejich jmen.

Kde stahnu ty týdenní testing ISO soubory?

http://www.debian.org/CD/http-ftp/

v sekcii testing (naspodku). Najnovsie byvaju na ftp.fsn.hu

master site je na ftp.fsn.hu, jinak je nekolik mirroru po celem svete, viz. http://www.debian.org/CD/http-ftp/
dale se daji obrazy sestavit pomoci jigdo z lokalniho archivu ale potrebuji popis obrazu (jigdo file), ty jsou take distribuovany pres ftp.fsn.hu

I kdyz je mozne stahovat iso obrazy CD, u DVD to mozne neni. Daleko efektivnejsi je pouzit nastroj jigdo. Jeho pomoci je navic mozne iso obrazy dodatecne aktualizovat - nemusite tedy stahovat znovu cela isa.
Kdyby tohle pouzivala i ostatni distra, to by byl zivot... Misto toho maji Bittorent, ktery resi pouze problem materskeho serveru, ale zbytkem internetu lita milion zbytecnych dat..:o(

Zdravim,
skusili ste debian-installer?
http://www.debian.org/devel/debian-installer/

Debian-Installer beta 4 released for 10 architectures
http://www.debian.org/devel/debian-installer/News/2004/99

Zkusili a velmi si pochvalujeme, vyzkouseno i na instalaci notebooku.

Zdravim,

http://people.debian.org/~jgoerzen/dfs/html/intro.html

DFS is really two systems:
1) a bootable CD for repairing Linux systems or installing Debian;
and
2) the program that generates the CDs that are used for #1. Most of this manual focuses on #1. A wide variety of DFS CDs can be made using the DFS build tools.

pozn. pro autora:
ve spodnim shrnuti odvozenych distribuci postradam linky na stranky distribuci (alespon prolinkovat nazvy)

samozrejme je to vsechno na distrowatch.com, ale od ceho byl vynalezen hyperlink :)

> samozrejme je to vsechno na distrowatch.com, ale od
> ceho byl vynalezen hyperlink :)

<humor>
... aby si jej nejmenovana firma patentovala?
</humor>

hraju si s debianem uz dlouho a furt netusim, jak si nainstalovat nove programy, pro ktere nejsou balicky tak, aby porad sly zavislosti

priklad - zkompiloval jsem si nove php, to potrebuje nejakou novou libxml2. tak jsem ji chtel pridat pomoci apt-get, ale to mi rvalo, ze nejakej program ma v zavislostech na libxml2 rovnost na cislo verze (takze by musel jit pryc).

vyresil jsem to instalaci knihovny (druhe verze) pres dpkg, ale zavislosti jsou asi v cudu.

jak se to ma udelat "spravne"?

To poznam. Neviem, ako sa to robi "spravne". Zatial som skoncil vzdy pri viac-menej upgrade na testing. To je dobre opisane v clanku apt-pinning for beginners, hoci to robim trochu inac nez je v clanku.

Najprv nainstalujes zakladny system zo serie stable. Nedavas tam ziadne X ani nic podobne!
Potom popridavas v apt-setup cdcka z testingu (alebo ak mas rychlu linku, das tam zdroj zo siete). Vytvoris konfiguraky podla navodu v spomenutom clanku (apt.conf a preferences), akurat mne sa skor osvedcilo dat vahu 700 testingu a 650 stable, lebo tak ci tak budes musiet baliky natahat z testingu a takto sa vyhnes snahe apt napchat tam za kazdu cenu baliky zo stable, co vacsinou nevedie k nicomu produktivnemu.

Az potom das apt-get update
a mozes instalovat. apt-get -t testing install gnome gnome-panel gnome-applets gnome-session gdm

atakdalej..
Vysledkom je nieco ako testing s novymi kniznicami, avsak vyhnes sa problemom s testingovym instalatorom a zavislosti su ako-tak konzistentne. Sem-tam vsak mozno budes musiet nieco doladit v aptitude, napriklad vybrat, ci chces pouzit baliky novsie alebo starsie. Nad tym som stravil nejaky ten cas :o)

Ještě člověk může používat LFS, který je stabilní i aktuální zároveň.

ta rovnost na cislo verze mozna nebude tak kriticka :)
ale.. jestli se jedna o jedinou zavislost, proc si treba nezkompilovat ze zdrojovych souboru knihovnu, tu nainstalovat treba do /usr/local/lib a potom to "rict" puvodnimu programu (parametrem konfigurace --with-xml2=/usr/local/lib nebo podobne)
hodne stesti :)

Jako slibna se nabizi varianta instalovat Knoppixe a nasledny upgrade na normalniho Debiana. Delal jsem to asi pred pul rokem a bylo to silenstvi. Knoppix ma nektery fakt zajimavy upravy (napriklad OpenOffice pouziva nejaky binarky z ~/.openoffice). NEDOPORUCUJU!

Mohl by sem napsat nekdo, kdo zkusil Debian installer? Docela by me to zajimalo.

Na zaver si stejne neodpustim, ze se mi clanek vubec nelibi. Kdyz jste nadsen derivatem, piste o tom derivatu. Ale treba je tenhle clanek citelny pro nekoho, kdo o Debianu nevedel vubec nic.

P.S. Mgr. Johanko, prosimte, precti ten clanek aspon z rychliku.

V posledni dobe je novy Debian installer uz docela pouzitelny. Doporucuju stahnout verzi "Test candidate 1" viz http://www.debian.org/devel/debian-installer/ Oproti starsi verzi se ovladani dramaticky zjednodusilo. Staci mackat ENTER. Dokonce i rozdeleni disku umi udelat automaticky. A hardwarovou detekci ma.

Cetl jsem, ze pry je jedenact kliknuti moc, staci deset :-)
Diky za info.

Installer jsem zkousel tusim ve verzi Beta 2 nebo 3, tehdy jsem si stahl 2 mini-CD jako zaklad instalace: Debian a Gentoo. Byl jsem pevne rozhodnut nainstalovat Debian (po roce s Mandrakem), na Gentoo jsem narazil ani nevim uz jakou nahodou, asi protoze bylo ke stazeni mini-CD :o)

Bohuzel installer zklamal, a nebylo ani tak jasne proc. Po hledanich po vsech certech jsem kdesi nasel povzdech o jakemsi bugu, ktery neumoznuje instalovat na oddil, kde uz nejaky system je, a to ani po formatovani fdiskem, nebo neco podobneho (uz si to presne nepamatuju). Dost me to zklamalo, a uz jen rezignovane jsem zastrcil do mechaniky Gentoo, o kterem jsem skoro nic nevedel a patrne z doslechu o narocne kompilaci systemu se domnival, ze to bude jeste horsi...

Stejne jako se lidi rozhoduji pro auto spis emotivne, tak asi i pro to svoje distro... pamatuji se, ze me tenkrat po docela neuspesne noci s debianim instalatorem Gentoo chytilo okamzite uz designem, detekci hardware... ale hlavne vsechno fungovalo a podle pruzracneho handbooku jsem najednou zacal delat veci, o kterych jsem si driv myslel, ze jsou jen pro silence, totiz rucni zasahy v konfiguracnich souborech, konfigurace a kompilace jadra, krok za krokem si zprovoznit Xka... I kdyz jsem se obcas vydal slepou ulickou, vzdycky se dalo dohledat reseni (hlavne na forech gentoo.org), kompilace taky trvala nejaky cas, ale dodnes nelituju... a vlastne jsem rad, ze tenkrat ten installer zklamal :)

me se clanek naopak moc libi. Nejsem debianista (slackwarista:), a proto jsem v nem dozvedel spoustu novych veci, ktere me opet upevnili rozhodnuti Debian zkusit az na to budu mit cas (v tomhle zivote to asi nebude:). Chapu, ze pro debianistu to je nuda, ale ja taky nenadavam na clanky na typu "Zacinanem se Slackem". Nejak se zacit musi.....

Chtel bych jen podotknout, ze dle meho nazoru neni Debian nijak zvlast bezpecna distribuce. Cela jeho architektura i system spis hraje na vynikajici podporu a modularitu, ale bezpecnost diky tomuhle prave nekdy utika. Me osobne prijde stabilnejsi i Slackware...

Ale jestli chcete fakt bezpecnou distribuci na server, doporucuji radeji http://www.trustix.net/, Trustix je fakt tvrde bezpecna distribuce, kterou jen tak neco nerozhodi. Navic narozdil od Debiana je vse defaultne deaktivovano - i kdyz uznavam Trustix uz neni pro uplne lamky, jako Debian, Midnight Commander tu budete hledat tezko :))

V prvním odstavci pletete dvě věci dohromady: "není Debian nijak zvlast bezpecna distribuce ... prijde stabilnejsi i Slackware..." >> takže stabilní, nebo bezpečný? Ono je to jedno, stejně jste neuvedl jediný důvod.

Ano, lze předpokládat, že distribuce specializované jen a jen na zabezpečení (tudíž obsahují různé nadstavbové i lowlevelové bezpečnostní mechanismy) bude "bezpečnější" než klasická distribuce. A pokud vím (a po dvou letech už asi něco vím) Debian nemá defaultně nic nebezpečného povolené.

Můžete uvést přesně co se vám nezdálo?

Je to smutné ale tahle distribuce zřejme v této chvilí překročila svůj vrchol. Je sice možné, ze se podaří vyrobit ještě jednu stabilní verzi (Sarge), ale pak už bude pokračovat pomaly sestup do zapomění. Příčinou je psychické nerovnováha vedoucích představitelů tohoto spolku, což je v uzavřené komunitě navíc trpící syndromem ohrožení normální věc.

Při posledním hlasování se prosadil naprosto fundamentalistický přístup k posuzování "svobodnosti" software. Výsledkem toho je vyřazování spousty dokumentace a programů, bez kterých moderní systém nema šanci normálně fungovat. (Už dnes si musíte sami instalovat flash, javu, mplayer atd.) Vrcholem pak je postupné osekávání oficiálního linux kernelu, tak aby v něm nebyly drivery využívající binární firmware. Tím se katastrofálně prohloubí už dnes existující deficit v podpoře hardwaru ze strany Linuxu a debian přestane být použitelný i na serverech.

Nepochybně se objeví iniciativy pokoušející se distribuovat v podobě deb balíčků to co v oficiálním Debianu nesmí být, ale to pomůže jen některým fanouškům Debianu. Normální uživatelé se porozhlédnou jinde. Málokdo bude mít náladu zkoušet alternativní instalační programy v naději, že se mu podaří najít verzi, která podporuje jeho hardware. Po každém update kernelu by stejně byli nahraní, takže o hlavní výhodu dpkg systému - snadný upgrade - by stejne přišli.

Prectete si to debiani forum poradne. Zadna non-free dokumentace ani drivery s binarnim firmwarem se nevyrazuji, pouze nesplnuji podminky DFSG a tak se presouvaji z main do non-free. V debianu budou stale. I instalator bude mit moznost instalovat non-free drivery, avsak az po potvrzeni uzivatele, ze opravdu ten non-free driver chce mit. Debian je distrubuce obsahujici pokud mozno free komponenty. Jeho hlavni cil je ale poskytnout uzivatelum pouzitelny OS.
Viz. http://www.debian.org/social_contract :
"We acknowledge that some of our users require the use of works that do not conform to the Debian Free Software Guidelines. We have created "contrib" and "non-free" areas in our archive for these works."

Sekce non-free ovsem neni oficialne soucasti distribuce, baliky z distribuce na vecech z ni nesmi zaviset a na cd se nedava. Pro jadro se asi v tomto bude muset udelat vyjimka.

Sekce non-free je oficialne soucasti Debianu. Ze se ale nedava na cd mate pravdu. Nedavno se objevil navrh, aby se non-free stalo nezavislym projektem. Podle rozhodnuti vetsiny vyvojaru vsak zustava non-free i nadale soucasti Debianu. Free komponenty, ktere zavisi na necem z non-free, jsou umisteny do sekce contrib (ktera se na cd take samozrejme nedava).

Ta pripona nebyla non-free, ale nonus, ne? Pokud to iso obsahovalo non-free, nebylo to oficialni iso z Debianu. Sekce nonus je pro pouziti mimo USA a obsahuje vetsinou programy s podporou sifrovani, jejichz pouziti by bylo v USA nelegalni (a mozna taky nejake veci kryte v USA patenetem, nevim).

Nutnost dodadetcne instalace nekterych komponent , jako napr binarni drivery (ATI, NVidia), proprietarni SW (flash plugin, acroread, sunovska Java) a SW zatizeneho otazkami legalnosti (multimedia) je "problem" napric distribucemi (nejen Linuxu).

Ja osobne jsem velmi spokojen, ze mi Debian neinstaluje podobne lahudky automaticky. To, co potrebuji si doinstaluji velmi snadno.

Problém binárních driverů by se jednou pro vždy dal vyřešit vývojem svobodného hardware, který by implementoval stejnou funkcionalitu jako zařízení, o jehož binární drivery běží.

Já myslím že rozhodnutí vedení debianu je přiměřené - Celé toto hnutí nastartované Richardem Stallmanem má za úkol zavádění svobodného softwaru. A proto je logické distribuci na svobodném softwaru stavět.

Binární drivery sají, protože uživatel se v nich nemůže hrabat, když něco nefunguje. Proto je dle mého názoru rozumné tento nešvar potírat všemi dostupnými prostředky.

Často potřebuju používat mírně upravené balíčky. Existuje způsob, jak:
1) přidat patch, například do apt-get source -b
2) zajistit, aby se při upgrade balíčku zahrnul i patch?
3) alespoň patchovaný balíček neupgradovat?
Nebráním se ani vlastnímu repository.
Díky La'd"a

echo "hold jmeno-baliku" | dpkg --set-selections

nebo tak nejak.

Ja sice taky pouzival debian woody a jelikoz jsem lama a jsem liny jak ves, tak ted jedu na danixu s tim ze jej nainst jako debian a mam vlaste unstable/testing debian a vse bezi jak ma :)

Johanko, jak muzes vubec skrz sve bystre oko nechat projit slovo "protěžovat"? Vzdyt to neni o zadnem "tížení", ale o chraneni (z franc. protéger).

Pokud to neni vylozene blby i/y nebo carka, nechavam autorum vyjadrovaci svobodu :)

Debian pouzivam uz dlouho u musim mu vytknout jeho nadrazenost "ideologie" nad pragmatismem. Zpousob jakym se provadeji backporty je dost silenej. Diky tomu je napriklad openldap ve stable naprosto nepouzitelnej. Patche na memory leaky a segfaulty totiz nejsou natolik zasadni aby se dostaly do distribuce.

System backportovani bezpecnostnich patchu se hodi treba pro apache 1.3, kterej se uz skoro nevyviji.
Ale treba v mozille se od verze 1.1 do v. 1.6 opravilo mraky bezpecnostnich problemu, ktery nikdo nezvlad backportovat. Debian security team na mozillu proste prdi. Debian se sice pysni rychlosti vydavani bezp. zaplat, ale kdyby se do statistik
zapocitaly jen exploity z mozilly, tak vyjde Debian
jako zarucene "nejderavejsi" distribuce. A dat do stable novou verzi programu nejde, protoze tomu brani "ideologie" Debianu.

> Ale treba v mozille se od verze 1.1 do v. 1.6 opravilo mraky bezpecnostnich problemu, ktery nikdo nezvlad backportovat.

tak smelo do toho, pomozte ;-)

neviem teraz podrobnosti, ale vsetky tie chyby sa vztahuju na 1.1? lebo ak pribudla nova funkcia v 1.2 a bola neskor opravena, tak naco ju opravovat v 1.1, ked tam este nebola?

> tak smelo do toho, pomozte ;-)
V tom je prave ta nesmylsnost Debianu,
proc bych mel prochazet ty tisice clovekohodin prace,
kdyz si muzu stahnout verzi 1.6, ktera je stejne stable jako verze 1.2 ? Alespon autori toho SW to tvrdi. A ja nemam duvod jim neverit.

Bezp. problemy se objevily ve vsech verzich mozilly,
ale protoze se mozilla tak rychle rozviji, tak nikdo
nedokaze backportovat patch z verze 1.4. na verzi 1.2.

Ale cert vem desktopovy aplikace. To ze vam do 30ti dnu zkolabuje server kvuli memory leakum v nejakym daemonu je daleko horsi problem. A je daleko jednodussi udelat si balik openldapu 2.2 nez se hrabat ve zdrojakach nejaky archaicky verze, kterou nepodporujou uz ani autori toho SW. Prochazet CVS nejakyho projektu a hledat zmeny, ktery by stalo zato backportovat neni zadna sranda. Je to fura prace a ta prace je vetsinou zbytecna.

Pouzivat stable pro desktop (a kde jinde mate mozillu, ze :-)) opravdu neni ono, ostatne autor to v clanku zminuje.

A to, ze nova verze openldapu je lepsi, je sice pravda, ale budou vam s ni fungovat stavajici databaze a konfiguracni soubory? Pro server je *velmi* dulezite, aby jste kvuli zaplate na bezpecnostni chybu nemusel zaroven menit ostatni software.

Ahoj, před chvílí mě zaujala v pravém sloupci aktualita:

Hobit aneb cesta tam a zase zpátky. Hmm. Vlastně jsem chtěl říci Debian aneb cesta k SUSE a zase zpátky http://osnews.com/story.php?news_id=7314 ;) [nomad]

A při té příležitosti jsem si uvědomil, že neznám nikoho kdo by přešel z Debianu na nějakou jinou distribuci (nemyslím klony založené na Debianu), ale znám několik lidí co přešli z jiné distribuce na Debian a už tam zůstali. Prostě jak vás Debian jednou chytí, tak už vás nepustí. - Netýká se těch co mu věnovali jen pár hodin a potom to vzdali, protože tam bylo něco co bylo pro ně neřešitelné.

Zajímalo by mě jestli je mezi vámi někdo kdo přešel z Debianu na něco jiného (SUSE, RedHat, Mandrake, Slackware, ...) a co ho k tomu vedlo.

díky

Ja se hlasim.

Debian jsem pouzival par mesicu, hral jsem si s nim tak dlouho az se mi podarilo ho dostat do docela nepouzitelneho stavu (byly to prevazne moje chyby s apt) a tak jsem si zkusil nainstalovat gentoo. Jak nekdo uz psal, skvela instalacni prirucka, moc se mi to libilo a tak jsem u nej zustal. A nelituju toho :-)

No, slyšel jsem o docela dost lidech, co z Debiana přešli na Gentoo. :-) Sám jsem jeden z nich. A co mně k tomu vedlo? No, nějak mi celé Gentoo příjde takové pohodlnější. Hodně dlouho jsem se snažil přežít na Woodym s backportovanými balíčky. Ale ne všechno bylo backportováno. Na jednom starším počítači (Pentium 233 MHz) ještě Debiana používám - v testing verzi - ale až tam budu mít lepší procesor, asi taky přejdu na Gentoo. Debiana jsem chtěl dát na router 486, ale balíčkovací systém tam byl strašně pomalý, takže tam šel Slack. Ale ještě to s tím Debianem na router někdy zkusím, bylo by méně starostí s upgradem a nic moc extra nového tam nepotřebuji - akorát HostAp drivery...

Jo přesně tak. Mám přes rok Gentoo na desktopu a už nikdy bych neměnil. Na serverech a routerech mám Debian, ale popravdě na ty servery už bych ho příště taky nedal, pokud tam má běžet něco trošku víc než základní věci typu ftp a http server.

BTW, zajímalo by mě, kdy tvůrci ostatních linuxových distribucí konečně pochopí, že Linux není monolit, takže hrát si na verze systému a znova měsíce a roky testovat aplikaci, která již byla autory uvolněna jako stabilní, je absurdní hovadina ?

Hovadina je myslet si, ze aplikace oznacena autorem za stabilni nemuze pachat v ramci vetsiho celku peknou neplechu. Uvedom si, ze jako stable je oznacen cely system, neboli: 100 stable aplikaci nerovna se stable system se 100 aplikacemi.

Pokud aplikace/knihovna páchá problémy s určitýmni verzemi jiných aplikací/knihoven, tak se těžko dá nazvat stabilní. Autoři distribucí by měli dělat jiné věci, než vychytávat chyby a neodělky autorů aplikací.

Bud to nechapes, nebo to nechces pochopit. Tak napr. aplikace mohou byt postavene na nekompatibilnich knihovnach, pouzivat nekompatibilni cesty konfiguraku aj. Ale ani o jedne se neda rici, ze neni stabilni.

V pripade ze Debian podporuje tolik architektur kolik podporuje to neni hovadina, ale hola nutnost. Nebo si myslite, ze takove XFree86 nebo Gnome slape vsude tak dobre jako na i386?

Pentium 233 MHz je slaby, no a ? Slysel jsi uz o distcc ? Klidne nainstaluj gentoo a nech vetsinu prace s prekladem na novejsich pocitacich ...
... ja se chystam totez provest s AMD K5 133MHz hned jak se dostanu k tomu dat do nej vetsi HDD.

Ja jsem presel na gentoo. Teda, presel ... ja vlastne jeste zadnou distribuci linuxu neodinstaloval. Proto mam ted na domacim pocitaci tri (a vsechny bezi zaroven - viz man chroot). Ale nejdriv jsem instaloval vsude slackware, potom me prestalo bavit rucne kompilovat upgrady (jestli ma slackware update balicky tak jsem je prehlidnul) a rozhodl jsem se ze pristi instalovana distribuce bude neco jinyho. Proto potom na tatuv notebook prisel debian (woody, tenkrat testing). Je tam porad, ale nijak zvlast me nenadchnul a neumim si predstavit ze bych ho nekam instaloval bez internetu.
Proto jsem se jako dalsi rozhodl zkusit Gentoo a uz je na dvou pocitacich - je to uplne idealni kombinace: vsechno mam kompilovane, stejne jako jsem to delal na slackware, ale misto toho abych to kompiloval rucne, staci pripravit USE a napsat emerge. Navic diky prekladani ze zdrojaku nemusim upgradovat knihovnu jenom proto, ze instaluju novejsi balik co na ni zavisi, takze nepotrebuju tahat tolik SW. A co je nejdulezitejsi, emerge stahuje wgetem, takze neni problem dat --prefetch-only a opsat si z chybovych hlasek co musim rucne wgetem stahnout.
Mimochodem, jeste porad nevim jak ze stazenych .deb udelat lokalni repository. U gentoo vim, ze proste nakopirovani do /usr/portage/distfiles a zkopirovani prislusneho /usr/portage/kategorie/aplikace staci abych nemusel byt na internetu. Tim, jak prehledne jsou oddeleny jednotlive kroky aktualizace (a ze neexistuje zadne /var/*/apt) vim bezpecne, ze emerge sync provadet nemusim a porad muzu vesele instalovat fungl nove balicky.

Stažené balíčky stačí nakopírovat do /var/cache/apt/archives. Jinak man apt-zip a dpkg-scanpackages.

Ano, to jsou balicky. Ale co informace o tom ze existuji ? Nebo je soubor Packages.gz (myslim ze se tak jmenuje) jen na ozdobu ?

Pokud jde o repository debianu, tak nejlehčí je pročíst si dokumentaci apt-howto :-). Je to hned v základni konfiguraci.

Ani SuSE, ani Mandrake, ale NetBSD (na routerech a
serverech).

NetBSD mi prijde male a pritom vse co je pro (maly)
server potrebne je v zakladni distribuci. Init
scripty v Debianu jsou nesmyslne slozity, kvuli nim
bootuje mnohem pomaleji a povoluje potencialne
nebezpecne sluzby. Balickovaci system Debianu je
taky zoufale pomaly - neni divu kdyz jsou
"databaze" balicku v textovych souborech.

Autodetekcni nastroje na hardware jsou samostatna
kapitola - v NetBSD zadne nejsou, protoze nejsou
potreba. O hardware se ma starat jadro, ne nejaky
obskurni program, a pokud opravdu chci vedet, jak
to vsechno funguje tak si prectu dokumentaci k
internim API jadra. (Pobavil me ten nestastnik
vyse, co psal, ze mu udela teprve pravou radost,
kdyz si musi vsechen HW rucne nainstalovat - tomu
se rika z nouze ctnost :-).) Kamarad na svem 486
notebooku vymenil Debian za NetBSD, protoze mu
NetBSD okamzite naslo vsechen hardware, coz
se nam na linuxu po mnoha hodinach saskovani s
pcmcia-cokoli balicky a ruznymi verzemi jader nikdy
nepovedlo. (To je tedy spis chyba Linuxu, ale
Debian zatim jina jadra nepodporuje.) Pomalost
bootovani Debianu a jeho balickovaciho systemu
taky sehrala svou roli. Ostatne zkusil jsem Debian
na Mac LC III (CPU 68030, tusim 25 nebo 33 Mhz) a
byt je to dobre podporovany stroj, cekat pri
instalaci kazdeho balicku dlouhe minuty, nez apt a
dpkg prezvykaji svoje nesmyslne databaze vyzaduje
opravdu velkou trpelivost.
(Zminene vyhody plati asi i pro jina BSD, jen ty
init skripty se z NetBSD do OpenBSD tusim jeste
nedostaly a ve FreeBSD jsou snad az ve verzi 5.x)

Na desktopu mam porad Debian (precejen apt a
aptitude maji sve kouzlo, kdyz mate dostatecne
rychly stroj) ale asi se poohlednu po Gentoo, kdyz
se ted Debian rozhodl spachat kolektivni sebevrazdu
odstranenim binarniho firmware (souhlasim
s jednim s predchozich prispevku ze Debian neceka
svetla budoucnost).

Nerad bych aby to cele vyznelo tak ze jsem nepritel
Debianu - pres vsechny nevyhody vyse je to podle me
dobra distribuce a pokud zanikne, bude to rozhodne
skoda.

Mno. Po testu novych verzi distro (MDK,SuSE) u me jasne vede SuSE 9.1..Promakany instalator, skvely YaST. 2.6.4 kernel zda se dostatecne stabilni. po prvnim restartu funguji bezchybne mp3, filmy, vypalovani, latex s cestinou, 3D akcelerace (ATI Radeon 8500 QL), hodne slusna dokumentace. (Jen jeste ten Oracle na 2.6..ale to je jina kapitola) Se SuSE mam take hodne dobrou zkusenost na serverech (SLES 8 - detekce hi-end hardware, certifikace, podpora).
Novy MDK se soustredi na motivy a graficke pikachoviny ale chyby z predchozich verzich tam stale zustavaji, ma neuveritelne mnozstvi security updatu..

jojo, suse rulz, navic do nej ted potecou obrovske prachy od sunu, novellu a ibm

odpovede hladajte na http://www.debian.cz/users/localization.php alebo http://www.debian.sk/local.html SAx (at) cyberspace.sk

Debian pouzivam uz 2 roky, ale stale neviem, ako si nakonfigurovat prepinatelnu slovensku klavesnicu.

Chcem spustit lubovolny WM a mat taku klavesnicu, ze default bude us a po stlaceni oboch shiftov bude sk_qwerty. Toto som nikdy nedosiahol a uz by som to aj potreboval.

Viem, ze aby vobec nieco diakriticky fungovalo, treba do /etc/profile pridat riadok

export LC_ALL sk_SK

odhlasit sa a prihlasit, a spustit dkg-reconfigure locales

Viem, ze treba rucne doinstalovat iso8859-2 fonty, lebo Woodyho instalator je sprostucky a ani po zadani locales sa nedovtipi, ze aj fonty budu potrebne.

Viem, ze pre diakritiku na konzole treba nainstalovat balik fonty

Viem, ze OpenOffice bude mat zlu diakritiku dovtedy, kym do jeho_adresar/share/fonts/truetype nenakopcim rucne funkcne fonty (napr. z Window$) lebo debianie fonty su pokaslane. A ze treba zapnut vo Volby-> nahrada za pismo, aby sa Interface User nahradzalo vsade niecim normalnym, napriklad Helveticou. Az potom ziska aj menu ludsku tvar.

Ale neviem dodnes, ako sposobit, aby som mal prepinatelnu klavesnicu v X-och! V GNOME je na to applet, kde po oprave zleho delaultneho nastavenia slovenciny (namiesto iso8859-1 dat iso8859-2 a prepinaci prikaz dat setxkbmap sk_qwerty) to uz aj funguje (opat vdaka, Jasan).

Ale v nejakom lahsom WM to spravit neviem! Cital som najmenej 3 howto, obnasajuce velmi podobne zasahy do X konfigu, ale zatial som nespozoroval ziadny efekt!

Aj vacsinu toho, co som napisal, som sa dozvedel od inych, najma od priatela Jsana (vrela vdaka!). Keby mi neporadil on, neprisiel by som na to. Zodpovedne vyhlasujem, ze Debian Woody NIE JE ANI PRI ZAZMURENI OBOCH OCI VHODNY PRE SLOVENSKY DESKTOP, ak pravda nemate poruke experta.

Peto_MiG, ozvete se mi na email...

Me stacilo dopnit do
/etc/X11/XF86Config-4 tohle:

Section "InputDevice"
Identifier "Keyboard0"
Driver "keyboard"
Option "XkbLayout" "us,cz_qwerty"
Option "XkbOptions" "grp:switch,grp:shift_toggle,grp_led:scroll"
EndSection

akorad to vyzaduje neovejsi XFree86
ja pouzivam Testing debian a tam to de, stable pokud vim nestaci

>Chcem spustit lubovolny WM a mat taku klavesnicu, ze default bude us a po stlaceni oboch shiftov bude sk_qwerty. Toto som nikdy nedosiahol a uz by som to aj potreboval.

To musite mit nastavene uz v /etc/XF86Config-4

moje cast configu (Debian testing)

Section "InputDevice"
Option "XkbRules" "xfree86"
Option "XkbModel" "pc105"
Option "XkbLayout" "us,cz_qwerty" (u vas sk_qwerty?)
Option "XkbOptions" "grp:shift_toggle,grp_led:scroll,grp:rwin_switch"
EndSection

Prepinani obema shifty, stav poznate podle svetylka ScrollLocku, docasne prepnuti podrzenim pravehoho windowsitka. Nevim jestli to pujde i ve stablu. Musite proste podle manualu presvedcit Xka, aby loadly /etc/X11/xkb/symbols/cz_qwerty, pripadne pravidla ze souboru group tamtez.

Locales nastavite pomoci dpkg-reconfigure locales a instalaci balicku fonty, pak nastavite LC_* promenne dle nalady. Ja tak cinim pri startu Xek (startup skript pro muj session manager wdm)

OpenOffice maji jen volne dostupne fonty. Kdybyste se snazil nekdy najit opravdu volne siritelne dostatecne kvalitni fonty s podporou iso-8859-2, zjistil by jste, ze je to nadlidske usili.

Me vyhovuji fonty z baliku ttf-freefont (je v testing).

napr pro icewm se mi overilo do ~/.icewm.keys pridat:

key "Alt+Ctrl+k" setxkbmap -symbols 'us(pc104)'
key "Alt+Ctrl+Shift+k" setxkbmap -symbols 'us(pc104)+cz_qwerty'

pomoci nabindovani zkratky na tyto prikazy to pujde v jakemkoli wm

odpovede hladajte na http://www.debian.cz/users/localization.php alebo http://www.debian.sk/local.html . how simple dear watson.

Zdravim,
mate nekdo nejaky rozumne funkcni zpusob jak provadet automaticky security update stejne jako ve Stable ?
Zatim to resim tak ze pravidelne kontroluju http://www.debian.org/security/ plus ze serveru kde mam Stable mi chodi maily cron-aptu, kdyz je neco noveho... ale celkove to neni nic moc. Mozna by stacilo periodicky instalovat jen balicky s "PRIORITY=HIGH" ale nezkoumal jsem hloubeji, zda-li to jde...

Debian ma jeden z nejvic zbastlenych archivu - vsechno je v jednom obrovskem adresari pool/main/, takze pokud treba nahodou mate mirror a nechcete zrcadlit uplne cely Debian, tak neni sance jak mit treba jen posledni verzi. Navic sem jsou bez ladu a skladu nahazene i baliky pro ruzne architektury, takze ani rozumne nejde rict, ze nechci zrcadlit treba nic jineho nez i386 a x86_64 (teda jde to rict nerozumne, podle koncovek).

Jak rikam, je to bastl. :-(

-Yenya

A nebo nikdo nepočíta s tím, že by ten archiv někdo chtěl procházet ručně. Ostatně při jeho velikosti (jen stable má 7 CD bez non-free sekce) to prostě nejde. Proto se dělají různé mirrorovací skripty. (Pokud by měl někdo zájem, sám mohu jeden poskytnout.)

Takže shrnutí: není potřeba aby se v tom vyznal člověk. Stačí, když to zvládne automat.

Na mirror mi byl doporucen debmirror. Vyzkosel jsem a jsem spokojen.

http://packages.debian.org/testing/net/debmirror

"This program downloads and maintains a partial local Debian mirror. It can mirror any combination of architectures, distributions and sections. ..."

ja radostne pouzivam apt-cacher. Ale to neni ani tak mirror, jako spise proxy a cache :)

Apt-cacher performs caching of .deb packages which have been downloaded by local users. When a package is requested, the cache checks whether it already has the latest version, in which case it sends the package to the user immediately. If not, it downloads the package while streaming it to the user at the same time. A local copy is then kept for use by other users.

ahoj Yenyo,

Debian neni bastl.

Zakladni rozdíl mezi Debianem a ostatnimi distry je vysoká SYSTEMOVOST všeho.

Vše má systém. Balíky, mirrory, developeři, svoboda software, svoboda a způsob výběru, adresářová struktura a celý debian vůbec... Proto si vsichni debianisti tento systém tak pochvalují.

Protoze Debian nepouziváš, je jasné, že tento systém nevidíš a neznáš. To je ale velká škoda, predevšim pro Tebe.

Nestěžuj si na to, ze je Debian tak veliký a rozsáhlý a pro tolik architektur. Chapu, že se stovky GigaBajtů Debiana mirroruje obtížněji než 1-5 CD běžného distra. Ale neboj, nemusíš to dělat ručně.

Prosímtě, propříště si výrazy jako "Bastl" odpusť, ať nemateš nevzdělané a nerozčiluješ znalce.

Větu "neboť proces aktualizací je možno automatizovat a tudíž stačí občas zkontrolovat, zda se to opravdu děje" by jste měli pořádně zvýraznit. Když přijde řeč na Windows, tak se Linuxáři okamžitě ohání tím, že automatické instalace jsou nepřípustné a tak dál. No a tady si to Linuxáři vychvalují. Nerozumím tomu. Přece je to stejný princip ?

Neni, je v tom jeden strasne dulezity rozdil - u debianu vis, ze patch "vyhozeni moznosti prehravat mp3, na ktere nemate licenci" nebo "namapovat disk pocitace s win 95 nadale nebude mozne" nebude zarazen do security updates (bude zarazen do /dev/null). Ve windows naopak instalujes automaticky vsechny updates, nemluve o tom ze nemuzes microsoftu verit ze je spravne zaradi.

Tak, tak. Jednou mi z ničehož nic přestal na MS Windows chodit LaTeX. Po hodně dlouhém uvažování jsem dospěl k názoru, že za to může ten jejich Update. Důkazy proto nemám, ale byl to jediný zásah do systému , který na tom počítači za dlouhou dobu proběhl. Už vám někd po aktualizaci systému nechodil LaTeX?

gento je uplne k nicemu a imho cela koncepce genta je spatna
emerge produkuje takove zrudnosti, ze to ani nejde popsat
staci si precist ebuild pure-ftpd

No před několika lety jsem zkusil nainstalovat Debian. Myslím že v té době byl stabilní Potato. Sehnal jsem si někde CD a snažil jsem se to nainstalovat z toho. Instalátor neustále padal na segfault takže se to nepovedlo.

Tak jsem na svém počítači nechal původní GNU/Linux a ten tam mám doposud. Když se mě někdo zeptá, jako mám distribuci Linuxu, odpovídám že žádnou a nebo že LFS.

Debian je sice stabilní,ale zastaralá distribuce, která zaspává dobu. Software pomocí balíčku kompilovaných pro platformu i386 :( Máme rok 2006 a výkon PC jde stále kupředu tak proč i386. Doufám že za pár let už tu bude už jen Linux formou portage jako má skvělá distribuce gentoo a všechny ty sračkové distribuce Windows style jako je právě debian, fedora, suse, atd... už tady nebudou. Systém *.deb a *.rpm je záhuba Linuxu jako takového. Znám linuxáře co si takzvaně nasypali debian na disk pomoci "instalátoru" a ví o něm úplně h*vno neumí vůbec příkazovou řádku ani nakonfigurovat jádro a optimalizace jim neříka vůbec nic, klikají jen myší jako ve winshitech. Proste DeBillan distribuci NIKDY !