Článek je trochu nekonkrétní: správci Debianu dělali řadu úprav do kódu Firefoxu, až rozbili přepínač, který umožňuje kompilovat Firefox s oficiálními nebo náhradními logy. Tím z produktu, který má pod názvem Firefox vždy stejný rozsah funkcí a stejnou kvalitu, udělali vlastní produkt s jiným rozsahem funkcí a kvalitou, ale přesto jej dále označovali jako Firefox. To je v rozporu s pravidly Mozilla Corp./Fund. pro nakládání s ochrannými známkami a vzhledem k americké legislativě by benevolence k takovému nakládání mohla skončit zánikem ochranné známky (každý druhý spyware by se mohl jmenovat Firefox Toolbar, Firefox Helper atd.). Je úsměvné, že komunita Debianu má takové problémy s dodržováním pravidel, jejichž obdobu nastavila i pro jméno Debian.
Ač Firefox nepoužívám, jsem rád, že je svým způsobem "nesvobodný" (byť jde v kontextu o směšné označení). Tato "nesvobodnost" použití názvu Firefox pro libovolný prohlížeč či kus kódu prakticky chrání koncové uživatele i desítky dobrovolníků, kteří jim poskytují podporu. Uživatelé Debianu si budou muset rozmyslet, zda je pro ně svoboda v podobě zákazů a omezení důležitější než kvalitní programy.
Podle citací v článku mi přijde, že projekt GNUzilla příliš o světe Mozilly neví: Firefox ani SeaMonkey neobsahují žádný proprietární kód, ten je všechen dostupný pod GPL/LGPL/MPL. Jediné, co je chráněné, je v obou případech logo a název, což jde nahradit velmi rychle.
Upozornění: Autor příspěvku přispívá do projektu CZilla a je uživatelem Debianu.
Souhlasim. MF si chrani sve dobre jmeno, protoze Firefox v jeho binarni podobe i zastresuje. A pokud nekdo udela upravu zdrojoveho kodu (coz je v poradku) a vydava produkt pod stejnym jmenem, to jiz v poradku neni. Pokud by totiz Debian neco "zmrsil" (netvrdim, ze to udelal), tak si uzivatele budou rikat "Co ze je to ten Firefox za zmetek", pritom to nemusi byt pravda.
Priklad ze zivota: Kdyz si u reznika koupite spekacky, mate jistotu, ze slozeni odpovida jistym predpisum. Slozeni spekacku (zdrojovy kod) zna mnoho rezniku (programatoru), ale pokud si nekdo z nich hodla recept "vylepsovat" (Debian), musi jej pojmenovat jinak.
No flame: Debian jsem mel na desktopu hodne dlouho s jejich filosofii se v mnoha smerech ztotoznuji.
Debian ten prepinac "nerozbil" - ohnul ho se svolenim zastupce Mozilla Foundation, aby mohl pouzivat jmeno Firefox bez oficialni grafiky, kterou kvuli licencim sirit nemohl.
Pak prisla Mozilla Corp. a prohlasila, ze co bylo, to bylo, ted proste museji mit vsechno, nebo nic - protoze jinak by meli problemy s ochranou sve znamky, jak spravne podotykate. Debian tedy nemel jinou moznost nez prohlizec prejmenovat, coz taky udelal. V tom celkem zadny problem neni a delaji ho tam podle me jen ti, kteri chteji z nejakeho duvodu vyvolavat umyslne spory a hadky. Pristup Mozilla Corp. neni sice zrovna mily, nicmene je pochopitelny a zakonny.
Problem s patchi je podruzny - Debian by nemohl pouzivat jmeno Firefox, i kdyby na podminky schvalovani pristoupil. Navic Mozilla Corp. se netvari prilis nadsene na prohlizeni patchu pro FFox 1.0, coz na druhou stranu Debian prilis nelaka :)
Taky upozorneni: Autor prispevku pouziva Firefox, Windows, SeaMonkey i Debian...
Moc nechápu za co Debian kritizujete. MF se nelíbí používání názvu Firefox pro "firefox" v Debianu a Debian to vyřešil přejmenováním na IceWeasel. Co konkrétně se vám na tom nelíbí? Kde udělal Debian chybu?
Ja se jen podivuji nad tim, ze si na musku Mozilla Fund. vzala prave Debian a nikoli komercni distribuce z nichz mam dojem (muj cas je drahy a nebudu patrat po technickych podrobnostech) - rekneme vyslovuji hypotezu - ze i tyto distribuce backportuji opravy do starych rad produktu at uz je to Firefox, Mozilla Suite nebo SeaMonkey bez zmeny nazvu produktu a vsech dalsich udajne nutnych nalezitosti - vsechny tyto produkty pochazi od Mozilla Fund. a mozna nektere maji jine podminky pouziti/svobody, nevim a jako koncovy uzivatel nekterych techto produktu nemam naladu ani cas zkoumat tyto nuance... pokud to ve svere "svobodneho" software bude takto pokracovat, verim, ze se najde dost tech, kteri se nastvou a radeji nekomu zaplati za komercni (a tedy nesvobodne) produkty, kde je dodavatel pred temito spory ochrani...(resp. prevezme minimalne na sva bedra).
> Článek je trochu nekonkrétní: správci Debianu dělali řadu úprav do kódu Firefoxu, až rozbili přepínač, který umožňuje kompilovat Firefox s oficiálními nebo náhradními logy. Tím z produktu, který má pod názvem Firefox vždy stejný rozsah funkcí a stejnou kvalitu, udělali vlastní produkt s jiným rozsahem funkcí a kvalitou, ale přesto jej dále označovali jako Firefox.
Myslim, ze obecne princip 'ochrannych znamek' je nekompatibilni s modelem free/open source software. Lidi by si meli zvyknout, ze se nelze orientovat jen podle jmena, ale take podle puvodu prislusne binarky. Je nesmyslne rikat, ze program, ktery vznikl malo vyznamnym opatchovanim upstream programu se jmenem X uz neni program X. To by 95% uzivatelu Linuxu nepouzivalo Linux - vetsina vyznamnych distribuci ma verze jadra (Linuxu) s vlastnimi patchy a ne Linusovy originalni verze.
Uzivatele si na tohle musi zvyknout a musi rozlisovat mezi napriklad originalnim jadrem od Linuse, jadrem z RedHatu a jadrem s Debianu, stejne tak s ostatnimi programy
Mozna by to slo udelat jako je to v TeXu: "Tady je trip/trap test. Tady je, jak musi dopadnout. Pokud ta binarka, co jste zbuildovali vy, takhle funguje, tak ji muzete rikat TeX. Jinak ji musite proste rikat jinak, je mi lito."
Osobne mi to dava smysl. Autor ("vynalezce") dal svetu ideu a konkretni implementaci. Dovoluje implementaci volne menit, pokud zustava implementaci idey (na tu sahnout nedovoli). Anebo rika, vezmete si me zdrojaky a udavte se, ale neparazitujte na me povesti.
Jenze apostolove nove viry pak rikaji, ze "TeX neni free" :-)
Jenze TeX je z IS pohledu docela jednoduchy filtr, ktery na vstupu dostane nekoli souboru (zdrojak .tex+metriky fontu) a vyjede z neho .dvi. Pro takovy typ SW je napsani testu proveditelne (i kdyz ne jednoduche), ale pro interaktivni aplikaci s GUI, skriptovacim jazykem atd. uz hodne slozite a pripadne testy by asi nepokryly vsechny moznosti zmen.
Jinak receno: napad je to skvely, bohuzel pro (nejen) firefox nepouzitelny. I kdyz ... testy jako Acid 2 by mohli otestovat spoustu zajimavych vlastnosti ...