NTFS na fragmentaci samozrejme trpi, i kdyz podstatne mene, nez FAT a to az do doby, kdy zaplneni didku dosahne 88%.
Zurici flame war me vyprovokovala ke googlovani a nasel jsem zajimavy link: http://www.digit-life.com/articles/ntfs/. Doporucuji precist cast "Part 2. Features of NTFS defragmentatoin" (vcetne preklepu). Zajimave je, ze jednim z duvodu fragmentace je pouzit defragmentacni API, ktera zanechava disk plny malych der, ktere pak OS vyplni pomalu rostoucimi soubory. Nasledne se muze defragmenbtovat znovu a tak porad dokola. Prikladem by mohla byt fragmentace swap file, pokud ho clovek nema nastaven natvrdo na pevnou velikost, jako ja.
Cili se da rici, ze nejlepsi je disk nedefragmentovat, dokud to jede slusne, potom presypat data jinam, zformatovat a nasypat zpet. U systemove partsny se tohle ale dela blbe, clovek potrebuje druhy pocitac a pak jeste musi nasypat zpet MBR. Cili se nam ta defragmentace na Windows nejak komplikuje.
Ze NTFS je architektonicky mnohem lepsi, nez EXT3 sem psat muzes, ovsem chtelo by to krapet podlozit. Propaganda Microsoftu, o kterou se tu asi s nami delis, neni zrovna argumentem. Napis sem zcela objektivni zduvodneni, proc je NTFS lepsi, nez EXT3. Fakt by me to zajimalo. Nepopiram, ze je to robustni FS, ktery prezije docela dost, ale uz se mi stalo, ze jsem nedokazal smazat adresar a v nem lezicich nekolik souboru, ktere se samovolne prejmenovaly (bez padu systemu) na jmena obsahujici otazniky a podobne znaku. Windows NT utilitka na opravu disku (scandisk nebo jak se to) s tim nic nenadelala, pomohl az format. A problemy s fragmentaci a skvele defrag API me take moc nerajcuji.
Názor k článku
Defragmentace disků v Linuxu
