Ne, neni to projevem emoci, ale racionalniho uvazovani. Nekolik let je mym hobby rozchazeni exotickeho hardware pod Linuxem a verte mi, neni nic horsiho nez zmena ABI/API s kazdou verzi. Cetl jste muj dovetek, ze nejde o binarni ovladace (protoze zaplatit programmera, ktery jednou za mesic neco patchne neni napr. pro nVidii opravdu problem), ale daleko vice o open-source, ktere nejsou v jadre?
Podivejte se treba na vyvoj spca50x a jejich Changelog, jak neustale museli neco fixovat, jenom proto, ze se "nahore" (LKDs) bylo rozhodnuto, ze se nejaka funkce zmeni. A to jsou "ti hodni" open source lidi! Ostatne moje prihoda s LIRC nize mluvi sama za sebe.
Z ciste technickeho hlediska pravdu opravdu nema, protoze zpetna kompatibilita je sice balvan na noze pro vyvojare jadra/knihoven/atd., ale odlehceni pro vsechny ostatni, kteri ten konkretni kus SW pouzivaji. Diky tomu, ze nekteri neciti tuhle zodpovednost, se neustale resi problemy typu "no, tak tohle od verze knihovny libxxx-3.10.1a uz nejede, protoze hosi zmenili API, takze si pockejte, az to fixnem u nas". Pokud se neco zmeni v "korenovem" systemu stromu zavislosti, mnozstvi investovane prace vsech ostatnich stoupa geometrickou radou.
Princip je v tom, ze vyvoj by mel byt z vetsi casti evolucni (tj. zpetna kompatibilita) a revolucni (tj. zmena API, principu fungovani, atd.) jenom v pripade, kdy je to nezbytne nutne.
Názor k článku
Dell zjednoduší správu ovladačů v Linuxu
