Desktopová prostředí: mimo střední proud

Na úvod jedna poznámka – pokud navštívíte tuto stránku, zjistíte, že je jich opravdu velké množství. V tomto článku se pokusím zmínit o těch, které jsou známější. Vězte však, že ani tento nebude úplný, konečný a všeobjímající a nelze to udělat jinak. Pokud si nevyberete, stále ještě máte šanci nalézt svého favorita.

XFce

Pokud se podíváte na články popisující Linux, dosti často se v nich zmiňuje desktopové prostředí Xfce (kromě GNOME a KDE samozřejmě). Rychlým pohledem na domovskou stránku zjistíte, že poslední verze má označení 4.4.2. Základním krédem tohoto desktopového prostředí je potřeba existence nějakého odlehčeného, rychlého a na druhé straně zase uživatelsky přívětivého a vizuálně povedeného projektu. Základem je opět sada určitých programů, které jsou spojeny do jednoho celku v jednotném ovládacím stylu a s podobným ovládáním. Základní aplikací je tak jednoduchý, ale výkonný textový editor Mousepad, přívětivý správce souborů Thunar, přehrávač multimédií Xfmedia postavený na Xine, vypalovací program Xfburn a program na tvorbu komprimovaných archivů Xarchiver, který byl nahrazen novým Squeeze.

Projekt spatřil světlo světa v roce 1996 a byl postaven na knihovně XForms. Odtud tedy pochází i jeho původní jméno XFce, které se však dnes již píše jen Xfce. Původně byl součástí distribuce Red Hat, ale protože knihovna XForms nebyla svobodná (měla uzavřený kód a zdarma ji šlo používat jen pro nekomerční osobní použití), bylo XFce z distribuce vyřazeno. Projekt byl za své trvání kompletně přepsán, a to celkem dvakrát. Poprvé s příchodem verze Xfce 3.0, kdy byla odstraněna závislost na XForms a byla nahrazena knihovnou GTK+, podruhé ve verzi 4.0, a to se nahradilo použití GTK+ za její novější verzi označenou GTK+ 2.

I když není tak masivně používán jako již zmiňovaní „dva kohouti“, stále existuje dost distribucí, kde je Xfce výchozí desktopovým prostředím. Za všechny jmenujme třeba Slax v edici Popcorn, Xubuntu, SAM Linux, Slackware nebo Dreamlinux. Oproti dvěma dříve jmenovaným má jednu podstatnou výhodu, a to paměťovou a výkonovou nenáročnost. Rozhodně vám na pomalejších počítačích (rozuměj s rokem výroby starším než 2003) poběží výrazně lépe a komfortněji. Pokud chcete vidět nějaké snímky obrazovek, zkuste screenshoty. Pro mne osobně je Xfce symbolem rychlosti a vysokého výkonu a zároveň podobného komfortu jako „silná dvojka“.

Enlightenment

Enlightenment, zkráceně E, je dalším zástupcem projektů, které mají za cíl vytvořit prostředí, které bude rychlé, nenáročné, výkonné a pěkně vypadající. I autor tohoto projektu s ním začal v roce 1996. Oficiálně je projekt tvořen celkem třemi podprojekty. První z nich je označován jako Enlightenment 0.16 a je to verze, která vychází z původní verze vydané v roce 1996. Poslední má číslo 0.16.8.13 z května letošního roku. Byla to reakce na to, že prý je údajně E mrtvý projekt a nic se s ním neděje. Jeho výjimečnost tkví hlavně v tom, že si autor zakládá na tom, že celé prostředí je možno pohodlně ovládat bez nutnosti používat myš. Navíc přináší celkem neobvyklý nástroj podporující tzv. virtuální plochu v matici 8×8 obrazovek (představte si pracovní plochu, která je široká jako 8 vašich obrazovek, vysoká stejně tak). Navíc je možno takových ploch mít až 32, což dává těžko uvěřitelné číslo 2048 obrazovek pro vaše využití!

Docela zajímavou možností je i seskupování oken, se kterými pak můžete provádět operace jako je minimalizace či přesouvání. Daný příkaz se pak vztahuje na celou skupinu oken. Dá se tak celkem elegantně seskupit několik oken populárního GIMPa a pracovat se všemi jeho okny naráz (to jen pro ty, kteří rozhraní GIMPa nemají v lásce s odkazem na to, že je to sada několika samostatných oken). Navíc je k dispozici funkce „ikonizace“ okna, které si na plochu schováte a při kliknutí na ikonu se opět objeví. Volnost máte třeba i při práci s okraji oken (titulky oken, posuvníky), které lze třeba i úplně skrýt. Dle mého názoru je to jedno z prostředí, kde si můžete (ale nemusíte) nastavit opravdu všemožné věci, které u konkurence nejsou.

Druhým podprojektem je ten, který začal v roce 2000 a je označován jako DR17. Je to nová verze 0.17, která přináší mnoho nových vlastností a vylepšení. Stejně jako verze 0.16 je i tato stále ve vývoji. Autor totiž stále varuje, že vše se vyvíjí a může obsahovat chyby atd. Nová verze je kompletně přepracována, zachovává funkce z verze 0.16 a navíc přidává použití tzv. gadgets (to jsou ty tolik populární panely ve Windows Vista, zde samozřejmě existují již mnohem delší dobu a v Linuxu samozřejmě). Na mne to dělá dojem, že se tato verze snaží spíše zachovat to dobré ze starších verzí a přidat něco neotřelého, hlavně grafický kabátek, ovšem ne za cenu výkonové náročnosti. Z podstatných novinek je nutno zmínit možnost lokalizace do jiných jazyků než je angličtina.

Posledním podprojektem je část, která má na starosti vývoj Enlightenment Foundation Libraries. S příchodem verze 0.17 bylo jasné, že stávající knihovny používané ve verzi 0.16 nebude možné využívat i nadále (kvůli limitům) a bylo rozhodnuto vyvinout v rámci projektu jejich nové verze. Tak vznikl tento podprojekt. Je totiž jednodušší vytvořit si své vlastní knihovny dle vlastních potřeb, na kterých pak budete do budoucna stavět. Enlightenment (zvláště verze DR17) má mnoho příznivců a před nějakou dobou se kolem DR17 soustředilo mnoho zájmu, protože dokázalo to, co v té době nové Visty.

FVWM

Pak si takhle si jeden zaměstnanec amerického Ministerstva obrany řekl, že ho stávající správce oken štve a že by jej bylo záhodno předělat. Psal se rok 1993 a onen úředník se jmenoval Robert Nation. Začal si k obrazu svému předělávat tehdy používaný twm, vylepšil jej o virtuální plochy a zredukoval množství používané paměti. Světlo světa spatřil projekt FVWM.

O rok později se jeho vývoje vzdal a předal jej do rukou Charlese Hinese, který jej nakonec v roce 1998 předal pod správu komunity. Na základě tohoto projektu pak vzniklo mnoho dalších (třeba již zmiňovaný Enlightenment či Xfce), jen pro vaši informaci – existuje i verze nazvaná FVWM95, snažící se věrně napodobovat rozhraní Windows95.

Poslední verze je z května letošního roku a má číslo 2.5.26. Zásadou je opět co nejodlehčenější prostředí, neomezené množství virtuálních ploch, podpora lokalizace. Jistým špílcem mohou být tzv. mouse gestures, což je možnost ovládat určité funkce tak, že provedete jistý pohyb myší, který systém pochopí jako příkaz.

Fluxbox

Posledním prostředím, o kterém se dnes zmíním, je Fluxbox. Je to opět prostředí, které je odlehčené, rychlé a přehledné. Je známé hlavně proto, protože bylo výchozí pro celkem používané distribuce jako je Knoppix STD, GParted nebo Damn Small Linux (verze starší než 4.0). Existuje i varianta Ubuntu nazvaná Fluxbuntu. Jeho hlavní výhodou jsou opravdu minimální systémové požadavky a zároveň docela slušná grafická podoba s funkcemi, které nejsou zase až tak obvyklé. Jednou z nich je plná konfigurovatelnost pomocí textových konfiguračních souborů. Jak vypadá v akci, najdete na obrázcích.

… a další

Je ovšem velmi těžké skončit s popisem, protože existuje několik dalších projektů, které jsou zajímavé a používané. Pokud použijete specializované záchranné distribuce jako je již zmiňovaný Damn Small Linux, System Rescue CD nebo Puppy Linux, narazíte na JWM. Určitě dobrý je i původem brazilský Window Maker. A mohli bychom pokračovat dále. Nechám to však na vás.