Názory k článku
Didaktik Gama, Didaktik M a Didaktik Kompakt

Jeste ho mam schovanej. :-)

http://www.youtube.com/watch?v=PW2oAaU6YwY

To bylo

Z vlastní zahrádky:
http://www.youtube.com/watch?v=5So2rbX84uI

Ve skutečnosti byl obraz plynulejší – bohužel ho zkazil MPEG2 kodek v DVD rekordéru, na který jsem to nahrával. Přeci jen 50 různých borderů za sekundu, s tím tvůrci MPEG2 nepočítali :)

Při nahrávání je vidět typický loader pro hry firmy Ultimate Play The Game, kde BASICovský kód před loadem obrázku zapípal. Když se načítá bitová mapa, je vidět, že některé v některých blocích je prohozen význam popředí a pozadí, takže to vypadá zvláštně, než se to obarví.

No pozadí se prohazovalo také proto, že jedničkový bit trvá 2× déle než nulový. Pokud tedy bylo možné snížit počet jedniček v bloku bez změny významu, tak se to udělalo.

Myslíte si, že by se dal zvukový záznam z videa rekonstruovat a načíst?

Pokud je ta nahravka kvalitni, tak to lze, ale lepsi je si stahnout program, ktery z klasickych souboru TAP posle na data na zvukovku. Pak si muzes nahrat cokoliv z archivu World of Spectrum do originalniho HW.

Myslím, že by to mělo jít přehrát, YT má celkem kvalitní zvukový kodek :)

(Doufám, že mě nezavřou za warezení, přeci jenom firma Ultimate se svých autorských nároků nevzdala :) )

Jinak co mám vyzkoušeno je FUSE. Když se v něm vypne Fastload, tak jsem TAP/TZX soubor bez problému nahrál jak do emulátoru, tak do reálného Spectra +2 prostřednictvím kazetového adaptéru, co se používal u autorádií.

Nektere dalsi hry mely dokonce i komprimovane obrazky, takze se nenatahovaly primo od 16384 ale nekam dal. To se dalo poznat uz podle zvuku, ale to vy urcite vite :-) (ostatne ten zvuk nahravani je podle me nezapomenutelny, jeste ted bych asi dokazal urcit, jestli na Atarku nekolisa rychlost, nebo jestli jde o Turbo 2000 nebo nejake trosicku vyssi rychlost :-)

V pozdejsich hrach se i komprimovane obrazky natahovaly do VRAM a primo v ni se dekodovaly. Uz si nevzpominam, jestli to potrebovalo nejakou mensi pracovni pamet mimo. Nejspis ano.

nemate nejaky tip na takovou hru? Chtel bych se v emulatoru podivat, jak takova dekomprimace vlastne vypada, muze to byt zajimavy (hlavne jestli treba vyuzivali atributovou pamet jako buffer :-)

Zkuste hry od Proximy.

tyto? http://www.worldofspectrum.org/infoseekpub.cgi?regexp=^Proxima+Softwa­re$&model=spec­trum

Diky moc za info, vyzkousim!

Jet-Man Silly zni dobre…

Jojo.

Mne samotneho by zajimalo, co si vlastne pamatuju spravne (naposledy jsem si hral s nejakym emulatorem Spectra tak pred deseti lety). A stejne tak by me zajimalo, jak to tehdy opravdu fungovalo.

Podle zvuku při nahrávání bych řekl, že to prováděl i třeba několikrát zmíněný Desktop.

http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=0016682

Existovaly prográmky na konverzi, které dokázaly většinu her (alespoň těch co používaly standardní ROM rutiny) zkonvertovat a doplnit vlastním loaderem. Dalo se tam nastavit že obrázek se natahuje postupně po celou dobu nahrávání hry s použitím různých efektů (například různé čtverečky „nahodile“ po celé obrazovce"), bylo tam doplněno odpočítávání (buď klasické počítadlo nebo čas v minutách a sekundách), speciální efekty okrajů (jen černé, pruhy s různými barevnými kombinacemi, úzké pruhy, široké pruhy) atd. Navíc to celé byl jediný blok dat, takže celá hra zabrala tři bloky (hlavička, basic, data) místo šesti či více – to také ušetřilo místo.

Myslím že ten prográmek co jsem měl dokonce pracoval s celou pamětí 128k.

VRAM jako dekompresní buffer se nepoužívala moc často a při rozbalování obrázků už vůbec ne. Na balení obrázků se typicky používal program Pressor (nejčastěji 5, 6) a ten prostě obrázek zobrazí během několika 1/50s bez zbytečných efektů. Kompresní poměr byl obvykle okolo 50% dle složitosti obrázku víc, nebo míň. Pressor 6 je zajímavý hlavně tím, že umí komprimovat výřezy obrazovky.

K balení dat se používala celá škála různých kompresovacích programů Packmaker, Tompacm, Turbo Imploder …

Ad intenzivní využití obrazovky jako buffer pro jiné účely

– Desktop od Proximy používá celou VRAM při přeformátovávání dokumentu na jinou šířku stránky

– dost často se používaly obrazovkové disassemblery jako třeba Devast+ leží celé ve VRAM a jsou vidět změny v proměnných za provozu.

– Datalog řadí „databázi“ přes obrazovku … resp. dneska bychom tomu říkali spíš kartotéka :-) ale svůj účel to plnilo velmi dobře

http://www.youtube.com/watch?v=ijD1dMK_9yM …uz si to presne nepamatam, ale na ten uvodny screen som myslim pouzil Turbo Imploder od busy software. To stacilo skopirovat do vram a spustit (malo to samo-relokacnu rutinu) Demo sa da stiahnut napr. z http://baze.au.com/

..inak pekny clanok. respect:)

Hmm… Tak pardon, oprava. Tam uz bol screen compressor od proximy, alebo nieco podobne.

Ano, vzpomínám si na komprimační program od Proximy, který standardní obrázek s velikostí 6912 sbalil několika komprimačními algoritmy a pak vybral ten nejkratší. Taky se používala metoda kdy se obrázek nahrál mimo VRAM a pak se do ní dekomprimoval, nebo se nahrál i nekomprimovaný a jen se do VRAM „LDIRnul“

Já si pamatuju na nějakou hru, která měla během nahrávání obrázku úplně šílené animace. Pak jsme zjistili, že to bylo jenom fingovane – animace jela, i když se vypnul kazeťák :-).

Locomotion skladal kolajnice ako puzzle pocas nahravania a bolo to iba fingovane

Pekne :-)

Jinak bych vsem, kteri si chteji vyzkouset, jak Didaktik/Spectrum nahraval, poradil stahnout si emulator Spectra (pro Linux i Windows jich je hodne, vcetne ROM), potom stahnout z World of Spectrum nejakou hru ve formatu TAP ci TZX (ne snapshot RAM!), spustit emulator, zadat LOAD "", zapnout SW emulator kazetaku (Spectemu na to ma zkratku F6) a divat se v realnem case na nahravani.

V jednom ohledu to neni tak zabavne jako v realu – TZX i TAP jsou vetsinou bezchybne, takze se nevypise tape loading error (ale neni zase problem si v hexaeditoru TAP „znicit“ prepsanim nejakeho bajtu) :-)

Pěkné, nicméně lze si všimnout že tato hra měla vlastní load rutiny (krátká sekvence za úvodním basic zavaděčem) a už i ten obrázek je čten vlastní load rutinou, objeví nakonci „naráz“ a ne postupně, také oproti standardu chybí hlavičky obrázku i samotného kódu hry. Také ten konec nahrávání vypadá na nějakou dobovou „ochranu“ proti kopírování.
A to vše už tenkrát ve snaze „ztížit“ nebo znemožnit kopírování :-)

Ochran je několik … ale má to jeden háček. Stroják Z80 se dá při troše šikovnosti poměrně snadno analyzovat, nebo pomocí nějakého zařízení (tehdy se používal Multiface & spol, dneska jich máme nepřeberně včetně emulátorů) získat obsah RAM a ochranu obejít prostě tím, že zkopíruju hru už spuštěnou (ve správný okamžik) … což mělo mnoho úskalí a občas vznikly zprasené cracky. Ale občas to pomohlo i dobré věci :-) Vždy to bylo jen o šikovnosti crackera.

Účinější ochranou bývalo občasné dotazování na kódy z manuálu. Ale i to se dalo odstranit.

Taky je zajímavou vychytávkou Lenslock, což je zobrazení kódu zkresleného tak, aby se dal přečíst jen se specielní „čočkou“, která šikovně deformovala obraz a když se skrz ní uživatel podíval na obrazovku, tak z jakéhosi chaosu při správném nasměrování čočky viděl kód, který opsal a tím byla ověřena pravost :-) Nicméně i to šlo odstranit, viděl jsem dost cracklých kopií, kde se nechá zadat cokoli.

Zajímavé taky byly různé modifikace médií, třeba dírka v disketě na správném místě, pak nečitelný sektor = originálka a hra se spustí. Nebo o pár bajtů delší loader, takže se nezkopíroval standardními kopírovacími programy, nebo pazvuky v pilotním tónu, nebo specielní sekvence zvuků (Desktop), případně prostý Turbo Loader se kterými kopírovací programy nepracovaly …

Vždycky to ztroskotalo na snadné analyzovatelnosti kódu vhodným disassemblerem. To s dnešními PC tak snadno rozhodně nejde.

Ochrana neochrana, my vždycky zapojili dva kazeťáky k sobě a kopírovali hezky analogově.

Je pravda, že pak to z kopie občas nešlo do počítače vůbec nahrát a taky se mi párkrát stalo, že jsem zmáčknul Record na špatném kazeťáku. Pamatuju si, že jsem takhle kamarádovi smazal hru Saboteur 2.

Vyborny clanok. Len mala nedoslednost: tak ako sa v nazvoslovi Sinclaira povie farba pisma ‚inkoust‘ (ink) farba pozadia sa povie ‚papir‘ (paper).

Přesně tak – atribut se skládal z barvy ink (3bity), paper (3bity), příznaku jasu bright (1bit) a příznaku blikání flash (1bit). V basicu se tyto vlastnosti nastavovaly příkazy příhodně nazvanými INK, PAPER, BRIGHT a FLASH :)

Mate pravdu, to jsem zapomel zduraznit. Jeste bych pridal barvu okraje, tu jsem tusim taky nezminil.

Vzpomínám si že jsem měl program který dokázal do BORDERU (okraje) i psát písmena. Fungovalo to tak že se barva borderu měnila během tvorby obrazu. Sice šlo vzhledem k rychlosti procesoru napsat jen několik písmen (delší text šel rolovat) ale bylo to na tu dobu docela efektní.

Ano, ta hra sa volala Tau Ceti. Nedavno som ju po dlhom case hral na fb v java emulatore ZX :)

A samozrejme tiez jej nastupca Academy. Hry od Petra Cooka (tak sa volal tusim) boli super. :-) Stunt Car Racer ci ako sa to volalo tiez. :-)

Scart vystup u Didaktiku kompakt je jen zmena konektoru a ne nejaka technicka novinka, protoze tenhle vystup mel uz Didaktik gama jen pouzival beznejsi televizni VF konektor.

Co presne myslite tim VF konektorem – jako vystup S-videa? Ja Didaktiky moc neznam jsa $prezdivka :-) (takze nevim jestli to mela Gama nebo Mko) ale neni na Scart vyvedeno zvlast RGB popr. YUV a zvlast synchronizace a samozrejme audio? V S-videu je to vsechno na jednom vodici pouze se neprovadi VF modulace, je to tak?

Neni, to co popisujete „vsechno na jednom vodici“ neni S-video, nybrz kompozitni video. A to bylo vyvedeno u gamy a emka na ten druhy VF konektor.
Na scart muze byt vyvedeno jak RGB, tak s-video, tak kompozitni signal, ovsem take nemusi a muze tam byt klidne jen jedno z toho. Co tam tedy bylo skutecne to nevim, mam jen Didaktik M.

Z Gamy je vyvedeno kompozitní video a pak modulovane VF.

Ne neni to S-video ale kompozitni vystup, ktery se da najit i na scartu televize. RGB sice ve scartu ma byt, ale v televizich je vetsinou nezapojene (viz. wiki minimalni zapojeni).

Naprostá většina televizorů se SCART konektorem má aspoň na jednom konektoru RGB vstup.

Video výstup u Didaktiku Gama a M byl skutečně kompozitní video výstup, a kdyby ho vyráběli dnes, asi by tam dali žlutý Cinch. Bohužel, kodér PALu v Didaktiku byl docela dost nekvalitní, navíc na ostrých hranách počítačového obrazu se v daleko větší míře uplatnily nedokonalosti soustavy PAL (malé rozlišení barev, ale také odladění jasového signálu > 3 MHz), takže ani takové propojení nebylo na barevné TV ke koukání. Na černobílém Merkuru to ale šlo.

Původní Spectrum mělo jen anténní výstup, ale na tzv. edge konektoru mělo vyvedené signály YUV (což je dnes už zase moderní :D), které generovala ULA (Paradoxem je, že ULA pro ZXS četla z paměti RGB, ale vystupovalo z ní YUV – musela v ní být schovaná matice. RGB → YUV). Když se k němu připojila matice, která YUV zase přepočítala na RGB, byl z toho perfektní signál pro CGA monitory.

Ve Spectru 128 už ULA generovala RGB a byl zde i zvláštní DIN konektor pro RGB výstup.

Didaktik Gama a M tuším neměl YUV signály na edge konektoru zapojeny.

No tak ta matice je vcelku jednoducha, vzdyt jde o osm barev. Kody barev jsou spis indexy nez skutecne RGB. Je tedy pravda, ze z kodu tech barev se dala barva odvodit (LSb modra, dalsi bit cervena, dalsi zelena, takze to bylo spis BRG), ale do jake miry to byl zamer, tezko rict. Ta logika generovani signalu musela byt jednoducha.

U Didaktiku signaly YUV mohly byt pouzity pro generovani kompozitniho videa, ne?

Mne osobne na (na PALovem obrazu, video vystup jsem nepouzival, takze nemam srovnani) nejvice vadily sikmo bezici pruhy v mistech s castym periodickym stridanim ruznobarevnych bodu. To byl des. A diky pouzivanemu ditheringu to bylo skoro vsude. Na cernobile televizi se to dalo vydrzet, ale na barevne mi z toho sly oci sejdrem.

Scart u Kompaktu mal zapojené aj RGB signály, ktoré predchádzajúce modely buď vôbec negenerovaly (Gama), alebo nemali nikam vyvedené (M).

Didaktim M měl dva „obrazové výstupy“ – jeden se nazýval TV a druhý VIDEO. Oba vypadaly stejně, prostě to byly klasické anténní zdířky.

Z výstupu TV lezl normální TV signál (zapojoval se do anténního vstupu na TV). Výstup z VIDEO se sice dal také zapojit do anténního vstupu na TV, ale obraz byl potom tmavý a nekvalitní.

Naopak, když člověk věděl, do které dírky na TV zapojit signál z výstupu VIDEO a přepnul TV do patřičného režimu, dostal velice kvalitní a stabilní obraz. Můj MERKUR měl tento vstup na zadní straně v podobě 5tikolíkového DIN konektoru, nad nímž byla „páčka“, kterou se televize přepínala do režimu VIDEO.

Jak to fungovalo na jiných telkách, to nevím. Na ruském Rubínu se mi obraz z VIDEO výstupu zprovoznit nepodařilo.

Nebyl ten VIDEO konektor (i u Gamy) vlastně kompozitní výstup, jen s jiným konektorem než cinch? Ale to už asi neověřím. Tehdy jsem ho nepoužíval :)

Ano, je to tak. Vyzkouseno :)

Na Rubínu se musely na tom 5-ti kolíku zkratovat horní 2 piny (okolo středního), čímž se televizor přepínal do Vide módu.

No jo, to jsem měl vědět před 17 lety :)

Není pravda …

1/ Didaktik Gama má ULA stejnou jako ZX Spectrum 48k ⇒ výstupy z ULA jsou YUV pro PAL kodér ⇒ nelze vyvést jako RGB bez HW modifikace, ale lze snadno získat S-Video, kompozitní PAL a ten modulovat na UHF

2/ Didaktik M má PLA, ruský klon ULA používaný i v dalších ruských klonech ZX Spectra, PLA má RGB výstupy, takže tam lze snadno získat RGB na Scart, kodŕ PAL je jiný, jestli lze získat snadno S-Video nevím

S-Video lze snadno sloučit do kompozitního PALu přes jeden kondenzátor. Obráceně to nejde, protože sloučení do kompozitu už došlo ke ztrátě kvality. S-Video je skoro totéž, ale barevná a jasová složka je oddělená.

Zdravim,

pri cteni clanku o Maxime jsem si uvedomil, ze bych se docela rad neco dozvedel o Macsyme (te Lispove). Tak jsem si rikal, ze kdyz uz delate clanky o historii pocitacu, mozna byste mohl napsat serii o slavnych (a historickych) programech.

o Maxime jsem jeste clanek nestihl precist :-) ale o Macsyme bych napsat mohl, diky za tip!

Na obrázku 3 je hra Elite a ne Elita

Jejda, to mi muselo nejak ujet, a zrovna u me oblibene hry. Necham to opravit, diky za upozorneni.

Pokiaľ si dobre pamätám, Kompakt nemal zabudovaný zvukový čip AY. Pripájali sme k nemu modul Melodik.

Jeden byl vlastně jenom Didaktik M s integrovanou disketovkou D80 (pořád měl 48kB RAM), druhá verze měla blíže ke Spectru 128k (měla 128kB RAM, integrovaný AY-8912, …)

viz: http://osmi.tarbik.com/cssr/didaktik_kompakt.html

aaaaaaaaaaaaaaaaaa preco som nemal toto delo doma?!

Inak ten popis na tarbik.com tiez nie je uplne jasny, pretoze veta „Do výroby se dostaly dva modely: základní s pouze 48 kB RAM a 3,5 palconou mechaniku a vylepšená verze se 128 kB RAM, 3,5 palconou mechaniku, AY8212 zvukovým modulem a SCART video-výstupem (podobný jako u Spectra 128).“ vo mne evokuje, ze SCART mal len 128k, co nie je pravda ( ma ho aj 48k ).

Pokial viem, tak neexistoval. Existovala len jedna verzia – 48KB bez AY. Na 128KB existovali upravy pre Didaktik M aj Kompakt, robila to aspon jedna firma. Ale AY sa vzdy pripajalo externe (Melodik).

Existoval. Jmenovalo se to Kompakt Profesional (128) a bylo to celé zabudováno do PC skříně včetně integrovaného Melodiku a mělo to „profi“ externí klávesnici. Pokud mě paměť neklame, někdy kolem roku 1994 se to prodávalo nějakých 12 000 Kč (byl o tom článek v ZX Magazínu včetně fotek).

Pamatuju se, ze na to bezely i reklamy v televizi. (Jestli si tedy nepamatuju nejakou blbost.)

Kompakt 128 a Kompakt Profesional byly predelavky Kompakt Servisu z Veseli nad Moravou – viz. reklama http://yfrog.com/0okompaktj

Existoval, ale 128 už nedělal Didaktik Skalica, ale Kompakt servis ve Strážnici. Ten v podstatě převzal dokumentaci a servis.

Je to tak, este ho mam doma ( kompakt aj melodik ).

Taky pamatujete „legendarni“ DOWNHL pocitajici adresu nizsiho radku na obrazovce?

Kdo by si nepamatoval. Poté, co jsem rutinky UPHL a DOWNHL objevil v knížkách od George K., se mi otevřely zcela nové obzory v oblasti grafiky na Spektru :)

Do té doby jsem se většinou při grafických operacích snažil držet jenom v jedné třetině obrazu – tam stačilo pro přechod na další řádek inkrementovat horní z registrového páru určující adresu (prostě osmice bitů na dalším řádku měla adresu o 256 vyšší).

Tohle mě tehdy minulo, máte k tomu nějaké informace?

Já končil na ZX Spectrum když mi bylo 16, což bylo v roce 1992. Pak už jen ATčka.

Oba díly knihy Assembler na ZX Spectrum možno stáhnout v pdf zde:
http://softhouse.speccy.cz/dokumenty.htm

Sice jsem před jejich přečtením v assíku programoval, ale v těchto knihách byly problémy, které jsem řešil tak nějak neohrabaně na koleně, vyřešeny a vysvětleny naprosto dokonale.

Díky těmto knížkám jsem vyprodukoval několik demíček s nejrůznějšími grafickými efekty (létající, scrollující a překrývající se texty/obrázky) s AY-8912 hudebním doprovodem a nějakou tou grafickou vizualizací této hudby.

Tak jsem nakoukl do knížek – to je úžasné! Škoda, že jsem tyhle knížky neměl, když mi bylo 10…to jsem vše objevoval metodou pokus-omyl a tolikrát si nabil čumák…

Z kazeťáku nahrát assembler, nadatlovat/nahrát program, spustit.....a reset. opravit chybu a nová iterace :-)

Na zacatku devadesatych let vysla dvojice knih (ve vazbe-nevazbe) o programovani ZX Spectra v asembleru. A v nich prave byly i tyhle rutiny. A to vcetne jejich diskusi! Krome toho tam bylo spousta dalsich zajimavych algoritmu.

Ti, co tyhle knihy znaji, jiste taky vedi, co znamena plnit na vic procent nez cerni baroni.

Knihy mam, doufam, u rodicu na pude (to znamena hodne daleko). Jednou to bude raritka.

Mimochodem, vydala je Proxima. Tato verejna obchodni spolecnost se stala jiz kratce po svem vzniku legendarni. Pod jeji hlavickou vysly neuveritelne pecky.

Bomba programy jako hudebni editor Orfeus, zvukovy sampler (uz nevim, jak se jmenoval), textovy procesor s obrazky a proporcionalnim pismem Desktop (kam se hrabala T602), editor pro programovani v asembleru (jak ten se jmenoval?), skvely disasember DEVASTACE+ a kompresor – oboje bezici v obrazove pameti (!) Mr.Packm spousta dalsich utilit pro programovani a hry jako Inferno (Peacemaker vs. Piecesmaker) a rada dalsich, jsou proste nezapomenutelne.

Kdo z vas navstivil prodejnu Proximy v usteckem obchodaku (jmenoval se Labe?)?

Jenom skoda, ze tahle firma nemohla prijit o deset let driv. Osmdesata leta by nebyla jen zlata.

Jmenoval se Prometheus.

Edit sampler to byl. Jinak skvele kopirky Gargantua a Pantagruel taky stály za zmínku. Do Desktopu se daly dohrávat „pluginy“, např. mini Art studio. Umělo to blokové přesuny kousku obrázků. Takže se nahrál obrázek který obsahoval písmena, a složil se z něho nádherný velký nadpis … TO SE NEVRÁTI!! Prodejna Proximy? No potěš :o))

Jojo, na prodejnu Proximy v ústeckém kulturáku si moc dobře pamatuju – když jsem si tam byl pro diskety Desktopu, Tools80 a dalších šíleností (Desktop = textovy WYSIWYG editor s proporcionálním písmem podporující 4 fonty, Tools80 = Total Commander pro disketové jednotky). Byla to vlastně taková malá, totálně zabordelená kancelář, kde se všude možně (na stole, policích, podlaze, …) válely papíry, počítače (či jejich součásti), kazety, diskety, …

Kulturaku? Pozdeji tam byla nejaka vietnamska trznice ne?

Ja nikdy do Usti moc nejezdil a dneska se tam dostanu tak jednou za rok nahodou (hlavne kvuli tomu, ze jeste neni dalnice pres Stredohori). Moc se tam nevyznam. Vlastne vim akorat, kde je zoo.

Disketovku jsem nemel. Kdyz prisla, tak uz bylo pozde. Ve skole uz jsme meli prvni PCcka a bylo jasne, ze era osmibitu skoncila. Nemelo smysl do toho davat dalsi penize, kterych jsem mel hodne malo.

Vždycky mě fascinují dema na ZX.
http://www.youtube.com/watch?v=dsg4P-e10MQ

ja si dovolim nekolik upresneni:
-multicolor 8×2 v plne siri zadny didaktik nevidel, na to je treba 2 VRAM, tedy model odvozeny od 128. duvod je v tom, ze aby se to stihlo a clovek se nemusel starat o presnou polohu paprsku, psal do nezobrazene VRAM a po ukonceni zapisu a pockani az ULA skonci generovani radu se jedinou instrukci OUT prepnuli VRAM a programator mel dalsich cca 448T na prekresleni 32 bajtu
-neni pravda ze ULA nacita cely radek najednou. ULA nacita 2 bajty, pixely a attribut a potrebuje na to 4T. multicolor bezne zapisuje do attributoveho radku, ktery je soucasne cten, obvykle ULA vykresluje pravou cast radu zatimco CPU uz prepisuje levou, protoze casu neni nazbyt.
-ad pomala pamet, da se casovat presne i v ni, protoze ULA se chova deterministicky. jenze pravidla, kdy a na jak dlouho pri jake instrukci jsou je CPU ve prospech ULA zastaven jsou dost slozita.
-ad pomala pamet II: netyka se to behu programu ale pristupu do pameti obecne, pokud instrukce v ‚rychle‘ pameti cte/zapisuje z/do pomale pameti, MUZE taky dojit k prodleve. pokud je tato instrukce v pomale pameti, MUZE dojit jeste k vetsi prodleve kvuli tomu, ze CPU potrebuje nacist instrukci. a pisu MUZE kvuli tomu, ze jde opravdu jen o to ze ULA ma prednost ve cteni ze stranky VRAM. to jest pokud necte (horni, dolni, levy, pravy border + retrace) nedojde e spomaleni
-a mam pocit, ze u Didaktiku M to bylo jeste jinak, ale to si fakt nepamatuju

prepnuly, sakra

8×2 na didaktiku by teoreticky mel mozna i jit?
LDI bylo 11taktu jestli mi pamet nelze, takze 96T zustava pro pripravu dalsiho radku, coz neni uplne malo.

Hmmm… no minimalne carovy multicolor (cely radek v jedne barve) sme myslim meli na Didaktiku funkcni ( http://www.youtube.com/watch?v=FKpfcKY4yzw uplny zaver ), i kdyz ruku do ohne za to nedam, skleroza vekem pokrocila. :/
Ale vlastne kvuli „interlace“ efektu to myslim vyzadovalo 2 VRAM, tak ted si nejsem jisty jestli se to nevyuzilo i u multicoloru.

Na tohle by urcite vedel odpoveded naprosto presne Busy, muzu se zeptat a pak sem dat odpoved. :)

tak si říkám, jestli by adresy uvedené v hexa nebyly názornější než dekadické.
třeba:

16384 = #4000
6144 = #1800
6144/3 = 2048 = #800
768 = #300

pak to začne dávat i smysl, ne?
nemluvě o tom, že běžnější i užitečnější bylo v hexa i „uvažovat“.

Bohužel, je to asi dáno tím, že BASIC ZX Spectra neuměl HEX čísla přijímat. Protože bylo potřeba zapisovat do počítače vše v DEC, psaly se i příručky v DEC.

Sám si pamatuju, že jsem si s Gamou hrál v době, kdy jsem ještě vůbec nechápal, jak vlastně počítač funguje, a tak jsem jen nosil v hlavě kouzelná čísla typu 16384, 6912, nebo 23296.

Nedávno, když jsem se k Didaktiku vrátil, zjistil jsem jaká je hrůza, že to nemá historii příkazů :)

Spektristi tahle cisla klidne na pozadani predrikaji i o pulnoci. Spousta lidi umela cist a psat i binarni cisla v rozsahu 0–255 bez jekehokoli pocitani.

By mě zajímalo, kde se bere nesmysl s tím, že Kompakt používal diskety naformátované na 840 kB. takovéto diskety sice uměl použít, ale standardním formátem byl formát podobný FAT, čili 80 stop, 2 strany, 9 sektorů, 512 B/sektor. 840 bylo možné dosáhnout naformátováním na 10 sektorů na stopu a 81 stop. Velikost 840 kB byla velikost disket Disciple a +D.

Jinak, co se týká toho Didaktiku Kompakt 128, tak toho vyráběli v Kompakt servisu ve Veselí na Moravě, nejedná se o originální výrobek ze Skalice. Byl to Kompakt ve skříni od PC. K němu existoval ještě protějšek Didaktik Kompakt Professional.

Jestli ono to nevzniklo kvůli MDOS3 pro DivIDE. Ten obvykle používá virtuální diskety – přesně 94 stop – 2 * 512 * 9 bytů na disketě – 846kB. Jenže to jsou image na HDD (SD, CF a jiných ATA zařízeních, případně s redukcí), nikoli skutečné diskety. Ovšem je to použitelné na reálném ZX Spectru a MDOS 3 je do značné míry kompatibilní s MDOSem od Didaktiku (snad s výjimkou softwaru pro starý MDOS 1.0 závislý na použitém řadiči WD … nejsem si jistý).

Len drobnosť – Mko nepoužívalo jeden pamäťový čip, ale 8 1-bitových, ako je vidieť na priloženej schéme. Neskoršie modely M (M bolo minimálne raz modernizované) používali myslím 2× 4 bitové čipy a navyše mám pocit, že mali nejaký drobný rozdiel v klávesnici, už si nepamätám, mal som staršiu verziu.

Inak taká perlička čo si pamätám bola, že potlač klávesnice sa časom ošúchala a často používané klávesy zostali bez potlače. Sám som raz, alebo 2× potom posielal Mko na reklamáciu, kde mi klávesy vymenili, alebo prestriekali :)

No mě se taky potisky kláves kompletně setřely – naštěstí jsem si pozice většiny klíčových slovu už pamatoval nazpaměť. Naštěstí jsem někde objevil, že někdo prodává náhradní potisk ve formě samolepek – nebylo to těžké nalípnout a vypadalo to poměrně dobře.

Ja mel dokonce jednou emko s timhle problemem v zarucni oprave. Opraveno – dostal jsem nove tupliky, co se za chvili zase smazaly. Kvalita klavesnice byla opravdu strasna, po nejake dobe se psalo uz hodne spatne. Navic ta sklonena klavesnice nebyla zas tak ergonomicka, jak by se dalo mozna i cekat.

Do zarucni opravy putovalo emko jeste jednou. Jako kazetak jsem pouzival jakysi rack do vezi od Tesly (melo to i Dolby a cele to vazilo snad deset kilo). Byl to celkem kvalitni kazetak, ktery uz nikdo pro jeho vahu nechtel, a tak jsem si ho vzal. Problem byl, ze mel kovovou pikslu a v Emku bylo na magnetofonovem konektoru nekam vyvedeno nejake male napeti. S jinymi kazetaky to problem nedelalo, ale s timhle problem byl. Daval totiz pri dotycich citelne rany. Povazoval jsem to za chybu emka (a do dneska povazuju – co tam to napeti ma co delat, k napajeni magnetaku se to snad nepouzivalo). Poslal jsem to do opravy a vratilo se to s tim, ze „zavada sa neprejavila“. Sam jsem se necitil na to, abych se v tom stoural, tak jsem to holt s tim jeste par let vydrzel.

Mal som ten isty magnetofon od tesly + didaktik gama. Magnetak bol hrozne velky ale kvalita zaznamu, digitalne ovladanie, presne pocitadlo a vyborne prehravanie boli idealne prave k didaktiku. Len hlavny problem bol v tom ze ocelova skrina toho magnetofonu asi sluzila ako uzemnenit a nieco asi prebijalo pretoze ked som sa dotkol magnetaku a radiatoru pripadne vodovodu sucasne tak som dostal poriadnu pecku :)

Ha! Nejsem sam!

Vydrzelo by to uzemneni trafo Didaktiku? Mne hralo jako blazen i tak. V lete na nej sedavaly mouchy. Nebyl problem zabit tri jednou ranou.

Ten magnetak asi nemel byt uzemneny, protoze nebyl pripojeny k zemnicimu koliku v zasuvce. Chyba byla pravdepodobne opravdu v Didaktiku, protoze to napeti (oproti zemi) ve zdirce pro petikolikovy DIN bylo, to jsem si tehdy zmeril. Jinak jsem moc elektrice nedaval, takze jsem zkratka nevedel, co s tim. Trochu doufam, ze mi tady nekdo povi, co se tam vlastne delo. Dneska bych si toho samozrejme zmeril vice, treba, jestli napeti na vystupu trafa neujizdi od zeme. Sice tam taky bylo vyvedeno GND, ale buhvi, co to bylo za zemi (ani Didaktik nebyl pripojen k zemnicimu koliku). Tenkrat jsem se ale do elektriky nestoural. A do pocitace uz vubec ne. Pro me osobne byl tenkrat hodne drahy a cenny.

A jeste jednou k hardwaru. Pouzival nekdo taky televizi Tesla Neptun? Uhloprickou ho monitory prekonavaji az skoro po dvaceti letech…

Myslíte ten magnetofon, co v sobě občas schovával i tiskárnu BT 100? Ten jsem vždycky chtěl. Hlavně díky digitálnímu ovládání ho bylo možné napojit na 8255 a u vlastních aplikací automaticky zastavovat/spouštět magnetofon, kdy bylo potřeba.

Tak ten jsem taky kdysi jednou videl. Bylo to podobne. Ale ten muj byl bohuzel bez splaseneho hrebiku. Jestli to melo digitalni ovladani, uz nevim. Ale mam pocit, ze ano, ze na to tam byl taky nejaky DIN.

Myslíte legendární SP-210T ? Jo to byly stroje, dodávaly se i k PMDčkám.
Já osobně používal kotoučové monstrum Tesla B-115.

Tak to ani náhodou nebyla chyba na straně Didaktiku! Didaktik měl externí trafo a to jak známo způsobuje galvanické oddělení a z toho trafa žádné napětí schopné dát kopanec nešlo.
Chyba je podle mě v tom, že jste měli v baráku blbě udělané rozvody elektřiny.

Taky si myslím. Musíme si uvědomit, že to byla doba před érou hypermarketů, kdy se prodlužovačky nekupovaly, ale vyráběly, a takový domácí kutil obvykle nekupoval trojlinku, když „to fungovalo“ i s dvojlinkou (bez zapojeného kolíku).

To, že v mnoha domech je ústřední topení na jiném potenciálu, než kolík v zásuvce je bohužel taky realita.

Zaslouzi si tento komentar vubec reakci?

Externi trafo? A interni ne? A galvanicke oddeleni? Je tam oddeleni pro stejnosmernou slozku, ale to neznamena, ze na vystupu nemuze byt nula oproti zemi posunuta. Slusnou ranu da i 12 V. Krome toho porad nevim, jestli tam to napeti opravdu nemelo byt. Pak by mohl byt problem i na strane magnetofonu. Ale nikde jsem nic nenasel o tom, ze by tam melo byt.

Oba spotrebice maji jen dva koliky. A ty samozrejme lze strcit do zasuvky tak i tak. Blbe na tom snad ani nic byt nemuze.

12V stejnosměrných a slušnou ránu? Tak to jsi asi extrémně přecitlivělý (nebo extrémně mokrý). I ve zvláště nebezpečných prostorách, jako jsou bazény, je napětí do 25 V ss považováno za malé bezpečné.

Gama měla skutečně klasický nespínaný zdroj, takže byla zcela galvanicky oddělena od sítě. Samozřejmě, že jsi mohl mít vadné trafo, kde by byla porušena izolace primáru a sekundáru, pak by to skutečně mohlo kopat. Na MG vstupu je podle schématu připojeno stejnosměrné napětí cca. 0,6 V přes odpor 100kohm. Nic víc.

Poznámka o dvouvodičové prodlužovačce samozřejmě platí jen pro spotřebiče s trojkolíkovou zástrčkou (měl jsem pocit, že ten magneťák takový byl).

Bezpecny neznamena, ze nedostanes ranu. Citit se da i par voltu. Zalezi taky, jak se toho dotknes. Kdyz na to prilozis celou ruku, nic neucitis. Kdyz se dotknes zlehka nejake hrany, ucitis to setsakra dobre – zvlast, kdyz to necekas.

Jenze to napeti bylo na zdirce na vystupu z pocitace. Takze konstrukce kazetaku mohla ovlivnit jen to, zda se mohlo napeti ze zdirky dostat na kisnu. To je sice asi taky spatne, ale kdyz ten kolik ma byt zem, tak s tim asi v Tesle pocitali. Jenze zem to nebyla.

Jak se tam to napeti dostalo, to fakt nevim. Moznosti jsou dve: bud spatny zdroj, kde na vystupu byla ujeta nula (to povazuju za nejpravdepodob­nejsi, nebot to neovlivni funkci samotneho pocitace). Na to nepotrebujes mit nutne porusenou izolaci civek. (Jaky zdroje melo emko? Byl taky pekne tezky.) A nebo to napeti na zdirku bylo privedeno az v pocitaci (nejspis chybou, na zamer neverim). Kazdopadne to tam bylo a v servisu „sa zavada neprejavila“.

Spotrebni elektronika obvykle neni zemnena pres kolik. I kdyz tenhle magnetak by si to jiste zaslouzil, nebot mel kovovou pikslu.

Kazdopadne jsem nebyl jediny (coz jsem se dovedel az vcera – pozde, ale prece).

Sám jsi potvrdil, že zdroj měl dvoupólovou zástrčku. Uvnitř zdroje byla šňůra přímo připojená na primární vinutí transformátoru v sérii s trubičkovou pojistkou. Nikam jinam.

A teď mi vysvětli, jak mohl takový zdroj (za předpokladu bezvadného transformátoru) mít kamkoli „ujetou nulu“? Takový zdroj prostě nemá napětí ani proti zemi, ani proti ničemu jinému.

Nicméně teď mi to došlo, kde byla pravděpodobně příčina. Ta „ujetá nula“ se ti tam zavlekla přes stínění anténního kabelu, který byl připojen do TV. Obal anténního konektoru byl ve spektru spojen se zemí, stejně jako obal konektoru pro MG. To by taky vysvětlovalo, proč se v servisu závada neprojevila.

U televizních přijímačů je běžná věc, že „zem signálu“ (stínění antény, obaly cinchů, atd). má nějaké napětí proti zemi. Většinou se tam dostane přes kondenzátory ve spínaném zdroji, které mají za úkol „uzemnit“ pro vf signály sekundární, galvanicky oddělenou část obvodu.

No, tohle je docela dobre mozne.

Je tu este jedna moznost (podla mojich skusenosti najpravdepodob­nejsia) a to ze rozdielne potencialy sposobuje televizor, ku ktoremu bol pocitac pripojeny. Starsie televizory nie su galvanicky oddelene a ani mnohe dnesne;-)

„Je tam oddeleni pro stejnosmernou slozku, ale to neznamena, ze na vystupu nemuze byt nula oproti zemi posunuta.“

Co jsi napsal je totální kravina. Doporučuju otevřít učebnici fyziky pro základní školy a zopakovat si, co to znamená pojem „galvanické oddělení“.

Hadat se s Tebou nebudu.

Ano, model 90 a 91. Lišili se zejména provedením kurzorových kláves a RESETu (ten totiž samostatně nefungoval, bylo potřeba mačkat CAPS SHIFT+RESET. A to bylo právě vyřešeno dvojicí kontaktů v CAPS SHIFTU (jeden sloužil jako kontakt klávesnice, druhý tvořil sériový obvod s tlačítkem RESET). Stejně jako kurzorové šipky, které mačkaly dvojici CAPS SHIFT + 4,5,6, nebo 7. A tady byl pravě problém, že to bylo nespolehlivé a občas to místo posouvání kurzoru psalo čísla.

Proto model 91 měl tyto dvojstitky vyřešené elektronicky pomocí nějakého logického obvodu.

Taky jsem měl jenom M 90 a ještě k tomu rozbité, takže teď mám jen klávesnici z M posazenou na střevech z Gamy (která měla příšernou klávesnici)

Prisernou jak pro koho. Ja se na tom tak naplkal, ze prakticky polovina nejpouzivanejsich klaves nemela skoro vubec potisk. Zadna klavesa se nerozbila. U kamarada, ktery si poridil Mko jsem zkousel neco napsat, ale vubec jsem ani po case nedokazal teto klavesnici prijit na chut. Na muj vkus ty klavesy byly mekke…

Ja s emkem celou dobu zavidel gamarum jejich klavesnici. Ale je fakt, ze na game jsem toho moc nenapsal, mozna by jeji klavesnice odesla jeste rychleji nez ta u meho emka.

Existují dvě verze Mka. Didaktik M ‚90 a Didaktik M‘91.

Starší verze má 8 DRAM po 1 bitu, novější má 2 DRAM po 4 bitech.

Ten Doom je krutej.. aaaaarrghh!!! :)

Zatim jsem k celemu serialu jeste nenapsal komentar, ale pravidelne ho ctu a tesim se vzdy na dalsi dil :-) na osmibitech jsem vyrustal a do smrti budou mit v mem srdci misto. Do dnes obcas ve chvilce nostalgie vytahnu didaktik, nebo „atarko“ a zaparim nejakou gamesku.
Ale, chtel jsem se zeptat. Bude take nejakej clanecek o Atari (XE, XL, ST ad.)? Dik.

Dobry den,

jako atarista jsem se Atarkum uz trosku venoval v predchozich castech tohoto serialu pri popisu zvukovych a potom grafickych subsystemu. Chystam se sepsat neco o starych hernich konzolich, takze treba o Atari 2600 a 5200 bude urcite rec. Pokud by byl zajem, muzu se jeste atarkum vic venovat o popsat napriklad veci, na kterych Ataristi dodnes delaji, jsou to zajimave kousky – pripojeni pametovych karet k osmibitovemu Atarku, pouziti joysticku (takovy ten naklapeci) z Nintenda, nova dema atd.

Zájem je :-)

Ač Sinclairista, tak upozorňuji na zajímavý počin Commodoristů
Viz http://www.youtube.com/watch?v=WyCMM6e1Lbo

Jinak i na ZX se najde zajímavý moderní hardware. Myš s kolečkem už zdomácněla, RS232 (a potažmo připojení k internetu přes ConnectOne modul na RS232), samozřejmě DivIDE, scandoubler (novinka posledních 14 dnů) …

Nebo je libo na ZX Spectru tisknout?
http://cygnus.speccy.cz/popis_printer-deskjet1.php
případně dosud nedoladěný vektorový tisk
http://cygnus.speccy.cz/popis_printer-aritma0507_2.php

na didaktiku bol jednak reset daleko od ostatnych klaves a jednak nestacilo stlacit len reset, ale aj caps shift.

A kolikrat to v zapalu hry stejne nestacilo. Zvlast ve hrach pro dva, kde bylo treba mackat spoustu klaves. Tusim jedna takova hra se jmenovala Sai Combat. Tam se to stavalo casto.

To mi pripomina, ze se tu jeste nevzpomnela organizace klavesnice.

Hodne se mi tady libil clanek http://www.root.cz/clanky/zx-spectrum-vzor-2009/

Takze jen pripominam.

To bych bral mit doma i dnes…

A to ještě zdaleka není vše, co existuje.

Rusové tvoří Pentěvo (Pentagon Evolution) http://www.youtube.com/watch?v=DzX_NvyimlE

Tak me napada, ktery emulator stoji za pouziti, kdyz by si chtel clovek osvezit vzpominky na stare casy?

ja pouzivam na Linuxu Spectemu, mozna neni 100% dokonaly v emulaci HW, ale vetsina programu, co jsem zkousel, na nem beha dobre.

Mně se líbí FUSE, zvlášť poté, co jsem přišel na to, že je možné screen zdvojnásobit tažením za růžek okna, protože jinak je strašně malinkatý :)

Nejlepsim emulatorem co jsem mel moznost cist, najit a pouzivat je RealSpectrum. Umi emulovat i D80, coz je pro majitele Didaktiku prave pozehnani. Bohuzel to neni Linuxova aplikace. Da se provozovat v dosemu, ale to dost drsne – dvojita emulace. Zabyvam se myslenkou implementace formatu D80 i do FUSE, ale asi na to nebude motivace ani cas.

Ted nedavno jsem si hral s pretahovanim disket z D40/D80 na PC. Detaily viz:
http://www.lowlevel.cz/log/pivot/entry.php?id=145
http://www.lowlevel.cz/log/pivot/entry.php?id=168

Co vlastne dneska delaji ti, ktere jsme tenkrat povazovali za polobohy? Viditelnejsi je snad akorat Fuka. Prave jmeno Universuma jsem se dovedel az dneska: Tomas Vilim. A co jiz zde vzpominany George K.? Nebo Scalex? A vzpomene si jeste nekdo na Flaskovi?

Bratři Flaškovi? Jistě si na ně vzpomínají desítky uživatelů ZX Spectra – podle bratra stovky.

No co bychom dělali? Z polobohů jsme vyrostli na celobohy. 8^) A na jednoho Flašku zapomenout nemůžu, protože když jsem byl třičtvrtěbůh, šel mi na svatbě za svědka. Dneska ho můžete potkat na jeho webu http://www.ydiot.com a věřte, že ten web stojí za návštěvu. Z „art of NOP“ se stal Ydiot a projevil se jako značně renesanční člověk, který skvěle píše, fotí, maluje (obrazy), kreslí (počítačovou grafiku), tvoří weby, skládá muziku a ještě k tomu učí na gymplu v Budějicích. Holt, ten dorostl nejméně na dvojboha.

A kdyz se navzajem znate, nemuzete releasnout vsechny ty programy, co napsal Universum, na Worldofspectrum? Di­ky.

No my se sice známe, ale třeba Universuma jsem viděl naposledy kolem roku 1994 a po jeho aktuálním e-mailu nebo jiném kontaktu pořád pátrám… No a spectrácké programy bohužel nemám. Když jsem kdysi přecházel na Amigu a následně na PC, tak jsem tenkrát vše spectrácké prodal. Takže co dnes není k sosnutí odněkud z netu, to nemám. 8^(

Zdravím,

mám někde schovanou přepracovanou verzi vaší společné improvizace s F.Fukou z prvního Bytefestu, nepřichystáte něco podobného zas letos na podzim? Pro potěšení lidí, co vyrostli na „chipmusic“ :-)?

To byla doba, kotoucak , spectrac/didaktik ,AY a Merkur.

To uz je pekne davno, ale dodnes spominam na povinnu vybavu srobovak, vata a lieh na cistenie a ladenie magnetofonovej hlavy, len aby sa podarila nahrat nejaka vzacnejsia hra :) A tie magnetofony vydrzali snad vsetko, ked do nich clovek pol hodiny v kuse mlatil, pretoze nie a nie nahrat nejaku hru :) Alebo ked som si chcel spravit zvukovy modul, tak som zletoval niekolko desiatok rezistorov priamo na konektor do zbernice, vyzeralo to ako taka gula, ktorej sa nesmel nikto dotknut, inak by sa to rosypalo, ale hralo to na tu dobu tusim 3 kanaly, kazdy s 8 bitovou hlasitostou, na tu dobu nevidana vec :) Len skoda, ze som predtym jeden 5W zosilovac zlikvidoval, takze som mal moznost len na sluchatkach aspon slabo pocut tu nadheru :)

ja sem si na desce Gamy preskrabnul a vyvedl prepinac ven na to prepiani bank.
takze me nejakej OUT nerozhodil.
naopak:
prepnul out, na konec pameti nahral rutinku: prekopiru screen za 32768, prepinacem prepnul banku zpaty.
nahral Sentinel pustil level 1. otocil o X stupnu.
prepnul banky. pres 32k NOPu system doskakal az k rutince, ulozil screen, restnul se.
a v 2. bance jsem mel ulozen screen$.
ponekud slaba nahrada Final Cartidge / Amiga Action Replay, ale aspon neco.

kdyz jsem disassembloval nejakej program od Proximy ( myslim )
a na zacatku byla „dekomprese“:
projdi celou pamet ( od 0 do 65534 ) a udelej OR R
taxem pochopil, ze ve strojaku asi delat nebudu :-)

To je skoda, bo strojak je lepsi jak SEX =)

HEX je lepší než SEX? :-P

Mám didaktik gama a koupil jsem novou tv šňůru i s rozbočovačem a nevím jak to všechno rozjet, nebo spíš jak naladit televizi.Z televize je vývod samice, stejně i z didaktiku, tak jsem pořídil ten rozbočovač abych dostal kabel samec-samec a po pospojování a spoštění počítače nevím jak dál, televize jen šumí.Děkuji za pomoc.

Není potřeba žádný rozbočovač, stačí běžný televizní kabel se samci na obou koncích. Počítač vysílá na nějakém kanálu (už si po těch letech nepamatuju na jakém), čili po zapnutí počítače je nutné televizi na daném programu naladit.

Nevíte za kolik se dá prodat gama s origo krabicí,klávesnice (jako nová)a s veškerou dokumentací?