Názory k článku Digitální svět, tradice a svoboda

  • 23. 5. 2007 1:05

    rudo (neregistrovaný)
    titulni clanek je zajimavi ale na jednu stranku strasny , co ma spolecneho open-source s "sdílení nebo stahování chráněného materiálu"

    S takovyho clanku mam pocit ze OPEN-SOURCE je ruka v ruc v nelegalnim sirenim vseho na internetu



    S tim nesouhlasim
    ale vazim si vase aktivity slobdneho prekladu ti knizky

    pro priste prosim zmente ton a nedavajte do souvislosti dve veci ktere spolu nesouviseji
  • 23. 5. 2007 5:43

    Josef Polách
    Vypadá to opravdu na úlet. Jakoby autor chtěl psát a nevěděl, jak začít. Obě věci (OS a nepoctivé šíření) spojuje jediná pokřivená a zcestná myšlenka. Falešný názor, že zadarmo je nelegální a tudíž špatně. Jako mnoho takových zjednodušených a vytržených výroků.

    Děkuji ale za zajímavý článek. Je jen dalším důkazem toho, jak a proč je nesnadné prosadit novou lepší věc (technologii, myšlenku...) v totalitě a ve snaze o monopolizující ovládání. Donedávna to byl bolševik, teď spotřeba tlačená naftovým a dopravním, farmaceutickým, softwarovým... průmyslem.

    Pohoda, hezký den.
  • 23. 5. 2007 8:16

    anonymní
    protoze termin "nelegalni" hudba je usmevny vysledek nechutny snahy prodat uplne vsechno. hudba je spontani potreba lidstva, at jiz jako tvurce ci posluchace. podobne jako sport (pohyb jako zabava). Za par let mozna bude nutny, pokud si clovek bude chtit nekde na nakym placku "cutnout", nahlasit danou aktivitu sdruzeni placku vhodnych k cutani, zaregistrovat se a zaplatit poplatek, pod pohruzkou, ze se polatek vztahuje pouze na jednoho fotbaluchtiveho hrace a je prisne zakazano mimo dalsich neregistrovanych hracu presentovat hru na verejnosti.Plosne placena hudba je zlocin a hudbu zabiji.
  • 23. 5. 2007 9:51

    xenobit
    souhlasím. zcestné bylo už zavedení peněz namísto výměnného obchodu.
    vede akorát k nárůstu moci několika málo jedinců a zavádění všemožných omezení k jejímu posílení na úkor svobody většiny populace.
    a k takovým nesmyslům, jako jsou poplatky třeba za hudbu a vodu.
    a mimo jiné také k pokračujícímu znečišťování životního prostředí. pro lidi podílející se na rozhodování o těchto věcech je pohodlnější udržet si svůj "životní standard", nežli podpořit rozvoj a budoucnost.
  • 23. 5. 2007 12:11

    human Yeoman male lawful (neregistrovaný)
    diky za dobry t(I)p - uz shanim dalsi 2 obcany CR - zalozime to zdruzeni - to bude vejvar:-P

    za vodu se plati opravnene - nedovedu si predstavit ze by mne az do baraku nekdo privedl vodu studenou/teplou zdarma ... ale zaroven nechapu, jak si nekdo muze koupit balenou vodu litr/15kc ... asi jen vypatlanej konzument(ka) reklamy
    :/
  • 23. 5. 2007 13:09

    Pepa (neregistrovaný)
    Asi vám do baráku teče pitná voda a ještě k tomu chutná. Spousta těch vypatlanejch konzumentů tuhle vymoženost nemá. Obec, ve které žiji, si každý rok prodlužuje výjimku, aby užitkovou vodu mohla papírově vydávat za pitnou. A když navíc máte malé dítě ... tak prostě tu kojeneckou vodu v barelu koupíte ač nejste vypatlanej a ani konzument reklamy.
  • 23. 5. 2007 16:43

    J (neregistrovaný)
    Vrele doporucuju si nechat udelat rozbor te kupovane vody. Onehda to pri prilezitosti testovani vody ze studni zdarma jeden znamy udelal. Proste koupil nejakou "zarucene nejlepsi slozeni mineralu". Vysledek = prekrocene obsahy (nekolikanasobne) vseho mozneho, voda sice nezavadna, ale k piti nevhodna.
  • 23. 5. 2007 12:25

    rednex (neregistrovaný)
    Nejsou ale peníze vlastně určitá forma přenosu informace, zdokonalující výměnný obchod? Pekař mi dá housky za to, že jsem zasel obilí. Díky penězům není potřeba, aby mi to mlynář, statkář museli jít do pekárny dosvědčit. Nespokojenost asi bude spíš s institucí která ty peníze kryje. To možná bude další úkol internetu, přinést lepší model výměnného obchodu.
  • 23. 5. 2007 13:28

    xenobit
    jasně, zjednodušuje výměnný obchod. to by bylo fajn.
    ale krom toho je to všeobecně uznávaná iluze hodnoty a dá se s ní lehce manipulovat.
    například obchodníci. k čemu jsou dobří? kromě překládání zboží z jedné hromady na druhou a hrabání peněz do svých kapes? a dost často se to obejde i bez toho zboží.
    nebýt peněz, nebyla by jejich práce k ničemu dobrá. třeba banky, že?
    takže vydělávají peníze proto, že existují peníze. hezký ;-)
    blbý je, že tím všichni ostatní přicházejí o protihodnotu svých produktů a činů.
  • 23. 5. 2007 13:53

    byF (neregistrovaný)
    řekněme, že umíte vyrobit boty.

    A budete si chtít koupit BMW.

    Jak vyměníte boty za BMW?

    Proto jsou peníze ;)
  • 23. 5. 2007 14:34

    anonymní
    nojo zase utopisti :)

    penize se "nezavedly" - penize vznikly dobrovolne a spontalne puvodne jako cosi obecne prijimaneho a zaroven samo o sobe cenneho (musle, platno, drahe kovy) odmaterializovaly se az pozdeji ale jejich prijimani je dano tim, ze subjekty vedi, ze za ne budou moci vymenit dalsi zbozi (puvodne protoze maji hodnotu, nyni protoze lide veri, ze maji hodnotu - duveruji jim :))

    smenny obchod je transakcne neefektivni - existuje velke mnozstvi smenovanych produktu a tim padem zhruba druha mocnina cen (ceny jednoho produktu vuci vsem ostatnim) - uz jenom z hlediska optimalizace je pocet cen v radu n^2 horsi nez n, ze :)

    smenny obchod ma dalsi nevyhody - musite hledat 'retez' kdyz mate produkt A a chcete produkt B to muze celkem dobre fungovat napriklad u malych komunit, ale ne ve velkem spolecenstvi, kde se lide neznaji

    musite byt odbornik na kvalitu temer vseho zbozi, abyste nebyl podveden (kdezto s penezi vam staci standardni ochranne prvky a znalost vlastniho obchodu)

    penize je mozne snadno skladovat a uchovavat, premistovat a hlavne delit

    lide pracujici v nevyrobnich odvetvich (a ze jich je dnes vetsina) nebo tam, kde proste neni mozna vyplata v naturaliich by byly vyplaceni jak? co by dostal takovy programator za svou praci? licenci na aplikaci? nebo neco od zakaznika aplikace? treba 200kW elektriny? nebo pojisteni? moznost nechat si prelozit 50 stranek z nemciny? a kde a jak by to pak menil s pekarem za chleba?
  • 23. 5. 2007 14:25

    Masáč
    Snuska nesouvisejicich tvrzeni. Napriklad existence obchodniku neni podminena existenci penez. Obchodnici tu byli i pred penezma.

    Nechapu ani, jak tim, ze za svoji praci obdrzim penize, za ktere si mohu cokoliv koupit, prichazim o hodnotu sve prace.

    Dale nevidim rozdil mezi tim jestli ti nekdo pujci pytel mouky s tim, ze mu po znich vratis dva. A mezi tim, jestli ti pujci penize na urok. Vlastne tu rozdil je, s penezi mas vetsi volnost.

    To, ze si dnes zijeme v blahobytu, o jakem se nasim predkum ani nesnilo, je dano take racionalizaci hodnoty - penezi. Bez kapitalizmu by prumyslova revoluce nebyla mozna.

    Cele to zavani marxismem - predstavou, ze existuje nejaka objektivni hodnota vyrobku a rozdil mezi touto hodnotou a prodejni cenou je neco nepatricneho, zleho a nespravedlive vydelaneho. Sluzby (tvymi slovy "ciny") jsou z tohoto schematu vynechany. Je opravdu nutne aplikovat nejakou teorii vyroby 19. stoleti na stoleti 21, ktere stoji na sluzbach?

    Otazka zni: Je jediny poctivy zpusob zisku vyroba predmetu? Protoze jestli sluzby nejsou, tak se jako programator citim velice provinile. Vzdyt jaky je rozdil mezi bankou, ktera sezene kapital na stavbu tovarny, inzenyrem, ktery vymysli vyrobek a programatorem, ktery naprogramuje obrabeci stroj?

    PS: Programatori vydelavaji penize, protoze existuji pocitace, hezky:-)
  • 23. 5. 2007 17:45

    dusan (neregistrovaný)
    Peniaze by nemali byť tovarom (úrok a tak) tam vznikajú neprijemne globálne dopady na celu spoločnosť. Nie ako pri jednom dvoch nepoctivých obchodníkoch na určitom území.

    A služby predsa ale mohli vzniknúť len v prípade ak už bolo niečo vyrobené aby sa mohli vôbec ponúkať(samozrejme asi najmenej bolo toho treba vyrobiť pre masera). Svetová banka a spol(hlavne USA, EU, Kanada, Australia(Čína si stíha vlastné obyvateľstvo ničiť aj vlastnými silami aj keď neviem koľko im požičala svetová banka na rozvoj) donútila slabšie štáty (afrika, india , južná Amerika....) aby si zdierali vlastné obyvateľstvo aj životné prostredie, aby horných 10 tisíc na západe boli v blahobyte a strednej vrstve zalepili huby tým že môžu ponúkať služby a máju sa relatívne dobre (tie služby sú aj reklamy na super duper veci, ktoré nikdy nebudeš potrebovať a zvýšiš tým len množstvo odpadu).

    A k tej južnej Amerike. Hm a čo myslite prečo USA sa snaží vytvoriť zónu voľného obchodu.
  • 23. 5. 2007 18:10

    polymorpheus (neregistrovaný)
    Ze urok je nemravny tvrdila sveho casu uz katolicka cirkev, a jak se od te doby lidska spolecnost vyvinula? (kolikrat vic nas je, jak jsme bohati, atd).

    Bohatsvi modernich spolecnosti je zalozeno na vedecko-technickem pokroku a informacni spolecnosti (kdo nekdy resil treba nejakou optimalizacni ulohu, asi vi, o cem mluvim). A v nejobecnejsi rovine na vzdelanosti.

    Ze bohatsvi vyspelych zemi spociva na praci lidi z rozvojoveho sveta je sprosta komunisticka lez. Ve skutecnosti je presun vyroby do rozvojovych zemi jedinym ucinnym zpusobem, jak se tyto mohou postupne dostat na uroven Severanu, a probelmy to pusobi spis ve vyspelych zemich.

    Kde furt na ty blaboly chodite?
  • 24. 5. 2007 11:09

    dusan (neregistrovaný)
    No dobre je to môj názor.

    Nemôžem to tu cele rozpitvávať, keďže by to bolo min na knihu ale skús sa pozrieť na

    www.paradigma.sk

    je to tam cele dobre rozpísané. Súhlasím čo tam je napísané tak od 80 do 100%. Mne ide hlavne o spojitosť medzi ekológiou kultúrou. Ekonomika vlastne súčasť ! ľudskej ! kultúry. Netreba zabúdať že sme len jeden z mnoha živočíšnych druhov a aj my môžme vymrieť. Tak načo si robiť zle absurdne nastavenou ekonomikou kým existujeme na tejto planéte.

    A "najsrandovnejší" je ten vtip s Bilom Clintonom na hlavnej stránke. (skôr je to na zaplakanie)
  • 24. 5. 2007 13:07

    polymorpheus (neregistrovaný)
    Vite, jaky je problem s temi tzv. humanitarnimi vedami? Ze vetsinou nejsou ani trochu exaktni (pochopitelne), takze bohuzel jejich zavery nejsou meritelne/overitelne, coz mimo jine znamena, ze za vedce nebo odbornika se muze prohlasit kdejaky hlupak a prizivnik.

    A protoze po ruznych svetonazorovych interpretacich existuje docela velka poptavka hlavne mezi tou premyslivejsi casti mladych lidi, oni hlupaci a prizivnici si ze sveho svetonazorovateni mohli udelat docela vynosny business (tepla mistecka na spatnych univerzitach, ruzne vladni i nevladni organizace apod.). A jak to tak vypada, drtive vetsine z nich chybi zakladni znalosti, a predevsim - poctivost a zodpovednost skutecneho vedce/odbornika.

    Proste na humanitarni vedce a odborniky jsou kladeny velmi narocne pozadavky (museji byt vzdelani v mnoha, mnoha oborech), nez se mohou k cemukoliv vyjadrovat. A podle meho nazoru by kazdy humanitarni vedec mel povinne skladat zkousky z matematiky a logiky, aby se oddelilo zrno od plev. Absolventi humanitarnich oboru se totiz casto dostavaji do mocenskych struktur statu, kde by meli byt kvalitni lidi.

    A pokud takovy 'vedec/odbornik' zalozi svoji karieru na cirem populismu brnkajim na struny negativnich emoci a pubertackych predstav o svete (dospelacky svet je plny nasili, socializace je vlastne nasili, atd. atp.) pak je to fakt vazne, a takovi 'vedci' si nezaslouzi nic nez opovrzeni.

    Na panorama.sk stoji za pozornost IMHO maximalne 5% obsahu.
  • 24. 5. 2007 13:50

    anonymní
    humanitarni?
  • 24. 5. 2007 13:53

    polymorpheus (neregistrovaný)
    humanitni.

    Holt do humanitnich oboru uz nejakou dobu nedelam, tak proto asi ta chybka.

    Omlouvam se za ni.
  • 24. 5. 2007 14:01

    dusan (neregistrovaný)
    Z Vašeho postoja k veci sa dá usúdiť, že asi máte úplne iný pohľad na svet ako ja.

    Ale ináč súhlasím, že urobiť si teple miestečko a potom p*** robiť nie je to pravé orechové (nehovorím že by sa mi to nepáčilo :-) chvíľu). Ale ako to súvisí s tu zmieňovanou stránkou to je mi záhadou.
    Myslím že články sú trefné a veľmi aktuálne.
  • 24. 5. 2007 14:33

    polymorpheus (neregistrovaný)
    Vsak je mi uz nad tricet :-)))
  • 24. 5. 2007 16:22

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    Vite, jaky je problem s temi tzv. humanitarnimi vedami? Ze vetsinou nejsou ani trochu exaktni (pochopitelne), takze bohuzel jejich zavery nejsou meritelne/overitelne, coz mimo jine znamena, ze za vedce nebo odbornika se muze prohlasit kdejaky hlupak a prizivnik.
    Jo to je problem. Mimo jine take v ekonomickych vedach.
  • 24. 5. 2007 16:34

    polymorpheus (neregistrovaný)
    ekonomie neni humanitni obor
  • 24. 5. 2007 17:06

    anonymní
    nevim jaky to je obor, ale kazdopadne a jednoznacne je to veda spolecenska tj. o chovani a jednani lidskych bytosti

    a to presto, ze nekteri misto lidi vidi pouze krivky, derivace a integraly v ruznych modelech
  • 24. 5. 2007 17:19

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    Hmm, tady si nejsem jist terminologii. Asi neni sporu o tom, ze ekonomie je socialni veda. Podle anglicke wikipedie se rozlisuji social sciences a humanities, nicmene v ceskem kontextu mam pocit, ze oznaceni 'humanitni vedy' se pouziva pro vsechny vedy tykajici se cloveka a spolecnosti (v kontrastu s prirodnimi vedami) a tedy zahrnuje i socialni vedy a tedy i ekonomii. Ceska wikipedie mi v tom dava zapravdu.
  • 24. 5. 2007 17:05

    anonymní
    No ekonomie ma ten "problem", ze se az tak nerozlisuje teoreticka ekonomie a jeji politicke aplikace. Mnozi "ekonomove" se snazi uzpusobit teorie tak, aby podporovaly jejich svetonazor (ci chcete-li politicke presvedceni). To se deje i v jinych vedach (napr. evoluce vs. intelligent design, geocentrismus vs heliocentrismus v minulosti, ruzne alternativni teorie kosmologicke pripadne naopak z mikrosveta), ale tam to zdaleka neni tak viditelne. A to proto, ze vetsinou to, kolik je vlastne dimenzi a kolik z nich je svinutych, nezasahuje az tolik do kazdodenniho spolecenskeho zivota.

    Druhym problemem je to, ze ekonomie je samozrejme veda spolecenska. Cili to, co zkouma neni dano nejakymi "vnejsimi objektivnimi silami" (i kdyz podle nekterych ekonomu jsou ekonomicke zakony stejne dane jako ty prirodni), ale je to jednani lidskych jednotlivcu (v mainstreamu) a jejich skupin.
    Pokud do tohoto jednani nejak zasahujeme (napriklad protoze se domnivame, ze tim vylepsujeme cely proces nebo ho delame spravedlivejsim), muzeme menit toto chovani a tim i to, co tvori. Proste receno - prakticka aplikace ekonomickych teorii a modelu (samozrejme zjednodusenych jako vzdy ve vede) muze casto vest ve svem dusledku k naproste zmene jejich fungovani.

    No a dalsi problem je samozrejme omezena schopnost prakticky testovat hypotezy.
  • 24. 5. 2007 17:12

    polymorpheus (neregistrovaný)
    myslim, ze na tom co tu pisete je hodne pravdy

    Ovsem ekonomicke zakony nejsou od tech prirodnich oddelene a i ja si myslim, ze jsou 'dane objektivnimi slilami' - jsou totiz vsudypritomne (ekonomickymi zakony se ridi kazdy zivy organismus, napr, bakterie slizu, kdyz se chystaji rozsirit :) ).

    Podstatne je, ze ekonomie k popisu skutecnosti pouziva matematicky aparat a statistiku.
  • 24. 5. 2007 17:26

    anonymní
    no pak jde o to, co takovym ekonomickym zakonem chapeme :)

    tj. na jake urovni abstrakce se pohybujeme - takove obecne veci jako minimalizace usili pri maximalizaci prinosu lze jiste povazovat za temer filosoficke vychodisko, ktere je mozne vysledovat zdaleka nejen v ekonomii, ale i ve fyzice v podobe napr. prenosu energie nebo v (evolucni) bilogii pripadne i historii nebo valecne taktice pri kolonizaci :)

    ale takove "zakony" jako ruzne teorie o inflaci nebo nezamestnanosti, jsou pak zrejme vice dany konkretnimi podminkami a situaci v pozorovanem obdobi (ktera muze byt i relativne stala, ale muze se i pomerne rychle zmenit - napriklad konec kryti penez hodnotou a generovani penez ne zcela krytymi bankovnimi uvery jiste nejak ovlivnil nektere dosavadni "zakony")
  • 24. 5. 2007 19:33

    polymorpheus (neregistrovaný)
    ty vase priklady jsou strasne hezke a ackoliv se zdaji byt trivialni a uroven abstrakce prilis rekneme vseobjimajici, myslim si, ze je relevantni takto uvazovat. Vemte si treba takovy 'vodikovy' motor - co je nam platne, ze existuje jeho naprosto funkcni model, kdyz je zatim 'neekonomicke' vyrabet ve velkem auta s timto pohonem (i kdyz prvni vlastovky uz se objevuji)? ;-)
  • 25. 11. 2007 16:37

    dna (neregistrovaný)
    ty jsi hodne mimo
  • 23. 5. 2007 19:46

    anonymní
    Proc by ne? Penize jsou prece samy produktivni - ne samy o sobe (kdyz je date na hromadku tak se vam nerozmnozi), ale je moznost je investovat (napriklad do nakupu HW a SW/skoleni) a nasledne z teto investice tezit (treba vyrabet a prodavat SW).

    Neco jineho je urok u spotrebnich pujcek a podobne, ale to uz je veci toho kazdeho, co s penezi udela.

    Uroky z podobneho duvodu kdysi zakazovala katolicka cirkev. A vysledkem byl prudky rozmach nekatolickych zemi (protestanti se k tomu naopak staveli kladne, a uz nemluvim o Zidech :))

    Jake neprijemne gobalni dopady vznikaji pujcovanim penez? Jedine co me v teto souvislosti napada je bankovni generovani 'virtualnich' penez, ale s tim se pri emisi davno pocita. Nebo mate proste vztek, ze obchodnici, kteri "nic neumi" a "nic nedelaji" maji casto vetsi zisky nez ti, kteri "tvori hodnoty"? A jak se vy dostavate k hodnotam, ktere tvori zase nekdo jiny? Opet pres obchodniky, ne?

    Samozrejme ze sluzby jsou az tercialnim sektorem. Podobne muzete argumentovat, ze vyroba musi mit nejprve suroviny, ktere nekdo vytvori/vypestuje/vytezi.
  • 23. 5. 2007 19:59

    anonymní
    Prominte, ale soucasny presun do levnejsich, efektivnejsich zemi preci nedokazuje, ze zapadni zeme ziji na ukor rozvojovych zemi.

    Bata, Ford, Skoda, VW ... vsichni tito a mnozi dalsi kdyz budovali sve podniky nestaveli na asijskych sickach nebo africkych detech. Jenom je v soucasne dobe efektivnejsi vyrobit ty boty v cine. A to proto, ze tady maji (vzhledem k rustu zivotni urovne) zamestnanci vyssi pozadavky za stejnou praci.

    Neco jineho je zivotni prostredi atp. Jenom pockejte, az si kazdy cinan a ind bude chtit rozsvitit zarovku... :)
  • 23. 5. 2007 14:45

    anonymní
    obchodnici jsou zprostredkovatele
    dobri jsou k tomu, ze vam na jednom miste nabizeji hodne veci
    dale ruznym preprodavanim siri cenove zmeny (tj. ty informace o tom, co je zrovna v dane chvili zadane, nedostatkove, prebytecne...) do ostatnich oblasti ekonomiky

    banky zprostredkovavaji toky penez z hodne malych vkladu delaji malo velkych uveru kdyz si chcete pujcit na dum dva miliony nebo na koupi letadla takovych 80 asi tezko vam pujci nekdo na ulici

    mimochodem kdyby existoval pouze smenny obchod bez penez, vliv vsemoznych obchodniku a prekupniku by byl mnohem vetsi - poskytovali by sve sluzby tem, kteri chteji neco ziskat a musi najit nekoho (nebo retez tech) kdo ma pozadovany produkt a chce na oplatku to, co maji oni. Samozrejme by si za to takovi obchodnici neco vzali.
  • 23. 5. 2007 16:50

    J (neregistrovaný)
    Banka je ovsem jediny "podnikatel", kteremu pujcite sve penize a jeste mu za to platite.

    Jinak prave diky internetu neni dnes problem cely obchodni retez proste vyradit. Pro spoustu odvetvi (napriklad prave audio/video/sw/...) by to znamenalo znacme snizeni nakladu => snizeni prodejnich cen a pripadne i vetsi prijmy pro toho, kdo danou vec skutecne stvoril.

    Jenze vydavatelum a obchodnikum se to samozrejme nelibi, protoze oni jsou soucasti toho retezu, ktery uz neni treba = zadne $ za sluzby ktere nikdo nepotrebuje.
  • 23. 5. 2007 19:55

    anonymní
    spise bych rekl ze komunikce muze cely retez urychlit, mozna vyradit nektere clanky, ale porad tam ale zustavaji logisticke problemy a klasicke vztahy.


    Tovarny proste nemaji obchodni oddeleni a procesy pro maloobchodni prodej. Specializuji se na efektivni vyrobu a velkoobchodni prodej/odbyt. A internet jim v tom az tak nepomuze. Museli by si vedle stavajiciho businessu zalozit vlastni obchody (minimalne internetove) a na to nemaji kapacity.
    Urcite to je mozne v nekterych ojedinelych pripadech, ale ne obecne. Mimochodem velmi silnym varovanim proti tomu je dotcomova bublina.

    ano u digitaniho obsahu (coz je ale pomerne velmi vyjimecna komodita) je mozny direct prenos - tvurce-konzument :)

    ale je to prenos dat, nejsou v tom ostatni pridruzene veci (jako nenavidena reklama, promo, produkce, atp. ale jak se hudba/video/sw kupuje - uzivatel musi mit informaci, ze to existuje, ze to je dobre a bud ji dostane hromadne z reklamy nebo od znamych - to je duveryhodnejsi ale zdaleka ne tak plosne a jak se to dozvi ti znami...:))

    Urcite je internet skvely pro distribuci hudby nejake male nove skupiny nebo nezavisleho filmare nebo i vetsi firmy dodavajici nejaky typovy sw. Ale to preci nemuze znamenat, ze kvuli tomu zrusime penize...
  • 27. 5. 2007 14:40

    MoB (neregistrovaný)
    Omyl - bankám neplatíte za to, že jim "půjčujete peníze". Většina lidí na běžném účtu drží peníze, které se rychle točí: přijde výplata, odejde inkaso, platby za nájem, hypo, telefon, elektro, ... a za tohle platíte. Tyhle peníze jsou velmi likvidní a banka s nimi manipuluje spíš ve váš prospěch než ve svůj.

    Když bankám skutečně půjčujete (investice), tak naopak většinou platí banky vám. To se ovšem nevztahuje na běžný účet, ale spořicí a investiční produkty.

    Trošku se vám plete ovoce :-)
  • 23. 5. 2007 15:55

    polymorpheus (neregistrovaný)
    Penize nejsou zadnym vynalezem, nikdo je nezavedl, vznikly zcela spontanne uz v okamziku, kdy praveke lidi poprve napadlo smenovat produkty svych aktivit, tj. zbozi, akorat mely odlisnou formu nez maji v soucasnosti. Soucasne penize samy o sobe nemaji zadnou (nebo pouze malou) hodnotu - jejich smysl spociva v tom, ze slouzi jako __vseobecny ekvivalent__ a jako takove velmi prispivaji k rustu blahobytu, protoze mimo jine velmi usnadnuji smenu zbozi a sluzeb. Penize jsou proste very good thing.

    Navic penize samotne jsou take zbozim, takze take maji svoji cenu (urok). Poptavaji je napriklad podnikatele, kteri potrebuji rozsirit vyrobu. Takze i v teto roli jsou penize very good thing.

    Jelikoz jsou i penize zbozim, existuje trh penez - a na nem ruzni zprostredkovatele a obchodnici, jejichz hlavni funkci je __alokovat__ (umistovat) zdroje tam, kde tyto (zdroje) budou nejlepe zhodnoceny (tzn. tam, kde existuje trzni prilezitost a poptavka). Touto svoji cinnosti prispivaji oni zprostredkovstele a obchodnici vyraznym zpusobem k vseobecnemu blahobytu a jejich praci nedokaze nikdo jiny odpovidajicim zpusobem zastoupit, i kdyby byl nevim jak chytry a mocny (ani samotny Centralni Mozek Lidstva by to nezvladl).

    Hodnota veci (a sluzeb) je dana pouze a jenom prusecikem nabidky a potavky. Tak tomu vzdy bylo a vzdy bude a zadny dalsi Marx nebo jiny podobny hajzlik na tom nic nezmeni, i kdyby se na hlavu stavel.

    Pokud nekdo dokaze zbohatnout v prostredi, ktere cti zakony, pravidla moralky a individualni prava a zodpovednost, je to indikatorem toho, ze se jedna o zdravou a bohatou spolecnost. Cim vice takovych zbohatliku (v ruznych mirach bohatstvi, kdy nejcasnejsi je ta stredni - viz tzv. stredni trida), tim zdravejsi a bohatsi spolecnost.

    A naopak - cim vice ruznych socialismu a podobnych nesmyslu, tim chudsi spolecnost a vice zavisti, a (pro nekoho mozna paradoxne) majetkovych a mocenskych rozdilu.

    Ekonomie by se mela zacit ucit uz na zakladni skole, protoze to by vsem tem prizivnikum a deviantum (komunistum a jejich vsemoznym odrudam - od rudych, pres multikulti, az po (nektere) zelene) jednou provzdy zatlo tipec.
  • 23. 5. 2007 16:31

    Michal (neregistrovaný)
    Pekna blbost neb "Cim vice takovych zbohatliku (v ruznych mirach bohatstvi, kdy nejcasnejsi je ta stredni - viz tzv. stredni trida), tim zdravejsi a bohatsi spolecnost", aha a kdo tu bude jako delat, ze by ty lide z tech chudych spolecnosti. Hmm chytre vymysleny, ale tomu se driv rikalo otrokarstvi. Kapitalismus funguje jen diky tomu ze v indii delaj 10lete deti a ze nam tady to neni vubec blby.
  • 23. 5. 2007 16:48

    polymorpheus (neregistrovaný)
    Jak rikam, s tou vyukou ekonomie je treba zacit co nejdrive, aby alespon dalsi generace nemely tak vymyte mozky, jako maji nekteri (mnozi) z zijicich generaci.

    I kdyz chapu, ze tady v Evrope to bude tezke, s tou jeji nevolnickou tradici a poddanskou moralkou a videnim sveta (kdo je bohaty, ten nepracuje, patri prece mezi vrchnost a v pohadkach nam ukazovali, ze vrchnost nepracuje, tak to tak prece musi byt).

    Mimochodem, taky rikate, ze jste pysny, kdyz jste na neco/nekoho hrdy?
  • 23. 5. 2007 18:56

    anonymní
    Ono je pracovat a pracovat a spis nekterym bych doporucoval se podivat do nekterych rozvojovych statu, aby se podivali jak se vyrabi vyrobky ktere pouzivaji a hlavne za jakou mzdu a pak by mozna dost lidi prestalo nazyvat svoje jiste vycerpavajici sezeni u monitoru praci.
  • 23. 5. 2007 20:50

    polymorpheus (neregistrovaný)
    ve me pocit viny nevyvolate, ja jsem poctivec a vazim si kazde poctive prace
  • 23. 5. 2007 21:18

    Michal (neregistrovaný)
    Kurna, neci vyvolat pocit viny, jen nesnasim opevne ody na kapitalismus, je to stejne spatna cesta, jako komunismus a stejne tak nesnasim vse komunisticke je spatne, svet neni cernobili a dnes uz svet neni CR ale je plne globalizovany. Kazdopadne to uz uplne odbocilo od puvodniho tematu a bez tak tady jen ztracime cas, neb tady odtud se beztak nic nezmeni.
  • 23. 5. 2007 22:54

    polymorpheus (neregistrovaný)
    Nikdo tady zadne opevne ody na kapitalismus nepeje. Kapitalismus, pokud se nemylim, je Marxuv vymysl a stavet do protikladu ke komunismu prirozene usporadani lidske spolecnosti (oznacovane jako kapitalismus) je dosti nesmyslne.

    Osobne se myslim, ze __vse__ komunisticke __je__ spatne a nevynecham prilezitost to rict. Jsem hrdy na svuj britky antikomunismus, protoze si myslim ze nesmlouvavy postoj ke zlu je veci cti kazdeho slusneho cloveka.

    Keci typu 'svet neni cenobily', 'antikomuniste jsou stejni jako komuniste' apod. povazuji za velmi podlou demagogii nekterych vymyvacu mozku.

    Ze svet opravdu neni cernobily take neni mozno videt cernobile - nekdy jsou veci cernobile (jako s tim komunismem), jindy ne.
  • 23. 5. 2007 23:15

    anonymní
    Vite poradne o cem je ten komunismus? Muzete to tady prosim rozvest? Jeste bych byl rad, kdyby jste rekl, ze byl nastolen komunismus...
  • 23. 5. 2007 23:42

    polymorpheus (neregistrovaný)
    Vim, a myslim, ze velice dobre, ale sorry, rozebirat nic nebudu, nevim proc bych to delal, to by asi mel udelat nejaky priznivec... nebo nezaujaty odbornik na psychohistorii. Me jsou ty vase ideologie dost cizi a povazuji je za projev selhani lidskeho ducha v pohnute dobe premeny evropske spolecnosti, jako ukazka proti/ne-lidske, tezce nezvladnute reakce na projevy technickeho pokroku, jako neco, co bude v budoucnosti vykladano jako ostuda lidstva. Komunisty povazuji za amoralni slabochy.
  • 24. 5. 2007 0:32

    anonymní
    Protoze to nevite. A nevim, proc rikate, ze je to ma idelogie. Ne, neni. Jen tu mate silacke slova, a prd o tom vite.
  • 24. 5. 2007 1:22

    polymorpheus (neregistrovaný)
    OK. (jako na hodine obcanske nauky, akorat tak trochu naruby) Namatkou muzeme vybrat treba tridni boj, ktery je nedilnou soucasti komunisticke myslenky v tom smyslu, ze bez tridniho boje neni komunismus (beztridni spolecnost) uskutecnitelny, jak tvrdi sami komuniste. A co je to tridni boj, co je jeho soucasti? Opet namatkou: politicke vrazdy, vezneni nevinnych lidi, kradez soukromych majetku (tzv. znarodneni), okradeni obcanu o jejich uspory (menova reforma), zfalsovani dejin naroda, uvezneni veskereho obyvatelstva v jednom velkem koncentraku, cilena perzekuce nazorovych odpurcu, atd. atp.

    Proste aby vsichni meli stejne, je treba ty schopnejsi nejdrive okrast a zotrocit.

    Pokud je kvuli realizaci nejake myslenky zapotrebi krast a vrazdit, pak je ona myslenka spatna. A kvuli realizaci komunisticke myslenky na urovni statu bylo vzdy zapotrebi krast a vrazdit (kibuc neni o komunismu, ale o komunite).
  • 24. 5. 2007 7:56

    Jencek (neregistrovaný)
    Domnívám se, že se hrubě mýlíte. Škoda jen, že jsem se zatím k tomu abych si Marxe přečetl nedostal (znám jen některé části a to zprostředkovaně), takže nemohu váš omyl vyvrátit citáty přímo z komunistického manifestu. Jiná věc je, že manifest byl sepsán v době, kdy nebylo možné změnit společnost jinak než třídním bojem nebo se to Marx alespoň domníval. Uvědomte si, že než se např. v Dánsku, Švédsku nebo Německu dopracovali k něčemu co by mohlo být považováno za socialismus, tak proběhly dvě světové války a spousta dalších menších, vznikla EU a mnohé se změnilo. Často to však bylo právě třídním bojem, kde si chudí (diskriminovaní) vybojovali určitá práva, např. osmihodinovou pracovní dobu. Zásadní problém je v tom, že mnoho lidí má potřebu hromadit majetek, a tudíž je pro ně život v komunismu nebo i socialismu nepřijatelný. Mě osobně se zase špatně žije v tržní ekonomice, kde o tom kolik za svou poctivou práci dostanu peněz rozhodují obchodníci resp. ti co mají majetek a moc. Kde nerozhoduje kvalita, ale umění vtlouci do hlavy, že toto je ta správná volba. To jsem se rozpesal, asi jste mě vážně namíchl.
  • 24. 5. 2007 13:55

    anonymní
    Parafraze slov z predmluvy komunisticke ustavy:

    Socialismus je, kdyz jsou lide odmenovani podle svych zasluh.

    Komunismus je, kdyz jsou lide odmenovani podle svych potreb.


    (mozna tam nebude uplne presne 'odmenovani' ale neco v tom smyslu - kazdopadne je to utopie postavena na tom, ze vsichni jsou primarne hodni pilni a pracoviti a nezneuzivaji system, takovy system je ale nestabilni - svadi k podvadeni, krome toho vyzaduje naprosto enormni usili k planovani toho, kdo kde co a kolik ma vytvaret, protoze neexistuji ceny pro prenos teto informace)
  • 24. 5. 2007 9:35

    Michal (neregistrovaný)
    Za prve tridni boj, je veci ktere je zde porad, vsak staci se podivat na rozdelovani politiky na pravou, stredovou a levou, vzdy jde jen o hajeni zajmu jedne ze spolecenskych trid, neb tridni spolecnost je realita, rodime se z ruznyma dispozicema a v ruznych podminkach, snaha odstranit tridy, neni jiste myslenkou spatnou, avsak utopistickou, ale to neznamena, ze je zcela zavrzenihodnou. Kazdopadne co se tyka objeti nelze se domnivat, ze lze prosadit jakoukoli zasadni zmenu spolecenskeho usporadani humalni cestou, paklize by to ovsem nevyhovovalo vsem a nebo by nebyla nektera z dotcenych trid zmanimulovana, coz byl pripad sametove revoluce, kde komunisticky pohlavarove, se ze dne na den stali tvurci ceske ekonomika, vsak bylo to logicke oni vlastnili jediny kapital, neni duvod jim zavidet a vznikli samozrejmi i novi podnikavi jedinci a take se prodrali. Osobne si myslim, ze je skoda, ze se nenasla vule k reformovani a vytvoreni neco noveho z komunisticke spolecnosti a dokonce si myslim, ze ti lide na namestich chteli neco noveho a ne spolecenske zrizeni z 18. století, ale diky globalizaci a vlivu polomrtvejch antikomunistu, kteri se vratily pred hrobem si vybrat dan za prikori, ktere na nich komunismus spachal, ale i diky nove vrstve podnikavcu z rad nejvyssich komunistu a jejich deti studovanych v americe a v neposledni rade díky nadnarodnim spolecnostem jez byli se ocitli na pokraji krize bez otevreni novych trhu, se jako mnoho revoluci pred tim vse zvrklo a vyteztvi pro vsechny se nekonalo. Kazdopadne ale neverim, ze jakekoliv statni zrizeni ma moc zmenit cloveka, vse zustava jen na kazdem z nas a rekl bych, ze dnes je zatim velka vetsina lidi spokojena v honu za penezma a jejich velekolepe rozhazovani v supermarketech a to nejlepe podle nejnovejsich trendu v tv a nemyslim si ze by clovek nemohl najit skutecne stasti za komunismu a stejne tak i dnes, jedine co mne dnes trapi je ze jsou zeme mista na svete, kde je ziti opravdu mnohem tezsi a bohuzel i diky nasi nadspotrebe a lhostejnosti.
  • 24. 5. 2007 9:41

    Michal (neregistrovaný)
    Jinak všem češtinářům: "Sypu si popel na hlavu, jsou tam opravdu ošklivé věci, ale nejde to už opravit".
  • 24. 5. 2007 11:19

    Biktop (neregistrovaný)
    Sorry, ale vy o tom víte úplný kulový. Jedny osočujete, že nerozumí ekonomice, a sám tu žvaníte nesmysly. Nejste náhodou z VŠE? :-)
  • 24. 5. 2007 11:40

    polymorpheus (neregistrovaný)
    Na tomto vasem prispevku je krasne videt, jak jste ve sve (bolsevicke?) aroganci zapomnel na pravidla diskuse. Drive nez zacnete hodnotit prispevky jinych, mel byste si alespon trochu zaargumentovat, tedy v tomto konkretnim pripade ukazat, v cem konkretne 'placam nesmysly'.

    Proste ukaz svaly, ty nabobe.
  • 24. 5. 2007 12:45

    Biktop (neregistrovaný)
    Já už fakt nevím, jestli se mám lidem jako vy smát, nebo mi vás má být líto. Jak si nemůžete odpustit to škatulkování lidí s jiným názorem mezi bolševiky - to je snad už nějaký celospolečenský psychický problém nebo nějaká rozšířená mentální porucha. Směšné a zároveň nebezpečné mi to připadá i z toho důvodu, že když si přečtete nebo poslechnete nějaké výlevy soudruhů z 50. let, neubráníte se dojmu, že ta rétorika je vlastně stejná (ano, místo bolševiků nadávali do imperialistů, arogance nebyla bolševická ale reakcionářská, skrz naskrz špatný byl kapitalismus - ale to jsou opravdu jen detaily, nekritický a zaslepený způsob myšlení způsobený silnou indoktrinací je stejný).
    No a pokud jde o ty Vaše nesmysly - to opravdu nevím, kde začít.
    1) je třeba se na Marxovy a Engelsovy myšlenky dívat kriticky a s vědomím, v jaké době vznikaly - vždyť mluvíme o polovině 19. století! Tj. v době, kdy skutečně v továrnách pracovaly děti, kdy jediné právo zaměstnance bylo právo dát výpověď, kdy pracovní podmínky byly alarmující, kdy na jedné straně vlastníci výrobních prostředků nekontrolovaně akumulovali kapitál, který pak zneužívali i politicky, a na druhé straně tu byla armáda dělníků žijící v bídě. Dnes je móda se tomu posmívat, ale tehdy skutečně existovala silně třídně rozdělená společnost, kdy jedna třída pracovala na druhou, jedna díky tomu žila v přepychu a druhá v bídě. Skutečně existovalo cosi, co se dá bez nadsázky nazvat vykořisťováním. A za to, že se to postupně změnilo a neporovnatelně zlepšilo, vděčíme hlavně lidem jako byl Marx, protože tu situaci dokázal velmi přesně zmapovat a upozornit na to, co je původem těch problémů. Nikdo samozřejmě neříká, že to musíte převzít od A do Z, tj. včetně jeho návrhů na řešení, které jsou dnešním pohledem diskutabilní. Nicméně ty problémy existovaly, ty nebyly žádným Marxovým výmyslem a jak se k této realitě kdo postaví je jeho věc.
    2) třídní boj není Marxův výmysl! Je to opět jen popis tehdejší situace - tj. boj kapitalisty o maximalizaci zisků na úkor zaměstnanců a naopak - boj o adekvátní odměnu a pracovně právní podmínky na úkor kapitalistova zisku. Marx si to nevymyslel, jen popsal, že mezi těmito společenskými třídami de facto probíhá souboj. Tehdy neviděl jiné řešení, než že třída dělníků musí v tomto boji zvítězit, jinak že k žádné změně dojít nemůže. Jak víme, zde se hrubě zmýlil. Ale takových myslitelů bylo mnoho, kteří se hrubě v něčem zmýlili. Ale byl bych opatrný nazvat to šířením nenávisti. Tehdy to prostě byla jen snaha napravit deformované vztahy ve společnosti - s tím souvisí i myšlenka odebrání výrobních prostředků ze soukromých rukou. Je to jen logický důsledek první myšlenky - zvítězí dělnická třída, a co dál? Kapitalista se polepší, už mu nepůjde o maximalizaci jeho zisků... on prostě došel k závěru, že základní příčinou těch problémů je, že existuje nějaká početně celkem nevýznamná skupina lidí, kteří disponují prostředky, na nichž závisí početně velmi významná skupina lidí, a to že by se mělo změnit.
    3) Marxovy a Engelsovy práce zkoumají především _ekonomické_ aspekty! Ty práce vycházejí z děl klasiků jako byl A. Smith, F. Bastiat a podobní a popisují proces kapitalizace a fungování kapitalismu. To další, tj. to co se nejvíce dnes i za minulého režimu vytrhávalo z kontextu, jsou víceméně marginální záležitosti. Nedozvíte se tam příliš o tom, jak funguje socialismus nebo komunismus, ale perfektně je tam popsán kapitalismus.
    4) Výkřiky některých lidí, kteří stejně ani nevědí k čemu se vlastně vyjadřují, mi připomínají komunistické hřímání proti kybernetice nebo teorii relativity. I když by se daly najít nějaké závažné společenské důsledky obou těch věcí, jsou to především odborné teorie, v žádném případě ideologie. Stejně tak Marxovy teorie pojednávají o reálných ekonomických problémech a jejich ideologizace je věcí úplně jinou. V každém případě odsuzovat a zavrhovat toto dílo jen proto, že bylo zneužito nějakou politickou stranou, je projevem primitivismu a neznalosti.
  • 24. 5. 2007 13:41

    polymorpheus (neregistrovaný)
    No vyborne, presne jak jsem cekal - nejenom, ze zadny z tech mych 'nesmyslu'(zakony poptavky a nabidky, role penez jako kapitalu, atd.) nevyvracite, ale jeste mi davate za pravdu ("... než že třída dělníků musí v tomto boji zvítězit, jinak že k žádné změně dojít nemůže. Jak víme, zde se hrubě zmýlil. ...").


    "Výkřiky některých lidí, kteří stejně ani nevědí k čemu se vlastně vyjadřují, mi připomínají komunistické hřímání proti kybernetice nebo teorii relativity..."

    To je od vas velmi podle a vy to vite. Ze by marxismus mel vliv i na charakter?


    Ne, marxismus neni odbornou teorii, to take dobre vite. Co na marxismu stoji za pozornost je ukradeno odjinud (hlavne dialektika) a Marxova teorie hodnoty je naprosto chybna, viz prispevek pode mnou (ten o tech tunach pisku).

    Pokud chcete skutecne ukazat svaly, zareagujte na ten prispevek pode mnou (23. 5. 20:06, anonymni uzivatel), ten o tech tunach pisku, jinak diskuse s vami ztraci smysl.
  • 24. 5. 2007 18:20

    Program (neregistrovaný)
    Tak tohle je mazec. Vůbec bych se nedivil, kdyby jste (možná spíše jsi) byl středoškolák, co se právě nadrtil na zkoušku z ekonomiky. Protože tohle jsou naprosto krásné školní teorie, které bohužel v praxi nějak nefungují. Pravda je, bohužel, že čím víc peněz, tím větší moc, moc se dá využít k získání peněz atd. Tohle tyto jednoduché teorie nezohledňují a bohužel je to jedna z věcí na kterých padají. Navíc, jak byste snad mohl vědět, třeba u základních lidských potřeb (k čemuž vlastní obživa asi tak nějak patří) to taky nefunguje zrovna podle teorie.
  • 24. 5. 2007 20:21

    polymorpheus (neregistrovaný)
    A mluvite o Ukrajine nebo o nejake zapadoevropske, nebo spise anglosaske zemi?

    Nakolik zohlednuji nebo nezohlednuji je jina vec, ale prosim povsimnete si, ze pisu "Pokud nekdo dokaze zbohatnout v prostredi, ktere cti zakony, pravidla moralky a individualni prava a zodpovednost, je to indikatorem toho, ze se jedna o zdravou a bohatou spolecnost."
  • 24. 5. 2007 14:34

    anonymní
    Vite, co jste zde krasne popsal, ale s puvodnim komunismem nema vubec nic spolecneho. To mate jak se skinheads, taky byla zcela obracena myslenka skinheads a predtvorila do neceho, co s puvodni myslenkou nema nic spolecneho. S puvodni myslenkou se vratilo Oi atd....

    Asi by bylo lepsi mluvit o lenimismu, stalinismu a mayosmu. To jsou takove 3 velmi dulezite smery komunismu, ktery zcela predtvorili puvodni myslenky komunismu do sve vlastni podoby.

    A jeste jste zapomnel vyjmenovat staty kde byl skutecne nasazen komunismus. Co dejiny pamatuji, tak byl leda praktikovan/praktiku v Kibucech v Izraeli. A ti lide si to dobrovolne vybrali. A byl to docela efektivni system. Ale je mozny jen pro uzkou skupinu. Masove komunismus nejde nasadit. To nelze. Ztroskota na lidske povaze. Potom dochazi k tomu, co jste krasne popisoval.

    A ja jen znova opakuji, nejsem zadny komunista. Me se tento system nelibi. A je proti memu presvedceni. Jen to nechce mlet a papouskovat takovou zase jinou propagandu z jine strany...
  • 24. 5. 2007 14:48

    polymorpheus (neregistrovaný)
    Pokud na chvili pristoupim na vasi logiku o tom puvodnim komunismu, a tedy rikam A, mel bych asi rict i B: Jaky tedy je ten puvodni komunismus? V cem je jako jiny, lepsi?
  • 24. 5. 2007 16:05

    anonymní
    To neni zadna moje logika. To je historicky fakt. Precte si ranna dila Marxe :) A podivejte se do puvodniho zneni Komunistickeho Manifestu nez tady blekotat :) Plus zapnout mozek, a uvedomit si dale v jakem stoleti a za jakych spolecenskych podminek to dilo vznikalo.
  • 24. 5. 2007 16:10

    anonymní
    A za jakych spolecenskych podminek se uplatnovao v praxi, ze?

    A jak a v jake forme bylo uplatnovano v praxi. (pseudo)Marxismus byl teorii vseho.
  • 24. 5. 2007 16:19

    anonymní
    To uplatnovani vychazi z leninismu, stalinismu a mayoismu. Ono tech smeru bylo trosku vice, aby prosadili "skvelou" myslenku komunismu. Ale nikdy se skutecny komunismus snad krom tech Kibucu v Izraeli nikde nezavladnul. Problem je ten, ze tento system je funkcni a efektivni pro uzke skupiny lidi, kteri si ho vzoli dobrovolne. Nelze ho prosazovat masove. Marx se v tom totiz dost mylil :)

    Prosazoval se nejaky pseudokomunismus a stalo to zivoty milionu lidi :) Proto to byl nejzvracenejsi system na svete. Myslim ten pseudokomunismus.

    Ja jen znova opakuji, ze komunisticka myslenka je mi cizi :) A organizace typu FSF nemam vubec v lasce :)
  • 24. 5. 2007 17:39

    anonymní
    Ano v malych skupinach, kde se lide navzajem znaji, "hlidaji" se aby se jenom nevezli a kde je pripadne moznost nebo hrozba vylouceni z teto skupiny pri poruseni pravidel. A samozrejme jsou tam dobrovolne (mimochodem, nevite, jak je to v tomto ohleud napriklad s jejich detmi?).

    Samozrejme male skupiny mohou jenom velmi obtizne tvorit slozitejsi celky nebo produkty protoze jich neni dost na efektivni delbu prace a specializaci. Urcite se takhle ale da pomerne dobre prezit - vetsina se venuje ziskavani obzivy pripadne remeslne vyrobe.

    Slozitejsi veci uz vyzaduji komunikaci s okolim mimo toto spolecenstvi a tedy cosi jako obchod.
  • 24. 5. 2007 16:25

    polymorpheus (neregistrovaný)
    Panecku, s vama je ale sranda, jen co je pravda
  • 24. 5. 2007 16:35

    anonymní
    S vami je sranda :)) Protoze o tom vite leda prd, akorat papouskujete to, co vam nekdo podstrcil. Mate na to pramaly vlastni nazor. Vubec jste se neseznamil s vyvojem komunismu a jeho pocatcich. Akorat tu ukazujete silacke slova :) Ano, takovy jak se prosazoval komunismus, mu uz nikdo nesmaze ty miliony zivotu co ztratil.

    Ale sam si polozte otazku, zda-li mohl za to ten system nebo ti lide, kteri se za neho schovavali.
  • 24. 5. 2007 17:06

    polymorpheus (neregistrovaný)
    mam docela urcity pocit, ze to vy tady papouskujete, co vam nejaky vas o trochu chytrejsi soudruh podstrcil

    O vlastnim nazoru me laskave nepoucujte - pusobi to od vas velmi smesne
  • 24. 5. 2007 17:11

    anonymní
    Nj, jste bez argumentu :) Me to zadny soudruh nepodstrcil :) To spis vam, ale ten byl jen jinak prebarveny :))
  • 24. 5. 2007 17:13

    polymorpheus (neregistrovaný)
    njn
  • 24. 5. 2007 15:17

    anonymní
    A je take neco jako puvodni nacismus, puvodni fasismus, puvodni apartheid, puvodni antisemitismus...?
  • 24. 5. 2007 16:10

    anonymní
    Ne neni, poradne si zjistete na cem ty puvodne systemy byly zalozeny :) Nejak se moc v nezmenily :) Nebo radsi si pristi rok podejte na VS prihlasku na nejaky obor Dejin Historie. Dostanete spoustu velmi dobrych a cennych poznatku + seznam velmi kvalitni literatury, aby jste se seznamil se vsemi systemy :)
  • 24. 5. 2007 17:43

    anonymní
    Aha takze tyhle systemy byly "implementovany" spravne a pouze u komunismu se to az tak nepovedlo :)

    Mimochodem jaky dnes vidite rozdil mezi ruznymi druhy komunismu/socialismu napriklad v zemich jako cina/kuba/severni korea

    ktery z nich je nejblize to mu pravemu? Nebo i tam je to implementovano vsecno spatne?
  • 24. 5. 2007 18:27

    anonymní
    Muzete mi zde ocitovat, kde Marx pise v Komunistickem Manifestu, ze se maji lide zavirat, staty obehanet elektrickymi ploty, zabijet oponenty, atd...? Puvodni dilo nebylo o nenavisti, jen vymaneni z bidnych podminek. To co se delo v 19. stoleti manufakturach a tovarnach, si clovek nemuze poradne predstavit. On reagoval na tu dobu.

    Znova opakuji, komunismus nebyl snad krom kubicu v Izraeli a v malych uzavrenych komunitach, nikde implemtovan :) Az mi reknete ve kterem state byl zaveden komunismus, tak se prihlaste :) I pred 89 se stale tvrdilo, ze je stale cesta socialismu ke komunismu. I nas stat mel dlouha leta v nazvu socialisticka republika :)
  • 24. 5. 2007 20:59

    anonymní
    tak s vami bych v beztridni spolecnosti (komunismu) zit nechtel :( , s takovym demagogem
  • 24. 5. 2007 21:30

    anonymní
    Vsak by jste nezil :) To neni system pro me :)
  • 24. 5. 2007 17:42

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    kapitalismus, pokud se nemylim, je Marxuv vymysl a stavet do protikladu ke komunismu prirozene usporadani lidske spolecnosti (oznacovane jako kapitalismus) je dosti nesmyslne.
    Prirozene v jakem smyslu? Myslim, ze je arbitrarni stejne jako mnoho jeho jinych alternativ.
  • 24. 5. 2007 19:17

    polymorpheus (neregistrovaný)
    ve smyslu vice ci mene volneho obchodu, vlady prava (rimske pravo, commno law, jine pravni systemy) a nedotknutelnosti soukromeho vlastnictvi
  • 24. 5. 2007 20:02

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    Zrejme jsem spatne polozil otazku. Zkusim to tedy znova. Co je na soucasnem systemu prirozeneho? V cem je prirozenejsi nez ostatni systemy?
  • 24. 5. 2007 20:09

    polymorpheus (neregistrovaný)
    ktere ostatni systemy?
  • 24. 5. 2007 23:14

    anonymní
    prirozene je na nem to, ze prirozene (temer samovolne, cinnosti lidi) vznikl a ukazal se jako lepsi nez ruzne 'jine systemy' na rozdil od kterych nebyl nikym predem "vytvoren" nebo "vymodelovan" - ekonomicke teorie jsou jenom modely neceho, co jiz existuje
  • 25. 5. 2007 0:20

    Michal (neregistrovaný)
    kdo prezije neni zakonite lepsi a stejne je to i s tema systemama
  • 25. 5. 2007 19:25

    anonymní
    jde o to, jak nadefunujeme "lepsi" :)

    kriteriem muze byt i 'prezit' (tj. byt schopen se uplatnit a vyhovet nikoli nejlepe ale uspokojive ve vsech narocich na danou vec kladenych)

    je 'lepsi' dopravni prostredek kun nebo auto?

    na rychlost? a silu dnes auto
    na spolehlivost dnes spis auto (ikdyz zpocatku tomu tak nebylo)
    na naklady (cenu nikoliv zatizeni) si netroufam odhadovat :)
    na tahani klad v lese kun

    vzdycky tomu tak ale nebylo, auta byla draha, pomala a nespolehliva
    a az dojde ropa, pak by kun mohl byt zase 'lepsi' :))
  • 25. 5. 2007 14:59

    Biktop (neregistrovaný)
    Co považujete za přirozené či nepřirozené vzniknutí? Myslíte si, že socialismus a komunismus nám sem najednou z čista jasna spadnul jednoho jasného dne z nebe?
  • 25. 5. 2007 19:20

    anonymní
    v podstate ano - zrodil se ve sve prakticke podobe (nemluvime tu o obecnych idealech, ze vscihni by k sobe meli byt hodni a pomahat tem, kteri se o sebe nemohou postarat sami) v hlavach "socialnich inzenyru" a "centralnich planovacu"


    prirozene ve stejnem temer evolucnim smyslu, jako napriklad jazyk, 'prirozene' (tj. obecne sdilene i pravnimi laiky) pravo a dalsi 'emergentni socialni systemy'
  • 25. 5. 2007 22:37

    Biktop (neregistrovaný)
    No... :-)
    Všechno co uvádíte se zdá být přirozené jen v nultém přiblížení, pokud to chápete tak jak říkáte. V tom případě se můžete na komunismus se socialismem taky dívat v tomto nultém přiblížení, v němž je to také naprosto přirozené - přirozený důsledek proč to vůbec vzniklo, přirozený vývoj s příhlédnutím k době, kdy k němu docházelo...
  • 26. 5. 2007 13:25

    anonymní
    ale ono 'to=komunismus' vzniklo v neci (nedokonale) hlave - je to lidska konstrukce ktera ma byt aplikovana na skutecne extremne komplexni system, kteremu plne nerozumime

    navic soucastky tohoto systemu nemame plne pod kontrolou (leda bychom totalne omezili jejich elementarni svobodu)
  • 23. 5. 2007 20:06

    anonymní
    Mimochodem otazka pro chytre hlavy.

    Pokud maji veci svou nejakou pevnou hodnotu "vnitrni" danou jaksi uz z jejich prirozenosti (napriklad tim, ze byly vyrobeny), podivejme se na nasledujici priklady:

    1) Tuna pisku, jake je jeji hodnota kdyz lezi na dvore?
    A Co kdyz je ten pisek na pousti?

    to neplati pisek je surovina a ne vyrobek - OK zkusme to jinak

    2) Jakou hodnotu mel pred deseti lety 15" LCD monitor?
    A jakou ma ted? (prestoze je treba novy). Pracuji snad v soucasnosti delnici hure? Nebo je Kapitalista vykoristuje mene nez pred deseti lety?

    3) Jakou hodnotu melo v roce 65 nove auto Skoda 1100 MB? :) Jakou melo hodnotu v roce 89? Jakou hodnotu bude mit za 20-30 let?
  • 24. 5. 2007 22:02

    Biktop (neregistrovaný)
    No, jenže háček je v tom, že nic jako "vnitřní" pevná hodnota věcí, daná už z jejich přirozenosti, neexistuje.
    Hodnota věcí je silně relativní a variabilní pojem.
    K těm Vašim příkladům můžu dodat ještě jednu typickou ukázku této relativnosti - jakou hodnotu pro Vás mají moje rodinné fotky z dětství, ještě s mými prarodiči, a jakou pro mne?
    Takže by se dalo říct, že hodnotu věcí určuje nabídka a poptávka. Jenže tak jednoduché to taky není. Záleží, jestli hodnotu určujete tím, kolik peněz nebo jiné protihodnoty je za nějakou věc někdo jiný choten dát aby ji získal, nebo třeba kolik bylo třeba vynaložit k její výrobě, nebo jaký je její potenciál k tomu "míti hodnotu". Bohužel jsou tyto věci dost těžko posouditelné, a proto se dnes hodnota věcí omezuje především na něco, co se označuje jako tržní hodnota, tj. měřítko momentálního zájmu o tu kterou věc.
    Jak chcete určit třeba historickou hodnotu v penězích? Jestli si myslíte, že opět tím, kolik je někdo ochoten za tu věc dát, tak můžu dát protipříklad ze 70. let z období zlaté krize, kdy cena zlata lámala všechny rekordy. V tomto období nenávratně zmizelo spousta historicky cenných zlatých předmětů, včetně zlatých starověkých mincí apod., jelikož cena zlata, z nichž byly vyrobeny tyto předměty, v tomto krátkém období převýšila onu těžko stanovitelnou historickou cenu. Stručně a krátce (a hypoteticky :-) - koupil jsem historickou zlatou minci, jejíž hodnota zlata byla dejme tomu 1000,- Kč, za 5000,- Kč - takže hypotetická historická hodnota je 4000,-. Jenže cena zlata přerostla za dané množství 7000,- Kč, takže se mi vyplatilo ji roztavit a prodat jako kov. Jenže která je ta "reálnější" hodnota? Ta tržní, která kolísá podle zájmu obchodníků, nebo v tomto případě ta historická, která by se zdála být absolutní, neboť roztavením té mince z tohoto světa zmizelo nenávratně cosi jedinečné, co už nikdo nikdy nevrátí, ať už se na trhu děje co chce?
    Nebo příklad s vzácnými poštovními známkami - úmyslným zničením jednoho ze dvou existujících exemplářů stoupne hodnota toho zbývajícího exempláře. Ale samozřejmě jen hodnota na trhu.

    V každém případě tohle jsou otázky, které vlastně už, ač se to nezdá, zasahují mimo ekonomii, proto je celkem nesmyslné do toho míchat nějaké kapitalisty, dělníky a vykořisťování. V ekonomii (ano, i v té centrální co tu byla) se operuje s modelem založeným na tržní hodnotě věcí (a k více či méně přesné aproximaci této hodnoty se pro nejrůznější účely používá hodnota účetní odvozená od počáteční tržní hodnoty), takže v rámci tohoto modelu se dá na Vaše otázky odpovědět celkem jednoduše - věci nic jako pevnou hodnotu nemají, jejich hodnota je vždy odvozena od momentálního zájmu na trhu o tu kterou věc.
  • 24. 5. 2007 22:27

    polymorheus (neregistrovaný)
    no a to same v podstate plati o cene prace (a Marx se obraci v hrobe, chudak), kdyz tedy na chvili pominu vliv minimalni mzdy - je-li poptavka po dejme tomu Java programatorech, jejich (nastupni) platy rostou a naopak (hezky to maji vyvedene treba na jobs.cz v oddeleni itjobs - maj tam u jednotlivych pozic takove hezke male barevne sipecky, ktere indikuji stav poptaky po dane pozici)
  • 24. 5. 2007 23:05

    Biktop (neregistrovaný)
    Neříkám, že ne. Jen tvrdím, že současný tržní model ohodnocování není jediný možný. A ostatně i v tomto modelu záleží na započítávání různých externalit, jako zdravotní nebo jiná rizika, odpovědnost aj. Co a jak se bude započítávat je ale spíš otázka jakési společenské dohody než trhu.
    Ostatně čistý tržní model hodnocení práce nebyl aplikován snad nikdy a nikde na světě - ono by to totiž pravděpodobně vůbec nefungovalo, jak se ukazuje. Buď by byl takový systém silně neefektivní, nebo silně nestabilní. Nebo obojí :-) Ale přesně tyhle otázky a jejich řešení je ta opravdová ekonomie, tj. aplikovaná matematika. Tady je třeba odhodit ideologické klapky z očí a vyměnit je za matematické brýle. Samozřejmě s tím, že automaticky musím předpokládat, že výsledky budou typické pro matematiku, tj. padni komu padni, bez ohledu na moje subjektivní přesvědčení.
  • 24. 5. 2007 23:19

    anonymní
    ovsem nelze zase zcela zamenit lidske chovani za krivky z modelu a pak tvrdit, ze lide se chovajimaji chovat takhle (protoze tam se teoreticke krivky protinaji)
  • 25. 5. 2007 15:03

    Biktop (neregistrovaný)
    To ne, model právě musí co nejlépe podchytit to, jak je to v realitě. A to je ten základní problém. Když nám pak budou představitelé liberalismu kázat své představy založené na velmi jednoduchých příblíženích lidského myšlení na principu urvi co můžeš, je více než zřejmé, že jejich závěry je třeba brát s velikou rezervou, spíše jen jako nástřel, jak by to velmi zhruba mohlo fungovat.
  • 25. 5. 2007 19:28

    anonymní
    ano a totez plati o predstavitelich "socialistictejsich" nebo "paternalistictejsich" ekonomickych smeru (casto vykonstruovane predpoklady o chovani, nezahrnuti naslednych vlivu z cehoz vznikaji ty kratko a dlouhodobe modely...)

    problem je, ze casto je predem jasne, co chce dany 'ekonom' dokazat - on ma proste svoji 'viru' a podle ni hleda model
  • 24. 5. 2007 23:26

    polymorheus (neregistrovaný)
    tak samozrejme, ze externality zapocitavat treba jest, v tom souhlasim, velmi je ale dulezite, aby pracovni trh zustal co nejvice __flexibilni__ - v teto souvislosti se mi moc nezamlouva nas Zakonik prace (resp. jeho novela, i kdyz nejvic mi vadi ty ulitby odborarskym parazitum), a negativni vliv ruznych prebytecnych 'ochranarskych' opatreni je videt treba i ve Francii, kde zavedli nejaky zakon na ochranu absolventu pred zlymi zamestnavateli (pokud si dobre pamatuji) a chudakum absolventum nezbyva, nez jezdit za praci do UK, protoze doma pro ne prace neni.

    Ta flexibila je dulezita proto, ze se ukazuje, ze cim mensi flexibilita, tim vyssi nezamestnanost a naopak (srovnej pracovni zakonodarstvi a pracovni trhy Francie a UK). Flexibilitou rozumim, aby zamestavatele i zamestnanci meli moznost rychle a snadno nabirat/propoustet nove zamestnance/menit zamestnani.

    O zadnem jinem, lepsim modelu nevim.
  • 25. 5. 2007 15:09

    Biktop (neregistrovaný)
    Ano, ale to už souvisí právě s tou potenciální nestabilitou. Příliš velká flexibilita může vést k přílišnému rozoscilování celého trhu. Je to něco jako Nyquistovo kritérium v elektronice, akorát že zde je mnohem více parametrů a proto je dost obtížné ho nějak formulovat. Hlavně zde platí, že jednoduchý návod a la "zajistit co nejvyšší flexibilitu" zde rozhodně neexistuje a naopak by zrovna toto mohlo po překročení určité meze fungovat kontraproduktivně. Vždy je třeba hledat optimum a vyvarovat se, jak říká Murphy, "jednoduchých, elegantních, přímočarých řešení, která mají tu jedinou vadu, že jsou nesprávná" :-)
  • 25. 5. 2007 16:40

    polymorpheus (neregistrovaný)
    nechapu, jak "Příliš velká flexibilita může vést k přílišnému rozoscilování celého trhu"

    To je nejaka blbost, nemyslite?
  • 25. 5. 2007 19:28

    anonymní
    on mysli asi v kratkem obdobi :)
  • 25. 5. 2007 19:39

    polymorpheus (neregistrovaný)
    nenapovidejte mu!

    :-))))
  • 25. 5. 2007 22:57

    Biktop (neregistrovaný)
    To není blbost... Tady by zas někdo rád, aby dostával výsledky, které sedí s jeho subjektivními představami, viďte? Přesně jak jsem říkal... :-)
    1) krátkodobá vs. dlouhodobá je opět relativní pojem
    2) v žádném okamžiku nemáte zaručeno, že rozdělení nabídky a poptávky na trhu je optimální - ono také nikdy není, proto ten trh vůbec funguje. Kdyby to tak nebylo, nic by se nedělo, měl byste stacionární systém :-) A trh byste mohl nahradit nějakou plánovací komisí, která by jen rozdělovala zdroje a přesměrovávala jednotlivé prostředky. Jak se totiž ukazuje, trh nevykazuje známky systému v dynamické rovnováze - tj. potřebujete programátory, vznikne převis poptávky, vzroste jejich cena, za nějakou dobu vzroste tím pádem i nabídka, ceny se protnou a všichni jsou spokojeni, a po uplynutí nějaké relaxační doby bude systém opět v rovnovážném stavu, jak se to učí na školách. To je velice naivní představa. Potřeby subjektů na trhu jsou přímočaré a z hlediska reakční doby trhu jakožto modelového systému krátkodobé. Dalo by se to vzdáleně přirovnat třeba k měřícímu přístroji, který by reagoval velmi rychle - tak rychle, že byste ani nestíhal sledovat, co se tam vlastně děje, protože ručička by lítala prudce ze strany na stranu. A pokud by tam byla navíc zavedena ještě nějaká rychlá zpětná vazba, máme problém - systém by se stal nestabilní, než by stačil uspokojit požadavek řídící větve, už by dostával nový, na základě dat pořízených "příliš brzy". Samozřejmě pokud by pružnost reakce byla příliš pomalá, opět máme problém s nestabilitou, systém nám může začít ujíždět jedním směrem. Je třeba kompromis - ani příliš rychle, ani příliš pomalu, ale tak akorát. A přijít na to u tak komplikovaného systému, jako je trh, je kumšt. Rozhodně odbýt to tím, že to je blbost, bych považoval za diletantismus.
  • 25. 5. 2007 23:12

    polymorpheus (neregistrovaný)
    nezlobte se na me (anebo klidne zlobte, me to bude jedno), ale to je tak neuveritelna slatanina, co jste sepsal, ze to snad ani neni mozne... ledaze byste si delal srandu

    vam rucicka asi take pekne leta ze strany na stranu, co... nepozil jste nahodou (pri cekani na komiks)?
  • 26. 5. 2007 10:22

    Biktop (neregistrovaný)
    Nezlobím se, nemůžete za to. Zřejmě trpíte chronickou představou, že máte patent na rozum.
  • 26. 5. 2007 11:24

    polymorpheus (neregistrovaný)
    to uz je podruhe, co v teto diskusi zminujete 'patent na rozum', a to si myslim, ze o cemsi svedci

    o cem to asi tak svedci, ponecham na posouzeni jinych. Materialu k premysleni jste jim poskytl habadej
  • 26. 5. 2007 12:22

    Aik (neregistrovaný)
    Hehe, to ty ale taky :-)
  • 26. 5. 2007 13:37

    polymorpheus (neregistrovaný)
    ;-)
  • 26. 5. 2007 13:35

    anonymní
    1) ano kratkodobost a dlouhodobost zejmena v tomto smyslu je skutecne relativni - kratkodobe je to vicemene do te doby, nez se zacnou projevovat ony dlouhodobe dusledky (ktere jdou nezridka proti tem kratkodobym) :)) a zalezi na konkretni situaci a pruznosti trhu, jak dlouho to bude absolutne muze to byt den, mesic, rok, pet let...
    nehlede na to, ze mezitim pusobi (opet kratko i dlouhodobe) samozrejme i dalsi vlivy ...

    2) zalezi na definici optimality :)
    ale samozrejme ten system nezarucuje optimalni rozdeleni ale zarucuje relativni dlouhodobou stabilitu, prenos informaci o aktualni narocnosti/uzitecnosti produktu a sluzeb

    3) (to je ten zbytek o pristrojich) - a to je prave ta chyba - nelze prirovnavat trh a dalsi systemy k necemu jako primitivni merici pristroj se zpetnou vazbou - je to dynamicky a komplexni system slozeny z velmi velmi mnoha nezavislych jednotek - ta slozita pravidla nejsou dana predem nebo zvenku - ta jsou z podstatne casti vytvarena prave tou interakci
  • 26. 5. 2007 15:20

    Biktop (neregistrovaný)
    1) No právě. Ale i v těch jednoduchých modelech můžete najít oblasti vykazující nějaké známky stability a oblasti nestabilní. Nejde to přejít prostě tvrzením, že čím kratší reakční doba, tj. čím větší flexibilita, tím lépe.

    2) S tou dlouhodobou stabilitou je právě u všech modelů problém - bohužel tomu, že to tak je, nic nenasvědčuje. Ani čísla z výpočtů, ale ani realita. I v jednoduchých modelech odpovídá relativnímu klidu na trhu lavírování v metastabilní poloze. Jenže metastabilní neznamená stabilní. Metastabilita se dá v nějakém nultém přiblížení nahradit labilní rovnováhou.

    3) To přirovnání bylo jen pro názornost. Nicméně na trh samozřejmě LZE pohlížet jako na systém principiálně analogický tomu jednoduchému příkladu. Že jsou ty vazby komplikovanější je věc druhá, ale že princip je stejný, to je prostě fakt. Tudíž k popisu JE možné použít stejného matematického aparátu - ostatně jiná možnost ani není, samozřejmě kromě prázdného politického okecávání bez odborného matematického backgroundu a la Klaus, které ovšem z ničeho neplyne a nic z toho neplyne. Problém je samozřejmě až když se pokusíme o řešení.
    V tomhle bodě si prostě dovoluji nesouhlasit. Jakýkoliv systém můžete v nějakém přiblížení přirovnat k nějakému primitivnímu systému. A pak teprve můžete ten model zdokonalovat. I přehradní elektrárnu můžete v nějaké aproximaci nahradit mlýnkem ze tří klacků na potoce.
    Jestliže se vzdáte možnosti zjednodušení, tak se vzdáváte možnosti jakéhokoliv smysluplného zkoumání čehokoliv. Jestliže se nehodláte zabývat systémem složeným z několika uzlů s jednoduchými vazbami, pak můžete rovnou zapomenout na to, že můžete zvládnout popis a predikci chování systému, jakým je trh. To pak můžete vysledovat akorát pár nějakých nejčastěji se vyskytujících případů bez jakéhokoliv nároku na to, že víte, co se v tom systému vlastně ve skutečnosti děje. A ta realita, alespoň přibližně zjištěná, může být pak pro mnohého takového člověka tak překvapující a tak se příčící jeho víře, že o ní odmítá diskutovat a raději to všechno označí za nesmysly :-)
  • 26. 5. 2007 16:32

    anonymní
    2) ted nejde ani tak o modely (ktere mohou byt a casto jsou nejak a priorne politicky zamerene) ale o to, jak to realne funguje - a to proste funguje v drtive vetsine lepe jakousi 'labilni samoregulaci' nez cilenou lidskou optimalizaci (jako v planovane ekonomice) - coz ale neznamena, ze vzdy v kazdem okamziku a pro kazdou komoditu to musi byt lepsi - nemusi, ale je to system podporujici rozvoj, efektivitu a rychle sireni informaci
  • 27. 5. 2007 13:54

    Biktop (neregistrovaný)
    Kdyby to fungovalo tak jak říkáte, žádný problém by nebyl. Ale on je - ono to prostě nefunguje jak říkáte. Když se tomu ponechá volný vývoj, končívá to zhruba jednou za padesát let těžkou krizí. Rovnováha je porušena a celý systém se celkem nekontrolovaně někam zřítí. Modely jsou vypracovávány a zkoumány právě proto, abychom dokázali pochopit příčiny a předejít jim.
    Nikdo tu nemluví o plánované ekonomice. Mluvíme tu u tom, že je třeba zjišťovat, na co je celý systém citlivý a na co méně, co ho přivádí ke stabilitě a co mimo ni, jak předpovědět chování alespoň v nějakém rozumném časovém horizontu a jaká doporučení dávat jednotlivým subjektům a jak do toho zasahovat. Protože jak správně říkáte, je to živoucí organismus tvořený lidmi, včetně nás, a my máme možnost a povinnost do toho zasahovat, pokud vidíme, že hrozí nějaká krize.
  • 26. 5. 2007 16:41

    anonymní
    3) pouzivejte si co chcete, ale nezapominejte pritom, ze modelujete realitu - individualni chovani lidi
    cela ekonomika je proces predevsim spolecensky - ne matematicka rovnice - nema "reseni"

    prirovnavejte si opet co chcete k cemu chcete, ale pak musite zvazit platnost vysledku ziskanych z modelu na realne situace (navic v prostredi s tak velmi omezenou moznosti experimentu)

    zjednoduseni se neni treba vzdavat, ale je ho treba respektovat a vzit v uvahu

    matematicke i jine modely pro slozite systemy slozene z mnoha jedincu existuji a jsou i v posledni dobe pomerne dukladne studovany
  • 27. 5. 2007 14:04

    Biktop (neregistrovaný)
    Ekonomika možná, ale ekonomie JE čistě matematická záležitost.

    Právě proto, že je tak omezená možnost experimentu, je třeba věnovat tolik úsilí tomu experimentování matematickému a porovnávání s realitou.

    Však ano, ale ne vždy jsou závěry z nich plynoucí takové, jaké by si někteří "ekonomové" přáli. Prakticky jakýkoliv model bude vždy blíže realitě, než nějaké subjektivní dojmy nějakého jedince.
  • 24. 5. 2007 23:17

    anonymní
    Zde samozrejme mysleno hodnota ekonomicka tj. cena - kolik je nekdo ochoten za to dat, nikoli nejaka hodnota sentimentalni a podobne.

    Ano ty priklady (ac velmi trivialni) maji za cil ukazat, ze prave nic jako "vnitrni" hodnota/cena neni. Cili vykoristovani delniku (zalozene na tom, ze kapitalista proda jimi vyrobene zbozi za vice nez kolik jim vyplati - tj. oni vyrobi vice hodnoty nez kolik dostanou zaplaceno) neni opodstatnene.
  • 25. 5. 2007 14:57

    Biktop (neregistrovaný)
    Tak to je asi nějaké nepochopení. Naopak - je vidět, že hodnota věcí se dá posuzovat z mnoha hledisek a hodnota tržní je jen jedno z nich. A mimochodem z ničeho neplyne, že by to bylo nějaké optimální či objektivní hledisko. Že právě toto hledisko má silné problémy plyne mimo jiné i z toho zmiňovaného vykořisťování, které rozhodně bylo a v některých zemích, jako je třeba Čína, stále JE opodstatnělé, nebo z historické ceny, ceny životního prostředí atd., jež tento pohled na věc dostatečně dobře nezohledňuje.
  • 25. 5. 2007 16:37

    polymorpheus (neregistrovaný)
    a jak chcete presvedcit/donutit nejaky jiny subjekt na trhu, aby respektoval to vase hledisko? Bez zavedeni centralniho, socialistickeho planovani?

    To s tim vykoristovanim vam bylo myslim docela srozumitelne vysvetleno. Docela se divim, ze to nechapete. Nebo nechcete chapat.

    Co to podle vas vlastne znamena, kdyz se rekne, ze je neco objektivni?
  • 25. 5. 2007 19:32

    anonymní
    Prominte, asi si nejak nerozumime v tom sluvku vykoristovani. Muzete nastrelit, co si pod tim predstavujete? Co treba v Cine?

    Ja tim mel na mysli klasicke (materialni) marxovske "Delnik dostava mzdu X za to, ze vyrobil produkt, ktery kapitalista proda za Y. Aby kapitalista mohl fungovat, musi byt X<Y. Cili delnik vyrobil hodnotu Y a dostal za to mene - pouze X. Kapitalista ho vykoristuje, protoze na jeho ukor ziskava Y-X."
  • 23. 5. 2007 7:14

    Roj
    Kdybych byl ministryne skolstvi, prosazoval bych to.
  • 23. 5. 2007 8:16

    Zero (neregistrovaný)
    jj som toho isteho nazoru...
  • 23. 5. 2007 8:27

    1 (neregistrovaný)
    Z tohoto uryvku mi kniha pripada naprosto vyborna a souhlasim s nazory vyse, akorat je tu problem, ve skolach se prosazuji predevsim takove ty bezcenne a nudne plky od Borovskeho, Machy, ci podobnych sedlaku, kteri ve svete neznamenaji vubec nic, jsou to nuly. Co ja bych dal za to, kdyby ministerstvo zacalo byt moderni a prizpusobylo povinnou cetbu tem osobnostem, ktere si to opravdu zaslouzi nejvice, jako treba Armstrong
  • 23. 5. 2007 8:31

    Zero (neregistrovaný)
    No ono vo svete nic neznamenaju, ale oni sa ucia na slovenskom/ceskom jazyku a literature, tak nechcite aby sa tam citalo o informatike a technickych zalezitostiach :)
  • 23. 5. 2007 9:15

    nickname (neregistrovaný)
    Dejte si tu praci a prectete si neco od Machy, Borovskeho. Ctete svetove klasiky.
    Srovnavejte. Zjistite, ze cesti klasici casto nebyli "male ryby z ceskeho rybniku".
    Vzdelani "ke kulturnosti" skola poskytuje omezene, jak osnovy dovoli.
    Proto zavisi vzdelanost jednotlivce na jeho pili, aktivite, ochote.

    Dobry clanek ke cteni:
    http://sumavak.bloguje.cz/537988-spravedlnost-a-bratrstvi.php?global
  • 23. 5. 2007 13:32

    marx6 (neregistrovaný)
    Mácha je nula? Jste mimo.
  • 23. 5. 2007 16:05

    hejhula (neregistrovaný)
    Který Armstrong?

    Já znám jednoho kosmonauta a jednoho trumpetistu co se tak jmenujou. Koho myslíš ty?
  • 24. 5. 2007 9:58

    Tomas (neregistrovaný)
    A nezapomen na cyklistu.
  • 23. 5. 2007 16:21

    Biktop (neregistrovaný)
    "prizpusobylo" - člověče, jak se můžeš, jakožto absolutní negramot, vyjadřovat ke vzdělávání? Radši čti, třeba toho Borovského a Máchu, a až toho přečteš dostatek, tak se začni projevovat. Zatím projevuješ akorát svou hloupost a nevzdělanost.
  • 23. 5. 2007 18:10

    1 (neregistrovaný)
    Zamerne zvelicovat cizi chyby a sproste urazet cloveka za projeveni vlastniho nazoru v demokratickem state? Kde to zijes ty stary bolseviku? Tohle si tu laskave nezvykej pseudointeligente a to nehlede na to, zda Macha ve svete nulou je ci neni.
  • 23. 5. 2007 18:31

    optim (neregistrovaný)
    Někdo by ti měl odpovědět stejně, jako ty jemu.
  • 24. 5. 2007 11:22

    Biktop (neregistrovaný)
    Radši už sem nic nepiš, něco tak blbého jsem dlouho nepotkal.
  • 24. 5. 2007 12:49

    stringman (neregistrovaný)
    Ano, takto se vskutku vyjadřuje inteligentní a vzdělaný člověk. Pochybuji, že jste kdy četl autory, které tady haníte.
  • 24. 5. 2007 18:03

    1 (neregistrovaný)
    Cetl a velice nerad, povinna cetba mi dala celozivotni averzi k _ceske_ sedlacke kulture. Opravdu nepotrebuji cist detinske pohadky od nejakych pofidernich notoriku z horni dolni, zlaty Oscar Wild, George Orwell, Abraham Lincoln ci dalsi... To jsou lide, ktere obdivuji, narozdil od pitomcu, kteri si mysli ze vzdelanost znamena znat do detailu svou diru a pritom zavrhovat to nejlepsi z celeho sveta.
  • 24. 5. 2007 22:07

    A (neregistrovaný)
    Jediný, kdo tu něco zavrhuje, jsi ty.
  • 25. 5. 2007 8:18

    anonymní
    Tebe se nikdo na nic neptal, tak soupej nohama mladej
  • 24. 5. 2007 16:50

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    Borovsky a nudny? Ten je jeden z nejzabavnejsich autoru z povinne cetby. Viz treba Krest svateho Vladimira
  • 23. 5. 2007 7:23

    &#1576;&#1591;&#1585;&#1587; (neregistrovaný)
    Pěkně zdravím!

    Na jednu stranu Vám fandím, na druhou se trošku obávám, že překlad knihy (narozdíl např. od dokumentace programu) se dá pořídit kolektivně (bez toho, aniž by utrpěla kvalita). Přece jen má každý překladatel vlastní styl, formulace atd. Takhle to bude takový zvláštní „mišung“...