>> Bacha, tys dával najevo, že nevidíš rozdíl vůbec a že bys byl rád, aby ti byl vysvětlen.
Pro pochopení byla klíčová věta "ale opravdu nechapu logiku uvazovani "nechceme to davat do /, tak to kopirujeme do initrd"."
To, že initrd se vytváří automaticky a / vytváří autoři OS není argument, protože výběr programů do / dělám jednou, ale initrd musím vytvářet pro každý stroj a po každém updatu.
>> Tenhle přesun žádný zásadní problém neřeší, to jsem považoval za všeobecnou znalost.
Fedoří dokument vypočítává několik problémů, které to má řešit - a všechny považuju za pochybné (líbil se mi jeden komentář kohosi "dělá to na mě dojem, že někdo tohle chce udělat a seč může pro to hledá argumenty libovolné kvality").
==
Ad "co řeší initrd": co píšeš, přece není doslovně pravda. Nikdy nemůžu bootovat z média, které neumím použít, to dá rozum. Vždycky musím od někud načíst kernel a initrd. A to je právě ta klíčová otázka: proč na tom místě (který musí loader umět používat!) místo kernel+initrd nemám prostě normální partišnu - buď jenom s /boot, nebo rovnou s celým / ?
Není přece např. pravda, že initrd je potřeba pro bootování šifrovaného systému - vždycky musím mít nějaké nešifrované úložiště, ze kterého natáhnu kernel+initrd. A to úložiště musí být dostatečně jednoduché (nešifrovaná oblast s jednoduchým FS), aby ho uměl použít loader.
Initrd prostě **nutné** není. Je to jenom jeden ze způsobů řešení bootování - a já si myslím, že dost nemotorný a čím dál překombinovanější. Z mýho pohledu jeho největší nevýhoda je, že si na něj lidi zvyknout a začnou ho považovat za nutnost/standard (to se píše i v tom dokumentu o UsrMove: "budete sice muset použít initrd, ale to už stejně používáte tak jako tak"). To není dobrá situace a dost to zavání windowsismem.
