Dolphin: sémantický desktop, terminál i podrobná nastavení

Bývá poměrně časté, že výchozí programy v nejběžnějších distribucích nejsou právě robustními a plně vybavenými nástroji, ale spíše jde o nástroje, které mají za cíl být co nejrychlejší, nejpřístupnější a co možná nejvíce intuitivní. Pokročilý uživatel je může snadno nahradit a začátečníkům umožňují vypořádat se s ovládáním počítače a nabrat první zkušenosti. Poněkud jinou kategorií je Dolphin, tedy výchozí správce souborů v grafickém prostředí KDE, na který se v následujícím článku podíváme poněkud podrobněji.

Mimo to, že jde o správce souborů, je to dost možná také aplikace s největší mírou integrace konceptu sémantického desktopu, takže je na něm možné ukázat některé možnosti, které toto řešení přináší.

Dolphin se představuje

Dolphin disponuje poměrně velkými možnostmi, co se nastavení rozložení panelů a funkcí týče. Můžeme mít k dispozici klasické jedno okno a stromovou strukturu, tak jak ji známe z Průzkumníka ve Windows, okna mohou být ale také klidně dvě (opět s volitelnou adresářovou strukturou), je možné používat velké či malé ikonky, seznam s podrobnými vlastnostmi atp. Mimo to je připraven ještě v pravé části obrazovky panel, který souvisí se sémantickým desktopem – v něm je možné zapnout různá filtrování nebo nastavovat a měnit vlastnosti souborů.

Nastavit si můžete jaké informace se budou u jednotlivých souborů zobrazovat – od práv, přes vlastníka, typ dokumentu až třeba po velikost či datum změny. Nechybí ani funkce na řazení souborů do skupin.

Aplikace podporuje práci s kartami (či taby), což umožňuje efektivní a rychlou práci. Zajímavé je, že na rozdíl od Krusadera se karty váží k celému pracovnímu schématu (buď k jednomu oknu, nebo i dvěma), takže není možné používat karty například jen v levém okně a pravé si nechávat stále stejné. Aplikace neumožňuje pracovat s běžnými záložkami, čímž se snaží vytěžit maximum z již zmiňovaného sémantického desktopu. Přidávat je možné si jen místa do pravého menu, což ale nebude zřejmě řešení na desítky souborových cest, ale na několik málo nejčastěji používaných složek.

Sémantický desktop v praxi

Ke každému souboru je možné připojit řadu informací. Část z nich je generována automaticky (například převod dokumentu na čistý text, rozpoznání typu souboru, práv atp.), část je možné upravovat ručně. Jde především o práci s tagy, komentáři a hodnocení pomocí hvězdiček. Aby mělo efektivní vyhledávání smysl, je třeba se těmto věcem co nejvíce věnovat.

V pravé části je pak také filtr, který umožňuje omezit zobrazení podle typu souboru, počtu hvězd nebo data. Můžete se také jednoduše ručně zbavit konkrétních zobrazovaných výsledků. Přítomné je samozřejmě také klasické vyhledávání, které je možné omezit na název, komentář nebo je možné chtít prohledat vše. Je možné i tvořit složitější dotazové struktury. K filtrování je pak možné samozřejmě použít také tagy. Po několika týdnech používání si člověk snadno zvykne na to, že pár kliknutími se mu zobrazí všechny dokumenty na určité téma nebo spojené s určitou osobou.

Mezi další zajímavé pokročilejší funkce patří porovnávání souborů nebo hromadné přejmenovávání. Aplikace umí vytvářet sdílené síťové složky, používá KIO, zvládne také procházet lokální síť nebo pracovat se Sambou. Poměrně zajímavě je řešený také terminál. Ten může zabírat celou spodní část obrazovky Dolphinu, takže není problém se mezi souborovým manažerem a terminálem plynule přepínat a uživatel není omezen jen na jeden řádek, ze kterého se mu jen těžko něco daří vyčíst a je těžké si udržet informaci o kontextu.

Další možnosti

Mezi další užitečné funkce patří schopnost zobrazovat náhledy dokumentů (nejen obrázků, ale třeba také PDF souborů a mnohých dalších), což může často usnadnit orientaci. Pokud jde o metadata, která může využívat Nepomuk při práci se sémantickým desktopem, ta jsou sdílena také s dalšími KDE aplikacemi.

Osobně velice oceňuji schopnost procházet zabalené soubory jako složky a relativně zevrubné možnosti nastavení. Nechybí ani bohatá nabídka klávesových zkratek. Ne zcela běžná je také přítomnost funkcí zpět a vpřed, kterou známe spíše z editorů nežli souborových manažerů.

Závěrem

Dolphin v posledních letech zaznamenal dosti intenzivní vývoj a je na něm vidět velký kus práce, který na něm jeho autoři odvedli. Osobně se mi líbí provázanost se sémantickým desktopem, včetně prostupnosti mezi daty z různých aplikací, i když ani to zatím nefunguje vždy úplně stoprocentně. Celý koncept s sebou nese také vyšší hardwarové nároky, ale je velmi pravděpodobné, že právě tímto směrem se bude vývoj ubírat. Dalším slabým místem je nevalná funkčnost v grafickém prostředí Gnome, což se zase na druhou stranu dalo vzhledem k provázanosti s KDE očekávat.

Celkově je ale dojem veskrze pozitivní. Aplikace je již relativně stabilní, pohodlná a robustní a rozhodně je možné ji doporučit jak začátečníkům, tak také pokročilým uživatelům.