Názory k článku
Dozrálo Ubuntu k masovému použití?

stabilni, Long Time Support (LTS) verze podle me zkusenosti zrale jsou (6.04, nyni 8.04; desktop)

non-LTS verze jsou podle vseho urcene k testovani novinek a Cannonical IMHO dela chybu, ze je navenek komunikuje jako nove, stabilni verze (nikde neni zdurazneno, ze se nejedna o stabilni verzi), coz neni dobre, nebot to dava ruznym novaciskum a lulinum prilezitost navazet se do Linuxu (a plnit tak pokyny zamestnavatele)

s/Cannonical/Canonical/

To máš těžké. Kdybych sáhl po 8.04 LTS, tak mi např. nefunguje DVB-T tuner a PCMCIA modem. Uchodil bych to, ale je to práce navíc a jak píše nováčci a lulini nejsou vhodná kategorie na kompilování ovladačů a následné ruční dokonfigurovávání. S 8.10 jsem byl spokojen a jelo všechno samo. 9.04 je pro mne tragédie kvůli Intelu, viz včerejší Petrův článek Nové Ubuntu má vážné problémy s grafikami Intel. Být s kategorie nováček či lulin, tak tak celý Linux zadupu metr pod zem na dalších 5 let. Takhle jen nadávám a doufám, že to další aktualizace konečně nějak opraví. Na hraní mám Gentoo, tady se mi nechce šachovat s verzemi ovladače a podobně. Dobrá ukázka, že Ubuntí systém "vydat za každou cenu co půl roku" má taky obrovské nedostatky.

Toho Intelu je naozaj skoda, lebo inac je 9.04 asi najvydarenejsie vydanie od legendarneho 7.04 Feisty.

viz. http://linuxfonts.narod.ru/why.linux.is.not.ready.for.the.desktop.html

Ale prdlajs. Ruznorodost je na GNU/Linuxu jedna z nejkrasnejsich a zaroven nejlepsich veci. Chci multimedialni pocitac, na ktery bude pristupovat rodina? Sup tam Ubuntu. Mam starsi ntb a chci od nej trochu vykonu a chci na nem pracovat? Sup tam treba Debian Lenny (nebo Etch) (v pripade prisneho pozadavku stability nepovolim experimental repozitare). Jsem odbornik, co si chce OS dovect k dokonalosti a zajima se o HW apod.? Sup tam treba Debian Gentoo. Atd atd atd. (ano, mam rad Debian a pouzivam ho :) ) Kazde distro ma to svoje, kazde je necim vyjimecne. Kazde se hodi jinam, jsou skvele pruzna atd. To co tam pise autor a zaroven rika spoustu lidi je blbost (1 distro, 1 balickovaci system, 1 graficke prostredim, ...)

Ubuntu je skvele pripravene k masovemu pouziti uz od verze 8.04. Jejich podpora ntb se zlepsuje kazdou verzi (i kdyz obcas ustreli, ale kdo obcas chybu neudelal :) ), na desktopech snad ani vubec problem neni. Sam mam doma 4 pocitace s Debian-based distrama (Debian Lenny, 2x Ubuntu 8.10 a Xubuntu 8.04) a vsichni jejich majitele jsou naprosto spokojeni a mne odpadla starost se o ty pocitace starat. Zadne antiviraky a firewally, zadne silene problemy vynorene odnekud atd. ktere jsou tak caste na Windows. Cili ... ano, Ubuntu je plne pripravene k masovemu rozsireni a nasazeni.

Jednoznacne souhlasim! Ostatne pote, co se pritelkyni za cca rok pouzivani samovolne rozlozily Visty jsem vyzkousel Boot CD Ubuntu a jelo to jako z praku, kompletni podpora out of the box. Hned po statnicich ji tam Ubuntu vrznu natrvalo. Vzhledem k rozlozenemu stavu Win uz ani neprostestuje ;-).

"silene problemy vynorene odnekud atd. ktere jsou tak caste na Windows"
"samovolne rozlozily Visty "

Clovicku, clovicku... :-) Kdyz my nesmime ani naznacovat...

aby protestovala, když má IT správce, který jí tam OS nainstaloval, 24h servis (asi komplet ;), řeší vše na zavolání, spravuje updaty a balíčky, řeší ovladače nepodporovaného HW, rekompiluje jádro aby rozchodil podporu toho, či onoho...



a to vše ZADARMO!!! - kdyby ti tvoje přítelkyně měla platit 500,-/h, tak bys viděl jak by šlo milé ubuntu rychle do pr.

nechci vyvolávat flame, sám mám linux rád a mám ho všude -PC, kitíky s DSP, teď si ho právě třeba cpu na stařičký SGI O2 jen tak z prdele, protože mě to baví ..., ale experimenty typu: všem sekretářkám na PC linux už máme ve firmě díky bohu za sebou....

Na desktopy lamám jedině WOKNA!!!!!! -šetří to prachy i nervy všech zúčastněných

aby protestovala, když má IT správce, který jí tam OS nainstaloval, 24h servis (asi komplet ;), řeší vše na zavolání, spravuje updaty a balíčky, řeší ovladače nepodporovaného HW, rekompiluje jádro aby rozchodil podporu toho, či onoho...



a to vše ZADARMO!!! - kdyby ti tvoje přítelkyně měla platit 500,-/h, tak bys viděl jak by šlo milé ubuntu rychle do pr.

nechci vyvolávat flame, sám mám linux rád a mám ho všude -PC, kitíky s DSP, teď si ho právě třeba cpu na stařičký SGI O2 jen tak z prdele, protože mě to baví ..., ale experimenty typu: všem sekretářkám na PC linux už máme ve firmě díky bohu za sebou....

Na desktopy lamám jedině WOKNA!!!!!! -šetří to prachy i nervy všech zúčastněných

Ehm,

pokud se nepletu tak tento vyrok mohu aplikovat i na MS Systemy :-)
Sluzby jsou drahe, paklize je potrebujete, tak si je zaplatite (jedno jestli je prace technika na Lin/Win)... Paklize nechcete platit, pak Vam nezbyva nic jineho nez se ucit (a nebo smirit s aktualnim stavem).

Nevim jak u Vas, ale mi nervy setri relativne bezproblemovy system, ktery nainstaluji a zapomenu na nej - neni totiz duvod, abych jej musel kazdy 1/2rok preinstalovavat, protoze (jak rikate "lama uzivatel") odklikla neco co nemela, nebo nedej boze se ji nainstalovali tuny aplikaci bez jejiho pricineni :-)

To myslíš vážně?

Souhlasím. Spravuji síť zhruba 350 počítačů. To co je v Linuxu dobré na servery není dobré pro uživatele. Jsou to dva odlišné světy. Pokud by lehl Microsoft, půjde do háje i celá komunita Linuxu, protože nebudou mít s čím a proč soutěžit. Aneb začalo by platit staré sametové heslo: „vraťte mi nepřítele.“

Jo, a teď tu o červené karkulce … LOL :-D

Plkáš. Každý technik ti řekne, že windows na straně klienta jim přináší stálou práci.

Když zvolíš stabilní linuxovou distribuci a klientovi nedáš heslo roota, tak o tu práci přijdeš. Tohle dělám pro známé, protože na ně nemám čas.

suhlasim ja som susedovi (dlazdic) nainstaloval pred rokom a pol uz ani neviem ake ubuntu (pc na verejnej IP) a ked som sa tam za ten rok a pol vratil bolo tam take iste ubuntu len na disku bolo ovela viac porna :) vsetko fungovalo bez problemu a uzivatel priadol stastim aky ma oproti svojim kamosom paradny system ....

dat tam widle tak som tam peceny vareny (nehovoriac o tom ze by som mu nevysvetlil ze by si za tie widle, office a antivir a co ja viem co este mal riadne zaplatit)

ty snad cakas, ze ten predajca PC, vymeni jednoduchu instalaciu windows (next, next, next, ok, finish, reboot) a naslednu instalaciu driverov (install all, next, finish, reboot), ktory ma hotovu do 40 minut, za piplacku pri instalovani driverov na vsetko mozne pod linuxom? nebud naivny… cas su peniaze, a cas straveny instalaciou linuxu si myslim ze prekracuje tych 40 minut. za 40 minut mas nainstalovany winxpsp2, drivery na VGA, MB, raid, zvukovku, sietovku, a este si popri tom popijas kafe s vylozenymi nohami, lebo existuju „Express“ instalacie

Takto to bylo možná před pár lety. Dnes si s tím dovolím nesouhlasit. Jako admin instaluju jak windows tak linux, a musim říct že co se týče oem instalací tak ty jsou u ubuntu z flasky za cca 10–15 min s kompletní konfigurací a hw (protože v podstatě neni co doinstalovávat). U XP je ten čas cca od 30min do 1h v závislosti na hw a sw. Neberu v potaz že ubuntu je po této instalaci hotové, zato XP je jen holý systém. Takže tyto hodnoty nejsou uplně relevantní. Uznávám že když člověk instaluje Debian/Gentoo/Ar­chlinux tak to čas sežere, ale kdo by to dělal na oem počítačích nebo desktopech?

Jinak pokud znáte linux tak i víte že není problém si vytvořit oem tarbal a ten pak prostě jen kopírovat na počítač a pomocí skriptu obstarat zbytek. A toto už je čistě závislé na rychlosti počítače (disku). Ostatně toto v podstatě dělá instalacé většny dister včetně ubuntu (proto je instalace z flashky daleko rychlejší než z cd)

Takhle jsem o jednoho zakaznika prisel :(
Mala firmicka cca 100PC. Driv jsem jim servisoval cca 20h/tydne. Pak se preslo kompletne na Ubuntu (klienti) a Gentoo (server mail, ftp, ale o to se stara jeden externi silenec). Zustal tam jeden Win pocitac pro "zachovani kompatibility) kdyby neco.

Uz rok a pul o firme nevim:( Nedavno jsem potkal majitele a rikal, ze jim to nabidlo upgrade na dalsi LTS verzi, tak me ani nevolal a odklikal to na vsech kompech.

Majitele to nejak chytlo a s pomoci Wiki si prej spravuje PC ve firme sam.

A ja mam po kseftu:(

No nevím. Dřív jsem dělal do Woken a dost známým jsem je instaloval a reinstaloval (oficiálně, hlavně jako legalizační sady, teď se za to skoro stydím) a následně řešil všemožné, hlavně bezpečnostní a ovladačové problémy (když si někdo na pofiderních stránkách klikne na něco, co mu nabízí kodek nebo program který musí mít, aby to správně chodilo...). Doma jsem jel tou dobou dávno na linuxu (nyní Ubuntu a nestydím se za to). Potom jsem Ubuntu začal cpát lamám a značně mi ubylo starostí (bohužel i "bočních" příjmům).

Na desktopy lamám jedině Wokna?!? To je nejlepší způsob, jak dosáhnout rychlého zasvinění desktopů všemožným svinstvem z netu. Já bych naopak Windows, zejména pak Vistu, lamám přísně zakázal! Bohužel jsou věci, na které je Linux, konkrétně Ubuntu, ale i jiné distribuce, stále nepoužitelné. Nedostatečný výběr podporovaných skenerů, zejména těch trochu lepších a nedostatečný komfort v ovládání tiskáren, zejména nastavování barevných profilů, nebo korekce barev obecně. Ideální by bylo, kdyby Linux uměl akceptovat Widlácké drivery, jenže toho se nejspíš nedočkáme.

No, ale tam v tom článku to není jen o různorodosti. Nicméně ty body se řeší (grafika - GEM, rychlost bootu, LSB balíky, rychlost openoffice apod.), ale třeba ta podpora tiskáren a jiných věcí, podpora aplikací, to je neoddiskutovatelné.

Jak je to se zpětnou kompatibilitou v linuxu? Myslel jsem, že když se nainstaluje vše potřebné někam do /opt, tak to pojede.

masochYsta maso chystá :-P :-)

ja teda masochista sem, ale ze by mi ubuntu vyhovovalo se rict neda :-)

Máš pravdu, přečetl jsem si uvedený článek a souhlasím, ten člověk popsal vše v jednoduchých větách a bez obalu.
Už tzv. nultý bod, kdy autor zcela nekompromisně říká, že komplexní software jako CADy, hry (ano i to je komplexní software), DB a další komplikovaný software bude vždy s uzavřeným kódem, protože vývoj těchto aplikací stál miliony je krutě reálný a nic na tom nikdo nezmění.
Pokračuje kritikou nejednotnosti nastavování a konfigurací. Zajímavý je 5. bod (u toho jsem se musel pousmát, jak je pravdivý - zvlášť druhá část).
Faktem je, že říct takto pravdu naplno ve zdejší komunitě, která víc než spolek lidí připomíná militantní náboženskou skupinu vyvolá reakce a osočování na naprosto nedůležité body a v okamžiku, kdy jde opravdu "do tuhého" se vše svede na ten "hnusný majkrosoft".
Abych jen nehaněl špínu, tak musím dodat, že Ubuntu je velmi hezké a spoustu věcí má řešeno lépe než okýnkový systém. Nicméně na desktop ještě není podle mého názoru připraven. Ve firemním prostředí chybí exchange, CADy, Photoshopy atd. V domácím prostředí zase hry.
Neříkám, že je Ubuntu(potažmo linux) špatný. Lepší se a je to vidět.

Hry - na svém ubuntu si zahraji to, co chci! Mozná je to dáno tím, že "nepařím" tak často jako před několika lety, možná je to dáno tím, že mám štěstí na hry fungující pod wine. chybí exchange, CADy, Photoshopy atd. - stěžujte si u výrobce daného software, že nedělá linuxovou verzi. To není chyba GNU/Linuxu, ale chyba daného výrobce software.

naopak - chci s nekym mluvit - je mrtvy, je mi jedno jestli prirozene nebo nasilnou smrti chtel jsem s nim mluvit :P

Tak s tebou bych si chtěl popovídat.

Osobne by som to az tak zle nevidel. Ked som s Ubuntu zacal (7.04) bol som nestastny ze na Linux neexistuje ziaden z "specialnych" softov. Ale teraz sa uz len tazko moze clovek stazovat. CAD sa posunul neuveritelne je tu Medusa, Q-cad Profesionall, NX , ProEngineer, VariCAD takze myslim ze solidny vyber. Dokonca aj vycitka ktoru som pocuval vzdy "ziadne poriadne uctovnictvo" je vdaka WinStrom-u minulost. Osobne sa mi za cely cas co som uzivatel podarilo premigrovat 6 ludi a stale viac ludi ma ziada ze by to chceli vyskusat nech im to prijdem nainstalovat a ukazat ako sa v tom robi. Na uzivatelov,ktorych je naozaj velmi velmi vela,typu "chatujem, sem tam pisem vo Worde a pozeram filmy ci pocuvam hudbu".Linux dozrel uz davno.

Problemem je a jeste asi dlouho bude graficka karta. Proste Xka nenajedou a nenajedou a tak porad dokola jako s ostatnim HW. Podpora napicu.

Exchange je opravdu to co mi vůbec nechybí. Kdyby se místo toho zmetka u nás nasadil nějaký jiný systém pro spolupráci (např. eGroupware), pak nejsou takové problémy jako teď. Pořádný CAD mi občas chybí, ale většinu věcí zvládnu ve volně dostupných alternativách (QCAD, Blender, OpenJUMP, QGIS). Hry co jsou spustitelné pod Linuxem mi stačí a kupodivu i ostatním v mé rodině, ale uznávám, že u nás nikdo není žádný divoký pařan. Na DB mám PostgreSQL nebo na méně náročné věci (hlavně Web) MySQL.

... a Photoshopy funguji pod Wine

ale co si budem povidat, vetsina grafiku stejne pouziva Mac a patlalum jako jsem ja staci Gimp

Prave predpoklad "premise" autora, ze "komplexní software jako CADy, hry (ano i to je komplexní software), DB a další komplikovaný software bude vždy s uzavřeným kódem, protože vývoj těchto aplikací stál miliony" je nicim nepodlozeny nesmysl. Myslim, ze pred lety by tentyz clovek zarputile tvrdil, ze GNU nebude mit nikdy zadny kernel, protoze to je prilis "komlikovany software", ze nikdy nebude zadny kacelarsky balik, protoze to je "komplikovany software"... V jeho vyctu souhlasim s jedinym bodem, pocitacove hry nikdy nebudou opensource a to z uplne jineho duvodu - hru je treba rychle vyvinout, rychle prodat uzivatelum a za pul roku az rok po ni nestekne ani pes. Nebo jinak: hra je proste spotrebni zbozi.

záleží jak která
Red Alert: A Path Beyond je třeba příkladem hry, která není spotřební zboží(sice je jen pro wokna, ale vyvíjí se stále a má alespoň pro mě trvalou hodnotu)
to samé Savage 2, Warzone 2100, Battle for Wesnoth. Ty tu jsou dlouho a nedá se o nich říct, že za rok po tom neštěkne ani pes.

Ale vy jste hovořil o komerčních hrách, studia se předhánějí v lepší grafice a hratelnost to odsere, pak se tomu nelze divit, že rok po ni nestekne ani pes.

Ten seznam je docela zábavný. :-) Tak třeba "2.4 Font rendering is implemented via high level GUI libraries". Copak Windows Presentation Foundation má ten svůj slavný font renderer v kernelu nebo jak? (No ona většina těch položek je "taková divná", ehm.)

jako prase ;-)

> Je dost možné, že masivní nástup Ubuntu by v určité perspektivě znamenal konec některých současných distribucí.

Myslim, ze to je spatny zaver. Migrace napr. 20% BFU z Win na Ubuntu vubec nemusi mit vliv na stavajicich 0.5% hardcore uzivatelu ostatnich Linuxu. Ti si sve ArchLinuxy a Gentoo vyvijeji bez odhledu na to, co ma na desktopu jejich babicka. Naopak si myslim, ze vic omalovanek v Ubuntu muze nektere pokrocile uzivatele (kteri ted na Ubuntu jsou nebo prijdou z Win) naopak motivovat k prozkoumavani jinych distribuci (vzajemny rozdil distribuci je mensi nez Linux vs. Win) a ze tedy naopak sekundarne dojde k posileni vyvoje i ostatnich distribuci. Predpokladam, ze Gentoo nepouzivaji lidi proto, ze se jim instaluji kodeky na kliknuti mysi ;-).

Uzivatel Ubuntu

To je pravda, ale stále jsou slyšet nářky „to je hrůza, ten Linux ten je ale roztříštěný, proč se ti pitomci nedohodnou na jedné společné distribuci“. Také s tím nesouhlasím a anketa a diskuse asi ukážou, že to je převládající názor. Bohužel někteří uživatelé ty výhody nechápou.

No ze se nedohodnout, to je pravda ;). Na druhou stranu, Linux je o svobode a je blbost komukoliv cokoliv zakazovat. Ubuntu je asi nejednodussi cestou, jak uz dnes s co nejmensim usilim utect od Win i pro cloveka, co se nechce moc ucit. Je pak jen na nem, jestli bude chtit zkoumat Linux vic nebo zustane jen uzivatelem "mainstreamoveho" Linuxu...

Tak třeba já ty "výhody" stovek destítek a stovek distribucí snažících se zhuba o jedno a to samé taky nechápu. Za těch 9 (?) let co Linux používám, to s každým rokem chápu méně a méně. Asi jak opadá ta mladická radost z čistého experimentování se systémem a je nahrazována snahou (nutností) na tom systému hlavně smysluplně pracovat.

Pravda, ani mi tak nejde o jednu distribuci jako spíše o jeden společný repozitář.
Repozitář, kde by byli všechny dostupné aplikace v nejlepší nejaktuálnější dostupné verzi.
Na balíčku by se podíleli lidi přímo z vývoje dané aplikace tak aby build byl opravdu dobrý.
Obsahoval několik variant aplikace (OOo vanilla, OOo s go-oo patchem, ..) aktuální stabilní verzi, raději i verzi předchozí (viz KDE3 an KDE4), verzi vývojovou (svn snapshot).

Tohle existovat, pak zjistíte, že vlastně ani distribuce jak je známe dneska nepotřebujeme. Leda tak jako nástroj jak systém dostat na disk a sadu defaultního nastavení.

Ano, líbí se mi možnost výběru, ale rád bych ji demonstroval možností výběru aplikace nen výběru distribuce. Například stále preferuji KDE3 před KDE4 a Gnome, ne všechny distribuce, ale KDE3 stále ještě nabízejí. Ty které nabízejí, zase nemají aktualizované jiné balíčky, či kvalita kolísá v jiných oblastech.

Ta mnohost mě - v nepřímém důsledku - vlastně tvrdě omezuje a přesně tam kde by neměla.

Jenze distribuce neni jen o sw a jeho verzich. Je to celkove o pristupu... napr. defaultni nastaveni, organizace dat-aplikaci-nastaveni (napr. v adresarich), balickovaci system a dalsi veci okolo. A kazdemu vyhovuje neco jineho, neni pravda, ze se vsechny distribuce snazi o totez - kazda ma jiny cil a ten se ruzne uspsne snazi plnit. Naopak by me omezovalo, kdybych si nemoh vybrat distro, podle ucelu, na ktery jej hodlam na sadit a musel kvuli tomu priohybat jedno stavajici podle potreby.

Distribuce není nic jiného než sada balíčků, sw v nejširším smyslu slova a to v nějaké verzi a s nějakým systémem upgradu. I na nastavení se lze dívat jako na balíček (sw modul) a také tak s ním zacházet, verzovat, mít několik alternativ.

Ano, k distribuci patří komunita & vývojáři & spol ale ti k tomu patří právě proto aby relizovali předchozí tvrzení.

Jak jsem naznačil, dokážu si představit budoucnost distribucí smrštěnou na předvýběr několika balíčků s nastavením od té dané komunity. Tak by pak případná variabilita vůbec nevadila.

> ..A kazdemu vyhovuje neco jineho..
Opravdu?
Já bych si troufal tvrdit, že odhadem tak 99% potenciálních uživatelů linuxu (a jakéhokoliv jiného OS) jde o to mít co nejstabilnější systém, co nejsvižnější systém,
všechny dosažitelné aplikace, aplikace (balíčky) v co nejlepší kvalitě, obecně co nejméně bugů, co nejrychlejší nápravu chyb, v systému o kterém nemusíte téměř vědět pokud nechcete a pokud chcete, nic před vámi neskrývá.

Uživatelská základna současného linuxu okolo jednoho procenta tento předpoklad krásně potvrzuje ;-)

> Vsechny distribuce nesnaží o totez?

Všechny distribuce by se měli snažit naplnit to co jsem nastínil v předchozím bodě.
Pokud ne, pak je něco fundamentálně špatně, ať už v sw samotném, v distribučním modelu, v jeho komunitě, v systému obecně.

Mezi kvalitou (stabilitou) a rychlosti vyvoje existuje z principu neprima umera...
nekdy se hodi mit stabilni sytem, jindy zas mene kvalitni ale s vice novinkama... zalezi na kazdeho potrebach (prave proto jsou tu ruzne distribuce s ruznymi verzemi - napr. LTS nebo stable verze oproti experimental verzim atp.)

Navic pointa distribuce je v tom, ze vsechny balicky v dane verzi se spolu kamaradi a spolupracuji, jsou ohlidany zavislosti atp... a predstavte si, ze jsou distribuce, kdy cloveku vubec nejde o to, aby mel vsechny dosazitelne aplikace.. na ARM router si opravdu openoffice instalovat nehodlam.

Proc by hned melo byt neco spatne, kdyz to neni podle toho jak si myslite, ze by to melo byt?

Co se vam nelibi na routeru? Jsou ruzne distribuce s ruznym ucelem a ne vsechny maji za cil byt desktop s nejaktualnejsima verzema softu. To je jeden z duvodu, proc je distribuci vice a proto je to tak dobre.

Pokud jste myslel jednu "desktopovou" distribuci, tak i tam se preci najdou ruzne nazory, jak by mel takovy desktop vypadat. A proto taky ruzne vznikaji a zanikaji nove distribuce, to je prirozeny vyvoj a tak je to v poradku. Neni to nijak centralne rizeno, licence to povoluje, tak si s tim kodem muze kazdy delat co chce a jak chce a taky bude.

Samozrejme to smeruje k tomu, ze tu je par velkych silnych dsitribuci, kteri vyrobci sw nemaji problem podporovat (ostatne bezne vidite na strankach sw ke stazeni deb a rpm balicky, s tim ze ostatni muzou pouzit klasicky zpusob), podobne treba jak vyrobci podporuji ruzne verze win (navic bych si troufl rict, ze to je i snazsi - staci prekomplilovat, kompatibilita na urovni zdrojoveho kodu je zarucena posixem. U nedokumentovaneho API win, to tak ruzove byt nemusi - tam se naopak delaji prasarny primo v kodu aplikace, aby to nejak chodilo).

Ja osobne vubec namam problem s tim, ze je rozsirenost linuxu takova jaka je - naopak, pokud by tahle uzivatelska pritulnost zacala kvuli beznym uzivatelum nabirat windowsi navyky (tj. system vi nejlip co je pro me nejlepsi a neda si vymluvit, ze to muzu chtit jinak) tak se podivam po jinem distru nebo os.

Nevim jak vy, ale ja jsem zadne opakujici se problemy pri uzivani nepotkal. Co jsem jednou vyresil, uz zustalo vyreseno.

A to s tim cekanim jestli nejaky sw v distru je, ci neni, kdy bude opraven bug... pokud clovek chce, tak si to muze udelat sam a nebo za to nekomu zaplatit. Kompatibilita na urovni zdrojovych kodu neni problem.

Coz treba v pripade MS produktu jde daleko hur, tam je neustaly tlak na to pouzivat nejnovejsi OS a nejnovejsi Office, jinak mate smulu. Napr. na viste rozjedete office 2003 ale uz ne business contacts 2003. Co kdyz je potrebujete? Smula.

a co je na ni spatne? tohle jsou 2 veci, co se navzajem vylucuji

ze u OS se nikdy nevyplati mit novinky na ukor stability

Pokud vim, tak se tu mluvilo o distribuci jako celku... cili nejen os, ale i aplikacich. Jinak i ta stabilita/vyzralost os muze byt dost subjektivni.. jsou oblasti pouziti, kde je horka novinka k nasazeni debian etch (minuly stable), protoze az ted teprve implemntatori reseni naznali, ze uz to vazne pujde.

nevim... distro beru jako zaklad nad kterym chci pracovat. tohle je asi vazne o filozofii uzivatele, jestli je pro nekoho pocitac vic hracka nebo nastroj. nicmene se zivim jako test architekt a obecne si myslim, ze zadna feature je lepsi nez nestabilni feature.

Já v poslední době nechápu hlavně to, proč se tak často vydávají nové narychlo splácané verze distribucí, které dělají jen ostudu a uživatelům přinášejí jen problémy. To mi hlava nebere....
Binární nekompatibilita mezi jednotlivými blízkými verzemi té samé distribuce - to je další ukázka odtržení od reality. Bohužel právě to o čem píšu je hlavním důvodem toho, že strmost oné křivky je poměrně malá. Většina distribucí(až na pár specializovaných komerčních a jejich odvozenin jako např. RHEL, CentOS či SLES, SLED) je stále obětí přístupu lidí typu studentíků, kteří PC používají primárně na hraní si se systémem a experimentování. To, že je PC např. také pracovní nástroj, který by neměl uživatele z jeho pohledu obtěžovat kravinami mnohdy vůbec nechápou.

Ubuntu používám ne 9 let, nýbrž jen 9 měsíců, přesto si dovolím především s Vaší poslední větou plně souhlasit. O pár příspěvků výše se dočteme, že "někteří uživatelé" výhody mnohosti nechápou. Takového "některého uživatele" lze lehce definovat: je to ten, pro nějž je počítač a tedy i OS pouze a jen pracovním nástrojem. Ne každý se vyžívá v neustálém "ladění systému".
A věřím, že je řada lidí, kteří na Linux chtěli přejít, a najednou stáli před řadou distribucí s často diametrálně rozdílnými názory na ně, takže ze svého úmyslu zase vycouvali.

V tomto máte naprostou pravdu. Spousty uživatelů Windows/MacOS totiž po svých PC požadují práci, prostě aby to fungovalo jednoduše, aby tomu co možná nejvíc porozuměli bez jakéhokoliv studia. To je prostě fakt.

V článku je moc hezká věta, která mluví o tom, že se UBUNTU přibližuje obyčejnému uživateli tím, že zrazuje (nebo alespoŇ skrytě) ideály GNU/Linux. Ono je v tom hodně pravdy. Klasický linuxák si na svém OS nejvíce považuje věci, které připadají obyčejnému uživateli naprosto zbytečné a požaduje tak přesný opak.

Někdo tu už vyše napsal, že i proto je vždy (v duchu linuxové svobody) na výběr taková distribuce, která v dané situaci vyhovuje nejlépe.

Aneb, když to shrnu, boj mezi Linuxem a Windows je žabomyší válkou. Nic takového fakticky neexistuje. Pokud chtějí tvůrci linux distribucí masové rozšíření, budou se muset vzdát (nebo umět zakrýt) "ideálu linuxu" a naopak.

Mne nic na mojom systeme nechyba, a masove rozsirenie Linuxu si neprajem.

to ovsem provokuje k otazce: co by meli pouzivat uzivatele ? ty "zatracene windows" ?

Já bych si zase naopak přál, aby na internet a E-maily se mohlo jedině přes Linux. Protože jakékoli Win na netu = katastrofa. Moje XP přestaly dělat potíže od té doby, co jsem si je v nLite upravil tak, aby na net nemohly. A používám je už jen k práci se skenerem, protože Xsane skener Mustek P 3600 A 3 Pro bohužel neumí.

Rád bych viděl nějakou souhrnou tabulku, čím se vlastně jednotlivé verze Linuxu liší - bylo by zřetelně vidět, jestli jsou ty rozdíly opodstatněné nebo ne.

Namátkou:

1. init skripty (SysV,BSD)
2. balíčkovací systém
3. verze SW (bleeding edge, stabilní, superstabilní)
4. grafika + desktopové prostředí (KDE, Gnome, XFCE, ...)
5. konfigurační skripty (souvisí s 1)

Vesměs všechno kromě 3 a 4 je běžnému uživateli úplně ukradené. Vnáší to ale strašný chaos např. pro dodavatele komerčního SW. Navíc 3 a 4 by šlo v pohodě řešit jenom promyšleným balíčkovacím systémem (změnou repository nebo tak něco).

Minimálně 1 a 5 by mělo být obaleno nějakou vrstvou, která by byla opravdu kompatibilní mezi všemi Linuxy (LSB mi přijde málo).

Ilustrační problém: přijdu k někomu, kdo mi řekne "mám ten Linux a potřebuju nastavit síťovku". Sednu za kompl a co mám udělat? ifconfig je samozřejmě všude stejný, ale on chce, aby to fungovalo i po restartu. Co dál? Zjistit, co je to za distribuci, lovit v paměti, jak má vlastně udělané init a cfg skripty, najít ten správný soubor, podívat se do manu, jaký má formát a co tam mám teda napsat - a teprve potom to nastavit. Přitom se jedná o zákadní nastavení...

Shrnuto: "variabilita" je sice pěkná, ale přináší víc nákladů než zisku...

+1

Rád bych viděl nějakou souhrnou tabulku, čím se vlastně jednotlivé verze Linuxu liší - bylo by zřetelně vidět, jestli jsou ty rozdíly opodstatněné nebo ne.

Opodstatněné jsou vždy pro ty, co danou distribuci (a) vytvářejí a (b) používají. A na těch závisí až teprve v první řadě.

přijdu k někomu, kdo mi řekne "mám ten Linux a potřebuju nastavit síťovku"

S přívětivou distribucí nebudete mít problém, použijete klikátko, nebudete lézt do konfiguráků. No a pokud to bude nepřívětivá distribuce, buď si to dotyčný umí upravit sám, nebo mu doporučíte přívětivou distribuci.

Shrnuto: "variabilita" je sice pěkná, ale přináší víc nákladů než zisku...

To je nesmysl. Z čistě ekonomického hlediska, každý se snaží nalézt svoje optimum, maximalizovat svůj užitek. Pokud moje "náklady" převýší "zisk", prostě loď opustím a půjdu jinam. Distribuce, u které toto platí, se prostě buď vzpamatuje, nebo zemře. Je však 350+ distribucí, u kterých toto neplatí, a vývojářům se vyplatí ji vyvíjet, uživatelům zase užívat.

-- A na těch závisí až teprve v první řadě.

To ano, ale pak se nesmí divit, že na Linuxu nemají komerční programy a ty nekomerční jsou zabugované víc, než by bylo nutné - prostě část dostupných sil se věnuje ladění programů pro jednotlivé distribuce místo toho, aby se věnovaly pro samotný vývoj a debug.

-- S přívětivou distribucí nebudete mít problém, použijete klikátko

A co se změní? Budu muset hledat, kde se v daném klikátku síťovka nastavuje - je to Yast nebo sysconfig, nebo ... ? Taky se mi může stát, že deset minut hledám to pravé klikátko a pak zjistím, že v dané distribuci prostě není a nastavuje se to v souboru... Navíc představa, že všechno by se mělo nastavovat klikátky, navíc specifickými pro každou distribuci, mě osobně děsí.

-- To je nesmysl. Z čistě ekonomického hlediska, každý se snaží nalézt svoje optimum, maximalizovat svůj užitek.

Vůbec to není nesmysl. Chceme-li to říct ekonomickou hantýrkou:

Jde o to, kolik lidí je z nějakého důvodu nuceno (a jak často) používat několik různých distribucí. Kdyby to bylo deset procent a studování odlišností jednotlivých distribucí zabralo taky deset procent, potom jedno procento kumulovaného zisku všech uživatelů linux bude o jedno procento nižší.

Navíc jestliže různost distribucí zvyšuje náklady dodavatelů komerčního SW (o čemž snad není pochyb), zisk se opět úměrně snižuje. (v tomto případě velmi podstatně - jak často už jsem slyšel "no jo, ale mě tam nejede XYZ, je jen pro Windows a Mac".

Pardon. "potom kumulovaný zisk všech uživatelů linux bude o jedno procento nižší než by byl, kdyby konfigurace byla jednotná."

To ano, ale pak se nesmí divit, že na Linuxu nemají komerční programy...

Komerční/proprietární SW pro Linux samozřejmě existuje, i když je ho relativně málo. Množství distribucí je jedním z brzdných faktorů, ale není to jediný brzdný faktor a je to cena, kterou jsou daní uživatelé/vývojáři ochotni "zaplatit" za to, že užívají/vyvíjí distribuci, která jim vyhovuje.

a ty nekomerční jsou zabugované víc, než by bylo nutné - prostě část dostupných sil se věnuje ladění programů pro jednotlivé distribuce místo toho, aby se věnovaly pro samotný vývoj a debug

Tato hypotéza však nebere v úvahu jeden podstatný faktor - vývojáře a jejich motivaci. Považuji za nereálné předpokládat, že kdybyste třeba zrušil Gentoo, napochodují všichni jeho vývojáři k vaší ideální distribuci. Troufám si odhadnout, že většina z nich by se na vývoj vykašlala úplně, protože by ztratili motivaci. Tudíž unifikací lze předpokládat, že by Linux podstatnou část svých vývojářů (stejně jako uživatelů) ztratil.

Přirozeně i to je zcestná hypotéza, protože nemáte, jak jim zrušit Gentoo. Tedy můžete se jim pokusit domluvit...:-)

Jde o to, kolik lidí je z nějakého důvodu nuceno (a jak často) používat několik různých distribucí. Kdyby to bylo deset procent a studování odlišností jednotlivých distribucí zabralo taky deset procent, potom jedno procento kumulovaného zisku všech uživatelů linux bude o jedno procento nižší.

Problém agregování veličin je v tom, že z agregované veličiny se ztratí osobní rozměr, který ovšem v rozhodování lidí hraje primární roli. Lidé se nerozhodují s ohledem na hypotetický agregátní užitek v hypotetické situaci (jedna unifikovaná distribuce), ale rozhodují se s ohledem na jejich osobní užitek v aktuální situaci.

Navíc vaše agregovaná veličina nezahrnuje celkový _přínos_ rozmanitosti distribucí. Pokud tedy množství distribucí na jednu stranu způsobuje problém, který snižuje agregovaný užitek, musíme jej samozřejmě porovnávat v poměru k agregovanému přínosu užitku z rozmanitosti distribucí.

-- Množství distribucí je jedním z brzdných faktorů, ale není to jediný brzdný faktor a je to cena, kterou jsou daní uživatelé/vývojáři ochotni "zaplatit" za to, že užívají/vyvíjí distribuci, která jim vyhovuje.

A jak to víš, že "jsou ochotni zaplatit"? Kdyby existovala "metadistribuce", kde by si mohli nastavit parametry přesně tak, jak to mají ve své distribuci, a zároveň by mohli mít komerční programy (díky jednotnosti "metadistribuce"), jsi si jistý, že by to nebrali?

-- Troufám si odhadnout, že většina z nich by se na vývoj vykašlala úplně, protože by ztratili motivaci.

Kdyby chyby. Máme jednoduchý fakt: existuje X bugtrackovacích systémů, v podstatě pro každou distribuci nějaký. Drtivá většina chyb v nich bude duplikovaná (protože pochází z upstreamu). Už jen obsluha těchto všech BT zabere nějaký čas, který by mohl být věnován něčemu potřebnějšímu.

-- Lidé se nerozhodují s ohledem na hypotetický agregátní užitek v hypotetické situaci (jedna unifikovaná distribuce), ale rozhodují se s ohledem na jejich osobní užitek v aktuální situaci.

Samozřejmě. Jenže jestliže ceklový užitek 10 je složen z užitků 2 + 7 + 1, tak "osobní užitek v aktuální situaci" je prostě větší než kdyby situace byla 5 = 1 + 1 + 3

-- vaše agregovaná veličina nezahrnuje celkový _přínos_ rozmanitosti distribucí

Jistě. Právě proto jsem psal, že bych rád viděl tabulku toho, čím se vlastně distribuce vzájemně liší, a co je tedy (zcela konkrétně) oním přínosem.

A jak to víš, že "jsou ochotni zaplatit"?

Protože používají danou distribuci.

Kdyby existovala "metadistribuce", kde by si mohli nastavit parametry přesně tak, jak to mají ve své distribuci, a zároveň by mohli mít komerční programy (díky jednotnosti "metadistribuce"), jsi si jistý, že by to nebrali?

Taková distribuce neexistuje a existovat nebude. Jednak řada požadavků uživatelů různých distribucí je v přímém protikladu (třeba samotná myšlenka metadistribuce jde proti KISS principu, který se mi třeba tak líbí u Arch Linuxu), a jednak takový kolos by nebylo rozumně možné ani vytvořit, natož ještě řídit, spravovat ani udržovat.

Nebo si to zkuste. Říkám to všem zastáncům podobných názorů. Jděte a vytvořte takovou distribuci. Dejte dohromady potřeby uživatelů všech distribucí a vytvořte ultimátní distribuci, která je všechny splní. Já si myslím, že je to nemožné, ale rád budu přesvědčen o opaku. A samozřejmě, pokud shledám váš postup a koncept za rozumný, zvážím finanční, naturální i asistenční podporu vašemu projektu, a to i když nebude dokončený.

A nebo zkuste alespoň unifikovat Gentoo a Mandrivu. Pokud se vám povede uspokojit potřeby uživatelů dvou zásadně odlišných distribucí, Gentoo a Mandriva vlivem toho zaniknou (uživatelé i vývojáři přepochodují k vám), vytvoříte vhodný základ pro vaši metadistribuci a samozřejmě, ověříte si, nakolik je vaše představa reálná či nikoliv. Mnoho z toho, o čem se tu hádáme, protože každý z nás má jiné hypotézy (a jiné předpoklady), bude dokázáno či vyvráceno praxí.

Kdyby chyby.

Jsem rád, že si uvědomujete, že celá myšlenka sjednocení distribucí je jenom jedno velké kdyby, hypotéza, kterou si v praxi nikdy neověříme.

Máme jednoduchý fakt: existuje X bugtrackovacích systémů, v podstatě pro každou distribuci nějaký. Drtivá většina chyb v nich bude duplikovaná (protože pochází z upstreamu). Už jen obsluha těchto všech BT zabere nějaký čas, který by mohl být věnován něčemu potřebnějšímu.

Potřebnějšímu pro vás nebo pro ty, kteří se na vývoji daných distribucí podílí? Tvůrci distribucí pracují na tom, co je podstatné a potřebné pro ně.

A mimochodem, smím-li se zeptat, jak toto vyvrací mou hypotézu o ztrátě motivace vývojářů v případě zrušení všech distribucí a jejich nahrazením jedinou?

Samozřejmě. Jenže jestliže ceklový užitek 10 je složen z užitků 2 + 7 + 1, tak "osobní užitek v aktuální situaci" je prostě větší než kdyby situace byla 5 = 1 + 1 + 3

Já to budu muset zopakovat. Vy neberete v úvahu přínos rozmanitosti distribucí. Automaticky předpokládáte, že agregátní užitek by byl pro uživatele větší v situaci s jednou distribucí. To je ovšem něco, co podle mého není vůbec tak jasné, jak předpokládáte.

Jistě. Právě proto jsem psal, že bych rád viděl tabulku toho, čím se vlastně distribuce vzájemně liší, a co je tedy (zcela konkrétně) oním přínosem.

Nevím o tom, že by taková tabulka existovala. Kdybych o ní věděl, hodím vám odkaz. Nic vám však nebrání provést vlastní rešerši. Pokud tak učiníte, určitě ji publikujte, zvýšíte tak můj i společenský užitek.

---

Poznámka na závěr: Mně prostě přijde, že zastánci představ o unifikaci distribucí preferují hypotézy a diskuse před nějakou reálnou, hmatatelnou činností. Je škoda, že svoje představy o jedné jediné ideální distribuci nikdy neuskuteční. I když možná je to tím, co si myslím já, a sice, že tyto představy jsou prostě jen snem, který nemá s realitou nic společného o nic víc, než jedno auto, které vyhovuje všem, nebo jeden nůž, který vyhovuje všem, nebo jeden typ bot, který vyhovuje všem.

Myslel jsem to úplně jinak, reagulete na něco, co jsem neměl namysli.

Čím se odlišují jednotlivé distribuce? Tím, že mají jiné verze programů, jiné downstream patche, volí jiné programy z různých alternativ. NIČÍM JINÝM (!) Ok, to všechno se dá udělat pouhou konfigurací "metadistribuce" - prostě si zvolím, že chci třeba sambu se všemi patchi z RedHatu, ale jádro z Ubuntu. Neměl jsem namysli to, že by jedna kolekce programů s nějakým jedním nastavením měla vyhovovat všem.

-- Automaticky předpokládáte, že agregátní užitek by byl pro uživatele větší v situaci s jednou distribucí.

Ne. Automaticky předpokládám, že by byla jedna "metadistribuce" a pro ni různé KONFIGURACE - např. "vem sambu 3.3.2 a k ní patch A, kernel X.Y.Z s patchi B,C,D" atd. atd. - a TAHLE KONFIGURACE by tvořila to, čemu se dnes říká "distribuce". Ano, vím, že je to asi utopie, ale myslím si, že takový přístup by Linuxu výrazně pomohl.

-- Nebo si to zkuste. Říkám to všem zastáncům podobných názorů.

To by museli chtít velcí hráči, nebo alespoň dost lidí. Pro jedince je to příliš velký úkol.

-- Tvůrci distribucí pracují na tom, co je podstatné a potřebné pro ně.

Udělejte si takový pokus: zavolejte do RedHatu a řekněte jim "Jsem firma Future Linux" a budu pro vás řešit část bugů - všechny, které se budou týkat upstreamu zařadím, vyhodnotím a předám autorovi programu. Ty, které se týkají vašich patchů, si budete muset dál řešit sami. A TO VŠE UDĚLÁM ZADARMO. Schválně, co myslíte, řeknou vám "díky, ale nemáme zájem - my pracujeme na tom, co je pro nás potřebné"?

Čím se odlišují jednotlivé distribuce? Tím, že mají jiné verze programů, jiné downstream patche, volí jiné programy z různých alternativ. NIČÍM JINÝM (!)

Nesouhlasím. Těch odlišností je přeci jen trochu více. Distribuce mají různé filozofie (KISS u Arch Linuxu, atd.), různá zaměření (začátečník, pokročilý, desktop, server, router, embedded zařízení, atd.), a z nich vychází mnohé. Odlišnosti jsou ve vývojovém cyklu (periodický - Ubuntu, rolling updates - Arch, Gentoo, "až to bude, tak to bude" - Debian), systému tvorby distribuce (binární - Mandriva, Debian vs source based - Gentoo, Source mage, atd.), filozofií přístupu ke komponentám (minimální zásahy - Arch Linux, Gentoo, aneb nakonfiguruj si sám, poněkud větší zásahy - Debian, aneb my ti to nějak nastavíme, ty si to pak dolaď), systému správy softwaru (správce balíčků), atd.

Nakonec i adresářová struktura různých distribucí může být různá. Někomu se takové to unixové /bin, /usr a /home nelíbí, tak si tam dá něco úplně jiného, viz třeba Gobo Linux.

Automaticky předpokládám, že by byla jedna "metadistribuce" a pro ni různé KONFIGURACE - např. "vem sambu 3.3.2 a k ní patch A, kernel X.Y.Z s patchi B,C,D" atd. atd. - a TAHLE KONFIGURACE by tvořila to, čemu se dnes říká "distribuce". Ano, vím, že je to asi utopie, ale myslím si, že takový přístup by Linuxu výrazně pomohl.

Nápad je to jistě velmi zajímavý. Oproti představám jiných, kteří by zrušili všechno až na jednu distribuci, která vyhovuje jim, je to příjemná změna. Problémem je, že taková metadistribuce by musela být gigantická vzhledem k tomu, kolik odlišností (a spolu s tím třeba celých ohromných větví) by musela obsáhnout. Takový kolos by bylo poměrně komplikované řídit (spousta práce by se utopila v administrativě), spravovat a řešit v rámci něj chyby. O tom, jak obtížné by bylo prosadit systémové změny ani nehovořím.

Hlavní problém by byl ovšem v tom, jak ty všechny větve dát dohromady tak, aby uživatelé na jedné straně zůstali spokojeni, a na straně druhé se splnil důvod, proč vlastně metadistribuci chcete - garance kompatibility. To by podle mého právě s takovým kolosem nešlo (nebo by to bylo zdrojem mnoha problémů).

Jiná věc je, že mnoho požadavků uživatelů na distribuce je protichůdných a některé se už samy o sobě neslučují s myšlenkou metadistribuce - Arch Linux a jeho KISS princip, či nemohou být její součástí vzhledem k jejímu "zbytku" - např. gNewSense s filozofií "pouze svobodný software a nic jiného", atd.

To by museli chtít velcí hráči, nebo alespoň dost lidí. Pro jedince je to příliš velký úkol.

Jedincem to začíná. Linus byl na začátku s Linuxem také sám. Vytvořil malý základ, dal ho k dispozici zájemcům, a dnes...

Udělejte si takový pokus: zavolejte do RedHatu a řekněte jim "Jsem firma Future Linux" a budu pro vás řešit část bugů - všechny, které se budou týkat upstreamu zařadím, vyhodnotím a předám autorovi programu. Ty, které se týkají vašich patchů, si budete muset dál řešit sami. A TO VŠE UDĚLÁM ZADARMO. Schválně, co myslíte, řeknou vám "díky, ale nemáme zájem - my pracujeme na tom, co je pro nás potřebné"?

Mylně jsem se domníval, že jste narážel na nutnost řešit stejné chyby v rámci více distribucí ve vztahu k alternativě unifikované distribuce nebo metadistribuce, a říkal něco ve smyslu "místo toho, aby tady řešili stejné chyby jako jiné distribuce, měli by dělat něco (pro společnost) potřebnějšího".

Vy jste to myslel tak, že při jedné metadistribuci by odpadla nutnost řešit stejné chyby napříč distribucemi. Ano, v tom máte pravdu. Zase více práce by v rámci takové distribuce sežrala její režie, tj. správa, řízení, koordinace, apod. Nemluvě o tom, že pro dobrovolníky vývojáře by asi bylo podstatně obtížnější se zapojit než je tomu tak u mnoha menších distribucí. Vývojáři by museli mnohé nastudovat, jejich navrhované změny by asi musely procházet komplikovanou schvalovací procedurou,... to by podle mého mnohé odradilo.

Když si vezmu, jak jednoduché je u mnoha menších distribucí se zapojit (AUR v případě Arch Linuxu), myslím, že i toto by vedlo ke ztrátám v počtu vývojářů. Nehledě na to, že čím větší projekt, tím více různých skupin zastávajících různé názory, tj. tím větší třecí plochy a mocenské spory. Často dochází k tomu, že nějaký nespokojený vývojář odejde jinam - viz Mandriva a Ulteo. A v případě jedné distribuce by nebylo kam. Respektive by asi v takovém případě opět začaly vznikat další linuxové distribuce.

Jsem rád, že používáte Arch, to bysme si mohli rozumět v tom, co napíšu dál :)

-- Nesouhlasím. Těch odlišností je přeci jen trochu více. Distribuce mají různé...

A čím se ty různé [...] projevejí prakticky?

Když si třeba vezmu Debian verze XY a Ubuntu verze YZ?

1. je tam jiná verze konkrétních balíčků - třeba samba.
2. je tam nekterých balíčků stejná verze
2a. jsou tam jiné patche, které jsou specifické pro tuto danou distribuci a její verzi
2b. tento konkrétní balíček se neliší naprosto ničím

Takže by stačilo mít PKGBUILD pro jednotlivé verze balíků (ad 1) a různé sady patchů (ad 2a). Jedna sada by se jmenovala samba-a.b.c-debian-XY a druhá samba-a.b.c-ubuntu-YZ. Zdroják by se (jak má dobrá distribuce ve zvyku) prostě stáhl od developera, nebo z mirroru.

Dopady tohohle systému pro bugtracking: prvním krokem by bylo zjistit, jestli je daná chyba způsobena zdrojákem (A) nebo patchi (B). Ad A - posune se do upstreamu. Ad B - řeší si to tým, který má nastarosti patchset samba-a.b.c-ubuntu-YZ.

Celá metadistribuce by byla naprosto jednoduchá (KISS), jestli si nějaký tým bude chtít do svých patchsetů vnést bordel, ať si to klidně udělá :)

Celkový efekt: opravdu efektivní bugtracking, přesný přehled o tom, v čem je která distribuce nekompatibilní s jinou a jednoduchá možnost to změnit.

A čím se ty různé [...] projevejí prakticky?

Třeba tím, že máme 350+ distribucí.:-)

ad zbytek)

Předesílám, že zrovna u Debianu a Ubuntu by se mi vaše unifikace bug trackingu velmi líbila. Myslím, že nějaká mezidistribuční koordinace a kooperace (vzhledem k tomu, že jedna z druhé vychází) by jim mohla prospět. Tedy za předpokladu, že to budou schopni a ochotni dohodnout a zorganizovat. Nicméně zpět k našemu hlavnímu tématu:

1) Porovnávat Debian a Ubuntu v našem kontextu zrovna není optimální, protože jsou to relativně podobné distribuce (Ubuntu AFAIK stále do jisté míry z Debianu vychází). Zkuste dát dohromady distribuce, které se mezi sebou liší poněkud více - to vám bude ilustrovat problémy s metadistribucí poněkud lépe. Zkuste navrhnout metadistribuci pro Gentoo a Mandrivu.

2) To máte dvě (ještě velmi podobné) distribuce. Distribucí je 350+.

3) Metadistribuce (obsahující sloučené větve a odlišnosti _všech_ distribucí) rozhodně nebude KISS.

4)

Celkový efekt: opravdu efektivní bugtracking, přesný přehled o tom, v čem je která distribuce nekompatibilní s jinou a jednoduchá možnost to změnit.

Tímhle ale neřešíte jednotnost prostředí pro programátory proprietárního softwaru. Tím řešíte pouze možnost ukázat na odlišnosti mezi distribucemi. Stejně tak tím neřešíte uživatelské hledisko - jednotlivé "větve" metadistribuce mohou mít jinde umístěné konfiguráky, jiné konfigurační nástroje, takže "každý pes, jiná ves" (a nutnost se rozhodovat) zůstává. Pouze se přesunuje z mezidistribuční úrovně na úroveň vnitrodistribuční.

Čili, abyste dosáhl svého cíle, musíte vytvořit nějaký orgán, který bude o všech těchto záležitostech rozhodovat a případné problémy řešit. A tento orgán musí už i ve fázi tvorby metadistribuce přijímat rozhodnutí. Přičemž ale jakékoliv neshody mezi tímto orgánem a správci nějaké větve mohou vyústit v odchod správců větve a založení samostatné distribuce. Stále tedy chybí moc situaci udržet "na uzdě". To ovšem v FOSS podle mého soudu nejde.

Kupříkladu. Pokud zahrnete do metadistribuce proprietární komponenty (což může být i vanilla jádro), nepřesvědčíte tvůrce 100% svobodných distribucí (jako gNewSense), aby se k vám přidali. A takových rozhodnutí byste musel učinit mnoho, chcete-li jednotnou platformu. Čili nakonec byste stejně skončil s tím, že vaše jednotná platforma bude stát vedle desítek (či stovek) distribucí, které se k vám nepřidaly. A to i za předpokladu, že by prvotní nadšení a vůli se k vám přidat vyjádřili všichni, což je také poněkud nereálná představa.

-- zrovna u Debianu a Ubuntu by se mi vaše unifikace bug trackingu velmi líbila.

Ten BT, to je jenom takovy vrcholek ledovce. Hlavne mi jde o to, aby se distribuce netvarily, ze "něco dodávají", když vlastně jenom vezmou výrobek, přelepí etiketu a přinejlepším něco maličko dosolí :) Nevidím důvod mít 350 různých "výrobků", které jsou v podstatě stejné, jenom mají jiné etikety a mírné dosolení :)

-- Zkuste navrhnout metadistribuci pro Gentoo a Mandrivu.

No ale ten princip je pořád stejný. Je tam prostě vanilla verze samby-a.b.c + nějaké patche. (A to ještě podotýkám, že ty patche se budou týkat jen větších distribucí, ty menší nic výrazně patchovat nebudou)

-- Metadistribuce (obsahující sloučené větve a odlišnosti _všech_ distribucí) rozhodně nebude KISS.

A proč ne? Prostě systém portů jako třeba macports + nějaký nástroje na správu patchsetů a jejich vzájemných nekompatibilit. Nic víc. Především by ta metadistribuce neříkala vůbec nic o tom, jaký má být umístění souborů a jak mají vypadat konfiguráky - to se přece určuje právě těmi patchi.

-- Tímhle ale neřešíte jednotnost prostředí pro programátory proprietárního softwaru. Tím řešíte pouze možnost ukázat na odlišnosti mezi distribucemi.

Jak se to vezme. Myslím, že existuje spoustu lidí, kteří používají distribuci X kvůli tomu, že jim tam jede něco konkrétního, co chtějí. V metadistribuci by mohli bez problémů kombinovat různé balíčky z různých distribucí.

Taky by bylo jednodušší vymyslet nějaký jednoduchý společný základ. - a to jsou první kroky k rozumné standardizaci a sjednocování.

Představte si třeba, že se vám líbí grafika Gnome v Ubuntu, ale zároveň byste chtěl program, který je podporován jen na RHEL. Dnes to jde jedině tak, že začnete laborovat nad tím, jak v Ubuntu změnit ty věci, které onen program vyžaduje (a typicky to budou věci, které BFU vůbec nezajímají, čili klidně by je změnil, kdyby jednoduše mohl).

No a u toho programu by bylo napsáno: vyžaduje glibc, libalcohol a libvomit s patchsetem RHEL X.Y. Tak je nainstalujete a dál používáte s radostí svůj Ubuntu vyladěný Gnome i tuhle aplikaci, která by prostě jinak byla jen pro RHEL.

-- Čili, abyste dosáhl svého cíle, musíte vytvořit nějaký orgán, který bude o všech těchto záležitostech rozhodovat

Myslím, že ne. Chtělo by to jen opravdu dobře vymyšlený systém těch patchsetů. Představoval bych si to jako něco jako "jmenný prostor" - prostě ve svém patchsetu si můžou vydavatelé "distribucí" dělat naprosto co chtějí - a je jenom na nich, jestli tam budou
zasívat zbytečnou nekompatibilitu nebo ne. U programů, které spolu přímo nesouvisí, pak můžou být v jedné instalaci patchsety různé.

-- nepřesvědčíte tvůrce 100% svobodných distribucí (jako gNewSense), aby se k vám přidali.

To je jejich problém :)

-----------------------------------

Rád bych ještě dodal, že všechno, co píšu, si v podstatě z fleku vymýšlím. Nemám to promyšlené. Jen připadne, že konečný důvod nekompatibility je v podstatě ptákovina - prostě jenom pár patchů nad vanilla softwarem :)

Přijde mi, že se asi neshodneme v rozdílech mezi distribucemi. Vy je vidíte jako zanedbatelné, já je považuji za významené. Ostatně, čistě z technického hlediska, nejde jenom o použité komponenty a jejich verze, ale i volby kompilátoru, cílovou architekturu, optimalizace, linkování, apod. Pak tu máme samozřejmě samotný systém správy distribuce, startovací skripty, systém konfigurace, správu softwaru, atd. Čili, já to skutečně nevidím tak jednoduše jako vy. Z toho samozřejmě vychází i moje názory o (ne)proveditelnosti této myšlenky, které prezentuji výše.

-- Rád bych ještě dodal, že všechno, co píšu, si v podstatě z fleku vymýšlím. Nemám to promyšlené. --

Proto jsem chtěl, abyste zkusil navrhnout metadistribuci pro Gentoo a Mandrivu. Dokud to alespoň řádně nepromyslíte, popřípadě dokud se o nějaký základ této metadistribuce nepokusíte, budeme se bavit pouze v teoretické rovině.

Řekl jsem to jednou a řeknu to znovu. Váš nápad je velmi zajímavý, moc se mi líbí, a i když si myslím, že to nemůže v praxi vyjít, v tomto případě bych byl velmi rád, kdyby mě praxe přesvědčila o tom, jak jsem se ve svých úvahách mýlil. Jenomže do praxe se to musí nejprve někdo pokusit uvést…

P.S. Jsem rád, že na Rootu upravili diskuse, ale je tu v tom teď pěkný bordel. HTML tu pořádně nefunguje, takže se se omlouvám za divně vypadající příspěvek.

Ok. Už to nebudu dál rozvádět.

Díky za diskusi!

Já také děkuji, byla to velmi podnětná diskuse.

Nasilne slouceni distribuci do jedne je IMHO nesmysl.
Soucasny stav je takovy, ze je nekolik velkych distribuci (Ubuntu, Suse, RedHat) a spousta malych. To vyhovuje tvurcum velkych, kteri na nich maji byznys a hlidaji si jejich "core" funkcionalitu (Ubuntu napr. jednoduchost, Suse nastroje jako YAST a RedHat virtualizaci?), tvurci malych maji svuj svet, kde si delaji co chteji a jediny kdo place jsou novi uzivatele, kteri nevedi co maji stahnout a nemuzou si dopredu vytisknout manual jak co naklikat. Rad bych podotkl, ze pokud instalaci a nastaveni provedu za uzivatele, nemaji problem jej pouzivat (za 2 roky jsem k jejich spokojenosti zmigroval pres 10 uzivatelu). Na druhou stranu je jasne, ze prave tady je "uzke hrdlo" vetsiho rozsireni a IMHO zde dela Ubuntu nejvetsi praci. LINUX TOTIZ NEPOTREBUJE JEDINOU DISTRIBUCI, ALE NEJSILNEJSI DISTRIBUCI, SE KTEROU BUDOU OSTATNI VYROBCI PRODUKOVAT KOMPATIBILNI SW A KTERA BUDE DOBRE PRIJATELNA PRO VELKE MNOZSTVI UZIVATELU. Pokud se tato distribuce stane de facto standardem a bude dodrzovat a pomahat navrhovat skutecne standardy, nebudou mit ostatni distribuce problem. PRO VETSI ROZSIRENI NENI POTREBA OSTATNI DISTRIBUCE RUSIT NEBO SLUCOVAT, ALE VYTVORENI VYRAZNE SILNEJSI DISTRIBUCE, KTERA SE STANE "DE FACTO" STANDARDEM MUZE BYT VYHODNE. To je podle me role Ubuntu.

+ 1 Presne tak. Pokud se vytvori vyslovene distribuce pro BFU, ale bude porad stabilni, bude mit i navaznost na ostatni distra, tak duch opensource a linuxu jako takoveho se da ozelet. Samozrejme ze ne uplne, precejenom to uz by to pak nemusela byt ani linuxova distribuce :) Ale rozhodne se nebranit proprietarnim ovladacum apod. Precejenom BFU vazne nezajima, jestli si muze precist zdrojaky (coz je trochu na skodu, ale co s tim nadelame :) ... vychova strednich skol to tak nastavila). Ale Ubuntu svoji roli zvlada velmi dobre. Velmi snadno pouzitelna, siroka zakladna, lehka dostupnost a instalace programu (getdeb.net, .deb balicky) a "pouziva to hodne lidi okolo mne" :) Cili pokud nekoho konvertuju smerem k GNU/Linuxu, je Ubuntu tim prvnim, co nasazuji a kupodivu, ono to funguje a uzivatel je naprosto spokojeny :) Ted jeste odnaucit lidi posilat .doc a .docx, vysvetlit jim proc jim to .exe ze stahuj.cz na linuxu nejde spustit atd. a hned bude lip :) Ale chtit pouze 1 distribuci, 1 balickovaci system, 1 graficky prostredi atd. je blbost!!!

omlouvam se, melo to byt pouze vyzdvizeni casti textu a psal jsem to za spechu..

Fuj! Je roli distribuce upravit SW (poskytnout instalacni skrity) tak, abych ho mohl z repozitaru jednoduse nainstalovat. A funguje to. Tak co resite??? Chcete stahovat z nejake "slunecnice-linux.cz" nebo co? Ja instaluji software prikazem v terminalu, je to mnohem lepsi. Jestli se Ubuntu se vsemi svymi problemy stane standardem, tak ja asi prejdu na konkurencni system.

Takhle nainstaluješ software, který znáš. Když ale vyhledáváš nějaký software, tak stejně musíš prolézt nějaké katalogy s hodnocením, screenshoty, recenze... Mimochodem, tohle v linuxu už vlastně je, v Ubuntu Add/Remove, v openSUSE software search (prohledává obojí repozitáře podle klíčových slov), na webu linuxappfinder.com, rpm.pbone.net, getdeb.net...

Chapu a v podstate souhlasim. Tohle by meli mit ruzni graficti spravci baliku mnohem lepe vychytane, kratke popisky casto nestaci. Jinak na domovske strance programu byva informaci dost, ale uznavam, ze je to nepohodlne.

Synaptic v Ubuntu 9.04 krome popisku nabizi i screenshot aplikace, ale jeste jsem nenarazil na aplikaci, kde by ten screenshot skutecne byl. Tak jako tak, podle me je to krok dobrym smerem :-)

Nevim jestli to ovlivni Vas nazor, ale ja instaluji ubuntu vzdy alternate (vic moznosti nastaveni disku) a apt taky ovladam radsi z radky. Takze my oba asi nejsme Bezni Frantove Uzivatelove, ze? Masovym pouzitim se ale nepredpoklada, ze sprava systemu je "fakt maso", ale ze system muze pouzivat kazdy. Ruku na srdce, prikazova radka neni pro kazdeho, ackoliv pouziti je super jednoduche - pro nas je to feature, pro BFU je to bug :-)

"to je hrůza, ten Linux ten je ale roztříštěný, proč se ti pitomci nedohodnou na jedné společné distribuci"

No moment, a co Debian Stable? :-)

+1
používám Linux přes 10 let a Debian stable mi stále přijde jako nejrozumější varianta. Na server určitě. A desktop se dá obohatit z backports. Spolehlivé, bezpečné a stabilní, na práci 100 % spokojenost.

Ubuntu je dobry system pro BFU prechazejici z widli. Nicmene po implementaci Compizu do zakladniho prostredi (tusim od Interpidu) me docela vadilo a pozdeji jsem radeji utekl na Debian. Bylo to teda jeste spojeno s nefunkcnim 3D kvuli debilni podpore ATI (od vyrobce). Na Debianu mi to bezelo hned.

Na Debianu mi to bezelo hned.

To je hezký… člověk by řekl, že to bude fungovat, když Ubuntu vychází z Debianu.

Možná kdenlive?

Kino http://www.kinodv.org/ - imporotovat a oříznout ;)

k tomu rozšíření a cariodocku - tapeta jde upravit tak aby sedla přesně (tedy např v gimpu jí prostě dáte tvar - podle rozlišení) ....

Tohle mi taky rozčilovalo, ale na řešení jsem nepřišel. Nakonec jsem cairo zrušil a tapetu mám správně jen na monitoru. Na ntb je posunutá.

Avidemux umí střihat záznamy z TV až po jejich synchronizaci. K tomu je potřeba:

1. rozložit nahrávku na 2 soubory: pro video a pro zvuk (program „projectx“)
2. spojit je synchronizovaně zpět do 1 souboru (program „mux“)

1. Nainstalujte si balíček project-x

   Můžete pak projectx používat v terminálu nebo má i GUI.

2. Rozklad nahrávky „filename.mpeg“ na 2 soubory:

   příkaz: projectx filename.mpeg

   (zdrojový a cílové soubory ve stejné aktuální složce; jinak třeba doplnit cestu)

3. Zpětné synchronizované složení:

   příkaz: mplex -f 8 -o output_file.mpeg filename.ac3 filename.m2v filename.mp2

   (neexistuje-li filename.ac3 lze v příkaze vynechat)

4. Editace output_filena­me.mpeg v Avidemux už proběhne bez problému, stejně jako následné uložení pomocí Copy (není třeba komprimovat) – tato operace je velmi rychlá.

Ubuntu je tady tak ctyri roky, tak to uz jsme na urovni win98se. Jeste dva roky a mame to doma :-) Dofam, ze Markovi nedojdou do te doby penize ;-)

Videl si niekedy win98se a musel ich používať v práci?

Údržba Win bola o nervy. Robil som ju a viem čo hovorím. No a aplikácie? Záleží od toho, čo potrebuješ (poťažne musiš mať, lebo ti to zamestnávateľ nariadi).

Nieco na tom bude... to co prezil moj Win98SE by podla mna taku Vistu dnes polozilo :-D Tazko zhodnotit z 98 som prebehol hned na Ubuntu 7.04 a uz som sa nevratil :-)

Vista mi nidy nespadla....a nikdy nespdne... ...protože jí nemam a mít nebudu.... :-D

Stejně jako linux i windowsy jsou náchylný na problémový HW. Pokud Vám padají nebo tuhnou jak Windows XP tak Visty, doporučuju vyměnit ten thaivanský šunt za něco méně poruchového. To že Windows XP padnou díky chybě v jádře je v současný době velice nepravděpodobné. Na vině bývá často ovladač nějakého zařízení, nebo vadný základní HW (paměť, disk, základová deska, procesor).

Mě třeba XP nepadají vůbec. Jediný problém, který mám je při obnově z hibernace, občas se stává, že mi Windowsy začnou provádět vylomeniny. V přímém podezření je disk, na kterým je uložený hibfile. Dle všech důkazu se mu zřejmě čas odčasu nepodaří načíst nějaký sektor bez chyb.

Vy máte pocit, že vám certifikace dává nějaké větší jistoty? Mě to příjde stejné, jako koupit si psa s papírama. Kolikrát je ten vořech lepší. Ale chce to si umět vybrat.

Jak jsem napsal, na vině nefungující (de)hibernace (nikoliv probouzení ze sleepu) je s největší pravděpodobností disk. Byl to jen příklad toho, že chyba se nemusí vyskytovat jen v SW. (PS: Na jiném disku bez problémů). To jen lidi, kteří si nevidí na špičku nosu hned ví, že za to může ten nekřesťansky drahej (zpravidla ukradenej a cracklej) operační systém.

Samozrejme jeste se tak dobre ryzuji prachy

Teď jste na to kápnul! Mám certifikované tričko Nike a boty Adidas. Ale od čínských křusek se až tak moc neliší, stejně to všechno vyrábí tam

> patch patche jeste nevysel

Vyšel, ale jestli jste ho ještě neinstaloval, tak to ani nedělejte, podle KB 345678 se instalace nedoporučuje.

K dispozici je patch patche patche. Podle někoho ale způsobuje jiné chyby, takže instalaci zvažte.

Tchajvanský za čínsky? :D
Problémom sú aj blbo napísané programy. A čo je najsmutnejšie, aj priamo od Microsoftu. S Delláckym NB som začal mať (veľké) problémy až od inštalácie MSO 2007. Vrátil som sa (bohužiaľ cez reinštaláciu XP) k MSO 2003 a už nemám (veľké) problémy.

co ja na to ? ze mam XP SP2 upravene v XPLite nainstalovane pres rok a bez problemu. priznavam, ze nevim jak dlouho vydrzi bezet v kuse, protoze pocitac na noc obvykle vypinam. prijde mi to takove ekologicke.

Dokonce musim dodnes (mimojine nejvice her jsem paril na comm64;-). Usetrete si zbytecne srovnavani kvality, slo mi miru rozsireni a vstricnosti systemu vuci uzivateli. Ve Win to prislo v nejvetsi mire az s xp a u linuxu (potazmo u ubuntu) to stale neni jeste ono. Chce to jeste dost much vychytat, ale verim ze za dva roky to prijde.

Ono je to ťažko porovnávať. Pre mňa bol win98 atď. vždy menej ústretový ako unix. Je to najmä o tom, čo človek robí. A robiť správu cca. 200 win98 strojov bol neskutočný horor.

Ubuntu a lidi okolo umi delat reklamu, tim se rozsiruje hodne povedomi u linuxu (nekdy ovsem je to spise povedomi o ubuntu), ale nekdy zase spise dela linuxu spatnou reklamu.
Co se tyce kvality, tak si stale myslim, ze je na stejne urovni cili "neumim naistalovat debian"

Zrovna včera jsem se chtěl seznámit s linuxem, konkrátně s Ubuntu (Jaunty jasckalope) které je doporučované pro svojí přívětiost pro linuxu neznalé. Stáhl jsem si iso (ubuntu.cz) a pomocí wubi chtěl nainstalovat na nový samostatný HDD. Po restartu PC nenaběhl ani linux, ani windows z druhého HDD (že prý se dat ani nedotkne!!!), takže reinstalace celého PC. Linux pro mne nadlouho skončil deset minut poté co slibně začal.

Ne, ubuntu pro masové použití nedozrálo.

Pouzijem stare dobre "drviva väcsina chyb vznika medzi stolickou a klavesicou"

Wubi nie je práve najistejšia cesta, ako si vyskúšať linux. Robil som 6 alebo 7 inštalácií cez wubi a v jednom prípade som dopadol ako ty. Ale následne som vzal Rescue CD (linux), opravil som MBR - a nemusel som reinštalovať Wčka. Jednoducho je veľa vecí, ktoré sa môžu pokaziť. Mimochodom - 90% času používam Windows.

Ne, Ubuntu se ostatnich dat ani nedotkne (stejne jakykoliv distro, dokud mu tak nereknete) :) Problem je ovsem v tom, ze jste si treba spatne urcil cestu k disku, nemluve o tom, ze jste si treba v instalatoru smazal puvodni partition :) Osobne sem Ubuntu instaloval na nespocet pocitacu, kde uz Windows byly (pouze XP) a nikdy se mi nic takoveho nestalo. To je jenom Windows maji tendenci mazat bootovaci tabulku dle svoji potreby, takze kdyz mam na disku treba Debian Lenny a chci tam hodit Vistu, vesele mi premaze bootovaci tabulku a po instalaci Vist mi nabehne rovnou Vista :) Ano, tohle je system pripraveny k masovemu rozsireni :D

"Windows nerešpektuje Linux na disku naschvál, ak sa viac rozšíri, začne ho rešpektovať, tak ako rešpektuje iné Windows na disku" ???

Stromovousi, ty jsi hloupější, než se zdálo. Ten další blábol to jen dokazuje:
"MBR prepisuje aj Linux, rozdiel je len v tom, že (zvyčajne) rozpozná Windows a pridá ich do zoznamu."

Stromovousi, ty jsi osel veliký.

Já samozřejmě vím, že Linux při instalaci na disk přepisuje MBR, nevím, jak by se do něj jinak dalo nabootovat.
Já jsem narážel na to, hlupče, že zatímco ten "blbý" Linux pozná, že už tam někde jsou widle a uživateli nic nevnucuje a snaží se předchozí instalace zachovat.
Zato hoši z MS se rozhodli, že jen ten jejich systém je ten, který uživatel potřebuje a ostatní bez skrupulí odstaví.
... Prečo by mal podporovať taký nezmysel, ako je dualboot, OS slúži na to, aby som mohol použivať počítač, počítač neslúži na to, aby som sa mohol hrať s viacerými OS ...

Ptám se, jakým právem si někdo osobuje rozhodovat o tom, k čemu a jak chci já používat svůj počítač?

Jakým právem si ty vyhrazuješ říkat, jak se má systém Microsoftu chovat? Windows se chovají takto, je to napsané v dokumentaci a tečka: nelíbí se ti to? Nepoužívej jej. Nebo se smiř že oni si myslí, že je to správně.

Něco jako jednoznačná pravda neexistuje. Ani Tvůj názor není pravda. Ani jejich. Prostě to tak udělali. Máš právo si udělat svůj systém, který se bude chovat jinak a vytlačit jím Windows z trhu.

???

Přečti si ještě jednou, co jsem napsal a zkus používat mozek.

Já nehodlám microsoftu říkat, jak se má chovat, já jsem jen hodnotil jeho přístup k tomu, co jsem si já dovolil nainstalovat na svůj počítač.

Vím, že nemá cenu diskutovat s blázny nebo s fanatiky, ale snad jen dvě faktické poznámky: - Já jsem jen prezentoval svůj názor a nikde jsem jej nevydával za pravdu. Jedinou pravdou se tady oháníš ty a tobě podobní magoři ...
- Co to meleš o nějakém "vytlačování trhu"?

Ty sis zaplatil "nejlepší systém na světě", ale jeho výrobce se zříká jákekoli zodpovědnosti za škody způsobené používáním toho jeho zázraku ...

Většina uživatelů Linuxu má dual boot. Prosím žádné komentáře "ale já ne", protože to nikoho nezajímá.

já je nepotřebuji :) Dual boot sice mám ale druhý systém je systém opět postavený na Linuxu, který právě tvořím… Windows byly na mém počítači akorát když jsem jej koupil – setrvaly tam dobu potřebnou pro stažení dvd iso obrazu Debianu a jeho nabootování :)

Ja som vtedy tú svoju situáciu vyriešil relatívne dobre, ty tu robíš ramená, že by si to zvládol lepšie, hoci slávna linuxová komunita vtedy nevedela na nič prísť. Ano, zformatovani disku a ztrata vsech dat, to je genialni reseni. :-D Dej si to patentovat. :-D

slávna komunita to riešila celé týždne a neviem, či vyriešila, po nejakom čase som to už prestal sledovať. Toto komunitné robenie ramien je úžasné, keby si ešte tak napísal, čo som mal vtedy robiť, možno by som ťa aj obdivoval, ale takto...

Ja se opravdu vyborne bavim. Ty mas asi pocit, ze ti zadarmo a okamzite bude nekdo stat 24 hodin denne za zady a cekat, az zacnes hulakat pomoooooc! :-D Pokud tomu nerozumim a specham, tak si zajdu za odbornikem a za odbornou sluzbu zaplatim. Pokud nespecham, tak to holt bud nastuduje nebo pockam, az mi nekdo poradi. Jinak viz TestDisk.

Jit se chlubit na net tim, ze jsem problem genialne "vyresil" tim, ze jsem preformatoval cely disk, to muze opravdu jen naprosty blb.

Ano, "vyresil" jsi problem zformatovanim disku. Tve reseni je podobne inteligentni jako vyresit problem nejedouciho auta jeho sesrotovanim. Kdyz si zadnou pomoc necekal, tak nevim co tady furt hekas, ze ti nikdo nepomoh. :P

Ano, uz jsem ti dal odkaz na testdisk. Vygooglit tenhle nastroj trva asi tak 30 sekund. Jestli jses negramotnej a pro pomoc chodis na fora obsazena podobne inteligentnimi jedinci, tak si nasyp kybl popela na hlavu a konecne zalez.

Nevím jestli popíšu problém na který jste narazil, posuďte sám. V MBR se ukládají informace o začátku a konci partition mimo jiné pomocí hodnoty CHS (Cylinder/Head/Sector). Zavaděče starších systémů tyhle hodnoty používají, čtou s nimi pomocí BIOSu z disku. Novější BIOSy umí LBA, tedy adresaci číslem bloku na disku. Ve skutečnosti disky už dávno nemají geometrii s pevným počtem sektorů na stopu, ale BIOS k nim tak pořád umí přistupovat.

Distra Linuxu s kernelem 2.6 neberou geometrii disku z BIOS, ale vymýšlejí si vlastní interpretaci. Ta *někdy* vede k odlišným CHS hodnotám, než jaké používá BIOS. To působí dva problémy. 1) Hodnoty CHS v MBR jsou nepoužitelné pro starší zavaděče, některé systémy tedy nelze zabootovat; 2) Partitions mají začínat na hranici stopy, ale ty založené Linuxem tam nezačínají, protože podle "linuxové" geometrie disku mají začínat jinde. Řešením je vnutit nějaké linuxové utilitě pro partitioning správný počet sektorů na stopu, a nechat MBR přepsat.

Tolik k Linuxu a dual bootu. Skvěle zvládnuté. Vymyslíme si vlastní geometrii, poškodíme MBR, ale hlavně že nám to bootuje.

Presneji receno jsou dve hodnoty CHS - ta, kterou vraci disk, a ta, kterou pouziva BIOS (a partition table). Existuje standardni zpusob, jak prvni prevest na druhou. Linux i BIOS vychazi ze stejne prvni hodnoty a mely by tedy dojit i ke stejne druhe hodnote. Takze zminovany problem se muze vyskytnout jen v pripade, kdy CHS v BIOSu je nestandardne nastaven, a navic jen v pripade, ze zavadec nebo BIOS je extremne historicky a nezvlada LBA.

Jde o to nepreinstalovat si partition s windows a pak se dat ani nedotkne. Pokud se instalace nepodari, divil bych, ze by na instalacnim CD Ubuntu nebyla moznost puvodni MBR zaznam, u Mandriva Linux to funguje :-)

hmm a co tak skusit fixnut mbr priamo z instalacneho cd windowsu? Mozno by ti to usetrilo reinstall celeho OS :D

No, nechcem si predstavit co by sa stalo keby si si na ten novy disk chcel nainstalovat druhy windows :-D
V kazdom pripade by ti z toho urcite vyslo ze windows este nie su pripravene na masove pouzitie :-DD

Totéž se mi stalo s Windows a také kvůli tomu neříkám že Windows ještě nedozrály pro masové použití :D

Nemohu si pomoci, ale jsi .....
Doporučoval bych ti přečíst si pořádně popis a návod, co a jak máš udělat.
Když něčemu nerozumíš, tak se radši zeptat.

PS: Máš pravdu, ubuntu (natož pak jiné distra) se pro masové použití kdejakým klikalem, co si myslí, že už všechno umí po naklikání tří her nedozrálo.

PPS: LiveCD ti asi moc neříká, že?

Ubuntu určitě pokročilo, ale má co dohánět. Osobně používám Ubuntu tam, kde vystačím se základními funkcemi jako browser, open office, nějaké malování, stahování a prohlížení fotek, možná videa. A na programování C++ pod Eclipse.

Na domácím počítači mám ale (legální) Windows, protože další aktivity, jako třeba synchronizace s telefonem(ny), střih videa, úprava fotek, vývoj pro Windows, hraní her s juniorem (95% her nefungují v Ubuntu, rozběhal jsem jen DosBox a něco lze spustit ve Wine).

Prostě takový fallback, když to nefunguje na některé linuxové mašině, tak s tím jdu na Windows. Ale server mám xubuntu a běží víceméně stabilně (průměrný uptime je kolem měsíce, čas od času zatuhne, netuším proč, logy mlčí).

Dokud bude Linux potřebovat "fallback" v podobě windowsové mašiny, budu tvrdit že NE. Až se to otočí, začnu tvrdit, že ano.

Q: O com je tento clanok?
A: Onicom!

Jistěže NE. Kdyby tomu tak bylo, nepsaly by se takovéto články, ale ty masy by jej používaly.

Ale... to nevíte, že když je v nadpisu článku otázka, tak je odpověď vždy "ne"? :-)

Kdo z vás vyzkoušel novej počin od MS? Mám to na domácím kompu jako primary systém a až to bude vydané, koupím si je. Je to povedený, stabilní systém. Oproti linuxu mi tam chybí jediná věc, centrální správa balíčků a aktualizace SW.

Ale myslím si že MS vydal po dlouhé době takto kvalitní OS jen díky existenci MAC, Ubuntu apod. Takže rozhodně díky za ně.

Ja som to skúšal a vyliezli mi z toho 3 veci:
1. odladená (alebo aspoň odladenejšia) Vista;
2. náročné na HW;
3. proti Linuxu mi to neprinieslo žiadne výhody.

1. přesně tak
2. ale méně než Vista
3. Záleží jak člověk komp používá. Já ho používám jen na muziku, videa, fotky, hry a tam linux bohužel stále zaostává. V dalších oblastech (programování, kancelář, psaní...)jsou si oba systémy imho rovny, jelikož člověk stejně používá víceméně multiplatformní aplikace.

k 2.: Vistu sa mi nepodarilo (teda podarilo, ale s desivým výsledkom :D) nainštalovať na 3 rôzne stroje. Všetko značka Dell ročník 2006 - 2008, pod XP slušne fungujúce; takže žiaden šrot. Teda k ňou požadovanému výkonu sa vyjadriť neviem.
k 3.: To všetko (okrem pracovných vecí) robím aj ja a používam na XP aj Linuxe (Ubububu :D 8.10) rovnaké aplikácie (i keď frozen bubble asi nebude hra pre hardcore gamesákov ;)). Takže prínos W7 je pre mňa naozaj prakticky nulový.

k 2. asi ako komu a ako na čom: Dell Optiplex 755 - jednoznačne rýchlejšie KDE 4 než W7.

Společnost Microsoft je jasný favorit. Všechny její systémy jsou kvalitní. Rozdíl je v jejich chápání veřejností.
MAC a Ubuntu mají poměrně malé rozšíření (především ČR, v USA je zvláštní situace v elektronice vůbec) a hlavně na nich neběží nativně spousta aplikací pro Windows.
Článek se zamýšlí nad tím, jestli Ubuntu dozrálo k masovému použití. Odpověď zní: jednoznačně ano (s výhradami - mě to nefungovalo). Detailnější analýza však prokáže, že čelí konkurenci Microsoftu a v ní uspěje jen těžko (maximálně cenou).
Dále sem si v debatě všiml názoru jednotnost versus svoboda. Já preferuji jednost nad "svobodou". Linux potřebuje splňovat nějaké minimální společné základy, které budou dostatečné, aby šlo cokoliv na čemkoliv stejně nastavit. Nemá nakonec UNIX jakýsi POSIX, certifikace apod? Vnitřně to může být trošku jiné, ale navenek by se všechny operační systémy s jádrem Linux měly chovat stejně.
Poslední odstavec: "flame" je správný. Lepší něco řešit ku prospěchu lidí, než si držet před hubou ubrousek :-)).

Ten je dobrej!