Elementary OS Luna: distribuce s chutí jablka

Roman Bořánek 16. 8. 2013

Distribuce Elementary OS je na linuxové scéně tak trochu zjevem. Jako jedna z mála přichází s vlastním prostředím, které hodně čerpá ze systému OS X. Vývojáři a designéři Elementary OS se snaží vybrousit linuxový diamant a věnují mu mnoho péče. Povedlo se jim to u druhého vydání s názvem Luna?

Životopis

První verze Elementary OS Jupiter vyšla už před více než dvěma roky v březnu 2011. Již tehdy ji uživatelé cenili za úsilí udělat „opravdu pěkný“ Linux, ale k dokonalosti tomu ještě chybělo hodně. Na tvůrcích distribuce ale bylo znát, že chtějí vydat po všech stránkách odladěný produkt. Svědčí o tom i fakt, že od vydání betaverze Luny do finálního vydání uplynulo téměř devět měsíců.

Jak už z názvu distribuce vyplývá, jejím základním cílem je jednoduchost ve smyslu intuitivního a „čistého“ rozhraní. O to už se pokoušela řada distribucí, ale Elementary OS to jako jedna z mála vzala opravdu striktně: ve výchozí instalaci není žádná aplikace, která by do konceptu distribuce třeba jen částečně neseděla. Největší inspirací byl designerům systém OS X od Applu, přebrali od něj jak stylizaci do šedé barvy, tak rozvržení rozhraní.

Ještě bychom měli upřesnit, jak je to s autorstvím toho prostředí Pantheon. Některé dialogy a nabídky se vám mohou zdát povědomé, Elementary OS celkem logicky čerpá množství kódu z různých open-source projektů (převážně GNOME a Ubuntu). Rozhodně ho ale nemůžeme nazvat forkem či odnoží.

Míry této krásky jsou…

Elementary OS Luna se přesně vejde na CD a po instalaci na disku zabere zhruba 3 gigabajty. To jsou celkem pozitivní čísla, těmi to ale končí. Čerstvě spuštěný systém si totiž ukousne 900 MB operační paměti, což je ve světě svobodného softwaru vskutku nevídané číslo. I takové moderní desktopy jako aktuální GNOME Shell, Unity nebo KDE si vystačí s polovinou. Dost možná se tedy jedná o chybu. Prostředí oplývající efekty je také poměrně náročné a moje grafická karta od Intelu občas nestíhala (zmíněné konkurenční desktopy zvládá). Nešlo ale o nic tragického, co by bránilo používání, spíš jen o efekt.

Základem Luny je Ubuntu 12.04 LTS, s čímž se pojí několik pozitiv. Instalace je bezproblémová, repozitáře jsou bohaté na balíčky a rovněž je k dispozici mnoho repozitářů třetích stran. Software v balíčcích je sice ve starších verzích, ale zato stabilní. Ubuntu 12.04 bude podporováno až do dubna 2017, takže vývojáři mohou Lunu bez velkých problémů podporovat také dlouho. Konkrétně se ohledně podpory nevyjádřili, ale odhaduji ji minimálně na dva roky. A abychom nezapomněli, Luna je plně lokalizována do češtiny.

Rozhraní napevno

Prostředí se skládá ze tří základních prvků: horního panelu, nabídky aplikací a doku. Než se pustíme do prohlídky, je třeba upozornit, že rozhraní je téměř nekonfigurovatelné. Pokud nepočítáme těch pár parametrů, které se dají pokoutně upravit pomocí nástroje gconf-editor a několik málo výjimek, o kterých si povíme později.

Horní panel nabízí prostor pro základní applety známé z Ubuntu, datum skrze který se dostanete do kalendáře a odkaz na nabídku aplikací. Co se týče appletů dalších aplikací, s těmi funguje Luna trochu podivně. Některé zobrazí, jiné ne.

Nabídka aplikací se povedla, je pěkně jednoduchá, ale dostatečně funkční. Samozřejmostí je možnost mezi aplikacemi vyhledávat. Až se vaše programové vybavení rozroste (to základní je opravdu skromné), potěší také možnost přepnout nabídku do zobrazení podle kategorií. Nabídku lze zobrazit stisknutím klávesy Super (Windows) a mezerníku.

Asi nejdůležitějším prvkem Luny je standardně fungující dok. Zobrazují se v něm zástupci aktuálně spuštěných aplikací a přišpendlených aplikací, které jsou vidět vždy. Položky v doku samozřejmě můžete přidávat, odebírat i přehazovat podle svého gusta.

Systém práce s okny je poněkud neobvyklý. Okna obsahují tlačítko pro zavření (vlevo) a maximalizaci (vpravo), tlačítko pro minimalizaci chybí. Vývojáři Elementary OS razí myšlenku, že aplikace by si měly pamatovat svůj stav před zavřením a uživatel by je měl zavírat. To se Luně daří tak napůl. Je tu ale kompromis – okna lze minimalizovat kliknutím na zástupce v doku. K pracovním plochám se přistupuje kombinací klávesy Super (Windows) a směrových kláves. Při stisknutí klávesy dolů se vám zobrazí přehled pracovních ploch.

Když máte otevřených více oken jedné aplikace, přepínat mezi nimi můžete najetím na jejich zástupce v doku a otáčením kolečka myši. Stále je samozřejmě k dispozici také přepínání pomocí oblíbeného komba Alt+Tab. To v Luně vypadá i funguje velmi dobře (viz obrázek níže). Na webu distribuce najdete další možnosti, jak ovládat prostředí pomocí klávesových zkratek.

Tajemné aplikace

Samotným aplikacím se v recenzích distribucí tolik nevěnujeme, tady ale musíme udělat výjimku. Několik z nich je totiž opět ušito Elementary OS na míru a v jiných distribucích je nenajdete.

Se správou souborů vám pomůže aplikace Files, která má blízko k Nautilu z GNOME. Oproti němu je ale až pekelně svižná. Netuším, jak to vývojáři udělali, ale i zobrazení adresáře se stovkami položek je naprosto okamžité. Palec nahoru.

Pro prohlížení webu je k dispozici jednoduchý prohlížeč Midori. Svou roli zastane, ale při překotném rozvoji webových technologií by dle mého názoru bylo lepší použít třeba Chromium, které by do konceptu distribuce také zapadlo. Midori mě navíc nemile překvapilo častým zamrzáním.

Poštovní klient Geary na tom nebyl o moc lépe. Účet na Google Apps mi nechtěl schroustat a po připojení k firemnímu účtu ihned spadnul. Uspěl jsem až se standardním Gmailem. Geary opět plně zapadá do konceptu prostředí, je jednoduchý a pěkně vypadá. Komu ale stačí pár funkcí, většinou si vystačí s webmailem. Na desktopu lidé hledají něco schopnějšího.

Chuť mi spravil textový editor Scratch. Na velké programování ho asi používat nebudete, pro občasné úpravy kódu či prosté prohlížení textových souborů je ideální. Otevřené soubory skládá do karet, zvýrazní syntaxi a dokonce nabízí deset rozšíření.

Kalendář Maya na první pohled také vypadá pěkně. Vlastně i na druhý. Na třetí ale zjistíte, že se neumí napojit na webové, chcete-li cloudové, kalendáře a tím je jeho použitelnost radikálně omezena.

Vaši hudební kolekci si vezme na starost přehrávač Noise, který pro změnu hodně čerpá z Banshee. Noise má jednoduchý ekvalizér, poradí si s playlisty, základní úpravou tagů a umí se připojit k Last.fm. Pro většinu lidí asi plně dostačující.

Zbytek softwarové výbavy vypadá následovně:

  • multimediální přehrávač Totem
  • správce fotografií Shotwell
  • komunikátor Empathy
  • prohlížeč (hlavně PDF) dokumentů Evince
  • archivátor File Roller

V základu chybí kancelářský balík nebo alespoň textový procesor. LibreOffice nebo cokoliv jiného můžete snadno doinstalovat z Centra softwaru, které Luna také zdědila od Ubuntu.

Nastavení a tak dál

Z Ubuntu byla převzata také drtivá většina nastavení: správci ovladačů, tiskáren, napájení nebo soukromí. Všechna jsou velmi přehledná a nikdo by se neměl ztratit.

V nabídce Nastavení systému | Pracovní plocha potom najdete několik málo slíbených možností jak upravit rozhraní. Dok lze zmenšit, upřesnit, kdy se má skrývat, a případně změnit jeho motiv (k dispozici jsou celkem čtyři). Aktivní rohy Luna přebrala pro změnu od prostředí Cinnamon z distribuce Linux Mint. Jedná se o možnost nastavit, co se stane po najetí kurzorem do rohu. Může to být například zobrazení přehledu oken, minimalizace aktivního okna atp. Také můžete vybrat vlastní příkaz.

widgety

Reprezentativní Linux

Myslím, že většina čtenářů už po přečtení recenze ví, zda je tohle distribuce pro ně, nebo by z ní jenom byli nervní. Luna je nejspíš ta nejucelenější linuxová distribuce, se kterou jsem měl tu čest. Opravdu jsem tam nenašel nic, u čeho bych si říkal „to sem nepatří“. Tahle distribuce je prostě taková, jaká je. A od vás se očekává, že ji v takovém stavu budete používat. Pokud byste se ji snažili ohnout podle sebe, tak by to za a) bylo velmi obtížné a za b) by zkrátka ztratila na kráse.

Luna se stává jedním z nejlepších kandidátů pro linuxové, ba co víc, i počítačové začátečníky. Do této pozice ji staví jednoduchá instalace i správa, bezúdržbovost a intuitivnost. Pár nedostatků tu je, ale ty doufejme vývojáři časem napraví pomocí aktualizací.

Výhody

  • Perfektní celistvý design

  • Použitelnost „out-of-box“

  • Stabilita systému a prostředí

Nevýhody

  • Nedoladěné aplikace

  • Hardwarová náročnost

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: RRTV: licence pro Šlágr TV

RRTV: licence pro Šlágr TV

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Vitalia.cz: Jak Ondra o astma přišel

Jak Ondra o astma přišel

Podnikatel.cz: „Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

„Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

Lupa.cz: Adblock Plus začal prodávat reklamy

Adblock Plus začal prodávat reklamy

Podnikatel.cz: ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

Podnikatel.cz: Noví úředníci na finančáku za miliony

Noví úředníci na finančáku za miliony

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

Vitalia.cz: Tradiční čínská medicína a rakovina

Tradiční čínská medicína a rakovina

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

120na80.cz: Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

DigiZone.cz: Technisat připravuje trojici DAB

Technisat připravuje trojici DAB

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Lupa.cz: Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

DigiZone.cz: Numan Two: rozhlasový přijímač s CD

Numan Two: rozhlasový přijímač s CD

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?