Stát je sice obecně špatný vlastník, ale soukromá firma, zvláště zahraniční, může být i horší. Příkladem budiž vedení Aera Vodochody firmou Boeing, které bylo s největší pravděpodobností cílenou likvidací konkurence – Boeing z firmy vymlátil všecko co mělo nějakou cenu a pak svůj podíl za symbolickou částku prodal státu zpátky, aby si vyřešil dluhy. V tomto případě by stát byl zřejmě lepším manažerem, pokud by tam nedali zrovna Tvrdíka.
Stát je bohužel i špatný rozdávač patentů, zejména když jde o to, odmítnout špatný patent.
1) Stát nemá motivaci. Zaplaceno dostane jen za patenty, které udělí.
2) Nemá zpetnou vazbu. Za špatně udělený patent stát nezodpovídá.
…a výsledek je pěkně vidět v USA. Stovky softwarových patentů, jejichž „inventive step“ je více než sporný. Jak mi bylo jedním Amíkem řečeno, je prý dost obtížné u soudu napadnout nedostatečnou inovativnost vynálezu, protože takové věc se pár let zpětně dost těžko posuzuje.
> Naopak soukromá firma je zcela závislá na míře uspokojování potřeb svých
> zákazníků. Když to soukromá firma dělá špatně, tak záhy zkrachuje, protože > lidé budou kupovat jinde. A to je zatraceně silná zpětná vazba.
Pokud ůžou kupovat jinde. Oba přece víme, že to není spokojenost zákazníků, na čem je firma závislá ale jejich peníze. Není třeba konkurenci jen přetahovat zákazníky, lze ji také eliminovat přímo. Patenty jsou pro to ideálním nástrojem.
> Ano, trh byste monopolizoval daleko víc než těmi patenty (státem garantovanými monopoly).
Pro to pořád nevidím žádný důvod.
> Podívejte kolik máme různých léků na ty samé choroby, kolik různých
> ztrátových kompresí. Dočasný monopol na jeden vynález je jedna věc.
Dvacet let je bohužel dlouhá doba, skoro délka produktivního věku jednoho inovátora.
> Monopol „na všechno“ je věc druhá, a daleko zásadnější.
Nevím, co tím myslíte.
Já nejsem pro zrušení patentů, ale pro jejich reformu. Autorské právo je taky duševní vlastnictví, tedy nepřirozené, ale alespoň není nemorální. Když totiž vytvořím stejné dílo jako někdo jiný, mám na své dílo plné právo. Proto si nikdo necopyrightuje triviality, protože to nemá smysl. V případě téměř stejného tisíciřádkového kódu jako něčí dílo bych samozřejmě musel soudu prokázat, že jsem jej vytvořil nezávisle. Ale mohl bych – například by se prokázalo, že jsem použil stejný RAD nástroj, stejnou příručku – a informace obsažená v kódu se tím scvrkne na přijatelnou hodnotu.
V případě patentů tuhle možnost vůbec nemám – svoje právo na využití vlastního objevu, které z morálky nezpochybnitelně vychází, ani nemám šanci hájit, jakkoliv by byla obhajoba obtížná.
Tenhle problém s sebou patenty nesou odjakživa, v případě softwarových patentů v USA se jen nejsilněji projevuje. A dokud k reformě patentů v tomto smyslu nedojde, pokládám úplný zákaz softwarových patentů za menší zlo.
Ale pojďme chvíli předstírat, že morální problém neexistuje, a přenesme se do čistě utilitaristické roviny, jako zastánci patentů. Já si myslím, že zavedení softwarových patentů je pro Evropu nevýhodné. Jak jste sám řekl, softwaroví giganti v Evropě moc nejsou, místní softwarový průmysl stojí na malých rybkách. Americké firmy jsou větší, a v tom bludišti, které s sebou sw patenty nesou, už umí chodit. Když prostě importujeme americký styl patentů, je klidně možné, že nás prostě vypatentují. Z utilitaristického hlediska je tudíž pro nás výhodnější, když sw patenty nemáme a ty americké nás nevážou. Kdybychom ještě neměli skrupule jako Čína, mohli bychom být úplně za vodou, nechat Amíky ať se soudí mezi sebou, a sami si převzít ty nejchytřejší nápady :)
