Tak mi nezbývá, než se zde ozvat, protože Vaše argumentace je demagogie. Firma Microsoft přišla především s jednou inovací a to jak levně nakupovat/ovládnout jinými vytvořené inovace za minimální cenu.
Příběh MS-DOSu snad ani není potřeba připomínat. Jen tak na okraj, udělal někdo výpočet, kolik prostředků stálo to, že se v začátku na adresáře opomnělo a když byly podle jiných OS, které je dávno měly, přidané, take se použil znak zpětného lomítka. To od dob prvních Unixů sloužilo jako Esc/control znak.
Pak se MS snažil chybu napravit a proto do MS-DOSu přidal možnost nastavit switch-char z ‚/‘ na ‚-‘, ale již se to nedotáhlo. Tak teď máme i v našich kódech pro nešťastné uživatele Windows věci jako „\\\\.\\UL_DRV“ místo obyčejného „/dev/ulan“ Linuxu a jiných normálně navržených OS.
Zbastlenou grafickou knihovnu zvanou Windows také snad nechcete nazývat inovací v oblasti OS. Když IBM pochopilo, že MS nikdy sám nový systém neudělá, tak založili OS2 a naivně si mysleli, že je s MS možná dohoda o spolupráci. MS však šikovnou politikou dokázalo komerčně prosadit jejich knihovnu postavenou nad program loaderem MS-DOS. OS2 byl, pokud se nemýlím, pak také převážně ničen táhlými právními spory.
Když i MS vidělo, že takto to dál s lepením OS nepůjde, tak zaplatilo schopného odborníka, který tvořil VMS pro DEC, a vznikla Windows NT. K jejich jádru mám úctu a souhlasím s tím, že se jedná o kvalitně navržený základ. Bohužel to, co se nad tím bastlilo v user-space, aby se udržela kompatibilita s tím loaderem a knihovnou vedlo v mnoha místech k věcem, ze kterých se vývoj ještě nedokázal vzpamatovat.
Když budeme mluvit o C#, tak tam také MS nedokázalo někoho, schopného inovace vychovat, a pouze ho přetáhlo od jiné firmy.
Když jsme u toho vykrádání, tak se nejedná jen o lidi. Před lety jsme z nadšení implementovali pro Linux Stacker a DMSDOS filesystém. V této oblasti se MS ukázalo jako zloděj přímo dvojnásobný. Když nedokázalo firmu Stacker koupit, tak koupilo od jiné firmy řešení mnohem (řádově) horší (možná to byl i plagiát Stackeru) a prohlásilo ho za standard. Po zaintegrování do Windows (těch knihovních, ne NT) a MS-DOSu nezbylo vývojářům od Staceru nic jiného než jejich původní oblast inovací opustit a nabízet řešení v jiné oblasti. Data uživatelů by na disku měla být uložená v dokumentovaném formátu, to tak nebylo ani v jednom případě, takže pro podporu v Linuxu nezbylo než analyzovat kód. Kód Stackeru byl nádherným dílem dokonalého využití instrukční sady x86 s volitelnými algoritmy pro i286 a i386 s dobře promyšleným konceptem. Kód použitý v řešení MS byl humus největší, tak špatně optimalizovaný, že to nejspíš asi bylo poskládané z nějakých nesmyslných maker v makroassembleru. Opravdu snad ani tehdejší C kompilátor by instrukce tak hrozivě a nesmyslně neslepil. Pak MS přišlo s velkou inovací, algoritmem SX. Příznačně pro MS bylo řešení přidané splácáním kusů kódu dohromady jak to jen šlo, nesměly v něm být komprimované systémové soubory a vlastní komprese souborů probíhala pouze po startu grafické knihovny a VxD systému virtuálních driverů, které již stejně ve Windows přestaly plnit původní funkci a začaly se se do nich přepisovat drivery, které byly původně v DLL. Odpustím si raději hodinovou přednášku o koncepčnosti vývoje OS u MS. Protože se tedy na disku začala lidem (sám jsem nikdy Windows s DBLSPC nepoužíval ani neviděl – přesto, že jsme k něčemu sadu originálních disket museli koupit) objevovat data, která nešla číst, pustili jsme se do analýzy. MS kód byl strašlivý. Vydekódoval jsem z toho hnoje pravidla pro dekompresní algoritmus a napsal mnohem lepší kompresní i dekompresní algoritmus v čistém C, který běhal jak víno na Linuxu. Upozorňuji, že to byla nová implementace na jiných základech hledání podobných úseků atd. Žádný opis MS. Když nám to celé chodilo, tak jsme porovnali tabulky kódování opakování řetězců s jinými algoritmy a s údivem jsme zjistili, že až na jinou hlavičku máme naimplementovaný algoritmus Inflate ze ZIPu. Později se nám ozval někdo, kdo nás informoval, že náš kód funguje i s disky, které byly komprimované i nějakým jiným původním produktem, ze kterého pouze původní autoři DBLSPC opisovali a další uživatel nás informoval, že slavná implementace SX v assembleru je nějakou shrábnutou public-domain implementací zipu. Kvalita tomu opravdu odpovídala.
Takže vážený pane, hovoříte za firmu, která je ochotná používat libovolné prostředky a opravdu vytváření zdání, že open-source komunita je banda zlodějů a MS je počestnost sama je přinejmenším tvrzení nevyvážené. Většina počítačových technologií a inovací vznikala právě z radosti nadšenců z možnosti tvořit – ať již na univerzitách nebo ve firmách a často jim spíš vedení a obchodnická třída (která profituje později často mnohem více než vlastní tvůrci) dělali akorát potíže a blahosklonně občas nějaký ten „šrot“ nechali ke hraní. Není nic špatného, když později firmy do dočištění a komercializace nápadů přispějí a pak jsou také odměněny zisky, které řádově převyšují to, co získají všichni programátoři. Ale škodit těm, co něco opravdu tvoří a blokovat pokrok politickou cestou za každou cenu je sprosťárna.
Přitom myslím, že právě hlavní důvod, proč je vám GNU a FSF tak strašlivým trnem v oku je právě to, že brání přímému zavírání a vykrádání kódu a nedovoluje používat staré praktiky, vezmi cizí dobře vymyšlený kód/protokol, trochu ho vylepši, přidej celkem použitelné a především líbivé GUI, zakomponuj do formátu/protokolu nekompatibilní rozšíření tak, aby již pro původní systémy byl nepoužitelný. Nakonec to zapatentuj a nejlépe původním tvůrcům zakaž vyvíjet. Přitom MS open-source pod BSD licencí má moc rád, BSD naštěstí bylo politicky právě patenty o několik let zdrženo a MS se zachránil z špatných rozhodnutí okolo návrhu síťové technologie (hrůza jménem NetBIOS) právě IP stackem z BSD, který vnikal především na univerzitě. Co MS BSD komunitě za přímé použití kódu vrátilo? Možná že mnoho, pak se rád nechám poučit o svém žití v bludu. Ale mám spíš bohužel obavu, že to byly maximálně jen další patentové spory.
Určitě by bylo zajímavé si o různých pohledech popovídat osobně, nejlépe na nějakém veřejném moderovaném panelu, kde by se sešlo více odborníků a zastánců různých názorů. Pokud tedy jste chlap, tak se mi ozvěte e-mailem. Moje jméno je pravé, stačí ho dát do Google a najdete mojí osobní stránku. Mimochodem, kde je vaše stránka, kurikulum, publikace a seznam vytvořených programů, když zde vystupujete jako odborník na problematiku OS, počítačů atd.
S pozdravem,
Pavel Píša
