Hlavní navigace

Názory k článku Evropské softwarové patenty nám znovu hrozí

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 13. 1. 2010 1:18

    dc (neregistrovaný)

    Neni to sice o sw patentoch ale myslim ze vzhladom na patenty je to tiez celkom poucny film ktory sa oplati pozriet – The Future of Food (primarne o patentoch na geneticky modifikovane semena a rastliny a o tom ako to maju vdaka nim niektore spolocnosti pod palcom).

  • 13. 1. 2010 15:12

    Stanislav Brabec

    Když už jste to načal. Je to off-topic, ale poučné:

    Patenty na GM semena problém nejsou. Vlastní vývoj nového osiva není nijak drahý a laboratoře mohou nové odrůdy doslova chrlit. Problémy jsou jinde, a jsou mnohem vážnější.

    Prvním problémem je „propatentování“ – situace, kdy jsou všechny použitelné možnosti, jak provést nějaký úkon, patentované.

    Problémem jsou patenty na některé biotechnologické postupy. Jeden příklad za všechny: Z biologie znáte, že se buňka se dělí ve 4 fázích. Ať provedete klonování buňky v jakékoliv z těchto fází, porušíte vždy něčí patent. Temto problém postihuje více oborů. Specificky ty, které se z nuly vyvinuly velmi rychle a během krátké doby. Všechny základní postupy jsou tam kryty ještě platnými patenty. Laboratoř je tak nucená platit licenční poplatky jejich monopolním majitelům.

    Druhým problémem jsou zbytečně vysoké standardy vynucené lobbingem ekologistů. Ty prakticky uzavírají trh malým hráčům, kteří si nemohou dovolit vydat desítky milionů dolarů za testování nové odrůdy s nejistým výsledkem.

    Opět jeden příklad za všechny: Tzv. zlatá rýže s obsahem beta-karotenu by dokázala vymýtit nemoci z jeho nedostatku ve stravě v chudých regionech závislých na rýži (nemoc beri-beri). Ale protože za zlatou rýží nestojí žádná velká firma, prakticky se nepěstuje.

  • 13. 1. 2010 19:13

    dc (neregistrovaný)

    ja som ani netvrdil co je problem, len o com ten film je ale ako tvrdite tak problemom je aj patentovanie vsetkych zakladnych postupov, ale ono v podstate toto je aj v IT premysle. Taky kurzor je patentovany a bez neho si je asi dost tazke predstavit spravit nejaky editor (asi by sa to aj dalo ale tazko povedat ako by to bolo prijate). To ze kurzor nikto nic nepyta je len dobra vola majitela patentu (fakt neviem kto to ma patentovane) a samozrejme takych zakladnych postupov bez ktorych sa pomali ani nepohneme je urcite vela (dll kniznice, binarne subory, gui atd.)
    Pre mna bola celkom zaujimava a zarazajuca este jedna vec v tom filme. Nemoznost sa prakticky branit proti zaneseniu patentovaneho osiva na svoj pozemok (to sa proste neda staci vietor,vtaky na prenos) a tym patom nutnost platenia za to osivo aj ked ho nechcem. Mozno nie uplne presne ale trochu mi to pripomina ako platenie autorskeho poplatku napriklad za ciste media aj v pripade ze si tam budem zalohovat svoju vlastnu tvorbu pre vlastnu potrebu (aj ked to asi neni najlepsi priklad)

  • 14. 1. 2010 4:33

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Pokud je patentované osivo zanesené na váš pozemek bez vaší účasti, těžko z toho bude držiteli patentu plynout jakékoliv právo. To zřejmě uzná jakýkoliv soud.

  • 14. 1. 2010 7:13

    treebeard (neregistrovaný)

    Existuje precedens (v Kanade), že farmár musel Monsantu platiť za GM peľ zanesený na jeho polia, Ale je to už prípad staršieho dáta, neviem ako je to dnes.

  • 15. 1. 2010 10:24

    v1kt0r (neregistrovaný)

    To musi byt fama, protoze nikdo, ani v Americe, snad ne,muze vazne uznat, ze mas platit za neco, cos neobjednal, nechtel, nemohl ovlivnit, ze to dostanes, a v dusledku jsi tim byl poskozen.
    Zajimave je take – ja vzdycky myslel, ze GM odrudy jsou temer vzdy kultivary, ktere se uz nemohou dale mnozit (semena neklici). Bylo to tady v pripade toho pylu jinak, bylo mozne, aby farmari najednou vzniklo pole plne super zazracne odrudy?

    Neni mozne, ze si farmar ten pyl prenesl schvalne, pro svuj prospech, a proto musel platit?

  • 15. 1. 2010 10:31

    V1kt0r (neregistrovaný)

    Wou, mel jsem pouzit Google driv. Neni to fama!
    To je ovsem celkem sila

    http://www.poptel.org.uk/…st/percy.htm
    http://www.google.com/search?…

    Navrhuji tam ale zajimava reseni – jako napriklad: jakmile objevim GM rostlinu na svem poli, zavolam vlastnika prav – Monsanto – a budu pozadovat, aby mne ji zbavili, protoze jsem si ji neobjednal. Problem, podle toho imbecilniho soudce, bude asi az v tom, kdyz to tise prejdu a svuj, nyni vylepseny, produkt budu dale pouzivat.

    Stejne je to ale postavene na hlavu. Zajimalo by mne, co na to nejake vyssi soudni instance.

  • 15. 1. 2010 10:40

    V1kt0r (neregistrovaný)

    Tak, a protoze rychleji pisu nez ctu zdroje, tady jeste par. Nejvyssi soud pry nakonec rozhodl,. ze farmar nemusi nic platit, prava ani soudni poplatky MOnsanta, (a toz uz mu Monsanto malem bralo strechu nad hlavou), ale, opravdu rozhodl, ze je jedno, jak se gen do jeho rostlin dostal, jeho pritomnost zaklada vlastnicke pravo Monsanta na ony rostliny. To pry bylo v primem rozporu s predchozim rozhodnuti stejneho soudu, ze vyssi formu zivota nelze patentovat.
    Zajimava analyza tady:
    http://www.organicconsumers.org/…ow061504.cfm

    A zdroj a daldi info zde:
    http://www.sourcewatch.org/index.php?…

  • 13. 1. 2010 21:12

    bez přezdívky

    S tou buňkou bych byl opatrný, protože nemůžete pantovat dělení buňky.
    Buňku jste nevymyslel a ani nevymyslel její dělení.
    Navíc biologický materiál všeobecně vytvořený přírodou se nedá patentovat.
    Mohl by jste akorát patentovat postup kultivace (obsah látek v roztoku ve kterém žije) buňky která by uměla něco co jiná neumí. Což je velice těžce patentovatelné.

    Dle mého názoru je blbost, aby byl patentovatelný za sebou sled jdoucích 01010110001001, nula ani jednička nic neváží, není věcí hmotnou a myslím si, že je v naprostém pořádku dosud používaný autorský zákon.

    Doufám že si tuto skutečnost zkonodárci uvědomují a zůstane i to tak nadále.

  • 15. 1. 2010 0:33

    Eugene (neregistrovaný)

    trosku blbost, spousta genomovych sekvenci je patentovana (alespon v US), a rozhodne je vytvorila priroda, patentoval je ovsem ten (ta firma), ktera je jako prvni precetla

  • 13. 1. 2010 2:09

    xyz (neregistrovaný)

    Hráči, pro které SW patenty mají smysl, nejsou žádné padavky, ale statné korporace. Trochu se obávám, že nedají pokoj, dokud neuspějí, ať už úskokem nebo hrubou silou.

  • 13. 1. 2010 7:30

    Xerces (neregistrovaný)

    Není mi jasný jak je vůbec možný, aby se v tak krátký době znovu pokoušeli prosadit něco co už jednou neprošlo. Deset magorů si něco umane a tisíce lidí aby organizovali a podepisovali každý dva roky petice? Podle mne by v rámci jednoho volebního období měla být možnost prosazení návrhu daná pouze jednou. Aspoň by se kluci a holky nahoře víc smekali a nesnažili se to vojebávat.

  • 14. 1. 2010 8:53

    tomfi (neregistrovaný)

    Bohužel tomu co pomlouváte říkají ekonomicky vyspělé státy demokracie… když něco neprojde neznamená to, že to nemůže projít podruhé, potřetí, počtvrté… argument „to už tu bylo“ neexistuje, a myslím že ani s důsledky by jste se nesmířil … protože pak by to používali i opačně ve stylu „tenhle zákon už prošel, tak jaká pak změna“.

    Je jenom otázka velikosti a možností osoby (ať již fyzické či právnické) jestli si platné zákony bude přizpůsobovat nebo „ohýbat“. No a když už ani na to ohýbání nemáš, tak plať poslušně daně a řiď se zákony a říkej si, že je demokracie ;) ( kdyby někdo nevěděl co je to ohýbání… Krásná živá ukázka ohýbání demokracie je například na logistickém centru „Zelená louka“ v Pardubicích)

  • 13. 1. 2010 7:49

    ferenc (neregistrovaný)

    Ja si myslim, ze nejaka forma patentov by nemusela byt zla. Len by to bolo treba urobit rozumnejsie ako v Amerike. Obmedzit to na 5–10 rokov a pri novej prihlaske dosledne skumat, ci uz ta vec patentovana nebola. A tiez neumoznit patentovat prilis vseobecne koncepty, aby si niekto nepatentoval for-cyklus. Ked je niekto sikovny a vymysli dobru vec, ma pravo si na tom zarobit. Ale bude to musiet stihnut za tych 5–10 rokov, co je ista motivacia k tomu, aby vymyslel nieco nove.

  • 13. 1. 2010 8:05

    bez přezdívky

    no jestli tou Amerikou myslis USA – tak diky nechci (nevim jak je to s dobou expirace, ale imho ostatni veci, ktery jsi vyjmenoval tam vubec nefungujou…)

  • 13. 1. 2010 14:39

    ferenc (neregistrovaný)

    vsak pisem, ze rozumnejsie ako v USA. teda poucit sa z ich chyb. ano, to, ako to zrealizovat je tazka otazka. Ale subjektivne citim, ze nejaka forma ochrany by tu mala byt, aby to clovek nevyvijal len preto, aby mu to vzapati ukradli. na druhej strane je tu snaha, aby nevznikali monopoly a pod., preto ta expiracia.

  • 13. 1. 2010 15:46

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Samozřejmě, o tom to je. Těžko investovat miliony dolarů například do vývoje wavelet compression, aby pak výsledek někdo obšlehnul za víkend. Takový stav by vedl k naprosté ztrátě motivace pro vývoj nových technologií.

    Zajímavé je, že po zrušení patentů volají nejvíce ti, kdo z toho mohou mít největší prospěch. Ti, kdo chtějí profitovat z práce ostatních. Milí příznivci open source. Pokud vymyslíte něco zajímavého podejte si patent, a nechte ho spravovat třeba ty komunisty z FSF, ať má ten výsledný patent každý zdarma. Nic proti, alespoň FSF udělá jednou něco užitečného. Ale nezkoušejte se přiživovat na práci jinných, nezkoušejte vyvlastňovat ostatní pro svůj prospěch. Je to totiž odporné.

  • 13. 1. 2010 16:04

    highegg

    To jsou zase bláboly. Za prvé u nás nejde o „zrušení patentů“, ale o zabránění rozšiřování jejich působnosti, případně o jejich reformu. Za druhé, vymyslel jsem už necelou desítku věcí, o kterých vím či tuším že jsou patentovány v USA, takže bych měl být rád že tam nežiju a nepracuju. Vesměs šlo o implementační záležitosti na maximálně týden občasného přemýšlení v MHD. Mám zájem jen svobodně používat svůj mozek pro svoji práci a svého zaměstnavatele, aniž by se tento musel bát různých vyčuránků s armádou právníků za zadkem, kteří by mi chtěli s podporou státu toto morální právo upírat. Takže se jich nezkoušejte zastávat, je to totiž odporné ;).
    Já vím, že pro vás je hlavní, že megakorporace vydělávají, protože o tom ten život je, ale ne každý má to štěstí že ho to uspokojí.

  • 13. 1. 2010 18:18

    phi (neregistrovaný)

    asi tak, na některé věci prostě přijde kdokoliv, kdo daný problém řeší a nemá v hlavě slámu.

  • 14. 1. 2010 4:34

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Na takové věci ale nemůže být udělen patent. Je to dokonce jednou ze základních podmínek.

  • 14. 1. 2010 17:30

    E1i2ka (neregistrovaný)

    Pokud by to tak opravdu bylo tak by kolem soft. patentů nebyl takoví poprask. Když si MS může double click pantentovat a podobné blbosti. nebo že lze patentovat GUI nebo virtuální plochy – při tom – je to věc která by vznikla vývojem a může tohle řešení napadnout kde koho. Naprogramovat si cokoliv není problém. Co se patentů firmy Microsoft týče – tak nechápu že se jí vůbec něco uzná. hodně věcí bylo u konkurence dřív než MS se danou problematikou začala zajímat – kopčí i od opensourse… klidni hormon

  • 14. 1. 2010 18:43

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Patenty na zjevné věci prostě nemají být uděleny. Pokud uděleny jsou, je to špatně.

    Patenty na GUI nebo virtuální plochy jsou blbost. Moc čtete root.cz. Například údajný patent na virtuální plochy se týká živého náhledu desktopu na ikonách těch ploch. Jenže novináři (a „novináři“ zvlášť) jsou úplně mimo, a titulek „MS má patent na virtuální desktop“ jim navíc zajistí dobrou čtenost. Zkuste si dohledávat informace o údajných patentech, a číst si jejich znění.

  • 14. 1. 2010 4:32

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Já cestou v MHD vymyslel žárovku, což dokazuje co? Nic.

    Pro udělení patentu (v ČR) musí být vynález nový, nesmí být součástí stavu techniky. Nesmí také nevyplývat pro odborníka zřejmým způsobem ze stavu techniky. Obojí samozřejmě k datu podání patentové přihlášky, ne k dnešnímu datu.

    Pro vás je zřejmě zásadní, aby megakorporace zaplatila miliony dolarů za vývoj, a vy jste mohl výsledek zdarma obšlehnout. Stydíte se?

  • 14. 1. 2010 6:58

    highegg

    To kecáte, žárovku jste nevymyslel, to vás naučili někde na základní škole.
    Zřejmě dokonce i vám je jasné, že ta podmínka „Nesmí také nevyplývat pro odborníka zřejmým způsobem ze stavu techniky“ je ve skutečnosti subjektivní. Navíc pod pojmem „stav techniky“ se myslí všechny znalosti na světě, a je tudíž jasné, že „stav techniky“ ve skutečnosti nikdo nezná. Tohle je podstatné – žádný vynálezce nikdy nevychází z celého „stavu techniky“, protože to není rozumně možné. Tyhle všechny důvody vedou k tomu, že je dobře možné, že jiný člověk vynalezne patentovanou věc nezávisle na držiteli patentu, aniž by o něm věděl, a vynaloží na to stejné úsilí. U průlomových vynálezů, jako je žárovka, je to velmi nepravděpodobné. U podřadných implementačních záležitostí, jako je US Patent 6647546, je to naopak velmi pravděpodobné.
    Tohle je podstatný spor – mezi zaslouženou odměnou vynálezce na straně jedné a svobodou bádání a využívání výsledků na straně druhé.
    Vy si zřejmě myslíte, že když nebude nalezen kompromis, mělo by se dát přednost tomu prvnímu, já jsem opačného názoru. Věřím, že nějaký přijatelný kompromis se najde, tak aby kravinky typu výše uvedeného nikoho neomezovaly (jako v současnoti v USA) a zároveň byly odměněny skutečné vynálezy v oblasti softwaru. Ale jednostranné povolení patentů na software, tak jak je to v USA, není žádný kompromis a tudíž pro mě není přijatelné řešení.

  • 14. 1. 2010 7:10

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Ano, žárovku mě naučili asi na základní škole. Nicméně cílem bylo demonstrovat princip. To že dnes vymyslím vlastními silami za jízdy v MHD něco, co před lety někdo patentoval, nedokazuje vůbec nic. Stav techniky se mezi tím pohnul, často i díky tomu patentu, a ty samé věci je pak možné snadno dovodit.
    „pro odborníka zřejmým způsobem“ je subjektivní stejně, jako „přiměřené úsilí“, „oprávněné očekávání“ apod. Právo je podobných věcí plné.
    Nevšiml jsem si, že by ta petice mluvila o nějakém kompromisu. Jde o kliku lidí, kteří chtějí zneužívat výsledky práce jiných. Open source evangelisté mezi sebou sdílejí výsledky své práce, a prostě chtějí vyvlastnit i výsledky práce těch, kteří se s nimi dělit nechtějí.

  • 14. 1. 2010 8:04

    highegg

    > „Ano, žárovku mě naučili asi na základní škole. Nicméně cílem bylo demonstrovat > princip.“
    Tak to se vám právě nepovedlo. Stav techniky, ze kterého vynálezci vycházejí, je ve skutečnosti subjektivní podmnožinou globálního stavu techniky, který uvažuje patentový zákon. Žárovka je natolik průlomová věc, že její princip má dnes v povědomí každý. Princip RSA si záhy přečte každý, kdo se začne zabývat kryptografií. Ale US patent 6647546 (nechce se mi hledat jiný, tak používám tenhle) si nepřečte každý, kdo se chce zabývat modernizací Fortranských rozhraní. Naopak, myslím, že skoro nikdo, a skoro nikdo se o něm ani jinak nedozví.

    > „pro odborníka zřejmým způsobem“ je subjektivní stejně, jako „přiměřené úsilí“, > „oprávněné očekávání“ apod. Právo je podobných věcí plné.

    Problém je v tom, že ve většině jiných případů to dokáže posoudit běžný člověk, včetně advokátů a soudců. Tady tomu tak už z definice není.

    > Nevšiml jsem si, že by ta petice mluvila o nějakém kompromisu. Jde o kliku
    > lidí, kteří chtějí zneužívat výsledky práce jiných. Open source evangelisté > mezi sebou sdílejí výsledky své práce, a prostě chtějí vyvlastnit i výsledky > práce těch, kteří se s nimi dělit nechtějí.

    Ta petice zkrátka vychází z premisy, že kompromis by nefungoval. Návrh, který ji inicioval, takovým funkčním kompromisem, o kterém jsem mluvil, nebyl. Skutečnost, že ani v USA nikdo nic chytřejšího nevymyslel, mluví ve prospěch této premisy. A v takové situaci je lepší upřednostnit svobodu pro jednotlivce i za cenu, že korporace přijdou o část zasloužených výdělků za své výsledky. Já s tím souhlasím.

  • 14. 1. 2010 17:01

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Jak jsem psal, US patent 6647546 dost možná neměl být udělen.

    Není pravda – advokáti a soudci si běžně najímají znalce pro posouzení mnoha aspektů soudních pří.

    Každý máme jiný pohled. Já říkám, že zpětné zrušení patentů jisté kategorie (v oblasti práva věc je retroaktivita vysoce nezvyklá) a zabránění patentování všeho co lze provozovat na počítači je cesta k obrovským ztrátám pro invovátory, a k výraznému zbrždění rozvoje oboru. A kvůli komu? Kvůli těm, kdo žádné patenty nemají, a chtějí jen opisovat.

  • 14. 1. 2010 22:18

    highegg

    > Jak jsem psal, US patent 6647546 dost možná neměl být udělen.
    Proč si to myslíte? Vynálezy se prostě nedělí na průlomové a zřejmé. Ta zřejmost musí mít své hranice, a nutně budou existovat vynálezy, které sice nejsou zřejmé, ale přesto jsou snadno znovuobjevitelné.

    > Kvůli těm, kdo žádné patenty nemají, a chtějí jen opisovat.
    Nikoli. Kvůli těm, kdo žádné patenty nemají, a chtějí jen svobodně vynalézat a své vynálezy využívat.

  • 14. 1. 2010 9:41

    tomfi (neregistrovaný)

    Otázečka… kdo bude mít přes 99 % patentů?
    U programování je trochu problém… dalo by se to brát jako řemeslo, ale výsledek řemeslníka většinou nikdo nezkoumá z hlediska patentů, prostě jeho produkce nemůže zásadně ohrozit velké výrobce. U softwaru stačí dát svůj výsledek na internet a už mi můžou korporace účtovat miliónové ztráty… Bohužel nikdo není schopen bez dostatečných finančních prostředků prověřit jestli tvořený software neporušuje nějaký patent, stejně tak pokud velká korporace vlastnící milióny patentů zažaluje malou firmu vyvíjející software dá se předpokládat, že se nejspíš nějaký ten porušený patent najde… pokud ne, tak stejně už ta malá firma zkrachovala, takže je po problému.
    Chápu to tedy tak, že zastáváte názor že programovat mají jenom obrovské korporace?

    Pokud jako administrátor nebo grafik vytvoříte nějaký skript, doufám, že budete také schopen zkontrolovat jestli náhodou neporušujete nějaký patent.

  • 14. 1. 2010 17:02

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Jako administrátor či grafik si můžete být prakticky jistý, že váš skript žádné patenty neporušuje. Naopak pokud si otevřete továrnu s pěti zaměstnanci, můžete na patenty klidně narazit.

  • 17. 1. 2010 19:25

    tomfi (neregistrovaný)

    Jasně a to mi zaručíte Vy svým jménem… až se se bude někdo soudit použiji to jako důkaz neviny :D
    Jako administrátor myslím, že se s tím setkat můžete… určitě budete muset pročíst patenty jako tento: http://www.freepatentsonline.com/5708776.html
    … takových lze najít mnoho…
    Zjistit jestli nejsou tak obecné, že Váš skript, který slouží v nějaké firmě, ten patent neporušuje a být pořád v obraze co se týče nových patentů to není triviální věc… ani argument typu že Vám to takto popsali na školení, nebo že jste to opsal z knihy myslím neobstojí… prostě patentovaný postup, ač je zveřejněný, je chráněný patentem a neznalost patentu neomlouvá.

  • 16. 1. 2010 8:23

    přezdívka je povinná? (neregistrovaný)

    zajímavé, že to píše zaměstnanec firmy, která má celé oddělení na studium a vykrádání open source kódu z Linuxu

  • 13. 1. 2010 18:15

    phi (neregistrovaný)

    tady samozřejmě nejde o patenty na věci, jejichž vývoj stál miliardy a roky či desetiletí dřiny. tady jde o to, že se běžně patentují buď triviality nebo věci, které vymyslel někdo jiný ale nepatentoval je.
    druhý problém je, že patenty obecně zbržďují pokrok, jak už tu někdo psal, těžko dorazíte do cíle, když jen postavením na startovní čáru porušíte bambilión patentů. patenkty klidně ano, ale s rozumnou dobou platnosti a na rozumné věci.

  • 14. 1. 2010 4:37

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Pokud vynález není nový, nelze patent udělit (případně jej lze zneplatnit ex post).

    Tady samozřejmě JDE o patenty na věci, jejichž vývoj stál miliardy a roky či desetiletí dřiny. Návrhy na zrušení patentového práva, případně zákaz udělení patentů na cokoliv co lze realizovat na programovatelném stroji, by se samozřejmě dotkly právě těchto věcí.

    Souhlas, patenty s rozumnou dobou platnosti a na rozumné věci.

  • 14. 1. 2010 11:11

    polygon (neregistrovaný)

    Mohu vam polozit nesmely dotaz, zda byste si nevzpomel na jeden priklad takoveho softwaroveho patentu, jehoz „vývoj stál miliardy a roky či desetiletí dřiny“. Me to zni jako sci-fi, ikdyz je mozne, ze treba v databazich neco takoveho existuje.

  • 14. 1. 2010 17:04

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    CZK 1G je cca USD 50M, což není tak vysoká částka. A roky či desetiletí jsou běžná pracnost v člověko-dnech na řadě projektů.

  • 14. 1. 2010 15:27

    Sasa Kara (neregistrovaný)

    Jenže ověření, zda není nový, je obtížné a drahé.

    SW patenty, jejichž vývoj stál miliardy? :-) Vývoj Windows Vista stál prý 2 miliardy (nebo to byly XP?). Jestli to myslíte tak, že patentovatelné by měly být jen věci, kde výzkum je tak drahý jako vývoj poloviny Windows, tak je ten názor rozumnější, než se na první pohled zdálo. Jinak je to zcela mimo mísu.

    Ano, jsou jistě věci, kde SW patenty chrání výsledek nějakého výzkumu (třeba již zmiňované formáty komprese obrazu nebo zvuku) – většinou na pomezí počítačů a jiného oboru, jako lidské vnímání, ale naprostá většina jsou věci, ke kterým by jiný člověk řešící podobný problém došel také.

    Co je ale nejvíc problematické je, že existence patentů znejisťuje programátory, kteří si nikdy nemohou být jisti, že neporušují nějaký patent. A to i kdyby byl triviální nebo existovaly předcházející práce (prior work), protože dokazovat to je složité a drahé.

    Argumentovat, že proti patentům vystupují jenom lidi, co chtějí někomu „ukrást“ myšlenku, je naprosto absurdní. Kolik programátorů si někdy přečetlo nějaký patent?

  • 14. 1. 2010 17:31

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    K ceně vývoje jsem se vyjádřil o kus výše.

    Pokud by jiný řešící k datu přihlášení patentu zjevně došel ke stejnému řešení problému, tak patent neměl být udělen. Ale nemá smysl tvrdit, že byste DNES snadno vymyslel něco, co před X lety patentoval někdo jiný.

    Programátoři jsou celkem v pohodě, pokud vyvíjejí SW na nějaké platformě. Výjimkou jsou „patentová minová pole“, jako například ztrátové komprese. Upozorňuji, že kdybyste vyráběl úsporné žárovky nebo zipy (zdrhovadla), tak byste se patenty musel zabývat. A v ceně běžného výrobku (telefon, mikrovlnka) si platíte patentů velkou spoustu. Dokonce zřejmě platíte za patenty i když si koupíte oděv s některými typy zipů ;)

  • 14. 1. 2010 17:46

    Eliška (neregistrovaný)

    Jsi strašně najivní, nevím jestli ti to někdo řekl nebo napsal. Takhle by to nefungovalo. Krom toho open-sourse programátoři vývojáři nejsou žádní vyžírkové co vydělávají na práci jiných. sami svím usilím se na něčem podílí. Plno novích soft. technologií vzniklo díky opensourse komunity. Jinak – udělat něco lépe a jinak a poučit se od konkurence taky není špatné. konkurence se pak inspiruje od jiných což má za následek pokrok. Ale omezení grafici a administrátoři tohle nemohou pochopit

  • 14. 1. 2010 18:20

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Ne, že jsem naivní, to mi lidé opravdu obyčejně nepíší :)

    Nevím proč by to nefungovalo, zvlášť když nenapíšete co a proč by nefungovalo. Zato vím, že nikdo neinvestuje vysokou částku do vývoje, když výsledek bude moci každý opsat. Mluvme například o stovkách let lidské práce (stovky člověko-let) na MP3 nebo MPEG2, a hromadě peněz které to stálo. Kdyby nebyla možnost mít na konci patent, který zajistí návratnost těch vložených financí, tak by ten vývoj nikdo neplatil, protože by prodělal.
    Podobně je to u vývoje léků. Vývoj a testování stojí miliardy, a nikdo by je neinvestoval s tím, že na konci nebude mít patent. On by totiž potom ten lék mohl vyrábět každý za pár dolarů, a ty miliardy za vývoj by se nikdy nevrátily.
    Podobně je to u knih a filmů. Nikdo by neinvestoval stovky milionů dolarů do natočení filmu, kdyby ho pak mohl kdokoliv jakkoliv šířit, protože by se investice nevrátila.

    Open source programátoři jsou lidé, a logicky jsou různí. Někteří z nich jsou v pohodě, jiní nemají problém ukrást patentovanou technologii. Faktem je, že většina businessu, úspěšného SW ani technologií nezačala jako open source. Například Linux je přepisem starých komerčních UNIXů, jedno volání API po druhém, pěkně podle dokumentace. Možná vám přepisování něčeho podle dokumentace přijde jako inovativní; mě ne.

  • 15. 1. 2010 7:04

    highegg

    > Možná vám přepisování něčeho podle dokumentace přijde jako inovativní; mě ne.

    To se na to díváte moc jednostranně. Když si vyhledám dokumentaci C funkce strstr a napíšu si ji s využitím nového algoritmu, rozhodně to je inovativní. Sice o něco méně, než kdybych vymyslel i ten popis, ale zase ne o moc, už proto že zrovna tenhle prototyp by vymyslel každý druhý.
    Taky to nemusí být zcela nový algoritmus, můžu ho jen chytře implementovat. A tak dále.

  • 15. 1. 2010 9:21

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    To je otázka míry. Například navrhnout nový OS se zajímavými vlastnostmi je celkem dost inovativní (příklad: Windows NT). Přepsat starý systém podle jeho dokumentace je inovativní minimálně (příklad: Linux).

  • 15. 1. 2010 13:10

    highegg

    Pokud jde o Linux (jádro), mé znalosti jsou velmi povrchní, takže nemá cenu se pokoušet fundovaně oponovat, ale myslím že to silně přeháníte. Pokud jste myslel celý GNU (a já doufám že ne), tak platí to co výše. Když to chcete mít UNIX-kompatibilní, musíte pochopitelně vycházet z dokumentace, nicméně napsáno bylo víceméně všechno od píky. A v mnoha případech významně vylepšeno.

    Já pokládám za dobře možné, že Windows jsou inovativnější než GNU/Linux (byť to nemám nijak podložené). Bohužel nemyslím, že už se jejich vývoj vydal směrem, který by byl pro mě zajímavý.

  • 15. 1. 2010 13:27

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Linux i nástroje GNU jsou reimplementací klasických unixů, a minimálně v případě kernelu Linuxu jde o reimplementaci dost mizernou. Inovace je v tom minimum. Od píky to napsáno bylo, byť s občasným použitím hlavičkových souborů, zdrojáků starších unixů (není bohužel možné zjistit jakých) apod. To bylo demonstrováno například na komentářích v kódu.

    Ano, Windows jsou výrazně inovativnější. Samozřejmě nikdo netvrdí, že by vám směr jejich vývoje měl/musel vyhovovat. Ono Microsoftu bohatě stačí, že jde o volbu preferovanou většinou uživatelů. Těžko se zavděčit úplně každému.

  • 18. 1. 2010 8:16

    highegg

    Blbé na tom pro mě je, že inovativnost Windows si zřejmě užijí hlavně jejich vývojáři.
    Jako uživatel bych měl maximálně možnost si je koupit a obdivovat, co je tam hezké, a nadávat, co se mi nelíbí. V případě GNU mám možnost se podívat dovnitř, jak se co dělá, a eventuelně si něco předělat. Je pravda, že kernel jsem si nekompiloval nikdy, a z coreutils jsem četl jen zdroják ls a grepu. Ale měl jsem tu možnost se do toho podívat a něco se z toho naučit.

    Windows mi přijdou spíš pro lidi, kteří nemají tak hravou povahu a mají pořád moc práce.

  • 20. 1. 2010 4:47

    Pavel Píša (neregistrovaný)

    Tak mi nezbývá, než se zde ozvat, protože Vaše argumentace je demagogie. Firma Microsoft přišla především s jednou inovací a to jak levně nakupovat/ovládnout jinými vytvořené inovace za minimální cenu.

    Příběh MS-DOSu snad ani není potřeba připomínat. Jen tak na okraj, udělal někdo výpočet, kolik prostředků stálo to, že se v začátku na adresáře opomnělo a když byly podle jiných OS, které je dávno měly, přidané, take se použil znak zpětného lomítka. To od dob prvních Unixů sloužilo jako Esc/control znak.
    Pak se MS snažil chybu napravit a proto do MS-DOSu přidal možnost nastavit switch-char z ‚/‘ na ‚-‘, ale již se to nedotáhlo. Tak teď máme i v našich kódech pro nešťastné uživatele Windows věci jako „\\\\.\\UL_DRV“ místo obyčejného „/dev/ulan“ Linuxu a jiných normálně navržených OS.

    Zbastlenou grafickou knihovnu zvanou Windows také snad nechcete nazývat inovací v oblasti OS. Když IBM pochopilo, že MS nikdy sám nový systém neudělá, tak založili OS2 a naivně si mysleli, že je s MS možná dohoda o spolupráci. MS však šikovnou politikou dokázalo komerčně prosadit jejich knihovnu postavenou nad program loaderem MS-DOS. OS2 byl, pokud se nemýlím, pak také převážně ničen táhlými právními spory.

    Když i MS vidělo, že takto to dál s lepením OS nepůjde, tak zaplatilo schopného odborníka, který tvořil VMS pro DEC, a vznikla Windows NT. K jejich jádru mám úctu a souhlasím s tím, že se jedná o kvalitně navržený základ. Bohužel to, co se nad tím bastlilo v user-space, aby se udržela kompatibilita s tím loaderem a knihovnou vedlo v mnoha místech k věcem, ze kterých se vývoj ještě nedokázal vzpamatovat.

    Když budeme mluvit o C#, tak tam také MS nedokázalo někoho, schopného inovace vychovat, a pouze ho přetáhlo od jiné firmy.

    Když jsme u toho vykrádání, tak se nejedná jen o lidi. Před lety jsme z nadšení implementovali pro Linux Stacker a DMSDOS filesystém. V této oblasti se MS ukázalo jako zloděj přímo dvojnásobný. Když nedokázalo firmu Stacker koupit, tak koupilo od jiné firmy řešení mnohem (řádově) horší (možná to byl i plagiát Stackeru) a prohlásilo ho za standard. Po zaintegrování do Windows (těch knihovních, ne NT) a MS-DOSu nezbylo vývojářům od Staceru nic jiného než jejich původní oblast inovací opustit a nabízet řešení v jiné oblasti. Data uživatelů by na disku měla být uložená v dokumentovaném formátu, to tak nebylo ani v jednom případě, takže pro podporu v Linuxu nezbylo než analyzovat kód. Kód Stackeru byl nádherným dílem dokonalého využití instrukční sady x86 s volitelnými algoritmy pro i286 a i386 s dobře promyšleným konceptem. Kód použitý v řešení MS byl humus největší, tak špatně optimalizovaný, že to nejspíš asi bylo poskládané z nějakých nesmyslných maker v makroassembleru. Opravdu snad ani tehdejší C kompilátor by instrukce tak hrozivě a nesmyslně neslepil. Pak MS přišlo s velkou inovací, algoritmem SX. Příznačně pro MS bylo řešení přidané splácáním kusů kódu dohromady jak to jen šlo, nesměly v něm být komprimované systémové soubory a vlastní komprese souborů probíhala pouze po startu grafické knihovny a VxD systému virtuálních driverů, které již stejně ve Windows přestaly plnit původní funkci a začaly se se do nich přepisovat drivery, které byly původně v DLL. Odpustím si raději hodinovou přednášku o koncepčnosti vývoje OS u MS. Protože se tedy na disku začala lidem (sám jsem nikdy Windows s DBLSPC nepoužíval ani neviděl – přesto, že jsme k něčemu sadu originálních disket museli koupit) objevovat data, která nešla číst, pustili jsme se do analýzy. MS kód byl strašlivý. Vydekódoval jsem z toho hnoje pravidla pro dekompresní algoritmus a napsal mnohem lepší kompresní i dekompresní algoritmus v čistém C, který běhal jak víno na Linuxu. Upozorňuji, že to byla nová implementace na jiných základech hledání podobných úseků atd. Žádný opis MS. Když nám to celé chodilo, tak jsme porovnali tabulky kódování opakování řetězců s jinými algoritmy a s údivem jsme zjistili, že až na jinou hlavičku máme naimplementovaný algoritmus Inflate ze ZIPu. Později se nám ozval někdo, kdo nás informoval, že náš kód funguje i s disky, které byly komprimované i nějakým jiným původním produktem, ze kterého pouze původní autoři DBLSPC opisovali a další uživatel nás informoval, že slavná implementace SX v assembleru je nějakou shrábnutou public-domain implementací zipu. Kvalita tomu opravdu odpovídala.

    Takže vážený pane, hovoříte za firmu, která je ochotná používat libovolné prostředky a opravdu vytváření zdání, že open-source komunita je banda zlodějů a MS je počestnost sama je přinejmenším tvrzení nevyvážené. Většina počítačových technologií a inovací vznikala právě z radosti nadšenců z možnosti tvořit – ať již na univerzitách nebo ve firmách a často jim spíš vedení a obchodnická třída (která profituje později často mnohem více než vlastní tvůrci) dělali akorát potíže a blahosklonně občas nějaký ten „šrot“ nechali ke hraní. Není nic špatného, když později firmy do dočištění a komercializace nápadů přispějí a pak jsou také odměněny zisky, které řádově převyšují to, co získají všichni programátoři. Ale škodit těm, co něco opravdu tvoří a blokovat pokrok politickou cestou za každou cenu je sprosťárna.

    Přitom myslím, že právě hlavní důvod, proč je vám GNU a FSF tak strašlivým trnem v oku je právě to, že brání přímému zavírání a vykrádání kódu a nedovoluje používat staré praktiky, vezmi cizí dobře vymyšlený kód/protokol, trochu ho vylepši, přidej celkem použitelné a především líbivé GUI, zakomponuj do formátu/protokolu nekompatibilní rozšíření tak, aby již pro původní systémy byl nepoužitelný. Nakonec to zapatentuj a nejlépe původním tvůrcům zakaž vyvíjet. Přitom MS open-source pod BSD licencí má moc rád, BSD naštěstí bylo politicky právě patenty o několik let zdrženo a MS se zachránil z špatných rozhodnutí okolo návrhu síťové technologie (hrůza jménem NetBIOS) právě IP stackem z BSD, který vnikal především na univerzitě. Co MS BSD komunitě za přímé použití kódu vrátilo? Možná že mnoho, pak se rád nechám poučit o svém žití v bludu. Ale mám spíš bohužel obavu, že to byly maximálně jen další patentové spory.

    Určitě by bylo zajímavé si o různých pohledech popovídat osobně, nejlépe na nějakém veřejném moderovaném panelu, kde by se sešlo více odborníků a zastánců různých názorů. Pokud tedy jste chlap, tak se mi ozvěte e-mailem. Moje jméno je pravé, stačí ho dát do Google a najdete mojí osobní stránku. Mimochodem, kde je vaše stránka, kurikulum, publikace a seznam vytvořených programů, když zde vystupujete jako odborník na problematiku OS, počítačů atd.

    S pozdravem,

    Pavel Píša

  • 13. 1. 2010 19:20

    dc (neregistrovaný)

    niesom zastanca oss ale ani za neobmedzene patentovanie ako je to teraz napriklad v USA. Ono pre malu firmu neni moc motivacie si nieco patentovat ani teraz, ak vobec maju nejaku motivaciu tu technologiu pustit von (to uz zalezi). Pre jednotlivca alebo malu firmu su patenty nehorazne drahe takze zasa sme len pri velkych korporaciach ktore si to mozu dovolit. Teda niesu to uplne nedostizne sumy,zalezi od rozahu, sposobu podania, rozsahu platnosti a dalsich veci ale malo to tiez nieje a v pripade firmy ak by chcela podat aj viac patentov tak uz to su aj celkom zaujimave peniaze.

  • 13. 1. 2010 20:14

    BLEK. (neregistrovaný)

    Jak by to bylo krásné, kdyby někdo ty milióny neinvestoval.

    Třeba to patentované MP3 je nejhorší formát. Ogg, Wma nebo Flac poskytují lepší kvalitu. Ale lidi dál vytvářejí MP3, stahují MP3, kupují MP3 přehrávače, protože mají prostě v mozku zakódovanou asociaci MP3 jako formát pro hudbu. Kdyby firmy dělající MP3 zkrachovaly, bylo by to jen dobře, protože by pak uživatelé byli nuceni přejít na něco kvalitnějšího.

    Nebo Flash video — kdyby nebylo, Youtube a podobné servery by distribuovaly video v nějakém kvalitnějším formátu (tak, jak se video distribuovalo dříve, dokud Flash video neuměl). Jenomže pro kvalitnější video by si BFU museli stáhnout a nainstalovat kodek (je to sice zadarmo, ale s Windowsama se kodek distribuovat nesmí, protože patent), což je pro BFU příliš namáhavá činnost. Tak tu máme debilní kostičkovaný Flash.

  • 14. 1. 2010 4:45

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Kdyby někdy ty miliony neinvestoval, tak dnes nemáme MP3, ani jejich pokračovatele jako MP3Pro, Vorbis a WMA. Oni ti lidé totiž za práci berou peníze.
    MP3 je prostě průmyslový standard. Je výhodné se dohodnout na jednom formátu, a nelze ho měnit každého půl roku. MP3 splňuje požadavky, každý ho umí dekódovat, a proto je všude. Kdo chce prosadit jiný formát (třeba Microsoft svůj WMA), musí se snažit.

    Děsí mě vaše výroky jako „jo, kdyby zkrachovali, bylo by to pro všechny lepší“. Ono by také bylo pro všechny lepší, kdyby vás usmrtili, rozprodali vaše orgány a rozebrali si váš majetek. Vždyť by na tom všichni vydělali. Jako psychopat byste takovou myšlenkou měl být nadšený.

    BFU si mohou stáhnout kodek přímo z webu MS. Stačí když si kodek zaregistrujete u MS, a dáte mu instalační CAB. Ale výrobci (například Real Networks) tohle NECHTĚJÍ. Chtějí vlastní aplikaci (Real Player), vlastní ikonu na desktopu, a proto naopak své kodeky blokují aby nešly použít ve standardních přehrávačích. Pokud totiž kodek nemusíte řešit, a nejlépe ani jméno kodeku a firmy která za ním stojí, tak to pro Real Networks a další není dobré. Řešení? Nepoužívejte takové kodeky. To je také důvodem velkých problémů Real Networks a Apple Quicktime – nikdo je nechce kvůli těm umělým problémům.

  • 14. 1. 2010 9:08

    BLEK. (neregistrovaný)

    MP3 je hlavně živeno bezpříčinným konformním jednáním ( http://bl00der.kbx.cz/fun/opice.htm ). Je to chování, které kdysi mělo příčinu, tu příčinu už nemá, ale lidi ho mechanicky opakují. Příklad: člověk počítačů znalý si vyripuje CD, aby si ho mohl používat na počítači … a co použije … mp3. Proč? Protože všichni mají mp3. Sám jsem se před 10 lety choval stejně, taky jsem cpal hudbu z CDček do mp3 prostě proto, že hudba je mp3.

    Kdyby mě zabili a rozprodali moje orgány, tak by to bylo pro mě špatné, ale pro někoho jiného by to bylo dobré, s tím souhlasím.

    Co se týče toho videa — tak si stáhnu kodek a co? A nic. Na internetu moc videa pro daný kodek nenajdu, tak je mi kvalitní kodek na nic. Třeba WMV9 je kvalitní kodek (i když je z dílny Microsoftu :-), nekostičkuje, ale není mi to co platné, když videa na serverech typu youtube jsou ve flashi.

    Zrovna to video na youtube, které se rozpadá na kostičky 8×8, je hnusným příkladem, do jak zoufalé situace nás patenty dostaly.

    Když někdo vyvine kvalitní kodek a patentuje si ho, tak je to uživateli na nic, protože nemá nikde zdroje videa v daném formátu. Aby uživatel mohl takové video využít, musely by ho podporovat kamery, musely by ho podporovat servery pro ukládání videa, musely by ho podporovat přehrávače. Autor „kvalitního patentovaného kodeku“ nemá možnosti podepisovat se všemi těmito subjekty smlouvy. Navíc, pokud jeden odmítne (např. Adobe odmítne koupit kodek do Flashe), tak ostatní platí za patentovou licenci úplně zbytečně. Zoufalá kvalita videa na youtube je pak důsledek této situace.

    Ad argument „ono je potřeba ty vývojáře platit“ … proč by ten vývoj kodeků nešel platit z grantů? Když se z grantů lidi dostali i na Měsíc … tak snad video kodek by neměl být problém. Kdyby se to zaplatilo z grantu a dalo volně k dispozici, tak se ušetří za právníky, za businessmany, za management a za všechny lidi s kravatou, kteří si ten kodek pouze přehazují, aniž by k tomu napsali byť jen jedinou řádku kódu.

  • 14. 1. 2010 19:50

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Opakuji: to že všichni mají MP3 je velká výhoda. Když si CD převedete do Ogg místo do MP3, tak výsledné soubory možná přehrajete na svém počítači, ale už ne na většině MP3 playerů, telefonů, DVD přehrávačů, v autech atd. A to bývá holt větší výhoda, než o něco lepší zvuk při stejném bitrate. Já osobně používám WMA, protože ho umí všechny audio přístroje kolem mě, včetně mého auta.

    Špatně. Máte video, nestaráte se o formát. Přehrávač (WMP) si kodek případně stáhne sám z webu (Microsoftu). Tak by to mohlo fungovat, kdyby výrobci kodeků chtěli interoperabilitu.
    Zrovna Flash (na Windows) má celkem slušné škálovací algoritmy, které ty kostičky potlačují. A Youtube už dávno umí i H.264, včetně HD rozlišení (720p), alespoň na Windows.

    Platit cokoliv z grantů znamená, že to zaplatíte z daní lidí, kteří z toho nic nemají. Navíc stát je mizerný majitel i správce, o tom snad není pochyb. Navíc pokud jsem si všiml, tak například MJPEG, MPEG1, MPEG2, VC-1 a další můžete používat naprosto běžně. Licenci patentů si prostě koupíte s kamerou, BluRay přehrávačem, Windows atd.

  • 15. 1. 2010 15:07

    BLEK. (neregistrovaný)

    Já auto nemám a kapesní přehrávač taky ne, takže je mi mp3 na nic.

    Když si přehrávač je schopen stáhnout kodek z netu, bylo by to ideální. Ale bohužel většina videa na netu je ve flashi, ten si stahovat kodeky neumí a nejde do něj dokonce ani naintalovat cizí kodek. Uživatel smí používat jen takové kodeky, které do toho flashe Adobe dá.

    Youtube to H.264 sice umí, ale to začala umět až po svém úspěchu a poté, co byl internet zaplněn spoustou nekvalitního videa (které už nikdo zpátky do vyšší kvality nezkonvertuje). Proč ho neuměla od začátku? Že by tam byly nějaké licenční podmínky, které malého hráče vylučují?

    Vyvinout kodek jako výzkumný projekt bez patentů jde: http://en.wikipedia.org/wiki/Dirac_(codec) Bohužel, v takových případech není zdaleka vyhráno, firmy se bojí i takové kodeky implementovat, protože by na to mohl někdo držet nějaký skrytý patent ( http://en.wikipedia.org/…_controversy ). Důsledkem toho standard pro video na internetu není.

  • 15. 1. 2010 17:18

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Pokud nepotřebujete hudbu přehrávat mimo svůj počítač, tak je podpora formátu mimo váš počítač celkem nezajímavý parametr. To pak můžete používat i exotický formát jako Ogg.

    Autory webů nikdo nenutí dávat videa na web ve Flashi. Ovšem automatické stahování kodeků umí jen WMP, například přehrávače na Linuxu to nejspíš neumí. A jak jsem psal, velké procento kodeků nemá registraci u MS, takže se vám stejně nic nestáhne.
    Jako „drobný“ problém vidím například fakt, že W3C nebylo schopno po celá ta léta nějak standardizovat interface pro přehrávání videa (o formát teď nejde). Můžete použít buď ActiveX object Windows Media Playeru, nebo Flash. K čemu to W3C máme? Vždyť po 11 letech W3C nedošlo ani od CSS 2 k CSS 2.1 :(

    U Youtube se autoři rozhodli pro nízký datový tok a použití Adobe Flashe. V té době Flash neuměl H.264. Samozřejmě autory Youtube k tomu nikdo nenutil.

    Standard pro video na inetu? Dost zvláštní myšlenka od linuxáka. Kde je ta svoboda volby? :)

  • 15. 1. 2010 21:27

    BLEK. (neregistrovaný)

    Standardem videa je myšleno něco jako gif,jpeg,png pro obrázky. Ale takový standard není kvůli patentům. I když navrhneme kodek, na který vývojáři patenty neudělali nebo je uvolnili zdarma, tak ho firmy nechtějí implementovat, protože by někdo neznámý mohl přijít s nějakým skrytým patentem.

  • 17. 1. 2010 12:10

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Pokud jsem si všiml, tak standardů v oblasti videa je dlouhá řada. MPEG1, MPEG2 a MPEG4 jsou pěkné příklady.

  • 17. 1. 2010 14:32

    BLEK. (neregistrovaný)

    Jen nikdo neříká, že každý webový prohlížeč musí podporovat MPEG1,2,4 (naproti tomu GIF,PNG,JPG podporovat webové prohlížeče musí).

    Zkuste dát MPEG4 na web, a nepřehrajou to ani Windows XP.

  • 17. 1. 2010 15:55

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    On naštěstí neexistuje nikdo, kdo by mohl říci „každý browser musí podporovat X“. W3C vydává nejvýš nezávazná doporučení. Samozřejmě by mohl doporučit nějaký formát videa, ale ta organizace je prakticky nefunkční. Vždyť se od CSS2 k CSS2.1 nedoh­rabala ani za 11 let, tak co očekáváte v oblasti videa na netu?

  • 14. 1. 2010 10:07

    dřevěnej plíšek z umělý hmoty (neregistrovaný)

    Tak zrovna waveletová komprese je celkem snadná záležitost jak pro pochopení, tak pro implementaci. Není překvapením, že nahradila (v JPEGu) do té doby používanou kompresi založenou na kosinové transformaci.
    Nicméně, těžko by vznikla, kdyby si každý, kdo přispěl k jejímu vývoji, nějakou blbost patentoval. Objevuje se tam spousta matematických principů a naštěstí žádný z nich není patentovaný. Většina z nich je starší než sto let.

    A pobavilo mě tvrzení, že příznivci open source „profitují“ z práce ostatních a „přiživují“ se na práci jiných :-) Ačkoli, pokud je tím profitem dobrý pocit, že něco nezištně daruji světu, pak máte pravdu.

  • 14. 1. 2010 19:36

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Zrovna třeba na kompresi JPEG2000 visí minimálně 27 patentů, které byly známé už v době přijímání standardu. Držitelé patentů je zpřístupnili bez poplatků.
    http://www.jpeg.org/faq.phtml?…

  • 13. 1. 2010 8:33

    jkufner (neregistrovaný)

    Ano, to je zhruba jako chtit nechat patentovat matematicke tvrzeni, ale „ne prilis vseobecne“. Takze Pythagorovu vetu si patentovat nelze, ale nechat si patentovat vetu charakterizujici planarni grafy v zavislosti na obsazenych minorech uz ano? A co treba algoritmus postaveny na teto vete, to je v poradku? Kde je ta hranice a jak rozhodovat o tom kdy se dva „koncepty“ lisi? Porotou dvanacti svobodnych obcanu?

  • 13. 1. 2010 9:30

    xx (neregistrovaný)

    Obavam se, ze v soucasnem prostredi, kde se patenty pouzivaji ne jako ochrana vlastnich investic, ale jako prostredek konkurencniho boje, zadny system softwarovych patentu dobre fungovat nebude. Mozna az bude k dispozici umela inteligence, tak bude mozne urcit, zda neco patentovano bylo ci nebylo. V soucasne dobe to patentovi urednici nezvladaji a pripadne spory resi soudy.

  • 13. 1. 2010 12:16

    Jarda_P

    5–10 let je v IT strasne dlouha doba. Navic nevim, jak byste chtel efektivne posuzovat, co je a co jeste nebylo patentovano. I v USA navrhy patentu posuzuji, jenze pri tom, jak gumovym a nejasnym jazykem jsou psane, se nelze divit, kdyz na kazdou vec schvali patent treba deseti lidem a to i pres to, ze existuje 20 let stare prior art a 10 let stary patent. BTW, diky dostatecne gumovemu jazyku si nechal nejaky Australan patentovat kolo. Proslo to, patent obdrzel, i kdyz s vymahanim patentovych prav by urcite neuspel. Jenze ne kazda mala IT firma ma tolik penez na pravniky do patentovych sporu, jako ma typicka automobilka nebo vyrobce lokomotiv. A tak v IT mala firma casto prohrava, i kdyz je v pravu. Velka firma ji totiz muze usoudit k smrti, zcela proti zdravemu rozumu. A o to tady jde.

  • 13. 1. 2010 12:44

    BLEK. (neregistrovaný)

    A to prior art ti bude vyhledávat kdo? A kdo bude rozhodovat, zda je koncept dostatečně obecný nebo není? A kdo vůbec při porovnání dvou patentů bude rozhodovat, zda patentují tutéž věc? Úředník, který má několikrát menší plat než by mohl mít v softwarové firmě … a je tedy i méně schopný než odborníci.

    Ten nesrozumitelný „gumový jazyk“ je právě důsledkem toho, že se různí bezmozci snaží psát texty, které působí exaktním dojmem.

  • 13. 1. 2010 17:12

    Izak (neregistrovaný)

    V USA to mozna je i rozumne, jenze oni naprostou pitomost formuluji vedecky, tedy urednik to bere jako novinku a zvlaste v IT, kdyz je rad, ze zvlada jejich program a kazdy IT specialista je pro nej bajny Hacker …

  • 13. 1. 2010 8:34

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    – aby zneplatnili všechny udělené patenty, které je možné porušit s pomocí software spuštěného na programovatelném přístroji

    Tohle se určitě nikdy nestane. Nikdo si nevezme na triko zneplatnit hromady patentů. Navíc patent je obecná věc, a těžko najít důvod, proč by nemělo jít něco patentovat jen proto, že to lze provozovat na programovatelném přístroji. Například GPS navigaci nelze realizovat bez použití procesoru, a přitom není důvod, aby nešla patentovat. Žárovku i zip patentovat lze, ale GPS navigaci ne, protože… proč?

  • 13. 1. 2010 9:07

    jik (neregistrovaný)

    Máte pravdu, já bych taky ;-) ty patenty zrušil úplně. Ten relikt středověku by to chtělo zlikvidovat. Myslím, že tvrzení, že bez patentů by nebyl technický rozvoj je jen typická stokrát omílaná goebblesovina, ve skutečnosti toto vývoj jenom blokuje a dává prostor majitelům patentů na oddychový čas. Kdyby takto fungovala příroda, tak by se dosud nedopracovala ani k žížalám.

  • 13. 1. 2010 12:19

    Jarda_P

    Na druhou stranu, kdybychom byli teprve nekde ve stadiu nekolikabunecnych mikroorganismu, nemuseli bychom dnes resit problem softwarovych patentu. :-)

  • 14. 1. 2010 7:25

    treebeard (neregistrovaný)

    Evolúcia je zlý príklad – nie sú v nej síce patenty, je však aj strašne pomalá a bezcieľna. Nikto do nej neinvestuje ;-)

  • 15. 1. 2010 1:26

    Eugene (neregistrovaný)

    ??? naopak, kazdy zivy tvor do ni investuje uplne ale uplne vse co ma, a spouste to stejne nestaci k rozmnozeni

  • 13. 1. 2010 10:38

    VM (neregistrovaný)

    Proč by měl jít patentovat příjem signálu z GPS satelitů? Co je v tom tak převratně nové? Pokud vím, tak je to jen kombinace několika starších technologií – radiové telemetrie (používala se už ve 40. letech) a výpočtu polohy podle několika referenčních bodů (používané snad už od renesance).

  • 13. 1. 2010 13:56

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Takže vám GPS nepřijde jako vynález?

    Žárovka je také pokračováním konceptů louče a vakuové trubice.

  • 13. 1. 2010 14:22

    _r3450n_ (neregistrovaný)

    Ziarovka je tu uz tisice rokov, ale to by niekto nesmel sediet len pri PC a studovat len HW+SW.
    Google: Egypt electric lamp, Baghdad battery

  • 13. 1. 2010 15:40

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Bagdádská baterie je jen divoká teorie, a pokud to baterie opravdu byla, zřejmě se používala ke galvanickému pokovení předmětů (a to nejspíš bez znalosti pozadí procesu). Egypt electric lamp je fantasmagorická spekulace, srovnatelná s únosy UFO a Ještírky od Vesmírných lidí.
    http://www.vesmirnilide.cz/

  • 13. 1. 2010 16:00

    _r3450n_ (neregistrovaný)

    Archeologicky nalez Baghdad battery je oficialny a ta kresba v pyramide rovnako. Ak popierate existenciu tychto oficialnych veci, popierate existenciu samotnych pyramid a malieb vo vnutri. To si fakt myslite, ze pouzivali na osvetlenie pri malovani neaku cmudiacu pochoden? Zacina mi Vas byt luto cim dalej tym viac.

  • 13. 1. 2010 16:03

    _r3450n_ (neregistrovaný)

    S citronmi, medenymi a zinkovymi plieskami, par kablikami a ziarovkou som sa hral ked mi bolo 8. A nehovori sa tomu teoria, ale chemicka reakcia.

  • 13. 1. 2010 18:50

    giahra (neregistrovaný)

    Například kruhy v obilí také prokazatelně existují, ale že by byly nezvratným důkazem přistání UFO („kdo popírá UFO, popírá i existenci pšenice“)… no nevím.
    Doporučuji k přečtení tento článek http://www.world-mysteries.com/…ghts_fd1.htm
    Je to tuším hned první co vypadne z googlu.

  • 14. 1. 2010 4:59

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Archeologicky nalez Baghdad battery je oficialny, to jistě ano. Jenže ten nález nijak NEDOKAZUJE, že šlo o baterii. Jde pouze o teorii. Navíc nebyly nalezeny žádné dráty, měděná část je kompletně pokrytá elektricky izolujícím dehtem (což vylučuje funkci baterie), a hermetická asfaltová zátka té „baterie“ by byla velmi nepraktická pro doplňování elektrolytu (které by bylo často třeba). Může jít o baterii, ale stejně dobře může jít o nádobu pro přechovávání posvátných svitků, protože ty měly velmi podobnou konstrukci.

    Kresba „žárovky“ v pyramidě může být prakticky cokoliv. Například lotosový list a na něm had, v Egyptě zcela běžné mytologické symboly. Čmoudící zdroje světla se v pyramidách zjevně používaly, podle usazených sazí.

    Mě je líto vás. Vidíte MOŽNOU interpretaci, a hned jí máte za JEDINOU MOŽNOU. A pokud nějak zapadne do vašich představ, hned se podle vás jedná o realitu. Je to dost hrozná ukázka toho, jak omezený rozhled máte. Zkuste si alespoň přečíst články na Wikipedii o věcech, o kterých píšete:
    http://en.wikipedia.org/…hdad_battery#…
    http://en.wikipedia.org/…endera_light

  • 14. 1. 2010 15:45

    _r3450n_ (neregistrovaný)

    Nadoba na prechovavanie posvatnych svitkov mala podobnou strukturu, ale len podobnu a nikdy neobsahovala med a stopy kyseliny. Deht sice ma velmi dobre elektroizolacne vlastnosti, ale je vedlajsim produktom spominanej chemickej reakcie v kombinacii s korodovanim medi, co funkciu baterie prave potvrdzuje. Hermeticka asfaltova zatka mohla byt pouzita koli prenosnosti a vzhladom k tomu, ze koli generovaniu dostatocnej voltaze muselo byt zapojenych baterii viac, nebolo nutne ju tak casto plnit.
    Kresba ziarovky moze byt cokolvek, ale najviac sa podoba na ziarovku a mam velke pochybnosti, ze by mali v umysle vyjavovat hada na liste v tejto podobe. Nesedi to so sposobom ich interpretacie. Usadene sadze, niesu zdaleka take stare ako malby, co dokazuje ze ich tam naniesli vykradaci hrobiek a neznali archeologovia a stavitelia si pri malovani museli svietit bez dymu.
    Iterpretaciu si vyberam podla pravdepodobnosti, aj ked Vy urcite nikdy neuznate existenciu vyspelych civilizacii pred dobou nam znamou. Nikto si dnes totiz nedokaze predstavit, co by priviedlo takto vyspelu civilizaciu k zaniku. Museli by ste to zazit a par tisic rokov po vas by si to uz zase nikto napamatal a neveril, ze tu bol neaky LO, alias sfanatizovany propagator produktov M$ na Linuxackom servri. To mozte ist rovno predavat prezervativy do klastora. Mozno uspejete viac :)

  • 14. 1. 2010 19:30

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Jinými slovy existují argumenty pro baterii i proti baterii. Osobně by mě potěšil nález drátů, dochované pokovené předměty, texty ve kterých by byly popsané postupy… Nic takového ale nemáme, takže se můžeme jen DOHADOVAT.
    Kresba „žárovky“ opravdu může být cokoliv. Cosi oválného o velikosti několika lidí, s LISTY na užším konci, v tom NEUZAVŘENÉ „vlákno“ tvaru hada, s OKEM a TLAMOU na konci, držené RUKAMA… Podívejte se na detaily:
    http://upload.wikimedia.org/…ight_001.jpg
    http://upload.wikimedia.org/…ight_002.jpg
    Usuzovat z toho a z údajné absence sazí na existenci žárovky je spíš humorné, nejde ani o seriózní teorii. Samozřejmě rád změním názor, jakmile bude víc důkazů. Například dochované baňky, vlákna, doklady o existenci vývěvy (bez té těžko udržet v baňce vakuum; byly vynalezena roku 1206) atd.

    „Před nám známou dobou“ je podle vás kdy? Některé izolované „incidenty“ byly samozřejmě velmi zajímavé. První čínský mechanický „taximetr“ okolo přelomu letopočtu, splachovací toalety a kanalizace ve městě Harappa ve 26. století před Kristem, primitivní parní stroj (aeolipile) okolo přelomu letopočtu… Nicméně to jsou věci o kterých máme DŮKAZY. Spekulace (třeba ty o návštěvě mimozemšťanů mezi lidmi v dávných dobách) si nechme pro zábavné tlachání po hospodách, autory sci-fi a věčně snícího Dänikena, dokud nebudeme mít víc prokazatelných informací.

  • 13. 1. 2010 9:14

    highegg

    jenom nejbolestněji ukazují na slabé místo současného konceptu patentů, které je společné pro Evropu i USA. Patent garantuje prvnímu vynálezci (často v uvozovkách) monopol na dobu, kterou si zaplatí, a případní další vynálezci mají prostě utrum. To je už z principu nemorální omezení lidských práv. To bylo možná utilitaristicky obhajitelné v 18. a 19. století, kdy vynálezů bylo ještě poměrně málo, ale v dnešní době jsou patentované „vynálezy“ denně nezávisle znovuobjevovány po celém světě a rozumná společnost by to už neměla dále ignorovat.
    Myslím, že patentové právo by se mělo reformovat v tom smyslu, že případný nezávislý vynálezce není patentem vázán v žádném smyslu, a má stejné právo vynález prodávat, komerčně využívat nebo dát k dispozici veřejnosti. Ano, aby to mělo smysl, důkazní břemeno by v případě sporu nesl obhájce, čili člověk či firma by museli doložit, že vynález nezávisle vypracovali (např. výkresy, dílčími zprávami, svědectvími atd). S tím lze souhlasit. Ale podstatné je, že člověk by měl šanci si obhájit své právo na využití vlastní myšlenky, které je mu v současném systému upřeno.
    Myslím že takováto reforma by i v USA patenty velmi rychle pročistila, a nikdo by se už neobtěžoval patentovat si různé triviality.

  • 13. 1. 2010 9:46

    Inkvizitor (neregistrovaný)

    Znevýhodnilo by to ovšem jednotlivce a malé firmy. Obří kolos by se s Tebou soudil léta, až by Tě usoudil k smrti. Kromě toho, jak dokážu, že jsem nezávisle vymyslel například doubleclick? Výkres na to nepotřebuju, myšlenka je tak jednoduchá, že ji nemá smysl dlouze rozvíjet v nějakých dokumentech, takže zbývají jenom ti svědci. Na všechny maily v adresáři bych rozeslal radostnou zprávu, že jsem vymyslel doubleclíck, ale to by stejně nic nedokazovalo. A firma, která by na něj vlastnila patent, by tvrdila, že jsem se o něm mohl dočíst na webu časopisu Byte. Jak bych dokázal, že jsem na ten web nepřistupoval z nějaké internetové kavárny nebo přes WiFi v restauraci?

  • 13. 1. 2010 10:17

    Honza (neregistrovaný)

    >>>Znevýhodnilo by to ovšem jednotlivce a malé firmy. Obří kolos by se s Tebou soudil léta, až by Tě usoudil k smrti.

    Tak to právě funguje dnes.

    >>>Kromě toho, jak dokážu, že jsem nezávisle vymyslel například doubleclick?

    takové věci by vůbec nemely být patentovatelné. Patent je umělé omezení konkurence na trhu, de facto monopol pro vynálezce, a je ospravedlnitelný jedině v případě vynálezu, který by bez takové ochrany pro vynálezce nevzniknul. Což se rozhodně netýká trivialit, na které by přišel každý kdo má vůbec mozek.

  • 13. 1. 2010 11:03

    highegg

    „Obří kolos by se s Tebou soudil léta, až by Tě usoudil k smrti.“ To je argument o ničem, to můžeš říct ať bude právní úprava jakákoliv.
    Ad doubleclick – ty bys jednoduše demonstroval, jak jsi od článku v časopisu Byte došel k své implementaci, autor článku by případně dosvědčil, že v článku nepopisoval žádné technické řešení patentu, ale prostě jen psal o tom jak funguje jeho počítač, a bylo by jasné, že jsi převzal pouze myšlenku, nikoli technické řešení. Myšlenku patentovat nelze!
    Ostatně tohle by se pak už mohlo klidně doladit používáním. V této chvíli je irelevantní, jaká by byla pravidla pro to dokazování, podstatné je, že bys měl tu možnost. Dneska ji nemáš vůbec, jediné co se (u nás) počítá je vynálezecká činnost prokazatelně započatá ještě před udělením patentu. A všimni si, že tu není podmínka, že musíš mít ještě předtím kompletní vynález, čili taky bys mohl argumentovat že to už pak nelze prokázat, že ses o tom někde nedočetl. Přesto to funguje. Prokázat v právničině neznamená prokázat, že alternativa je fyzikálně nemožná, ale pouze snést dostatek přesvědčivých důkazů.
    Pokud to znevýhodnění myslíš tak, že malé firmy by si neobhájily svoje vynálezy před velkými, tak to je sice relevantní námitka, ale to bys musel nějak podložit.

  • 13. 1. 2010 11:22

    jik (neregistrovaný)

    Navrhuji jiný přístup: Vysoká cena za patent na 1 rok. Další rok je cena dvojnásobná… a tak dále. A vyloučení účinnosti patentového práva pro nekomerční projekty.

  • 13. 1. 2010 11:35

    _r3450n_ (neregistrovaný)

    Podla mna staci pockat este tak 2 roky kym sa na americkych sudoch spusti patentova lavina a cely ich system sa zruti. Europa sa z toho pouci a definitivne sa na to vykasle. Dnesne patenty su len prostriedok na zneuzivanie trhu a brzdenie vyvoja. Sposob ako mozu megaspolocnosti tahat z ludi peniaze bez toho, aby priniesli na trh nieco nove, zo zarukou dalsich penazi ktore vysudia, ak sa o to pokusi niekto iny kto sa uz na to nemoze pozerat. Len aby to teraz nepreslo a potom uz bude klud.

  • 13. 1. 2010 12:27

    Jarda_P

    Historie nas uci, ze nas historie vubec nic nenaucila. Muzete to videt jiz ve skutecnosti, ze se evropsti velmozi nejsou schopni podivat na priklad USA a posoudit, k cemu tam softwarove patenty vedou. Nevidim duvodu, proc by evropsti velmozi nemohli zkusit najit nejakou novou, druhou ci treti cestu, jak to udelat jinak, lepe, krasneji, aby pak dospeli k vysledku jeste treba horsimu, nez USA. Zalezi take na tom, kolik jich jiz korporace koupily. Pokud mira korupce jiz dosahla miry korupce v americkem Kongresu, lze ocekavat jen nejhorsi.

  • 13. 1. 2010 12:59

    _r3450n_ (neregistrovaný)

    To posudzovanie europoslancov je logicke. Patenty v USA zatial funguju. Sice to vedie k dalsej krize, ale este ich to tam nedoviedlo. USA sa musi najprv popalit. Len aby nam nezhorelo. Co by sme si potom pocali bez M$? ;)

  • 13. 1. 2010 14:04

    Jarda_P

    Funguji? V jakem smyslu a pro koho? Funguji ve smyslu, ze kazdy muze podat patent a dostat na nej bumazku? Funguje pro patentove pravniky? Funguje take pro vetsinu tvurcu software?

  • 13. 1. 2010 17:54

    Andrtalec (neregistrovaný)

    Systém v USA sa nezrúti. Súdenie sa – to im drží ekonomiku, ako nám alkohol :-) V USA žije/pôsobí polovica právnikov celej planéty.

  • 14. 1. 2010 5:05

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Kupodivu USA jsou SW velmoc, přes existenci SW patentů. Nebo je to díky existenci SW patentů? :)

  • 14. 1. 2010 6:11

    NA (neregistrovaný)

    Měřeno jak? Počtem SW patentů na hlavu? :-D
    Kolik% SW USA vytvářejí výhradně američané? Proč potom MS a další loví pocelém světě? :-)

  • 14. 1. 2010 7:29

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Ale no tak. Windows jsou z USA, UNIX a OS/2 také. Microsoft, Oracle, Google, Apple, Yahoo!, CA, HP, IBM, Dell… To jsou velká jména světa IT. Co srovnatelného přichází z Evropy? SAP, a tím to asi končí. Zjevně v USA ty SW patenty počítačovému businessu moc nevadí, když jsou světovou špičkou :)
    Je naprosto nepodstatné, kolik procent amerického SW vytvářejí výhradně Američané. „SW“ patenty se amerických společností týkají bez ohledu na to, jestli americká firma najme Amíka, Inda nebo Čecha. Dovoz pracovníků je přitom běžná věc i v Evropě. Na běžném projektu v západní Evropě najdete lidi ze 4–8 zemí, často i z Indie, Izraele, Maroka, Rumunska, Ukrajiny apod.

  • 14. 1. 2010 8:52

    k (neregistrovaný)

    Co ovsem nema nic spolocne s patentami. Dovod hladaj v tom, ako vyzerala poslednych 100 rokov Europa a ako vyzeralo USA ;)

  • 14. 1. 2010 18:37

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    OK. Tvrdit, že za úspěchem USA na poli IT jsou SW patenty, by bylo čirou spekulací. Ale minimálně se shodneme, že SW patenty nebrání USA v tom, aby byly dominantním hráčem na poli IT. Takže tvrzení že SW patenty škodí IT průmyslu je tímto zpochybněno.

  • 14. 1. 2010 18:26

    -:- (neregistrovaný)

    Nechci ti nic říkat, ale hodně technologií patentovaných či využitých k patentům v amerických firmách byli vyvinuty v evropě – k nekomerčním účelům ajko např. za války a podobně. jen evropa se vzpamatovávala z války – a poté byla rozdělena na dvě části – amerika na druhé světové válce strašně vydělala a stala se z ní velká světová velmoc. nic víc v tom není. co se týče patentů je to brzda to musí uznat každý normální člověk. :-) jinak přeji pěkný den

  • 13. 1. 2010 13:02

    highegg

    Využití vynálezu pro „neobchodní účely“ je u nás i v řadě Evropských zemí neomezené, byť nevím jestli celé EU. Dokonce i v USA je podobná klauzule, jen místo „neobchodní účely“ (tak je to v českém zákoně) je tam „purely philosophical purposes“ či tak něco, což je IMHO právně slabší.
    Z našeho zákona plyne, že když budu patentovaný vynález vyrábět a rozdávat lidem zdarma (ne za protislužbu atd), nemůže mě vlastník patentu omezit.
    Vysoká cena by byl problém pro vynálezce, který si chce patent ponechat a sám ho využít.

  • 13. 1. 2010 15:34

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Vyloučit účinnost patentového práva pro nekomerční subjekty? To si děláte srandu? Když bude patent řekněme na vstřikování paliva nebo kompresi obrazu, tak by si kdokoliv mohl založit neziskovku, která by patent obcházela. Už taková úvaha je právním zmetkem.

  • 13. 1. 2010 15:40

    highegg

    Co prosím? Přečtěte si laskavě zákon č. 527/1990 Sb., paragraf 18:

    Práva majitele patentu _nejsou_ porušena, využije-li se chráněného vynálezu:

    d) při činnosti prováděné pro neobchodní účely;

    Nejste vy náhodou ten co žije v Microsoftlandu?

  • 14. 1. 2010 5:08

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    OK, máte bod. Ale jak se řeší situace, kdy patenty použité u komprese videa obedejte založením neziskovky, která vám napíše kodek?

  • 14. 1. 2010 7:13

    highegg

    No, já možná úplně nechápu, jak si to představujete, ale to, že já někomu zdarma poskytnu nějaký patentovaný vynález, což je zcela podle zákona, samozřejmě neznamená, že on si jej už pro obchodní účely využívat může. Pochopitelně nemůže. Nezapomínejte že patent je monopol, a stojí v tomto smyslu nad vašimi vlastnickými právy. Myslím že jakékoliv využití něčeho ve společnosti, která není nezisková, se dá kvalifikovat jako obchodní účel.
    Ale jinak ano, když budu natruc nějaké firmě vyrábět patentovanou věc a zdarma ji rozdávat lidem k osobnímu použití, firma s tím nemůže nic dělat. Pochopitelně, s výjimkou softwaru, který stačí napsat a dát na web, je u jiných vynálezů velmi nepravděpodobné, že by to někdo dělal masově, protože by se sám ruinoval.

  • 13. 1. 2010 21:48

    Inkvizitor (neregistrovaný)

    > „Obří kolos by se s Tebou soudil léta, až by Tě usoudil k smrti.“ To je argument o ničem, to můžeš říct ať bude právní úprava jakákoliv.

    To není argument o ničem, to je jádro problému. Patenty mají nějaký smysl v odvětvích, kde jsou náklady na výrobu tak vysoké, že se tam nějaké patentové poplatky ztratí. Problém je, že v IT odvětví je dnes tolik patentů, že je v podstatě nemožné pro malou firmičku je usledovat. A koneckonců další problém ukazuje S. Brabec výše – pokud inherentně existuje nepatrný počet implementací daného algoritmu, už není šance, abys vymyslel novou a všechny ostatní mohou být „vykolíkované“. Uznávám, že Tebou zmíněné řešení je z tohoto hlediska fér, ale i tak to představuje obrovský problém.

    > Myšlenku patentovat nelze!

    Ale lze: http://www.theregister.co.uk/…s_ms_patent/

    > Pokud to znevýhodnění myslíš tak, že malé firmy by si neobhájily svoje vynálezy před velkými, tak to je sice relevantní námitka, ale to bys musel nějak podložit.

    Nejde o to, že malé firmy nemohou vyhrát, ale o to, že je případný dlouhotrvající soudní spor může snadno paralyzovat nebo dokonce zničit. Představ si, že jako student, který má hluboko do kapsy, vymyslíš nějaký super prográmek a snažíš se ho nabízet na trhu. Na scénu přijde velká firma s týmem zkušených právníků zaměřených na patentové právo a pohrozí Ti soudem. Ty máš tři možnosti: vzdát to, platit jim za něco, co jsi de facto vymyslel sám, nebo si zaplatit právníka a jít do sporu. Soud vydá předběžné opatření a zakáže Ti program prodávat, takže přijdeš i o ty skromné prostředky, které bys jinak prodejem prográmku získal a navíc platíš za právníka a máš nenulové riziko, že spor prohraješ a zaplatíš ke všemu ještě soudní výlohy. Nehezká vyhlídka…

  • 14. 1. 2010 5:11

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    „Usoudit k smrti“ vás může kdokoliv úplně stejně na autorském právu, nebo na čemkoliv jiném. Ad absurdum může studentíka popotahovat studentka pro údajné znásilnění. Má si najmout právníka a dost možná si jít neprávem sednout, nebo raději pod hrozbou ukončit činnost? Odpověď: buď jste v právu, nebo ne.

  • 14. 1. 2010 7:21

    Inkvizitor (neregistrovaný)

    Dovolím si poukázat na jemný rozdíl mezi trestním právem a jinými oblastmi. Studentka, která si vymyslí znásilnění, riskuje vězení za křivé svědectví. Zastrašovat patenty konkurenci sebou takové riziko nenese.

  • 14. 1. 2010 7:27

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Souhlas, rozdíl tam je. Naopak stejné je to v tom, že vás kdokoliv kdykoliv může tahat po soudech. Nejde jen o patenty. Může jít o autorské právo, trestní právo, občanské právo – vyberte si, máte tu celé menu :)

  • 14. 1. 2010 7:35

    highegg

    > Ale lze: http://www.theregister.co.uk/…s_ms_patent/
    No ano, technicky lze, ale takový patent by pak měl být neplatný.

    Ad poslední odstavec – myslíš tím, jako že bych na to měl patent, nebo ne? Jako studentík asi spíš ne.
    Pokud ne, celkem nic bych neřešil. Než firma dostane patent, nějakou dobu to potrvá. Já bych mezitím program pilně šířil, a i po udělení patentu bych tak činil dám a na případné výhrůžky soudem bych odpovídal, že patent je neplatný protože já to vymyslel dřív. Pokud by skutečně došlo na soud, což bych nečekal, téměř jistě bych ho vyhrál a ani bych nepotřeboval právníka. Nenulové riziko mám každý den když přecházím silnici.
    Já tě chápu, ale myslím že když je právo zjevně na tvé straně, musíš si prostě věřit. Lidi mají hodně tendenci považovat soudní procesy za nějaký druh magie, ve kterém se mohou vyznat jen právníci – a z toho pak těží ti, kdo mají hodně právníků. A samozřejmě taky právníci. Já jsem byl dost překvapen z toho, když mi kolega z USA řekl, že v patentovém sporu pro něj soud není volba, protože si nemyslí že soudy jsou pro obyčejné lidi. Já mu odvětil, že tedy nechci k ničemu navádět, ale pokud takový názor má většina Američanů, tak je čas na revoluci, protože to je prostě bezprávní stát. A on řekl že ne, že to je kapitalismus (se smajlíkem :) Tak si to přeber…

  • 14. 1. 2010 7:49

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Ale popsaným způsobem to funguje i u nás. Firmy se dohadují, postrkují, dělají si různé naschvály, vyhrožují si soudy, ale na vlastní soud zpravidla nedojde. I když je otázka, jestli je to u patentového práva stejné.

  • 14. 1. 2010 9:27

    kozec

    > Pokud by skutečně došlo na soud, což bych nečekal, téměř jistě bych ho vyhrál a ani bych nepotřeboval právníka.

    Isteze. Ale stalo by ta to cas a pravdepodobne i nejake peniaze. A korporacia by sa odvolala k vyssiemu sudu. A to by ta stalo dalsi cas a dalsie peniaze. A korporacia by sa odvolala k dalsiemu sudu. A to by ta stalo dalsie peniaze. A neviem ako u vas, ale tu na Slovensku mame (po zapocitani Europskeho sudu) pat urovni sudnictva.

    To iste by sa samozrejme opakovalo v kazdej krajine, do ktorej by si chcel svoj program predavat – to vdaka internetu nieje ziaden problem, ale skus si predstavit ten humor, ako sa trepes na sud niekde v Japonsku s vedomim, ze ho sice i bez pravnika vyhras, ale zrejme sa nezaobides bez tlmocnika a mas 100% istotu, ze sa korporacia odvola.

  • 14. 1. 2010 9:38

    highegg

    No, student nejspíš nebude svůj program prodávat do Japonska (i když připouštím, že může být). A výlohy bych samozřejmě chtěl nahradit. Ano, já souhlasím s tím, že jednotlivec je oproti korporaci v nevýhodě, protože případná prohra by pro něj byla zničující, ale prostě pokud věří, že je zjevně v právu, neměl by se nechat zastrašit. To by se právě megakorporacím líbilo, aby se jejich armád právníků všichni báli a nikdo se neodvážil domáhat svých práv.

  • 14. 1. 2010 9:50

    kozec

    Ano, preplatenie vydajov by si z mohol korporacie vysudit. Ale to az dodatocne a umiestnil by si ich rovno do „cestovneho fondu,“ nakolko by bolo takmer iste, ze za par dni navstivis dalsiu exoticku krajinku :p

    Alebo by si mohol nepredavat. Vdaka internetu by si svoj vyborny program mohol predavat do celeho sveta a zarobit slusne peniaze. Ale vdaka nasej imaginarnej korporacii by si bol obmedzeny len na krajiny, na ktorych sud sa dokazes dostat. Si si isty, ze by si sa s tym, byt v kozi nasho imaginarneho studenta zmieril? So mnou by asi slahlo o zem :p

    A samozrejme, ak by si svoj program predaval len v ramci jedneho-dvoch statikov, nasa imaginarna korporacia by nemala problem vytvorit klona, ktoreho by (samozrejme lacnejsie) predavala do zvysku sveta. A kto by uz dnes kupoval „nieco,“ ked „to druhe“ maju vsetci ;)

  • 13. 1. 2010 17:22

    Izak (neregistrovaný)

    Ja znam lepsi pripad jisty mladik vymyslel pruhledny beton s optickymi vlakny, vypracoval to, zjistil jak je to nejlepsi … a jista Nemecka firma mu to patentovala … tak se soudil, ze to vymyslel on, cimz byl ale docasne odstaven z trhu a tak vymyslel levnejsi tech. z pvc vlaken … za 3 roky patent dostal zpet … stalo ho to kupu penez a jeste si to musel za penize patentovat.

    Kdyby nevynalezl jinou tech. tak by za ty 3 roky zkrachoval …

  • 14. 1. 2010 5:14

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Když ono by to chtělo víc informací, takhle je to „jedna paní povídala“. Pokud by se dotyčnému podařilo prokázat, že ta firma jeho vynález záměrně patentově přihlásila s vědomím že věc vymyslel někdo jiný, tak by se nejspíš mohl soudit i o ušlý zisk.

  • 14. 1. 2010 20:06

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Krátký research naznačuje, že ten student podal patentovou přihlášku, a jeho obchodní partner začal vyrábět podobný výrobek bez ohledu na udělený patent. Jednání obchodního partnera bylo zřejmě protiprávní, co na tom dál řešit? Kdybychom neměli patentové právo, tak ten student nedostane ani cent, a bylo by dořešeno. To chcete?

  • 13. 1. 2010 15:49

    Asterixx (neregistrovaný)

    Mozna budu za svuj dotaz vyobcovan jako kacir, ale stejne me to zajima. Co je spatneho na pristupu patent jako patent?

    Proc by zrovna a prave software mel byt vyjimecny? Muzeme napr. tvrdit, ze patenty jako celek jsou zlo a brani inovacim. Pokud ovsem patentovani pouzivame jako nastroj, ktery ma inovace pohanet (nikdo neinvestuje do vyvoje noveho leku, pokud vysledek vyzkumu nebude moct chranit a kazdy jiny bude moci prodavat generika). Diskuze tedy muze byt zda patenty pohaneji nebo naopak blokuji inovace.

    Osobne si stejne tezko dovedu predstavit SW patent, ktery by byl dostatecne inovativni, aby v Evrope jako patent (pri pristupu patent jako patent) byl udelen. Pokusit se patentovat muze kde kdo kde co, ale udeleni patentu podleha konkretnim pozadavkum, mezi nimiz je i dostatecna inovace. Nelze tedy patentovat neco zrejmeho.

    Pokud se nekdo pokusi „propatentovat“ vsechny mozne zpusoby nejakeho problemu, jeste pred tim, nez je reseni realizovatelne, musi postup do 20 let zpenezit (doba platnosti patentu). Pokud, se mu tedy pak nepovede „spekulativne“ patentovane postupy uvest do praxe a zpenezit, po 20 letech jsou volne dostupne kazdemu (coz je jedna z vyhod patentovani). Dalsi podnet k diskuzi tedy muze byt, zda 20 let neni zbytecne dlouha ochrana. Vyvoj zrejme nezpomaluje :-).

  • 13. 1. 2010 16:39

    bender (neregistrovaný)

    Na nový lék potřebujete drahou technologii. Vstupy jsou velmi drahé při prvním prokopnutí. SW patent je prostá matematika, něco, co můžete vymyslet při dlouhých zimních večerech. To se prostě nedá srovnávat s technologíí výroby čipu apod.

  • 13. 1. 2010 17:00

    jik (neregistrovaný)

    Toto považuji za blábol. Do inovací je výrobce nucen trhem, nebude-li inovovat, zajde. Absence patentů by zřejmě změnila charakter inovací, ale inovace by nezlikvidovala.
    Léky, léky a zase léky jako důvod existence patentů – a uvědomme si také, že ještě větší zlo, než M$ představuje farmaceutický průmysl. Lékaři se díky ‚fantastickým‘ práškům odnaučili léčit a pacient řeší vše zase práškem. Toto je ale cesta do pekel.

  • 13. 1. 2010 18:34

    Asterixx (neregistrovaný)

    I kdyz je trh mocny carodej, ne vzdy je vyrobce do inovaci nucen samotnym trhem. Navic uz vubec neni nucen do zverejneni vytvorenych inovaci. Zkuste mi vysvetlit motivaci, proc by nekdo investoval usili a prostredky do tricetileteho vyzkumu leku proti HIV, kdyz by vedel, ze jeho vysledky muze pak snadno pouzit kdokoliv jiny.

    Kdyz by mel investor stesti, na konci vyzkumu by byla tabletka. Naklady na jeji vyrobu by byly napr. 10,50 Kc. Co by se stalo? Ano, nemakancenkove, kteri 30 let hrali golf, by zacali vyrabet tu samou slouceninu a mohli by ji prodavat za 11,50, protoze neutratili par miliard za krmeni pro laboratorni mysi.

    Priklad s lekem proti HIV je znacne prehnany az extremni. Nicmene inovuje a bada se preci i v jinych oborech nebo ne?

  • 13. 1. 2010 19:35

    dc (neregistrovaný)

    je fakt ze tu asi nejde ani tak o tie patenty ako o sektor IT a dopad patentov na tento sektor. Staci sa pozriet napriklad na vyskum v matematike ale aj fyzike kde zdielanie a spolupraca je docela bezna a ocenenia ci uz nobelova alebo fieldova su bezne davane aj viacerim ludom za tu istu vec a je bezne ze aj spolupracuju.Mozno je to aj koli tomu ze je tam predsa len mensia sanca na priamy zisk.
    Podla mna a hlavny rozdiel bude asi v tom ze zatial co pri inych sektoroch potrebujete pomerne slusny kapital a patenty nebudu najvysia polozka, povedzme keby ste si chceli otvorit nejaku tovaren, vyrobnu atd. a pravdepodobne ani nebudete potrebovat nakupit nejak extremne vela patentov. Naopak pri SW je docela dost malych firiem ci dokonca jednotlivcov ktory sa snazia podnikat, lenze pri vyvoji SW nieje problem porusit x patentov aj pri pomerne malej aplikacii. A toto je asi ten problem.

  • 14. 1. 2010 5:19

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Ehm… ocenenia ci uz nobelova alebo fieldova su z hlediska businessu naprosto nezajímavé věci. Investor dá miliony do vývoje technologie, a potřebuje návratnost. Jako příklad vezměme ty léky. Vývoj a testování vyjde na miliardy, výroba na jednotky dolarů. Kdo by investoval ty miliardy, kdyby pak výsledný lék mohl vyrábět kdokoliv za pár dolarů, a díky tomu tam nebyla šance na návratnost? Podobně je to v IT, například u ztrátových kompresí.

    Při vývoji aplikace na nějaké běžné platformě těžko náhodou porušíte nějaké patenty.

  • 14. 1. 2010 8:25

    highegg

    > Při vývoji aplikace na nějaké běžné platformě těžko náhodou porušíte nějaké patenty.

    Vidíte, v tom se právě, v případě US softwarových patentů, těžce mýlíte. Mě se to povedlo několikrát, a zpravidla jsem se o tom následně dozvěděl přes google.

  • 13. 1. 2010 21:18

    highegg

    Hlavně to vysvětlete těm nemakačenkům v Zimbabwe, co dřou celý den na dvě eura, že si lék sami levně vyrábět nemůžou, protože nějaká zahraniční firma musí svoje miliardy vydělat zpátky. Souhlasím že lék na HIV není dobrý příklad, ale obecně samozřejmě patenty na podstatné vynálezy mají smysl.

  • 13. 1. 2010 18:16

    Asterixx (neregistrovaný)

    Pokud neco vymyslim, kdyz se pri „dlouhem zimnim veceru“ zahledim do krbu, tak to patrne bude „vec zrejma“ (x dalsich stejna vec napadne pri reseni podobneho problemu take) a takova inovace tedy nemuze (nemela by) splnit kriteria pro prideleni patentove ochrany.

  • 13. 1. 2010 21:54

    highegg

    Ano, taky bych chtěl žít v pohádce kde je všechno černobílé. Bohužel i zřejmá věc se dá popsat tak, že patentovému úředníkovi zřejmá nepřipadne. Ale i kdybychom pominuli tohle, tak podstatné je, že já třeba vymyslím za pár týdnů přemýšlení věc, která sice není zřejmá, ale na druhou stranu když nad problémem bude přemýšlet jiný inteligentní odborník dost dlouho, je dost pravděpodobné, že ji vymyslí taky, i když o mém patentu nikdy neslyšel. Podle současné právní kultury má prostě utrum, a to je nemorální.

  • 14. 1. 2010 5:21

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Vynález musí být výsledkem vynálezecké činnosti. Tato podmínka je naplněna, jestliže vynález nevyplývá pro odborníka zřejmým způsobem ze stavu techniky.

  • 14. 1. 2010 7:20

    highegg

    Pořád stejná písnička. Zřejmým pro koho? Podívejte se na http://www.freepatentsonline.com/6647546.html a řekněte mi, jestli to vyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky (pomineme-li tento patent samotný). Pro úředníka, který to posuzoval, to zřejmě nebylo zřejmé.

  • 14. 1. 2010 7:28

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Buď to ze stavu techniky nevyplývá, nebo to úředník špatně posoudil. Pokud je podle vás patent neplatný, lze to řešit.

  • 14. 1. 2010 8:22

    highegg

    Nějak vám tam vypadlo to „zřejmým způsobem“. Dejme tomu, že to zřejmé není, ale zase to není tak těžké, abych na to nepřišel sám (což přesně odpovídá skutečnosti). A dejme tomu, že pracuju v USA. Proč bych neměl mít právo na využití vlastního výsledku? Nemyslím, že do tohohle patentu investoval někdo miliony, pravděpodobně nějaký programátor investoval čas srovnatelný s tím mým.
    Tak z čeho vyplývá to jeho právo mě v tom omezit? Právo má (podle teorie práva) vyplývat z morálky, jenže v případě patentů tomu tak prostě není. Patenty jsou čistě utilitaristické – jedná se naopak o v zásadě kontramorální monopoly, jejichž účelem má být zajistit inovátorům výdělek a tím podpořit technologický rozvoj lidstva jako celku. A já vám říkám, že přišel nebo přichází čas, kdy je třeba tenhle kompromis přehodnotit a reformovat, protože zásah patentů do lidských práv už není přínosem pro technologický rozvoj omluvitelný. Navíc věřím, že i s výrazně omezenými patenty (nebo i bez nich) si technologický rozvoj cestu najde.

  • 14. 1. 2010 20:07

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Jen k tomu závěru. Jak byste řešil třeba to financování ztrátových kompresí nebo léků? Náklady jsou obrovské, a nikdo je nebude platit, když nebude mít patent.

  • 14. 1. 2010 22:57

    highegg

    Nad detaily bych ještě popřemýšlel – ostatně já bych patenty šmahem nerušil. Na druhou stranu – matematika jde také kupředu, patentovat ji nelze a matematiky musí někdo platit. To by samozřejmě asi znamenalo významný posun vývoje software z komerční do veřejné sféry. Co by to udělalo s ekonomikou, toť otázka. Vyvíjelo by se jistě více na zakázku.

    Patenty na léky mi přijdou celkem v pořádku. Zásadní veřejný zájem může ale pochopitelně být přednější, proto (u nás) existuje nucená licence. Problémem je samozřejmě cena za případnou nucenou licenci, zejména v případě chudého státu a bohaté zahraniční firmy.

  • 14. 1. 2010 23:24

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Přesouvat cokoliv do veřejné sféry je cesta do pekla. Dovolil bych si připomenout památný výrok Ronalda Regana: The nine most terrifying words in the English language are, ‚I‘m from the government and I'm here to help.'
    Efektivita veřejného sektoru je naprosto příšerná. Navíc nutíte lidi platit ze svých daní něco, co je nezajímá. A navíc tím monopolizujete trh.

  • 15. 1. 2010 7:13

    highegg

    > Přesouvat cokoliv do veřejné sféry je cesta do pekla.

    Já bych to tam nepřesouval, jen uvažuju, že by k tomu došlo. Přirozený vývoj. Nevidím důvod, proč by to měla být cesta do pekla.

    > Dovolil bych si připomenout památný výrok Ronalda Regana: The nine most
    > terrifying words in the English language are, ‚I‘m from the government and I'm
    > here to help.'

    To je vtipné. Doufám že si na to vzpomněly americké banky, když začaly krachovat.

    > Efektivita veřejného sektoru je naprosto příšerná.

    O tom se dá samozřejmě polemizovat, ale takové vágní prohlášení bych tu neřešil. Je to stejné, jako když prohlásíte, že situace v USA kolem patentů je příšerná.

    > Navíc nutíte lidi platit ze svých daní něco, co je nezajímá.

    To jste uhodil hřebíček na hlavičku. Patenty mě zase nutí garantovat korporacím duševní monopol, se kterým nesouhlasím. Otázka svobodné volby.

    > A navíc tím monopolizujete trh.

    Myslíte jako víc než státem garantované monopoly? :)

  • 15. 1. 2010 9:40

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Protože stát je v principu špatný vlastník i správce. To není obecné tvrzení, ale zjevný fakt. Protože:
    1) Stát nemá motivaci. Ať provádí správu jakkoliv, dostane zaplaceno úplně stejně. Zkuste říci „nebudu si platit služby státu a koupím si je jinde“. Kdepak – musíte zaplatit, jinak vás zavřou do vězení, a vaše peníze si vezmou násilím.
    2) Stát nemá zpětnou vazbu. Nejvýš můžete jednou za pár let zaškrtnout na volebním lístku A, B nebo C. Naopak soukromá firma je zcela závislá na míře uspokojování potřeb svých zákazníků. Když to soukromá firma dělá špatně, tak záhy zkrachuje, protože lidé budou kupovat jinde. A to je zatraceně silná zpětná vazba.
    3) Stát provádí i výběr lidí naprosto příšerně. Managerem není nejlepší manager v oboru, který by dosáhl nejlepší výsledky. Managerem je ten, kdo nejméně vadí, kdo nejméně vyčnívá, a nejlépe má nějaké zásluhy. Konkrétní příklad: bývalý ministr Tvrdík, který byl dosazen do čela ČSA. Nebyl schopen ani vést jednání v angličtině, a firmě způsobil obrovské ztráty. Ovšem byl to zasloužitlý straník, kterého bylo potřeba někam uklidit.

    Americké banky začaly krachovat proto, že před lety kdosi přišel na chudé černé předměstí, a řekl: „I'm from the government and I'm here to help.“ A začal jim rozdávat hypotéky, které si nikdy nemohli dovolit platit. A pak jiný člověk z vlády přišel do těch velkých bank, a říká „pokud jim tyhle subprime hypotéky nebudete prodávat, tak nebudete mít státní garance bankovních vkladů, takže si to 2× rozmyslete“. Hmm, cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. A když to celé prasklo, tak přišel další týpek, a říká „za každý usmrcený automobil teď dostanete slevu na nový, a zaplatím to z VAŠICH daní“. A rozdal miliardy.
    http://www.youtube.com/watch?…

    Ty duševní monopoly nejsou pro korporace, ale obecně pro vynálezce. Samozřejmě korporace mají velkou koncentraci kapitálu, know-how a lidských zdrojů, takže logicky hodně inovují.
    Ano, trh byste monopolizoval daleko víc než těmi patenty (státem garantovanými monopoly). Podívejte kolik máme různých léků na ty samé choroby, kolik různých ztrátových kompresí. Dočasný monopol na jeden vynález je jedna věc. Monopol „na všechno“ je věc druhá, a daleko zásadnější.

  • 15. 1. 2010 15:43

    BLEK. (neregistrovaný)

    „Zkuste říci ‚nebudu si platit služby státu a koupím si je jinde‘.“

    To si říct můžu. A můžu se odstěhovat do jiného státu. Jenže mě to bude stát velké náklady (nejen finanční), takže vydržím tak špatné hospodaření státu, dokud ten rozdíl nebude větší než náklady na změnu státu.

    Stejně tak si člověk může říct „nebudu používat Windows, budu používat něco jiného“ a taky ho to bude stát velké náklady, takže ty Windows vydrží do té míry, dokud ty náklady přechodu budou větší než zisk z přechodu ke konkurenci.


    „Stát nemá zpětnou vazbu. Nejvýš můžete jednou za pár let zaškrtnout na volebním lístku A, B nebo C. Naopak soukromá firma je zcela závislá na míře uspokojování potřeb svých zákazníků.“

    To nemá ani korporace. Taky můžu zaškrtnou „chci kupovat od korporace A, B nebo C“, ale když jsou všechny podobné, tak si houby pomůžu. Proč třeba korporace cenzurují internet, když většina lidí je proti? ( http://spunt.centrum.cz/…pornografii/ ) Korporace z toho měly ztráty, vím o lidech, co skutečně zrušili mobilní připojení kvůli cenzuře, a přesto to dělají. Stejně jako politici, taky někdy dělají věci, které škodí a dělají to z osobního důvodu, nikoli z důvodu zisku.


    „Stát provádí i výběr lidí naprosto příšerně. Managerem není nejlepší manager v oboru, který by dosáhl nejlepší výsledky. Managerem je ten, kdo nejméně vadí, kdo nejméně vyčnívá, a nejlépe má nějaké zásluhy.“

    To se děje i ve firmách. Viz zde: http://www.dfens-cz.com/view.php?…


    „Nejvýš můžete jednou za pár let zaškrtnout na volebním lístku A, B nebo C.“

    Stát je stejně těžko ovladatelný jako korporace. Politiky člověk může vyměnit pouze hlasováním ve volbách. Vedení korporace se může měnit jen hlasováním na valné hromadě. Jinak ti vlastníci korporace (akcionáři) nemají žádnou kontrolu nad tím, kdo co v té korporaci dělá, dokonce ani nesmí do té firmy přijít a zkoumat, jaké jsou tam poměry.

    Schválně si zkuste přijít na státní úřad a říct „vážený úředníku, děláte špatně svou práci, já jako daňový poplatník Vás vyhodím“. Tak a teď si zkuste takhle přijít do korporace, jejíž akcie vlasníte :)

  • 15. 1. 2010 17:35

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Do jiného státu se nemůžete jen tak odstěhovat. Zkuste prostě říct „mám na to, od příštího měsíce budu bydlet v USA“. Smůla – svoboda pohybu mezi státy je silně omezená. V Evropě se sice hýbat můžete, ale vzhledem ke snahám o „harmonizaci“ daní (čtěte: evropskou kartelovou dohodu států o výši daní) si stejně moc nepomůžete.

    Korporace má velikou zpětnou vazbu. Když například Apple nebo IBM uvede nový produkt, tak nejsou prodejní výsledky nijak zaručeny. Pokud s uvedeným produktem zákazníci nebudou spokojeni, nebude se prodávat. U státního monopolu je to jiné: nemůžete jít o dům dál, neexistuje zpětná vazba. Ty dvě situace jsou naprosto rozdílné.

    Firmy naopak vybírají management velmi pečlivě, protože jim jde o výsledky. Linkovaný článek není k věci.

    Proč by měl člověk měnit lidi ve vedení korporace? To je vnitřní věc té korporace, případně akcionářů. Ten zásadní rozdíl je v tom, že korporace má všechny důvody plnit potřeby zákazníka, tím dosahovat zisku, a tomu podřizovat i vše ostatní (včetně personální politiky). Ale jestli chcete příklad, tak se podívejte do minulosti na kvalitu služeb státních monopolů u nás: Česká pojišťovna (škodu na voze mi propláceli 2 měsíce), Telekom (lidé čekali na telefon i desítky let), výrobci spotřebního zboží… Proč to vlastně vůbec rozepisovat, každému soudnému člověku je to jasné.

    BTW na světě nejsou jen velké korporace. Je tu obrovská spousta malých i středních firem.

  • 15. 1. 2010 21:22

    BLEK. (neregistrovaný)

    Spousta lidí z IT šla do USA. Pokud si tam najdete práci a přesvědčíte imigračního úředníka, že ta práce bude nějak prospěšná pro rozvoj technologie v USA, tak s tím problém není. Jasně, že bezdomovce tam nepustí.

    Ta „zpětná vazba“ u produktů má asi stejnou hodnotu jako zpětná vazba u politiky. Udělá-li korporace produkt, který funguje špatně, ale vypadá „cool“, tak lidi přesvědčí, aby ho koupili … stejně jako politik, co dělá špatná rozhodnutí, ale vypadá „cool“ přesvědčí lidi, aby ho volili.

    „Proč by měl člověk měnit lidi ve vedení korporace? To je vnitřní věc té korporace, případně akcionářů.“

    Kdybyste třeba vlastnil akcie Orco (nebo v Americe Enron), tak byste měl moc velký zájem vyměnit špatné vedení. Ale nemohl byste s tím dělat nic. Ani zjistit, jak špatná je situace, byste nemohl. Je to stejně beznadějná situace, jako když politik krade, občan to nemůže zkontrolovat a nemůže politika ani odvolat.

    „Telekom (lidé čekali na telefon i desítky let), výrobci spotřebního zboží… Proč to vlastně vůbec rozepisovat, každému soudnému člověku je to jasné.“

    A současnost? Telecom (teď O2) cenzuruje Internet. Apple vám diktuje, co na jejich mobilu můžete a nemůžete spouštět. Filmová studia zakazují vlastním zákazníkům přehrát si DVD na počítači. Texas Instruments vyhrožuje zákazníkům, kteří nalezli kód, jak se dostat do firmware kalkukačky. A lidi s tím pomocí „hlasování penězi“ neudělají nic, stejně jako nic nedokážou udělat se svinstvy politiků.

    „BTW na světě nejsou jen velké korporace. Je tu obrovská spousta malých i středních firem.“

    Ty menší jsou většinou slušnější. Ty velké mají tendenci si hrát na bohy: http://www.vodafone.cz/…odpovednost/ (jakým newspeakem si svou cenzuru oddůvodnili)

  • 17. 1. 2010 12:08

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Ano, já můžu žít v podstatě kdokoliv po světě. Ovšem to se týká minimálního počtu lidí. Většina se jich nemůže přestěhovat do země dle svého výběru.

    Je čistě věcí zákazníka, jestli produkt si ten či onen produkt koupí.

    Pokud máte akcie, tak rozhodujete silou svého podílu. Asi pochopíte, že s nějakými 0.000001% Enronu nemůžete přijít, a říct „tenhle člověk letí, já mám akcie“. Jestli se sám to nelíbí, kupte si akcií nadpoloviční většinu. A nemusí to být Enron – jsou i menší společnosti :)

    Současnost je taková, že vám telefon zavedou skoro ihned. A pokud se vám nelíbí internet bez dětské pornografie od O2, máte tu dlouhou řadu dalších providerů. Filmová studia nikomu nezakazují přehrávat DVD na počítači.

    Vy si podle všeho stěžujete na fakt, že „hlasovací právo“ vaší peněženky je slabé. To je ale jen váš problém. Zkuste si nepřisvojovat práva, která fakticky nemáte, a na které nemáte ani spravedlivý nárok. Nebo by podle vás bylo OK, kdyby přišel zákazník O2 vlastnící jednu akcii, a řekl „tahle správní rada končí“? Nebylo by to podle vás porušení práv těch, kdo vlastní třeba 55% akcií? Ale proč vůbec vyprávět psychopatovi o právech jiných lidí :(

  • 17. 1. 2010 14:15

    BLEK. (neregistrovaný)

    „Asi pochopíte, že s nějakými 0.000001% Enronu nemůžete přijít, a říct ‚tenhle člověk letí, já mám akcie‘.“

    Když vlastní sto miliónů lidí krz různé fondy každý 0.000001%, tak je ta společnost fakticky bez řízení (ono stačí, aby 100 subjektů mělo každý 1%, aby se nedokázali na ničem dohodnout). Pak je otázka, jaký je rozdíl mezi socialismem, kdy „všechno patřilo lidu“, a takhle rozdrobeným kapitalistickým vlastníctvím.

    Příklad: člověk vlastní jednu firmu. Dává si pozor, jak ta firma prosperuje, protože kdyby mu ta firma zkrachovala, tak skončí na ulici. Takovou firmu nejde vytunelovat. Ale každý ekonom vám řekne, že je to špatně vlastnit jednu firmu a že je třeba portfolio diverzifikovat, aby se snížil risk. Takže si představme, že 50 lidí vlastní každý 2% z 50 firem. A už se o ty firmy nestarají. Ty firmy nejsou svými vlastníky řízené, o firemních financích rozhodují lidi, kterým ty finance nepatří (analogie toho, jak politik rozhoduje o penězích, jenž nejsou jeho, ale jsou daňových poplatníků). Důsledkem jsou aféry s vytunelováním — bylo jich tu dost.

    „Filmová studia nikomu nezakazují přehrávat DVD na počítači.“ http://en.wikipedia.org/wiki/Decss#…

    „Vy si podle všeho stěžujete na fakt, že ‚hlasovací právo‘ vaší peněženky je slabé. To je ale jen váš problém. Zkuste si nepřisvojovat práva, která fakticky nemáte, a na které nemáte ani spravedlivý nárok.“

    Já si na to nestěžuju, já netvrdím, že bych měl všechno ovládat. Já jen říkám, že je to analogická situace k tomu, že „hlasovací právo ve volbách je slabé“. A stejně tak jak se dějou špatnosti v politice, dějou se i v korporační sféře. Oponuji vašemu názoru, že politika je špatná, ale korporace jsou dobré.

  • 17. 1. 2010 14:12

    highegg

    Stát je sice obecně špatný vlastník, ale soukromá firma, zvláště zahraniční, může být i horší. Příkladem budiž vedení Aera Vodochody firmou Boeing, které bylo s největší pravděpodobností cílenou likvidací konkurence – Boeing z firmy vymlátil všecko co mělo nějakou cenu a pak svůj podíl za symbolickou částku prodal státu zpátky, aby si vyřešil dluhy. V tomto případě by stát byl zřejmě lepším manažerem, pokud by tam nedali zrovna Tvrdíka.

    Stát je bohužel i špatný rozdávač patentů, zejména když jde o to, odmítnout špatný patent.
    1) Stát nemá motivaci. Zaplaceno dostane jen za patenty, které udělí.
    2) Nemá zpetnou vazbu. Za špatně udělený patent stát nezodpovídá.
    …a výsledek je pěkně vidět v USA. Stovky softwarových patentů, jejichž „inventive step“ je více než sporný. Jak mi bylo jedním Amíkem řečeno, je prý dost obtížné u soudu napadnout nedostatečnou inovativnost vynálezu, protože takové věc se pár let zpětně dost těžko posuzuje.

    > Naopak soukromá firma je zcela závislá na míře uspokojování potřeb svých
    > zákazníků. Když to soukromá firma dělá špatně, tak záhy zkrachuje, protože > lidé budou kupovat jinde. A to je zatraceně silná zpětná vazba.

    Pokud ůžou kupovat jinde. Oba přece víme, že to není spokojenost zákazníků, na čem je firma závislá ale jejich peníze. Není třeba konkurenci jen přetahovat zákazníky, lze ji také eliminovat přímo. Patenty jsou pro to ideálním nástrojem.

    > Ano, trh byste monopolizoval daleko víc než těmi patenty (státem garantovanými monopoly).

    Pro to pořád nevidím žádný důvod.

    > Podívejte kolik máme různých léků na ty samé choroby, kolik různých
    > ztrátových kompresí. Dočasný monopol na jeden vynález je jedna věc.

    Dvacet let je bohužel dlouhá doba, skoro délka produktivního věku jednoho inovátora.

    > Monopol „na všechno“ je věc druhá, a daleko zásadnější.

    Nevím, co tím myslíte.

    Já nejsem pro zrušení patentů, ale pro jejich reformu. Autorské právo je taky duševní vlastnictví, tedy nepřirozené, ale alespoň není nemorální. Když totiž vytvořím stejné dílo jako někdo jiný, mám na své dílo plné právo. Proto si nikdo necopyrightuje triviality, protože to nemá smysl. V případě téměř stejného tisíciřádkového kódu jako něčí dílo bych samozřejmě musel soudu prokázat, že jsem jej vytvořil nezávisle. Ale mohl bych – například by se prokázalo, že jsem použil stejný RAD nástroj, stejnou příručku – a informace obsažená v kódu se tím scvrkne na přijatelnou hodnotu.
    V případě patentů tuhle možnost vůbec nemám – svoje právo na využití vlastního objevu, které z morálky nezpochybnitelně vychází, ani nemám šanci hájit, jakkoliv by byla obhajoba obtížná.
    Tenhle problém s sebou patenty nesou odjakživa, v případě softwarových patentů v USA se jen nejsilněji projevuje. A dokud k reformě patentů v tomto smyslu nedojde, pokládám úplný zákaz softwarových patentů za menší zlo.

    Ale pojďme chvíli předstírat, že morální problém neexistuje, a přenesme se do čistě utilitaristické roviny, jako zastánci patentů. Já si myslím, že zavedení softwarových patentů je pro Evropu nevýhodné. Jak jste sám řekl, softwaroví giganti v Evropě moc nejsou, místní softwarový průmysl stojí na malých rybkách. Americké firmy jsou větší, a v tom bludišti, které s sebou sw patenty nesou, už umí chodit. Když prostě importujeme americký styl patentů, je klidně možné, že nás prostě vypatentují. Z utilitaristického hlediska je tudíž pro nás výhodnější, když sw patenty nemáme a ty americké nás nevážou. Kdybychom ještě neměli skrupule jako Čína, mohli bychom být úplně za vodou, nechat Amíky ať se soudí mezi sebou, a sami si převzít ty nejchytřejší nápady :)

  • 17. 1. 2010 16:27

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Aero Vodochody mělo jiný problém, konkrétně odbyt. Slibným produktem byl stroj L159. Tedy dokud se neukázalo, že má poměrně závažné problémy (vypadávající přístroje, tuším problém konektorů). A pak to pohřbil Tvrdík se svým slavným výrokem, že je stroj je nebezpečný víc pro pilota, než pro případného nepřítele. Zkuste pak takovou věc někomu prodat :)

    Stát je špatný prakticky ve všem z toho co dělá. Bohužel některé věci nemůže dělat nikdo jiný, a udělování patentů je asi jedna z těch věcí.

    Firmy se likvidují pomocí patentů? Nějak jsem si nevšiml těch zástupů zlikvidovaných firem. Naopak jsem si všiml, že USA jsou SW velmoc, přes SW patenty. Takže to s jejich škodlivostí asi nebude tak horké.

    Nevidíte důvod? Pokud například telekomunikační služby smí poskytovat jen stát, tak nemůžete jít o dům dál. Jak do dopadá, to všichni víme – příšerně. Pokud drží Nokia patent na nějakou technologii použitou v GSM sítích, můžete pořád nakoupit bezdrátové i drátové služby od řady telefonních operátorů, a ten samý problém často vyřeší i jiná firma bez použití toho patentu (třeba Alcatel).

    SW patenty zjevně máme, linkoval jsem vám ty související s MP3. Navíc evropské firmy jsou ve skutečnosti globální, a mají i globální odbyt, takže se patenty zabývat stejně musejí.

  • 18. 1. 2010 9:24

    highegg

    Jedním výrokem jednoho pablba nic nepohřbíte, byť to určitě docela uškodilo. Aero nebylo žádný zázrak, ale mělo aspoň naději tady ten letecký průmysl jakžtakž táhnout. Mám informace (z druhé ruky), že ve firmě se v té době víceméně vědělo, že Boeing nemá zájem v ČR nějak pozvedávat letecký průmysl. Některým to bylo údajně neformálně řečeno (spolu s nabídkou pracovat pro Boeing) – že Boeing vstoupil do Aera pouze za účelem průzkumu středoevropského (pro ně východoevropského) trhu a přetažení lidských zdrojů a nějakých zakázek. Zkrátka záměrná likvidace. Legální, ale stejně sprosté. Tož tak. Aspoň že to dopadlo smírně, mohli jsme taky skončit jako Guatemala :D (OK, to přeháním).

    > Stát je špatný prakticky ve všem z toho co dělá. Bohužel některé věci nemůže
    > dělat nikdo jiný, a udělování patentů je asi jedna z těch věcí.

    Nj, ale když už to musí dělat, mělo by to být co nejkonzervativ­nější. Ne monopolizovat kdejakou ptákovinu hned na 20 let.

    > Firmy se likvidují pomocí patentů? Nějak jsem si nevšiml těch zástupů
    > zlikvidovaných firem. Naopak jsem si všiml, že USA jsou SW velmoc, přes SW
    > patenty. Takže to s jejich škodlivostí asi nebude tak horké.

    Já jsem nepsal nic o likvidaci firem, ale o eliminaci konkurence, čímž jsem myslel její vytěsnění ze soutěže o určitý druh sw produktu. Těch studií je celá řada, jistě o nich víte. Proč jsou USA SW velmoc, to bylo rozebráno už výše. Usuzovat z toho, že patenty nemůžou být tak špatné, je sice možné, ale to si můžete při pádu z třicátého patra říkat celou cestu, že je vám dobře a příjemně to fouká.

    > Nevidíte důvod? Pokud například telekomunikační služby smí poskytovat jen
    > stát, tak nemůžete jít o dům dál. Jak do dopadá, to všichni víme – příšerně.

    Ale co z toho? Vždyť já jsem nepsal nic o tom, že by něco směl dělat jenom stát. Nejspíš je ta diskuze už moc dlouhá a rozvětvená (i já už se v tom taky ztrácím).

    No nějaké máme, ale jejich platnost na národní úrovni je problematická. U nás jsou „programy počítačů“ z patentovatelnosti explicitně vyňaty. To znamená, že vynálezy týkající se pouze software, takové jako US patent #6857118, který jsem rovněž sám naimplementoval (byť jsem v tomto případě téměř od začátku věděl o jeho existenci), patentovatelné nejsou.
    Výše uvedený patent podle mého názoru neobsahuje dostatečný „inventive step“ – jen myšlenku, že v jazyce obsahujícím dynamické typové přetěžování implementujeme jmenný odkaz na sadu přetížených funkcí. Celý obsah patentu, včetně naprosto zbytečně složitého popisu, je pouze logickým důsledkem této myšlenky. Vím to, protože vycházeje pouze z této myšlenky jsem tuhle věc naimplementoval, a nic moc inovativního jsem přitom nevymyslel.

    V tom, myslím, spočívá kámen úrazu softwarových patentů oproti jiným, protože většina jich vzniká velmi logickým postupem a lze tudíž snadno vyjít z téže jednoduché myšlenky a dospět k témuž technickému řešení. V případě patentů na „slavné“ věci jako MP3 se to spíš nestane, protože příslušné znalosti se velmi rychle rozšíří. Ale co podobný patent, o kterém se dozví v podstatě jen ti, kdo ho poruší? Plní takový patent vůbec svou funkci? Od úsvitu patentového systému je případné morální právo nezávislého vynálezce obětováno na oltář společného pokroku na základě přesvědčení, že se tak téměr neděje. Nyní se začíná ukazovat, že děje a bude se dít ještě víc, a bude potřeba s tím něco udělat. Pod kompromisním řešením bych si představoval například něco takového:

    1) kdo patentovaný vynález či jeho podstatnou část vynalezne nezávisle na majiteli patentu v době práva přednosti, má právo na využití vynálezu pro vlastní obchodní účely, s výjimkou prodeje výrobků či licencí přímo souvisejících s patentovanou technologií.

    2) v případě sporu je na nezávislém vynálezci, který vynález používá podle bodu 1), aby svoji oprávněnost k takovému využívání náležitě prokázal.

    Jinými slovy, když si nezávisle vynaleznu kompresní algoritmus pokrytý patentem, nebudu mít sice právo prodávat přehrávač, ale můžu si algoritmus používat uvnitř své firmy, i když to není neziskovka. Přijde mi to daleko víc fér než současný stav a neřekl bych že by to mohlo velké inovátory nějak významně poškodit. Navíc by se tím zamezilo, alespoň částečně, různému trolování kvůli patentovaným nesmyslům – to je sice hezké, že máte patentovanou platbu přes internet, ale já jsem na to přišel taky a tak si to ve svém webovém obchodě budu používat dál.

  • 13. 1. 2010 17:57

    NA (neregistrovaný)

    Pokud se nekdo pokusi „propatentovat“ vsechny mozne zpusoby nejakeho problemu, jeste pred tim, nez je reseni realizovatelne,

    Myslíš jako „Využití slunečního světla k osvětlení, ohřevu, k léčebným a technickým účelům, převodu na jiné druhy energií a využití dalších dosud neobjevených vlastností.“? Ano tímto způsobem by bylo možné blokovat a brzdit řešení jakéhokoliv problému a v případě neúspěchu na tom ještě vydělat.

  • 13. 1. 2010 18:18

    polygon (neregistrovaný)

    U software patenty nemuzou fungovat, protoze kdyby byl na kazdy algoritmus, na kazdou technologii, na kazde rozlozeni tlacitek na strance patent, tak by typicky softwarovy projekt vyzadoval ziskani licence tisicu patentu. I v pripade ze by technologie nebyly 100% propatentovane, vyvoj sw by byl daleko obtiznejsi. K bezne algoritmizaci problemu by pribylo jeste klickovani mezi jiz patentovanymi technologiemi a modleni se aby behem vyvoje nikdo nepatentoval neco pro vas klicoveho. Rozhodne by tedy neslo o prinos k inovaci, ale zvyseni nakladu na ukor delsiho a narocnejsiho vyvoje a pravniho zastoupeni.
    Nakonec vzdyt je videt, ze to v USA nefunguje. Pokazde, kdyz se objevi patentovy spor ohledne software, okamzite druha strana reaguje protizalobou stejneho druhu.
    A patentovat si cele aplikace nedava smysl, ty jsou uz chranene autorskym zakonem.

  • 14. 1. 2010 5:23

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Pro udělení patentu (v ČR) musí být vynález nový, nesmí být součástí stavu techniky. Nesmí také nevyplývat pro odborníka zřejmým způsobem ze stavu techniky. Obojí samozřejmě k datu podání patentové přihlášky, ne k dnešnímu datu.

    Z toho jasně plyne, že rozložení tlačítek po stránce nelze patentovat.

    V USA to naopak zjevně FUNGUJE. Jsou totiž na rozdíl od Evropy SW velmocí.

  • 14. 1. 2010 10:06

    bender (neregistrovaný)

    Jo hlavně, že v GNU se musel vymýšlet komprimovací algoritmus 3×, protože 2× narazili na patent, výsledkem je gzip

  • 14. 1. 2010 12:04

    polygon (neregistrovaný)

    Stale v diskusi argumentujete CR. Ale software se obvykle prodava globalne, nebo prinejmensim na vice trzich. A hlavni obavou podle me je to, aby unijni norma nebyla nakonec stejna jako ta v USA. A v usa rozlozeni tlacitek na strance patentovat lze (treba se mluvilo o hlavni strance google).

    USA jsou ekonomickou velmoci coz s patentovym pravem nijak nesouvisi. V Cine se na patenty moc nehlesi a je to ekonomicka velmoc take. Musite uvest lepsi argument, nejlepe s pricinnou souvislosti.

  • 13. 1. 2010 17:38

    NA (neregistrovaný)

    Co takhle procedura při které by každý kdo poruší něčí patent, přišel o VŠECHNY své patenty (včetně těch v nastrčených firmách) a ty byly navěky zneplatněny? Kdo chce chránit svá práva, měl by chránit i práva ostatních.

    Nebo důkazní břemeno na tom kdo patentoval. Ať dokáže že to jiný nevymyslel nezávisle.

    Celý problém v patentech je dnes v tom, že přijít s řešením tak převratným, že by ho do 5–10let neobjevil nikdo jiný, je VELMI vzácné, ale spousta stejně inteligentních mozků hledá jak přijít s ještě nepatentovaným řešením (obejít patenty) a tím zároveň často blokují vývoj ostatním.

    Má někdo představu kolik lidí by mohlo vyvýjet nové věci, nemuset se zdržovat zda je nemá někdo patentované?

    BTW Kdo kromě LO nepovažuje koupi firmy včetně jejich patentů a technologií za účelem likvidace za hnusné?

  • 14. 1. 2010 5:29

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Vaše naivita je dojemná. Těžko můžete dokázat, že nikdo jiný nic jiného nevymyslel nezávisle. Musel byste se každého zeptat, což není úplně praktické :). Naopak dokázat že někdo tu samou věc vymyslel, to lze celkem triviálně.
    Podobný příklad: NEEXISTENCI vlkodlaků nelze dokázat, protože byste musel VYLOUČIT jejich existenci na každém místě; to těžko realizovat. Naopak EXISTENCI vlkodlaků lze dokázat celkem triválně: stačí jednoho najít.

    Koupě firmy včetně jejich patentů a technologií je celkem běžná. Nerozumím tomu „za účelem likvidace“. Likvidace koho/čeho? Té firmy? Řada firem kupuje jiné firmy třeba kvůli budově, strojům, zákazníkům, značce. Vezmo si co chtějí, a zbytek zahodí. Je to podle vás hnusné? Vy prostě potřebujete továrnu nebo značku.

  • 13. 1. 2010 17:45

    Zdenek -

    Můj otec říká, že když si demokrati usmyslí, že něco odhlasují, tak budou tak dlouho hlasovat, dokud se to nepovede.
    A jak by řekl Sam, já se s tímhle názorem plně ztotožňuju.
    A podle mě je navíc jakékoli omezení využití informace proti základním lidským právům. Nechal bych jedině soukromí fyzických osob a některé vybrané zneužitelné údaje společností. Všechno, jako je cenzura, autorská práva a patenty by muselo pryč. Protože ochrana je od toho, aby chránila slabšího, a to Sony ani M$ opravdu nejsou.
    Argument motivace vývoje je úplně lichý, protože začínající současný právní rámec spíše utlačuje, a přesto mají stále chuť se prosazovat jen kvůli ctižádosti. Práce má pořád svou cenu.

  • 13. 1. 2010 19:30

    NA (neregistrovaný)

    Mě příjde rozumější aby byly řešení na 5let po zaplacení poplatku uloženy v šuplíku a poté zveřejněny a uvolněny pokud se stejné řešení dosud neobjevilo a bude někým (zdarma) využito, rozdělí si úspěšní tvůrci poplatky za dobu max 5let pokud nevypadne mezi tím z šuplíků stejné řešení.

    Příklad:
    Vymyslím fixu, zaplatím 1000Kč a můj nápad je archivován.
    Kdokoliv zveřejní do 5tilet stejné řešení-nedostanu nic.

    Muj nápad je vytažen z šuplíku a já mám prioritu. Rok po zveřejnění začne Kohinor vyrábět fixy a já dostávám podíl z poplatků. Vzhledem k nalému podílu skutečně nových řešení si příjdu na pěkné peníze a mohu je dostávat ještě další tři roky.

    Přeci jen jsem nebyl tak geniální třetí rok po zveřejnění byla z šuplíku vytažena fixa od někoho jiného. On sice nic nedostane(první jsem byl já), ale mě zůstanou podíly z poplatků jen za dva roky.

    Pro každého, kdo se ohání vysokými náklady na vývoj:
    Když investuji ty vysoké náklady a úsilí a zjistím, že své řešení nemohu využít, protože si ho včera patentoval někdo jiný. A další, který pracoval na stejném problému dospěl k řešení o měsíc později. Samozřejmě, že během vývoje se připravujeme i na využití a všechny tyto náklady můžeme odpískat, nebo platit vyděračské výpalné za něco, co jsme sami vymysleli. Možná se podaří přijít s jiným, třeba horším řešením, na které patent ještě není. Pokud ne může takový agitátor přijít vysvětlovat propuštěným pracovníkům, že je to tak vpořádku když firma končí, nebo omezuje výrobu a teď má na jejich práci exkluzivitu někdo jiný.

  • 13. 1. 2010 21:22

    highegg

    Pokud jde poslední odstavec, český zákon myslím stanoví, že pokud ještě před zveřejněním patentu započnete výzkum prokazatelně směřující ke stejnému vynálezu a následně k němu dospějete, patent se na vás nevztahuje.

  • 14. 1. 2010 5:34

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    OK, pěkný návrh. Zkusme to třeba u léků. Investujete několik miliard do vývoje léku na hemofilii, leukémii nebo AIDS. Teď podáte patent, a budete pět let čekat. Mezi tím budou dál „spokojeně“ umírat hromady pacientů. Po 4 letech někdo utratí další miliardy, aby vyvinul totéž. Vy nebudete mít nic, jenom pár miliard ztrát. Spousta pacientů bude zbytečně mrtvých. Hm, nějaké lepší návrhy?

  • 14. 1. 2010 20:17

    NA (neregistrovaný)

    Na rozdíl od současného stavu máte možnost svůj lék vyrábět stejně jako kdokoliv jiný(I když se ukáže že vás někdo o dva roky předběhl.). Tedy i ten kdo utratil ty další miliardy. Vy však už máte informace, které ostatní musí nastudovat. Ovšem už byste nemohl zabrzdit ostatní do doby než mohou vyrábět generika(která rovněž musí projít schvalováním léčiv). V období 10. let tak bude toho léku vyrobeno víc a bude dostupnější.
    Jen by se výrobci museli víc na vývoji společně podílet a ne si házet klacky pod nohy. A že se i konkurenční firmy mohou podílet společně na vývoji a je to pro ně výhodné ví i MS.

    Co do peněz: Pokud se začne vyrábět hned po zveřejnění máte podíly z poplatků za 4roky. Nebo si můžete říct že na podíly kašlete, vyrábět hned a mít zisky z výroby. Miliony pacientů tak nebudou muset čekat až pro ně bude lék v dostatečném množství a přijatelné ceně dostupný.

  • 14. 1. 2010 20:43

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Ale kdepak. Tohle by dopadlo úplně jinak. Jedna společnost investuje miliardy do vývoje léků. Pak ho začne vyrábět, a bude se snažit dostat ty vložené peníze zpátky. Jiná firma nebude muset absolvovat žádný vývoj (a testování žádné či minimální – účinná látka je stejná), a bude moci prakticky ihned začít vyrábět ten samý lék mnohem levněji, protože ten vývoj nemusí zaplatit. Výsledek? Kdo platit vývoj léku, ten prodělá miliardy, protože vývoj nemůže nikdy zaplatit.

    Výrobci si vzájemně konkurují, to žene vývoj kupředu (stejně jako v jiných oblastech). Překvapí, že zdejší diskutéři nadávají na monopoly, a obratem chtějí buď snižovat konkurenci na trhu, nebo dokonce monopolizovat některá odvětví zapojením státu.
    Soukromé firmy spolu samozřejmě spolupracují, pokud se jim to vyplatí. Například MS spolupracuje s výrobci CPU, PC, grafických karet, pevných a SSD disků, her, aplikačního SW, s prodejci, vývojáři, výrobci elektroniky… Někdy se spolupráce vyplatí, jindy ne.

  • 15. 1. 2010 7:41

    highegg

    > Ale kdepak. Tohle by dopadlo úplně jinak. Jedna společnost investuje miliardy do vývoje léků.

    Už tahle premisa je v případě softwarových patentů chybná. Kde není patentů, nikdo prostě neinvestuje miliardy do několikaletého vývoje na vlastním písečku, protože to nemá perspektivu. Vývoj zkrátka probíhá po menších kouskách, se kterými jdou firmy hned na trh, aby vytěžily konkurenční výhodu z toho, že jsou první. U léků by byl podobný vývoj asi hůře proveditelný, u softwaru naopak snadno.

    > Překvapí, že zdejší diskutéři nadávají na monopoly, a obratem chtějí buď
    > snižovat konkurenci na trhu,

    To poněkud pletete pojmy. Patenty, čili státem garantované monopoly, omezují konkurenci na trhu. Samozřejmě s dobrým úmyslem – aby se inovátorům zajistila návratnost investic. Ale otázka, zda k tomu v některých odvětvích skutečně dochází, čili zda tento omezující nástroj státu plní svou funkci, je namístě.
    Vždycky bude na místě, jako u všech omezujících nástrojů státu, a mělo by se o ní každých pár let diskutovat znovu.

    Různí placení demagogové se snaží rozšiřovat pověru, že patent je něco přirozeného, co tu bylo odjakživa, ale opak je pravdou. Patent je státní (ev. nadstátní) nástroj pro regulaci trhu – omezujete jedny, abyste poskytli výhodu druhým, kteří si to podle rozhodnutí nějakého úřadu zaslouží. Tak doufám, že placený demagog nejste, to by mi bylo docela líto.

  • 15. 1. 2010 9:54

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Vzhledem k propojenosti trhů, efektivní rychlosti šíření informací a rychlosti zavádění inovací by firmy musely vyvíjet po sakra malých kouscích. Dnes to totiž nefunguje tak, že by v Evropě někdo řekl „proslýchá se, že v USA už rok prodávají věc A, a vydělávají na tom balík; pojďme to zkoumat, a za dva roky to možná uvedeme také“.
    Navíc dnešní komplexní celky (třeba technologie GSM telefonů a sítě) vyžadují obrovskou spoustu vynálezů, a pak teprve se náklady na vývoj začnou vracet. Za aplikaci jednoto z tisíců patentů použitých v GSM neutržíte prakticky nic. Teprve když ty vynálezy/patenty vhodně poskládáte, začne to mít multiplikační efekt, sypat hromady peněz, a zaplatí to vývoj.

    Patenty, čili státem garantované monopoly, omezují konkurenci na trhu poměrně málo. Podívejte se sám – máme tu hromady ztrátových kompresí, kdo ví kolik druhů svítidel, různé kompresní technologie, a v každém oboru si konkuruje hromada firem s různými (patentovanými) technologiemi. Navíc je ten monopol časově vázaný. Naopak stát, ten je opravdovým monopolem se všemi zásadními problémy (popsal jsem zde: http://www.root.cz/…zory/334709/ ).

  • 15. 1. 2010 8:29

    highegg

    A jen bych podotkl, že léky na epidemické nemoci bych do toho netahal. V případě, že by se například u nás začal masově šířit AIDS, a bude u nás platný patent na lék, který nebude možné of výrobce koupit v dostatečné míře za rozumnou cenu (a to může být třeba jen tím, že výrobce na to nemá kapacity), stát má možnost nařídit na patent nucenou licenci a také by to bezpochyby udělal. Podotýkám, že nucená licence není bezplatná, ale nejdojde-li k dohodě na ceně (která by samozřejmě musela být opět rozumná), stanoví ji soud. Prostě v krizi jdou ekonomické zájmy stranou.
    Ovšem kdyby následně začaly například USA buzerovat, jaktože jsme si dovolili porušit nějaký patent jen proto že tu umřelo pár tisíc lidí, asi by se mi to moc nelíbilo.

  • 15. 1. 2010 10:05

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    U nás zemře pár tisíc lidí i jen proto, že v USA uvedou účinnější lék na rakovinu, a my ho desítky měsíců schvalujeme. U nového léku má šanci na přežití vyšší procento pacientů, a dokud naši pacienti dostávají starší (méně účinný) lék, tak jich víc zemře.
    To ještě nemluvě o tom, že řadu léků pacientům nepodáváme, protože na ně nemáme peníze. Zato Paralen a nosní kapky proplatíme každému, to asi aby na ty opravdu důležité léky nebylo :(
    Každý myslící člověk by dávno zavedl vysokou spoluúčast na zdravotním pojištění. U pojištění aut spoluúčast nikomu nevadí, a přitom auta jsou proti zdraví/životě o ničem. Jenže komunismem zpracovaný Čech má velký problém platit i dolar a půl za návštěvu lékaře :/. A naši politici to lidem nevysvětlí – raději jim budou dál proplácet Paralen, a nechají je umírat na závažné nemoci v nemocnicích připomínajících lazarety. Vždyť jsou ti politici Češi, přímo „z lidu“, tak co chcete :(
    To byla taková off topic odbočka…

  • 15. 1. 2010 21:25

    highegg

    OT a podobné blbinky bych tu nerozebíral. Jenom nechápu (vážně), jak jako myslíte tu vysokou spoluúčast, mě to co platím na zdravotním pojištění přijde jako celkem dost, navíc s výjimkou občasných zubních potíží jsem zdráv jako řípa (klep klep). Samozřejmě to mi taky nevydrží navěky.

  • 17. 1. 2010 11:58

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Podle mě jsem to popsal celkem jasně.
    Průměrný Čech má 13,1 návštěvy lékaře za rok. To je v rámci EU rekord. Každá návštěva lékaře s nachlazením stojí hromadu peněz ze zdravotního pojištění na času lékaře, Paralenu, nosních kapkách a podobných malých výdajích (Paralen vyjde na pár set Kč, když se započítá administrativa).
    Ze zdravotního pojištění máte nějaký balík peněz. Ten můžete utratit za Paralen a nosní kapky, což jsou věci, které si každý může koupit sám. Protože tyhle maličkosti proplácíte obrovskému počtu lidí, tak samozřejmě není dost peněz na život zachraňující léčbu – pacienti s rakovinou zbytečně umírají, protože dostali horší léky.
    Nebo můžete říci, že stejně jako u pojištění vozu si každý zaplatí všechno do 5000–20000 Kč sám. Rázem odpadnou z výdajů pojišťoven Paraleny a další blbosti, a budete proto mít na špičkové léky. Myslete na to, že až budete smrtelně nemocný, tak vám moc nepomůže, když soused dostane svůj Paralen zdarma.

  • 17. 1. 2010 13:41

    highegg

    Tak to jste měl říct spoluúčast na zdravotní péči. Nevím jak bych se mohl ještě víc finančně účastnit zdravotního pojištění.

    Já s takovou spoluúčastí nemám problém, jen bych podotkl, že není pravda že „Paralen a nosní kapky si může každý koupit sám“. Jen skoro každý. Naše společnost považuje lidský život za tak vysokou hodnotu, že přiznává právo na péči i lidem, jejichž majetek se skládá z poloroztrha­ného oděvu.

    Totéž platí o těch 5000–20000 Kč za rok. Taky si to nemůže dovolit každý. Záleží na finanční situaci rodiny, a zejména taky bohužel na tom, kolik členů rodiny onemocní. Spoluúčast by IMHO měla být právě tak vysoká, aby lidi odrazovala od „házení se marod“ a podobných blbostí.

  • 17. 1. 2010 14:10

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Naše společnost má tak velkou záchrannou sociální síť, že 8 z 10 lidí, kteří ji používají, si v ní záměrně hoví. Vyplatí se jim to víc, než kdyby pracovali.

    Ve všech civilizovaných zemích platí, že poskytnutí neodkladné péče není vázáno na zdravotní pojištění. Navíc když jsme u nás zavedli „drastický“ poplatek dolar a půl za návštěvu lékaře :), tak jsme rovnou osvobodili od jeho placení sociálně slabé.

    Ano, spoluúčast je formou regulace systému. U autopojištění je to pěkně vidět.

  • 18. 1. 2010 11:41

    highegg

    8 z 10? Podle jaké statistiky?

    Ad spoluúčast: každý inteligentní lékař vám řekne, že z čistě lékařského by bylo nejlépe aby pacient přišel s každým problémem co nejdříve. Zdravotní problémy typicky prodělávají nějaký vývoj a řešit je až ve chvíli, kdy se stanou neodkladnými, je ten nejtěžší a nejdražší způsob.
    Regulační poplatek za návštěvu lékaře je v pořádku, protože skutečně málokdo je v situaci, že si jej nemůže dovolit zaplatit. Hlavně je ale předem jasné, kolik zaplatíte, a i ti nejchudší si můžou snadno spočítat, že si ještě pořád můžou dovolit jít k lékaři, i když si třeba nekoupí cigarety. Na druhou stranu, kdyby to fungovalo tím způsobem, že vám pojišťovna na konci roku pošle fakturu na 10 tisíc za lékařskou péči, naprostá většina lidí by pochopitelně návštěvy lékaře odkládala, zejména před koncem roku. Nemocnost obyvatelstva by stoupla a nejspíš by se to stejně prodražilo.
    Mě přijde, že poplatky byly celkem dobrým řešením. Bylo sice trochu na hlavu, že je mají platit děti, byť motivace byla i v tomto případě celkem jasná.

    Btw. já jsem dolar a půl za návštěvu lékaři nikdy neplatil, vy snad ano? Mám pocit že žijete (aspoň duchem) v nějaké jiné zemi.

  • 13. 1. 2010 23:20

    Pavel (neregistrovaný)

    „Ta by se po přijetí nového systému dotkla i všech uživatelů počítačů, především těch, kteří užívají a vyvíjejí open-source software.“

    Svobodný software, prosím. Richard Stallman nepoužívá výše uvedený termín. Důvody už mnohokráte obhajoval. A v českém jazyce nejsou s významem takové problémy jako v anglickém.

  • 13. 1. 2010 23:25

    j.l. (neregistrovaný)

    klasika, tem co se to hodi volaji NE (jen povazte, od brzdeni inovaci az po marze hrstky korporaci!)

    a tem, co se to nehodi volaji ANO (jen povazte, cely blahobyt poslednich staleti stoji na svobode a soukromem vlastnictvi!)

    rozumna cesta je asi jako u vseho, narocna a sofistikovana implementace ma plne pravo byt nejakym zpusobem chranena, patentovat si kolo (resp. „int i“) je nesmysl.
    argumentace „vseobecnym blahem“ je az druhorada.

  • 14. 1. 2010 2:29

    huh (neregistrovaný)

    Implementace do toho netahejte, ty jsou chráněny autorským právem (copyright), to s patenty souvisí okrajově.

  • 14. 1. 2010 10:13

    j.l. (neregistrovaný)

    samozrejme, nepresne jsem se vyjadril. pod tou implementaci je nutne rozumet sirsi pojem nez copyrightovany zdrojak.

  • 14. 1. 2010 10:58

    polygon (neregistrovaný)

    Co tedy mate presne na mysli?
    Napriklad kdyz nekdo vymysli a napise prvni blog, mel by mit patent na „technologie blogu“? Jake konkretni zdroje byly do tohoto investovany krome vyvoje, ktery by musel zaplatit i kazdy jiny implementator? Proc by mela byt pravne zajistena exkluzivita v takovemto pripade, kdyz nechrani zadnou investici ani nepodporuje zadnou inovaci? (exkluzivita zabrani konkurenci – rozsireni, trhu)

  • 15. 1. 2010 10:26

    j.l. (neregistrovaný)

    Tech konkretnich veci jsou spousty, od komprese (audia/videa/dat) pres zpracovani obrazu, ukladani dat, vyhledavaci enginy, sifrovani, nektere pripady internetovych nastroju/reseni atd. atd.

    Patentovat si blog je hovadina, podobne jako napr. toto:
    http://en.wikipedia.org/wiki/1-Click
    Stejne tak se zrejme jevi ten vas hypoteticky pripad „nechranici zadnou investici“ (ovsem zalezi pripad od pripadu, zde je prave misto pro kompetentni patentovy urad). S podporou inovaci bych ale byl opatrnejsi, nejde o to podporovat nejaky pokrok (uz minimalne z toho duvodu, ze je velmi tezke o necem rict, ze se to v budoucnu v nejaky pokrok pretavi), ale o ochranu vynalozeneho usili ci presneji prava na soukrome vlastnictvi a svobodneho nakladani s nim.