Názory k článku
Externí sběrnice a porty

A co sběrnice založené na RS-485, ty přece někdy bývají jednosměrné, ne (single-master)?

Ano, máte pravdu, někdy bývají implementovány jako jednosměrné, ale podle specifikace (a majoritního způsobu použití) se jedná o half-duplexní sběrnici, tj. po jedněch vodičích se komunikuje buď v jednom, nebo druhém směru.

V tom schematu von Neumannovy architektury mate prehozenu pamet a ALU.

Nazývat I2C sběrnici průmyslovou a srovnávat s USB je poněkud podivné. I2C sběrnice slouží ke komunikaci čipů na deskách a je používána převážně ve spotřební elektronice. Není určena pro propojení vzdálených čidel (rušení). V automobilovém průmyslu se používá speciální sběrnice CAN, která nachází uplatnění i v jiných oblastech a název průmyslová už by nést mohla.

Pravda, v autech se pro delší spoje (třeba mezi řídicí jednotkou a vzdálenějším čidlem) používá CAN (AFAIK první auto s jednotnou CAN byla Fabia, ale možná jde o urban legend), ale na samostatných čidlech, řídicí jednotce i oněch stěračích je I2C využita, stačí se na ty plošňáky podívat - většinou tam bývají nějaké jednočipy s vyvedenou I2C + semtam ASIC opět napojený na I2C. Má to svoji výhodu - když nějaké čidlo nefunguje, stačí se na I2C připojit osciloskopem nebo jednoduchým logickým analyzátorem.

AFAIK první auto s CAN bus u nás byla Tatra 613 Electronic vyrobená roce 1993. Více tady

ano, je to tak. Sam ji (T613 Elektronic) mam a funguje to dodnes :-D

Nechci se Vas dotknout, ale ... o automotive toho asi moc nevite.

1) Mozna se ted' seknu, ale prvni auto s CANem dle meho nazoru byla Octavie (dela se od roku 1996, chassis 1U), Fabie az od roku 1999 (chassis 6Y). Ona i hloupa EDC15 ci stary Motronic uz mely na sobe CAN-BUS. Mercedes ma CAN myslim uz od roku 1992 (informace z nejakych prezentacnich materialu).

2) Pokud jde o pripojovani cidel, mozna jsou obcas po I2C propojena primo v ridici jednotce, ale I2C primo v kabelech v aute jsem jeste nevidel. Ridici jednotky (ECU) musi byt postaveny tak, aby prezily i pripojeni ruznych signalu na kostru ci baterii (a vyssi napeti). Co myslite, ze udela na PowerPC (MPC555) kdyz na jeho I/O port pripojite 12V ?

3) Diagnostika se v autech rozhodne dneska nedela osciloskopem tak jak to delaji inzenyri pri vyvoji. Jsou na to protokoly a kazda ECU o sobe umi rict pomerne hodne veci. Pro diagnostiku rozhodne neni treba otevirat ECU, dokonce to ani neni mozne (jsou mnohdy zalite, treba EDC16 se zminovanou MPC555 bez nasili neotevrete).

Na zaver, v autech se pouzivaji obecne nasledujici sbernice:

- K-Line, L-Line (diagnostika, ISO9141)
- CAN-BUS (diag + komunikace)
- LIN (komunikace)
- MOST/D2B (multimedia, optika)
- FlexRay (X-by-wire, zatim vice ci mene jen na papire a kremiku)
- SAE J1850 (americka auta)

2mhi > Ahoj, mohl bych mít ještě dotaz ohledně automotive sběrnicí? Chtěl bych sestrojit přijímač na CAN sběrnici a první věc se kterou si musím být jistý je ta, jestli v mé Fobii skutečně CAN je :) Mohl by ses mi prosím ozvat na hub.martin na gmail.com? Díky moc

Presne tak, I2C NENI prumyslova sbernice! Prumyslove sbernice (externi) jsou FieldBUS, ProfiBus, LonWorks, nekdy je timto nazvem oznacovan i HART a interni VXI, PXI a podobne. I2C je jednoducha dvoudratova sbernice pro nekolik malo svabu urcena pro komunikaci uvnitr jednoho zarizeni. Na dratu delsim 1,5m je totalne nefunkcni. Velmi pekne je popsana v knihach o domaci automatizaci Davida Matouska. Stejne tak USB. e.

No s tim 1,5 metrem bych si nebyl tak jistej. Mame pres ni propojenej ovladaci panel (ATMega32) a ridici automat (ATMega128) kabelem dlouhym 2 metry a komunikuje spolehlive i v zarusenem provozu. V kancelari jsme zkouseli funkcnost a bezela i na 15 metru pres 3 mistnosti. Takze bych I2C nepodcenoval.

Jak je na tom prakticky rychlost FireWire? Když jsem si udělal pomocí něj síť mezi počítači, nedostal jsem o moc lepší výsledky než u 100 MBit/s ethernetu.
http://frantovo.cz/blog/index.php?q=firewire-propojeni-dvou-pocitacu

Tak to nebude sbernici,
http://en.wikipedia.org/wiki/FireWire
samozrejme zalezi jaka verze, ale spise to bude driverem, nebo spatne se domluveni na rychlosti.

FireWire je spolehlivejsi a ma kvalitnejsi chipy nez USB, takze vetsinou na stejnou rychlost je mene zatizen CPU.

Nevyhoda je cena, diky nutnosti placeni poplatku.

hmm, wiki byla asi první, co jsem četl, rychlost jsem právě čekal řádově 4x vyšší, ne řádově stejnou. "Driver" je modul linuxového jádra. Nic víc, než v tom mém návodu, jsem nedělal. Takže, jaké parametry je potřeba poštelovat, aby rychlost byla vyšší?

hmm, wiki byla asi první, co jsem četl, rychlost jsem právě čekal řádově 4x vyšší, ne řádově stejnou. "Driver" je modul linuxového jádra. Nic víc, než v tom mém návodu, jsem nedělal. Takže, jaké parametry je potřeba poštelovat, aby rychlost byla vyšší?

Já jsem spíš psal, že je SIO předchůdcem USB. Z pohledu uživatele tomu tak docela je: připojení inteligentních zařízení na SIO znamená, že se na tato zařízení dá připojit další řetěz zařízení (USB hub), zatímco hloupé zařízení na konci (kazeťák) už další připojení neumožnilo a - na rozdíl od USB - vyžadovalo speciální řízení.

Něco bych ještě doma našel, literatury k Atárku mám dost, kdyby byl zájem. S tím přepínáním ID zařízení je to myslím pravda.

U SIO komunikace master (Atárko) posílá vždy 5 byte command frame, obsahující Device ID, Command, 2 byty parametru a kontrolní součet. Během vysílání tohoto rámce je aktivovaná (na L úroveň) linka "command", aby přístroje rozeznaly, že se jedná o command frame a ne o běžná data.
Pokud zařízení zjistí že se jedná o command frame pro něj (a umí provést příslušný command), reaguje ACK odpovědí a master může pokračovat posíláním dat patřících k tomuto commandu (např. data pro zápis sektoru na disk), nebo naopak master po ACK odpovědi očekává příchod dat od slave zařízení (např. čtení sektoru z disku).

Přepínání ID zařízení tam opravdu je. Typicky u disketových jednotek se přepíná ID $31 až $34 pro práci se 4 jednotkami současně (ale lze i více).

Detaily o command frame a povelech, viz:
http://www.atarimax.com/jindroush.atari.org/asio.html

Takovelhe vecicky pouzivaji vetsinou nestandadrni komunikaci (treba posliani dat bez signalu STROBE), takze je to spis "napichnuti" komunikacniho kanalu nez sdileni portu. Ty opravdu pokrocile se dokonce chovaly jako mustek, tj. mely na vystupu plnohodnotny port a mezi nim a vstupem vse preposilali, ty hloupe se jenom napojily na prislusne pruchozi draty.

Dodnes mam a pouzivam radiem rizene (DCF-77) hodiny pripojene pres paralelni port, ktere vybpadaji jako mala krabicka s displayem uprostred bezneho kabelu k tiskarne. Kabel je pruchozi (je to druhy typ, tj. jen napojeni na draty) a dokud se hodiny specialnim signalem neprobudi, nijak neomeziji komunikaci s tiskarnou. Narozdil od GPS modulu maji vlastni baterii (jeste jsem ji nemusel menit) kterou si udrzuji cas, takze mozne je cist hned pri bootu.

HW klíče na LPT taky miluju, byť tedy z pohledu uživatele. Krásnou kovbojku jsem si zažil v jedné firmě, kde jsme měli několik licencí na QuarkXPress a bylo to chráněno právě hw klíčem. Na několika počítačích klíče náhodně nekomunikovaly, problémů s tím bylo až nad hlavu, zdešní zastoupení to vyřešit nedokázalo (a ani nechtělo), komunikace přímo s mateřskou firmou nulová - prostě neodpověděli.

Nakonec se to vyřešilo použitím cracku a to všude, i na strojích, kde hw klíč fungoval. Dle vyjádření právníků to bylo v souladu s českým právním řádem. Snad měli pravdu.

Hardwarové klíče, se kterými jsem "měl tu čest", byly navrženy dost šíleně. Konkrétně mám na mysli řešení od profi firem; jednalo se o HW klíč pro AutoCAD (fa Autodesk, kdo konkrétně ten klíč dělal je jedno, bylo tam logo Autodesku), na který byla připojena nějaká starší laserovka od HP.

Vše fungovalo korektně ve chvíli, kdy byla tiskárna zapnutá. Pokud se vypnula (kdo by taky měl celý den zapnutou laserovku, která každých pár minut nahřívala zapékací válec?), tak HW klíč přestal komunikovat a AutoCAD odmítl pracovat :-)

Prostě nejedná se o další plnohodnotné zařízení připojené na "sběrnici", je to takový bastl, něco jako "naslouchátko" na analogové telefonní linky.

Mám dvě otázky:
1) Nebyly další verze LPT (EPP a ECP) vybaveny o možnost připojení víc zařízení? Někde jsem to četl i o COM (tuším jeden bit byl vyhrazen na rozeznání data/adresa), ale nevím co je na tom pravdy.
2) Zajímalo by mě co je míněno tím horším technickým návrhem u PS/2.

1) standard o tom nic neříká, i když teoreticky by to mohlo jít - volných pinů na adresaci zařízení je na konektoru DB25 dost. Na "druhé straně", tj. u Centronics konektoru jsou však signály a způsob komunikace jasně popsány v IEEE 1284, takže teoreticky to jde, ale spíš nějakou "krabičkou", ze které by šlo několik IEEE 1284-kompatibilních rozhraní

2) technický návrch: konektor DIN je praticky nezničitelný :-) a dost toho vydrží. Zato u PS/2 se dost často stávalo, že se "šikovnou" manipulací vylomila umělohmotná nožička uprostřed konektoru (samec) a potom se do druhé části nedalo nic s touto nožičkou zasunout - uživatelé se na nás s touto chybou docela často obraceli, nic podobného u DBxx konektorů ani DIN konektoru v podstatě nehrozí. Není také podporován hot-swap. V 99% případů se sice nic nestane, ale jak na potvoru zrovna může nastat ono 1% a odejde třeba základní deska (problém zejména starších počítačů).

1) Právě, že se ty adresy měly posílat u EPP normálně po datových linkách a na odlišení data/adresa používat původní signály tiskárny (http://lpt.hw.cz/).

2) Aha no možné to je, ale ani jeden z těch problému, se mi (díkybohu :-) ) zatím nestal a to mě, díky vyběhanosti konektoru, klávesnice často vypadává. Podle mě to odpálení bývalo způsobeno hlavně statickou elektřinou.

Každopádně díky za další supr díl.

Nebylo by možné označovat oktet bitů jako bajt, nikoliv slovem byte? Trvání na původním anglickém zápisu vypadá dost archaicky, asi podobně, jako když si čtu prvorepublikové texty, kde se psalo o „mužích v offsidu“, o „plánech na weekend“ a v rodokapsech o „cowboyovi z Nevady“.

nebylo by možné označovat osmici bitů jako osmice, nikoli slovem oktet :-)

Hlavně prosím né oktety (Ko, Mo), tečku pouze se shiftem, SIDA a GPL :) Což takhle slovo, slabika a místo bitu dvč, jak jsme si dělali legraci na přednáškách ...

Přesně tak, počeštit i další jednotky! Pryč s watty, měřme výkon v koních, metry jsou také francouzský vynález, vraťme se k sáhům a loktům...

Vaši blbost máme měřit v jakých jednotkách?

> To mj. znamená, že přes USB nelze přímo (bez nějakého mezičlánku) propojit dva počítače.

Jak to tedy potom řeší například různé chytré telefony, které IMHO lze připojit jednak k počítači a jednak třeba k usb flash pamětem?

Ten USB telefon má jeden konektor typu A, kterým se připojuje k počítači i USB paměti? Nefunguje spíš jako hub, tj. do počítače se zapojuje přes typ B a paměti se do něj dávají přes typ A?

Ano přátelé, sběrnici CAN využívá v plnohodnotné míře OPRAVDU již v roce 1993 Tatra 613–4, model Elektronic .
Motor a jeho příslušenství má autonomní ECU a zbytek palubních přístrojů využívá další ECU. Některé informace pro „palubu“ jsou
přenášeny po seriové lince do ECU palubní desky. Tato dále zpracovává, vyhodnocuje případně ovládá některé, dále popsané funkce.
Tak například, T613Elektronic je vybavena elektronickým palivoměrem. Tento pokud začne docházet palivo dodává hodnotu, kterou ECU palubní desky vyhodnocuje a: vydá povel podružné jednotce hlasového výstupu a ta potom generuje některý z hlasových informací např: „zásoba paliva pouze na 50 kilometrů“, jak palivo dále ubývá, jednotka přehrává hlášení, 40km…, 30km…, a „pozor, zásoba paliva pouze na 20 kilometrů“ a na závěr, pozor a na 10. b: samozřejmě zobrazuje na bargrafu aktuální hodnotu paliva a tuto je možno i číselně odečíst na displeji palubní desky jako přesnou číselnou hodnotu.

Toto, byl pouze jeden případ aplikace komunikace jednotek v podpalubí Tatry 613. Má jich ještě nepřeberné množství, umí testovat světla, sleduje okolní teplotu a varuje v případě poklesu teploty a námrazy, sleduje např. ještě hladiny důležitých kapalin a jiné. Celé auto má pouze několik tavných pojistek a to především na okruhy topení, klapek vzduchu a klimatizace. Zbytek „silařiny“ je řešen přes relé a tranzistory.

Jedná se o dnes neuvěřitelný a průkopnický pokus Tatry Příbor, jejich automobilu T613 elektronic (2 série v letech '93 a '94) a firmy Datamer Brno, která systém navrhla a dodávala.
Uvědomme si zejména že celý projekt byl vlastně 1. svého druhu v Česku a jeden z prvních v Evropě.

Jsem majitelem jednoho kousku T613–4 Elektronik a nevěřícím klidně předvedu :-)

Osobní automobil Tatra 613 alespoň v elektronické výbavě modelu „Elektronic“ značně předběhla dobu.
Vzhledem ke složitosti, nechuti a ceně se ovšem vyrobilo pouze 15kusů tohoto typu a vývoj dále nepokračoval, dalším důvodem byla rovněž tragická smrt velkého inovátora a průkopníka elektroniky a pokroku v osobních automobilech tatra pana Bazaly.

Většina těchto aut je pod dobrým dohledem udržována šťastnými majiteli.