Je rychlá – boot na starém notebooku trvá 45 vteřin oproti dřívější minutě. Při používání je znatelně svižnější – ještě jsem si na to nezvykl. :-) Poinstalační práce tentokrát trvaly jen chvilku a po vypnutí KMS na i810 (XTerm dělal artefakty a v Google Earth nebyla zeměkoule :-) nepotřebuji žádnou opravu, která by mi vrátila dřívější funkčnost. Zatím největší spokojenost za celou Fedoří éru.
netrpělivě jsem čekal na uvolnění FC11, ihned jsem instaloval, po instalaci mně překvapil cca každou minutu kernel bug, zvukovku to sice našlo, ale nefunguje, dosud mám FC9 a jede super, stroj mám nadupaný (AMD 4jádro, 8GB ram), takže v hardwaru to asi nebude,nezbývá, než čekat na záplaty
docela me zaujala, co myslite, prejit/zkusit namisto ubuntu 9.04? na GNU/linux jsem komplet presel ze dne na den pred 4 mesici, pred tim zkusenosti zadne… Ale jsem zvidavy a GNU/linux miluji kvuli filozofii (GNU). Proprietarni SW jiz nikdy vic.
Takze – je tu nejaka dobra duse majici zkusenosti s obema temito systemy, ochotna popsat vyhody, na co si dat pozor, rozdily, proste proc fedora? dekuji :)
Myslim si, ze za zkousku to rozhodne stoji. Rozdil? No hlavne v balickovacim systemu, takze nastudovat yum a se zbytkem uz Vam dost dobre pomuze howto, ktere je na strankach fedora.cz. Vlastne i ten yum se tam da kvalitne vycist. Rozhodne je to nejlepsi prirucka uzivatele, ktera je online, protoze mate vse na jednom miste, logicky serazene, zkratka se s tim dobre pracuje. Pochopitelne v prirucce uzivatele Fedory 11 se budou dit velke zmeny, protoze jak predpokladam, tak je prevzata z predchozi verze a budou se menit jen ty casti, ktere funguji jinak. Ale mozna se pletu, treba uz to hosi vychytali v RC verzich a uz tam ty zmeny jsou zanesene, jeste jsem nemel cas do toho nakouknout.
Fedoru mám hodně rád a pracuji výhradně na ní asi 2 roky. Ovšem nedávno jsem pro kamarádku kupoval notebook s Ubuntu. Byla tam verze 8.10, která se zaktualizovala na 9.04. Můj původní nápad na smazání Ubuntu a instalaci Fedory vzal za své a nechal jsem to tak jak to bylo. Připadalo mi, že přechodem by člověk, který na tom NTB má pracovat nic nezískal. Ale pro získání rozhledu doporučuji alespoň zkusit :)
Ahoj,
z clanku jsem ziskal obavy (jeste jsem neskousnul HAL a networkmanager a uz je
to zase neco). Stahnul jsem si radeji komplet repo pro fedoru 9, co kdyby uz to
nikdy nebylo lepsi…Planuju pockat do podzimku, to vyjde korekcni
verze 12.
V urcitem smyslu je to horsi nez driv, pocet zmen na jedno vydani se blizi
Jake jsou hw naroky? 800MHz je celkem fajn, ale pamet? Staci 512 pametii pro
zdravou/dravou funkcnost? Je to mozny nacpat do 256?
Docela bych uvital ke kazdemu vydani kit, ktery vraci zpatky funkcnost –
ctrl-alt-f1, bkspc, klasicke baliky jako gv, xfig… Zacal jsem si neco psat
sam, ale kazda F je jina…
Jak jsem psal v clanku, pouzivam F11 na dvou PIII800/512 resp. 768MB RAM bez vetsich problemu. 512MB bych ale pro GNOME GUI povazoval za minimum. Pouzivat Fedoru lze i na min, treba jen 64MB, ale urcite ne se vsema nadherama, ale notne orezanou. Tzn. ohnout jde, ale rozhodne to na tyto konfigurace neni pripravovane.
Klávesovú skratku ctrl+alt+backspace používam bohužiaľ často, pretože sa mi často stáva, že X zamrzne keď ťahám nejaký text alebo súbor. Systém si myslí, že stále držím nejaký text/ikonu súboru a tým pádom nemôžem robiť nič, iba čakať, či sa náhodou nespamätá alebo použiť tú skratku… Robí mi to na ubuntu 8.10 na staršom compe.
Fedora byla vzdycky zajimava a „pokrokova“, opet jsem se rozhodl vyzkouset. Ale k te instalaci. Kouknu sem http://ultra.linux.cz/…releases/11/ a vidim, ze i686 je k dispozici pouze jako Live-CD. A z netinstall CD (ktere jsem chtel puvodne pouzit) jde pouze upgrade systemu. Mam pravdu, nebo mi zase neco unika ;-)
Označení i686 je pro Pentium Pro (uveden 1995) a novější CPU (tedy 32bitové). Umí PAE a obsahuje instrukce navíc. Nejzajímavější je asi instrukce CMOV, která umí rychle kopírovat bloky paměti. Používají ji jak GLIBC (základní SW knihovna), tak jádro – tím pádem vám takový systém na starším CPU nepojede. Stejně jako PAE, které možňuje mít v 32bitovém systému více než 4GB RAM, avšak dnes se používá zejména pro ochranu před viry a červy (přetečení bufferu).
Vyskúšané živé CD (x86_64, Gnome), nejaká hláška o kernel chybe (poslané vývojárom – toto vyzerá byť užitočná funkcia), ešte na začiatku bootu v textovom režime že niečo nie je dobre a môžu sa vyskytnúť chyby, neprehráva to samo od seba „neslobodné“ kodeky, nenabehol proprietárny ovládač grafiky, nedali sa zapnúť desktop efekty… ostávam pri inej distribúcii. :-)
Viem, že to všetko sa dá vyriešiť a držím tejto sympatickej distribúcii palce.
Ficim na F11 preview XFCE i686 na desktope a teraz som nahodil F11 xfce 64 na notas, obe funguju skvele. Dokonca mam subjektivny dojem ze ta 64-bit verzia je nejaka rychlejsia. Ale mozem to porovnavat len s preview releasom F11 – neviem nakolko tam uz bolo vsetko optimalizovane.
K tomu XFCE asi tolko ze je to plnohodnotne prostredie, pouzivam ho od cias F8 a plne mi postacuje.
HAL z principu ISA kartu nenajde, protože ISA sběrnice neposkytuje seznam zařízení, jako to umí PCI. Na ISA sběrnici musíte zkusit zavést modul, avšak znamená to naslepo zapsat něco na porty, z čehož může zamrznout (nekompatibilní) HW.
UXA není 2D akcelerace, ale rozhraní pro akceleraci, které využívá správu paměti GEM (paměť grafické karty a systémové RAM určené pro práci s grafikou), což umožňuje zobrazovat obsah paměti bez kopírování bloků paměti přímo do framebufferu a existuje to hlavně kvůli 3D a kompozitním manažerům oken (3D efekty na desktopu). Dnešní karty emulují 2D akceleraci pomocí 3D funkcí. Až ve firmaware grafických čipů tato emulace zmizí, můžeme na 2D zapomenout. UXA je reimplementace EXA s novým manažerem GEM (EXA používala manažer TTM). Před tím bylo XAA. V zásadě by se mělo přejít z EXA/UXA na OpenGL funkce.
DRI je nástupce DDX. DDX je driver, který překládal akcelerační instrukce v obecném formátu (např. vykreslení elipsy, posuv výseku obrazovky – rolování v okně nebo posun okna apod.) do instrukcí, kterým konkrétní grafický čip rozuměl, takže docházelo ke kopírování dat prostřednictvím jádra (indirect hardware access). DRI umožňuje přímý přístup k HW grafické karty (direct access), což významně urychluje 3D, kde je potřebné přenášené množství dat vyšší, než u 2D operací. Modul DRI X používá obecný DRM modul jádra, který používá HW specifický DRM modul pro kontakt s grafickým čipem. Nicméně DRI bylo konzervativní a přímý přístup k HW byl jen pro 3D funkce. Navíc DDX neuměl synchronizovat paměť karty s obsahem RAM, což řeší právě UXA s GEM. DRI2 se věnuje efektivitě komunikace mezi X a grafickým čipem a též možnosti používat kompilátor, který přeloží grafické instrukce do jazyka grafického čipu a umožní jejich asynchronní provádění.
Modul Presto funguje i bez původního balíčku (jen s tím, co má na disku), avšak „yum update“ nejprve vypíše celkovou velikost aktualizace bez ohledu na delta možnost. Při stahování je však už vidět, jak stahuje místo celých RPM balíčků jen DRPM balíčky (delta-rpm).
HAL ISA zarizeni skutecne nenajde, ale pokud zavedu rucne sb16 modul s prislusnymi parametry, coz delam uz drahne let v rc.local, zarizeni se normalne objevi. Problem je popsan v teto chybe a pro emu10k byl opraven, pro sb16 uz nikoli https://bugzilla.redhat.com/show_bug.cgi?…
S tim Prestem uz se to tady probiralo. Podle stranek DeltaRPM to vypada ze jsou mozne obe varianty – sestaveni z existujiciho RPM a DRPM nebo z nainstalovanych souboru a DRPM. Bohuzel jsem nenasel zadnou poradnou dokumentaci, kde by se to dalo overit.
Jinak diky za doplneni.
Pri instalaci jsem narazil na par chybicek – hlavne ohledne rozdeleni disku, a cca 80% lokalizace anakondy. Jinak musim rict, ze proti predchozim verzim bezproblemovy beh na intel low level notebooku. Zvuk (intel), video (i810) bezi bezproblemove a ohledne grafiky musim rict ze dobre a subjektivne rychle.