Názory k článku
Fedora Core 5 - špička linuxového desktopu

Recenzi jsem nečetl, ale vypadá našláple. Zaujala mě však anketa.

Osobně nemám nic proti "klikacím" distribucím. Rád bych všechno naklikal. Kdyby to ovšem fungovalo. Z jakéhosi mandrake mám však hořké zkušenosti. Nešlo naklikat, co bych chtěl a když jsem to ručně upravil v konfiguráku, tak mi to nějaké klikátko zase přepsalo. O nervy.

Tak od té doby se klikátek bojím (a používám Debian). Tak mám jistotu, že co tam nastavím, to tam mám. A funguju dobře, jenže já jsem odborník, BFU konfigurák nedá. A já bych taky klidně klikal.

Ve Fedoře klikátka _opravdu_ fungují? Co vím, klikátka fungují v GNOME, protože tam zrušili kreativní textové konfiguráky a zavedli programově ovladatelný GCONF.

Je to dobrý nápad. Vždyť přesně takhle fungují některé HTML editory (v GUI si naklikáte stránku a přitom máte možnost sledovat html kód).

Problém možná je (stejně jako u html), že v momentě, kdy se naučíte nastavovat přímo v textovém souboru (což je imho efektivnější), už editor nepotřebujete.

Textové soubory jsou fajn (ostatně k tomu mám Debiana), ale běžné uživatele to odrazuje. Takový program by nastavování (i komplikovaných věcí) mocně usnadnil. Nebyla by potřeba vědět, co tam psát. Stačilo by vybírat z menu, nastavovat různé posuvníky. Složitější věci by tam měly prostě textový popis. Navíc XML run control file by umožňoval přizpůsobit konfigurační nástroj i na mnoho různých distribucí.

Jak si to představuju, bylo by to přehlednější a "zdravější", než Panel nástrojů z nejmenovaného OS. A nakonec, nikdo by tuto pomůcku k úpravě konfiguráků používat nemusel.

Už o tom nějakou dobu uvažuji, nenašel jsem podobnou věc (kromě konfigurátorů třeba KDE, to je něco jiného). Kdybyste někdo něco takového našel, dejte mi prosím vědět.

Textové soubory jsou fajn (ostatně k tomu mám Debiana), ale běžné uživatele to odrazuje.

Otázka zní: má běžný uživatel nastavovat něco, co se netýká jeho /home/login? Moje odpověď zní: NE. Root si poradí i s textovým konfigurákem.

Jo, to je prostě ten problém. Na co klikací nastavovací program, když by ho používal jen člověk, pro kterého není problém to nastavit vimem? Myšlenka je to dobrá, ale podle mě moc administrátorů takový nástroj nevyužije.

A myslíte si, že se to tak správně? Se zjednodušováním všeho možného (nebo s vytvářením jednodušších nádstaveb) možná přitáhneme uživatale, ale pak budeme mít Linux Absolutně shodný s Windows. Uživatel dovnitř nevidí...

Snad bude mít o trochu užší výběr her, chybovou hláškou bude místo modré obrazovky kernel panic, a buďte si jistý, že zatímco 'modrá je dobrá', běžného uživatele sexualní život nějakého Kernela vůbec nezajímá.

Tak tak, plně souhlasím Jerry!

Problem? To je naopak dobre, nauci se editovat konfigurak primo a pak gui nepotrebuje ... bohuzel klikatka jsou vetsinou koncipovany ve stylu "nejak zeditovat konfigurak" a dost se divim ze vetsinou nikoho nenapadne pristup "naucit usera zeditovat konfigurak"

U vetsinu klikatek kdyz chci zjistit co kde zmenily tak je to dosti obtizne.

V nekterych smerech uz to tak je a prechazi se na xml. Ja z toho ovsem moc nadsen nejsem, protoze rucni editace xml je preci jen obtiznejsi nez obyc text. Pokud by to ale bylo vse jednotne bylo by to urcite zajimave a clovek by si zvykl.

Webmin? (http://webmin.com)

ano, tiez som to zazil tak a ked som to jednemu mandrake/mandrivistovi vyhodil na oci tak povedal ze 'somarina, urcite si iba zabudol sejvnut svoje zmeny' a prestal sa so mnou rozpravat :-P

myslite registry? :)) regedit?

Presne stejnou zkusenost jsem zazil u kolegy grafika, ktery si na Maca dal taky Mandrake a v Drakeconfu si chtel povolit pristup na FTP z Internetu. Z nejakeho divneho duvodu mel pouze na vyber Vysoka/Stredni/Nizka bezpecnost. Pri vysoke mel kompletne vsechno zakazane, pri stredni toho mel zase dost povoleneho. Tak jsem mu vyeditoval /etc/hosts.allow a zacalo mu to chodit, akorat pak zase pustil Drakeconf a bylo to zpet zakazany. Podobne se choval i yast v SuSE.

Osobne na konfiguraci preferuju Webmin, ktery pracuje (mam dojem) s originalnimi konfiguraku a ne s nejakymi vlastnimi, ktere pak konvertuje do originalnich konfiguraku.

Divim se, ze si na MACa dal Linux, protoze zrovna v tomhle je MAC OS X naprosto genialni. Co naklikam to mam a nejsou zadny problemy a ani se nemusim snazit znat nejaky konfiguraky, na co, kdyz to jde pres GUI a radsi nez abych hodinu resil syntaxi radsi pracuju a udelam vic cinnosti, kterou na pocitaci potrebuju udelat?

No, chtel zkusit linux. Pak tam dal neco jinyho, pamatuju si nazev Darwin, tak nevim, jestli to je nejakej projekt do Mac OS X pridat linuxovy nastroje, nebo primo linuxovy jadro prepsany pro Mac. Ale chtel proste zkusit cistej linux, tak zkusil Mandrake.

Darwin je OpenSource základ MacOSX, který je postavený na BSD. Více na wikipedii

nemam rad klikaci prostredi. nicmene velmi rad bych uvital nejaky klikaci nastroj pro nastavovani systemu. abych pravdu rekl, nekdy toho mam plne zuby porad rozdrbavat nejake textove soubory, hledat ty spravne switche apod. pouzivam pocitac predevsim k praci a ne k 'tuningu' systemu a proto me to stve. protoze jakakoliv mala zmena systemu klade pomerne znacne naroky na jeho znalost a hlavne - pokud ty switche neznate - vezme to nejaky cas se prohrabat dokumentaci (a to nemluvim o tzv 'rtfm' radach se kterymi velmi obratne manipuluji na konferenci linux.cz kdyz se nejaka lama na neco zepta). to si take osobne myslim ze odrazuje prave lidi kteri se nemuzou rozhodnout mezi win/lin. ani se jim nedivim (pozn. pouzivam gentoo)

Naprosto souhlasim. S pocitaci mam zkusenosti dost, ale na linuxu zacinam. Bez problemu jsem doma nainstaloval FC4 a nasledne FC5 (momentalne provozuji oba + WinXP na jedne masine). Ale nastavovani pomoci textaku, cemuz nejsem zrovna navykly, mi dava zabrat. Nadruhou stranu jsem skutecne fascinovan tim, co muzu mit zadarmo. Halt - ucit se, ucit se, ucit se ;-) A potkavat co nejmene "radilu" pouzivajicich na forech terminy "BFU", "RTFM" apod. Jen tak tucnak co nejrychleji pronikne mezi normalni uzivatele. A dvere jsou ted hodne otevreny, vzhledem k informacim o MS Vista :-) (PS mluvim ted jako uzivatel sveho domaciho desktopu)

Pokud jsi nedělal na Unixu, tak nemůžeš tvrdit, že máš zkušenosti s počítačí :-) Tvá milenka BSOD ? :D

Vyznelo to blbe, nechtel jsem Tebe urazit, ale podotknout, ze unix cloveka obcas poradne nauci, jak to svisti pod kapotou, win cloveka nauci tak nanejvys klikat na dalsi dalsi dalsi dalsi pri reinstallech :) Hodne zdaru

ja preferuji textove konfiguraky prave proto, ze je to soubor, ktery si muzu ulozit, udelat z nej diff, pouzit v nove nainstalovane distribuci bez toho, aby se clovek musel s*at s klikanim pitomych okynek... Jinymi slovy, nevadi mi jednorazove jednou stravit urcity cas zjistovanim jak kterou vec nakonfigurovat. Ale chci, aby to potom fungovalo pokud mozno porad a clovek uz se nemusel starat s nejakym blbym klikanim.

"RTFM" dava velmi dobre smysl, prinejmensim z pedagogickeho hlediska ;) (proc se ptat lidi, kdyz si to clovek rychleji najde v dokumentaci, ze - pokud se ji ovsem nauci efektivne cist ;). Problem vidim v tom, ze ta dokumentace je casto v zalostnem stavu...

Spousta zajimavosti a novinek me zlakaly k tomu, abych si FC5 taky vyzkousel.
Upgrade z FC4 na 256MB trvala nevim jak dlouho (ale asi tak 2x dele, nez byl cas odhadovany instalatorem), mezitim jsem si cetl a pak chvili pracoval na notebooku.
Instalator s linux askmethod a instalaci z HDD ma taky trochu problemy, pokud jsem napoprve nezadal spravne partition a cestu k ISO imagim, instalace zkolabovala na tom, ze instalacni partition se jiz pouziva. Pri druhem pokusu o upgrade se uz zadarilo, instalator si pouze postezoval, ze se partition, ze ktere instaluji se pouziva (jak bych z ni jinak mohl instalovat, no ne? A to jsem ji po predchozi chybe pro jistotu zakomentoval ve fstabu), ale instalace aspon pokracovala a vysledkem byl system upgradovany na FC5.

Pro dalsi praci je 256MB prakticky stejne dostacujici jako na FC4 (neinstaloval jsem beagle). Ale slibovanych rychlostnich optimalizaci ve gnome jsem si nejak nevsiml.

Problemy zacaly tim, ze mplayer ani totem nezobrazovaly video, misto toho jen cernou plochu. Bude to nejaky problem s xvideo extension, ale kde vezi se mi nepodarilo zjistit. Dela to i totem z updatu pro FC5, ten se mi navic zasekava pri pokusu vypnout titulky a prehraje tak kazdy treti film, jinak napise "Prehrava se" a nic se nedeje (a ani na stdout nic nevypise).

Taky prestal fungovat xrandr, resp. vypadly rozliseni, ktere se predtim detekovaly z monitoru a zustalo mi jen to jedno, ktere jsem si nakonfiguroval rucne. (pritom xorg.conf zustal stejny)

Kdyz jsem do systemu dokopal X server z FC4 (+par souvisejicjch baliku jako libxklavier a libxkbfile), uz to zase jede, jenom gnome vzdycky pri startu zarve, ze nemuze inicializovat klavesnici (ale kdyz znova rucne nastavim, cim se ma prepinat mezi klavesnicema, tak vse funguje)

Takze spicku linuxoveho desktopu prozatim ozelim a vratim se k osvedcene a otestovane FC4.

Zkuste minimalni cistou instalaci + doinstalovat co potrebujete dalsiho, bude to i rychlejsi a myslim ze vysledek bude lepsi. Faktem je ze FC4 je jiz ve velmi stabilnim stadiu s nimimem problemu, holt FC5 je "cerstve narozena" i se vsemi ovyklymi problemy.

Také vracím sice podporuje onboard raid od promise, ale kouše se klavesnice instalatoru jsem neprisel jak nainstalovat MC

Muzete pridat odkazy na vyse zminovane programy Istanbul, Theory a Byzanz? Docela rad bych si o nich neco precetl.

http://live.gnome.org/Istanbul
Theora je nazev video formatu, ktery ma cosi spolecneho s ogg: http://www.theora.org/

Ogg je kontejner, Theora nebo Vorbis jsou kodeky.

Mimochodem, Apache Jakarta není konkrétní projekt, je to webové sídlo. Asi jste měl na mysli Apache Tomcat, nebo jiné projekty z této stáje. Ve článku píšete o Jakartě, jako by to byla konkrétní aplikace - ale není.

"Jaký tip desktopu preferujete?"

"tip" x "typ" :)

to ano, len pozor aby ste sa na tej spicke neporezali. Instalator slabe miesto, s tym suhlasim. S 800MHz pentiom a 512 MB RAM nainstalovat sucasne KDE a GNOME ani nahodou nejde. Instalator spadne a ani neda moznost restartu instalacie. Iba reboot. Podpora hardware. Skusal som Fedoru kvoli wifi sietovej karte Broadcom 43xx. Ani nahodou ju nepozna. Pri rucnom zavedeni modulu uz OK. Ale napr. Ubuntu Dapper (beta) s nou nema problemy... Pup, alebo ako sa to vola. Pri pokuse o spustenie zacne kontrolovat dostupne archivy a neustale skonci s hlaskou "archiv nie je dostupny" a skonci. Neda ziadnu moznost nic nastavit. Pritom yum funguje OK. Mozno som ale iba nieco nenasiel... Nechapem preco sa nepouzije nieco, co sa s uspechom pouziva na takmer vsetkych distribuciach - napr. synaptic. Rychlost. Na uvedenom stroji _absolutne_ nepouzitelne. Pri spusteni cohokolvek som si mohol kludne ist zapalit cigaretu (s trochou nadsazky). Plno dalsich nedotiahnutych drobnosti a neprijemnych padov aplikacii. Musim povedat, ze po tychto skusenostiach, napr. RedHat (aby sme nezachadzali daleko) mi pripada ako totalne premakana distribucia, ktora robi co ma, a funguje ako ma (teda bez padov cohokolvek). Takze slovami klasika "Vojna skoncila, zabudnite".

No nevim, sam na fedore jedu, ale ten titulek... to bude zase flame :D

aj ja "jedu" na fedore, ale zatial som velmi spokojny s FC3 a upgradovat nemienim kym nebudem musiet. to co pouzivam a chcem mat v poslednych verziach to aj mam (kde, firefox, gimp, ...).

upgrade robim rucne (yum) a gui preferujem kedze je tam moznost spustit viacero terminalov ;-)

Ten kexec maju nahodeny aj v init skriptoch, takze nieje pravda, ze je nutne rucne stopnut vsetky sluzby. Staci urobit kexec -l ... a nasledne spustit reboot. O rychly restart by sa mal postarat init skript halt, ktory sa pokusa spustit kexec. Bohuzial mi to ale neslo, vraj je to nefunkcnostou kexec na SMP jadrach. :(

Dekuji za doplneni, to jsem si nevsiml.

Zajimalo by me, jestli prvni CD (z 5ti) funguje i jako LiveCD, nebo se toto stahuje solo nekde jinde? Prosim o radu...

Fedora prave bohuzel nema prvni CD vylozene jako LiveCD. Jde pomoci nej nastartovat do tzv. rescue mode, coz je Live Console ale nikoli GUI. LiveCD se teprve vyviji:
http://fedoraproject.org/wiki/Kadischi/LiveCD

Doporucuju http://www.mjmwired.net/resources/mjm-fedora-fc5.html
Co me potesilo je to, ze FC5 je prvni linuxova distribuce, ve ktere mi to rozpozna SW RAID nakonfigurovany ve WinXP (pouzivam desku Asus A7V880, RAID radic VIA VT8237). Takze uz konecne muzu pouzivat RAID-0 v obou systemech.
Funguje to pres device mapper.

... hned jak jsem narazil na autoruv vyrok o cerne magii ... jako ze uzivatel nevi co anaconda (instalator) jako dela - to je samozrejme spatne(!) - ale napsat ze za to muze (asi) nedostatek pameti (512MB) 8-( ... tak bud je blba anakonda, nebo autor a nebo ze by cela fedora?

Skoda ze jste necetl dal - je to tam popsane - problemem je podle me nedostatek pameti - bud ma anaconda memory leak, nebo je skutecne pri aktualizaci neuveritelne nenazrana + z nejakeho duvodu nepouziva swap. Pokud sem urazil cernou magii tak se omlouvam.

Vse je jinak :)

Nove rpm a anaconda pouzivajici yum upgraduje baliky "blokove", tj. misto

* instalace nove verze baliku 1
* smazani stare verze baliku 1
* instalace nove verze baliku 2
* smazani stare verze baliku 2
...

se ted deje

* instalace nove verze baliku 1
* instalace nove verze baliku 2
...
* smazani stare verze baliku 1
* smazani stare verze baliku 2

a odhad casu s fazi mazani nepocita; v dobe, kdy se progress bar nehybe, se mazou stare verze
baliku.

Diky za osvetleni. Ted je mi uz jasne proc po instalaci z DVD ta doba byla extremne dlouha a pri instalacich z CD se rozkladala mezi CD.

Cernou Magii jste neurazil, to ne! Linux je ji protkan! MILUJI Cernou Magiii!!!!

Zdrzeni behem instalace zpusobuje i restorecon - obnoveni security contextu na vsech souborech/adresarich. U pomaleho disku je to docela znat.

I ja chtel vyzkouset tento novy vykrik pokroku. A jsa vlastnikem rychleho pripojeni se tesil na ftp instalaci. Bohuzel jsem ani po 3 hodinach nebyl schopen ftp instalaci rozchodit. A neni to zpusobeno nastavenim site. Fedora hleda obrazy, ktere na zadnem FTP nejsou k dispozici. Zkusil jsem i bootimg ze ctyrky, ale ten samy problem. To jsou "drobnosti", kvuli kterym nebude Fedora nikdy pro "ty chudaky od Windows" :-). Ale je samozrejme mozne, ze vse je jinak, ja jsem uplny tupec a uz deti v materske skolce bezne svuj desktop instaluji pres FTP.

Ale no tak. Jde prece o to, ze:

a) Fedora tuto funkcnost nabizi a mela by tedy fungovat,
b) Fedora (anebo spise "verejnost") ji pozicuje do "desktopu pro lamy", a tak by to tedy melo jit "samo" :-)

PS: vubec jsem o Windows nemluvil a myslim, ze neni na miste startovat tady flame war

Mluvil a jasne a zretelne

> Fedora nikdy pro "ty chudaky od Windows"

Ja jsem instalaci z netu provadel u FC5t3, ovsem nikoli z FTP ale z HTTP a fungovalo to bez problemu.

mozna by bylo vhodne ten problem popsat trochu podrobneji, ja jsem s instalaci ze site nikdy nemel problemy, i kdyz je pravda, ze jsem je vzdy provadel z lokalniho mirroru, cimz jsem se na ne prilis kvalitni wifi vyhnul problemu se stahovanim stage2.img, ktery tu uz nekdo popisoval...

ted me napada: nehleda nahodou prave obrazy stage2.img a podobne? v tom pripade bych doporucil zamerit pozornost na adresar http://download.fedora.redhat.com/pub/fedora/linux/core/5/i386/os/Fedora/base/ , u FTP to bude podobne. Do instalatoru pak bude nejspis treba zadat adresu serveru download.fedora.redhat.com a adresar /pub/fedora/linux/core/5/i386/os/Fedora/ ... Hlavu za to ale nedam, protoze yam (neplest s yumem) generuje repository trochu jinak, nicmene i to funguje. Pokud by tu byl nekdo, kdo zna yam podrobneji, budu rad, kdyz to doplni...

diky, vyzkousim. Nechtel jsem z toho delat Forum o instalaci pres FTP :-), ale urcite diky moc za tip.

Vedel by niekto poradit preco, ked si povytvaram (ako root) nove zariadenia v adresari /dev sa vsetky zmeny rollback-nu po restarte? Ze by to bolo v suvistlosti s selinux? vdaka.

mozna udev. mam dojem, udev si vytvori v /dev/ vlastni oblast FS a v nem dynamicky vytvari zarizeni. kdyz nejaky rucne vytvoris, tak OK, ale startu je udevd neobnovi. lepsi je mit zarizeni v konfiguracnich souborech udevd, aby je vytvarel automaticky. se divim, ze ti je nevytvari.

/dev je zcela ovladany udev, pokud chcete zmeny trvale pridat musite je vytvorit v /etc/udev/devices, pri inicializaci /dev/ se tam nakopiruje. Dejte si ale pozor na jednu vec: pokud standardne obsluhuje udev zarizeni ktere pridate rucne, pri odebrani zarizeni vam ho odstrani, ale pak uz samozrejme nevytvori, kdyz ho opet pripojte.

Vdaka, uz to funguje.

Co vy vite o cestine (a jazycich obecne)? Zda se, ze houby. To ze nekdo "zavede" nejake slovo jako "termin", jeste neznamena, ze se tak bude uzivat, a ze to tak bude "spravne". Jazyk je zivouci organismus a nevim, proc by mu meli nejaci posukove diktovat, ktera slova a jak maji uzit...

Tak si zalez do krypty a nelez mezi lidi.

No ani jsem to necetl, ale jsem rad ze se fedora nepoucila a opet tam nacpala nejnovejsi gcc 4.1 (je taky super, ze autor to bere jako neco "zajimaveho"). Musim uznat, ze fedora hell je opravdu SPICKA linuxoveho desktopu.
Takto ma RHEL aspon moznost otestovat ruzne veci, nez to nacpe do nejakych enterprise dist.

Vivat fedora!!!

A co jako že tam je GCC 4.1? Většina aplikací je už schopna kompilace s tímto novým GCC, a ty co nejsou si zkompiluju s GCC 3.x, které je samozřejmě ve FC5 obsaženo. Je to prosté, každému co jeho jest. Někdo má rád Debian, někdo SUSE a někdo Fedoru. A každý také ví, jak a kde se dozvědět o existujících problémech a tyto problémy svojí oblíbené distribuce řešit.

Přesně tak. GCC 4.X je už v FC4 (teda alespoň v té mojí :-) ), a to od května 2005. Jestli prakticky za rok některé projekty nebyly upravené pro gcc4, tak to o něčem svědčí.

No prave, to je na tom to nejlepsi. V te dobe bylo GCC 4.1 (asi) uplne na zacatku a co se nestalo, fedora ho nacpalo do systemu. Parkrat jsem to videl a byly s tim akorat problemy. Zas chapu RHEL, jak jsem psal, alespon si otestuje jaky to bude delat problem.
Jinak, nez se nejaky kompilator prohlasi za stable, tak to nekdy trva hoodne mesicu (let) a nektere se ani stabilnimy neprohlasi.
to by me zajimalo o cem to svedci :)

Měl jsem FC3, přes apt-get jsem to upgradl na FC4. S tou příšlo i GCC4. Všechny moje programy (uznávám, nic světoborného) šli zkompilovat bez problémů (asi proto že píšu v ANSI C ;-) ). Za pár týdnů přišel patche na kernel, který jde zkompilovat taky bez problémů.

dmesg z mého stroje:

Linux version 2.6.15-1.1833_FC4 (bhcompile@hs20-bc1-1.build.redhat.com) (gcc version 4.0.2 20051125 (Red Hat 4.0.2-8)) #1 Wed Mar 1 23:41:37 EST 2006

Když se za chvilku povedlo vytvořit patch na kernel, proč to nejde i u ostatních projektů skoro po roce?

S fedorou nemam zkusenost, ale spoluzak to mel a zrovna s tim GCC 4.1 mel nejake nemile problemy. Jen pro info, neni to clovek co zrovna presel z XP... Proto se na nasazeni noveho GCC nedivam tak nadsene. Jinak zkomipolat neco vlastniho pod ANSI/ISO c99 je super, ale vetsinou to neni zadna parni mlaticka typu KDE... (teda predpokladam ze Vase projetky nejsou tak rozsahle :) ).
Zajimalo by me jakym GCC se fedora kompilovala (nebo ty predkompilovane balicky)?

No když je kernel kompilovaný gcc version 4.0.2 20051125, tak bych předpokládal, že zbytek systému na to bude podobně..

Kdo vi, ja to nevim. Predpokladam ze myslite ten puvodni kernel :-)....

Který původní? O tři příspěvky výše, jsem pastnul první řádek z dmesg z mého stroje (teď na něm píšu tento příspěvek). Tak si to aspoň přečti.

Ja vidim:
2.6.15-1.2054_FC5 gcc version 4.1.0 20060304

Cela fedora by mela byt kompilovana "nejhure" s prereleasem gcc 4.1 a podle me dostupnych informaci vyvojari Fedory peclive sledovali jake zmeny byly do finalni verze 4.1 provedeny a zda by mohli mit nejaky podstatny vliv. Myslim, ze cast baliku se pak jiz s finalnim 4.1 neprekompilovavala, protoze zmeny byly shledany nepodstatnymi.

http://lists.debian.org/debian-devel/2006/03/msg01084.html

Povsimnete si PR26755: binarni nekompatibilita mezi gcc4.0 a gcc4.1 (i kdyz je to chyba v gcc4.0, tak stale nas to nechava s moznou binarni nekompatibilitou mezi 4.0 a 4.1)...

Takze asi tak ke GCC 4.1...

Compiler bugs in GCC 4.1
------------------------

- gcc ICE: #356231 (gnubik_2.2-5)
http://gcc.gnu.org/PR26672 - fixed
- g++ ICE: #356569 (3ddesktop_0.2.9-5.1)
http://gcc.gnu.org/PR26757 - test case needs further reduction
- gcc bug: #356574 (address of register requested)
http://gcc.gnu.org/PR26004 - fixed
- g++ bug: #356548 (cannot bind packed field)
http://gcc.gnu.org/PR26670 - not yet assigned but related to known bugs
- g++ bug: #356435 (no constructor) [package bug: #356245]
http://gcc.gnu.org/PR26755 - waiting
This is a binary incompatibility! 4.0 has a different behaviour to
3.3 and 4.1, which means that linking 4.1 code against 4.0 libraries
may fail. 4.0 and 4.1 were supposed to be binary compatible so I'm not
sure what will be done about this.
- gcc bug: #356896 (miscompiles code, leading to segfault in program)
http://gcc.gnu.org/PR26763 - confirmed

- gcc or autoconf bug: #358644 (change in behaviour on mips regarding
-fstack-protector)
It's not clear right now whether this behaviour change was correct and
autoconf should be changed or whether GCC should revert that change.
Fortunately, this change only breaks 2 packages out of ~6200.

Neviem aky suvis ma zoznam chyb prekladaca s tym co je prekladane, predpokladam ze vyvojari FC su natolko doma v tejto oblasti ze vedia posudit ktore chyby v gcc su dolezite a ktore nie. Urcite naprosta vacsina predpokladam potrebuje urcite specialne jazykove konstrukcie alebo podmienky aby sa prejavila.

Chyby, které jsem posílal, byly nalezeny až při kompilaci balíků v debianu *po* vydání gcc4.1 a podle mě to souvisí docela hodně, nicméně jsem tím chtěl poukázat na to, že když byly balíky kompilovány _prerelease_ gcc4.1, tak to nutně nemuselo dopadnout dobře.

No to je krasa, mit soubezne 2 ruzne verze gcc, knihoven a vsech srand k tomu.
Jinak s tim ze problemy jsou vsude a daji se resit s Vami souhasim :)

Navíc když aplikace kompilované pod GCC 4.1 jsou prý v mnoha směrech pomalejší než s 3.X... Fakt výhra.

RedHat je inovativni a tlaci technologie dopredu. Za to mu patri dik. Diky nemu pouzivame na linuxu utf-8, kdy nasel v RH8 odvahu ho nasadit, i kdyz to nebylo jeste bez problemove. Jenze cekat az to bude bezproblemove by znamenalo cekat do dnes. RedHat je tahoun a ostatni distribuce se za nim vezou. Snad kazdy vi, ze fedora pro RedHat predstavuje testovaci system a kdo potrebuje zarucenou kvalitu a stabilitu, ten si misto fedory poridi rhel. Pri tom kazdy zajemce o rhel ve vlastnim zajmu muze testovat fedory a upozornovat na pripadne problemy. Je to ferovy postup.

http://kerneltrap.org/node/6271
http://www.drobe.co.uk/riscos/artifact1298.html
http://www.internetnews.com/dev-news/article.php/3588926

Já si myslím, že Tree-SSA ještě vystrčí zuby.

Idea je to více než zajímavá, zklamání mne ovšem čekalo po zjištění, že v něm jde vyhledávat pouze celá slova (stejně jako ve vyhledávání na Root.cz)...

Místní hledání toho umí o dost víc než jen celá slova. Zvládá například wildcards * a ? (pouze s tím omezením, že tímto znakem nesmí hledaný termín začínat), hledání frází, fuzzy hledání podobných termínů, proximity hledání, zvyšování váhy vybraných slov a samozřejmě booleovské operátory s možností závorek. Více viz knihovna Lucene.

Například kio_lucene (KDE vyhledávač) podporuje kompletně celou syntaxi Lucene.
Obecně u žádné alikace nevidím důvod proč by neměla podporovat celou syntaxi.
Jak to tedy s Beagle opradu je?

Jsem v roli laika co se beagle tyce. Proste jsem uzivatel, ktery si nemuze vzpomenout kam si ulozil "poznamky o fedore", a protoze nevi, jesli to napsal s diakritikou napisu do beaglu "pozn" a nenajde nic. Jesli existuje najaka lucene syntaxe je to super, ale ja sem jen hloupi uzivatel. U hledani na rootu jsem ted pouceny uzivatel, takze to vyzkousim, v beagle zadne hezdicky/otazniky na vysledek vliv nemaji.. proste znak. Pokud se pletu rad se necham prijemne prekvapit.

Asi bych měl upřesnit, že já jsem mluvil o vyhledávání na Rootovi (které autor naťukl v závorce), ne o Beagle.

HP nx6110, 768 RAM, BT, WIFI, MDM a Asus A6R 512 RAM, IR, WIFI AP

Nainstaloval jsem si FC5 už na dva počítače. Shodou okolností notebooky, ale ani na jednom stroji nechodí jak má. Tedy, postrádám software, který je nutno doinstalovat. Řada menších distribucí obsahuje v menším iso souboru rozhodně větší množství balíčků. Gnome je upřednostěno navzdory faktu, že jeho jednoduchost není vždy výhodou. Chybí jakýkoliv frontend pro konfiguraci.

Ndiswraper nejde nainstalovat, bluetooth není detekovaný a NTFS oddíly jsem musel přidávat do fstab ručně. A YUM klasicky nefunguje. Zkrátka odebírání a instalace je nefunkční. Internet nemám k dispozici v místě instalace. At se dívám jak se dívám, sarge s updaty má pořád co říct, a jako na jediném funguje i modem (agere ac 97).
Přiznávám, že balíčky jsou poněkud staršího data, ale fungují bezchybně. Nevím, podle mě fedora spěje ke špatnému konci, protože její user friendly směr se stává spíše uživatelsky nestravitelným.

Když jsem takhle zkoušel poslední verzi opensuse 10, tak jsem si taky připadal jako betatester, myslím že by to chtělo víc dotahovat a míň vydávat, obzvláště potom co jsem slyšel o problémech s KDE.

Myslím si ale že největší problém Linuxových distribucí jsou Fonty, ne každý má doma monitory o rozlišení 1600x1200, bohužel v tomto duchu se veze i celé gnome, tlačítka jsou zbytečně velká atd... Nechápu proč to prostě vývojáři ignorují, když někam Linux nainstaluju na monitor s rozlišením 1024x768, tak je mi z toho skoro na blití, musím cca půl hodiny přenastavovat fonty na truetype aby se na to dalo dívat.

Jinak doufám, že Ubuntu 6.06 bude o dost vychytanější, zkoušel jsem flight 5 a dá se s ním hodně dobře pracovat, tak snad to doladí do uplných detailů.

:D no to si pis ze jsi v podstate beta tester. V techto dist mas nejnovesi balicky a vetsinou ty velke ditribuce (RHEL), ktere zastresuji ty mensi(fedora), si na nich otestuji jak to bude chodit....
Tak to je tim, ze vetsina dnesnich monitoru uz podporuje vetsi rozliseni. Dneska se prodavaji 15.4" LCD (v notebooku) s rozlisenim az 1920x1200, takze si asi dovedes predstavit, jak by tam vypadal text optimalizovany pro 1024x768....

No sám doma používám 24 palcové LCD s rozlišením 1920x1200, ale stejně to tam vypadá strašně, používám uplně stejně nastavení, jaké vytvořím na tom 15ti palcovém LCD, prostě to chce trochu víc zamakat na celkové ergonomii, tohle spíš vypadá že se snaží jen ukázat jak to vypadá, ale používat se to moc nedá... A ikdyby, tak co já vím, je stále nejpoužívanější rozlišení 1024x768 a hned poněm je 1280x1024, ani na jednom to nevypadá vůbec dobře, neznám Linuxovou distribuci kterou bych zkusil a neměla takhle špatné fonty, je to už asi zažitá vlastnost, jediné písmo které se mi zdálo jako super je to v E17, který používá nějaké speciální vyhlazování a tak dosáhne lepších výsledků. Až bude firefox na monitoru s rozlišením 1920x1200 vypadat v nějaké distribuci (mimo WinXP, které k tomu mají hodně blýzko) třeba takhle, tak mi řekni.

Tak potom teda nevim, myslel jsem ze to bude tim, ale asik ne.
Co pouzvate za graficke prostredi? KDE, Gnome, ...? Co treba zkusit xfce, enlightment?

Používáme E17, ale to o čem mluvím je prostě ve všech distribucích s gnome i kde, podívejte se znovu na ty obrázky, vždyť to písmo uplně mlátí do očí, alespoň teda do těch mých.

Myslel jsem obrázky v této recenzi...

jup, je to hnuj, ale to je vec vyvojaru.

Mam 1280x1024 a pod KDE moje liska vypada daleko lepe nez ty tvoje okna.

Tak přidej odkaz na screenshot, ale stejně jsi si to musel nastavit složitě sám, já neprotestuju proti tomu že to nejde, ale že to není rovnou tak aby člověk dokázal lépe využít všechno místo.

Chapu vase rozhorceni nad fonty, nad AA jsem tez nikdy nejasal, to co je ale na vasem obrazku tak to jsou podle meho soudu fonty bitmapove. Vyhodou Linuxu je to, ze velikosti, AA a nakonec i typ pisma si muzete nastavit. Ze mate jine preference nez vyvojari je neprijemne ale default se nemuze zalibit vsem.

Ahoj, díky za reakci, no to co je na mém obrázku je poslední firefox, který používá vynuceně písmo Arial (z microsoftích truetype fontů), spolu s vypnutým AA. Až budu mít chvilku tak postnu na porovnání obrázek z Ubuntu a poslední Fedory bez upravení nastavení

To je jednoduche, kup vyvojarum kvalitni fonty s kresbou optimalizovanou na obrazovku, ktere budou moci volne sirit a oni je radi pouziji, alternativne vezmi font editor a takove fonty jim sam nakresli (bude ti to trvat par let). Do te doby se musis smirit s tim, co je k dispozici. BTW ja yhlazovani preferuju, nevyhlazene pismo je osklive kostrbate, kdyz vidim screenshot z windows v linuxu, vzdy me to desne prasti do oci :-).

Muj screenshot http://wraith.iglu.cz/tmp/plocha060223.png

Muj screenshot http://wraith.iglu.cz/tmp/plocha060223.png

co já vím, je stále nejpoužívanější rozlišení 1024x768 a hned poněm je 1280x1024

Brr, hrozná představa. Na 1152x864 jsem přešel před deseti lety, na 1400x1050 před sedmi. Pracovat na 1024x768 je utrpení…

No utrpení je to proto, že to vypadá hrozně, a to je to o čem tu mluvím, ve WinXP se v rozlišení 1024x768 dá krásně pracovat....

Ne, utrpení je to proto, že se mi na obrazovku nic nevejde. Kolik řádků textu v rozumně čitelném fontu se vám do těch 768 pixelů vejde? Dostanete na obrazovku dvě terminálová okna o standardní šířce 80 znaků (případně terminál a editor)? Dá se v tom rozumně editovat obrázek (ne ikona), abyste neměl pocit, že se na něj díváte dalekohledem? To opravdu nezáleží na systému, naopak ve Windows mám oproti Linuxu (používám KDE a Plastik) daleko víc než pocit, že jsou všechny ovládací prvky zbytečně velké.

To vite, ze dostanete. Zalezi napr. na sirce ramu oken, ... Ale verte mi, ze se s tim pracovat da. Nevim jak Vy, ale ja osobne nejvic pouzivam k editovani textu konzolovej vim.

Vážně? Ať počítám, jak počítám, 1024 / 160 = 6.4 (i kdyby byla okna zcela bez dekorací). Font, který má na šířku znaku 6 pixelů (včetně mezery mezi znaky, tj. pět na vlastní znak) jsem si pod označením rozumně čitelný rozhodně nepředstavoval, takové jsem používal naposledy na PMD-85…

Docela dost, na notebooku používám krásně čitelný Terminus 12. ;-) Když to zkombinujete s prostorově úsporným prostředím, tak to není špatné.

ve winXP je to taky des. pri tomto rozliseni ti start buton zabira spoustu mista, kazdy okno ma oramovani jak pro slepce (hlavne ty 3 ikony vpravo nahore), navic s tou jednou plochou je to des.

Kdyby nekdo chtel opravu fonty jako v MS doporucuji zajimat se o Bytecode interpreter.

Ahoj,

taky jsem se hned po uvolnění FC5 pustil do upgrade mého systému, bez vážnějších problémů jsem pustil instalaci z FTP. Nevím bohužel jak dlouho trvala, protože jsem to nechal běžet přes noc, ale ráno jsem se probudil do nové distribuce.
Funkční drivery pro nVidii jsem ani nečekal, takže jinak se systém zdál být naprosto v pořádku. Dokonce jsem zaznamenal i zrychlení při spouštění některých GNOME aplikací.
Jediné na co jsem narazil je update balíčků pomocí yum. Při pokusu o něj dostanu chybovou hlášku ve smyslu, že nebylo možné stáhnout informace z repository. Hledal jsem na netu a našel ještě řadu podobných nešťastníků, ale žádné řešení, takže pokud někdo víte jak na to, radu uvítám.

Problem je naprosto bezny a je na nej upozorneno ve clanku - musite aktualizovat svoje yum.repos.d soubory. Repozivare ktere jeste nejsou pro FC5 nebo se jmenuji jinam musite bud nastavit na enable=0 nebo nastavit spravne (typicky livna).

Fedora 5 se mi dost libi a uvazuji ji vymenit za md2006 na mem desktopu. Jedine ,co mi vadi je,ze se neumi nainstalovat na muj oblibeny filesystem - xfs nebo se pletu?
h7

Fedora se umi instalovat na XFS - teda nevim jestli anaconda umi i XFS vytvorit (rekl bych ze ano), ale upgradovat stroj ktery ma jako root partition XFS urcite jde, jadro to podporuje, utility tam jsou, atd.
U FC5 jsem upgrade stroje s XFS zkousel.

-Yenya, http://www.fi.muni.cz/~kas/blog/

Chcel by som sa spytat ci uz niekto rozchodil urychlene ATI pod defaultnym kernelom FC5.

Doteraz sa neobjavil novy kernel, ati kernel module pre tento kernel nieje, mesa je slaba... cele sa to vlecie na soft layery...

A zkousel jste treba kernel z development archivu
http://download.fedora.redhat.com/pub/fedora/linux/core/development/i386/Fedora/RPMS/kernel-2.6.16-1.2097_FC6.i686.rpm

Co tak zabudnut na tie proprietarne ATI drivery a pouzit nejake opensource? Mne sa podarilo celkom slusne rozbehnut 3D akceleraciu aj na Radeon 9550, ktora je vlastne este oficialne nepodporovana. Potreboval som len stiahnut nove opensource DRI ovladace a prekompilovat ich cez dodany install skript (trva to len asi minutu-dve).

Vsetkym doporucujem zabudnut na proprietarny ATI driver, ktory toho viac pokazi ako urobi. Ak uz ho nutne potrebujete a nic ine nepomaha, tak ho instalujte z niektoreho z repozitarov (napr. livna.org). Takyto ovladac aspon nepokazi instalaciu.

Muzes mi prosim Te poslat odkaz,
kde muzu stahnout tyto open-source ovladace?
Posli mi to na email: phracek@tiscali.cz

Diky

Z podobnych prispevku me muze vzit cert. Proc rovnou nenapisete "tuhle informaci nikomu nerikejte, jenom me!"

Predpokladam ze jste to nemyslel zle, ale pro priste prosim - kdyz nejake info, tak at z nej mohou mit uzitek vsichni, nehamounete si to na mail.

Tento článek už je druhé místo, kde jsem se dočetl, že problém s instalací vyřeší novější kernel, já teda musel patchnot ještě i samotnou instalačku ovladačů, aby se to dokázalo zkompilovat. Pak to úplně v pohodě den fungovalo, večer jsem vypnul počítač a ráno už nenajel X Server, nabídnul mi možnost vrátit se do předchozího funkčního stavu a jsem zase bez ovladačů :-(

A navíc mi ve Fedoře 5 nejde nastavit obnovovací frekvence. Když dám vyšší rozlišení, tak tam nejde vůbec více jak 60Hz nastavit a když dám jen 1024x768, tak sice jde dát 85Hz, ale vůbec se to neprojeví. Předtím jsem měl Fedoru 3 a tam to fungovalo. Mám od té doby sice jinou grafickou kartu, ale pořád NVidia a monitor stejný.

A ještě jeden problém mám. Při instalaci jsem nainstaloval KDE. Po přečtení tohoto článku jsem doinstaloval ještě Gnome, ale při přihlášení do Gnome se neporadí spustit správce oken, když zkusím nouzový režim, tak mě informuje o tom, že neběží DBUS služba, ale mezi službama nic takového není a dostat to tam zatím neumím :-(

Tyto dotazy smerujte spis do konferenci o fedora, sem moc nepatri. Pokud jste provadel aktualizaci z FC3 tak se ani nedivim ze je v systemu trochu zmatek. Pokud ne, pak jste asi tu doinstalaci provedl nejak spatne. Kdyz nemate funkcni ovladac graficke karty, tezko muzete nastavovat nejake rozliseni a frekvence.

"ve fedore 3 to fungovalo" - zkontroloval bych v /etc vsechny soubory s koncovkou .rpmnew - je mozne, ze prave u xorg zustal stary konfigurak, coz muze delat problemy. Pokud to den v pohode fungovalo, je dobre zjistit, jake zmeny se udaly behem toho dne... samo od sebe se to nejspis nerozbilo... prvni bych asi kontroloval vystup X serveru a pak yum.log, jestli nepribyly nove baliky.

DBUS mezi sluzbama je, akorat se to jmenuje messagebus. Pokud se teda od dob FC4 nic nezmenilo... A ja osobne bych si po zkusenosti s upgradem starsich verzi (nejdriv upgrade z RH 7.3 na 9 a pak pres rawhide postupna evoluce cca na uroven FC5-test1) rozhodne doporucil cistou instalaci, nadela to mnohem min problemu.

Jo, byla to čístá instalace.

Ale problém jsem vyřešil. Ty nvidia ovladače se nesneou s SELinuxem. A to gnome nenajelo kvuli tomu, že po odinstalaci NVIDIA ovladaču se ztratila knihovna libGL.so

Nechapu na co se chtel autor ankety zeptat.

Je otazka jestli pozuivam xka nebo text?

Nebo je otazka jestli pouzivam debian nebo fedoru?

Ja pouzivam klikaci debian a nejak nevim kam se to pocita...

pri instalaci rozezna akorat Win oddil,
linuxy (ext3 a Reiser) sem si musel doplnit "rucne"
ale do grub.listu je to stejne pridalo jako Win,
musel sem ho pak zeditovat rucne.

yumex je pomalej jak ....
doinstalovanej apt ma pri kazdym spusteni cca 1s zasek,
kdyz uzuz saham po ctrl+alt+ .... F2

a obrazek toho pejska (smrdurita) uchvatnej

ze se v konfiguratoru ukazujou veci, ktery nejsou nainstalovany,
to uz je detail.
fakt mi FC4 pripadala lepsi.
ne ze bych byl nejakej fanatik, ale zlatej debian.
nebo jakakoli jina klikaci distro (Mandriva/Suse)

Nainstaloval som si Fedoru ako novacik v linuxe, uz som sa s nou aj trochu pohral. Co ma ale zaraza, je strasna pamatova narocnost Gnome. Nebezi mi vobec nic a z pamate je uz zozratych 350MB.
Pozeral som do procesov a su tam pospustane vselijake applety typu hodiny, kos, klavesnica a pod. Pritom kazdy z nich zabera okolo 10MB nezdielanej a dalsich 10MB zdielanej pamate. Nemate nejaky typ na to, aby applety nezaberali tak strasne vela pamate?

Dalej som preriedil Services a zastavil vsetky sluzby spojene s tlacou, napriek tomu mam v procesoch nejaky eggcups...
Neviete, kde mozno veci neuvedene v Services povypinat?

Ze je gnome obluda nenazrana, s tim asi moc nenadelame. Services pouziva k nastavovani prikazy chkconfig a service a manipuluje s tim co je v /etc/init.d/.

Stretol sa niekto s tymto problemom? Po nastaveni cez GUI v KDE ide prepnut klavesnicu len pomocou mysi. Vdaka za pripadny tip.

graficke na textove prepnu ale tim jsem skoncil!