2 sekundy u jednoduchého prostředí jsou celkem hodně, GNOME je větší, takže když se 2 sekundy vynásobí 5… už to začne být problém. V GNOME trvá přihlášení dlouho. Ve Fedoře při prvním přihlášení se prostředí startuje přes 20 sekund, další přihlášení už je mnohem rychlejší. Zřejmě se teda načtené nastavení kešuje a má to velký vliv. Nebylo by teda lepší, kdyby gnome-settings-daemon na začátku rychle sekvenčně přečetl všechny nastavení a pak je držel v paměti? Nemuselo by se skákat po disku, což při startu GNOME nejvíc zdržuje [ http://people.gnome.org/~lcolitti/gnome-startup/analysis/ ].
Zapisuje se zřídka, takže to by nemusel být problém; i když s rozsáhlým nastavením by přepsání celého souboru (kvůli sekvenčnímu čtení by to muselo být všechno v jednom souboru) mohlo být neúnosné. A tady se zrovna hodí databáze: čtení a zápis do struktury je mnohem rychlejší. Textové soubory prostě nejsou na ukládání stromu vhodné. Kdyby se dconf na nějaký efektivní přístup ke strukturovaným nastavením vykašlal a prostě by se na všechno použily textové konfiguráky, mohli by to rovnou zabalit – na to není potřeba speciální služba. Každá aplikace by si udržovala ty svoje a navzájem by nekomunikovaly. S Gconfem není potřeba restart, změny se projeví okamžitě. Je to něco za něco – efektivní uložení strukturovaných dat pro počítač a zároveň přímo čitelné pro člověka neexistuje.
