Názory k článku
GNU Emacs a Vim

Mám dotaz: Tato příručka je orientovaná na tyto dva editory v OS Linux nebo obecně v jakémkoliv systému?

Je určena jednoduše pro Emacs a Vim. Editory sice existují pro mnoho systémů, ale pracuje se s nimi pořád stejně.

Bohuzel to je (alespon v emacsu) jen teorie.

Kdyz si chcete Emacs na windows nainstalovat resite velke mnozstvi problemu, lokalizaci zacinaje a navazanim na unix/linux programy konce.

Po dlouhem a umornem boji jsem pak jako nejvhodnejsi distribuci pro win urcil XEmacs 21.5 coz je zatim jenom beta (nebo dokonce alfa), ale bohuzel vsechny ostatni maji obrovske problemy.

No a s pouzivanim alf jak vite se snoubi problemy takoveho razu jako malo rozsirujicich modulu atp.

No a bohuzel diky tomu ze spousta programu ktere jsou ocekavany (ls apt.) na windows nejsou (nebo nativne nejsou) tak je nutne dost dlouho si hrat s konfiguraci. (Pouzivam JDEE a Emacs pro vyvoj JAVA a mylim ze velmi brzi opustim windows. Jen co predelam programy ktere mam v Delpi do Javy).

Ja pouzivam Emacs v WinXP v praci a neni problem :-)

Ja pouzivam Emacs v WinXP v praci a neni problem :-)

Petře, s tou strohou dokumentací bych v případě editoru Vim až tak nesouhlasil. K verzi 6.3 se dodává cca 3,5 mega kvalitně napsaných textů, včetně učebnice rozdělené na kapitoly zhruba podle obtížnosti. Samozřejmě, že se papírová knížka, zejména v kroužkovém formátu (mám dost špatné zkušenosti s jednou "lepenou" knihou, která by pro trvalé otevření vyžadovala tak pětikilové závaží), jako reference hodí.

tak teraz neviem. nie ze by na tom zalezalo, ale u mna maju gzipnute info a man stranky z balika xemacs 21.4.17 (gentoo) dokopy 1.3 mb. na ftp.xemacs.org maju -info.tar.gz baliky cca 1.6 mb.

Zajímalo by mne, pro koho je kniha určena - zvolená kombinace programů mi přijde zvláštní, protože moc lidí, kteří by se chtěli najednout učit vim a emacs, neznám (i když vím o pár lidech, co umí jedno z toho a chtějí/musejí druhé).

Emacs se mi strasne libi (tenkra kdyz jsem se ho ucil) jsem stravil spoustu casu a krve vypotil kdyz jsem se ho ucil. Nemam cas to same podstupovat s VIMem i kdyz jsem si ho dal na nektere operace jako default, abych se s nim trochu naucil.

Ta kniha by se mi hodila hlavne kvuli VIM i kdyz jsem privrzenec Emacsu :))

to je dobra otazka. aj ked, v mojej oblubenej knihe The Art Of Unix Programming, kde sa tema emacs vs. vim rozobera niekolkokrat, sa pise:

The Antireligious Choice: Using Both

Many people who regularly use both vi and Emacs tend to use them for different things, and find it valuable to know both.

In general, vi is best for small jobs — quick replies to mail, simple tweaks to system configuration, and the like. It is especially useful when you're using a new system (or a remote one over a network) and don't have your Emacs customization files handy.

Emacs comes into its own for extended editing sessions in which you have to handle complex tasks, modify multiple files, and use results from other programs during the session. For programmers using X on their console (which is typical on modern Unixes), it's normal to start up Emacs shortly after login time in a large window and leave it running forever, possibly visiting dozens of files and even running programs in multiple Emacs subwindows.

ja osobne suhlasim s takymto nazorom. no na vlastnej kozi som si overil, ze vsetky tie flamewary o vim/emacse su hlavne o tom, ze clovek nie je tak lahko schopny a ochotny naucit sa druhy editor, ak uz je doma v jednom.

verim tomu, ze emacs ma, vzhladom na dizajn aplikacie, nekonecne moznosti a nie je v podstate nic, co by sa v nom nedalo naskriptovat. na druhej strane ale vo vimku mi nechyba nic, bez coho by som nedokazal zit a pri obcasnom browsovani helpu objavujem stale nove a nove veci.

takze sa zmierujem s tym, ze uz navzdy zostanem pri vimku. no nebude to preto, ze by som bol presvedceny, ze je lepsi a nikdy sa o tom nebudem s nikym hadat. :-)

suhlas.

keby si mohli ludia vyberat len medzi starym vi a emacsom, tak by asi nebolo o com a vsetci by sme uz davno mali svalnate malicky hrubsie jak palce :-D

Na prstoch niesu svaly.

odkedy?

Je určena nováčkům, kteří si knihu před rohodnutím, jaký se editor naučit přečtou. Ale to je asi jen fantastická teorie, protže se většinou takoví lidé řídí podle toho, co používá okolí (stejně jako při volbě první distibuce). Moc lidí, kteří poté přešli k jinému editoru neznám.

Pro mě, je taková knížka dobrá jako referenční příručka, ale nevím, proč si mám kupovat pro mě zbytečnýh 59 stran? Ale možná si jí přeci jenom koupím, 99 Kč není zase tak moc.

Uživatel si přál zůstat v anonymitě, ale přesto se zeptám - nejste pan Chadima? :-) :-)

vidite a hned jste na takoveho narazil :) pouzivam vim, ale ucim se i emacs, jen tak, abych mel prehled.

Taky to dost dobře nechápu. Příjde mi to jako vydat knížku o MS Windows a Linuxu dohromady...

Kolikrát jsem to už zkoušel s Emacsem, umím v něm jednoduchá makra, i něco málo z hromadné práce. Co ovšem neumím je jedna drobnost, která Emacs u mě diskriminuje - světe div se - vzhledem k editoru Kate.

Jak přepínat klávesovou zkratkou mezi kódováními a jak dokument uložit sledem klávesových zkratek do: kódování, zvoleného konce řádku (Lin, W, Mac)?

tohle prostě nevím, ačkoli toho relativně hodně zbytečně vím o implementaci kódování v Emacsu. Musím si tohle napsat sám, nebo to existuje? Prostě C-x k1 ENTER by uložilo to co vidím na obrazovce iso-8859-2 s linuxovými konci řádků, C-x k2 zase ve formátu pod widle.

Uložit je jedna věc, živě přepínat různé interpretace znakových sad vůči souboru je ta druhá související věc.

Tedy to co mám otevřeného bych něčím reloadoval do různých k´dování, než bych našel "to správné".

C-x RET r iso-8859-2 -- relodne buffer v kódování iso-8859-2

C-x RET f iso-8859-2 -- pro další ukládání se bude buffer ukládat v iso-8859-2

Umí to MULE a je to normálně v menu (set coding for next command). Případně pomocí techniky ocelového malíčku C-x RET c iso-latin-2-unix C-x C-s .

Emacs ma universal-coding-system-argument vyvola metodu do ktere vezme parametr kodovani ktere chcete a pak operaci kterou s nim chcete provezt.

Takze si udelejte makro pouzivajici tuto funkci.

Tedy - když NEZNÁM kódování abych přepínal mezi dostupnou množinou, kterou si někde do konfiguráku uložím? Jak na tohle jít?? Tohle očekáváím od editoru a ačkoli znám MULE z manuálu (vnitřní kódování emacsu, jiná práce s proudy, se schránkou, ještě s něčím, už nevím) - neexistuje jednodušší řešení, než "naprogramuj si to?"

A navíc je evidentní, že autor používá jen Windows. Mnoho klávesových zkratek je _neplatných_ pod Linuxem, třeba celá pasáž o klávesových zkratkách

"Kniha je rozdělena na dvě poloviny..." - poloviny z celku obvykle bývají dvě... Nicméně obě by měly být rozsahem ekvivalentní - tudíž má-li jedna z nich 86 stran a druhá 59, nejspíše to nebudou poloviny. Jsem si jist, že větší polovina z vás to určitě pochopí... :-)

Mám problém, nevím jak nastavit aby tabulátor měl šířku 4 znaky (nebo jiný počet než 8). Vím pouze jak nahradit znak tabulátoru 4mi mezerami. Může mi prosím někdo poradit. Skoro mi přijde, že to vim neumí :( Už nevím kde to najít.