gOS: Zatraceně zelená distribuce

Předehra aneb co je gOS vůbec zač?

gOS je dalším z linuxových distribucí, které se snaží o maximální přívětivost pro uživatele. Má tedy být jednoduchý a zkrátka „just works“. Na rozdíl od mnoha svých kolegů gOS však nesází zdaleka jen na aplikace desktopové, ale mnoho věcí řeší přes webové služby, které dnes na internetu rostou jak houby po dešti. Svým původem je gOS derivátem dnes tak populárního Ubuntu.

Intermezzo: kutáme pod povrchem

Stáhnutí a duševní příprava

gOS lze stáhnout z jeho domovské stránky. Má něco pod 700 MB a hravě se tedy vejde na jedno CD, které, stejně jako mateřské Ubuntu, funguje jako live CD s možností instalace na pevný disk.

Pohled na desktop gOS. (Zdroj: SoftPedia.com)

Po restartu a naběhnutí systému čeká na uživatele příjemné překvapení – neusmívá se na něj totiž žádné KDE, ani žádné Gnome, nýbrž neotřelý Enlightenment 17. Tvůrci Enlightenmentu možná nepobrali veškerou programátorskou moudrost, zato ale vědí, co chce uživatel. Myslím si, že toto prostředí má hodně co nabídnout, bohužel však tvůrci gOSu tento potenciál neuměli smysluplně využít. Ale nepředbíhejme.

Grafické vyznění distribuce

Graficky je celé prostředí laděno výrazně do zelena. Zelený vzhled se mi líbil, když jsem viděl první screenshoty na internetu. Když jsem ale měl gOS před sebou naživo, všudypřítomná zelená mi začala vadit, působila na mě vyloženě vlezle a po půl hodině jsem si připadal jak vodníček Rákosníček. Je mi samozřejmě jasné, že toto je otázka osobních preferencí, ale stejně by mě zajímalo, proč tvůrci nezvolili nějakou méně kontroverzní barvu. Ve spojení s vyloženě omalovánkovými ikonkami jsem si připadal jak v mateřské školce. Myslím si, že upozornit na sebe lze i jinými způsoby, ale což.

Prostředí je po grafické stránce bohužel silně nejednotné, například se zde vyskytuje několik naprosto odlišných písem – malé defaultní písmo Enlightenmentu se mísí s klasickým fontem GTK 2 aplikací a s nepříliš hezkým patkovým písmem menu. Jako pěst na oko pak působí odporně veliké písmo v OpenOffice.org a Google Search gadgetu a zejména pak archaický vzhled GTK 1 Xine.

Dalším hřebíčkem do pomyslné rakvičky je panel, který mi příjde jako dosti nepovedená napodobenina macovského Docku. Je zbytečně velký a na mé obrazovce o rozlišení 1280 x 800 se na něj ne a ne vejít všechny ikony. Jak to řešil nápaditý návrhář? Panel se posouvá dle toho, do jaké jeho části dáte myš – když více doprava, panel se bude posouvat, aby odkryl položky více napravo a naopak. V důsledku se panel věčně posouvá, což práci s ním zrovna dvakrát neulehčuje – zvláště pokud nejste zapřísáhlým milovníkem pouťových kolotočů. Navíc nejsou vidět veškeré ikony najednou, což přehlednosti k dobru také moc nepřidá.

Abych byl ke gOSu spravedlivý, některé věci jsou v něm graficky hezky udělané. Mezi ně patří například profesionálně a nevtíravě působící obrazovka, která se zobrazí po jejím zamknutí, nebo informace vypisované na plochu o průběhu přípravy na suspend při jeho aktivaci. To však není ani tak zásluha gOSu jako spíše Enlightenmentu 17, který je v tomto opravdu špička.

Práce s gOS

Dalším významným problémem gOSu je stabilita, která je docela zoufalá. Bál jsem se toho již od okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že gOS skutečně pochází z Ubuntu, které svou stabilitou příliš také neoslňuje. Mé obavy se naneštěstí potvrdily. Nejvíce problémů mi dělalo Xine, proti němuž jsou zralé hrušky doslova rock stable, bohužel. Ani GParted se se svou stabilitou v zrovna dvakrát dobrém světle nepředvedl.

Dovolím si tvrdit, že chování gOSu je pro běžné uživatele velmi matoucí – namátkou bych zmínil fakt, že levý klik na ploše vyvolává „start“ menu či minimalizaci oken. Ta funguje stejně jako v Mac OS X, narozdíl od něj je však nepřehledná a dělalo mi problém vyznat se v tom, která ikona patří minimalizovanému oknu a která spustitelnému programu. Celé prostředí je velmi nepřehledné a matoucí.

Za velmi vážný problém považuji tlačítka. Máte-li několik dialogů přes sebe, je mnohdy velmi obtížné poznat, které OK patří k jakému dialogu, vážně. Při větším množství oken je práce v gOS se současným grafickým tématem téměř nepředstavitelná. Navíc k čemu je dobré tlačítko „Apply“? Je to jen další tlačítko, které je k ničemu a navíc zbytečně zabírá místo a tím ještě více snižuje celkovou přehlednost. Nebylo by lepší, aby se změny projevily okamžitě? To se ví, že je chci použít, když si je právě aktivuji, nebo ne? Dosti složité jsou mnohdy možnosti nastavení – ty mnohdy mátly i mne, co teprve člověka, který k PC usedá poprvé?

Kapitolou samu pro sebe je filemanager. Je vyloženě primitivní, neobsahuje žádnou postranní lištu, jako je tomu třeba u Nautilu či Konqueroru. Grafických ovládacích prvků by určitě mohl mít více. Krom toho se chová značně nelogicky. Jeho kontextová nabídka pro označený soubor mimo jiné obsahuje položky pro vytvoření složky, zobrazení skrytých souborů, kdežto kontextová položka aktivovaná při kliku do „bílého“ prostoru filemanageru obsahuje položky „Open“ a „Open With“, nechápu proč.

Podpora multimédií

Co se týče multimédií, gOS rozhodně není pro běžné uživatele – sice si zde narozdíl od mateřského Ubuntu přehrajete mp3 i mpg, s dalšími formáty již budete mít pravděpodobně problém. Copak by nešlo podporovat ještě alespoň wmv? Začátečník si kodeky nedoinstaluje, nota bene když na rozdíl od Ubuntu při pokusu o přehrání podobného formátu nezobrazí dialog s možností instalace těchto kodeků. gOS si prý poradí i s avi, což by se ostatně dalo čekat, ale zda to je skutečně pravda, to netuším. Xine padalo tak často, že jsem na test třetího video formátu už opravdu neměl duševních sil. Těžko si lze představit, že by v tom někdo koukal na nějaké video. A to ani radši nemluvim o naprosto odporném a nezapadajícím vzhledu Xine – GTK 1 dnes nepatří mezi výkřik moderní technologie …

Konsternovalo mě také, že pro přehrání požadovaného videa zdaleka nestačí prostě poklikat na jeho ikonku – kdepak, to by to uživatelé přece měli moc jednoduché! Tím se sice otevře Xine ve složce s požadovaným videem, ale to je vše. Video je třeba vybrat přes správce playlistu. Opravdu.

Další pohled na desktop. (Zdroj: TechCrunch.com)

Jen odevzdaně jsem se pak již díval na to, že se mi fotky otevírají v Gimpu, grafickém editoru místo nějakého prohlížeče fotografií. Co takhle vypustit pár zbytečných her užitečných tak pro malé děcko či senilní důchodce a nainstalovat raději GThumb? Nejednomu uživateli by to ušetřilo spoustu nervů.

gOS by prý měl spolupracovat s iPody, což je vzhledem k jejich majoritním zastoupení minimálně na americkém trhu zcela klíčový faktor. Zda tomu tak je jsem neměl možnost ověřit, iPoda nevlastním. Ale aspoň nějaké plus.

Distribuovaný software

Na který software tedy v gOS natrefíte? Jsou to převážně GTK aplikace – Gimp pro editaci grafických prvků, RhythmBox na poslouchání hudby, Skype a OpenOffice. Přidány jsou pak linky na nejpoužívanější dnešní webové služby a aplikace, jako je Facebook, Google Docs, Google Calendar, Google Maps, Google News, YouTube, Blogger, Meebo a další.

Překvapilo mě ale, že v gOSu nenaleznete žádný textový editor, nepočítaje řádkové nano a vim, kterých si Franta uživatel patrně příliš neužije. Naopak si nejsem zcela jist, co dělá v gOSu textový procesor OO Writer – čekal bych, že vzhledem k zaměření distribuce se bude výhradně vsázet na již velmi dobře použitelné Google Docs. Také program na tvorbu screenshotů jsem hledal marně.

Očekával jsem, že ikonka GMailu na screenshotech gOSu patří prográmku Gmail Notify či podobnému. Nepatří. Při kliku na tuto ikonku se jednoduše otevře Firefox se stránkou GMailu, toť vše. Proč chybí notifikátor, taková užitečná věc? Jen odkaz? To mě trochu zklamalo, čekal jsem více.

Všemu je však nasazena korunka tím, že když zkusíte nějaký soubor otevřít se zvoleným programem, tyto odkazy se vám zobrazí v nabídce programů, v nichž je možno soubor otevřít. Přejete si ve Facebooku otevřít prezentaci? Já tedy ne…

Konfigurační program Enlightenmentu v distribuci gOS. (Zdroj: SoftPedia.com)

Ostatní detaily

Ubuntu mi souborový systém HFS umělo připojit pro čtení, gOS bohužel nikoliv. Chápu, že obyčejnému uživateli je to jedno, ale kdyby to náhodou potřeboval, tak co? Kompilovat jádro si asi nebude. Na rozdíl od Ubuntu mi gOS nedetekoval multimediální klávesy, což u notebooku, kde chcete často ovlivňovat podsvětlení a hlasitost, docela zamrzí. Přímo mě pak konsternovalo, že mi nefungovalo rolování ani s naprosto obyčejnou postarší Logitech myší, která rolovala zatím snad ve všem, na co jsem sáhl, od stařičkého Slackware už ani nevím jaké verze, přes Arch Linux po Gentoo. Nechápu.

Nepotěšilo mě ani pojmenovávání médií jako například /media/4545-1CF4, i když uznávám že to patrně nebude největší starost uživatele, zejména když se zařízení po připojení objeví logicky pojmenované na ploše.

Suspend fungoval jak má, což mě mile potěšilo. Vyhazoval sice spoustu chyb na konsoli, ale fungoval. Hibernaci jsem nemohl otestovat, protože nemám na disku žádny swap ani místo na jeho vytvoření.

Co se týče instalace, pokud se k něčemu takovému rozhodnete, patrně příliš překvapeni nebudete – prostě klasický instalátor, který naleznete v Ubuntu. Ten je dle mého názoru dostatečně intuitivní, aby instalaci zvládl i poučený laik, což je jedině dobře.

Vyvrcholení: gOS na Wall Martu

gOS se prodává s počítači Everex na Wall Martu. Ačkoliv prodejnost těchto počítačů je velká, přičítal bych to spíše velmi nízké ceně než kvalitě gOSu. Nicméně prodejnost je taková, že se úvodních 10 000 kusů vyprodalo během několika dní. Dnes již je ale opět v prodeji. Jsem z toho poněkud rozpačitý – co na to řekne uživatel? Jak to ovlivní náhled prostých lidí na použitelnost Linuxu? Bojím se, že moc pozitivně ne.

Odkazy

• Homepage projektu gOS
• Chcete si gOS stáhnout?
• Recenze na Linux.com
• Podpora
• FAQ