Názory k článku
Grafické karty a grafické akcelerátory (5)

tie boli tiez celkom bezne a nenachadzaju sa v zozname.

Ono tech nepopsanych modelu bylo jeste vic, napriklad ruzne "plus" rady atd. Snazil jsem se vybrat ty modely, ktere urcitym zpusobem predstavovaly nejakou vyznamnou novinku, tj. napriklad prechod od cipove sady OCS k ECS a nasledne potom k AGA, nebo vymena procesoru z 68000 na 68030. Clanek by v opacnem pripade prerostl do dvou dilu a to se mi nezdalo moc vhodne.

Nemluvě o něčem, čemu se říkalo Picasso, že? :)

Picasso patrilo (resp. stale patri) mezi jedny z nejlepsich grafickych karet pro Amigy, o tom neni pochyb. Trosku vsak zamrzi to, ze nektere z rozsirenych grafickych rezimu nefungovaly na televizoru a na nekterych monitorech (chapu technologicke duvodu, ale chude ceske uzivatele to jiste nepotesilo).

Takze jenom dodam, ze se jednalo o kartu urcenou do slotu Zorro II a byly podporovany napriklad nasledujici graficke rezimy: 640x480x2^24 barev (true color), 800x600x2^16 (hi-color) az k 1600x1200x16 barev. Pro dvoumegove karty se pocet barev samozrejme jeste zvysoval, tj. 1600x1200x256. Karta mela zabudovany i vlastni blitter, takze skrolovani & spol. fungovalo velmi dobre i na tehdejsich CPU.

K tomu bych chtěl dodat že grafika Picasso je stavěná na bázi PCI grafiky např. nemá bitplány. A ve WinUAE se pěkně emuluje.

Amiga 600 mala tiež radič IDE (oficiálne sa tam mali zmestiť len 2,5" disky, ale jednej firme u nás sa podarilo narvať do tej mojej normálny 3,5" disk z PC) ako aj PCMCIA. Spolu s jej veľkosťou (zmestila sa do školskej tašky) to bola skoro náhrada za notebook. ;-)

Myslím, že stála za zmienku.

Pokud se nemýlím, ECS se potichu objevil již u A500 issue 2. I A500+ měla ECS. A300 měla také ECS, navíc měla čip, který vytvářel obraz v rozlišení VGA.

Zapomněl jste uvést, že A4000 již používala procesor 68040. To způsobilo, že mnoho starších aplikací, využívající různé "chvályhodné" programátorské praktiky, jako např. automodifikaci, přestalo chodit.

Samomodifikovatelny kod nechodil spravne ani na 68020 (Amiga 1200) diky 256 bajtum instrukcni cache. Nastesti byla moznost ji v boot menu vypnout (stejne jako tam byla moznost prepnuti z AGA na OCS nebo ECS).

Ano, to si pamatuju. Pokud jsem chtěl hrát hry pro A500 tak jsem musel nastavit OCS a nějaké další věci v Boot menu a pak nastartovat pomocí speciálního Kickstartu 1.3. Líbilo se mi na tom že i po restartu se A1200 tvářila jako A500 protože se používalo teplého restartu. Dobrá věc taky byla že jsem si do RAM: (RamDisku), část paměti která se nemazala. Nahrál nějaká data a po restartu tam pořád byla.

Ty "chvályhodné" programátorské praktiky byla vůbec kapitola sama pro sebe a rozhodně se netýkaly pouze 68040. Vždyť už moje A500 s FAT Agnusem měla rozšířenou paměť ze standardních 512kB na 1MB nikoliv kartou, ale přímo na MB. Jenže to byla chip RAM, která ležela v jiném adresovém prostoru než běžně používané RAM karty a to byl problém. Některé programy se totiž nejakou alokací paměti nezatěžovaly a když zjistily, že mají 1MB RAM, tak začaly hrnout data natvrdo někam, kde žádná RAM ve skutečnosti nebyla.

Problem se samomodifikujicimi se programy se netyka pouze procesoru rady 68k. Stejne to je u x86, kde se 8086 chova jinak nez 80286, to zase jinak nez 386 atd. Na dnesnich systemech to uz neni takovy problem, deskriptory pro programovou cast by mely mit shozeny bit "write" (a idealne take osetreny zasobnik, coz se vsak nedeje), ale v DOSu se to dalo dobre vyuzit napriklad pro skryti kodu pred debugerem (pri krokovani se provadel jiny kod, nez pri behu programu v real-timu).

Prosim Vas, 3.5" HDD tam mel kazdy, koho jsem znal a nepotreboval na to zadnou Vasi "specializovanou" firmu (nebo na odsroubovani 6 vrutu z plastu existuje nejaka specialni skola? ;o). BTW u A1200 to bylo zcela stejne s HDD jako u A600... JInak A4000 se delal i s 68030 a snad i 68060... A jak spravne pise manik pod Vami, za to mohla hlavne Cache, ktera je samozrejme i na 68020/30...

Různé "plus" řady ? Já znám tedy akorát A500+ a to tedy rozhodně významná novinka byla. Nový ECS čipset a podstatně vylepšený OS byl přinejmenším stejný evoluční skok, jako přechod ECS->AGA, kde se vlastně až na barevnou hloubku a paletu nic moc nezměnilo.

V tomhle ma autor pravdu, pluska nejsou nic vyznamneho, protoze vsechno, co popisujes, mela uz zminovana A3000 + navic poradne CPU! To, ze neznas treba A2000+ nebo A1500+ je jen Tvuj problem, tak nas s nim nezatezuj. To, ze prechod ESC->AGA se tyka jen palety barev je nehloupejsi pokus o vtip, co tu vidim. :/ Radsi si neco nejdriv nekde nastuduj, nez zacnes placat nesmysly....

Neni pravda, prvni bylo CDTV...

Sorry, ale A600 i CD32 jsou vyrazne prelomove typy, daleko vic, nez zminovane A1500 a A2500, ktere do Evropy snad ani nedorazily! :/ A600 dala design a konstrukci A1200, vcetne toho opevovaneho PCMCIA a byla to jedina "zmensena" Amiga, tj. do jiste miry suplujici chybejici Amiga notebook. Amiga CD32 pak byla a je jedina seriova herni konzole zalozena na standarnim pocitaci. Takze jejich opomenuti bych byt Vami nicim neomlouval... JEdna ci 2 vety by Vas jiste nezabily. :(

O ostatních modelech si přece můžou čtenáři leccos vygooglit, viz třeba http://amiga.emugaming.com/everyamiga.html

niet, co dodat. tesim sa na diel o Atari ;-)

Dokonce se traduje, že firma IBM uvažovala o vytvoření prvního PC na bázi Motoroly. Rozhodnutí, že se nakonec použije horší Intel 8088, padlo kvůli patentování bublinkových pamětí.

Jsem rad, ze to tu padlo. PCckari na to v tehdejsi dobe neslyseli. Katastrofalni dedictvi teto chyby nas doprovazi dodnes. :-(

Jak uz bylo zmineno vyse, nektere modely chybi. Chapu autora, ze uplny vycet je bezduvodny, ale zamrzelo me, ze jsem tu nenasel svou prvni Amigu 500+ (coz byla Amiga 500 s chipsetem ECS a novejsim OS). Pro zajimavost, Amigu 1200 mam dodnes.

Co me v clanku prastilo do oci je neustale opakovana chyba v nazvu cipu. Ten se jmenoval Agnus, nikoliv Agnes. Dotazem v google vidim, ze se nazev Agnes taky pouziva, ale nechapu, kde se vzal.

Jé, vidíte...mně na tom taky bylo něco podezřelé, ale tohle jsem si vědomě nevybavil :)))

Ve svych pracovnich poznamkach to mam napsane dobre, ale pri prepisu jsem podvedomne zvolil Agnes, protoze ty cipy byly pojmenovany zenskymi jmeny, ostatne jako samotna Amiga.

Omlouvam se vsem amigistum, dalsi dily uz techto chyb budou usetreny, protoze ostatni vyrobci se celkem striktne drzi ciselnych oznaceni :-)

...dalsi dily uz techto chyb budou usetreny, protoze ostatni vyrobci se celkem striktne drzi ciselnych oznaceni :-) ...coz je skoda prave takoveto invence jsou mi sympaticke. debian ma take neco takoveho, a je to mile. PS: jinak dekuji za zajimavy a dobre _propracovany_ serial. jen skoda ze nevysel na abicku, to ja radsi :-).

Odjakziva to byl AGNUS a zadna AGNES... A co se tyce toho pokusu o vymluvu, opravdu Vam slova BLITTER nebo COPPER prijdou jako sexy zenska jmena? ;o)

Ale ano, je to AGNUS (nebo snad Agnus), ale například v Brně amigisti vždycky říkali Agnes. Ženská jména mi připomínají například Denise a Paula, stejně jako samotná Amiga. (A mimochodem, ani Agnes mi moc sexy nepřipadá, protože mi to připomíná nějakou postavičku z kresleného seriálu :-)

Vystínované polynomy - autor zrejme myslel polygony.

Jinak se divim, ze se clanek vubec nevenuje operacnimu systemu Amigy, ktery byl pomerne vymakany a hardware docela dobre vyuzival (i kdyz autori vetsiny her na to docela kaslali). Treba vic soucasnych prekryvajicich se obrazovek s ruznym rozlisenim a barevnou hloubkou a paletou souvisi i s grafikou a byl to docela dobry napad. Taky nemluve o skvelem multitaskingu a hezkem modularnim navrzeni OS typu mikrokernel = filesystemy, drivery zarizeni bezely jako samostatne tasky, nebyl problem system rozsirit o dalsi. Hezky byl i filesystem s cestami typu zarizeni:cesta/k/souboru, kdy zarizeni mohlo byt cokoliv vcetne nazvu disku/diskety (takze se dalo odkazovat na disketu at uz byla vlozena ve kterekoliv mechanice) nebo jine cesty/logickeho disku - neco jako 'subst' ve windows ale trosku vymakanenejsi.

Jedinou vadou se pozdeji ukazala byt absence ochrany pameti. Bohuzel ten hezky mikrokernelovy navrh ji naprosto vylucoval nebot komunikace v OS byla krome primeho volani i pomoci zprav ktere obsahovaly pointery. A druhou vadou byla samozrejme taky pozdejsi totalni neschopnost firmy Commodore kvalit Amigy obchodne vyuzit :-)

No nic. Mam ji jeste doma. Ale spis si obcas pustim UAE. Diky za clanek.

Coz mi pripomnelo, ze exitovalo zarizeni SPEAK:, do ktereho clovek mohl cokoliv nakopirovat/presmerovat a Amiga to pekne precetla. A to prosim uz pred dvaceti lety. :-)

Pro ZX Spectra existovala take podobna krabicka, proste se to pripojilo na vyvedenou sbernici a potvurky ve hrach mohly zacit nadavat apod. Rozhrani bylo +- textove, tj. poslal se text, co se mel precist a k tomu jeste vyska, zabarveni atd.

no ja som mal na spektre taky programik, co sa volal ZX hovor a ten robil syntezu reci na zabudovanom speakri. keby som nevedel, com som tam napisal, tak netusim, co rozprava, ale ako zabavka na odreagovanie od hier to bola celkom dobra.

A na Atarku byl program Blekota a jeste lepsi Blekota II, kteremu bylo docela dobre rozumet (vyzkouseno na lidech neposedlych pocitaci :-). Samozrejme zvladal i cestinu.

Presneji receno, na Atari byl anglicky mluvici program SAM, pro ktery nejaky cesky koumak napsal "wrapper" pro cestinu a cele to pojmenoval Blekota II. :-)

Vidite, to jsem nevedel, znal jsem jenom Blokotu. Nu coz, i tak se prece dela(l) software ;-) V kazdem pripade to je prihodny nazev pro program tohoto typu.

Nojo. Akorat tohle nebyl zadny hack nebo vtipek jako veci na c64 a spektru ale vazne minena soucast systemu, ktera tam byla uz od zacatku (minimalne uz ve verzi 1.3 co byla na amize 500). Krome tresinky na dortu ve forme namountovaneho zarizeni s nazvem SPEAK: totiz existoval krome ocekavanych prikazu typu copy,dir i prikaz say ktery soubor vyslovil. A jak existovaly ruzne ovladace zarizeni se jmeny treba trackdisk.device pro disketovku nebo audio.device pro zvuk tak existoval i narrator.device pro mluveni ktere umelo I/O prikazy zvladajici vyslovit data obsahujici tzv. fonémy a pak existovala systemova knihovna translator.library ktera prekladala anglictinu, viceciferna cisla a cele vety vcetne interpunkcnich znamenek do těch foném. Proste kompletni promyslena podpora v systemu. Akorat tim docela predbehli dobu. Za dvacet let to dodelal microsoft do XP a mozna to zacina k necemu byt. Treba pro postizene nebo pro cteni e-knih v Acrobat readeru. Ale kvalita neni o moc lepsi nez byla uz tehdy na amize. Ve verzi AmigaDOSu 2.0 myslim jeste ten narrator.device podstatne vylepsili, takze uz to znelo i docela prirozene.

A byl to v te dobe docela zvlastni pocit cist treba vyvojarskou dokumentaci kde byly popisovany stejne vazne jako zakladni systemove veci typu pristup na disketu (harddisky jeste nebyly tak bezne), vystup na obrazovku, multitasking atd i tyhle systemove knihovny a zarizeni pro tvorbu reci s docela velkou hromadou teorie o jazyku, v SDKcku byly ruzne prikladky, to zarizeni myslim umelo i posilat ruzne eventy ktere kdyz to mluvilo umoznovaly zobrazovat oblicej a spravne hybat pusou atd.

Proste tuna neodflaknute programatorske prace stravena nad necim co asi uz tehdy nekdo musel povazovat za hodne uzitecnou vec. A pak to Commodore prodaval jako pocitac pro hry.

A prvni co programatori skoro kazde hry udelali je ze v prvnich radcich kodu zastavili preruseni, odpraskli cely system a napsali si hru od zacatku primo na hardware :-)

To je zivot :)

V posledni dobe jsem cetl nekolik clanku o historii pocitacu Amiga, ale tento autor a jeho clanek ma podle me kvalitu.

Krome Agnuse, Denisy a Pauly tam byl jeste Gary, ktery delal pomocnou logiku napr. pro floppy, ci RTC. V neposledni rade musim pripomenout me oblibenkyne 8520, kterych lide odpraskli mraky ;-) Ty delaly I/O svaby pro vetsinu rozhrani (serial, paralel, floppy). A500+ mela pouze novy Agnus 8375 misto 8372a, rom a RTC na desce. Novejsi revize A500 bylo mozno osadit 4 pametovymi brouky, RTC a Rom a plusko bylo hotove...

Vlastne abych byl presny. Jeste chybi osadit U32 74F139 a musi se prehodit jumper, aby se namapovalo cele mego do chipram.

Kdo ma zajem a chce si pripomenout casi kdy na svete bylo nejspis docela fajn: http://artway.wz.cz

Clanek se vubec nevenuje grafickym akceleratorum, boze to je luza! kde sou ty picassa, retiny, cybervisiony????

Přečtěte si, prosím, perex k článku: "Dnešní pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech je věnováno počítačům založeným na procesoru Motorola 68xxx. Detailně se budeme zabývat zejména počítači řady Amiga a příště i přímým konkurentem - počítači Atari řady ST."

Opravdu jsem popisoval "pouze" počítače Amiga. Jak jste si asi všiml, zatím v žádných dílech jsem se grafickými akcelerátory nezabýval - těm se budu věnovat až do dílu čtrnáctého a řešení pro Amigy samozřejmě nevynechám.

Pro neznalce pekny clanek, pro ty, co nekdy Amigu meli, clanek plny chyb a nepresnosti, ale tak je to vzdy, to neni chyba autora, ktery se navic hrde hlasi k tomu, ze byl "atarista". :) Takze jen par poznamecek:

- ve vyctu procesoru chybi MC68010 (rada turbokaret pro A500) a hlavne MC68040 a MC68060, o pozdejsich PPC procesorech radeji pomlcim. Tez by urcite nezaskodila zminka o mirne osekanych cipech MC68EC020 a MC68EC030, zvlast kdyz EC020 bylo standardne v popisovane A1200 (tj. plnohodnotny MC68020 byl pouze na turbokartach, jichz se autor clanku dle nekolika svych reakci nevimproc boji, stejne jako zvukovych a grafickych karet, jako by snad v dilu venovanem PC popisoval neco jineho).

- v celem clanku chybi jakakoliv zminka o FastRAM! A porad je omilana ChipRAM, coz je v podstate jenom videoramka. Pridani proste FastRAM do A1200 zvysil jeji vykon minimalne 1,5x, takze by bylo zahodno pripojit aspon veticku, ze to, co na PC nazyvame operacni pamet (tj. leze tam jen CPU), se na Amize jmenuje FastRAM.

- chronologicky jsou spatne razeny A1200 a A4000, A4000 byla o neco drive...

- nejen A4000 se dodavalo jako A4000T (Tower), stejne tak i A3000 ci A2500 apod. A3000 primo take jako UNIXova T stanice.

- problem s virtualni pameti zadny nebyl, nebot od MC68030 vys je jednotka MMU v CPU pritomna.

- co se tyce grafiky, je zamlceno, ze i standardni Amigy disponovaly HW chunky grafikou, nejenom omilanou planarni, byla to tusim jedna z funkci Copperu, bohuzel rozliseni bylo dost hrube, i kdyz u AGA cipsetu 2x jemnejsi nez v predchozich generacich.

...dalsi doplneni necham na ostatnich musim bezet...