To s tim, ze swap ma mit min. dvojnasobek velikosti RAM, to ma i vazne nejaky rozumny duvod, nebo to vsichni tvrdi jen proto, ze to vsichni ostatni tvrdi ? Prece jestli ma nekdo rekneme 128MB RAM a spocita si, ze pres 192MB nepreleze ani nahodou, tak snad nema smysl si delat 256MB swap, kdyz bude stacit 64MB. Nebo ne ?
Jadra rady 2.4 jsou pomerne znacne narocna na swap. To je oficialni stanovisko vyvojaru kernelu. Presny odkaz vam tady nenapisu, ale prohledavanim kt.linuxcare.com nebo archivu mailinglistu linux-kernel to najdete. Takze je rozhodne doporuceno ten swap 2xRAM mit. Pokud ovsem nepouzijete nejake specialne opatchovane jadro.
Ten dvojnasobek je spis orinetacni. Hodne zalezi na disku. U tech novejsich (nad 10G) uz moc na tom kolik swap zabere na disku nezalezi a tak bych doporucil delat swap s ohledem na to, ze uz se disk nebude nikdy prepartisnovavat, tedy 256M minimalne, ja mam doma 512, sice jsem to nikdy nevyuzil, ale zase muzu klidne spat:-)
Moje osobni zkusenost je takova, ze na pocitaci s 80MB pameti s KDE 2.1, mozillou apod. neni swap takrka nikdy pouzivan a pokud ano tak do nejakych 20MB.
Pokud tedy mate dost pameti tak se muzete klidne spokojit s 1x velikosti pameti (obzvlast pokud je to v kombinaci s malym diskem). Vic ale nemuze nijak skodit.
Jestli se muzu taky pridat, u swapu neni ani tak podstatne kolik tam toho umistite, ale jak rychle to tam umistite.
Reknete-li si, ze mate 80 MB pameti a budete potrebovat celkem tak 120 MB (tedy dalsich 40 MB) - "no tak teda udelame 40 MB swap" ... tak docela presne to neni.
Swap funguje tak, ze kdyz potrebuju dostat do pameti neco dalsiho, co uz by se tam treba nemuselo vejit, tak nejaky jiny proces (ktery to chudak ani netusi protoze prave spi) vezmu a hopnu s nim na swap.
Cim driv najdu dostatecne velky misto tim lip (usetrim cas na hledani). Cim min to bude fragmentovany, tim taky lip (disk cte docela rychle vkuse, ale radove pomalejsi je prenastavovani hlavicek).
Empiricky je jednonasobek pameti minimum (pripad kdy proces nebo vicero procesu ktere by se normalne vesly do pameti vsechny potrebujeme vysypat na swap, abychom tam dostali neco jinyho) naopak trojnasobek uz je zbytecne moc, protoze dalsim zvysovanim swapu se uz hledani volneho mista neurychli(uz je ho tam az az). Ten dvojnasobek je proste neco mezi.
Osobne si myslim, ze ten vypocet spravny velikosti swapu je jeste trusku slozitejsi. Pokud mate malo pameti (8 - 16 MB) je velka pravdepodobnost, ze ji zaplnite i dvakrat, takze bych doporucoval jit s velikosti swapu az na trinasobek. Pokud mate vic nez 32 MB, tak pro beznou praci (beznou praci samozrejme nemam na mysli vytizeny server), tak vam bude dvojnasobek rameti bohate stacit. Dokonce si myslim, ze swap vetsi nez 256 MB nevyuzijete. Jinak tomu muze byt u pocitace, na kterem bezi stovky procesu.
To je ale otazka, jestli radsi velmi zatizenemu serveru neprikoupit pamet, nez mu delat vetsi swap. On totiz bude spis zatizen kvuli tomu, ze musi porad swapovat, nez kvuli tomu, ze po nem furt nekdo chce nejaka data.
Ja mam na serveru 256MB RAM a na swapu je prumerne obsazeno tak 20MB i kdyz celkem ma velikost nejakych 400MB. Kupodivu tech 20MB bylo i kdyz bezel jen se 128MB RAM. Je to webovy server, kde prakticky bezi pouze 100x httpd a 100x mysqld. Tohle vsechno zvlada AMD K6-2/400 naprosto v pohode.
S tim swapem nemas docela pravdu. To, cemu rikame swapovani, jsou ve skutecnosti dve ruzne operace.
1) swapovani: ulozeni celeho procesu do odkladaciho prostoru -- swapu.
2) strankovani: ulozeni v posledni dobe nepouzivanych stranek do odkladaciho prostoru a nahrazeni temi, ktere jsou prave potreba. (De facto se "odswapuje" kus procesu)
Castejsi je v podstate ad 2).
A program muze klidne pracovat s vetsi pameti, nez ma system fyzicke RAM, akorat disk zacne rachtat a neda se skoro pracovat :)
IMO:
strankovani = organizace fyzicke i virtualni pameti, kde je pamet rozdelena na konstantni kusy (4K na IA32)
swap = obsah jedne fyzicke stranky se ulozi do swapu a nahraje se jina (ta co je potreba)
jinymi slovy se do fyzicke stranky nahraje jina virtualni stranka, nez tam byla
nezajimal se nekdo nahodou ve zdrojakach, jak je osetreny swapovani, jestli je treba optimalizovany i pro pripad, ze mam 3 swap partisny na jednom fyzickym disku.
jestli treba linux pocita i s fyzickou geometrii disku?
jako treba jedna partisna vyjde na vnitrni dalsi na stredni a posledni na vnejsi stopy? jestli pak hlavicky litaj jak si jadrou blbe nebo dobre poruci z jedny strany na druhou? pripadne jak by to pak bylo s rozhodovanim pri fragmentovanym swapovacim prostoru?
Mam Pentium 150MHz, 96 MB RAM a muzu rict, ze napriklad Windows NT bezi na teto konfiguraci MNOHEM rychleji nez linux s nejakym novejsim X-window managerem (KDE, ...). Nerad bych polemizoval proc tomu tak je a podobne. Proste je to fakt. Linux s podobnymi aplikacemi, na ktere je uzivatel zvykly z windows bude potrebovat (vyrazne) silnejsi stroj.
... toto ale není srovnání srovnatelných věcí. Srovnávat několik let stará NTčka s novějším wm není zrovna fér.
U woken je zase nemožnost zbavit se grafického rozhraní a uvolnit tak systémové prostředky důležitějším procesům (mám na mysli hlavně servery) a to bude asi jejich hlavní chyba.
Přidám ještě poznámku/otázku, jestli někdo neví - zadrhával se mi doma větrák u procesoru (měl čtvrtinový otáčky) a windows na tom spolehlivě tuhly, ale na linuxu sem nic nepoznal - v čem je rozdíl ?
Jestlize slo o win9x tak bych tipnul na skutecnost, ze teplota CPU pri behu Win9x a DOS, je o 20-40% vyssi nez pri behu OS/2,WIN-NT,Linux... Ac jsem nekde cetl, ze implementace APM je v jadrech 2.2 mizerna, vydrzel mi nb Siemens DX486 pri behu linux-2.2 o 120% casu dele nez na tom samem pri behu Win95.
to je pravda instrukci hlt pouzivaji a da se to dokonce ovlivnit volbou pri kompilaci jadra, ale pri pouzivani teto featury se mi jevil system na 2.4.x ponekud pomelajsi. Napr provadeni configure scriptu bylo znatelne linejsi. Nesetkal se s tim nekdo ?
Ja bych si dovolil hadat, ze jadro to nekdy s hlt ponekud prehani a napr. vytvareni novych procesu trva ponekud dele.
Hm, nikdo tusim nikdy netvrdil, ze linux je blesk. Na rozdil od Windows/9X/NT/2K vsak bezi minimalne na tuctu procesoru.
Jednim z duvodu, proc muzou byt Windows (aspon na pohled) rychlejsi je fakt, ze jednak muzou mit pul kernelu napsanou v assembleru, dvak proto, ze nikdy nevyswapujou GUI, (trak :) proto, ze X je platform independent protokol s urcitym overheadem a ctverak proto, ze dnesni prostredi/window managery pod Linuxem jsou pomerne rozsahle, umi milion picicinek, coz pochopitelne pridava do softwaru genericke vrstvy, aby se z toho programatori nezblaznili...
Portabilita se da tezko ocenit, kdyz si vetsina lidi v Cechach mysli, ze procesory/pocitace = Intel/AMD. Ja osobne bezim taky na intelu, ale portabilita je pro me vec "politicke korektnosti" ci "ideologicke spravnosti" :)
pripada mi divne v onom vzorci na vypocet velikosti swapu to 2xRAM + ....(dalsi veci)... skoro by se zdalo, ze cim vice RAM, tim vice swapu je potreba (btw. takto se me chova velikost swapu u Windows... zdvojil jsem RAM a zdvojila se me i swapka, protoze je to presne takto ve Win implementovano - jako pevny nasobek RAM)
pro ilustraci uvedu priklad (ma situace):
mam 384 RAM a RH7 (protoze tomu nerozumim a rad bych si vse nejdrive osahal, nez se rozhodnu to nenainstalovat tak mam plnou 100% instalaci (ano, vsechny balicky (ano, vim ze jich je vetsina zbytecnych, jiz jsem byl upozornen, ale ja si to potrebuji zkusit sam ;)) )))... pokud spravne pocitam:
2xRAM=2x384=768 MB
komplet RH7=2000 MB (radove)
data + soft=300 MB
celkem =3GB... lol ;))
na radu kamarada jsem si dal swap jen 50MB (on me rikal, ze bude stacit jen 20MB) a vsechno me beha svizne a rychle, bez jakychkoli naznaku problemu... a pokud se podivam na vyuziti swapu (swapon -s) tak je neustale 0%, at delam cokoli (nemam StarOffice, ale spustil jsem KDE2, v nem 6xKonquerora, 2xNetscape a jeste dalsi aplikace a stale 0%)...
podle meho (nezkuseneho) nazoru by v tom vzorci mela byt spise nejaka neprima umera... neco jako:
Swap=Distribuce+Soft+Rezerva-RAM
pokud tu placam nesmysly tak me nekamenujte... s linuxem si tykam teprve treti den ;)
Ten vzorec je opravdu blbost. Zalezi na tom, jak narocne aplikace a kolik jich clovek bude provozovat. Ja mam 256MB ram a kdyz mam uz pozotvirano nekolik desitek oken, tak se mi swap zacne zaplnovat. Nebo kdyz si v gimpu otevru nekolik desitek MB velkej obrazek. To se pak zacnou ostatni aplikace do swapu presouvat behem chvilky, protoze undo si neco vezme. Takze asi tak. Swapovat lze i do souboru, takze je mozno v pripade mimoradne potreby swap zvetsit. Takze zalezi na tom, co clovek na tom pocitaci dela a ne na velikosti ram nebo distribuce. Ram by mela by tak velka, aby se cloveku do ni vlezly aplikace, ktere soucasne pouziva. Jako vhodny zaklad pro desktop je myslim 128MB, coz je v soucasne dobe velmi lacine. On si clovek rychle zvykne na stabilitu linuxu a jeho kvalitni GUI a tak ma za chvili spoustu pozotviranych oken aplikaci s rozdelanou praci, tak aby se to tam vlezlo.
ten vzorec mel smysl pro jadro 1.x a v dobach, kdy pocitace mely 8-32 MB RAM. Pro radu 2.0 a 2.2 bezne stacilo mit 128 MB virtualni pameti (swap+ram). Ovsem pokud mate narocnejsi aplikace, je dobre dimenzovat podle toho i swap. V jadre 2.4 bylo implementovano nekolik novych algoritmu, ktere zvysily narocnost Linuxu na swap. A kdyz si lide zacali stezovat, Linus jim odvetil, ze prece se doporucuje mit dvojnasobek RAM. Viz Jaderne noviny na Linuxworldu. A pri dnesnich cenach za hard disky neni takovy problem priradit swapu nejakych 200 MB, ne? Berte to jako pojistku.
Nebudu rozpatlavat jestli se vyplati na starsi workstation Linux, ale zeptam se na jinou vec.
Ma nekdo nejakou zkusenost jak udelat poc bez disku a disketarny? A samozrejme nemyslim booteni z nejakyho vetsiho poce - existuji lidi, kteri nemaji doma jenom jeden pocitac (protoze jinak by se vzajemne furt vsichni hadali) a tak maji jeden "server" (K6 - 256 pamet) a X 386,486tek, ktery jsou rozmisteny ruzne (jeden taky na zachode :) a booti si ze site a provozujou X terminaly. Je jeste nekdo takovej? Ozvete se :)
To, na co se chci zeptat jsou ruzny "udelatka" do ISA sbernice s nejakou vetsi pameti, takze poc muze najet bez podpory serveru. Mate nekdo neco takovyho?? Nezajimaji me reseni, jejichz cena mnohonasobne presahuje cenu 1,44 mechaniky s disketou :)
Udelat masinu bez disku a floppy urcite jde, ale je tu otazka, zda je to vyhodnejsi. Osobne si myslim, ze pri dnesnich cenach floppy jednotek (z bazaru) nema cenu se trapit s vyrobou ISA desky osazene EPROM a s jejim programovanim (nehlede na cenu programatoru EPROM, popr. jeho domaci vyrobu a emulator EPROM).
Osobne provozuji krome normalniho PC s Linuxem jeste stary krap s mini distribuci (prekopany Brutalware), ktere jsou spolu spojeny pres 10Mb ethernet, a dale uplne starou sunku bez disku, pouze s floppy, ktera jede v DOSu a je pripojena pres COM. Naprosto vyhovujici, temer zdarma.
S integrovanym RAID radicem byvaji problemy u distribuci s 2.2 jadrem. Znamy ma promis radic a ani s patchema primo od vyrobce nebyl schopen nainstalovat RH(6.2 ani 7). Potom jsme stahli Abit Gentus linux (postaveny na RH a MDK) a bezproblemu mu to slo. AGL ma totiz v jadre zabudovany a odladeny tyhle patche.
Pokud mas distribuci s 2.4 jadrem (SuSE 7.1), nemel bys mit problemy.
michy
Nebo lze nainstalovat RH6.2 tak, ze se disk pripoji na
normalni IDE radic, ktery instalacni jadro bez problemu
pozna a po dokonceni instalace prelozit nove jadro
(i.e. 2.4.1) a disk prepojit.
Jediny problem, ktery zustane je LILO, ktere je
nastaveno na napr. /dev/hda a pote je disk napr.
/dev/hde. I toto ma reseni (sice brutalni ale ma).
Postaci odstranit (resp. nekam schovat soubor /dev/hde)
a po 'cd /dev && ln -s hda hde' upravit /etc/lilo.conf
a nanest LILO. Pote je treba vratit puvodni soubor
/dev/hde a funguje to.
Vysledek stoji za to, protoze 33MB/sec je na IDE disk
dost (pri zapnutem DMA a 32 bit. pristupu).
Pavel
Nevím, jak pracuje Linux s virtuální pamětí. Já používám na workstation FreeBSD a od té doby, co jsem pořídil 256MB RAM, tak jsem snad ještě neswapoval. (Pro představu Netscape, Opera, JDK, 5x Eterm, 3x Nedit, Gimp). Pokud je vám líto převážně nevyužitého disku ve swap oddílu, tak stačí 1xRAM.
BTW: Gnome a KDE jsem zamítnul právě kvůli naprosto zběsilým nárokům. Používám geniální XFCE, které je brutálně rychlé, jednoduché a v paměti ponechá pro aplikace skutečně dost místa.
No, co jsem tak cetl, tak FreeBSD ma virtualni pamet a celkovou praci s ni mnohem rychlejsi nez linuxova jadra, ale linux zase vede v lepsim a kalovatelnejsim navrhu jeji spravy. Nekde jsem o tom cetl prepis debaty mezi vyvojari FreeBSD a Linuxu (mysleno vyvojari samotneho jadra)
I ja mam doma slusnou sbirku "srotu" a prave v soucasne dobe dost uvazuji, ze bych si nejaky X terminal udelal. Vzdy mi bylo lito vyhodit stary pocitac, ktery jeste funguje a tak sel proste pod stul. Ted jsem na LinuxExpo videl funkcni X terminal a kluk u nej mi ukazal soub. kterym to startoval. Byly tam 2 radky, na jedne cosi o "display" a na dalsi presmerovani na IP adr.
Ja si to neopsal a tak budu experimentovat :o)
Ve vasem pripade by na boot mela stacit sitova karta s pameti..
Ja mam na necem hodne podobnem (M II-200, 48MB, 1.27GB) cisty FreeBSD, facha to kraaasne, rychle, stabilne... A jeste mi tam bez problemu facha StarOffice (linuxova verze) pri 64-megovem swapu. Ale pred casem tam jeste byl Debian, ktery je podle mne asi nejlepsi. Da se tam najit spousta nenarocneho software, staci si jen vybrat.
Ja jsem fanda IceWM ... je fakt super, ma "listu" kde se odkaldaji aplikace, ma themes (hlavne si vse muzete uspusobit svym pozadavkum a hlavne velikosti monitoru ...). Posledni verze (www.icewm.org) umi do sve nabidky (tlacitko jako u kde, gnome) automaticky pridat aplikace s kde a gnome .... pak existujou ediatcni programy na menu, konvertory s fvwm (a kdovi ceho jeste) -> icewm a hlavne pokud si vezmete konfiguraci fvwm ze Suse(nebo od nekoho jineho) tak vam v menu ukaze pouze ty alikace, ktere mate (vyjimkou jsou progarmy ktere se spousti "xterm -e PROGRAM").
Pak ma jeste na liste monitor zatizeni CPU, Site, mailbox (muzete definovat i ze treba pri kliknuti na zatizeni procesoru se spusti qps (graficky spravce procesu)), hodiny .... Dale moznost pri kompilaci programu vypinat ruzne vlastnosti, ktere nepotrebujete (vhodne na 386... 8MB RAM) .... Konfigurace je mozno provadet klikacimi programy (neni v baliku icewm), ale ja uprednostnuji editaci konfiguracnich souboru, ktere jsou velmi srozumitelne. Pro dalsi vlastnosti tohoto WM je treba vyskouset.
Jen jeste zaverem, muzete si spustit treba "kfm" a budete mit ikony na plose s kde (ovsem pri mnohanasobne uspore pameti)
a co na to afterstep? je to podobny windowmakeru od zacatku to bylo psany tak aby to bylo rychly a maly... sice nevim jak ja na tom 1.8.4 ale nerek bych, ze se core afterstepu nejak drsnejc zmenilo.
pokud nekdo pouziva windowmakera kvuli dockappum, tak spousta jich je i pro afterstep do waharfa a zharfa... no a vubec nebudu to moc rozebirat, jestli chcete zkuste si to. configy jsou komentovany dokonce jsem k tomu videl i klikaci rozhrani...
jo nevsim jsem si ze by zvladal hinty pro vzhled okna z gtk ale de to nastavit podle jmena tridy toho okna, takze jestli nahodou nekdo uvidi listu u xmms apod, tak je akorat neschone linej ;)
pokud to ma byt nejaky minimalni wm co ma umet akorat poslat okno do nikam nebo do pozadi a staci jeden terminal na spousteni programu tak t(iny)wm awm nebo tak nejak a jeste jeden se mi libil ale na ten si nevzpomenu. no zkusil bych si prolizt linuxlinks.c(z/om) jestli to ma byt neco extra.
No ja bych doporucil instalovat jak KDE tak IceWM. Cimz clovek dostane svizne GUI - IceWM, pod kterym muze poustet i aplikace napsane pro KDE, kterych cela rada a ne vsechny jsou obludy. Napr IceWM + Konqueror je sviznejsi nez IceWM + Netscape :-) Mam to odzkousene na P166MX + 64MB RAM + 3.2GB disk.
Ja mam P120, 32 RAM, 6,5 GB HDD s jednogigovou Linuxovou partisnou. Je tam RH 5.1, ktery ma priinstalovane nektere knihovny z 6.1, aby jely novejsi aplikace. Libilo se mi KDE, ale moc pomalu se tam natahuje a je rozezrane na pamet.
Takze ted pouzivam fvwm2 a je to uplne v pohode. Vsechny aplikace co potrebuju (neckejp, Apache+SQL+PHP, kompilatory, TeX, Vim, FreeCiv, AcrobatReader, gv...) fungujou bez problemu.
StarOffice se natahuje nechutne dlouho, ale stejne
ji nepouzivam...
No, v tom Solarisu je to snad dokonce, tak, ze /tmp (swap) filesystem je zaroven kombinovan s ramdiskem. Coz je vyhodne, protoze programy, ukladajici si tmp soubory s nimi mohou pracovat velmi rychle.
Katastroficky problem ovsem nastava v situaci, kdyz si tam nejaky (velice mirne receno) neposlusny program zacne dumpovat logy. To je potom na zastreleni :-((((
Jeden připomínka
Grafické prostředí v Linuxu je zbytečné, protože je okopírované od MS a vždy je přeci lepší pořídit si na to Windows než Linux.
A viděli jste už někoho, kdo by hrál C-S, Delta Force, Age of kings na Linuxu ...): Kdo by si pořizoval systém pouze na práci, když Windowsy toho nabízí daleko víc
Blbost, hry (CD-ckove verze) by se dali spocitat na prstech, vubec se to neda srovnavat s poctem her na jine platformy.
A stabilitu na hry bych sem netahal. Parim na windowsech hodne a jakmile si hru spravne nastavim nemam poroblemy se stabilitou.
Linux pouzivam a programuji v nem ale hry nee.
PO včerejší reinstalaci Win NT s 15 rebooty mně trochu
bolí hlava, takže jsem se aspoň zasmál. Čemu ?
Že grafický prostředí Linuxu je okopírovaný z Windows.
Asi Ti uniká základní rozdíl mezi X prostředím a okny spočívající v tom, že X je autonomní, běží jako aplikace jádra a už řadu let je schopno komunikovat
s úplně jiným počítačem, než na kterém běží - viz proměnná DISPLAY. Proto musí být úplně jinak navrženo.
Co se GUI věcí týče, třeba takové KDE 2.1 dává Windozům
na frak ..
To snad nemyslis vazne! Microsoft ze vymyslel graficke prostredi? V dobach, kdy na vsech pocitacich s "OS" firmy M$ vesele poblikaval kurzor v prikazove radce, mely napr. Macy davno graficke prostredi - v te dobe znal Bill mys pouze z pribehu Mickey Mouse. Zdaleka ne vsechny window managery pod Linuxem se podobaji Windoze - v tom je ten rozdil, ze si muze uzivatel Linux a spol. prizpusobit a ne naopak (a nemyslim tim zmenu barevneho schematu ze "svestka" na "parek s horcici". Aplikaci pribyva, her taky a instalacni programy se vylepsuji natolik, ze uz to zvladne nainstalovat i trosku lepsi BFU.
S tym kopirovanim je to pravda. Sranda vsak je, ze ani Mac-y nemaju ten napad z vlastnej hlavy. Ako dost inych veci (ethernet, smalltalk, internet worm, GUI...) to bolo vymyslene v Xerox-e v PARC tusim okolo roku 1975. Ti v Xerox-e su/boli asi blbi, ze z toho nic nevytazili. Dneska sme nemuseli byt za-M$ a proti-M$ ale za-Xerox a proti-Xerox :-)
Chlapci z MS se "insiprovali" i jinde, nez jen u nakousnutych jablek. Kdyz srovnate vzhled windoze 3.x a nizsich s grafickym prostredim klasickych *nixu (ktere tu byly davno pred win 3.11), hned budete vedet, o cem je rec.
Mimochodem, ani ten slavny taskbar (ci jak se ta spodni lista ve windoze menuje), neni z jejich hlav - viz. CDE ci OS/2.
Tak tohle je fakt provokace. Pokud se na Linuxu
neda gamesit, tak jak je mozne, ze jsem vlonik tolik dni
a tydnu stravil parenim Civilization: Call to Power ?
Kterou jsem si normalne legalne koupil ?
Ted jsem si stahnul hratelne demo Railroad Tycoona dvojky, ale nejak na to nemam cas (nastesti - zas bych
tomu propadl).
A co se tyce okopirovani grafickeho prostredi -
ono je to slozitejsi. Je pravda, ze Microsoft se
spolupodilel na vyvoji Motifu (toolkit pro X11) zhruba ve stejne
dobe, jako vyvijel Windows 3.1, a rada podobnosti
je tam videt... ale od te doby uplynyla spousta vody,
a obe zakladni dekstopova prostredi Linuxu uz nemaji
z Motifem nic spolecneho, jsou od zakladu prepsana
a jde o open source knihovny. Nabizeji moznosti,
o kterym se Windows ani nezda (pokud si nedoinstalujete
nejake sharewarove bastly, ktere vam zas snizi stabilitu).
Windows bych si dneska porizoval hlavne na boleni hlavy,
no a mozna na multimedialni aplikace, ale situace se
zlepsuje, a tak do roka to myslim pod Linuxem bude
vyresene, stejne jako vloni byl vyresen format .DOC
pomoci StarOffice, apod.
uz asi pul roku provozuju pentium Pro s 768 MB RAM a ani jednou neswapnul, preztoze si tam kdo chce spousti co chce (nekolik netscapu a tak), swap ma asi 50 nebo 60 MB (uz si to napamatuju) a nikdy si na nic nestezoval, takze s tim dvojnasobkem ramky to bude aktuani do nejakych 64 MB, nebo tahle nejak
386 SX znamena CPU i386 namontovany vicemene na MB z 286, z duvodu financni uspory (nemusi byt 32 bit, ale staci 16), takze ma pomalejsi pristup do RAM, tento stroj muze mit FPU z 286, 386DX (nejsem si 100%ne jistej), mozna se delal 16-ti bit 386 FPU (pouze muj dohad), nektere desky s 386 SX podporovaly i 8087 FPU. FPU muze a nemusi byt na desce osazen.
386 DX je plne 32bitova deska, ktera muze a nemusi mit osazen FPU 80387, nektere snad i 80287 a weitek (to byl snad nejaky lepsi FPU, ale kecal bych - je to davno)
CPU 386SX a DX se samozrejme lisi (SX ma mene nozicek a umi s 16ti bitovou sbernici), ale vnitrni architekturou (tj. vykon, zustavame-li v registrech) se nelisi.
tyto moznosti lze libovolne kombinovat - SX+FPU, SX bez FPU, DX+FPU, DX bez FPU
vyse uvedena serie omyslu (ohledne kopru v dx a tak) vznikla pravdepodobne tak, ze si autori spletli situaci u 486 a 386.
486DX se od SX lisi pouze tim, ze DX ma FPU, sirky a takty sbernic jsou stejne. Perlickou je, ze 487 je ve skutecnosti kompletni CPU+FPU 486DX, ktery je v jinem pouzdre, nez 486DX a vyradi 486SX na desce uplne z provozu (slavny inteli marketing)
doufam, ze jsem objasnil situaci v historickem davnoveku
jen pro ty, co si s tim srotem chteji hrat, tak 386 NEMA ANI L1 cache a 486 je overclockovana 386 s L1 cache
pokud v tom mam nekde chyby, poslete mi sprosty mejl,
rad se priucim :-)
No, drobné nepřesnosti pominu a výklad o vývoji x86 si ušetřím (koho by to dneska zajímalo ;-), ale jedno bych opravil - už jen kvůli těm, co si budou instalovat Linux či BSD na 486 (proč ne?). 486 V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NENÍ přetaktovaná 386 s keší !!!!! 486 má zcela nový a přepracovaný interní design a nelze ji vůbec srovnávat s čímkoli předtím! Viz relativní neúspěch Cyrixů s jejich variantama čtyřiosmšestek, které díky tomu, že neopajcovaly design Intelu (jako AMD... ;-), ale vyšly z řady 386 měly mizerný výkon (pro šťouraly: ty ypsilony jsou tam proto, že čtyřiosmšestka je rodu ženského...).
Pro upřesnění: 486DX = plnohodnotný CPU, 486DX2/DX4 = totéž, ale jádro běží na 2/4-násobku sběrnice (mám na mysli procesorovou, ne ISA!), 486SX = 486DX s chybou v kopru, tudíž kopr je disablován (aneb jak obchodně využít zmetky :-), 487SX/DX = (používalo se obojí označení, je to totéž) normální 486DX se změněným významem dvou vývodů, v podstatě při zasunutí do patice pomocí signálu (tučím CPU_DIS) deaktivuje 486SX a převezme sběrnu. Pokud se někdo setkal s Overdrive, je to normální 486DX2 s upravenou částí hodin, takže chodí na plné rychlosti nezávisle na boardu (to jsem teda hodně zjednodušil...).
Stejne tam mate nepresnost :o))) DX4 bezi na trojnasobku, na ctyrnasobku bezi az DX5 - to je marketing...
Co se Cyrixu a 486 tyce, nebylo to tak strasny - mel jsem ST 486 DX2/80 a celkem prima, NFS (aha, to je Linux forum - myslim tim Need For Speed:-) ) na tom jel jak sen... Otresny byly ovsem 486SLC a DLC, kterym jsem se dikybohu vyhnul.
Prispevku je tady uz tolik, ze zacnu znova... Ja mam Pentium MMX 166@210, 72MB ram, RH7 s KDE2.1. Fakt je, ze uz to je celkem pomalejsi nez KDE1 ze stejne distribuce, ktere teda lita jako po masle. S Mozillou se uz moc necapu, ale Netscape 4.7x a Konqueror z KDE2.1 beha slusne.
Co se tyce velikosti swapu, s ohledem na soucasnou narocnost prostredi - GNOME a KDE2, uz by to asi chtelo vic, ale ja mam 1xRAM, tedy cca 72MB. Problem s rychlostzi zapisu swapu na disk je v tom, ze je to furt ATA/33, coz je opravdu malo, ale musim rict, ze s KDE1 pri tehle konfiguraci je to uplne v pohode - aspon s tim, co delam :-)
Ahoj vespolek, co se tyka velikosti swapu vsichni se tu ohaneji 2x velikost RAM jiste toto bude asi fungovat vsude ale zakladni otazka by mela byt je vubec swap potreba ? Nebo lepe receno vypocitat velikost swapu pri instalaci systemu. Uvedu priklad pokud budu chtit pouzivat linux jako router/fw asi je swap uplne zbytecny protoze pojede minimum aplikaci. Pokud ovsem uvazuji o tom ze budu na linuxu pracovat s gimpem s velkymi obrazky radove 100MB je jasne ze se mi swap o velikosti nekolika 100MB hodi. :-))) Momentalne mam nekolik serveru od ubohe PII266Mhz/128MB ram az po 2x400Mhz CPU + 1GB Ram + 2BG Swap. Proste zalezi na tom co ten stroj bude delat. Zdar
Mám 486 160 Mz, 32 MB RAM, 1MB Svga, 20 GB nový disk, RedHat 6.2 Cz a musím povedať že mi ten linux ide veľmi rýchlo - ale len v textovom režime!! Nechcem preháňať, ale Win98 SE Sk mi ide min. 2x rýchlejšie v grafike 800x600x64k. Napr. Netscape Navigator mi štartuje 2 minúty!!
Trochu me s temy 2GB swap part. matete. Mel jsem dojem,ze kernely 2.2 neumely ze swapovaciho oddilu vyuzit vice nez 130MB. Pokud jste chteli vetsi swap, musel se pouzit soubor nebo vice partisen.
Jinak ohledne nasobku 2xRAM se uz hodne napsalo a ani vyvojari v tom poradne nemaji jasno. Ja mam Cyrix MII 233 MHz 57MB RAM a swap 50MB. Bezne provozuji enlightenment (vypada cool a je svizny), nekolik Etermu (transparentnich), netscape, mysql server, apache, to vse zaroven a swap se skoro nepouziva (do 10MB).Problemy nastavaji az pri startu StarOffice nebo pri praci s velkymi obrazky v GIMPu, ale to da rozum :)
Pro workstation s KDE2 + netscape/mozilla + StarOffice doporucuji procesor od 0.5GHz vyse a minimalne 128MB RAM, s 64MB se v praci trapim.
Mno takze kdyz mam 520M RAM, tak mam mit 1G swapu ???
Standartne davam na swap 128M, zatim jsem to nikdy nevyuzil , az jednou kdyz jsem zkouel jednu aplikaci spustit s knihovnou efence (ale to minestacilo asi 1G RAM a 5G swap). Nevidim duvod davat zbytecne moc mista na swapu, sice to xleba nezere, ale i tak; to uz je lepsi dat misto ze swapu na nejaky diskovy prostor;
jinak on se da pouzit swap do file, ne ?
Clanok aj diskuyia ma celkom potesili(y), tak som skusil preinstalovat moju
masinu (duron 700MHz, 128MB RAM, 30 GB hdd, Matrox Milenium II) z W2K na suse 7.0
kde2, ale beh nejakych uprav a optimalizovania sa to neda ani zrovnat s W2K.
Je to asi 3 az 4 pomalsie (mam sice viac casu na rozmyslanie:-), ale...
Inak mam dve servery (486/100MHZ, 16MB, 2GBHDD a Celeron 266, 32MB, 7 GB HDD)
a tam tiez bezi suse7.0 (bez X) kde si to neveim vynachvalit.
Teraz k tej literature: mate nejake odkazy na informacne zdroje ako optimalizovat workstejsn?
z pohladu rychlosti?.
kdysi jsem se ptal na mp3
a situaci s mp3 jsem vyresil
486dx4 by mela stacit
lepsi je pentium 100 a vic
lepsi nez linux je samozrejme dos
a daji se sehnat i ovladace na SB Live
nevyhoda je v nedostatku ovladacu
a v slabe podpore noveho hardwaru
a jeho vymozenosti
(jsem jediny kdo doma pouziva zasadne jenom dos
alespon zatim :-)
no a pak nastupuje konzole optimalizovaneho linuxu
ted mne trapi vypalovani co je minimum
pro vypalovani (treba i jedno rychlostne ;-)
diky
Mam dva SCSI disky a na kazdem z nich kus mista pro SWAP (48 a 28Mb).V fstabu mam pochopitelne zapnute oba swapy, ale nevic mam u nich nastavenou stejnou prioritu, takze se pouzivaji najednou jako u Raid 0(!!!!) tzn. ze se na jeden ukladaji liche a na druhy sude bloky, dokud se ten mensi nezaplni (pak uz se pracuje jenom s jednim-to se mi ale jeste nestalo :-))).Muzu vam rict ze je to dabelsky rychle a vsem to doporucuju.Swapu a linuxu zdar.