Názory k článku
HDR fotografie v Linuxu

Qtpfsgui lze použít také pro vyvolání jednotlivých snímků ve formátu raw. S vhodně nastavenými parametry pro dcraw se kolikrát nestačím divit, jaký je rozdíl mezi výstupem z Qtpfsgui a kopií snímku generovanou fotoaparátem - najednou na fotce nejsou ani přepaly ani podexponovaná místa. I když občas Fattal brutálně šumí (tedy ono je to spíš nekvalitním CCD ve foťáku než mapovacím algoritmem :).
Btw možná by se tím HDR histogramem v Qtpfsgui dal měřit dynamický rozsah snímacího čipu? Na víc než 5.5 EV z jednoho rawu můj fotoaparát prostě nemá :)

1. k formatu raw se uchyluji jen pri dostatecnem prosvetleni sceny, jinak je v nem hodne sumu. pro bracketing mi prijte vhodnejsi jiz zpracovany jpeg. na druhou stranu, format raw je obvykle o neco vetsi (rozmerove) nez jpeg kvuliva orezavani ve fotaku pri zpracovani.

2. chtelo by to zminku o programu cinepaint, o HDR formatech a o barevnych profilech.

3. tonovani barev do LDR je vhodne provadet az PO vsech dalsich upravach, vcetne orezani a zmenseni.

4. zrovna u teto sceny by asi stacilo pouzit vhodny filtr na objektiv + ten vysledek neni uplne optimalni, viz vyblita zelena na mistech kde jsou stromy verzus syta zelena jinde. s HDR predevsim opatrne a s citem!

RAW je vzdy mnohem lepsim zdrojem nez jakykoliv z nej generovany JPG (byt firmwaren ve fotoaparatu). To, ze by v RAWu byl sum navic pochybuji, naopak, zpracovanim RAWu se da ziskat podstatne lepsi vysledek (ostrost, kontrast, dynamicky rozsah) nez z holeho JPG.

Ten fotoaparat orezavajici fotky bych rad videl, RAW ma samozrejmne vzdy stejne rozliseni jako JPG (pokud neni nastaveno zmenseni)

přesně tak, celý ten bod 1 je úplně mimo

nemate pravdu, denoising (!) a tonemaping implementovany v procesoru fotoaparatu dava podstatne lepsi vysledky nez amaterske snahy o manipulaci s rawem. Pokud nema fotoaparat dostatecne kvalitni zpracovani rawu primo v sobe, tak si kupte poradny fotak. Tihleti rawiste mi silne pripominaji pubertaky, co tuni fotrovu skodovku.

Kazdy at si pouziva co chce. Pouzivam raw z nasledujicich duvodu :
1) nastaveni bile delam pri prevodu do jpg ( na fotaku tedy mohu zapomenout nastavenou klidne zarivku a fotit na slunicku )
2) spatne exponovany snimek muzu v ramci urcitych mezi upravit +/-2EV
Jinak muj nazor na kazdy sw denoising (odsumovac) je ten, ze s kazdym pouzitim mizi jak sum, tak i informace (detaily), schvalne se nekdy podivejte na scany negativu, tam by si odsumovac urcite zaradil.

O cem to mluvite? Scany negativu se prece bez odsumneni prakticky nedaji pouzit!

Nemyslim si ze negativ jakymkoliv zpusobem sumi. Spise vam sumi scaner. Pokud vsak myslite prach a skrabance tak ty se neostranuji sw ale hw dalsim scanem v IR oblasti pro kterou je barevny negativ zcela pruhledny (BW negativ samozrejme ne zde je sw filtr nutny).

Zase jeden, co mluvi o necem, co ani nevidel! Ja jsem se neco naskenoval negativu na profesionalnim filmovem scanneru! A nepsal jsem o barvivovych filmech ale o klasickych stribrnych.

Z predchoziho prispevku jsem nepochopil ze zminujete poze BW negativy, proto jsem reagoval ponekud obecneji za coz se omlouvam. Se scanovanim cernobilych materialu mam pramale zkusenosti, proto by me zajimalo jak po aplikaci takoveho filtru dopane zrno (Nemate nahodou nekde nejake ukazky pred a po aplikaci, kdyz kriteriem pravdy je praxe?). Mam totiz pocit, ze se musi dosti vyrazne pozmenit jeho struktura.

Neni treba se omlouvat.
Bohuzel obrazek na srovnani nemam, filmovy scanner Nikon jsem mel pujceny na zpracovani sveho filmoveho archivu a pote jsem ho vratil. Nejprve jsem se snazil pouzit sane, ale to byl totalni propadak, bylo to prave priserne zrnite (ale opravdu NESKUTECNE zrnite), at jsem s tim delal co se dalo. Odsumneni a rozblurovani v Gimpu vedlo ke ztrate detailu, tedy nepouzitelne. Nakonec jsem pouzival vuescan, pokud si pamatuji. Ten fungoval excelentne (i kdyz nemoznost pouziti IR kanalu pro odstaneni prachu a skrabancu citelne chybela), ale nevim, jaky pouziva algoritmy, je to komercni software a myslim nejsou k dispozici zdrojaky. Zadny rozumne pouzitelny opensourcovy program pro linux jsem nenasel, a to jsem se fakt snazil.

Mozna ze vase amaterske snahy o odsumovani v PC davaji spatne vysledky, to je mozne :). Jenze kdyz chcete, tak muzete z rawu dostat snimek ekvivalentni jpegu z fotaku, pokud pouzijete orig software (napriklad nikon capture NX?)

Vyhoda rawu je ale pro me hlavne vetsi dynamicky rozsah ve svetlech i stinech a nepritomnost jpeg artefaktu.

o jpegu jsem prece vubec nemluvil. Od toho tu je tiff.
Ano, souhlas, pouzitim nakalibrovaneho firemniho softu lze udelat z rawu stejnou fotku, jakou vytvori procesor ve fotoaparatu. Takze zustava ten zminovany dynamicky rozsah - je to ale spise iluze, protoze snimaci prvek ma mizerny dynamicky rozsah uz sam o sobe, takze vyssi pocet bitu na kanal v raw souboru stejne zadnou extra velkou informaci neprinasi. Takze mame misto osmi bitu jpegu nejakych realnych deset, ktere jsou navic jeste pekelne zasumnene. Fotoaparat sam provede odsumeni a tonemapping podle optimalizovaneho algoritmu, takze se ve vyslednem 24b souboru objevi i detaily, ktere lezi mimo pasmo a vysledek je vetsinou optimalni. Mam slusnou praxi z temne komory, takze mne skutecne nikdo nepresvedci, ze by snimaci prvek v digitaku mel nejakou rozumnou dynamiku, uz vubec ne ve srovnani s klasickym filmem. Navic nechapu, o jakem dynamickem rozsahu ma smysl hovorit, kdyz se na to pak vetsina lidi kouka na TN monitoru, ktery ma s bidou 15 bitu celkem?

Samozrejme mas pravdu, ale on i ten TIFF je docela iluziorni - tvari se, ze je v nem vice informaci nez v originalnich datech, coz samozrejme nemuze byt pravda.

Navic to muze byt vnitrne klidne zase jpeg komprese. Je to jenom kontejner.

ikralos > udelal jsem si jednoduchy test, dal jsem stejny snimek ukladat do rawu i jpegu (tiff fotak neumi), neco jsem vystrelil z okna, automatika to nezkousla a snimek byl preexponovany. Vzal jsem oba snimky do kompu, abych je porovnal. V dali na horizontu meli byt hory, v jpegu nebyly, at jsem delal co jsem delal. V rawu ta informace byla (tmavsi obryz hor) a dalo se s ni pracovat. To je cele. Problem je spis, ze s rawy je vic prace. Mel jsem udelany skripty, kterymi jsem automaticky prevedl raw na jpegy, ty co se mi libili jsem si prevedl ufrawem rucne. Pak jsem ale zjistil, ze beta gqview umi prohlizet rovnou nikon rawy (nefy). Takze ted prevadim jenom kdyz potrebuju tisknout nebo dat na web galerii. Prace je ted skoro stejna jako s jpegy. Ale jak uz jsem psal, pouzivej si co chces. Psal jsi, ze davas prednost tomu, co mas vyskousene z praxe, ja take. Rikalo se ze prevody do jpeg ve fotaku byly u canonu paradni, u nikonu to bylo horsi, takze se z toho nikoniho rawu da vytezit krapet vic nez z jpegu poskytnuteho fotoaparatem. U novych modelu to nemusi platit, protoze vyvoj.

Tenhle prispevek dost vysvetluje - pouzivam cannon, nikonum se pokudmozno vyhybam.

Cekal jsem, kdo si toho preklepu vsimne jako DRUHY :-)

ikarlos> Jeste jednu poznamku k tomu mam. Co ti brani kdykoliv zpetne nahrat raw na pametovou kartu a provest prevod raw -> jpeg (tiff) primo ve fotaku znova, dokonce s ruznyma nastavenima ?

Jasně, firmware foťáku je schopen tajemných kouzel, která by se v počítači na procesorech, které v nich jsou, a s pamětí, která v nich je, vůbec provádět nedala... :-) Trochu mi připomínáte mystiky, kteří svého času tvrdívali, že "digitální zoom" ve foťáku poskytuje lepší výsledky než zvětšení odpovídajícího výřezu v počítači.

Hm, kdyz uz jsme u tech osobnich invektiv, tak mi pripominate mystika, ktery toho moc nevi ani o fotografii, ani o pocitacich...
Co se tyce toho digitalniho zoomu (ne ze bych ho pouzival nebo uznaval) - samozrejme ze zpusob, kterym ten vyrez zvetsi fotoaparat anebo prohlizec obrazku muze poskytnou jiny vysledek, ktery casto bude u toho fotoaparatu lepsi. To neni zadna mystika. To je volba algoritmu, jen si srovnejte mezi sebou ruzne prohlizece obrazku!

V zásadě s vámi souhlasím, kromě jediného fragmentu: "který bude u toho fotoaparátu lepší." Toto je pravda jen proto, že plno lidí používá open source a low-end programy pro práci s fotografiemi, které tyhle operace sice umí, ale ne moc dobře. Výrobci fotoaparátů pak do svých přístrojů dávají mnohem lepší software (často ne jejich, ale licencovaný od specializovaných firem) a proto dosahují mnohem lepších výsledků. Jak je tu ale jinde již uvedeno - profesionální (nezaměňovat s komerční) software pro PC umí to samé. Ale obvykle není zadarmo a už vůbec nebude open source.

Reagujte, prosím, na to, co jsem napsal. Netvrdil jsem, že výsledek zvětšení uvnitř foťáku nemůže být jiný než zvětšení v počítači. Netvrdil jsem ani že nemůže být lepší (použije-li se špatný program/algoritmus). Za mystiky jsem označil ty, kdo předpokládají, že na základě působení nějakých tajemných sil "digitální zoom" poskytne výsledek lepší, než jakého lze dosáhnout v počítači sebelepším algoritmem pro zvětšení obrázku. A to, ať se vám to líbí nebo ne, je mystika stejného ražení jako temná magie zlacených a směrovaných audio kabelů.

A s tou konverzí surových dat se to má stejně: konkrétní program při konkrétním nastavení může při konverzi poskytovat horší výsledky než firmware foťáku. Jenže cokoli může provést firmware, může provést i konvertor v počítači. Naopak to ale neplatí: dokážu si velmi dobře představit, že komplikovanější algoritmy by foťák nestíhal provádět v akceptovatelném čase.

To důležité slovo je "implementované" ... Formát RAW je totiž ve své podstatě surový záznam dat z čipu která tečou do toho vámi vychvalovaného procesoru (prosím, nechytejte mne za slovo - je mi jasné že 100% totožná ta data nejsou). Každopádně pokud vezmete algoritmus stejný jako provádí ten procesor tak dostanete stejné výsledky.

Jediné co používáním JPEG formátu "získáte" je ztrátovost, ztráta detailů resp. zejména vysokých frekvencí (tj. šumu a ostrých hran), ale klidně to považujte za výhodu. Možná by stálo za to přirovnávat uživatele RAW formátu k tunerům škodovek a naučit se to používat.

Se skenováním černobílých negativů vuescanem mám dosti bohaté zkušenosti, a můžu vám říct že "šum" se dá s úspěchem udělat i v něm. Ale on to ve skutečnosti není šum (ten se dá odstranit vícenásobným průchodem), ale kombinace vlastností materiálu (zrno apod.) a nastavení profilu skenování déky kterému se zrno zvýrazní.

To sice ano, ale není to principiální vlastnost, se kterou by se dalo počítat jako s faktem. Spíš bych počítal s opakem - při postprocesingu v počítači je k dispozici rychlejší procesor, více paměti a řádově více času, takže si software může dovolit komplikovanější algoritmy, na které by přímo ve foťáku "nebyl čas". Vždycky ale samozřejmě záleží na tom programu, co opravdu použije.

U dobreho fotoapartu se s tim pocitat da. Vase tvrzeni sice vypadaji logicky, ta velka pamet a procesor a cas a vubec, ale kriteriem pravdy je praxe a ta, aspon dle me zkusenosti, hovori proti tomuhle tvrzeni.

V podstatě však o vnitřnostech foťáku ani nemusíme nic znát, stačí ho považovat za černou skříňku implementující nějakou přechodovou funkci a umět změřit PSF, to se dá zvládnout i s minimálním vybavením (stojan + osvětlení + vhodný vzorek vytištěný třeba i obyčejnou laserovkou).

Pravda však je, že Weinerovy filtry atd. by se určitě hodily, třeba i ve formě pluginů do GIMPu. Docela mě mrzí, že už neučím na škole, bylo by to docela dobré téma na diplomky - veškeré vzorečky jsou k dispozici, takže by "postačilo" udělat prográmek na analýzu PSF a vygenerování koeficientů reverzního filtru.

Ty algoritmy v GIMPu a jeho pluginech (alespoň co znám) jsou opravdu docela jednoduché a hlavně pracují úplně naslepo - nemají žádnou informaci o tom, jak foťák danou fotku pokazil. Protože při znalosti PSF se dá opravit i fotka z foťáku, který ma mizernou optiku, polovinu čipu s trvale přesvětlenými pixely atd.

Existují dva skelety implementace doostření:

http://refocus-it.sourceforge.net/ iterativní reverzní Gaussovský filtr

http://refocus.sourceforge.net/ FIR Weinerovy filtry

Pak existuje pokus o odšumění: http://home.arcor.de/peter.heckert/dcamnoise2-0.63.c

Vše je pro osmibitový GIMP, takže jen osmibitové a pracující s gama korigovanými daty. GIMP 2.5 už konečně vykročil pomalými kroky k barevným modelům a vyšším barevným hloubkám, takže v budoucnu může být GIMP rozumnějším nástrojem.

Pak je zde velmi zajímavý:
http://cimg.sourceforge.net/greycstoration/demonstration.shtml

Demo s korekcí syntetického šumu vypadá opravdu dobře. S reálným šumem je na tom hůř. Navíc s rostoucí velikostí obrázku velmi zpomaluje.

A pak zde jsou grafické matematické knihovny jako vigra, se kterými by šlo také něco dělat.

Z nouze jsem napsal kdysi skript, který provádí iterativní reverzní Gaussovský filtr (skript prováděl reverzi s běžnými nástroji na aritmetiku obrázků). Poté, co mi to začalo fungovat, a dávalo to nepoužítelné výsledky, jsem se teprve začal zajímat o teorii.

Jednoduchá iterativní metoda dává velmi mizerné výsledky:

- Je velmi citlivá na vstupní parametry rozostřující funkce.

- Jakýkoliv šum ho velmi rozhodí.

- Od kraje obrázku se šíří poruchy.

- A nakonec sama iterativní metoda má tendenci divergovat k řešení, kdy obrázek sestává z vln o vysoké frekvenci, které při zadaném rozostření dají původní obrázek. Prevence této divergence vyžaduje lepší matematické znalosti, než mám, neboť pokusy naslepo nikam nevedou (z množiny možných řešení je třeba vybrat to, které je nejméně zvlněné, neboť to bude zřejmě to správné, pokud zrovna nejde o fotografii osoby v jemně kostičkované košili).

Nejake materialy bych mel - zapisy z prednasek z doktorskeho predmetu "Zpracovani obrazu". V pripade potreby/zajmu muzu oskenovat a poslat (jestli teda bude moje pismo citelne - nekdy to neprectu ani sam :-)

Je to zamerene na globalni filtraci obrazku se znalosti PSF popr. jine prechodove charakteristiky (v tomto pripade fotaku). Aplikace ruznych filtru naslepo je samozrejme mozna, ale je to jenom statistika, nic presneho.

[comment]Praxe je taková, že ani dcraw, ani gimp, ani hugin žádnou redukci šumu ani doostřování nedělá.[/comment]

Nejspíše to víte, tedy jen pro připomenutí, že dcraw má implementaci vlnových filtrů na odstranění šumu (parametr -n, viz http://www.cybercom.net/~dcoffin/dcraw/dcraw_cs.1.html), z něhož to přebral i UFRaw.

Doostřování u UFRaw je stále v to-do listu, byť hned na druhém místě. Osobně doufám, že implementace nebude pouze běžná neostrá maska, ale třeba už zmíněné refocus nebo smart-sharpening(Redux) použité v GIMPu.

Vaše představa postrádá jeden prvek - know how. Výrobci fotoaparátů pracují na vylepšování svých programů a firmware (nebo si ho kupují od někoho, kdo se tomu věnuje) a snaží se aby právě jejich fotoaparáty dávaly nejlepší výsledky. Často také dodávají SW pro počítače, který obsahuje stejné algoritmy a nastavení, takže dodává stejné výsledky. Ovšem tento SW není obvykle zadarmo (byť je někdy dostupný s fotoaparátem) a nikdy není open source, protože je to konkurenční výhoda a vývoj tohoto software tvoří podstatnou část nákladů na vývoj výrobku.

Běžně dostupné grafické programy (a u open source to platí dvojnásob) tomuto nedokáží konkurovat. Obvykle se omezují na učebnicové grafické algoritmy a parametry nastavují buď od oka, nebo to nechávají na uživateli.

No vidíte, sám jste vlastně nechtěně přiznal, že mám pravdu. Opravdu nevidím jediný důvod, proč by software dodávaný výrobcem měl poskytovat horší výsledek než firmware foťáku, zvlášť pokud i sám výrobce tento postup doporučuje pro náročnější snímky (to by byl sám proti sobě). Takže jsme zase u toho, že konkrétní implementace v konkrétním programu sice může poskytovat horší výsledky, ale že neexistuje žádný principiální důvod, proč by obecně postprocesing v počítači musel zásadně vést k horšímu výsledku než rychlá konverze přímo ve foťáku.

Nerad bych se mylil, pokud me smysly neklamou, pak RAW z meho fotaku ma jine rozliseni nez vysledny JPG.
Nikdy nerikej vzdy ;)

To je celkem běžná věc. Záleží na zpracování okrajových pixelů. Co foťák zahodí, některé progrqamy použijí. Můj Pentax to dělá taky, v počítači získam pixelů vždy více, ale záleží na použitém sw, kolik :)

Urcite by stalo za zmienku spomenut tento "slovensky photoshop", ktory dokaze pracovat s HDR obrazkami:

support for HDR (High Dynamic Range) images with 32-bit/channel precision, HDR images in Pixel are editable in full HDR quality, not in 8-bit RGB as in competiting programs

http://www.kanzelsberger.com

Tento "slovenský fotošop" je už několik let ve stavu "zatím sice jenom betaverze, ale každou chvíli bude ostrá verze" a ono furt nic ... BTW poslední odhad je "early 2008" což už je tak nějak za námi.

No a hlavne ten program nema skoro zadne funkce a kdyz jsem skutecne otevrel vicebitovy obrazek, tak jsem zjistil, ze vetsina filtru vubec nefungovala a chtela prevod do 8 bit .... takze za tech 28$ to stoji, ale vic ani nahodou, nema to ani na gimp natoz na photoshop a aby se s tohoto programu stalo neco pouzitelneho pro me, mudelo by se na tom odpracovat jeste kupa hodin .... do te doby bude gimp umet lib. bit. hloubkou a za nejakou dobu se odladi i filtry a pluginy pro novy format a tento program bude mit sanci uz jenom na windows.

I kdyz samozrejme napad to byl dobry, ale muselo by natom delat vice lidi, jenze by to pak bylo drazsi a nikdo by si to nekoupil.

neviem ci je to nahoda, ale vcera vysiel na blog.sme.sk (podobny) clanok..
http://jurajpetko.blog.sme.sk/c/152326/HDRI-foto-s-Linuxom.html

Tomáš Edisonů si sice s přenosem zvuku taky hrál, nicméně na patentovém úřadě přišel na řadu jako smolař pozdě Elisha Grey (přičemž musel jasně stát ve frontě až za našim Járou daCimrmanem).

Asi to opravdu visí ve vzduchu, protože na téma HDR je relativně čerstvý článek i na digineffu.

Pekný článek, fotil byc spíš na výšku (1/3 země).

Mam problemy ze fotky co fotim pod lampou nebo dennim svetlem jsou hnusne a zasumene. Napadlo me koupit 1 nebo 2 150W halogenove reflektory "vany". Fotim predmety (pro Ronju). Ma s tim nekdo zkusenost, muzete to doporucit, vyjde to cenove vyhodne?

2x 150W je stale malo ... 2x 500W halogeny je uz lepsie, ale nezabudnut nastavit custom WB - inak bude s normalnymi halogenmi vsetko cervene (nie je problem, ak fotis do raw, WB mozes potom upravit). Este treba davat pozor na teplo, 2x 500W uz celkom slusne "topi" :)

Doporucuju takove ty 500W dvouhalogeny se stativem, co se pouzivaji napr. na stavbach a pod. Ja nedavno kupoval jednoreflektorovou verzi v Globusu (stala necelych 400Kc), sice je vzhledove hnusna, ale za ty penize to ujde.

BTW: Pry je moznost jeste trochu zvysit jas a barevnou teplotu tim, ze se do napajeni predradi mustkovy usmerovac a velky (cca. desitky mF) vyhlazovaci elektrolitycky kondeznator, do vybojek jde pak vyssi napeti a navic neprerusovane, takze se vice ohreji a tudiz vice sviti. Nevyoda ale je, ze take drive odejdou, ale to u amaterskych svetel na fotografovani neni velky problem. Osobne jsem to nikdy nezkousel, ale kdyz uz, doporucuju jeste predradit nejaky omezovac proudoveho narazu, treba termistor vykuchany z nejakeho zdroje do PC, jinak nabijeci proud pri pripojeni spolehlive vyhodi i 32A jistic.

Jak zasumene ????
dam nejmensi ISO a je to ;-)))
Zde bude problem, ze i svetlo je nutno stelovat clonou, jinak jsou na ostrem svetle prepaly.
Zde neni dobra volba ND filtr, jak pouzivam ja, protoze chci malou clonu, ale difusni svetlo.

Tak bud bile platno na slunci, nebo svlecena odrazka 5in1, popr nejaky papir, obecne se na foceni predmetu pouziva svetelny stan.

Halogeny samy o sobe nebudou stacit, davaji ostre svetlo, je treb to rozptylit o difusor, bud odrazem od bile (nebo stribrne), nebo v urcite vzdalenosti pres papir, treba i pauzak.

Ja osobne bauhauzovyma halogenama nesvitim, mam sice i regulator, kterym lze regulovat svetlo, lepsi volba jsou foto halogeny, ktere maji nejaky bajonet na prislusenstvi.

Ja osobne ovsem davam prednost zableskum + prislusenstvi, tolik to nehreje, mnohem vetsi sila zablesku (mam 1x 750ws a 2x 500ws ... ten vykon neni prikon, ale skutecny svetelny vykon)

Takz hlavne nejak rozptylit svetlo, dalsi moznost je dat predmet do stinu a pres bilou, nebo jeste lepe stribrnou odrazkou a predmet obklopen bilim papirem, aby se odrazelo i zezadu.

Předměty mají tu výhodu, že "neutečou", takže si lze dovolit nejnižší citlivost a dlouhý čas. Ateliérové osvětlení by samozřejmě bylo lepší, ale musíte si rozmyslet, jestli toho fotíte tolik, aby se to vyplatilo. Osobně zatím většinou používám 300W halogenovou lampu (normální pokojovou na stojanu) odrazem o strop nebo zeď a pro mé potřeby to stačí.

Jeste me napadlo pouzit normalni blesk, kostku a odrazny stribrny destnik, je to investice tak 1.500 Kc a taktez to dela hezke svetlo ... za predpokladu, ze ma clovek blesk.

uzitecny clanek:
http://www.fotografovani.cz/art/fozak_df/rom_5_04_produkt.html

Krom toho, ze vetsina lidi tohle s prechodovym filtrem a polarizakem, tak stejneho efektu lze dosahnou pres RAW ruznou expozici, samozrejme bracketingem muzu doshnout i vetsich extremu a ulozit to jako 32bit tiff pro tisk, ale pro 8bit jpeg to nema moc cenu.

krom masek vrstev v gimpu umi z rawu bez prekladani snimku udelat tuhle upravu lightzone.

Dřív jsem na HDR používal výhradně qtpfsgui, ale poslední dobou jsem si ještě víc oblíbil hugin. Ten (ve vývojové verzi) je už poměrně stabilní, takže se dá pro běžnou práci celkem dobře používat, ale to jen tak na okraj.
K věci: Hugin má jednu velkou výhodu – nafotíte fotky z ruky (ne vždy má člověk stativ zrovna při ruce) a nacpete je do něj stejně jako když děláte panorama. Hugin je na sebe hezky napasuje a vyplivne pěkný exr obrázek. Pak už jenom qtpfsgui, tonemapping a hotovo.

Neni me jasne, jak se docili toho, aby ve vyslednem obrazku (ktery ma osmibitovou hloubku) byly jak detaily z jasnych objektu, tak detaily z tmavych objektu. Bud se najde jasovy interval, na kterem moc nezalezi, a ten se smrskne a ty, na kterych zalezi, se prislusne roztahnou, nebo druha varianta je ta, ze vysledny obrazek bude 'falesny' - napr. svetle detaily v prevazne tmave oblasti budou mit svetlejsi hodnotu nez tmave detaily v prevazne svetle oblasti, i kdyz mnozstvi dopadajiciho svetla, ktere jim odpovida, bude opacne.

Ktera z techto variant se pouziva?

Taky z nich obvykle moc nadšený nejsem, většinou nepůsobí výsledek moc přirozeně. To je podobné jako s filtry, které zde také někdo doporučoval. Slepě aplikovaná zásada "jak tam máš oblohu nebo vodu, vraž tam polarizák" vede k temně modré obloze a "neviditelným" jezírkům a potokům. HDR i filtry je potřeba používat s citem, jinak může výsledek vypadat hůř než bez nich.

Mozna blba otazka, ale podporuje HDR nejaky fotak? Jako ze by udelal v rychlem sledu za sebou nekolik fotografii s ruznou expozicni dobou?

Aha, takze se tomu rika autobracketing a nektere fotaky to podporuji. Moje D40X ovsem ne. Nevadi.

Hm... nečekal bych, že to nějaký dnešní umět nebude. Bracketing měl už Olympus C-4000, který jsem kupoval začátkem roku 2002 (a ne jako zrovna horkou novinku).

Bracketing se da delat prakticky s kazdym fotakem. Autobracketing umi jen ty lepsi.

V čem se tedy liší autobracketing od bracketingu?

Podle toho, co jsem se docetl, tak pri bracketingu si nastavujes vsechno postupne sam rucne (a trva to tedy dele), pri autobracketingu sadu moznosti projede fotak v rychlem sledu automaticky.

Oba foťáky, které mám, Olympus C-4000 i Canon 400D, mají funkci bracketingu podobnou. V menu se nastaví krok a foťák pak při expozici automaticky udělá tři fotky s příslušným krokem expoziční kompenzace (např. normálně, -2/3 EV, +2/3 EV). Olympus umožňuje i režim, kdy se místo tří fotek dělá pět, Canon zase má i režim bracketingu vyvážení bílé (normální, studenější, teplejší). Na jednu stranu by mne překvapilo, že by takto fungující bracketing u většiny foťáků chyběl, na druhou si moc nedokážu představit, v čem by to mohlo být ještě více automatické.

při focení do rawu je bracketing vyvážení bílé k ničemu - před konverzí jsou to jen metadata, která lze později libovolně měnit

Souhlasím, navíc ty tři JPEGy stejně o tolik menší než jeden raw nebudou.

OT: Mám úplně stejné foťáky. Začátak na C4000, pak 400D :-)

TO snad nemyslite vazne !!! RTFM !!!!

Auto bracketing podporuje hocijaka shitna DSLR !!!

Tak tento clanok ale hlavne forum ma desne pobavilo. Az na asi jednu vynimku by vsetci mali prestat co i len uvazovat o fotografii inak ako pomocou P&S.

Taku kvalitnu zabavu som takto z rana davno nemal.

Len tak na vysvetlenie:

Dnes kazda novsia DSLR podporuje nejaky sposob zvysenia dynamickeho rozsahu. Active D-Lighting pre Nikon (od D60 vyssie), Pentax K20 ma tiez podobnu feature, nepamatam si ako to vola Canon. V podstate umoznuju natiahnut dynamicky rozsah priblizne o 1 az 2 EV.

Bracketing alebo expozicna rada ma uplne iny ucel. Nieje to ani tak vlastnost fotoaparatu ale fotgraficka technika, ktora sa snazi posunom expozicie pod a/alebo nad nameranu hodnotu zvysit sancu ze niektory obrazok bude "spravne" exponovany. Pouziva sa to hlavne v situaciach ked meranie expozicie fotoapatu nemusi vybrat prace vhodnu expoziciu a nieje mozne zopakovat zaber.

Jsem rad, ze se tu vyskytuji i vzdelanejsi jedinci, byt maji treba problem s osobnosti.

Myslíš bracketing nebo něco softwarově sofistikovanějšího, co by fotky s ním vyfocené složili do jedné hdr fotky?

nepokousel se nahodou o neco podobneho fujifilm se svym super ccd. ten obsahoval dve sady bunek s nizkou a vysokou citlivosti a naslednym slozenim vziknul hdr snimek... vyhodou je, ze se oba snimky porizuji ve stejnem okamziku.

A nedalo by se takto více fotek nějak složit v GIMPu?

BTW:Moc pěkné místo. Ani jsem netušil, že u nás něco takového existuje. Kdepak je to foceno?

Jo v gimpu bez problemu, maska vrstvy pruhlednost do stracena a vrstvy pres sebe.

Ale jo, nejak to jde. Ovsem moc jsem si s tim neporadil. Chvili jsem to nechal byt, dokud jsem neobjevil v clanku zmineny qtpfsgui.
Nejake info je napriklad zde: http://wiki.panotools.org/Contrast_Blending

Jde to třeba naimportováním jednotlivých obrázků do vrstev a pak je je „prolnout“ pomocí masky vrstvy. Je to ale dost pracné.

Pro GIMP bych doporučil následující plugin :

http://turtle.as.arizona.edu/jdsmith/exposure_blend.php

PS: Pod názvem článku HDR fotografie v Linuxu jsem si představoval nějaký přehled programů (+jejich výhody a nevýhody) pro HDR, ne pouze představení jediného programu...

Pokud je HDR pouze mezistupněm pro vytvoření LDR snímku, můžete vyzkoušet také jinou metodu aplikovanou do programu enfuse (součást vývojové verze enblend). Info viz http://wiki.panotools.org/Enfuse

Buď se expoziční série fotek spojí na příkazovém řádku, nebo lze použít současnou vývojovou verzi huginu - ta navíc pomůže s případným zarovnáním fotek. (Kromě toho hugin podporuje i HDR.)

Tvorba HDR se tím úplně vynechá, výsledná "fused" fotka působí mnohdy přirozeněji než po zpracování pomocí mapování tónů z HDR.

Dva příklady ve spojení s 360° panorama viz mé stránky

Samozřejmě HDR grafiku je třeba editovat v HDR, a teprve nakonec (pokud je to vůbec nutné) převést do 24 bitů. Což přivádí k otázce: jak na Linuxu komfortně editovat HDR obrázky? Umí to Gimp? Pokud vím, tak neumí :/

Cinepaint
Je to upraveny fork Gimpu. Ale problem je s tim "komfortne"

Další problém je, že např. z debian repozitářů (tj. i ubuntu) CinePaint vypadl, takže nezbývá než kompilace (ta je naštěstí takřka bezproblémová). Aktuální vývojová verze je s aktualizovanou češtinou.

Mimochodem, HDR vytvořená v cinepaintu mi přišla kvalitnější než s pfstools.

http://www.tvbreclav.cz/…umbnails.php?…