Názory k článku
Historie počítačů vyráběných v SSSR

moc se těším na příště..

Mne na konkretne na tomto diely tohto serial vadi ze sa vela krat sa odkazuje na buduci diel a preto sa mi to zda bud robene narychlo alebo je to zle skomponovane.
Inak by som rad videl aj serial o Ceskych a Slovenskych pocitacoch – pamatam si na Slusovicky 8bitovy pocitac ktory mal v basicu prikazy „kruh“ a „cara“ (tusim to nemalo diakritiku – ale nie som si isty) ;)

Kapitolky „Co bude priste?“ tam davam schvalne na zadost ctenaru – ono by to jinak vypadalo tak, ze se v SSSR vyrabela jenom Strela, coz samozrejme neni pravda.

Jestli je to delane narychlo nemuzu posoudit, v kazdem pripade mate skoro 20kB textu, coz je IMHO o dost vic nez prumerna delka clanku na Rootu a vic to nebude, uz jen z toho duvodu, ze by me korektorka zabila :-)

Zkuste napsat clanek na dve obrazovky – myslim smysluplny. Uvidite, co to da prace. Pan Tisnovsky pro vsechny sve clanky musi nejprve shromazdit spoustu informaci a dat to dokupy. A uplne predtim musel rozmyslet strukturu, casti a navaznost serialu. Proste hromada prace, kterou dela zadarmo.

Nekteri prispevatele by museli sehnat i nejake dite ze zakladni skoly kvuli gramatice.

Pěkný článek, ale uvítal bych trochu „širší pohled“. Třeba kdo a proč s vývojem počítačů začal, na čí popud – byla to spíš politika, nebo armáda, nebo se v rusku vytvořilo něco jako u nás tým prof. Svobody a parta nadšenců.
K čemu první počítače sloužily a kde byly umístěny, kdo je dělal a zda ty firmy nějak žily dál a dělaly v oboru…
jestli to byl vlastní vývoj ve výzkumných centrech – nebo se hrubě kopírovalo ze západu, co OS atd…
taky trochu o těch lidech, zajímalo by mě jaký byl jejich osud – vývoj v rusku si představuji jako partu vědců zavřených někde v tajným městečku na sibiři, ale třeba to byly uznávané kapacity známé i na západě co mohly občas vyrazit na nějakou tu konferenci (s doprovodem…)

já vím, že je to těžké, ale prostě trošku víc než 2000op/s a 25kw příkonu – to se dá najít na netu

Mimochodem, nedávno jsem četl knížku o historii vývoje radiolokačních zařízení v Opočínku u Pardubic – je to sice mimo počítače, ale je nádherný sledovat, jak se čas od času opakuje schéma paralelní s vývojem v počítačích v 70. letech v silicon valley. Tady se taky sešla v určitém období parta schopných lidí a vymysleli něco super.
Po převratu z nich vznikly firmy jako retia/era/radom… a žuje to dál.

To období jim docela závidím, pak se to vždy „znormalizuje“ a je z toho normální každodení práce, ale ty začátky musejí být super

A jak se ta knížka jmenovala?

Tajemství radiotechnického pátrače Tamara. (Btw. součástí systémů byl počítač RODAN 15 a v Ramoně RODAN 10, polské provenience.)

Presne tak – clanky pana Tisnovskeho jsou vyborne po technicke strance, ale take bych radeji nejaky globalni pohled. Koneckoncu pocitace tu nikdy nebyly samy pro sebe, nybrz pro konkretni armadni/vedec­ke/obchodni/za­bavni ucely. Me osobne by zajimaly souvislosti s dejinami a spolecenskym vyvojem, proste odpovedi na otazku „Proc“.

odpoved je 42 ;-)

Proboha, Vlasto, neblaznete! Vzdyt ja to myslel v dobrem! V tom pripade prosim redakci, aby muj predchozi prispevek smazala, nebot se nechci podilet na verejnem pohorseni :-))

Spíš TurZin, ten je tu expert přes globální pohledy :) Taky by moh nějaký článek napsat, nejen sem dávat odkazy na knihy.

Ta elektronka ГМИ-5 vypadá na první pohled jako vysokofrekvenční zařízení, nic do počítače. Ejhle – dle googlu je to tetroda – impulsní modulátor. Na 90% kus vhodný spíše do radaru.

To je pravda, s elektronkami jsem si sice hral, ale to byly jen nejake zesilovaci triody a pentody (z radii a televizi), v te dobe se teprve zacinalo s osobnimi pocitaci (a do vypocetnich center s ADTcky a ECcky samozrejme maleho kluka jen tak nepustili :-)

Navite jake elektronky se typicky v tehlech pocitacich pouzivaly? Byly to specialni elektronky vyvinute do pocitacu nebo spise seriove triody, jake clovek mohl najit v radiu, se zhavenim na 6,3 V? Nebo se pouzivalo seriove zhaveni po blocich?

A jak se provadela udrzba takoveho stroje? Predstava, jak lezu do vyhne 6000 elektronek, zmita se mnou vichr z ventilatoru a ja se tam koukam, ktera z 6000 elektronek nesviti na obou vlaknech (nejcastejsi zavada), me dost desi. A asi bych pak vypadal jak grilovane kure. A co kdyz se jedna o nejakou mozna vzacnou, lec spatne diagnostikovatelnou zavadu, treba slabnuti elektronky nebo zkrat mrizky, ztrata vakua vinou chyby pri vyrobe a co ja vim, co jeste?

A jak casto tam posilali uklizecku s vysavacem? :-)

Neviem, ako to vyzeralo, ale domnievam sa, ze to mali vymyslene.

Osobne by som to riesil tak, ze by som elektronky daval do blokov. Kazdy „blok“ by mal detekciu toho, ci je vadny. Proste by sa rozsvietila kontrolka na paneli operatora a ten by vedel povedat udrzbe, aky blok sa pokazil a ze maju priniest dalsi taky.

Dalej, tie najhaklivejsie a nezbytne casti by som spravil redundantne, aby sa pri vypadku jednej preplo na druhu.

Kazdy vecer by sa vykonavala pravidelna udrzba, kde by sa tieto bloky vymienali.

Takze ja to nevidim na upecenu upratovacku. Upratovacka by prisla do studeneho a vymietla by grilovane mysi :)

No nevim, ta redundance mi u elektronkove masiny pripada dost slozita. Uz tak nebyla sranda takovy stroj postavit a jeste do nej davat redundantni obvody… Jeste si dovedu predstavit kontrolu, jestli jede zhaveni. Daly by se pouzit elektronky se seriovym zhavenim, rekneme kazdych 50 elektronek v serii a zhaveni by do nich slo pres rele, ktere by se vyplo, pokud by se zhavici okruh prerusil. To by vyslo na nejakych 120 rele na 6000 elektronek, coz by se dalo zvladnout a prohledat 50 elektronek je furt snazsi, nez 6000.

Jak to meli rusove netusim, ale treba SAPO (1. ceskoslovensky poc.) mel ztrojenou ALU, kdyz se 2 ze 3 vysledku shodovaly tak se pokracovalo, kdyz ne tak se stejna operace opakovala porad dokolecka dokud se tak nestalo.

http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF#SAPO

Pak jeste se matne pamatuju ze puvodni pocitac v rakete R-7 (Soyuz) snad mel neco podobneho, ale na urovni jednotlivych hradel. Kazdy NAND byl ztrojeny a z jejich vysledku se brala majorita ze tri.

„Soyuz“? Snad Sojuz, ne?

Hobik lingvista.

Prosim Te, nikde se s tim nechlub.

V ADTéčkách a ECčkách už taky žádné elektronky nebyly (snad kromě obrazovek v terminálech). To už je mnohem mladší historie. Poslední elektronkový „počítač“ jsem zažil na vojně, byl to sovětský simulátor navádění protitankové řízené střely, ale to bylo analogové zařízení.

Jo, ten simulátor protitankové střely také znám. Bylo to mimo jiné také na podvozku nákladního auta. Ty staré PTŘS nás fascinovaly hlavně tím, že dálkové ovládání bylo drátové :-) a elektronika v nich velmi primitivní. Leč bylo to funkční a účinné.
Vůbec bych se nedivil, kdybychom tam tenkrát byli spolu. Tolik míst, kde se k tomu člověk jako student mohl dostat v Československu zase nebylo…

Je to fakt RF elektronka-pouzivala se jako modulator.

S timto druhem serialu mate u me za velke 1*.

Nejen ze se to dobre cte, ale clovek se i dozvi jak to zacinalo.

Nas na skole ucili ze byl Eniak a tim to skoncilo. :-(

Zrovna jsem se chystal napsat totez.

Nebyly by ty obrázky k mání v trochu větším formátu? Takhle na nich není nic vidět. Díky!

Jasne, a Ty si to podle nich postavis. Nic nebude :-D

S vetsimi obrazky je trosku problem, protoze bud nejsou volne dostupne, nebo existuje pouze kresba tech pocitacu (treba Ural-5 mam jen rozkresleny), nikoli fotografie.

Kdyz mate tolik ucelenych informaci, neudelate z toho nakonec knizku ?

Bez se lecit.

A proč? Srp a kladivo jsou symboly nejhoršího režimu 20. století. Období Velkého teroru byla největší masová genocida ve 20. století a nejspíše i veškeré lidské historie. Holokaust je vedle toho lokální poprava. :-((

A proč teda musím na svém oblíbeném serveru koukat na tyto symboly? Hákový kříž by sem nedali, ale srp a kladivo ano?

Chlapče, za 30 let tu už nejspíše nebudu. Najdi si něco např. o Ostrově lidojedů, aby jsi pochopil, jak moc jim bylo líp. (To byl gulag, kde vězni nedostávali žádné jídlo, takže pojídali mrtvoly zemřelých spoluvězňů).

Zeptej se nějakého ukrajince, jak vzpomínají na hladomor ve 20. letech. :-(

Pak přestaneš psát tyhle hlouposti.

Zpočátku měl Stalin nevhodné poradce a tak byly počítače buržoazní přežitek. Ale SSSR skluz rychle dohnal. Nebýt SSSR tak se možná ještě dnes do vesmíru nelétá. Parlamentní demokraté dávají totiž přednost vlastnímu okamžitému zisku v rámci volebního období a na nějaké perspektivy pro lidstvo z vysoka se*ou.

A k čemu přesně je dobré létání do vesmíru?

GPS?

:)) Aaaa GPS :))
A google maps, ze ano :))

OK, to je logické.
Problém je v tom, že aby někomu něco přibylo, musí se někde něco vzít, případně najít lidi, kteří jsou ochotni pro váš zisk za relativně malý peníz pracovat. Všichni ten zisk prostě mít nemohou.
Když svoji nenažranost přeženete a budete s lidma zacházet jako s dobytkem, není vyloučeno, že vás čeká právě ta nevábná komunistická budoucnost. Ta ideologie nevznikla z ničeho. V dějinách to bylo slepé východisko ponížených a bezmocných, které je stále živé. Tvrdý bezohledný kapitalismus a komunistické myšlenky jsou 2 strany téže mince. Doufejme, že do civilizované dnešní společnosti již nepatří. Doufejme, že jsme dostatečně poučeni… Když ale vidím občas bláboly pravicových fanatiků, pochybuji…

To je prave ta chyba… Vsichni totiz ten zisk mit mohou, na idealnim volnem trhu to ani jinak nejde.

Ta ideologie vznikla diky tomu, ze prave tohle nebylo pochopeno. Holt Nash v te dobe jeste nebyl na svete.

Problem volneho trhu je ten, ze neni a nemuze byt dost volny. Kapital, zbozi a lidske zdroje se nepresouvaji a nikdy nebudou presouvat tak volne, jak by bylo potreba.

Komunismus ale tento problem nijak neresi, pouze dal silne omezuje toky na trhu. A musi to delat cim dal tim vic, protoze jakekoli omezeni ma za nasledek, ze na trhu zacne byt nektera ze stran znevyhodnena a prestane tim byt pro ni vyhodne smenu uskutecnit. Jednoho dne takovy system ale vzdy dojde tak daleko, ze se zhrouti.

Nejvetsi problem komunismu je uz v jeho zakladech: nedokaze se vyporadat s lenosti. A lide jsou lini od prirody. A to je ted duvod, proc si jsem jisty, ze komunisticka budoucnost nas neceka. Mozna se docasne jeste nekdo necha zblbnout, treba Venezuelani, ale na vzdy to nastesti ani byt nemuze.

Spravne reseni musi zahrnovat obe dve akce, jak omezovani, tak naopak povolovani. Jen tak je mozno dlouhodobe udrzovat realne trhy fungujici. Tohle se ale mnohem snadneji dela, kdyz je tech umelych prekazek co nejmene. Proto je vyhodnejsi, kdyz je trh mnohem blize k tomu idealnimu volnemu trhu nez ke spolecnosti bez trhu.

„Vsichni totiz ten zisk mit mohou“ To je naprosta demagogie… Stejně jako tvrzení, že všichni mají stejné možnosti. Aby mohla nějaká společnost fungovat, vždy potřebuje jak krativní jedince, tak ty lidi u pásu. Představa jen dokonalých krativních lidi, kteří jsou všichni bohatí (to mi spíš připomíná fašistickou ideologii) je stejný nesmysl jako komunistická představa, „každý bude dělat jak nejlépe umí a vezme si jen co potřebuje“…
Vždy tu musí být nějaká rovnováha a ti momentálně šťastnější musí být s ostatními v rovnováze, jakmile to přeženou budou tu mít diktaturu proletariátu raz dva..
A tvrdit, že za komunizmu je třeba dělat čím dál tím víc.. :0))))) Za socializmu (komunizmus jsme nikde zatím neměli) se rozhodně čím dál víc nedělalo (pr. doba se skracovala stejně jako na západě) a životní úroveň rostla, jen jaksi rostla pomaleji než ve vyspělých zamích na západ od hranic..

Tak ja mam dojem, ze se o zadnou propagaci toho rezimu v zadnem pripade nejedna, nebo se snad nekde v textu pise „bez a zabij si sveho kapitalistu“? Toto honeni se za „zakazanymi“ symboly je zaprve docela smesne (viz pripad vedouciho prirodovedeckeho oddilu, ktery si bez zleho umyslu zvolil alpskou protez do oddiloveho znaku a v novinach z nej udelali nacka) a zadruhe dost nebezpecne:

a) nesmyslnymi zakazy se uz trosku stavite na roven onem rezimum

b) honenim se za temito malickostmi vam (spis nam vsem) muze uniknout, ze se dalsi diktatura uz chysta a pekne se to rozjizdi

Jeste se doplnim: ty symboly se zcela bezne pouzivaji, kdyz maji vyjadrovat dobovy kontext. Zde je to polovina padesatych let, studena valka atd. Napriklad modelari zcela bezne delaji modylky, ktere maji hakove krize, srpy+kladiva atd. atd. – to tam misto toho maji nalepit obrazek „cenzored“?! Smesne a hoodne nebezpecne, protoze za chvili se timto zpusobem kazdy nepohodlny clovek oznaci nalepkou „nacek“, „fasoun“, „komous“, „terorista“ a jsme tam kde jsem (snad) necheli byt.

To jako myslíš, že se diskuse vydá knižně, aby nešla cenzurovat?

Ne, diskuze ke knížce se nedá cenzurovat. Zatímco na internetu se nepohodlné diskuze mažou pohybem prstu. I na root.cz.

Knizka se da naopak cenzurovat velmi jednoduse, kdyz nepomuze autocenzura autora nebo vydavatele (velmi ucinne), tak se proste knizka dostane na index.

Đ

Rusky Đ

Rusky Đ

Hmm, tak v prispevcich nefunguje azbuka :-) Nevedel jsem, ze rusky „agat“ se preklada jako „achat“, sorry.

Bohužiaľ, v článku sa trochu pozabudlo na zásluhy Ivana Galvanoviča Kompuťenka, ktorý už v 18. storočí prišiel s myšlienkou systému, v ktorom jeden výkonný prvok dostane sadu inštrukcií a podľa nich potom pracuje, čím položil základy architektúry moderných počítačov. Bohužiaľ, praktickému rozpracovaniu jeho myšlienok zabránil nenávidený cársky režim a akútny nedostatok polovodičových súčiastok v Rusku v tých časoch.

O tom jsem cetl. Komputenko se dokonce tajne setkal s dalsim dobovym geniem Jarou Cimrmanem, ktery mu poradil, ze by instrukce pro ty vykonne prvky mohly byt ulozene na specialni otacejici se desticce, kterou jeho zaci hrde nazvali Cimrmanuv Disk neboli CD. Bohuzel se vypalovani instrukci pomoci svicek nesetkalo kvuli velkym financim nakladum (celkem shorely tri stodoly a jeden praseci chlivek) s kladnou odezvou.

Budeme se tesit na dalsi dil..

Bubnova pamet byla vubec dost nestastna konstrukce. Problem nebyl jen maly pocet stop a mala kapacita, ale take to, ze nebylo sranda zkonstruovat neco, co ma tak velky buben, ktery musi byt perfektne cylindricky a nevibruje a toci 6000 za minutu. Pokud vim, mela tahle vec pevne a nikoliv plovouci hlavy a z toho duvodu muselo byt vsechno presne nastaveno na velmi malou vzdalenost. Jak to zaclo vibrovat, byl buben v haji a hlavy ohoblovane. I IBM se pry potykalo s problemy s lozisky a to byl jeden z duvodu, proc se bubnove pameti dlouho neudrzely. Nejsem si jisty, ze absence mechanismu vystavovani hlav byla takovou vyhodou, kdyz na druhou stranu bylo nutno resit hafo jinych komplikaci.

Predpokladam, ze v tom motoru nebude rotor skladajiciho se z dute hlinikove slupky vyplnene vzduchem. Tez pravdepodobne nebude tocit 6000 za minutu, ale pravdepodobne obvyklych 1400, mozna 2800. Hmotnost jeho rotoru, ac vetsi, bude rovnomerne rozlozena od osy k povrchu, nebude se prakticky cela nachazet u povrchu. Nebudete se potykat s problemem obrabeni valce na obou povrsich tak, aby byla zachovana tloustka po celem obvodu. Par mikrometru navic na jedne strane bude pri 6000 otackach za minutu asi citit. Krome toho celkova hmotnost rotoru v motoru bude tak velika, ze nejaky gram rozdilu na obvodu ci nepatrna odchylka od cylindrickeho tvaru na jedne strane to moc nerozhodi. Tez se ten rotor nebude tocit ve vzdalenosti tak male, jako byla vzdalenost hlav bubnove pameti, tedy tipnul bych si nekolik mikrometru. Ten motor bude tak tezky a robustni, ze napriklad jeho namontovani na vojenske letadlo nebo lod nevyvola problemy pri jeho provozu a to dokonce i tehdy, kdyz se takova lod ocitne pod palbou nebo bouri, ci letadlo v turbulencich.

Ostatne o potizich s vyrobou bubnovych pameti si muzete udelat predstavu z popisu tohoto patentu: http://www.patentstorm.us/patents/5342682/description.html

Dalsi patent, ktery se zminuje napriklad o rezonancnich vibracich pri rozbehu a zastavovani bybnovych pameti: http://www.wikipatents.com/GB-Patent-904845/magnetic-drum-data-storage-system Udajne mohou postacit k likvidaci pameti.

Tady je zazitek pametnika: http://cellphoneforums.net/alt-cellular-cingular/t272191-replacement-pda-phone-7.html
The first IBM drum memory I saw stored something like 8KB, was really
HUGE and crashed every time a truck went by within 1/2 a mile of it.
They wouldn't let us actually NEAR it, just look at it through a window
for fear we'd crash it.

Dalsi patent, zminujici problemy s lozisky a vibracemi:
http://www.patentstorm.us/patents/4016547/description.html Pokud by takovy problem, jak naznacujete, nikdy neexistoval, asi by se tam o nem nepsalo.

Bubnová paměť je rychlejší — buben o 6000 otáčkách má průměrnou přístupovou dobu 5ms. Naproti tomu, disk s přístupovou dobou 5ms se objevil až o 50 let později (u disku musíš ještě připočítat čas vystavení hlavy, takže disk s 7200 má sice průměrnou rotační latenci 4.1ms, ale průměrnou přístupovou dobu mívají 8–9ms).

Pravda, nejak mi nedoslo, ze to slouzilo jako ziva pamet a ne jako skladiste obrazku z dovolene. :-)

presne, tam byl jednoduchy obvod s citacem, ktery na prikaz „precti bunky od adresy xxxx“ proste pockal, az se buben pretoci do dane polohy a data precetl. U disku (ktery v te dobe stejne byl teprve ve vyvoji) se muselo krokovat, prevaded seriovy kod (FM) ma paralelni atd., to je slozite (chce to moc elektronek :-)

Budete zminovat i ternarni pocitace? Kdysi jsem na to narazil na wiki a prislo mi to zajimave, ale nic moc tam nepisou…

No já se hlavně těším na BESM-6, dělal jsem na tom, byla to víceprocesorová mašina v roce 1974 a za rok jsem spotřeboval na matematické výpočty celkem 16 slovy šestnást vteřin času centrálního procesoru… Nákup licence na EC byl šlápnutím do h..na.

Hezky clanek, klidne by mohl byt delsi. Dekuji.

Mimochodem, jednou byl v televizi porad o tom, ze v Ceskoslovensku nejaky pan sestrojil pocitac, u ktereho automaticky predpokladal nespolehlivost soucastek a dokazal si s tim nejak poradit. Nevi o tom nekdo neco?

No to byl nejspis Svoboda.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Svoboda

http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF#SAPO

A ne59k8 se tomu mainframe? :-))

Pro boha, prý „nějaký pán“… Je smutné, že naše počítačové odborníky, kteří dosáhli světového významu (a že jich je jak šafránu), znají návštěvníci serveru orientovaného na počítače jen jako „nějaké pány“. Ten „nějaký pán“ (Antonín Svoboda, jak už tu zaznělo), za války pracoval v USA v jednom týmu s lidmi jako byl von Neumann, C. Shannon apod. Byl jedním z těch, kteří dávali do kupy základní koncepci počítačů. Pod jeho vedením zkonstruovaný SAPO (SAmočinný POčítač) byl prvním spolehlivým počítačem na světě, zkonstruovaným z nespolehlivých součástek (ENIAC se tím stal strojem druhé kategorie). Pro ilustraci Svobodovy prozřetelnosti (mluvíme o začátku 50. let!) – SAPO byl 32-bitový počítač, pracující s čísly v plovoucí čárce, reprezentovanými binárně, s pamětí řešenou pomocí magnetického bubnu. Dále vyvinul algoritmus na redukci logických funkcí (PRESTO), napsal první knihu o počítačích, kterou desítky let na MIT vyžadovali po studentech Computer Sciences jako povinnou literaturu. Program Apollo by býval vůbec nebyl myslitelný bez Svobodových myšlenek. Kritické systémy (řízení jaderných zařízení, raketoplány atp.) využívají dodnes jeho koncept konstrukce spolehlivého systému z nespolehlivých součástí.
Díky Svobodovi si Československo zažilo svých pár vteřin slávy, když se v 50. letech nakrátko stalo světovou špičkou v oblasti výpočetní techniky. Ostatně – v té době se u nás experimentovalo i s čímsi, co bylo o něco později patentováno v USA jako „integrovaný obvod“. Bohužel, doba u nás tehdy nepřála ani počítačům, ani integrovaným obvodům, ani Svobodovi, jehož životní příběh by nevymyslel snad ani hollywoodský scénárista – vřele doporučuji.

SAPO sice bylo dvojkove, ale EPOS udelal desitkovy, coz mi prijde jako krok zpet. Nevite proc?
Pripadne, kdybyste sem dal odkaz na algoritus PRESTO, rad bych zjistil co to je.

Ad obr. 2 – kuurna tomu rikam monitor, zavidim :D

hehe, blikajici svetylka, to si muzes udelat doma – staci otocit stul na bok, provrtat tisic direk, nastrkat zarovicky z ustredny a jde se prehravat video :-)

Kdyby jen monitor, ale koukni se na obr. 8 – není nad to mít obsah paměti pořád před očima :-D

cucim

Děkuji za moc pěkný článek a přidávám se k těm co chtějí více takových :0)
A těch magorů co jim vadí srp a kladivo si nevšímejte oni by nejraději historii celou přepsali, jako to dělali dřív komunisti, lidi jsou nepoučitelní.