Názory k článku Historie počítačů vyráběných v SSSR (2)

Ano, je to presne tak, jak klusacek pise. Davno tomu, kdy v ODPM Praha 8 jsme meli pocitac ADT 4316 vybaveny tusim 8 kW (cili 16 kB) feritove pameti. Tento pocitac mel mimo jine i uzasnou vlastnost, pokud jste mu vytahli privodni snuru ze zasuvky (mineno doslova), stacil si ulozit kompletni stav systemu prave do par bunek feritu pro tento ucel vyhrazenych, a kdyz jste jej pak opet zapojili, naprosto automaticky vesele pokracoval tam, kde predtim skoncil. Schazeli jsme se tam jednou tydne a pamatuji, ze jsme prave delali test, kdy jsme jednoduchy program (svetelny had udelany z blinkenlights systemoveho panelu) pred odchodem „prerusili“ vypnutim napajeni a dalsi tyden jsme jej po prichodu „zresuscitovali“ a skutecne to fungovalo, pocitac pokracoval presne tam, kde pred tim skoncil. A jeste jedna poznamka, nejakych 64 slov na konci RAM bylo mozno hardwarove chranit proti zapisu a byval tam ulozen loader pro nacteni programu z derne pasky. Ten tam skutecne drzel, jako by byl v ROM, prestoze to byl obycejny ferit…
Zdravi Pavel.

Legrace byla, že tyto vlastnosti nejen ADTček člověk po čase začal považovat za normální a modernější stroje s polovodičovou pamětí pak měl tendenci zpočátku posuzovat jako ubohé hračky :-). Až ty vyšší kapacity a rychlost pak způsobily zásadní přehodnocení postojů. Každopádně když se u nás objevila první PC, hračky to podle těchto strojů opravdu byly i když měly více paměti – díky vskutku dementnímu operačnímu systému od jedné známé firmy.

vrať se do hrobu, kydači hnoje a opruzníku.

Odkdy jede root.cz na widlich?

ach jo

No, kdysi jsem se bavil s profesionály z velké modré a plakali mi na rameno. Říkal jsem jim, a KDO HO UDĚLAL toho prťavého Billa, když ne vy? A mlčení a vytření slzy z oka mi bylo odpovědí…

byla to manželka G.Kildalla, která spolu s právníkem vypoklonkovala lidi od IBM.
Takže nepoužili CP/M ale Billem spěšně nakoupený klon QDOS (DOS).

A nebyli oni i u Digital research ? DR-DOS…

Digital Research – tak se jmenovala firma Garyho Kildalla. :-) DR-DOS tehdy ještě nebyl.

Jak kde. Ono jde totiz o to, jakou ma material, ze ktereho se jadra vyrabi, permeabilitu. Vzdycky jde samozrejme o feromagneticky material, ale nekdy byla (hlavne v zacatcich feritovych pameti) kvuli necistoste matrose (aby jadra nebyla krehka atd.) permeabilita nizsi, takze jadra reagovala i na male magneticke zmeny, napriklad staticke mag. pole Zeme (vcelku nevyznamne pro cas < hodina), ale take na vsechno, co se delo v pocitaci – a to u stroju s prikonem 30 kW nekdy generuje docela silna dynamicka magneticka pole. Na ADTcku to uz bylo neco jineho, jak prikonem, tak i matrosem pameti.

Takze tam meli u takovychto horsich feritu periodicky refresh?

Nejak se mi tomu nezda. Prece aby ta pamet fungovala tak polovicni pole nez co se pouziva pro zapis ji nesmi ovlivnit. Prece to funguje tak ze se pousti proud do X a Y vodicu a jen tam kde se vodice krizi se pole secte a staci na preklopeni. Polovicni pole pak ovlivnuje vsechny jadra v radku a sloupci, ale nesmi je preklopit.

Vzhledem k rozmerum toto pole bude mnohem silnejsi nez magneticke pole zeme (natoz pak jeho fluktuace), ktere navic nepusobi primo na preklopeni (protoze nema smer `dokolecka' kolem jadra, jako pole co generuji X/Y vodice).

Výborný článek, jen tak dál!

Ternární kód má z celé řady úhlů pohledu mnohem lepší vlastnosti než binární. V době, kdy se počítače stavěly z diskrétních analogových součástek to byl dobrý nápad a výsledná zařízení byla jednodušší.

Nakonec se to ukázalo jako slepá větev, ale jen proto, že ternární kód (-1, 0 a 1) je na lidské chápání mnohem náročnější než kódy omezené jen na přirozená čísla (a kód 0, 1, 2 žádné výhody neměl, spíše naopak).

Hřebíčkem do rakve pak byly moderní „digitální“ součástky – sice jste jich potřebovali na stejnou úlohu víc, ale byly jednodušší a tudíž levnější.

A nenechte se mýlit – ternární kód se dodnes používá, akorát není moc na očích a lidé nemají tendenci ta zařízení nazývat počítačem (vždyť je to analogové).

Ja „fixluju“ ternarni kod na PICu. Zere sice 2 bity, ale pouzivam vyhradne hodnoty 0,1,2. Ma to vyhodu, ze staci bit-test operace pri rozhodovani. Pokud je nastaven dolni bit, tak je to 1, pokud horni bit 2, jinak 0. Oba bity nejsou nastavene nikdy.

Kuprikladu gigabitovy ethernet posila data po lince v 5tkove soustave:

http://en.wikipedia.org/wiki/Gigabit_Ethernet#1000BASE-T_details

Je to trochu komplikovanejsi, protoze 2 po sobe jdouci bity se transformuji na jednu 5kovou cislici (ne pokazde stejne, zalezi na tom se vysilalo pred nimi) coz slouzi jako ochrana proti chybam (tzv. trellis coded modulation). Tim ze se pouzivaji tez vsechny 4 dvoulinky (kazda z nich duplexne) tak pri stejne baudove rychlosti (125 Mbaud na dvoulinku) jako mel 100Mbit ethernet se dosahuje 1Gbit/s (4 linky * 2 bity/symbol * 125 Mbit/s).

Sranda je ze ty kabely musi byt specialne kroucene aby se dvoulinky neovlivnovaly. Kazda musi mit jiny pocet prekrouceni aby se proudy co vyindukuje v prekrutech ostanich paru vykompenzovaly.

Jinak ale ten trik s vice linkama a 5kovou soustavu ma za nasledek ze porad staci kabel s mezni frekvenci kolem 65 MHz.

Proč ne… Modemy používají až 256stavovou kvadraturní AM modulaci.

Děkuji za ppovedený článek, jsem rád, že to někdo takto sepsal. Ještě bych se rád zeptal, zda-li někdo nevíte, jestli se ve východním bloku uvažovalo, popřípadě rovnou realizovalo něco jako arpanet a později internet na západě? Dá se hovořít o tom, že by východní blok měl něco takového anebo to vše končí na tehdejších „horkých linkách“ typu moskva-praha?

děkuji

Například u nás (v bývalém ČSSR) byla od 1.června v provozu počítačová sít ÚAK Bratislava. Měla 4 uzly: jeden v Praze (připojeny počítače EC 1033 a Siemens 7755) a tři v Bratislavě (počítače EC 1040 a 45, PDP 11/34, Siemens 4004 atd). Byla trochu podobná ARPANETu, jako uzlový počítač (něco jako IMP v ARPANETu) se používal SM 50/50 se speciálním operačním systémem (jmenovalo se to OS/NC), používal se protokol X.25. Podobné experimenty se dělaly i v jiných zemích východního bloku, ale o nic tak rozsáhlehého jako už v té době byl ARPANET nešlo.

V době studii v Moskvě jsme se učili programovat na stroji NAIRI-2 (http://www.bashedu.ru/konkurs/tarhov/english/nairi.htm).
Jelo se v podstatě v Basicu, který byl plně lokalizován (!!) do ruštiny.
Později nás mučili Fortranem, který již nebyl lokalizován. Typ stroje si nepamatuji.

Nepoužívá se modernizovaná verze Williamsovy trubice s křemíkovou destičkou místo stínítka dodnes u terahertzových paměťových osciloskopů?

To, ze neco nedokazes pochopit ty jeste neznamena, ze jsou stejne omezeni i ostatni ;)

No to jděte do háje.

Asi takto: kdo nezna historii, je nucen si ji znovu prozit (kdo to prvne rekl Ti napovi Google)

Nehlede na to, ze na konci kazde stranky je odkaz na redakci, takze neni problem jim napsat, ze mas skvely serial o GIMPu, urcite to privitaji.

Serial je vyborny a nikdo te nenuti ho cist. Mne zase nezajima clanek o GIMPu, protoze vsechno je v manualu ;-)

Co potrebujes na gimpu vysvetlovat? Takovy ty kecy, ze gimp je blablablablabla? Tohle jsem nikdy nechapal… kcemu jsou takovy serialy dobry… fuj… dekuju pekne.

1000 bitu v jedine elektronce se totiz rovna 1000 bistabilnich obvodu, tedy 1000 elektronek, nejspise dvojitych triod (E88CC :-) ). V kontextu doby, kdy se hledala reseni – proc ne?

Mimo jine jsou tam i knizky v rustine, pokud mate zajem o dobovou literaturu, byla by ji skoda zlikvidovat.

Vo co go? Soudruhu?
Pouč náš. Nás – méně věcí znalých. Ó nejchytřejší a nejdokonalejší. Hovádko Boží.
Tedy nás, hovádka Boží.
:-)))))))))))))­))))))))))))))))))))))))­))))))))))))))))

Pro zacatek by bylo dobre, si rozmyslet, na ktery server a k jakemu clanku co pises. Tohle je server, zabyvajici se pocitaci a vecmi s tim souvisejicimi, ne nejakyma zido-zednarsko-bolsevickyma spikleneckyma teoriema.

Proto te prosim, abys odcestoval se svym „evangelizacnim“ usilim na nejaky vhodnejsi server (zvedavec.org, blisty.cz, neviditelny pes, …), a nechal nas, potrouble technofily v bezbrehe nevedomosti, ponevadz tady asi nenajdes mnoho lidi, kteri sem prisli proto, aby si precetli proc si dzugasvili rikal ocelovy a proc mel lenin/uljanov vecne problemy se zavazadlama…

V rinu? A to je kde nebo co, ten rin?

Inu – prachobyčejnou lidskou hloupost dnes lidi jí postižení nazývají všelijak. Je to pro ně mnohem jednodušší, než se jí zbavit.