Historie vývoje GUI (14): systém Displaywriter a textový procesor DisplayWrite

Pavel Tišnovský 25. 1. 2011

Ve čtrnácté části seriálu o historii GUI se budeme opět věnovat textovým procesorům pracujícím v textovém režimu počítačů IBM PC. Nejprve si však popíšeme systém Displaywriter firmy IBM, který sice nebyl určen přímo pro počítače PC, ovšem měl poměrně velký vliv na další produkt firmy: textový procesor DisplayWrite.

Obsah

1. Textový procesor XyWrite a jeho prapředci: ATEX a Displaywriter

2. Systém Displaywriter firmy IBM

3. Základní technické parametry systému Displaywriter

4. Od systému Displaywriter k textovému procesoru DisplayWrite

5. Firma IBM a textové procesory na platformě IBM PC

6. Od DisplayWriteru k textovému procesoru Signature

7. Problémy s vývojem Signature

8. Obsah následující části seriálu

9. Odkazy na Internetu

1. Textový procesor XyWrite a jeho prapředci: ATEX a Displaywriter

V předchozích třech částech seriálu o historii vývoje grafických uživatelských rozhraní jsme se zabývali třemi nejznámějšími a nejpoužívanějšími textovými procesory, které pracovaly na osobních počítačích IBM PC s operačním systémem DOS a které navíc pro komunikaci s uživatelem využívaly textový režim nabízený všemi v té době dostupnými typy grafických karet. Jednalo se o textové procesory, v jejichž názvu se vyskytovalo slovo „word“ – WordStar, WordPerfect a PC-Word (též nazývaný Microsoft Word). Kromě této trojice textových procesorů však na platformě IBM PC vznikla další velmi zajímavá a současně i neobvyklá aplikace – textový procesor XyWrite. Zatímco WordStar původně vznikl na osmibitových mikropočítačích s operačním systémem CP/M a WordPerfect naopak na minipočítači firmy Data General, má textový procesor XyWrite (i když se jedná o software vyvinutý až přímo pro IBM PC) svůj původ zcela odlišný – je částečně odvozen od systému ATEX pracujícího na mainframech (k tomuto systému se uživatelé připojovali pomocí terminálu).

Obrázek 1: Osmibitový mikropočítač Xerox 820 vybavený mikroprocesorem Zilog Z80A. Jednalo se o jeden z mnoha typů mikropočítačů z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, na nichž byl provozován operační systém CP/M a mohl zde být spuštěn textový procesor WordStar.

Druhým systémem, který do značné míry ovlivnil (i když negativně) vývoj textového procesoru XyWrite, je systém Displaywriter společnosti IBM. Jednalo se o specializovaný systém určený pro tvorbu, editaci, archivaci a tisk textů s možností jejich revizí. Na tento – po technologické stránce spíše nedokonalý – systém navázala firma IBM textovým procesorem nazvaným DisplayWrite pro IBM PC a operační systém DOS. Tento textový procesor je po mnoha změnách a vylepšeních dodnes používaný například na mainframech IBM zSeries (zde již například podporuje WYSIWYG), ovšem původní verze procesoru DisplayWrite se mezi uživateli nedočkala většího úspěchu. Z tohoto důvodu společnost IBM na konci osmdesátých let minulého století nabídla spolupráci firmě XyQuest, která v té době již cca osm roků vyvíjela poměrně úspěšný textový procesor XyWrite. V následujících kapitolách se napřed budeme věnovat systému Displaywriter společnosti IBM a následně též jejímu textovému procesoru DisplayWrite pro IBM PC. Teprve poté (konkrétně v následující části tohoto seriálu) se začneme zabývat popisem textového procesoru XyWrite.

Obrázek 2: Po mnoha peripetiích se potomek dnes již více než třicet let starého DOSového systému Displaywriter – textový procesor nazvaný DisplayWrite, objevil na mainframech IBM zSeries.

2. Systém Displaywriter firmy IBM

Firma IBM, o níž jsme se již mnohokrát zmínili především v paralelně vycházejícím seriálu o historii výpočetní techniky, se v minulosti orientovala především na dodávky komplexního řešení a služeb velkým společnostem, jejichž potřeby se v mnoha ohledech lišily od potřeb menších firem či jednotlivců. Kromě nabídky výpočetní techniky, zejména mainframů a minipočítačů, však byla firma IBM známá i svou řadou psacích strojů, od jednoduchých mechanických psacích strojů až po poloprofesionální a profesionální elektronické psací stroje. Ostatně zkušenost s konstrukcí těchto zařízení má firma IBM velkou, protože první psací stroj začala nabízet už v roce 1930. Z těch známějších modelů se jednalo především o elektronické psací stroje řady IBM Selectric, jejichž výroba začala již v roce 1961. Ovšem psací stroje, i když elektronické (tj. vybavené většinou pamětí pro jeden textový řádek, čímž se eliminovala nutnost ručních oprav v textu či problémům ve chvíli, kdy se slovo již na řádek nevešlo), nevyhovovaly větším společnostem, například právnickým firmám, bankám a pojišťovnám.

Obrázek 3: Systém Displaywriter
Autor fotografie: Fischer Computer Services

Jedním z hlavních důvodů této nespokojenosti větších firem pracujících často s textovými dokumenty bylo to, že při použití (elektronických) psacích strojů nebylo možné již pořízené texty snadno editovat, revidovat, sdílet a archivovat; o možnosti snadného vyhledávání ani nemluvě. Z tohoto důvodu firma IBM (a nutno připomenout, že nejenom ona, ostatně i UNIX byl již od počátku vybaven utilitami pro zpracování textů) postupně vyvíjela dražší, ale o to výkonnější specializované systémy určené pro práci s texty, které by výše napsané operace dokázaly zajistit. V roce 1980 nabídla firma IBM svým zákazníkům systém nazvaný Displaywriter založený na šestnáctibitovém mikroprocesoru Intel 8086 s hodinovým taktem 5 MHz. Paradoxně byl v tomto jednoúčelovém systému instalován výkonnější procesor, než který byl o rok později použit v prvním IBM PC; ostatně není bez zajímavosti, že i celá koncepce osobního počítače IBM PC konkurovala DisplayWriteru ze stejné firmy (ten ovšem vznikl v jiné divizi, která pravděpodobně o projektu osobního počítače neměla ani tušení).

Obrázek 4: Detail klávesnice systému Displaywriter.
Autor fotografie: Fischer Computer Services

3. Základní technické parametry systému Displaywriter

V případě Displaywriteru se jednalo o poměrně snadno použitelný a v porovnání s konkurencí, především se systémy nabízenými společností Wang Laboratories, i levný systém určený pro zpracování textů – jejich editaci, archivaci i revizi s možností ukládání více verzí téhož dokumentu. Displaywriter byl samozřejmě vybaven i tiskárnou, protože v roce 1980 ještě nebyla idea takzvané bezpapírové kanceláře firmami přijata (a vzhledem ke stavu technologie většinou ani nemohla být). Nicméně i přes tyto vlastnosti se stále jednalo o jednoúčelový systém, který v dlouhodobém časovém horizontu nemohl konkurovat plnohodnotnému osobnímu počítači, což se ostatně ukázalo o necelé dva roky později při srovnání prodejů specializovaných „textových“ systémů firem Wang či IBM a prodejů originálních mikropočítačů IBM PC či jejich klonů. Ovšem vraťme se k popisu možností nabízených samotným systémem Displaywriter.

Obrázek 5: Disketová jednotka systému Displaywriter.
Autor fotografie: Fischer Computer Services

Možnosti formátování v něm připravovaných a editovaných textů nebyly z dnešního pohledu (ale ani z pohledu tehdy již existujících textových procesorů) nijak ohromující – text v odstavci bylo možné odsadit, zarovnat na jeden či oba okraje a vybrané znaky či celý textový řádek bylo možné podtrhnout, což byla jediná forma zvýraznění, která byla podporována použitou tiskárnou. Na rozdíl od elektronických psacích strojů, které mnohdy nabízely podobné možnosti, však byl systém Displaywriter vybavený i jednoduchou kontrolou pravopisu s využitím slovníku obsahujícího cca padesát tisíc slov (samozřejmě anglických). Systém Displaywriter byl vybaven monochromatickým monitorem se zeleným luminoforem (takzvaná „zeleň IBM“), plnohodnotnou klávesnicí, disketovou jednotkou pro dvě osmipalcové diskety (to znamená, že v roce 1980 byla použita disketová jednotka odpovídající roku 1971 a to v době, kdy sama firma IBM prosazovala 5 1/4 palcové jednotky pro diskety s kapacitou 360 kB!) a taktéž operační pamětí o kapacitě 160 kB, 192 kB nebo 224 kB, v níž byl zpracovávaný dokument při editacích uložen společně s celým operačním systémem a editorem.

Obrázek 6: Hlavní menu systému Displaywriter. Z této fotografie je zřejmé, že systém Displaywriter používal monitor s tradiční „zelení IBM“.

4. Od systému Displaywriter k textovému procesoru DisplayWrite

Diskety používané v systému Displaywriter měly kapacitu přibližně 277 kilobajtů, což zhruba odpovídá 157 normostranám či 100 tiskovým stranám. Jednalo se tedy o dostatečnou kapacitu pro práci s typickými firemními dokumenty, tj. obchodními dopisy, smlouvami, oběžníky, návrhy na patenty atd. Jedním z důvodů, proč byl systém Displaywriter vybaven dvojicí poměrně drahých disketových jednotek, bylo to, že operační systém s textovým editorem nebyl původně uložený v paměti ROM, tak jako tomu bylo u většiny konkurenčních produktů, ale musel se při startu Displaywriteru načítat z diskety. Po načtení celého systému i editoru bylo možné druhou disketovou jednotku použít například pro slučování dvou dokumentů, revizi dvou verzí toho samého dokumentu i další podobné operace. Tento systém nebyl v podnicích nasazovaný tak masivně, jak se pravděpodobně očekávalo (celý vývoj bylo samozřejmě nutné zaplatit), což bylo zapříčiněno jeho poměrně vysokou pořizovací cenou, především v porovnání s cenou sice méně výkonných, ale o to univerzálnějších mikropočítačů.

Obrázek 7: Znaková sada používaná systémem Displaywriter.

Celý systém Displaywriter, tj. centrální jednotka, monitor, disketová jednotka, klávesnice a tiskárna s typovým kolečkem (jednalo se v té době o jeden z nejkvalitnějších způsobů tisku), byl společností IBM nabízen za cenu 7895 dolarů, popř. si ho bylo možné nechat pronajmout za cenu 275 dolarů za měsíc. Kromě instalace samostatných pracovišť pro pořizování textů, z nichž každé bylo vybaveno vlastní tiskárnou, bylo možné systém Displaywriter nakonfigurovat i takovým způsobem, aby vždy několik pracovišť mohlo sdílet jedinou tiskárnu. Z technologického hlediska se však v případě systému Displaywriter jednalo o mrtvou větev vývoje a oproti například souběžně vznikajícímu osobnímu počítači IBM PC dokonce o krok zpět, už jen kvůli použití osmipalcových disketových jednotek, které prakticky znemožnily sdílení dokumentů s domácími a osobními počítači. Nicméně Displaywriter měl na další vývoj textových procesorů určitý vliv, protože firma IBM na jeho základě vytvořila textový procesor pro šestnáctibitové mikropočítače IBM PC, který byl nazvaný podobně – IBM DisplayWrite.

Obrázek 8: Dobová reklama na textový procesor DisplayWrite ve verzi určené pro šestnáctibitové mikropočítače IBM PC.

5. Firma IBM a textové procesory na platformě IBM PC

Textový procesor DisplayWrite byl z technologického a historického hlediska zajímavý pouze z jediného důvodu. Dokázal totiž pracovat s formáty textových souborů používaných na mainframech firmy IBM – jednalo se o formát RFT (revisable format text; pozor na podobnou zkratku RTF, kterou se označuje značně odlišný formát textových dokumentů) a DCA (document content architecture). Tyto formáty jsou, spolu s vylepšeným DisplayWriterem, který již například obsahuje podporu pro plnohodnotný WYSIWYG, dodnes používány například na mainframech IBM zSeries, jak jsme si již řekli v úvodní kapitole tohoto článku. Ovšem na platformě osobních počítačů kompatibilních s IBM PC byla situace firmy IBM a jejího textového procesoru DisplayWrite mnohem složitější než v případě mainframů (kde je přece jen snazší aplikovat již sedmdesát let uplatňovanou metodu „vendor lock“), protože na osobních počítačích vznikla v oblasti textových procesorů velká konkurence.

Obrázek 9: Další ukázka dobové reklamy na textový procesor DisplayWrite. Vzhledem k tomu, že se jednalo o textový procesor určený především pro profesionální nasazení ve velkých společnostech, byl tento styl reklamy minimálně neobvyklý.

6. Od DisplayWriteru k textovému procesoru Signature

Již v předchozích třech částech tohoto seriálu jsme se seznámili se základními vlastnostmi s „velké trojky“ textových procesorů, tj. s aplikacemi WordStar, WordPerfect a PC-Word. Při porovnání s těmito textovými procesory se možnosti DisplayWriteru zdály uživatelům nedostatečné, což se také projevilo na jeho poměrně malém zastoupení na trhu (dokonce by bylo možné říci, že kdyby za tímto softwarem nestála sama firma IBM, byla by známost tohoto produktu naprosto minimální). Navíc byl vývoj DisplayWriteru několikrát přesunut mezi různými geograficky vzdálenými týmy programátorů, což nutně vedlo k velkým časovým prodlevám ve vývoji a taktéž ke vzniku chyb a nekonzistencí v chování textového procesoru. Vzhledem k tomu, že firma IBM i přesto (alespoň v té době) chtěla prodávat vlastní či licencované aplikace určené pro větší kanceláře, rozhodla se ke spolupráci na vývoji nového typu textového procesoru. Jejím partnerem se měla stát firma XyQuest, jež vyvíjela textový procesor XyWrite, který měl být v rámci spolupráce obou firem přejmenovaný na Signature.

Obrázek 10: Úvodní obrazovka jedné z nejpodařenějších verzí textového procesoru XyWrite – verze III+.

7. Problémy s vývojem Signature

Ovšem vývoj nové verze XyWrite (a.k.a. Signature) byl o cca rok a půl opožděn kvůli „nutnosti“ tvorby formální specifikace, přidání podpory pro menu, změny klávesových zkratek tak, aby odpovídaly CUA atd. (firma XyQuest byla jednoduše nucena se přizpůsobit způsobu vývoje používaného v IBM). Nakonec však firma IBM od společného projektu odstoupila a společnost XyQuest byla ponechána svému osudu s tisícovkou disket, na nichž měl být textový procesor Signature vydán. XyQuest se snažila Signature vydat pod názvem XyWrite 4 (použila přitom původní diskety, na nichž bylo logo IBM přelepeno logem XyQuest), ovšem více než jednoleté zpoždění a taktéž problémy, které první verzi XyWrite 4 doprovázely, vedly k tomu, že mnozí zákazníci buď zůstali u osvědčené verze XyWrite III+, nebo naopak přešli ke konkurenčním produktům, především k WordPerfectu. Vývoj sice pokračoval dále až k verzi XyWrite pro Windows (jejímž nepřímým pokračovatelem je textový procesor NotaBene), ale na tomto vývoji se již zakladatelé XyQuestu nepodíleli.

Obrázek 11: Úvodní obrazovka XyWriteru verze 4.

widgety

8. Obsah následující části seriálu

V následující části seriálu o historii vývoje grafických uživatelských rozhraní si řekneme, z jakého důvodu byl textový procesor XyWrite, především jeho pravděpodobně nejúspěšnější verze XyWrite III+, tak oblíbený u uživatelů, kteří se profesionálně zabývali tvorbou či editací textů. Popíšeme si příkazový řádek tohoto textového procesoru (ne nepodobný příkazovému řádku textového editoru vi/Vim), jeho systém maker, konfigurovatelnou klávesnici a taktéž souborový formát. Ve skutečnosti totiž XyWrite používal běžné ASCII soubory pouze s jediným přidaným řídicím znakem, což zjednodušovalo jak přenosy dokumentů na jiné systémy, tak i jejich zálohování, tvorbu více verzí atd.

Obrázek 12: Textový procesor XyWrite se zobrazenou úvodní kapitolou tohoto článku. Pod příkazovým řádkem se nachází řádek se stavovými informacemi a na řádku třetím je zobrazeno pravítko (ruler) s horizontálními pozicemi znaků a taktéž s vyznačením polohy kurzoru a pozice tabelačních zarážek.

9. Odkazy na Internetu

  1. IBM Displaywriter – 1981
    http://www.we­look4things.com/sub_dis­playwriter_im­gs.html
  2. IBM Displaywriter (Obsolete Computer Museum)
    http://www.ob­soletecomputer­museum.org/dis­playw/
  3. A timeline history of the IBM Typewriter…
    http://www.ety­pewriters.com/his­tory.htm
  4. IBM DisplayWrite (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Dis­playWrite
  5. IBM Displaywriter (archiv firmy IBM)
    http://www-03.ibm.com/ib­m/history/exhi­bits/pc/pc8.html
  6. IBM Displaywriter System (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/IB­M_Displaywriter_Sys­tem
  7. It may be time to put XyWrite out to pasture
    http://www.star­tribune.com/bu­siness/57780787­.html
  8. What is xyWrite?
    http://yesss.fre­eshell.org/x/_xyw­hat.htm
  9. the Xy files
    http://www.sa­lon.com/21st/fe­ature/1998/08/2­5feature.html/
  10. Xywrite.com
    http://www.xyw­rite.com/
  11. Whatever became of XyQuest?
    http://yesss.fre­eshell.org/x/_xyq­.htm
  12. XyWrite (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/XyW­rite
  13. Nota Bene
    http://www.no­tabene.com/
  14. Charles Simonyi (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Char­les_Simonyi
  15. Robert Metcalfe Twitter
    http://twitter­.com/BobMetcal­fe
  16. Robert Metcalfe (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ro­bert_Metcalfe
  17. Microsoft Has Lost Its Way, Part 1
    http://www.od­dlytogether.com/pos­t/482689886/mi­crosoft-has-lost-its-way-part-1
  18. We look at the word-processing software's history
    http://www.pcad­visor.co.uk/new­s/index.cfm?new­sid=106226
  19. MS Word 5.5 for DOS download
    http://downlo­ad.microsoft.com/dow­nload/word97win/Wd55_­be/97/WIN98/EN-US/Wd55_ben.exe
  20. Microsoft Word for DOS – Today's Free File
    http://downlo­adsquad.switched­.com/2005/11/25/free-file/
  21. W.E.Pete Peterson – Almost Perfect
    http://www.wor­dplace.com/ap/
  22. Wang 1220
    http://www.wan­g1200.org/
  23. Wang Laboratories (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Wan­g_Labs
  24. Wang OIS Emulator
    http://www.cas­s.net/~jdonog­hu/oisemul.html
  25. Data General (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Da­ta_General
  26. Data General Nova
    http://www.know­ledgerush.com/kr/en­cyclopedia/Da­ta_General_No­va/
  27. Orem, Utah (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/O­rem
  28. Apple II series (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ap­ple_II_series
  29. Apple III (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ap­ple_III
  30. Apple museum
    http://applemu­seum.bott.org/
  31. Apple II
    http://applemu­seum.bott.org/sec­tions/computer­s/aII.html
  32. A Brief History of Word Processing
    http://www.stan­ford.edu/~bkun­de/fb-press/articles/wdprhis­t.html
  33. File manager (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Fi­le_manager
  34. PathMinder (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Pat­hMinder
  35. Orthodox File Managers
    http://www.sof­tpanorama.org/OF­M/index.shtml
  36. IBM PC 1981
    200 wordprocesoru pro IBM PC
  37. Microsoft Word (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Mi­crosoft_Word
  38. Hřích mládí: Textový editor PragoText
    http://www.svo­bodat.com/pra­gotext/index.html
  39. VisiCalc Executable for the IBM PC
    http://www.bric­klin.com/histo­ry/vcexecutable­.htm
  40. Support/perip­heral/other chips – 6800 family
    http://www.cpu-world.com/Sup­port/6800.html
  41. Motorola 6845 (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Mo­torola_6845
  42. The 6845 Cathode Ray Tube Controller (CRTC)
    http://www.ti­nyvga.com/6845
  43. IBM Monochrome Display Adapter (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Mo­nochrome_Displa­y_Adapter
  44. Color Graphics Adapter (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Co­lor_Graphics_A­dapter
  45. Wikipedia CZ: Sběrnice: (Wikipedia)
    http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Sb%C4%9Br­nice
  46. Wikipedia EN: Industry Standard Architecture: (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/In­dustry_Standar­d_Architecture
  47. Microsoft Windows 1.03 and other tools, 1985
    http://www.di­gibarn.com/co­llections/sof­tware/microsof­t/windows10/pa­ge01.htm
  48. Windows 1.0 and the Applications of Tomorrow
    http://www.char­lespetzold.com/et­c/Windows1/in­dex.html
  49. Visi On (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Vi­si_On
  50. VisiCorp's VisiOn Graphical User Interface System for IBM and compatible PCs
    http://www.di­gibarn.com/co­llections/sof­tware/VisiOn/in­dex.html
  51. Obrazem: Operační systémy od roku 1981
    http://digital­ne.centrum.cz/o­brazem-operacni-systemy-od-roku-1981/diskuze/un­defined/undefi­ned/?pid=6150
  52. VisiCorp Visi On
    http://toasty­tech.com/guis/vi­sion.html
  53. A Guided Tour of Visi On
    http://www.gu­idebookgallery­.org/articles/a­guidedtourofvi­sion
  54. A Brief History of Computing
    http://trilli­an.randomstuf­f.org.uk/~step­hen/history/8086­.html
  55. Intel 8086 (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/In­tel_8086
  56. Graphical user interface (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Grap­hical_user_in­terface
  57. The Real History of the GUI
    http://articles­.sitepoint.com/ar­ticle/real-history-gui
  58. History of the graphical user interface (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/His­tory_of_the_gr­aphical_user_in­terface
Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Root.cz: Hořící telefon Samsung Note 7 zapálil auto

Hořící telefon Samsung Note 7 zapálil auto

Vitalia.cz: Nová vakcína proti chřipce se aplikuje nosem

Nová vakcína proti chřipce se aplikuje nosem

Podnikatel.cz: Chystá se smršť legislativních novinek

Chystá se smršť legislativních novinek

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Podnikatel.cz: Rohlik.cz testoval roboty pro rozvážku

Rohlik.cz testoval roboty pro rozvážku

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

120na80.cz: Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Vitalia.cz: Tradiční čínská medicína a rakovina

Tradiční čínská medicína a rakovina

Vitalia.cz: Jak Ondra o astma přišel

Jak Ondra o astma přišel

DigiZone.cz: Sat novinky: NASA Ultra HD (4K)

Sat novinky: NASA Ultra HD (4K)

120na80.cz: Pálení žáhy: která jídla ne a co nás uzdraví?

Pálení žáhy: která jídla ne a co nás uzdraví?

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Vitalia.cz: Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

DigiZone.cz: Technisat připravuje trojici DAB

Technisat připravuje trojici DAB

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují