Hlavní navigace

Historie vývoje GUI (8): počítače vyráběné firmou NeXT

7. 12. 2010
Doba čtení: 22 minut

Sdílet

V osmé části seriálu o historii GUI se zaměříme na popis počítačů vyráběných dnes již neexistující firmou NeXT. Tato společnost, jejímž zakladatelem byl Steve Jobs, vyráběla jak výkonné a na svou dobu po technické i designové stránce revoluční pracovní stanice, tak i objektově orientovaný systém NeXTSTEP.

Obsah

1. Systémy s grafickým uživatelským rozhraním v polovině osmdesátých let minulého století

2. Vývoj GUI: od firmy Xerox ke společnosti Apple

3. Odchod Steva Jobse z firmy Apple a vznik společnosti NeXT

4. NeXT Computer – první z „kostek“

5. NeXT Computer versus PC

6. Druhá generace počítačů NeXT – slavná pracovní stanice NeXTcube

7. NeXTstation – cenově dostupnější alternativa k NeXTcube

8. NeXTstation Color a „Turbo“ varianty NeXTcube i NeXTstation

9. Odkazy na Internetu

1. Systémy s grafickým uživatelským rozhraním v polovině osmdesátých let minulého století

V předchozích částech seriálu o historii vývoje grafického uživatelského rozhraní jsme se zaměřili především na ty systémy s grafickým uživatelským rozhraním, které byly určeny pro osmibitové domácí počítače (zejména se jednalo o GEOS) a taktéž o první generaci osobních počítačů a pracovních stanic vybavených převážně mikroprocesory řady Intel 80×86 a Motorola M68000. První moderně pojaté grafické uživatelské rozhraní, v němž se objevil princip na sobě nezávislých oken, ikon, dialogů, menu a ovládání počítače převážně pomocí myši, vzniklo na počítači Xerox Alto již v polovině sedmdesátých let minulého století. Ovšem až díky takzvanému Mooreovu zákonu, tj. rostoucímu výkonu mikroprocesorů a současně klesající ceně operačních pamětí (při přepočtu ceny na jeden bit) bylo umožněno, aby se počítače s plnohodnotným grafickým uživatelským rozhraním přesunuly z vývojových laboratoří na stoly běžných uživatelů. Tento z hlediska vývoje výpočetní techniky velmi významný krok nastal v první polovině osmdesátých let minulého století.

Obrázek 1: Systém Microsoft Windows 1.0 spuštěný v emulátoru počítače PC XT s grafickou kartou CGA. MS Windows sice nebyly prvním systémem s grafickým uživatelským rozhraním pro počítače PC, ovšem ukázaly se být systémem nejvíce životaschopným.

Právě v této době totiž byly vyvinuty počítače a operační systémy s grafickým uživatelským rozhraním, které měly – jak se o několik let později ukázalo – velký vliv na další vývoj informatiky, jež se od té doby zcela proměnila, a to do takové míry, že jména kdysi vedoucích firem v oboru IT jsou již dnešním uživatelům zcela neznámá (samozřejmě s výjimkou stále velmi významné společnosti IBM). Nemusíme se ostatně zabývat pouze výkonnými mainframy – kdo z dnešních uživatelů počítačů například ví, jaké systémy vytvářela kdysi slavná firma Wang Laboratories (jejíž výrobky byly překonány už některými osmibitovými domácími počítači) či jaké typy minipočítačů vyráběly firmy se jmény California Data Processors, General Automation, Modular Computer Systems, Raytheon nebo Varian Associates? Všechny tyto společnosti byly postupně vytlačeny z trhu něčím, co vedle mainframů a minipočítačů zpočátku vypadalo zcela nezajímavě a možná i trošku směšně – jednoduchým mikropočítačem s relativně pomalým mikroprocesorem, mizivou kapacitou operační paměti a jednouživatelským jednoúlohovým operačním systémem.

pc76

Obrázek 2: Microsoft Word verze 1.0 spuštěný na počítači Apple Macintosh. Na rozdíl od počítačů IBM PC byly Macintoshe již od počátku dodávány s plnohodnotným grafickým uživatelským rozhraním.

Ovšem po pouhých několika letech již značně vylepšené osobní počítače vybavené systémy s grafickým uživatelským rozhraním způsobily „desktopovou revoluci“, během níž došlo k přesunu velkého množství aplikací ze serverů (tehdy především mainframů a nepřeberného množství různých typů vzájemně nekompatibilních minipočítačů, k nimž se přistupovalo přes textové či grafické terminály), na plnohodnotné počítače (desktopy) umístěné na stolech uživatelů. Tato revoluce s sebou smetla velkou část firem, které se orientovaly na vývoj a výrobu mainframů a minipočítačů i jejich textových/gra­fických terminálů, a tatáž revoluce naopak přivedla k životu původně garážové firmy typu Apple, Sun Microsystems či Microsoft, které se postupně propracovaly mezi nejvýznamnější společnosti v oboru IT. Dnes se naopak zdá, že úlohu „dinosaura“ převzalo klasické PC a že nastává éra všemožných přenosných zařízení připojených nepřetržitě k internetu. Od éry mainframů a nepřetržitě připojených terminálů se moderní doba liší především tím, že nezbytné služby pro moderní obdobu terminálů nezajišťuje pouze jedna společnost a jedno výpočetní středisko.

Obrázek 3: Grafické rozhraní systému TOS+GEM na Atari Falconu v režimu s rozlišením 640×480 pixelů. Firma Atari se i přes své mnohé úspěchy a agresivní cenovou politiku nakonec z pozice konstruktéra počítačů a výrobce operačních systémů stáhla.

2. Vývoj GUI: od firmy Xerox ke společnosti Apple

V úvodních dvou částech tohoto seriálu jsme si popsali postupný vývoj grafického uživatelského rozhraní od historických systémů používajících vektorové displeje (a tím pádem i vektorovou grafiku – viz například Sketchpad) k systémům založeným na plnohodnotné rastrové grafice. Na počátku tohoto vývoje stála společnost Xerox, především její pobočka PARC (Palo Alto Research Center). Firma Xerox kupodivu své pozice lídra v oboru GUI nevyužila, ovšem myšlenky, které v PARC vznikly, nebyly zapomenuty – spíše naopak. Jedním z následovníků byla společnost Apple, která již v roce 1983 zkonstruovala první komerčně dostupný počítač s plnohodnotným grafickým uživatelským rozhraním, který dostal název Apple Lisa. I přes nepříliš velké rozšíření tohoto stroje mezi běžnými uživateli a korporátními zákazníky tak Apple Lisa patří mezi velmi zajímavé mikropočítače, které svým způsobem změnily historii výpočetní techniky. Hlavním důvodem komerčního neúspěchu tohoto počítače byla jeho vysoká pořizovací cena dosahující 10000 dolarů a taktéž relativně pomalá práce s GUI.

pc74

Obrázek 4: Počítač Apple Lisa. Povšimněte si dvou disketových jednotek (vhodná konfigurace pro počítače bez pevného disku) a jednotlačítkové myši, která představovala jeden z rozdílů mezi původním systémem vytvořeným v Xerox PARCu, který vyžadoval myš třítlačítkovou.

Firma Apple, představovaná v té době mj. i jedním z jejich zakladatelů Stevem Jobsem, se tímto neúspěchem poučila a již o rok později (konkrétně v roce 1984) představila světu slavný Macintosh. Tento kompaktní mikropočítač byl založen na mikroprocesoru Motorola M68000 taktovaném na hodinové frekvenci 7,834 MHz (tuto frekvenci používaly i přídavné karty). Kapacita operační paměti byla z cenových důvodů a také díky provedeným optimalizacím operačního systému, snížena oproti Apple Lisa na pouhých 128 kB u modelu Macintosh 128 K a v pozdějších modelech na 512 kB (Macintosh 512 K) – právě zde můžeme nalézt jeden z důvodů relativně nízké ceny Macintoshe oproti počítači Apple Lisa. Elektronika počítače Macintosh byla umístěna do jedné skříně společně s vestavěným monitorem, podobně jako tomu bylo o mnoho let později u dalšího výrobku firmy Apple – iMacu.

pc74

Obrázek 5: Screenshot obrazovky počítače Apple Lisa, tentokrát pořízený v emulátoru. Podobnost s desktopem Macintoshe nebo Microsoft Windows 1.0 – 3.11 není náhodná, protože obě firmy vycházely ze stejného základu založeného na projektech firmy Xerox a počítači Alto (například ikony nebyly v původním návrhu GUI Apple Lisa použity, avšak Steve Jobs je doplnil po návštěvě PARCu).

Základ operačního systému Macintoshe byl uložen v paměti ROM o kapacitě 64 kB. Paměťový subsystém byl doplněn disketovou mechanikou pro diskety o průměru 3 1/2 palce s kapacitou 400 kB (využívala se pouze horní strana diskety, na rozdíl od dalších modelů). S počítačem Macintosh byl dodáván i operační systém se striktně grafickým uživatelským rozhraním, který se primárně ovládal kombinací klávesnice a jednotlačítkové myši (prakticky totožné s myší pro Apple Lisa); ostatně myš s pouze jedním tlačítkem byla symbolem Macintoshů i po téměř celá osmdesátá léta. Uživatelé i programátoři Macintoshe měli k dispozici pouze jeden grafický režim, ve kterém bylo možné zobrazit rastrový obraz o rozlišení 512×342 pixelů monochromaticky. Tvůrci počítače se rozhodli zbavit se nesnadno programovatelných grafických čipů používaných na jiných platformách, zcela vynechali možnosti barevného výstupu a namísto toho v operační paměti pouze vyhradili místo pro framebuffer o velikosti cca 20 kB, ze kterého si příslušný řídicí čip postupně načítal barvy jednotlivých pixelů – co pixel, to jeden bit.

pc76

Obrázek 6: Grafické uživatelské rozhraní prvních Macintoshů používalo dvoubarevný (černá barva na světle modré) grafický režim o rozlišení 512×342 pixelů. Pro zobrazování byl použit monitor zabudovaný spolu s počítačem do jedné kompaktní skříně.

3. Odchod Steva Jobse z firmy Apple a vznik společnosti NeXT

Počítač Macintosh byl z velké části dílem Jefa Raskina, který již v roce 1979 vydal knihu nazvanou „The Book of Macintosh“, v níž se objevují všechny základní ideje použité později právě v Macintoshi. V této knize byl popsán počítač navržený pro běžné uživatele s úplnou absencí textového režimu, protože tento počítač měl bootovat přímo do režimu grafického, podporou pro objektově orientované programování i ovládání počítače, síťovou infrastrukturou a jednotného přístupu k obrazovce a tiskárně. Celkově se mělo jednat o poměrně výkonný stroj – spíše než osobní počítač odpovídaly jeho technické parametry dražší pracovní stanici. Steve Jobs si naopak Macintosh představoval jako mnohem jednodušší počítač určený pro široké masy lidí, jehož cena by podle něj neměla překročit 500 tehdejších dolarů. Kvůli tlaku na větší jednoduchost a nižší cenu byla například – alespoň na nějakou dobu – opuštěna myšlenka objektově orientovaného přístupu a i síťová infrastruktura se v plné míře rozvinula až u dalších typů počítačů.

pc7310i

Obrázek 7: Prvopočátky firmy Apple – Steve Wozniak a Steve Jobs porovnávají Apple I (zcela první počítač navržený a vyráběný firmou Apple) a kompaktní Apple IIc.

Výsledkem poněkud skřípající spolupráce Jefa Raskina se Stevem Jobsem byl zjednodušený model Macintoshe v takové podobě, v jaké byl nakonec v roce 1984 předveden zákazníkům. Myšlenka na výkonnější stroj s podporou objektově orientovaného programování nakonec Steva Jobse neopustila, realizoval ji ovšem až v době jeho angažmá ve společnosti NeXT – viz též další kapitoly. Osobní počítač Macintosh sice představoval pro firmu Apple velký úspěch, ovšem vývoj jeho dalších verzí (vedený již Stevem Jobsem) a současně i vývoj potřebného programového vybavení (Macintosh Office) se opožďoval. Z tohoto důvodu, a taktéž kvůli neúspěchu projektu Apple Lisa, se společnost Apple v roce 1984 ocitla ve ztrátě a s velkou pravděpodobností by dokonce zkrachovala, pokud by nepokračoval prodej starší řady počítačů Apple II (ty ovšem nejsou z hlediska vývoje grafického uživatelského rozhraní tak zajímavé).

pc7311

Obrázek 8: Počítač Apple GS byl koncipován jako výkonná a v mnoha ohledech vylepšená varianta původního osmibitového počítače Apple II.

Tehdejší CEO firmy Apple John Sculley ve své snaze o návrat do černých čísel v roce 1985 omezil vliv Steva Jobse na řízení firmy a nahradil ho Jean-Louisem Gasséem. Jobs se sice snažil (znovu)získat větší vliv na vedení firmy, ale představenstvo společnosti Apple stálo v té době na straně Johna Sculleyho (po několika letech však muselo změnit názor, ostatně mám pocit, že akcionáři Apple tohoto kroku a návratu Jobse do vedení firmy dnes nelitují :-). Nicméně v září roku 1985, konkrétně to prý bylo ve smolný pátek třináctého, Steve Jobs na svoji funkci ve firmě Apple rezignoval a současně informoval představenstvo společnosti, že spolu s několika klíčovými zaměstnanci odchází, aby založil novou firmu, která však nebude Applu konkurovat a naopak bude ochotna některé výrobky zpětně licencovat, aby je bylo možné prodávat pod obchodní značkou Macintosh. Nová společnost, kterou Steve Jobs v roce 1985 založil a kde zastával funkci CEO, dostala příznačný název NeXT.

pc75

Obrázek 9: Snímek ze slavného reklamního videa na Apple Macintosh, které bylo odvysíláno pouze jednou jedinkrát a to v nejdražším reklamním čase – o přestávce Super Bowlu. Celé video můžete najít například na Youtube.

4. NeXT Computer – první z „kostek“

Po založení firmy NeXT se Steve Jobs a jeho spolupracovníci vrátili k myšlence, kterou Jobsovi ještě v dobách jeho řízení firmy Apple nadnesl Paul Berg (mimochodem laureát Nobelovy ceny za chemii). Paul Berg na pracovním obědě s Jobsem navrhl, aby firma Apple zkonstruovala výkonnou grafickou pracovní stanici vhodnou například pro provádění simulací chemických reakcí se zobrazením výsledků na monitoru s vysokým rozlišením. Berg tuto pracovní stanici označoval jménem „3M“, kde jednotlivá písmena M znamenala: jeden Megabajt operační paměti, displej s jedním Miliónem pixelů (megapixel) a výpočetní rychlost jeden MFLOPS, přičemž zkratka FLOPS značí počet matematických operací s numerickými hodnotami uloženými v systému plovoucí řádové čárky (tečky). Pokud si parametry tohoto počítače vysněného Paulem Bergem porovnáme například s prvními Macintoshi (128 kB RAM, grafika 512×342=175 tisíc pixelů, původně dodáván zcela bez matematického koprocesoru), zjistíme, že tento počítač měl k hypotetické výkonné grafické pracovní stanici poměrně daleko.

Obrázek 10: Fotografie z doby, kdy vznikla společnost NeXT. Nalevo můžeme vidět zakladatele NeXT Steva Jobse, napravo pak Johna Warnocka, který založil firmu Adobe. Mimochodem: mezi firmami NeXT, Apple a Adobe panovala na jednu stranu spolupráce, na druhou stranu si tyto firmy (především Apple a Adobe) v mnoha směrech konkurovaly – viz například problémy s formátem Flash.

Firma NeXT sice byla založena již v roce 1985, ovšem první prototyp její nové grafické pracovní stanice nazvané jednoduše NeXT Computer byl k dispozici až v roce 1988. To je sice poněkud dlouhá doba, zejména když si uvědomíme, že celé tři roky společnost neměla prakticky žádné příjmy, ovšem Steve Jobs odpovídal na otázky novinářů, proč došlo k několika skluzům v časových plánech následujícím obratem: „Late? This computer is five years ahead of its time!“. Na tomto tvrzení ostatně bylo mnoho pravdy, protože první grafická pracovní stanice zkonstruovaná firmou NeXT skutečně v několika ohledech přeskočila všechny konkurenční výrobky. Můžete to ostatně posoudit sami: jednalo se o mikropočítač založený na v té době velmi oblíbeném a výkonném 32bitovém mikroprocesoru Motorola M68030 s hodinovou frekvencí 25 MHz. Počítač mohl obsahovat 8 až 64 MB operační paměti, což je více než dvakrát tolik, než srovnatelné konkurenční výrobky.

Obrázek 11: Logo firmy NeXT navržené v roce 1986 známým grafickým designérem Paulem Randem. Podle jeho návrhů bylo mj. vytvořena i známá kostka, která je na logu viditelná z úhlu 28°.

Pevný disk byl nabízen v kapacitách 40 MB (to v případě, pokud se používal pouze pro swap), 330 MB nebo dokonce 660 MB, ovšem navíc – což bylo zcela revoluční – byla v počítači zabudována i magnetooptická jednotka s kapacitou 256 MB, která v té době byla žhavou novinkou (NeXT Computer bylo možné provozovat i pouze s magnetooptickou jednotkou, i když se v této konfiguraci nemohl MO disk z počítače vysunovat za jeho běhu). V počítači byla umístěna taktéž síťová karta pro Ethernet (samozřejmě v té době určená pro desetimegabitovou infrastrukturu založenou buď na „tenkém“ koaxiálním rozvodu nebo na rozvodu využívajícím kroucené dvojlinky – TP). Grafický subsystém počítače NeXT Computer byl navržen takovým způsobem, aby mohl ovládat sedmnáctipalcový displej nazvaný příhodně MegaPixel zobrazující grafiku ve čtyřech stupních šedi (černá, dva stupně šedi a bílá) v režimu majícím rozlišení 1120×832 pixelů. Všechny moduly této pracovní stanice byly – pochopitelně kromě displeje, klávesnice a myši – umístěny do designově čisté tmavé kostky o stranách majících délku přesně jedné stopy. Právě z tohoto důvodu se tomuto počítači přezdívalo „kostka“ (the cube).

Obrázek 12: Počítačová myš dodávaná spolu s pracovní stanicí NeXT Computer.

5. NeXT Computer versus PC

Pokud čtenářům technické parametry grafické pracovní stanice NeXT Computer uvedené v předchozí kapitole nepřipadají nijak zvláštní, můžeme je porovnat s průměrným PC té doby: to mělo mikroprocesor 8086 (4,77 MHz), 8088, 80286 (12, 16, 20 MHz) nebo pro zcela špičkové stroje 80386 (25 nebo 33 MHz), pevný disk s kapacitou typicky 10 nebo 20 MB, operační paměť s kapacitou od nechvalně známé hodnoty 640 kB až po 4 MB a grafický subsystém založený na grafické kartě EGA či Hercules. To mj. znamená, že grafický režim měl u počítačů PC i v tom nejlepším možném případě 3,7× méně pixelů, než tomu bylo u počítače NeXT Computer a jako výměnná paměťová média se používaly běžné diskety, zcela neporovnatelné s magnetooptickým diskem (mimochodem: firma Canon tyto jednotky a média dodávala společnosti NeXT za zhruba třetinovou cenu, než za jakou je nabízela na maloobchodním trhu).

Obrázek 13: Zadní strana displeje MegaPixel.

Shrňme si výše uvedené údaje pro NeXT Computer a typická PC do tabulky:

  PC NeXT Computer
Procesor Intel 8088 – 80386 Motorola M68030
Frekvence (MHz) 4,77 – 33 25
RAM (MB) 0,64 – 4 8 – 64
HDD (MB) 10 – 20 40 – 660
Výměnná média (MB) Floppy á 1,44 MO á 256
Grafický režim 320×200 až 640×350 (EGA) 1120×832
Grafický režim 720×348 (Herculers)
Počet pixelů 64000 až 250560 931840
Monitor 14" až 15" (mono i color) 17" (mono)

Obrázek 14: Pracovní stanice NeXTcube i s monitorem, klávesnicí, myší a magnetooptickým diskem.

6. Druhá generace počítačů NeXT – slavná pracovní stanice NeXTcube

V roce 1990 nabídla společnost NeXT svým zákazníkům druhou generaci svých grafických pracovních stanic. V prvé řadě se jednalo o vylepšený NeXT Computer, který ve své druhé verzi dostal více než přiléhavý název NeXTcube. Jednalo se o počítač vybavený mikroprocesorem Motorola M68040 s hodinovým taktem 25 MHz, který kromě jednotky pro řízení přístupu do operační paměti (MMU – Memory Management Unit) obsahoval i plnohodnotný matematický koprocesor (FPU – Floating Point Unit). Ovšem kromě tohoto mikroprocesoru byl v pracovní stanici NeXTcube zabudován i druhý procesor – konkrétně se jednalo o DSP (číslicový signálový procesor) Motorola 56001 s hodinovou frekvencí taktéž 25 MHz. Úlohou tohoto DSP bylo především řízení zvukového subsystému. Kromě CPU a DSP obsahoval NeXTcube i dvanáct samostatně pracujících a programovatelných DMA kanálů používaných pro mnoho operací, například pro přístup k datům na pevném disku, grafickým přenosům, přenosům dat ze síťového subsystému atd.

Obrázek 15: Další snímek počítače NeXTcube.

Základní grafické schopnosti této pracovní stanice zůstaly stejné, jako tomu bylo v případě původního NeXT Computeru. To znamená, že se grafické uživatelské prostředí operačního systému zobrazovalo s využitím grafického režimu o rozlišení 1120×832 pixelů se čtyřmi stupni šedi. Navíc však bylo možné za 3995 dolarů dokoupit přídavnou grafickou kartu umožňující práci v 32bitovém grafickém režimu true color. Počítač měl v základní sestavě nainstalováno 8 MB operační paměti a pevný disk s kapacitou 340 MB. Tuto základní sestavu bylo možné pořídit za 9000 dolarů, dalších 2995 dolarů stál barevný monitor MegaPixel Color (který měl samozřejmě význam pouze při pořízení přídavné grafické karty) a na 400 dolarů přišlo uživatele rozšíření operační paměti na kapacitu 16 MB. Kromě standardního sériového rozhraní a rozhraní sítě Ethernet byl na zadní straně NeXTcube vyveden i konektor SCSI/2, který bylo možné použít mnoha způsoby – k připojení některých typů tiskáren, skenerů, diskových polí, laboratorních přístrojů atd.

Obrázek 16: Zadní strana počítače NeXTcube.

7. NeXTstation – cenově dostupnější alternativa k NeXTcube

Kromě poměrně drahé pracovní stanice NeXTcube, která spolu se všemi rozšířeními stála 16 390 dolarů, nabízela společnost NeXT méně náročným zákazníkům poněkud méně výkonnou, nerozšiřitelnou (0 volných slotů), ale současně i levnější variantu – pracovní stanici NeXTstation. Zatímco NeXTcube si zachoval původní tvar kostky o délce hran jedné stopy, byl počítač NeXTstation naopak umístěn v „pizza boxu“ (tento neoficiální název Steve Jobs zakazoval svým zaměstnancům používat, ale stejně se ujal). První varianta NeXTstation byla skutečně o poznání levnější než NeXTcube: i s monochroma­tickým monitorem se prodávala za 4995 dolarů, ovšem za cenu toho, že v systému nebyly nainstalovány některé aplikace, především vývojové nástroje (NeXTSTEP development tools). V této ceně dostal zákazník počítač s 8 MB operační paměti, pevným diskem s kapacitou 105 MB a procesorem i DSP shodným s NeXTcube (CPU Motorola 68040 @ 25 MHz, DSP Motorola 56001 @ 25 MHz).

Obrázek 17: Pracovní stanice NeXTstation.

Další na první pohled viditelná změna proběhla v oblasti výměnných paměťových médií. Namísto sice velkokapacitního, ale poměrně drahého magnetooptického disku byla v NeXTstation použita disketová jednotka o velikosti 3 1/2 palce a kapacitě 2,88 MB (což byl dvojnásobek kapacity disket používaných na PC). Ovšem později se ukázalo, že diskety o této kapacitě jsou drahé a použití 1,44 MB disket problematické, proto byly pozdější modely NeXTstation vybaveny jednotkami CD-ROM s tím, že přenosy dat budou probíhat především po síti.

Obrázek 18: Pracovní stanice NeXTstation Color se spuštěným operačním systémem.

8. NeXTstation Color a „Turbo“ varianty NeXTcube i NeXTstation

O 3000 dolarů dražší než „obyčejná“ NeXTstation byla grafická pracovní stanice pojmenovaná NeXTstation Color, jejíž název již naznačuje, ve které oblasti došlo k nejvýznamnějšímu vylepšení. Namísto grafického režimu o rozlišení 1120×832 pixelů se čtyřmi stupni šedi podporovala tato pracovní stanice grafický režim se stejným rozlišením, ovšem s možností zobrazení až 4096 barev (12bitová barvová hloubka doplněná o čtyřbitový alfa kanál). Největší cenový rozdíl mezi oběma počítači byl v barevném monitoru NeXT MegaPixel Color, který nahradil původní monochromatický monitor NeXT MegaPixel. Navíc byly v pracovní stanici NeXTstation Color nainstalovány paměťové moduly s celkovou kapacitou 12 MB (původní verze měla jen 8 MB). V ostatních ohledech byly NeXTstation a NeXTstation Color prakticky shodné.

Obrázek 19: Grafické uživatelské rozhraní systému NeXTSTEP zobrazené na počítači NeXTstation s rozlišením 1120×832 pixelů ve čtyřech stupních šedi. Tento systém si podrobněji popíšeme v navazující části tohoto seriálu.

Společnost NeXT své pracovní stanice založené na 32bitových mikroprocesorech Motorola postupně vylepšovala ještě několik let. V roce 1992 začala být jak pracovní stanice NeXTcube, tak i NeXTstation nabízena ve variantě „Turbo“, v níž se nacházel mikroprocesor Motorola 68040 s hodinovou frekvencí 33 MHz (zrychlení oproti původní variantě o celou třetinu). Kapacitu operační paměti bylo možné u „Turbo“ verzí zvýšit až na 128 MB (32 MB v případě NeXTstation). I přes tato vylepšení začalo být již na konci roku 1990 zřejmé, že pro opravdu výkonné pracovní stanice bude nutné použít jiné typy mikroprocesorů.

Obrázek 20: Další snímek GUI systému NeXTSTEP.

Na rozdíl od počítačů PC (zatížených mnohaletým vývojem a aplikacemi přistupujícími přímo k HW, popř. k nízko­úrovňovým funkcím BIOSu) však nemusela být striktně dodržena binární kompatibilita, protože většina aplikací pro pracovní stanice NeXT byla naprogramována v kombinaci „čistého“ jazyka C a jazyka Objective C (viz též další díl tohoto seriálu), nikoli v assembleru, jak tomu bylo alespoň v počátečních letech u PC. Výsledkem snahy o radikální změnu architektury tak byly počítače s procesory PowerPC, jejichž prototypy však nakonec nebyly dokončeny (společnost NeXT totiž nakonec svoji HW divizi uzavřela).

root_podpora

Obrázek 21: První grafický webový prohlížeč na světě z roku 1991 byl určen právě pro systém NeXTSTEP. Autorem tohoto prohlížeče není nikdo jiný než Tim Bernes Lee.

Obrázek 22: Look and feel z NeXTSTEPu je poměrně přesně zachován ve Window Makeru, který je možné provozovat mj. i na dnešních systémech Linux. Tento screenshot byl pořízen na počítači Asus EEE (právě na těchto relativně málo výkonných počítačích lze ocenit systémovou nenáročnost Window Makeru).

9. Odkazy na Internetu

  1. A History of the GUI (6) – More GUIs of the 1980s
    http://arstechni­ca.com/old/con­tent/2005/05/gu­i.ars/6
  2. Chronology of Workstation Computers
    http://www.is­landnet.com/~kpol­sson/workstat/
  3. NeXTSTEP (Wikipedia EN)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/NeX­TSTEP
  4. NeXTSTEP (Wikipedia CS)
    http://cs.wiki­pedia.org/wiki/NeX­TSTEP
  5. NeXT Computers
    http://www.nex­tcomputers.or­g/
  6. The NeXT Computer Historical Site
    http://simson­.net/ref/NeXT/
  7. NeXT Computers Specification
    http://simson­.net/ref/NeXT/spe­cifications.htm
  8. NeXT (Wikipedia EN)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/NeXT
  9. NeXTstation Overview and technical details
    http://lowendmac­.com/next/nex­tstation.html
  10. NeXTstation (Wikipedia EN)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/NeX­Tstation
  11. Window Maker
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Win­dow_maker
  12. GEOS (8-bit operating system)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/GE­OS_(8-bit_operating_sys­tem)
  13. GEOS (16-bit operating system)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/GE­OS_(16-bit_operating_sys­tem)
  14. GEOS For the Commodore 64
    http://toasty­tech.com/guis/c64g­.html
  15. GEOS: Looking Back
    http://www.com­modore.ca/his­tory/company/tur­ks_geos.htm
  16. Atari ST Essential Software
    http://bbs.da­tavase.info/ST_es­sential/
  17. Atari ST
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/A­tari_st
  18. Atari Museum
    http://www.ata­rimuseum.com/
  19. Atari ST and TT
    http://www.ata­rimuseum.com/com­puters/16BITS/a1632bit­.html
  20. The ST Computer Line
    http://www.ata­rimuseum.com/com­puters/16bits/stme­nu/atarist.htm
  21. Atari MEGA STE
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/A­tari_MEGA_STE
  22. Blitter
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Blit­ter
  23. Atari TOS (Wikipedia CZ)
    http://cs.wiki­pedia.org/wiki/A­tari_TOS
  24. Atari TOS (Wikipedia EN)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/A­tari_TOS
  25. Microsoft Windows 1.03 and other tools, 1985
    http://www.di­gibarn.com/co­llections/sof­tware/microsof­t/windows10/pa­ge01.htm
  26. Windows 1.0 and the Applications of Tomorrow
    http://www.char­lespetzold.com/et­c/Windows1/in­dex.html
  27. FEATURE REVIEW MICROSOFT WRITE: Was It Worth the Wait?
    http://www.ata­rimagazines.com/star­tv3n1/microsof­twrite.html?tag=
  28. MIDI Maze,
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/MI­DI_Maze
  29. Microsoft Write
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Win­dows_Write
  30. PC Paintbrush
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/PC_Pa­intbrush
  31. Escape Paint a další SW (nejenom) pro Atari ST
    http://os.inf.tu-dresden.de/~nf2/pro­jects/projects­.html
  32. Visi On (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Vi­si_On
  33. VisiCorp's VisiOn Graphical User Interface System for IBM and compatible PCs
    http://www.di­gibarn.com/co­llections/sof­tware/VisiOn/in­dex.html
  34. Obrazem: Operační systémy od roku 1981
    http://digital­ne.centrum.cz/o­brazem-operacni-systemy-od-roku-1981/diskuze/un­defined/undefi­ned/?pid=6150
  35. VisiCorp Visi On
    http://toasty­tech.com/guis/vi­sion.html
  36. A Guided Tour of Visi On
    http://www.gu­idebookgallery­.org/articles/a­guidedtourofvi­sion
  37. Historie GUI (psáno polsky)
    http://edu.i-lo.tarnow.pl/in­f/hist/002_gu­i/visicorp.php
  38. Graphical Environment Manager (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Grap­hical_Environ­ment_Manager
  39. TOWN'S LITTLE GUIDE TO TOS REVISIONS
    http://www.ata­ri.st/content­.php?type=t&fi­le=toslist
  40. Dobová dokumentace ke stanici Sun-1
    http://www.bit­savers.org/pdf/sun/su­n1/
  41. Obrázky Sun-1, manuálů a základních desek
    http://www.so­livant.com/sun100/
  42. SUN display (computer museum)
    http://infolab­.stanford.edu/pub/vo­y/museum/pictu­res/display/SUN­.htm
  43. Sun-1
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Sun-1
  44. Online Sun Information ArcHive – Sun-1
    http://www.sun­stuff.org/har­dware/systems/sun1/Sun-1/
  45. Ivan Sutherland's Sket­chpad
    http://www.you­tube.com/watch?v=mOZ­qRJzE8×g
  46. Sketchpad (in Vision and Reality of Hypertext and Graphical User Interfaces)
    http://www.mpro­ve.de/diplom/tex­t/3.1.2_sketchpad­.html
  47. Sketchpad
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Sket­chpad
  48. The Early History of Smalltalk
    http://gagne.ho­medns.org/~tgag­ne/contrib/Ear­lyHistoryST.html
  49. History of special effects
    http://www.pbs­.org/wgbh/nova/spe­cialfx2/1960.html
  50. WIMP (computing)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/WIM­P_(computing)
  51. Xerox Star
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Xe­rox_Star
  52. The Xerox Star 8010 „Dandelion“
    http://www.di­gibarn.com/co­llections/sys­tems/xerox-8010/index.html
  53. Graphical user interface (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Grap­hical_user_in­terface
  54. The Real History of the GUI
    http://articles­.sitepoint.com/ar­ticle/real-history-gui
  55. PARC company (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/PAR­C_(company)
  56. Computer-History: Xerox Alto
    http://www.mr-gadget.de/apple/2004–01–15/computer-history-xerox-alto
  57. bitsavers.org
    http://www.bit­savers.org/
  58. Dokumenty k počítači Xerox Alto na bitsavers.org
    http://www.bit­savers.org/pdf/xe­rox/alto/
  59. The ALTO Computer
    http://www.ma­niacworld.com/al­to-computer-video.html
  60. Xerox Alto Operating System and Alto Applications
    http://www.di­gibarn.com/co­llections/sof­tware/alto/in­dex.html
  61. Xerox Alto (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Xe­rox_Alto
  62. BitBLT routines (1975)
    http://www.bit­savers.org/pdf/xe­rox/alto/BitBLT_Nov1975­.pdf
  63. Alto Computer Screenshots
    http://www.bit­savers.org/pdf/xe­rox/alto/AltoS­creenshots.pdf
  64. BitBlt in Squeak
    http://wiki.squ­eak.org/squeak/189
  65. Bit blit (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Bit­BLT
  66. The Xerox Alto
    http://toasty­tech.com/guis/al­to3.html
  67. History of the graphical user interface
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/His­tory_of_the_gr­aphical_user_in­terface
  68. C64.com
    http://www.c64­.com/
  69. C64 Wiki
    http://www.c64-wiki.com/index­.php/C64
  70. Wikipedia: Commodore 64
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/C64
  71. Wikipedia: Video Display Controller
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Vi­deo_Display_Con­troller
  72. Wikipedia: MOS Technology VIC-II
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/MOS_Techn­ology_VIC-II

Byl pro vás článek přínosný?