Zde je seznam mých nejoblíbenějších her na Master System!
01. Alex Kidd in Miracle World (NEJLEPŠÍ HRA)
02. Phantasy Star
03. Sonic the Hedgehog
04. Wonder Boy in Monster Land
05. Fantasy Zone 2
06. Shinobi
07. Grovellious: Valley of Doom
08. Golden Axe Warrior
09. Castle of Illusion
10. Ninja Gaiden
Další pěkné hry...
Alex Kidd in Shinobi World
Asterix
Bubble Bobble
California Games
Castle of Illusion
Fantasy Zone
Golden Axe Warrior
Impossible Mission
Master of Darkness
Phantasy Star
Populous
Power Strike
Psycho Fox
Sonic 2
Star Wars
Spy vs Spy
Ultima IV
Xenon 2
Zillion
Alex Kidd in Miracle World - Nejprodávanější hra pro konzole Master System. Malý chlapec Alex z planety Aries putuje z hory Mt. Eternal, kde dosud žil, do nádherného města Radactian, aby jej uchránil před pomstou zlého Jankena Velikého. Moc pěkná hra!
Jinak ke konzoli: Sega Master System
Výrobce: Sega
Generace: třetí (8-bitová éra)
Zahájení výroby: říjen 1985 (Japonsko)
červen 1986 (USA)
září 1987 (Evropa)
Ukončení výroby: 1989 (Japonsko), 1992 (USA), 1996 (Evropa)
Prodáno kusů: 13 miliónů (údaj z roku 2009)
Média: zásuvné kazety (cartridge) a karty
Procesor (CPU): 8-bit Zilog Z80 at 3,58 MHz
Rozlišení obrazu: 256 x 192
Ovladače: křížový ovladač se 2 tlačítky, Light Phaser (světelná pistole)
Nejúspěšnější hra: Alex Kidd in Miracle World
Předchůdce: SG-1000 (1983)
Nástupce: Mega Drive (1988)
Sega Master System byla 8-bitová herní konzole vydaná firmou Sega v roce 1985. Její originální japonské jméno bylo Sega Mark III, ale Master System se v Japonsku také používalo. Na Evropském trhu byl její prodej srovnatelný s jejím hlavním konkurentem, firmou Nintendo, díky její velké dostupnosti, ale příliš neuspěla na severoamerickém a japonském trhu. Master System vyšel jako přímý konkurent NES ve třetí generaci herních konzolí. Její nástupce Sega Game Gear byla kapesní konzole Master System, s pár vylepšeními.
Neobvyklá vlastnost Master Systemu byl dvojitý vstup pro media, na kazety a na karty. Vstup na karty používal malé karty o velikosti kreditní karty, podobně jako PC Engine / TurboGrafx-16. Kazety měly mnohem vyšší kapacitu, zatímco karty byly o dost menší a používaly se pro levnější hry. 3D brýle se připojovaly pomocí kartového vstupu, a umožnili tak 3D efekty pro speciálně navržené kazetové hry. Tímto způsobem oba vstupy pracovaly dohromady. Vstup na karty byl odstraněn u Master System II, a používal pouze kazety, to pomohlo snížit cenu výroby. Jelikož byly karty nepopulární vyšlo na nich jen pár her, většina z nich poté vyšla i na kazetách. Ve vývoji byla také disketová mechanika pro Mega Drive ale nikdy do prodeje nevyšla.
Ovladač konzole Master System měl jen 2 tlačítka, jedno vykonávalo funkci tlačítka Start, pause tlačítko bylo přímo na konzoli. Ovladač používal 9-pin konektor a mohl být propojen i s konzolemi: Atari 2600, Commodore Amiga, Atari ST, Commodore 64, Amstrad CPC či ZX Spectrum. Z dalších ovladačů stojí za zmínku zejména Light Phaser. The Light Phaser byla světelná pistole vytvořená pro Master System, byla těžší než její protějšek Nintendo Zapper. Měla více citlivou spoušť a přesnější míření. Sega vyvinula též 3D brýle SegaScope 3-D, které používaly malou LCD obrazovku rychle se měnící mezi levou a pravou čočkou, promítaly 2 různé obrázky synchronizované s TV k vytvoření stereoskopického 3D efektu. Stejná technika se používala s podobnými brýlemi pro některé 3-D filmy v kinech, i když tyto jsou většinou nahrazeny novými metodami které už nebudou pracovat s domácí TV. Existovalo však jen osm 3-D her kompatibilních s konzolí Master System.
V roce 2006 se Master System dočkal reedice v podobě malé ruční konzole napájené třemi AAA bateriemi. Konzole měla vlastní obrazovku a obsahovala 20 her vydaných původně pro Master System a Game Gear.
Hry pro SMS si lze zahrát (krom originální konzole nebo emulátoru) také na Genesisu - zařízení, které je k tomu třeba, se prodávalo pod názvem Power Base Converter, a na Game Gearu - tady je třeba mít zařízení zvané Master Gear, což je ale vzhledem k velké podobnosti GG a SMS v podstatě pouze propojovací kabel... Hardwarová podobnost SMS a GG je ostatně i příčinou toho, že níže uvedené emulátory podporují jak SMS, tak GG.
Game Gear je vlastně handheld verze SMS, největším rozdílem je vylepšená paleta barev (nutnost, některé hry by na LCD ve svých originálních barvách byly nehratelné). Byl to velmi chytrý tah Segy, kdy uvedla na trh handheld s přístupem k velkému množství her na SMS. Ačkoliv GG nikdy nedosáhl obliby Atari Lynx/Nintendo GameBoy, svůj malý podíl na trhu si získal...
Moje nejlepší emulátory na PC:
01. Fusion
02. Gens Plus!
03. FreezeSMS
04. Meka
05. SMSPLUS
TŘETÍ GENERACE KONZOLÍ
Znovuzrození. Slovo nejlépe se hodící k situaci, která nastala po pádu herního trhu. Za vším stála konzole NES od Nintenda. Levnější paměťové moduly a výkonnější 8-bitové procesory dovolily vývojářům produkovat hry kvalitativně srovnatelné s těmi, které byly k vidění na arkádách. Po událostech, které vedly ke krachu herního průmyslu, už Nintendo nechtělo nic riskovat a rozhodlo se kontrolovat kvalitu third-party produktů.
Většině vydavatelů Big N omezilo počet vydaných her za rok na pět, přičemž jednou z podmínek bylo, že cartridge bude vyrábět pouze Nintendo a bude za ně placeno předem. Někteří vydavatelé tak ztratili spoustu peněz, jelikož cartridge se pak již nedaly Nintendu vrátit. Když se tak hra neprodala, byl to problém. Nintendo tento krok vysvětlovalo tím, že chtějí hráče ochránit od špatných her. Na každé hře tak byl obrázek: Nintendo Seal of Quality. Tento systém později používali všichni výrobci konzolí jako Sega, Microsoft a Sony. I dnešní DS a Wii hry toto obsahují.
The Legend of Zelda - Long long ago…the world was in the age of chaos. - První dobrodružství z této série vyšlo v roce 1986 a stál za ním Shigeru Miyamoto. Čtvrtá nejlépe prodávaná hra toho roku. Celkově se prodalo 1 690 000 kopií. O rok později přeložena a vydána v Americe. Opět velmi žádaná. Byla to jedna z prvních her, která používala zálohovatelný paměťový čip, který umožňoval hráčům hru uložit.Po sérii úspěšných arkádových her na počátku 80. let se tak Nintendo rozhodlo vytvořit konzoli. Design systému si vzal na starosti Masayuki Lemura a 15. července 1983 ji v Japonsku vydali spolu se třemi porty arkádových her: Donkey Kong, Donkey Kong Jr. A Popeye. Nintendo Family Computer (Famicom) se rozjížděl pomalu. Špatný chip totiž zapříčinil pád systému u prvních verzí. Následovala okamžitá revize s novou základní deskou a popularita začala růst. Po roce na trhu se čísla zastavila na 2 500 000 prodaných kusů. Nintendo okamžitě začalo jednat s Atari o distribuci v USA. Jednání k ničemu nevedla, proto se Nintendo rozhodlo distribuovat systém samo pod jménem Nintendo Entertainment Systém (NES). V květnu 1985 poprvé představilo Americkou verzi konzole na Consumer Electronic Show (CES). A tentýž rok v říjnu dodali na trh první limitovanou edici a 18 launch her. Mezi nimi byl například i Super Mario Bros, který v Japonsku vyšel již rok zpátky.
