Hlavní navigace

Historie vývoje počítačových her (29.část - osmibitové kapesní herní konzole)

V dnešní části seriálu o historii počítačových her a herního hardware se zaměříme na popis osmibitových kapesních herních konzolí, tj. konzolí vybavených nějakou variantou osmibitového mikroprocesoru a taktéž monochromatickým či barevným displejem, který dokázal zobrazit rastrový obraz (bitmapu).

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (29.část – osmibitové kapesní herní konzole)

2. Osmibitové herní konzole zkonstruované v rozmezí let 1979 až 1993

3. Seznam osmibitových herních konzolí z období 1979 až 1993

4. Epoch Game Pocket Computer

5. Technická specifikace konzole Epoch Game Pocket Computer

6. Slavná konzole Nintendo Game Boy

7. Základní technické parametry herní konzole Game Boy

8. Grafický a zvukový subsystém Game Boye

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (29.část – osmibitové univerzální herní konzole)

V předchozí části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky jsme se seznámili s „prehistorií“ kapesních herních konzolí, především s přenosnými elektronickými zařízeními, které pro zobrazení herní scény používaly LED a některé pozdější systémy taktéž vakuový fluorescenční displej (VFD – k těmto velmi zajímavým konzolím se ještě v tomto seriálu vrátíme). Připomeňme si, že tato zařízení, která začala být komerčně dostupná již ve druhé polovině sedmdesátých let minulého století, byla v podstatě jednoúčelová, protože jejich paměť ROM obsahovala buď kód pouze jedné jediné hry, nebo v některých případech kód několika koncepčně podobných her. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let však začalo docházet ke změně technologie zobrazení, protože se namísto LED či VFD stále více začaly prosazovat pasivní monochromatické a posléze i barevné displeje z tekutých krystalů (LCD – Liquid Crystal Display).

Obrázek 1: Kapesní hra „Octopus“ byla nabízena v rámci série Game & Watch společnosti Nintendo. Povšimněte si, že pro ovládání potápěče postačovaly pouze dvě tlačítka, což je pro mnoho her ze série Game & Watch typické (zbylé hry obsahovaly tlačítka čtyři, popř. D-pad). Později vzniklo i několik klonů této hry od různých výrobců.

Vývoj kapesních herních konzolí se v tomto bodě – přechodu na LCD – rozdělil do dvou větví, které si vlastně ani příliš nekonkurovaly (a to hned z několika důvodů). V první větvi byly vyvíjeny jednoúčelové herní konzole či spíše pouze kapesní hry, jejichž LCD měl na masce přímo vytvořeny tvary objektů použitých ve hře: postavičky, předměty, několik sedmisegmentových číslic pro zobrazení skóre či ubíhajícího času atd. Předností těchto jednoúčelových konzolí byla jak dostatečná kvalita zobrazení, tak i v neposlední řadě jednoduchost použitého mikroprocesoru a tím pádem i velmi nízká spotřeba, která umožňovala využívat tato zařízení i jako hodiny (kapesní hry sovětské společnosti Elektronika ještě docela nedávno používal můj známý namísto budíku). Vývoj tohoto typu herních konzolí/kapesních her se dále ubíral směrem ke konzolím s dvojicí displejů umístěných buď nad sebou (první hrou tohoto typu byl Oil Panic zobrazený na třetím obrázku) či méně často vedle sebe. Vzhledem k segmentu trhu, který tyto konzole zabíraly, se většinou pro zobrazení používaly levné pasivní monochromatické displeje z tekutých krystalů, na jejichž krytu byl většinou natištěn barevný podklad s herní scénou.

Obrázek 2: Sovětský klon další kapesní hry pocházející ze série Game & Watch. Původní název zní „Chev“. I tato hra se ovládala pouze s využitím dvou tlačítek.

2. Osmibitové herní konzole zkonstruované v rozmezí let 1979 až 1993

Minule jsme si taktéž řekli, že společně s vývojem technologie LCD začaly vznikat i univerzální kapesní herní konzole, u nichž byly používány displeje z tekutých krystalů umožňujících zobrazovat jednotlivé pixely, přesněji řečeno rastrové obrazy složené z pixelů. Původně se používalo pouze černobílé (spíše černo-zelené) zobrazení, kdy každému pixelu odpovídal jeden bit, ale později se díky vylepšeným řadičům LCD dařilo zvyšovat počet současně zobrazitelných stupňů šedi, nejprve na čtyři stupně šedi a později i na vyšší hodnoty. Prvním pokusem na poli herních konzolí s „rastrovým“ displejem byla konzole nazvaná Microvision z roku 1979, jejíž koncepce však překročila technologické možnosti své doby, takže se nejednalo o komerčně úspěšné zařízení – ve skutečnosti dnes jen málo lidí ví, že tato konzole vůbec existovala. Ani Epoch Game Pocket Computer (viz též kapitoly 4 a 5) z roku 1984 nepotkal větší úspěch.

Obrázek 3: „Oil Panic“ je další kapesní hrou, která si pro ovládání vystačila pouze s dvojicí tlačítek. Tentokrát však došlo k vylepšení, protože hráč musel po naplnění nádoby na horním displeji vyjít z místnosti a na spodním displeji se pokusit vylít kyblík svému kolegovi (který pořád uhýbal :-). Podobné dvoudisplejové řešení herních konzolí společnost Nintendo ještě mnohokrát využila jak u jednoúčelových kapesních her, tak i u univerzálních konzolí.

Na komerční úspěch a doslova revoluci na trhu univerzálních kapesních herních konzolí si museli uživatelé počkat až do rozmezí let 1989 a 1990, kdy prakticky současně (jen v rozmezí několika měsíců) vznikly zejména konzole Game Boy firmy Nintendo, Atari Lynx společnosti Atari a o pár měsíců později i Sega Game Gear (výrobce asi netřeba uvádět). Konstruktéři těchto konzolí si s větším či menším úspěchem dokázali poradit s dosti obtížným problémem, jak navrhnout herní konzoli dostatečně výkonnou, ale současně i levnou, přičemž navíc byli limitováni malou kapacitou akumulátorů, které omezovaly celkovou dobu hraní. Nejlépe si s tímto úkolem poradili konstruktéři konzole Nintendo Game Boy, jež sice byla po technologické stránce v mnoha ohledech horší, než například TurboExpress, na druhou stranu však díky pasivnímu nepodsvícenému LCD byl Game Boy levnější a taktéž uživatelům nabízel delší dobu provozu na baterie.

Obrázek 4: Hra „Donkey Kong 3“, na jejímž displeji je patrné, že podklad herní scény je pouze statický (natištěný na fólii).

3. Seznam osmibitových herních konzolí z období 1979 až 1993

V tabulce umístěné pod tímto odstavcem jsou vypsány základní parametry nejznámějších (ovšem ne zcela nutně nejprodávanějších) univerzálních kapesních herních konzolí, které byly na trh uváděny v rozmezí let 1979 až 1993. Jedná se vesměs o konzole vybavené osmibitovými mikroprocesory a jejich displeje z tekutých krystalů mají až na několik výjimek většinou rozlišení 160×102 až 160×160 pixelů:

# Konzole Rok vydání Procesor Displej Rozlišení
1 Microvision 1979 Intel 8021/TMS1100 pasivní monochromatický LCD 16×16 pixelů
2 Epoch Game Pocket Computer 1984 NEC µPD78c06 pasivní monochromatický LCD 75×64 pixelů
3 Game Boy 1989 Sharp LR35902 pasivní monochromatický LCD 160×144 pixelů
4 Atari Lynx 1989 MOS 65S02 podsvícený barevný LCD 160×102 pixelů
5 Sega Game Gear 1990 Zilog Z80 podsvícený barevný LCD 160×144 pixelů
6 TurboExpress 1990 HuC6280 barevný LCD 400×270 pixelů
7 Bitcorp Gamate 1990 NCR 81489 pasivní monochromatický LCD 160×144 pixelů
8 Atari Lynx II 1991 MOS 65S02 podsvícený barevný LCD 160×102 pixelů
9 Watara Supervision 1992 MOS 65C02 pasivní monochromatický LCD 160×160 pixelů
10 Mega Duck 1993 klon Zilog Z80 pasivní monochromatický LCD 160×144 pixelů

Obrázek 5: Obal s herní konzolí Epoch Game Pocket Computer, která bude popsána v následující dvojici kapitol.

4. Epoch Game Pocket Computer

První univerzální herní konzoli uvedenou v předchozí tabulce jsme si již popsali minule. Jen jako krátké připomenutí si řekněme, že se jednalo o konzoli nazvanou Microvision s displejem z tekutých krystalů, který měl rozlišení pouhých 16×16 pixelů s 1bpp. Tato herní konzole trpěla mnoha neduhy doprovázející většinou zařízení, které předběhlo svoji dobu (viz například osud Apple Newton). Zajímavé je, že na další univerzální kapesní herní konzoli uživatelé museli čekat až do roku 1984, kdy byla na trh uvedena konzole nazvaná poněkud pompézně Epoch Game Pocket Computer. Již na základních parametrech této konzole v porovnání s Microvision je patrné, jak se dostupná technologie od roku 1979 až do roku 1984 změnila, ovšem současně je i vidět, že možnosti této konzole ještě nepřekročily hranici, kterou by byli ochotni akceptovat uživatelé – ti prozatím měli na výběr mezi „plnohodnotnými“ konzolemi připojovanými k televizoru na jedné straně či jednoúčelovými kapesními hrami na straně druhé.

Obrázek 6: Detail ovladače herní konzole Epoch Game Pocket Computer.

Herní konzole Epoch Game Pocket Computer se ovládala pomocí šesti samostatných tlačítek umístěných napravo od displeje (čtyři tlačítka byla určena přímo pro ovládání hry, další dvě tlačítka pro nastavování obtížnosti atd.) a kulaté obdoby osmisměrového D-padu na straně levé. Paměťový modul se hrou se připojoval z pravé strany konzole, ovšem konzoli bylo možné používat i bez jakéhokoli paměťového modulu, protože přímo ve vestavěné paměti ROM byl kromě BIOSu nahrán i velmi jednoduchý kreslicí program ukazující mj. možnosti monochromatického rastrového displeje z tekutých krystalů, který dokázal zobrazit černobílou (resp. černoze­lenou) bitmapu o rozlišení 75×64 pixelů, což odpovídá 4,8× menšímu množství pixelů, než dokázala zobrazit o pět let mladší herní konzole Game Boy. Z komerčního hlediska se nejednalo o příliš úspěšný produkt, a to i z toho důvodu, že pro tuto konzoli původně vzniklo pouze pět her: Mahjong, Reversi, Sokoban, Astro Bomber a Block Maze. Až mnohem později, prakticky v současnosti, vznikla i grafická dema, ovšem jen velmi málo programátorů se dnes touto herní konzolí zabývá více do hloubky, na rozdíl od Game Boye či Atari Lynxu.

Obrázek 7: Jednoduchý grafický editor zabudovaný přímo do konzole Epoch Game Pocket Computer.

5. Technická specifikace konzole Epoch Game Pocket Computer

Vraťme se nyní k popisu základních technických parametrů herní konzole Epoch Game Pocket Computer. Tato konzole byla postavena na čipu NEC µPD78c06, což je osmibitový mikrořadič vybavený kromě vlastního procesoru (tj. aritmeticko-logické jednotky a řadiče) i pamětí ROM o kapacitě 4 kB a pamětí RAM o kapacitě 128 bajtů. Z tohoto hlediska se možnosti konzole Epoch Game Pocket Computer alespoň zdánlivě přibližují herní konzoli Atari 2600, ovšem ve skutečnosti byla navíc k mikrořadiči připojena další RAM o kapacitě 2048 bajtů, takže celková adresovatelná kapacita RAM byla rovna 2176 bajtům, což není na herní „konzumní“ zařízení z poloviny osmdesátých let minulého století málo.

Obrázek 8: Hra „Sokoban“ známá i z jiných herních konzolí i osobních počítačů.

Mikrořadič NEC µPD78c06 mohl být taktován hodinovým signálem o frekvenci až 6,25 MHz (zde pouze 6 MHz) a jeho instrukční soubor sice vycházel z instrukčního souboru osmibitového mikroprocesoru Intel 8080, ovšem byl doplněn o další instrukce určené například pro práci s šestnáctibitovými operandy atd. Vzhledem k tomu, že se jednalo o univerzální herní konzoli, bylo možné k Epoch Game Pocket Computer připojit paměťový modul se hrou či jinou aplikací, přičemž kapacita tohoto modulu mohla být v základní konfiguraci 8 kB či 16 kB ROM s možností použití paměťových bank (zajímavé přitom je, že adresová sběrnice vyvedená na paměťový modul měla šířku plných 16 bitů).

Obrázek 9: Hra „Astro Bomber“.

Interní paměť ROM s BIOSem, velmi jednoduchým demem a již zmíněným kreslicím programem byla umístěna na začátku adresního prostoru mikroprocesoru, dále následovala oblast mapovaná do paměťového modulu, od adresy 0×C000 byla mapována paměť RAM o kapacitě dvou kilobajtů a zcela na konci adresního prostoru (konkrétně na adresách 0×FF80 až 0×FFFF) se nacházela paměť RAM o kapacitě 128 bajtů umístěná přímo na mikrořadiči. V paměti RAM o velikosti dva kilobajty bylo přesně 600 bajtů vyhrazeno pro video paměť, protože rozlišení displeje 75×64 pixelů dvoubarevně (1bpp) odpovídá 4800 bitům, tj. 600 bajtům. O zobrazení framebufferu na LCD se starala trojice čipů (řadičů LCD) HD44102CH (doplněná o nadřazený obvod HD44105H), z nichž každý dokázal obsloužit 50×4×8 bitů=1600 bitů obrazové paměti.

Obrázek 10: Hra „Block Maze“.

6. Slavná konzole Nintendo Game Boy

Jednou z nevýhod herní konzole Epoch Game Pocket Computer popsané v předchozích dvou kapitolách byla kromě špatného načasování (rok 1984 byl mj. i rokem krachu trhu s video hrami a následně i samotnými herními konzolemi) i skutečnost, že toto zařízení obsahovalo příliš mnoho čipů a jeho displej současně neměl tak velké rozlišení na to, aby pro konzoli mohly vzniknout dostatečně kvalitní hry. Dalším omezením byla možnost zobrazit pouze dvě barvy, i když se tvůrci her uchylovali především u úvodních obrázků k tomu, že rychlým zapínáním a vypínáním pixelů simulovali i další jeden až dva odstíny šedi. To však byl pouze trik, který jen částečně obcházel omezení daná tvůrci LCD a řadičů displeje. Po krachu trhu s herními konzolemi (především plnohodnotnými konzolemi určenými pro připojení k TV) trvalo určitý čas, než začaly mít firmy k dispozici dostatečné finanční prostředky na to, aby uživatelům nabídly vylepšené varianty kapesních herních konzolí (nejde ani tak o to, že by byl samotný vývoj hardwaru nové herní konzole drahý, ale bylo nutné zainvestovat i do vývoje her, reklamy, dostatečné výrobní kapacity apod.).

Obrázek 11: Jedna z variant konzole Nintendo Game Boy.

Při zpětném pohledu do minulosti se ukazuje, že nejúspěšnější byli v tomto ohledu konstruktéři herní konzole Nintendo Game Boy, kteří sice zdaleka nepoužili nejlepší v té době dostupnou technologii, ale naproti tomu nabídli hráčům zařízení dostatečně výkonné a přitom relativně levné, malé a s velkou výdrží baterií. Jinými slovy se jim podařilo najít téměř ideální rovnováhu mezi funkcionalitou a cenou (původní cena byla stanovena na devadesát dolarů, resp. přesněji řečeno na baťovskou hodnotu 89,95 dolarů). Dalším důležitým faktorem, který vedl k oblíbenosti této kapesní herní konzole bylo i to, že se společně s konzolí dodávala i jedna z nejznámějších a nejúspěšnějších počítačových her historie – samozřejmě se jedná o hru Tetris, o níž jsme se již v tomto seriálu zmiňovali v souvislosti s „plnohodnotnou“ herní konzolí Nintendo Entertainment System – NES.

Obrázek 12: Detail D-padu herní konzole Game Boy.

7. Základní technické parametry herní konzole Game Boy

Ústředním čipem, okolo kterého byla herní konzole Game Boy postavena, byl osmibitový mikroprocesor Sharp LR35902 taktovaný hodinovým signálem o frekvenci 4,19 MHz. Instrukční sada, kterou tento mikroprocesor zpracovával, tvořila určitý mezistupeň mezi v té době již notně zastaralým osmibitovým čipem Intel 8080 a novějším mikroprocesorem Zilog Z80 – čip LR35902 totiž dokázal zpracovávat některé novější instrukce určené pro Z80, ovšem neobsahoval například všechny registry tohoto mikroprocesoru. Některé instrukce byly unikátní a na jiných obdobných čipech se nevyskytovaly.

Obrázek 13: Hra Q-Bert pro Game Boy.

Navíc byl tento mikroprocesor vybaven i grafickým a zvukovým subsystémem, přesněji řečeno zvukovým syntetizérem a řadičem grafického displeje. Zajímavé je, že čip měl kromě běžné adresové (16 bitů) a datové (8 bitů) sběrnice vyvedeny i další dvojici sběrnic – třináctibitovou adresovou sběrnici a osmibitovou datovou sběrnici, na níž byla připojena video RAM o kapacitě osmi kilobajtů. Operační paměť, která byla připojena na standardní adresovou a datovou sběrnici, měla taktéž kapacitu osmi kilobajtů a zajímavé je, že se jednalo o statickou paměť, nikoli o DRAM.

Obrázek 14: Slavný Tetris pro Game Boy.

8. Grafický a zvukový subsystém Game Boye

Grafický subsystém herní konzole Game Boy vznikl jako určitý kompromis mezi cenou konzole, její spotřebou elektrické energie a kvalitou zobrazení. Použit byl pasivní monochromatický displej z kapalných krystalů, který dokázal zobrazit rastrový obraz o rozlišení 160×144 pixelů, přičemž se mohlo použít čtyř stupňů šedi (což odpovídá dvěma bitům na pixel). Aby byla spotřeba herní konzole co nejmenší a tudíž se nemusely používat drahé akumulátory s velkou kapacitou, nebyl displej podsvícený, ale pouze reflexivní. Jednotlivé snímky se překreslovaly s frekvencí přibližně 60 Hz (konkrétně 59,7 Hz u originálního Game Boye). Způsobem, jakým se programovala grafika na Game Boyi, tj. pohledem na grafický subsystém z hlediska programátora, se budeme zabývat v navazující části tohoto seriálu.

Obrázek 15: Alleyway – jedna z variant na Breakout či Tetris.

newsletter_root
       

Již v předchozí kapitole jsme si řekli, že i zvukový subsystém byl přímo součástí mikroprocesoru. Ten obsahoval dva programovatelné generátory obdélníkového signálu, jeden generátor šumu a taktéž modul pro přehrávání čtyřbitového samplovaného zvuku. Na dva piny mikroprocesoru byl vyveden stereofonní analogový zvukový signál, který byl zesílen a přiveden na konektor určený pro připojení sluchátek. V případě, že sluchátka nebyla použita, byl zvuk pouze monofonní, protože herní konzole Game Boy obsahovala jen jeden piezoelektrický měnič (ostatně při pohledu na velikost této konzole je jasné, že by stereo výstup byl vlastně zbytečný). Podobně jako tomu bylo u grafického subsystému, i zvukový subsystém bude podrobněji popsán v navazující části tohoto seriálu.

Obrázek 16: Na Game Boyi samozřejmě nesmí chybět ani šmoulové.

9. Odkazy na Internetu

  1. Epoch Game Pocket Computer Technical Document
    http://www.dis­gruntleddesig­ner.com/chris­c/GamePokekon/fi­les/Pokekon_Tech_No­tes.txt
  2. 78c06 opcodes
    http://www.dis­gruntleddesig­ner.com/chris­c/GamePokekon/fi­les/uPD78c06_Op­code_Table.html
  3. Handheld Games: Mattel
    http://www.han­dheldmuseum.com/Mat­tel/index.html
  4. Mattel's Auto Race
    http://www.han­dheldmuseum.com/Mat­tel/AutoRace.htm
  5. Mattel Auto Race
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Mat­tel_Auto_Race
  6. Mattel: Trivia and stories
    http://www.han­dheldmuseum.com/Mat­tel/Trivia.htm
  7. Football
    http://www.han­dhelden.com/mat­tel/Football.html
  8. A History of Gaming Platforms: Mattel Intellivision
    http://www.ga­masutra.com/php-bin/news_index­.php?story=18518
  9. Mighty Morphin' Battery-Powered Handheld Electronic Gaming Devices
    http://nickfro­myorku.wordpres­s.com/2011/03­/04/mighty-morphin'-battery-powered-handheld-electronic-gaming-devices/
  10. Liquid Crystal Display – LCD
    http://inventor­s.about.com/od/lstar­tinventions/a/LCD­.htm
  11. James Fergason
    http://www.in­vent.org/hall_of_fa­me/57.html
  12. James Fergason invented an improved liquid crystal display
    http://inventi­on.smithsonian­.org/centerpi­eces/quartz/in­ventors/ferga­son.html
  13. James Fergason
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ja­mes_Fergason
  14. History of display technology
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Dis­play_examples
  15. Milton Bradley Microvision (U.S.) (1979, LCD, 9 Volt (1 or 2), Model# 4952)
    http://www.han­dheldmuseum.com/MB/u­VUS.htm
  16. The Microvision Simulation Project
    http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/Micro­SimProject.htm
  17. Microvision game: Blockbuster
    http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/Micro­BlockSim.htm
  18. Microvision game: Bowling
    http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/Micro­BowlSim.htm
  19. Microvision game: Pinball
    http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/Micro­PinSim.htm
  20. Microvision game: Vegas Slots
    http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/MicroS­lotsSim.htm
  21. Microvision game: Phaser Strike
    http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/MicroP­haserSim.htm
  22. Microvision game: Sea Duel
    http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/Micro­SeaSim.htm
  23. The Atari 7800 Page
    http://www.ata­ri7800.org/
  24. Schéma zapojení herní konzole Atari 7800
    http://www.ata­ri7800.org/sche­matic.htm
  25. Emulátory Atari 7800 a dalších počítačů a konzolí firmy Atari
    http://www.ata­riportal.cz/sta­tic_emulace.php
  26. Atari 7800 (Wikipedia EN)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/A­tari_7800
  27. Atari 7800 ROMs
    http://www.ata­riage.com/sys­tem_items.html?Sys­temID=7800&Item­TypeID=ROM
  28. Sega Master System Hardware
    http://www.smspo­wer.org/Develop­ment/Documents
  29. SMS/GG hardware notes
    http://www.smspo­wer.org/upload­s/Development/smstech-20021112.txt?sid=28c­370e1fcac51d5774319979bf­96f4c
  30. Sega Master System Museum
    http://alexkid­d.com/
  31. Jadeite's Sega Master System Museum
    http://rp_gamer­.tripod.com/SMS/1­.html
  32. YM2414 FM Operator Type-LL (OPLL) Application Manual
    http://www.smspo­wer.org/maxim/Do­cuments/YM2413Ap­plicationManu­al?sid=28c370e1fcac51d57­74319979bf96f4c
  33. Sega Master System (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Se­ga_Master_Sys­tem
  34. Sega Card (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Se­ga_Card
  35. Sega Master System VDP documentation
    http://www.smspo­wer.org/upload­s/Development/msvdp-20021112.txt?sid=28c­370e1fcac51d5774319979bf­96f4c
  36. bee – The Multi-Console Emulator
    http://www.the­beehive.ws/
  37. Sega Retro: H.E.R.O.
    http://segare­tro.org/H.E.R­.O.
  38. Sega Retro: The Castle
    http://segare­tro.org/The_Cas­tle
  39. Sega Retro: Star Force
    http://segare­tro.org/Star_For­ce
  40. Sega Retro: Girl's Garden
    http://segare­tro.org/Girl's_Gar­den
  41. Sega Retro: The Black Onyx
    http://segare­tro.org/The_Blac­k_Onyx
  42. Catalog of non-gaming Vectrex demos
    http://vectrex­.wikia.com/wi­ki/Catalog_of_non-gaming_Vectrex_de­mos
  43. Nebula Commander
    http://www.clas­sicgamecreati­ons.com/nebula­.html
  44. ParaJVE – Parabellum's Java Vectrex Emulator, version 0.7.0
    http://www.vec­trex.fr/ParaJ­VE/
  45. Vectrex System History – The Mini Arcade
    http://vectrex­museum.com/vec­trexhistory.php
  46. GCE Vectrex: unique system, unique subculture. Part 2. Unique subculture
    http://lady-eklipse.livejou­rnal.com/
  47. Novinky.org: PSPVE v1.0.2 (Emulátor konzole Vectrex)
    http://psp.no­vinky.org/view­.php?cisloclan­ku=2008060010
  48. 3 Generations of Game Machine Architecture
    http://www.ata­riarchives.or­g/dev/CGEXPO99­.html
  49. Atari 5200
    http://www.ata­riage.com/sof­tware_search.html?Sys­temID=5200
  50. Atari 5200 Hardware and Accessories
    http://www.ata­riage.com/5200/ar­chives/hardwa­re.html
  51. Atari 5200 Screenshots
    http://www.ata­riage.com/sys­tem_items.html?Sys­temID=5200&Item­TypeID=SCREEN­SHOT
  52. History of video game consoles (second generation): Wikipedia
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/His­tory_of_video_ga­me_consoles_(se­cond_generati­on)
  53. Atari 5200: Wikipedia
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/A­tari_5200
  54. 6502 – the first RISC µP
    http://ericcle­ver.com/6500/
  55. The Video Game Console Library: Fairchild Channel F
    http://www.vi­deogameconsole­library.com/pg70-fairchild.htm
  56. Jerry Lawson
    http://www.vin­tage.org/2006/ma­in/bio.php?id=1586
  57. Fairchild Semiconductor F8
    http://www.nyx­.net/~lturner/pu­blic_html/F8_in­s.html
  58. Fairchild Channel F 101: A Beginner's Guide
    http://www.rac­ketboy.com/re­tro/fairchild-channel-f-101-a-beginners-guide
  59. Lowell O. Turner: This old microprocessor
    http://www.nyx­.net/~lturner/pu­blic_html/OldCPU­.html
  60. VC&G Interview: Jerry Lawson, Black Video Game Pioneer
    http://www.vin­tagecomputing­.com/index.php/ar­chives/545
  61. Fairchild Channel F
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Fa­irchild_Channel_F
  62. The Great CPU List Part II: Fairchild F8, Register windows
    http://jbayko­.sasktelwebsi­te.net/cpu2.html#Sec2Par­t2
  63. Fairchild F8
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Fa­irchild_F8
  64. 6+ Nostalgic Emulators For Vintage Video Gaming Enthusiasts (1972–1980)
    http://www.ma­keuseof.com/tag/6-nostalgic-emulators-vintage-video-gaming-enthusiasts-19721980/
  65. Channel F
    http://www.gi­antbomb.com/chan­nel-f/60–66/
  66. MESS Wiki
    http://www.mes­s.org/
  67. O2 Homepage
    http://www.the-nextlevel.com/o­dyssey2/
  68. Magnavox Odyssey2 (1978), Philips Videopac G7000 / C52 (1979)
    http://www.mes­s.org/sysinfo:o­dyssey2
  69. The Video Game Critic's Odyssey 2 Reviews
    http://videoga­mecritic.net/od­d.htm
  70. Computer Closet Collection: Magnavox Odyssey2
    http://www.com­putercloset.or­g/MagnavoxOdys­sey2.htm
  71. PHILIPS Videopac C52
    http://old-computers.com/mu­seum/computer­.asp?c=1060
  72. O2 Tech. Manual V.1.1 (PDF dokument)
    http://www.ata­rihq.com/danb/fi­les/o2doc.pdf
  73. Magnavox Odyssey2
    http://www.game-machines.com/con­soles/odyssey2­.php
  74. Magnavox Odyssey2 (Wikipedia EN)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/O­dyssey2
  75. Magnavox Odyssey2 Games (Wikipedia EN)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Lis­t_of_Videopac_ga­mes
  76. The FPGA Videopac Project
    http://www.fpga­arcade.com/vi­deopac.htm
  77. Last minute addition: Odyssey 2 (P824×) VDC chip!
    http://ploguechip­sounds.blogspot­.com/2009/10/last-minute-addition-odyssey-2-p824×.html
  78. Space Invaders (Killer List of Video Games)
    http://www.arcade-museum.com/ga­me_detail.php?ga­me_id=9662
  79. Spy Hunter (Killer List of Video Games)
    http://www.arcade-museum.com/ga­me_detail.php?ga­me_id=9742
  80. Spy Hunter (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Spy_Hun­ter
  81. DP Interviews … Bob Whitehead
    http://www.di­gitpress.com/li­brary/intervi­ews/interview_bob_whi­tehead.html
  82. Atari Age: Video Chess
    http://www.ata­riage.com/sof­tware_page.html?Sof­twareID=1429
  83. Moby Games: Video Chess
    http://www.mo­bygames.com/ga­me/video-chess
  84. Wikipedia: Video Chess
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Vi­deo_Chess
  85. The Video Game Critic's Atari 2600 Reviews A
    http://videoga­mecritic.net/2600a­a.htm
  86. Classic gaming: Atari 2600 – Bezerk
    http://classic­gaming.gamespy­.com/View.php?vi­ew=GameMuseum­.Detail&id=13
  87. Classic gaming: Atari 2600 – E.T. the Extra-Terrestrial
    http://classic­gaming.gamespy­.com/View.php?vi­ew=GameMuseum­.Detail&id=290
  88. The Video Game Critic's Reviews With „ET“ Icon
    http://videoga­mecritic.net/i­con_ET.htm
  89. Atari 2600 ROMs
    http://www.ata­riage.com/sys­tem_items.html?Sys­temID=2600&Item­TypeID=ROM
  90. Atari 2600 ROMs – #, A through E (582K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_A-E.zip
  91. Atari 2600 ROMs – F through J (298K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_F-J.zip
  92. Atari 2600 ROMs – K through P (432K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_K-P.zip
  93. Atari 2600 ROMs – Q through S (539K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_Q-S.zip
  94. Atari 2600 ROMs – T through Z (260K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_T-Z.zip
  95. Top 10 Best-Selling Atari 2600 Games
    http://retro.ig­n.com/articles/903/903­024p1.html
  96. Top 100 Games Hits (past week) Atari 2600 VCS
    http://www.ata­rimania.com/top-atari-atari-2600-vcs-_G2_7.html
  97. Visitor Top 25 Total Downloads
    http://www.ata­rimania.com/pge­mainsoft.awp?ty­pe=G&system=2
  98. Atari 2600 FAQ
    http://www.ata­riage.com/2600/fa­q/index.html
  99. Atari 2600 Consoles and Clones
    http://www.ata­riage.com/2600/ar­chives/consoles­.html
  100. Atari 2600 Programming (odkazy)
    http://www.ata­riage.com/2600/pr­ogramming/index­.html
  101. Design case history: the Atari Video Computer System
    http://www.ata­riage.com/2600/ar­chives/design_ca­se.html?Syste­mID=2600
  102. Atari 2600 (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/A­tari_2600
  103. Schémata zapojení Atari 2600 (překresleno)
    http://www.ata­riage.com/2600/ar­chives/schema­tics_pal/index­.html
  104. Schémata zapojení Atari 2600 (skeny původních schémat)
    http://www.vin­tagegamingandmo­re.com/atari-2600-schematics
  105. Adventure for the Atari 2600 Video Game Console by Warren Robinett
    http://www.wa­rrenrobinett.com/ad­venture/index­.html
  106. Mapa hry Adventure
    http://www.wa­rrenrobinett.com/ad­venture/adv-map1.gif
  107. Jay Glenn Miner Interview Pasadena, September 1992
    http://www.ra­bayjr.com/jay_mi­ner.htm
  108. Magnavox and the Odyssey systems
    http://www.pong-story.com/odys­sey_other.htm
  109. Magnavox Odyssey First home video game console
    http://www.pong-story.com/odys­sey.htm
  110. The Odyssey in France
    http://www.pong-story.com/ody­pubfr.htm
  111. Magnavox Odyssey at old-computers.org
    http://www.old-computers.com/mu­seum/photos.as­p?t=1&c=883&st=2
  112. Magnavox Odyssey Series (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Mag­navox_Odyssey_Se­ries
  113. MAGNAVOX ODYSSEY (1971)
    http://balduin­.wordpress.com/2007/10­/15/magnavox-odyssey-1971/
  114. Magnavox Odyssey FAQ
    http://www.pong-story.com/o1faq­.txt
  115. Richard Hewison – Level 9: Past masters of the adventure game
    http://www.sin­clairlair.co.uk/le­vel9.htm
  116. Level 9 Computing
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Le­vel9
  117. Worm in Paradise – Level 9 (CZ recenze)
    http://sincla­irzxspectrum.cz/sof­tware/recenze/wor­m_in_paradise­.php
  118. World of Spectrum: Jewels of Darkness
    http://www.wor­ldofspectrum.or­g/infoseekid.cgi?id=0011­293
  119. World of Spectrum: Hry společnosti Level 9
    http://www.wor­ldofspectrum.or­g/infoseekpub­.cgi?regexp=^Le­vel+9+Computin­g+Ltd$&loadpic­s=1
  120. Adventure International
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ad­venture_Inter­national
  121. Stránky o firmě Infocom a jejích hrách
    http://www.csd­.uwo.ca/Infocom/
  122. atari.fandal.cz
    http://atari.fan­dal.cz/games.php
  123. Zork I: The Great Underground Empire (Moby games)
    http://www.mo­bygames.com/ga­me/dos/zork-the-great-underground-empire/review­s/reviewerId,4465/
  124. Zork I (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Zor­k_I
  125. Zork I Walkthrough
    http://www.ga­mefaqs.com/pc/5644­46-zork-i/faqs
  126. Zork I: The Great Underground Empire
    http://www.csd­.uwo.ca/Infocom/zor­k1.html
  127. Zork II: The Wizard of Frobozz (Moby games)
    http://www.mo­bygames.com/ga­me/dos/zork-ii-the-wizard-of-frobozz
  128. Zork II (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Zor­k_II
  129. Zork II: The Wizard of Frobozz
    http://www.csd­.uwo.ca/Infocom/zor­k2.html
  130. Zork III: The Dungeon Master (Moby games)
    http://www.mo­bygames.com/ga­me/zork-iii-the-dungeon-master
  131. Zork III (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Zor­k_III
  132. SAGA – Scott Adams Grand Adventure
    http://www.msa­dams.com/index­.htm
  133. Player 4 Stage 1: The Productivity Eaters
    http://www.the­doteaters.com/p4_sta­ge1.php
  134. Textovky.cz – Textovkářův ráj
    http://www.tex­tovky.cz/
  135. Scott Adams (game designer, Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Scot­t_Adams_(game_de­signer)
  136. Interview with Scott Adams (Adventure Classic Gaming)
    http://www.ad­ventureclassic­gaming.com/in­dex.php/site/in­terviews/129/
  137. Scott Adams game interpreter
    http://www.ifar­chive.org/inde­xes/if-archiveXscott-adamsXinterpre­ters.html
  138. Ohlédnutí za herní historií: Textovky
    http://www.slu­necnice.cz/ti­py/ohlednuti-za-herni-historii-textovky/
  139. BASIC Computer Games (published 1978) – Hammurabi
    http://atariar­chives.org/ba­sicgames/show­page.php?page=78
  140. Hamurabi – zdrojový kód v BASICu
    http://www.dun­nington.u-net.com/public/ba­sicgames/HMRA­BI
  141. Hamurabi (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ha­murabi
  142. Hammurabi naprogramovaný v JavaScriptu
    http://www.ham­murabigame.com/ham­murabi-game.php
  143. Empire – hratelné demo (připojení přes telnet)
    http://198.212­.189.111/
  144. Empire Classic (video game)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Em­pire_Classic_(com­puter_game)
  145. Wolfpack empire (moderní verze hry Empire)
    http://www.wol­fpackempire.com/de­fault.htm
  146. FOCAL (programming language, Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/FO­CAL_(programmin­g_language)
  147. Forty Years of Lunar Lander
    http://techno­logizer.com/2009/07­/19/lunar-lander/
  148. Category: Timelines of video games (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ca­tegory:Timeli­nes_of_video_ga­mes
  149. Dennis M. Ritchie – home page
    http://cm.bell-labs.com/who/dmr­/index.html
  150. Space Travel: Exploring the solar system and the PDP-7
    http://cm.bell-labs.com/who/dmr­/spacetravel.html
  151. Yes, A video game contributed to Unix Development
    http://people­.fas.harvard.e­du/~lib215/re­ference/histo­ry/spacetravel­.html
  152. Space Travel (video game)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Spa­ce_Travel_(vi­deo_game)
  153. Computer and Video Game History
    http://inventor­s.about.com/li­brary/inventor­s/blcomputer_vi­deogames.htm
  154. OXO (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/O­XO
  155. Tennis for Two (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ten­nis_for_Two
  156. Who really invented the video game?
    http://www.ata­rimagazines.com/cva/v1n­1/inventedgames­.php
  157. The Video Game Revolution
    http://www.pbs­.org/kcts/vide­ogamerevoluti­on/history/ti­meline.html
  158. The First Video Game?
    http://www.bnl­.gov/bnlweb/his­tory/higinbot­ham.asp
  159. První část schématu analogového „počítače“ se hrou Tennis for Two:
    http://www.bnl­.gov/bnlweb/his­tory/images/Vi­deogameSchema­tic1.jpg
  160. Druhá část schématu analogového „počítače“ se hrou Tennis for Two:
    http://www.bnl­.gov/bnlweb/his­tory/images/Vi­deogameSchema­tic2.jpg
  161. MUD (stránka jednoho z tvůrců hry)
    http://www.mud­.co.uk/richar­d/mud.htm
  162. MUD1 (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/MUD1
  163. Text-based game (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Text-based_game
  164. Text mode games
    http://www.tex­tmodegames.com/
  165. Why Text-Mode Games are Cool
    http://www.tex­tmodegames.com/ar­ticles/why-text-mode-games-are-cool.html
  166. The Dragon Ate My Homework
    http://www.wi­red.com/wired/ar­chive/1.03/mud­s.html
  167. Hunt the Wumpus
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Hun­t_the_Wumpus
  168. A Brief History of „Rogue“
    http://www.wichman­.org/roguehis­tory.html
  169. Rogue (video game) (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ro­gue_(computer_ga­me)
  170. Roguish Charm
    http://www.1up­.com/features/es­sential-50-rogue
  171. Colossal Cave Adventure Map
    http://www.spi­tenet.com/cave/
  172. Colossal Cave Adventure
    http://www.ric­kadams.org/ad­venture/
  173. Here's where it all began…
    http://www.ric­kadams.org/ad­venture/a_his­tory.html
  174. David Kinder's guide to Adventure downloads at the Interactive Fiction Archive
    http://www.ric­kadams.org/ad­venture/e_dow­nloads.html
  175. Everything you ever wanted to know about …the magic word XYZZY
    http://www.ric­kadams.org/ad­venture/c_xyz­zy.html
  176. Colossal Cave Adventure jako Java Applet
    http://www.as­trodragon.com/zplet/ad­vent.html
  177. Colossal Cave Adventure
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Co­lossal_Cave_Ad­venture
  178. iPod Adventure Game
    http://hamimi­ami.com/ipod/ad­venture/index­.html
Ohodnoťte jako ve škole:
Průměrná známka 1,00

Školení: Python (Pokročilí)

 
  • Představení tzv. standardní knihovny, seznámení s funkcemi a třídami.
  • Práce s programovacím jazykem, jeho možnosti.
  • Individuální experimentování, realizace ilustrativních příkladů.

Zjistěte více informací o školení>>

       
11 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 6. 2012 23:32

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem

Čtěte dále