Názory k článku
Historie vývoje počítačových her (31.část - herní klasiky portované na konzoli Game Boy)

Mne posledni dobou vrta hlavou, jak vlastne probihal pro tyhle konzole vyvoj softwaru. Na grafiku asi nejake editory na jinych pocitacich, na ladeni emulatory, nebo debug rezim procesoru? V cem to psali, jestli primo asm, nebo neco lehounce vyssiho?

A nebyl u těchto konzolí, když stejně všechny hry musely podléhat licenci Nintenda, nějaká vývojový nástroj pro ně přímo vytvořený?

Meli certifikacni program, ale to nebyla ani tak technicka zalezitost, jako moznost Nintenda urcit, kdo si "muze dovolit" vydat oficialni hru pro NES a Game Boye.

co vim, tak napriklad pro Atari 2600 se vyvijelo na nejakem minipocitaci, snad od General Electric. Takze predpokladam, ze meli crosscompiler, loader do Atari 2600 (tj. cartridge s RAM namisto s ROM) a mozna i debugger, ale mozna to tehdejsi programatori zvladli i bez debuggeru :)

Bez debuggeru to zvládají (musejí zvládat) i někteří současní programátoři. ;-) Nemyslím si, že by to bylo tak těžké u takto jednoduchých věciček. V 80. letech nám na programování jednoduchých her taky stačil jen monitor v IQ-151 a čtverečkovaný papír. :-) A to jsme byly děcka...
Zajímavé, jak se zapomínají staré jednoduché postupy a skoro nikdo si nedovede představit, že na vrabce se dá jít i s něčím příhodnějším, než s kanónem. Třeba s prakem, jakkoli se to zařízení může zdát primitivní a pro nezkušeného nepoužitelné. Stačí jen trocha cviku.

Pokud jde o to v čem to psali, tak bych skoro dal ruku do ohně za to, že nic vyššího než Assembler to rozhodně nebylo. Vyvíjet pro takto malé platformy v něčem vyšším než v Assembleru je záležitostí posledních 10 let. Je zapotřebí si uvědomit věc, kterou spousta lidí neustále odmítá přijmout, totiž to, že vyšší jazyky se používají v první řadě z důvodů přenositelnosti (nejen mezi různými platformami, ale i v rámci jedné) - a to jak programů, tak vývojářů. Další důvod - že se v tom vyvíjí rychleji - se velmi nadhodnocuje. Skutečnost je však taková, že programátor v Assembleru je srovnatelně produktivní, jako programátor ve vyšším jazyku. Ale to už je malinko off topic.

Ad predposledni veta: kupodivu to tak muze byt, ale je nutne poznamenat, ze se to netyka prumeru, ale lidi, kteri v asm delaji denne (je jich porad spousta). IMHO za urcitou neoblibenost assembleru povazuji platformu x86, to je skutecne des a hruza ;-)

Zapomněl jste na ještě jeden podstatný faktor - široká dostupnost knihoven pro vyšší jazyky.

Ale tomu se stejnou produktivitou [pro větší/složitější projekty] nevěřím. Máte nějaký odkaz? Případně; pokud to měří počtem řádků kódu, tak to možná platí, ale to je, jaksi "hrušky s jablkama".

Myslite knihovny pro takove "pidipocitace" typu Game Boy nebo obecne?

Měl jsem za to, že teď se bavíme v obecném kontextu.

Obecne je to uplne stejny problem jak pro assemblery, tak pro HLL ;-) Neni totiz zadny duvod, aby pro assemblery neexistovaly rozsahle knihovny nebo jeste lepe makra pro volani dejme tomu ceckovych funkci a funkci jadra. Taky neni duvod pro to, aby volani te funkce vypadala takto skarede:

mov eax, parametr_X
push eax
mov eax, parametr_Y
push eax
call function_XYZZY
...

kdyz to muze pres makro vypadat uplne "obycejne":

function_XYZZY(parametr_X, parametr_Y)

viz http://en.wikipedia.org/wiki/High_Level_Assembly

(hmm nekde zkusim pro ukazku dohledat sva makra pro volani funkci OpenGL pro MASM...)

Ale pak je otázka, jestli takový program je vlastně v assembleru, když běží třeba z 99% v knihovnách dělaných v nějakém jiném jazyce :)