Názory k článku
Historie vývoje počítačových her (38.část - přehled prvních tří generací domácích herních konzolí)

Na treťom obrázku je vidno prvý diel Castlevanie, pričom v popisku je označený ako druhý. Druhý diel s podtitulom Simon's Quest je graficky dosti odlišný.

Jasne, moje chyba pri kopirovani URL na obrazek. Tady je skutecne jednicka, diky za upozorneni.

Tady [http://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-pocitacovych-her-24-cast-hry-pro-konzoli-nes/] by to doufejme melo byt dobre ;)

To jsem měl od ruské Elektroniky jako "Tajny okeana", pro zajímavost - vzikla reverzním inženýrstvím originálu, stejně jako předtím Nu pogodi :-)

Aha, ja mel za to, ze to meli normalne licencovane. Nu pogodi asi ne, protoze tam namisto Mickey Mouse dali vlka, coz me osobne pripadlo lepsi, ale u potapece jsem mel dojem, ze je to v licenci.

Jo mimochodem - ten potapec (resp. Octopus, ale tak jsme te hre nerikali) existoval minimalne i ve variante s reckymi popisky :0)

Vzhledem k segmentu trhu, který tyto konzole zabíraly, se většinou pro zobrazení používaly levné pasivní monochromatické displeje z tekutých krystalů, na jejichž krytu byl většinou natištěn barevný podklad s herní scénou.
Jen doplneni, ze nekdy byl barevny podklad naopak pod displejem - proste tam byla volne polozena papirova karticka s obrazkem. Mel jsem to tak na jedne hre.

To nechapu jak mohlo fungovat, kdyz ty pasivni displeje potrebuji mit zrcatko a pred displejem - mezi barevnou folii a elektrodami - je navic polarizovany sklo. Nebyl by odkaz nebo fotka?

Bohuzel, hra "dohrala" a skoncila na smetisti (nejen dejin). Byly to tanky prejizdejici most.
Pamatuji, ze jsem ji rozebiral a tu karticku vyndal. Mozna pomohlo, ze nepracovala ani se stupni sedi, takze stacilo, ze ta karticka byla bila (krome toho namalovaneho mostu) a i tak mohla odrazit dostatek svetla. Byl to ten nejlevnejsi typ nepodsviceneho displeje s pripravenymi segmenty tanku - jako maji obycejne digitalky 7-segmentovy displej.

Aha uz asi chapu - ta karticka vlastne nahrazovala zrcatko na spodnim okraji displeje. U lepsich typu je to nedilna soucast LCD, protoze LCD jsou nachylne na vlhkost, ale jak rikate, pokud to byla velkovyroba nekze z Taiwanu (predchudce Ciny v tomto oboru :), tak je mozne, ze to vyresili takto jednoduse - asi bylo levnejsi neco natisknout na papir nez lepit (ci nastrikavat) polopruhledne folie zepredu na displej.

Dik za info...

Mám tu staré digitálky, ve kterách je zrcátko za displejem jen volně vložené, skutečně by místo něj stačila libovolná světlá plocha, zvlášť že displej sám je mírně kouřový, takže s kontrastem by to nebylo tak zlé.

Netvrdil jsem, že to byl nějaký high-tech :D. Nejspíše to je přesně takhle. Prostě využili jednoduchosti hry k tomu, aby byla ještě jednodušší :P

Vzpomněl jsem si ještě na jeden zvláštní případ - hra, se kterou jsem se potkal na táboře (tématem byly bitvy ve vesmíru). Měla dva displeje, které ovšem nebyly ani vedle sebe, ani nad sebou, ale za sebou. Nejlépe si to člověk představí, když si vzpomene na klasický kroužkový blok, kde budou vytrhány všechny listy a zbude jen jeden plus čtvrtka pod ním a stránka z křídového papíru, která slouží jako obal.
Začínalo se hrát na prvním displeji ve sklopeném stavu (tedy druhý displej by v tu chvíli za ním). Po odehrání mise, se tento displej odklopil a hrálo se na něm z druhé strany! Jako "zrcátko" posloužila vnitřní strana plastového krytu (tedy toho "obalu"), který se při nepoužívání hry překlopil přes horní displej a tím ho chránil, kde byla z vnitřní strany taková stříbrná destička. První displej tak byl úplně průhledný, když nebyl přicvaknutý na tu či onu stranu. Po odehrání druhé mise se pokračovalo na druhém displeji, který byl nejvíce vespodu (po odklopení toho prvního byl jakoby pod ním - tedy stejně, jak to má dnes např. Nintendo DS).
Opět to byla nejlevnější varianta displejů s vesmírnými potvorami a střelami jako segmenty. Pravděpodobně bylo toto řešení jednodušší, než mít jeden grafický displej. Řešení to bylo velmi zajímavé a nikde jinde jsem nic takového neviděl. Konstruktéři opravdu vytěžili z minima maximum. Např. pro první a třetí misi se používalo stejné pozadí, které bylo na druhém displeji (jak to bylo konkrétně řešeno nevím, nedostal jsem možnost si to zjistit :) ) a které prosvítalo i do prvního displeje, pokud byl v nastavení pro první misi (tedy překlopený přes druhý displej). Druhá mise byla bez pozadí - jen ta stříbrná destička bez vzorku. Velmi zajímavé bylo tak sladění první a druhé mise tak, aby na displeji mohly být segmety z obou misí a navzájem si "nevadily". Přitom vizuální rozdíl mezi první a druhou misí byl značný. V té první válčily lodě, v té druhé 2 postavy jako by volně poletující ve vesmíru (něco jako by měly jet pack). Dva displeje s napevno "vypálenými" segmenty tak byly využity pro 3 "různé" hry.

Ta kartička tam opravdu je pouze vložená. Jedná se o pravděpodobně kartičku s tenkou hliníkovou vrstvou, na které byl natištěn barevný motiv. Tím pádem odrážela okolní světlo a zároveň sloužila jako barevný podklad displeje.

Vzpomínám si na "dvojobrazovkovou" LCD hru Donkey Kong, kde žebříky vedly z dolní obrazovky na horní. Opice házela sudy a hráč s panáčkem se jim musel vyhýbat a šplhat po žebřících.

Takové jednoduché hry a jak to dokázalo tehdy zabavit. Programovat jsem začínal na starém Consulu. To byl mazec. A pak o pár let později "upgrade" a neustále pootáčení šroubku u Commodore a Atari, aby se hra správně z kazety načetla... a kolik lidí se zabavilo a kolik joysticku odešlo třeba u hry Decathlon... zlaté časy.

jj, tieto hry mali cosi do seba .. uz sme to tu viaceri spominali v predchadzajucich clankoch - kolko joystikov sa napr. zlomilo pri olympic skier .. clovek "dobehol" 400m a bol spoteny ako keby to fakt odbehol :-)

ja si presne pro tyhle ucely implantoval do joysticku k Atari 800XL mikrospinac, coz zarucilo nejen ochranu ovladace, ale taky nejrychlejsi kmitani =)

http://pica-pic.com/

v soupisu prenosnych konzoli je uveden Game Boy Color s rokem vydani 1989. ve skutecnosti barevna verze Game Boye vysla o dekadu pozdeji v druhe polovine roku 1998 ;-)